Těžké kovy a jejich vliv na ryby

Děkuji všem za podnětné poznatky ohledně mědi ve vodě. S uvolňováním Cu z rozvodů díky kyselejší vodě to nebude v praxi až tak významné, protože se u mě krevetkám i ráčkům dlouhodobě daří (a ryby jsou méně citlivé). Má to však jednu vyjímku a tou byla filtrující krevetka molucká, zkoušel jsem 2x a po každé do 3týdnů KO. Zřejmě budou importy na něco ve vodě citlivé a nemusí to být přímo Cu. Přesto při nejbližší příležitosti koupím test na Cu a změřím stojící vodu po noci a čerstvou.
Jinak od instalatérů i projektanta vím, že se železné a měděné rozvody dají kombinovat, ale jen jednou a to v pořadí 1.železo 2.měď, jinak dochází k výrazné korozi železného potrubí. Klidně i za pouhé 3r zkoroduje železné Téčko za mědí, které nouzově použili, protože měděné nebylo skladem.

Myslím že to trošku nadsazuješ.vaaclav napsal číslo normy pro měď a v ty je i zakotveno jak má být uděláno spojení měď železo , měď vždy! po železe,ale nenašel jsem že by to bylo kvůli oxidaci nebo vytváření el článku.Ma to něco společného s vybrušováním mědi z potrubí vlivem proudění vody.
Pokud by došlo k špatnému technologickému postupu mohl by se vytvářet tebou zmíněny článek.
Ale ... vzhledem k délce vedení a velikosti spojení a průtoku vody tam ty redakce nebudou nijak bouřlivé,tzn ani nepoznáš jestli k nějakým dojde.

Bohužel zase díky hašteření o slovíčka, zapadla má otázka.
Která je sice mimo mísu ale načal jí tojsouvěci.
Zeptám jsem tedy znova jak se projevuje Legionella na rybách? Viz otázka v předchozím příspěvku.

artec.tul.cz/…

prog napsal: Je někde popsáno, kolik se uvolňuje mědi do vody z potrubí? Mám totiž rozvody vody v mědi (a nejsou úplně krátké), kyselejší Ph na limitu normy 6.5 ... Do tekoucí vody se uvolní minimum, ale v průběhu dne voda převážně stojí. ... Jaké je limitní množství Cu pro korýše, pro ryby a pro člověka?
Beru údaje vesměs z Pitter: Hydrochemie.
Agresivní voda stagnující v měděném potrubí může obsahovat koncentraci i přes 1 mg/L. Záleží na složení vody. Hydrogenuhličitany rozpouštění zpomalují. Jenže Ty máš vodu kyselou, tak jich tam bude asi málo. Máš tedy zřejmě agresivní vodu. Korozi podporují oxidační činidla (kyslík, chlór), chloridy a sírany. A samozřejmě nižší pH.
Měď je jedovatá jako volný kation Cu²⁺ a v hydroxo- a uhličitanových komplexech. Velmi ráda a snadno ale tvoří organokomplexy (s huminovými látkami aj.), a ty nebezpečné nejsou. Takže z pouhého naměřeného celkového obsahu mědi ve vodě nelze dělat jednoduché závěry.
U vod určených pro chov lososovitých ryb se doporučuje koncentrace mědi do 5 µg/L (= 0,005 mg/L).
Medián výskytu mědi ve vodovodních vodách ČR v r. 2016 byl 3 µg/L.

(@ctibum: Je to moc "atomářské"? )

Legislativní úprava v současné době zaručuje, že měděné trubky, vyráběné podle ČSN EN 1057 jsou testovány a vykazují při správném provozu naprostou zdravotní nezávadnost. Měď lze hodnotit jako esenciální, čili životně důležitý prvek pro zachování řady funkcí organizmu rostlin, zvířat a lidí. Měď je potřebná pro růst dětského organizmu, pro zajištění imunitních mechanizmů, dále pro vyzrávání pojivové tkáně (pevnost kostí), dozrávání bílých a červených krvinek, transport železa, metabolismus glukózy a cholesterolu, činnost srdečního svalu a vývoj centrálního nervového systému. Na druhé straně, při příliš vysokém příjmu mědi by se mohly projevit nepříznivé účinky tohoto prvku, což ale platí o všech stopových prvcích, důležitých pro lidské zdraví. Proto je v ČR normou povolen obsah mědi v pitné vodě 1,0 mg/l, přičemž EN je 2,0 mg/l.

Po zahájení provozu nového vodovodu, provedeného měděnými trubkami lze očekávat, že se obsah mědi v pitné vodě přiblíží k horní hranici povolené normou. V průběhu provozu se pak ale začne snižovat (tak, jak se na vnitřní stěně trubky vytváří ochranná vrstvička zásaditého uhličitanu měďnatého), až se nakonec ustálí zhruba na hodnotě Cu = 0,1 mg/l (a spíše na hodnotě ještě nižší). pH 6,5 až 9,5 s obsahem CO2 ≤ 44 mg/l.

Pro akutní a subakutní otravy u většiny akvarijních ryb ti ta citlivost testu (0.1 mg/L) bohatě stačí. Oni v JBL nevyrábí ten test na ozdobu. U nějakých citlivějších krevetek bych si už tak jistý nebyl (ale i krevety potřebují měď, mají ji v krevním barvivu místo železa). Pokud bys měl podezření, že mohou být problematické i výrazně nižší koncentrace, tak ten vzorek můžeš zahustit odparem. Když snížíš objem na desetinu, desetkrát ti stoupne citlivost.

K té RO - samozřejmě testuj vodu před vstupem do RO - pokud bude OK, budeš mít jistotu, že za RO je to skutečně v pořádku. RO těžké kovy odstraňuje, nicméně ty poškozují membránu, proto je tam uhlíkový předfiltr a většina těžkých kovů by se měla zachytit už na něm. V permeátu máš tedy vodu od mědi dvakrát přečištěnou.

Dá se běžným akva testem na množství Cu změřit tak relativně nízká koncentrace jako je uváděných 0.01mg/l?
Nicméně RO by měla odstranit min. 96% Cu.

- na internetu je mnohdy uváděna celá řada mylných nebo zavádějících tvrzení a už vůbec nejde o nějakou spekulaci ,jak se snaží být zde uváděno

- měd patří mezi prvky ovlivňující tvorbu enzymů a enzymatických procesů ,jsou dokonce žádoucí složkou ,nezbytnou pro růstové a rozmnožovací procesy u ryb ,ale i ostatních živočichů
-dokonce v případě některých krmiv pro ryby je měd zastoupena ve stopovém množství

- problematikou je hranice limitního množství ve vodním prostředí ,ve ztahu k rybám ,jejich fyzologii a prostředí

- hodnotové jednotky ,uvolnujíci se z mědi v závislosti na faktoru stáří(přítomnosti mědi) ,teplotě a vody jako takové ,dle pH a tvrdosti ,kdy nebezpečná koncentrace(toxicita) mědi ,je různá ,jak pro měkkou tak tvrdou vodu
- vyšší úroveň mědi ve vodním prostředí akvária je "jedovatá" nejen pro bakterie, včetně bakterií nitrifikačních ,ale i pro ostatní živočichy a rostliny
- je zde důsledk problematiky biologického odbourávání škodlivých látek a dochází tak k jejich poměrného nárůstu ve vodě a důsledku ukládání(dno)

- průměrná koncentrace mědi v pitné vodě v ČR 0,005 mg/l-hodnota bezpečná pro chov ryb v akváriích
- maximální koncentrace mědi v měkké vodě bez organického znečištění 0,01 mg/l -hodnota limitní pro některé druhy ryb v akváriích
- maximální koncentrace mědi v silně mineralizované (tvrdé) vodě 0,1 mg/l-hodnota zcela nevhodná pro některé vnímavější druhy ryb v akváriích ,limitní pro studenovodní chovatelské druhy ryb

- v měkké vodě se účinky toxicity mědi projevují u ryb rychleji

- mnohdy se uvádí ,že měď má mít dokonce antioxidační účinek ,ale jedná se o zcela opařný efekt

-závěr
- toxicita mědi samotná a její sloučeniny ,nebo výrobky ve kterých je obsažena ,jsou ale pro akvária velmi nebezpečná
-meď lze jen obtížně přirozeně odbourávat,protože má schopnost se v prostředí i organismech kumulovat
- mědi je prostě nejlépe se úplně vyhnout

Na to asi tabulky udělat nejdou. Záleží na chemismu vody, na kvalitě slitiny, na způsobu pohybu vody v potrubí, velkou změnu v tom udělá případný i slabý elektrický proud, který může někde třeba na rozhraní dvou kovů vzniknout. Lepší je prostě tu měď změřit, jsou na to normálně akvaristické testy - bezpečný je prostě negativní výsledek (pod 0.1 mg/L), jakmile test něco naměří, je to problém. O člověka bych strach neměl, ryby a vodní bezobratlí jsou na měď mnohem citlivější než člověk.

Je někde popsáno, kolik se uvolňuje mědi do vody z potrubí? Mám totiž rozvody vody v mědi (a nejsou úplně krátké), kyselejší Ph na limitu normy 6.5 a chovám krevetky. Navíc mám solární předehřev vody, kde je v zásobníku stočených 50m potrubí, ikdyž vodu napouštím studenou a nechávám odrazit v bečce, samozřejmě ne kvůli chlóru ale uvolnění plynů z vody (CO2).
Nenašel jsem údaj-tabulky, kde by bylo uvedeno uvolněné množství Cu za určitou dobu na 1m potrubí. Do tekoucí vody se uvolní minimum, ale v průběhu dne voda převážně stojí. Je jasné, že se bude lišit certifikované Cu potrubí pro vodu a pochybná slitina z mědi ve výměníku boileru, který musel být pochromován (což vydrží jen několik měsíců).
Jaké je limitní množství Cu pro korýše, pro ryby a pro člověka?

Tojsouvěci napsal: Pro bakterii Legionellu je vhodné vodní,nebo vlhké prostředí v rozsahu teplot 20 - 45°C.Předpokládám ,že v bojleru jsou teploty podstatně vyšší .
Při teplotě pod 20°C bakterie hybernuje,při teplotě 55°C uhyne během cca 6ti hodin,60°C/32min.,66°C/2 min.Pro 100% vyloučení je vhodné odkalení sedimentů (výpustný ventil)s opakovaným výplachem bojleru a ohřev vody na 70-82°C. Přítomnost Ligionelly v teplovodním řádu,se dá ověřit mikrobiologickým rozborem vody..

Tady, bych viděl toho zakopanýho psa, v bojleru samotným se bakterie tvořit nebudou, ale vodovodní řád už problém bude. Vedení od bojleru ke kohoutu je občas dost dlouhé, a pokud se to neřeší smyčkou aby voda zůstávála stále tepla. Tak ve vedení si pěstujeme dostatek bakterií které si při pouštění vody třeba nalijeme do hrnečku. Při vaření to nevadí,teplem je opět zlikvidujem.
, přiznám se teplou vodu používám při výměně vody. Studenou bych si srazil teplotu na 15st. Bojler je relativně nový 7let komplet Železný,kombinovaný, topná suchá spirála.a ohřev topnou vodou. Jak by se projevovala legionela na rybách?

Starší typy bojlerů byly osazeny topnými tělesy (spirály,účka,tyče) umístěnými přímo ve vodě.
U novějších typů se tělesa vkládají do jímek (jednostrannně zaslepený tubus,tkzv.suché topení).Tvarově jsou u těles různé modifikace a z materiálů se většinou používá pochromovaná měď a mosaz,nerez,keramika.

Pro bakterii Legionellu je vhodné vodní,nebo vlhké prostředí v rozsahu teplot 20 - 45°C.Předpokládám ,že v bojleru jsou teploty podstatně vyšší .
Při teplotě pod 20°C bakterie hybernuje,při teplotě 55°C uhyne během cca 6ti hodin,60°C/32min.,66°C/2 min.Pro 100% vyloučení je vhodné odkalení sedimentů (výpustný ventil)s opakovaným výplachem bojleru a ohřev vody na 70-82°C. Přítomnost Ligionelly v teplovodním řádu,se dá ověřit mikrobiologickým rozborem vody s bližší specifikaci bakterií.Viz.např : medenerozvody.cz/…
Větší pozornost by si zasluhoval bojler a určení z jakého materiálu je vyrobeno topné těleso,pokud je z nerezu,tak je vše v pořádku,ale na mosazných
a měděných tělesech oxidací vzniká jedovatá měděnka,i u pochromovaných těles může během použití dojít k odskočení povrchové vrstvy! Toxicita je odvislá od množství průtoku vody ve výměníku.Používal jsem léta vodu ohřívanou v měděném lázeňském kotli,později i z elektrického z bojleru ,temperovanou směšovaním se studeno-vodním řádem,při úspěšných odchovech terčovců a nikde jsem se nesetkal s nějakými negativy,a to ani u jiných vodních živočichů, včetně ploštěnek a nezmarů,ale podotýkám ,že obě zařízení byla intenzivně používána a byla v top technickém stavu.
Na přítomnost uhličitanu měďnatého a hydroxidu měďnatého v akváriích, jsou nejcitlivější bezobratlí (krevetky) časový úsek úhynu je závislý na množství kovů ve vodě a rychlosti kumulace v organismu.
Při technické závadě pochromovaného tělesa v topném systému několika kubíkové nádrže jsem si dva roky lámal hlavu,v čem je problém opakovaného postupného úhynu stovek krevetek Red Cherry, přítomnost mědi byla potvrzena po laboratorním rozboru vody a zdroj měděnky byl nalezen na jednom z 2000W stoprocentně pochromovaných těles v topné komoře systému z kterého byly odloupnuty šupiny chromu a na poměděném podkladu byly souvislé vrstvy měděnky.

To byla reakce na spekulace o mědi, ne na konstrukci bojleru (což mi nepřijde důležité - podstatné je, zda se měď dostává či nedostává do vody). Ale máš pravdu, měl jsme kliknout na zelenou šipku u někoho jiného.

Btw já mám normálně pražskou teplou vodu z teplárny, ale považuji ji za užitkovou tak jako tak. Nevařím z ní, nepiju ji, a neleju ji ani do akvária. Protože nemá tu kvalitu, co má voda studená.

Určitě, ale já píšu o něčem jiném.

Přítomnost mědi ve vodě lze snadno otestovat.

Já tedy nevím, třeba se ozve nějaký příslušný technik, ale když jsem se díval jak mi opravář měnil spálenou spirálu, tak ta tedy v přímém kontaktu s vodou není.....

To je obecně známo, že bojlerem ohřátá voda se nemá používat v kuchyni ani na vaření. Napustím studenou vodu do kýble a naleju k tomu horkou z rychlovarné konvice v takovém množství, aby teplota byla přijatelná k okamžité výměně v nádržích s rybami.

Teplotu vody nemá nastavenou. Boiler je zapínám udajne denne v hodiny tzv nocniho proudu. Dekuji za reakci.

- Topná tělesa 2000W do bojlerů Tatramat bývala v měděném provedení ,včetně příruby
- Legionella by způsobovala mortalitu ryb ,kterou neuvádíte ,pouze známky částečné reakce tmavých skvr na hlavé(spíše se jedná o ztavnutí) ,které signalizuje částečnou otravu ,což lze přisoudit vlivu přítomnosti mědi ,nebo přítomnosti jiné nežádoucí látky (prvku) ve vodě
- navíc výskyt legionelly je tepelně limitovám
-poměrně častý výskyt je pouze u zdrojů vody s možnou kontaminací
-legionella skutečně poškozuje a ovlivnuje střevní mikrofloru u ryb ,ale ve většině případů je spojena s mortalitou ryb ,zvláště u druhu ryb jako je "skalára"
-dnes se většinově používají topná tělesa z nerezu ,ale není to podmínkou(nutno ověřit specifikací výrobku)
- začal bych tím topným tělesem ,teplotou vody na který je boiler nastaven

Jak to máte na mysli? Je to starší cca 10-15 let avšak stále sloužící boiler zn. Tatramat

-spíše je to o tom ,jaké je topné těleso v boileru

Přidám takovou kuriozitku. Kamarád,který se věnuje akvaristice už asi 10 let a skalárám asi 6 měl s jejich chovem vždy problémy. Ani už jsem mu nedokázal poradit proč. Akvárium bylo dostatečně velké,nepřerybněné. Bylo celé zarostlé prosperujícími rostlinami,filtrace dobrá, výměnu vody prováděl třeba i dvakrát týdně. Zbytek tak jak má být. Nepřekrmování,kvalitní strava a pod také,prostě vše,jak ma být. Vždy to bylo to samé. Ryby přestávaly žrát,průjmy,někdy i tmavé fleky na hlavě. ( ne hexamita). Prozkoumání výkalů na cappilaria,následně léčba na hexu s mírným zlepšením a následnou rezistencí. PH má sice 7.7 ale to by obyč skalaram vadit nemuselo. Už jsme nevěděli co, a tak jsme ubírali světlo,stahovali proud filtru a snažili se eliminovat veškeré středové faktory na minimum. Došli jsme k názoru,že problém musí být ve vodě. A najednou nás napadla snad už poslední možnost. Teplá voda v rodinném domě ohřívaná elektrickým bojlerem starým přes 10 let. Začalo se měnit voda za studenou,i když stupně spadly po výměně o pár jednotek dolů. Zde byl tedy problém. V teplé vodě ohřívané bojlerem. zřejmě bakterie legionella? Příznaky by odpovídaly....rybky po výměně vody se leckdy nadechovaly u hladiny,jakoby kaslaly,průjmy....je to pouze můj názor,ale myslím,ze bakterie legionella byla zdrojem problému.je to pro me velmi zajímavá zkušenost v akvaristice.

Přesně tak zpatky do akva.
To co navrhuješ není nemožný ale hrozně nepraktické. Musel bys mít čerpadlo navíc.a radiator do vody.
Opět něco tepelně vodiveho.
To co mám v plánu je z al jeklu navařenych do al trubky do které je přivedena voda z filtrace z druhé strany totéž ale do roztřik rampi.
Na jeklech cre led.

To natiraní jeklů zevnitř asi nedám
hm i když můžu použít učka a ty nalepit akva silokonem otevřenou stranou na plexi. jelikož v akva se svítí stále úspora na topení nebude nezanedbatelná.

Hliník, až to budeš mít hotové, nechej eloxovat. Elox je odolný prakticky vůči všemu co v akva kdy může být.Navic nezhorší tepelnou vodivost.

Driv3re, ber moji otázku jako od technického Hotentota:
Z toho že se ptáš na materiál dovozuji, že bys tu vodu hnal zpátky rybám do akvárka. Nebylo by možné a snad i praktičtější udělat uzavřený okruh, a v akváriu mít něco jako radiátor?

Já mám 5w ledky a chladič má skoro 40 stupňů.
Pokud hliník natřeš nějakou nejlépe černou barvou která má atest na vodu asi by to šlo, protože ta černota na hliníku jeho už tak nejlepší chlazení z materiálů co jsi uvedl ještě zvětšuje.

Ohřívat akva.Mám starý kamenný barák a je tu furt 22.topitka jedou furt tak bych tim mohl něco ušetřit.

Co stou teplou vodou budeš dělat?

tu sem uvedl navíc jako možnost.vím že muže být pro některé rybi toxická.spíš mi jde o ten AL.nebo nerez z obojí muzu svařovat.

Měď určitě ne.

hlinik v akvariu? planuju dělat nové osvětlení z led a chtěl bych to chladit vodou z akva.
Jedna se o hliníkové (jekli).otazkou je jak moc to ne/bude škodlive a jestli volit jiny material měd ,železo nerez ,plast atd.

Jak je to konkrétně s Legionellou a nakažením ryb? Tady o tom není ani slovo legionella.cz díky

Ano, máte pravdu. Ale pokud jsem Vámi vzpomínaný článek dobře pochopil, byla testována nikoli voda doplňovaná ale akvarijní po nějaké době, kdy byla k doplňování používána výhradně odstátá studená. Bohužel byly pominuty ostatní faktory. to jest od změny hnojení po změnu krmení. Takhle se prostě jednoznačný závěr udělat nedá. Nevylučuji samozřejmě, že se může stát, že některá "karma" přidává do vody nejen měď ale pravidlem to rozhodně není. "Předběžná opatrnost" je u citlivých systémů samozřejmě na místě a také neznám nikoho, kdo by v tomto případě používal neověřené zdroje vody.

...CU2+ neváže ale podle článku Rataje blokuje přístup železa rostlinám...
Já už jsem se lekl, že jste objevil něco nového...

Záleží co si kdo představuje jako zanedbatelné. V mořské vodě je to O,OO3mg/l
Ve sladké O,O3 mg/l.Užitečným filtračním baktériím škodí již v koncentraci od 0,03 dle JBL. Norma pro lidi je taky někde jinde. Pokud přidáte do vody měď v koncentraci O,15mg/l zastavuje se vývoj prvoků koncentarace běžně používaná k lečení ryb. U vody z ohřívače bylo naměřeno O,15mg. Pokud tomu tak je tak pro ryby určitě zanedbalené množství pro bezobratlé už docela zátěž. Pro Sida CU2+ neváže ale podle článku Rataje blokuje přístup železa rostlinám.

Tady přidám ještě odkaz kde se o mědi taky trošku píše. Test CU www.akvariumonline.sk/…

Zdravím,sem tu nový, tak snad jen pár poznámek: chemizmus kovů obecně je poměrně složitý, málokdy se vyskytují čisté. Záleží tedy na ostatních parametrech prostředí, protože se může stejně dobře přihodit, že se vyskytnou v neškodné či dokonce prospěšné formě jako ve formě toxické.
Každopádně množství TK ve vodovodní vodě je tak nepatrné i pokud projde vzpomínanými ohřívači, že je téměř zanedbatelné. Navíc, jak už bylo řečeno, vnitřek potrubí je provozem potažen obtížně rozpustným povlakem. Dekorace, substráty a koneckonců i přípravky na úpravu vody mohou být daleko podstatnějším zdrojem. Vodní rostliny - speciálně rychle rostoucí (typicky okřehky) dokážou celé spektrum těžkých kovů vázat. Nebál bych se ani olověného potrubí, je uvnitř pocínováno(starší instalatéři ví, co bylo v učení za průšvih vyletovat cínovou vložku při spojování)
Voda z vodovodního řadu je po průchodu ohřívačem v kategorii užitková zejména kvůli riziku přemnožení mikroorganismů (známá třeba legionella) a také proto, že vodárna nemůže garantovat její pitnou kvalitu po průchodu jakýmkoli cizím technologickým zařízením, protože u pitné vody se hodnotí mimo jiné i senzorické vlastnosti a teplota.

tady je přímý link na ten článek www.rataj-spk.cz/…

...Tady vtom případě byla měď na škodu tím že vázala na sebe železo...
Měď na sebe vázala železo? To jde?

Ale jistě souhlasím s Váma určitě ten kdo prodává test na měď, zářivky, testy na fosfor atd. určitě nepůjde proti sobě. Ale zajímavá je zkušenost i z druhé strany nikdo nedělá testy na toxicitu mědi ve vodě z kotlů na ohřev vody. Ostatně kdo chce jistotu určitě mu neuškodí napouštět vodu studenou. Nebo si může každý sám ověřit kolik mědi má ve vodě. U moře o tom akvaristé nediskutují tam je to samozřejmost.

Autor je Karel Rataj pokud máte Akvárium Terárium č.5 /2007 měl by ste tento článek najít. Na tomto webu je několik článků které tento autor psal v tomto časopise a ne jako reklamu, ale serii rad pro pěstování rostlin. Tady vtom případě byla měď na škodu tím že vázala na sebe železo. O škodlivosti mědí ve vodě a v jaké koncentraci je škodlivá pro bezobratlé stačí zadání do vyhledávače. Nebo nakouknout do návodu k lečivům které měď obsahují stejně tak i algicidní látky na potlačení růstu řas mohou obsahovat měď, různé chemické plže bijce co koupíte v akvaristice.

Však proč ne, ale neberte to jako zkušenosti a bernou minci. Vše je v tom článku účelové. Např. srovnání akvária před přidáním fosforu a po něm. Jak se to pěkně začalo zelenat, ale na první fotce je "studené" vyvážení bílé a na druhé dost do tepla. Takže z toho se dá odvodit realita všeho ostatního.

Proč pod článkem není uvedeno pisatelovo jméno?

Opravdu? A že je vydalo tehdy Akvárium Terárium na pokračování?

Uvědomujete si, že to sou reklamní články?

Taky od samého začátku netvrdím že je to množství toxické pro ryby to je až v množství zhruba od 1mg. Měď se používá samozřejmě i k léčení ryb. Měď ale opravdu stopově je důležitá i pro ryby, nedostatek mědi ve vodě je spojován s výskytem žaberní hniloby. V desetinách to je už ale problém pro bezobratlé, jikry, zárodky, rozplavaný potěr. Na odkazu klikněte na lištu "publikace" dál vlevo seznam článků. Článek ATF 5/ 2OO7. Další důvod proč je vyšší koncentrace mědi v akváriu nežádoucí.

Chlapče jděte se projít na čerstvý luft ať Vám ta hlava trochu vyvětrá, prý to pomáhá. Kolem rybiček se motám už pár desítek let, viděl jsem pár odchoven, od malých až po velké a exportní firmy. A světe div se, nikdo neřešil problém těžkých kovů a to ani za té totality kdy tady prý bylo ale ouplně všecko tak strašně jedovaté. Vodovod, hadice, šup do nádrže a ryby žily a množily se. Už jsem na Vás nechtěl reagovat, ale ty Vaše bláboly mi nedaly. Omlouvám se.

Trochu se vzpamatuj a nemaluj čerty na zeď. Kdyby tomu bylo tak jak říkáš, jakože opravdu není, tak by skoro každému hromadně vymíraly rybičky.

Tvůj odkaz mně hodil na nějaké reklamy. Ale stejně. Martine schovej toho strašáka do skříně. I když dáš příklad jednoho akvaristy, kterej mněl smůlu, tak je zde desetitisíce dalších, kteří těžké kovy nikdy řešit nemuseli. Chápu, že je to tvé oblíbené téma a že jsi rád chemikem teoretikem, ale většina ostatních se snaží o praktickou akvaristiku. Tak prosím, v příštích příspěvcích na to ber zřetel a vykašli se na to co by bylo, kdyby bylo

On je rozdíl hlavně v tom že v hnojivech je meď pouze stopově v setinách zato ve vodě z kotlů je to mnohem víc v desetinách mg.
Ostatně zkuste si přečíst zkušenost jednoho akvaristy zde www.rataj-spk.cz Je to až ke konci článku včetně tabulky i když 0,15mg mědi na jeden litr je i na mě už hodně. Na stránkách klikni publikace a nalevo článek ATF 5/ 2007.