Vývojová deska Arduino Uno a její využití v akvaristice

Facebooková skupina, kde je možné řešit použití Arduina v akvaristice: www.facebook.com/…

Uz se zaciname chytat ale stale je to pro nas asi slozite.
Jeste jsem toto m.aliexpress.com/… . Ke tam toho k dostani mnoho. Kdybys mel chvili casu tak kdyby ses mohl na nejake ty hotove kusy mrknout a zjodnotit co by se dalo bezpwcne pouzit. Tohle.uz ma optoclel i to co poslal MIRAS. u tohp co jsem nasel pisou ze chlazeni je az od 5A a vis.

a co tahle sranda?
www.aliexpress.com/…

No, vyznám, nevyznám... Bolo by smutné, keby som ako slaboprúdový inžinier nemal aspoň šajn, i keď som to vyštudoval pred 30 rokmi (alebo práve preto?) a nikdy som sa tým neživil

Keď mám byť úprimný, mňa stmievanie/rozodnievanie do akvária nejako neoslovilo. Samozrejme, robil som s tým pokusy, dokonca aj so simuláciou zmeny teploty svetla v priebehu dňa, ale to len tak, zo zábavy a aby som bol pripravený, až sa LED stanú pre mňa skutočne použiteľné (nie žeby neboli, ale moje dielenské možnosti sú obmedzené, tak potrebujem polotovary). A aby som tu netáral nezmysly

Asi najjednoduchšie riešenie je predradiť pred MOSFET optočlen tak, aby 5 V riadilo tento optočlen, ktorý potom spína MOSFET pomocou 12 V. Ale i tak, 270 mΩ je veľký odpor, takže ten IRF520 je na nič... Pri mojich pokusoch som od Číňanov kúpil pár kúskov FQP50N06L, ten má Ugs(th) 2,5 V a Rds(on) 25 mΩ (pri 5 V), takže pri spínaní 5 A na ňom bude strata cca 0,6 W takže by ho možno ani chladiť nebolo treba (na porovnanie, ten modul bude mať v rovnakom prípade aj s tým optočlenom stratu cca 6 W). Všimnite si to "L" na konci, takto zvyknú byť označované MOSFETy stavané na prácu s napätiami 5 V i menej, existuje aj rada IRFLxxx.

Mimochodom, ten optočlen je i tak vhodný, na oddelenie 12 V od arduina, lebo sem-tam niečo zhorí, tak aby neboli škody vyššie ako je nutné.

A len tak na okraj, mám vo svojich poznámkach aj typ s Rds(on)=2 mΩ (aby ste videli, že 270 mΩ je skutočne veľa), len sa mi ho nepodarilo nikde nájsť za rozumnú cenu

Pripadne vzit ten modul co stoji 10kc a neco na nem predelat at se to nemusi resit od zacatku cele.

No zacinam tomu postupne taky rozumnet. Je furt co se ucit Mam skolu silnoproud ale co se slaboproudu toho moc nevim. A neprisel bys na nejake konkretni reseni tohoto problemu? Prace s pajkou atd mi neni cizi. Pripadne neco koupit hotove. Urcite by nam to pomohlo. A i dalsim co si casem.neco budou chtit udelat. Je videt ze se vyznas. Nebo treba jak to mas resene ty. Ja mam male akva a casem chci vetsi. Myslim ze neco na co by slo spolehlive dat do tech 5A by bylo fajn. Spo by i min a rozdelit pasky pri delsi delce treba na polovinu a a nastavit stejne hodnoty v arduinu aby to rozsvecovalo zaras atd. Nicmene i tak dneska maj ty silne pasky skoro 2A na metr.

Laici rozlišujú len stavy funguje/nefunguje, ale v reále má stav funguje (i nefunguje) niekoľko rôznych podstavov, napr. funguje LTT (len tak-tak), funguje dobre, funguje spoľahlivo, atď.

Celkom polopate to vysvetliť nedokážem, pretože činnosť MOSFETov je komplexná a dokumentácia (datasheet) vyžaduje rozumieť týmto vzťahom (tzn. čítať medzi riadkami). Pokúsim sa Vás ale nasmerovať. Základná podmienka aby sa tranzistor vôbec otvoril je, že Ugs musí byť vyššie ako Ugs(th), čo je tu 4 V, takže tranzistor sa otvorí. Veľkosť Ugs určuje nakoľko je tranzistor otvorený, resp. aký veľký je odpor medzi drain a source, v prípade spínača ide o hodnotu Rds(on), ktorá je pre tento tranzistor udaná ako 0,27 Ω pri Uds=10 V. Ďalšie podrobnosti treba hľadať v grafoch. Avšak, graf závislosti Rds(on) na Ugs nie je, takže hodnota odporu drain-source pri Ugs=5 V nie je známa. Nájdete len grafy výstupného prúdu (Id) v závislosti na Uds (fig. 1 a 3), kde iste i sám vidíte, že ísť nad 1 A nie je dobrý nápad...

Ide o to, že na odpore Rds vzniká prietokom prúdu úbytok napätia, takže Ohmov zákon udáva aký veľký stratový výkon vzniká, lenže hodnota Rds(on) pri 5 V udaná nie je, takže jeho Rds bude vysoký (keby nie, tak sa tým v dokumentácii pochvália), a teda vysoká bude aj výkonová strata. Aké vysoké sú tieto hodnoty to nikto nevie, s preto je tento tranzistor pri Uds=5 V vhodný len na prvotné experimenty, resp. na výstupný prúd rádovo v 100-kách mA a celé Vám to funguje v režime LTT. Okrem toho vstupujú do hry veci ako max. stratový výkon, max. teplota prechodu a pri PWM i vstupné a výstupné kapacity...

Uvedomte si, že ak Rds(on)=1 Ω a Id=1 A, na tranzistore vzniká úbytok napätia 1 V a výkonová strata 1 W, nájdete aj tranzistory s deklarovaným odporom 50 mΩ pri Uds=5 V, a to je 20-násobný rozdiel...

Miras: pokiaľ nedokážete rozlíšiť medzi absolútnym maximom a prevádzkovou hodnotou, tak prosím tíško čítajte...

Mám to stejně tak

@slavko: já našel, že má Ugs = 20 V.

Ahoj,můžeš mi to vysvětlit polopaticky (amatérovi)proč ho nepoužívat?
osobně tento mosfet tak jak je,mám už asi 2,5 roků, skoro 2 roky na Tommi LED-LFL-CL-1000 30W a posledního půl roku na Chihiros LED A901 55W,no a podle mého laického oka,vše svítí tak jak má.

Osobne by som ten modul použil len na prvotné pokusy a určite nie nad 1 A, a to ani s chladením. Ak si dobre pamätám, Ugs toho tranzistora je na hranici 5V (Ugsth je 4 V), čo bude spôsobovať jednak zbytočnú výkonovú stratu na tranzistore samotnom a jednak pokles napätia na pásiku, a teda posun svietivosti a spektra. A časom sa to bude len zhoršovať...

Na dlhodobé použitie si nájdite MOSFET, ktorý dokáže s rezervou prenášať požadovaný prúd pri Ugs 4,5 V (nech je rezerva), tento max. 2 A pri 5 V.

Ahoj jj dival jsem se. Chlazeni doporucuji na webu od 1A. Mam to objednane. Tak si zatim musim vybavit psani toho kodu. Hral jsem si s arduinem driv a pak jsem to odlozil na asi 3 roky. Ale rad bych to vyuzil kdyz doma mam myslim 3 desky. A hromadu balastu k tomu.

Jak jsem psal, nezapomeň na chlazení, ten Mosfet dá bez chladiče myslím 1-1,5A, max je 5a.

Dekuji za vysvetleni vsem. Libi se mi ten modul z ebay. Tak asi vyzkousim to. Na aliexpresu to stoji 10kc tak jich par vemu a uvidim co z toho bude chtel sem koupit tc420 ale myslim.si ze to dokazu napsaz a nevic kdyz na to skoro vsechno mam uz doma nevyuzite tak to prubnu. Mimochodem co se tundivam na vase fotky u prispevku tal to mate moc pekne. To se mi asi nepovede. Ale uvidime co z roho vzejde.

"Plynulé" stmievanie umožňuje impulzne šírková modulácia, angl. skratka PWM. ATmega328 má zabudovanú podporu PWM a arduino ju sprístupňuje pomocou funkcie AnalogWrite(). Na výstup mikroprocesra bude treba dať nejaký spínací prvok, tzn. bipolárny alebo unipolárny tranzistor, ktorý potom treba vhodným obvodom (bázový rezistor, resp. zdvíhací/znižovací rezistor na gate) ovládať. V prípade spínania 12 V je tiež vhodné pridať galvanické oddelenie (optočlen).

Použitie (a hlavne výber vhodného typu) MOSFET môže byť náročné, ale číňania predávajú moduly MOSFET, ktoré môžu byť dobrým začiatkom (neskúšal som ich).

Ahoj na stmívání pásku používám mosfet,
www.ebay.com/…

Led pásek mám zapojen přes Mosfet a PWM pin na Arduinu. Nevím jakej pásek, ale asi určitě bude Mosfet chtít chladič. Relé ti ho pouze zapne nebo vypne.

Zdravim, rad bych si neco podobne postavil. S arduino truchu zkusenosti mam a hodne dilu se mi vali doma. Jedna se spis o spinani svetel a rozedneni. Mam desku UNO, rtc, desku s relatky, cidla teplotni i vlhkosti atd. Ale nevim jak delat to rozedneni, respektive cim. Ztlumit ledku samozrejme zvladnu v urcity cas. Ale jedna se mi treba o ledpasek. Ten napojit na UNO primo nemuzu. Jde to prez desku s ralatky. Ale to nevim jestli umozni to stmivani. Ale podle me ne. Nebo se pletu?

A takto vyzerá karta s históriou, vrátane zobrazenia predpokladaných hodnôt (na základe histórie) -- svetlé "plochy" okolo čiary a detekcie anomálií (hodnota mimo očakávaný rozsah) -- zvislé plochy...

Vzdialené ovládanie ma neláka, ale vzdialený prístup k hodnotám/stavu mám v pláne. Práve použitie RasPi ako riadiaceho centra dovoľuje relatívne čokoľvek pomerne jednoducho, pretože je to plnohodnotný počítač.

Takto vyzerá jeden z mojich pokusov -- senzory DS18B20 dostupné cez prevodník USB/UART a webový server s meračmi, postavené na uwsgi + flask + mqtt, čo dovoľuje aby jednotlivé komponenty (snímanie/web) boli mimo (reálna hodnota je len "spálňa", zvyšok mi senzory ohrieva PC )

Pěkné. Taky si bastlím svoje jen na to teď nebyl čas. O pí jsem taky uvažoval, ale zatím jsem se ke koupi nedostal, ale jak bude tak otestuju. Zatím bastlím v rámci myšlenky to mít přístupné všude jako web server. Dá se s tím celkem pěkně pracovat potom a otvírá to možnosti i pro vzdálené ovládání. Nad tím jsi neuvažoval?

Už nejaký čas robím pokusy s implementáciou ovládania a sledovania akvária. V súčasnosti má funkčné demo, ktoré meria teplotu vody a teplotu a vlhkosť v kryte, vrátane merania výšky hladiny (zatiaľ v grafickom rozhraní nahradené náhodnou hodnotou). Meranie senzorov obstaráva Arduino o zobrazenie sa stará Raspberry Pi s 3,5 " dotykovým displejom, obrázky GUI prikladám. Ovládanie zapínania osvetlenia, filtra a ohrievača je implementované len v GUI, reálne zatiaľ nič nezapína.

Ocenil by som, keby sa to niekto iný podujal niekto testovať použiteľnosť GUI. Kód pre Rasbperry i Arduino je dostupný na git.slavino.sk/… Závislosti sú minimálne (popísané v README) a funguje to aj na bežnom PC, len na Windows asi bude pre väčšinu problém nainštalovať rrdtool (aspoň v1.5), ale v Linuxe to beží bez problémov.

tady máš základ pro sepnutí jednoho relé, pak už se mění jen hodnoty:
if(OnHour == 14 && OnMin == 20){ // ve 14 hod a 20 min
digitalWrite(Relay1,HIGH); // sepne relé1 na pinu 4

...jinak jak píše kolega, chce to alespoň znalost základu práce s kodem a ten program je opravdu hlavně pro část RTC tak nějak divnej Lepší třeba tady a dodat k tomu část s relé:
navody.arduino-shop.cz/…
Tak když tak SZ ať to tu nepleníme.

Edit: nebo si na googlu vyhledej něco jako rtc+relay a ten kod už pak jen napasovat na svoje "potřeby".

Myslím, že by ste mali začať všetkými jednoduchými návodmi, aby ste programovanie pochopili, aby ste rozumeli programu (najmä ak ho kopírujete) do takej miery, aby ste si ho dokázali prispôsobiť vlastnej potrebe. Nemyslím si, že akvaristické fórum je vhodné miesto na učenie základov programovania, bez ohľadu na to, aký má byť výsledný účel programu. Určite urobíte lepšie, ak sa vrhnete na nejaké fórum arduino.

A prečo rovno neporadím? Ten program, ktorého odkaz ste tu dávali je ukážkovým príkladom toho, ako program napísaný nemá byť. On síce v základe fungovať môže, ale skôr alebo neskôr narazíte na problémy. Takže jediná dobrá rada, v tomto prípade, je v prvom odseku...

Nejak takto som to spojil,ale neviem kam vložiť tie časy aby som mohol ovládať každé relé nezávisle.
drive.google.com/…
Nevedel by si mi s tým poradiť?

no přidáš jim / zkopíruješ těch tvých X relé:
int Relay1 = 4; //pin 4
int Relay2 = 5; //pin 5
...atd...
void setup
pinMode(Relay1, OUTPUT);
pinMode(Relay2, OUTPUT);
...atd...
void loop
digitalWrite(Relay1,HIGH);
digitalWrite(Relay2,HIGH);

+ upravíš ty spínací časy

Super vďaka
A ako by som to rozšíril aspoň pre 3 relé aby sa zapínali nezávisle od seba?

teakmon55 napsal:
Aj to funguje,ale pri relatku sa to zapina obrácene,pri ON sa to vypne a pri OFF zapne.

tak mu otoč HIGH a LOW

Robim to podla tohto návodu
mertarduinotutorial.blogspot.com/…
Aj to funguje,ale pri relatku sa to zapina obrácene,pri ON sa to vypne a pri OFF zapne.
Správne to funguje s
arduino-shop.cz/…

Mám tu druhý projekt
www.youtube.com/…
tento funguje správne,daju sa nastavovať aj sekundy,čo je dobré pri hnojení.
Nedarí sa mi rozšíriť program pre 3 relátka ani pri jednom.
Vedel by sim s tým pomocť?
Jednoducho aby sa mi zapímali 3 relé v roznich časoch

a co přesně se nedaří, zrovna si s tím taky hraju

Zdravim,rozhodol som sa,že skúsim riadiť akva cez arduino (svetlo,hnojenie a nejake drobnosti).
Skusam uz kade co,ale nejak sa mi nedarí.
RTC modul com naprogramoval podla tohto navodu,aj to funguje
arduino.cz/…

ale potreboval by som tam nahrat program na spinanie rele
mertarduinotutorial.blogspot.com/…
Podla tohto druheho návodu som skusil spustit modul RTC3231,ale je tam problem s casom.Nema niekto knihovny pre arduino,pripadne vedel by mi niekto s týmto pomoct?Nejak by som sa odvdacil.Poslem rastlinky alebo zaplatím

Toto je moje obľúbené, ako píšem v inom príspevku, ale nie vždy je možné, najmä ak už nie je žiadny voľný vstup a verte, že arduino tých V/V vývodov veľa nemá, pritom treba pamätať, že dva vývody sú používané zabudovaným prevodníkom USB a zabudovaná LED pri štarte blikne, čo často bráni reálnemu využitiu ako výstup, ale niekedy i ako vstup...

Samozrejme, dá sa to i tak, ale otázka znela ako zopnúť relé, nie ako zapnúť spotrebič

Osobne dávam prednosť riešeniu dodatočným vstupom a tlačidlom, jednak je hranie sa s 5 V bezpečné, ale hlavne sa dá softvérom ošetriť aj zabudnuté zapnutie, čiže možno po nejakom čase (napr. pri nasledjúcom prepnutí programom) resetovať manuálne ovládanie a predísť tak situácii, keď zabudnete prepínač znova prepnúť späť a odídete. Okrem toho to umožňuje implementovať nie len manuálne zapnutie ale aj vypnutie, a to jedným tlačidlom.

S tou diódou opatrne, dosť to závisí na konkrétnom riadiacom obvode relé.

A nie je schodnejšie si ten vypínač priviesť na vstup arduina a programovo dorobiť "manualne zapnutie svetla"?

Pokial na vypínač tak radšej rovno na strane pre 220V alebo ho zopnúť jednosmerným 5V a cez diodu.Na výstupe pri 220V mi to príde jednoduchšie,diodu dávať nemusím a relé ostane aj po zapnutí vypínača v Off.
Nemýlim sa?Vďaka

teakmon55 napsal: Zdravím,ako zopnúť relé (220V)
vypínač/tlačidlo na ďalšom vývode + program, alebo vypínač + diódové OR paralelne k riadiacemu vývodu relé.

Používam oba, podľa aktuálnej potreby obvodu.

Zdravím,ako zopnúť relé (220V) ak potrebujem zapnúť svetlo na akvárku?
Mám na mysli situáciu keď arduino ešte nezoplo relé,ale napriek tomu potrebujem rozsvietiť.

Který je Podle tebe lepší? ds 1370? já dostal doporučení od lidí co to používají.coz mě stačí.to co je napsáno nemusí vždy platit viz ledky.

Jen sem odpověděl magicovi,s mojí zkušenosti a použitelnymi komponenty.
Netvrdím že je nejlepší.

Pokiaľ sa chcete správne rozhodnúť medzi jednotlivými riešeniami RTC, čítajte dokumentáciu k IO, nie odporúčania "niekoho". Pozrite si parametre, porovnajte ich a potom sa rozhodnite...

DS3231 je dobrá volba, sám používám. Jako desku používám NodeMCU Amica. Ovládám světla, topení, co2 na základě ph. Veškeré hodnoty a nastavení čtu a ukládám do databáze která včetně webu běží na serveru Synology.

Čau k rtc naposledy bylo nejvíce doporučováno DS3231 AT24C32 IIC Precision RTC Real Time Clock Memory Module For Arduino new original Replace DS1307
s.aliexpress.com/…?

Arduino UNO R3 MEGA328P UNO R3 NO USB CABLE
s.aliexpress.com/…?
Nano jen a pouze když 100%vis že nepouzijes více periferiji.

Dělám podobné světelná rampa 3okruhy stmívání rozednívání.
hnojení ,3x peristaltiku čerpadla.ph
A teplotu ovládání přes webové rozhraní.

Po tom, čo som si úspešne zložil LED osvetlenie a rozchodil i ručné PWM stmievanie mám už tú zdravú drzosť začať automatizovať. Hodím sem prvú predstavu čo a z čoho by som chcel spraviť a rád by som počul, či tam nie sú blbosti, pitfally, naivné predstavy atp.

S arduinom som v živote nerobil, ale pájku už v ruke udržím a ako ajťák nebudem mať s nejakým programovaním problémy.

Takže na začiatok chcem určite riadiť svetlo - predpokladám 10bit PWM. Plus relé.

To bude potrebovať hodiny, takže minimálne nejaké RTC. Btw. pozná niekto niečo slušné na DCF1? Ale 5 stovák za to nedám...

Budem chcieť spúšťať čerpadlo na rozpúšťanie COčka (rybicky.net/clanky/1366-co2-snadno-levne-a-bezpecne), buďto normálny AC "honič vody", čo mi tu zvyšuje, alebo niečo rozhodne krajšieho a spratnejšieho v štýle arduino-shop.cz/…. To prvé bude chcieť relé, to druhé samozrejme bude stačiť spínať tranzistorom. V obidvoch prípadoch digi vstup.

Display a ovládanie - zatiaľ sa mi najviac pozdáva varianta samotný display cez I2C (LCD 1602 by stačil, OLED SSD1306 je nice) a ďiaľkové ir ovládanie (HX1838). Jednak je pohodlnejšie, má viacej kláves, jednak je wireless a jednak mám jedno doma navyše.

No a samozrejme nejaké to meranie teploty DHT11/22 či DS18B20, to je už drobnosť.

A až budem veľký, možno pôjdem do nejakého ethernetu či wifi, ale rozhodne na začiatku netreba.

Keď to tak celé spočítam (a správne rozumiem), malo by mi stačiť Arduino Nano, correct? I2C veci majú spoločnú zbernicu, digitáne vstupy potrebujem akurát dva na PWM, jeden na každé relé a jeden na každý DHT.

Tak, skúsení automatizátori, hádžte.

Koncentrace - vyjádříme-li ji parciálním tlakem - ve vzduchu a ve vodě, pokud jsou v rovnováze (což zajistí vhodný pohyb vody skrz měřící komůrku), je stejná. Přepočítat parciální tlak na jednotky používané v akvaristice je pak už jednoduché (Henryho zákon).

V jaké vodě máš tu sondu? Čím měkčí (respektive s méně rozpuštěnými solemi) voda, tím víc sonda trpí. Ale hlavní důvod proč to chci dělat je ten, že prostě nevěřím na ten vztah pH/KH/CO2 - ten totiž platí jen za jistých idealizovaných podmínek, od kterých jsou některá akvária na hony vzdálená. A protože mě zajímají nižší koncentrace CO2, než na které je ta Tillmanova tabulka dělaná (tedy malé odchylky pH a z toho vyplývající větší náročnost na přesnost měření a především na splnění těch ideálních podmínek, při kterých má výpočet přes pH smysl).

Nápad dobrý, ale reálně si to nedovedu představit. Tedy konstrukčně jo, to by nebylo nic složitého. Problém ale vidím ve dvou věcech.
1. Jak určíš vztah mezi uvolněným CO2 z vody a koncentraci CO2 ve vodě?
2. Pro určení koncentrace potřebujeme znát přesný objem (titrace), tedy pokud by bylo akvárium hermeticky uzavřeno a tys měřil koncentraci v této uzavřené nádobě (znáš objem), tak by to teoreticky mělo jít, stále ale narážíš na bod 1.
Nejsem chemik, tak třeba mě tady někdo vyvede z omylu. Nicméně ač jsem příznivce všemožné automatizace tak na druhou stranu ne vždy je žádoucí měřit a automatizovat všechno. Pak to tož někdy vypadá jak z dílny Pata a Mata.
Jinak pH sondu mám z Číny za cca 15USD a měří bez problému. Dlouhodobě ponořená v akvárku (ne celá ).

pro slavko :
Vím, že Číňané toho dokáži hodně, ale prodávat modulu přes I ² C navíc BNC jsou konektory, ne ty sondy. Promiň, musel jsem si šťouchnout

Kubaa napsal: Ale možná bych už mohl oprášit učebnici céčka.
Arduino sa programuje v C++

Číňania predávajú moduly cez I²C pre BNC sondy za prijateľnú cenu.

Napadlo mě, udělat si pomocí arduina měřák na CO2. Protože vztah pH a CO2 je nespolehlivý, nehledě na dlouhodobou stabilitu pH sond trvale namočených v akváriu. A dropchecker poskytuje jen hrubý odhad, navíc by byl poněkud problém využít ho k automatizaci dávkování. Takže využít senzor CO2 ve vzduchu a měřit v nějaké malé komůrce nad hladinou (ideálně nějak efektivně promývanou vodou z akvária, aby byly reakce co nejrychlejší). Myslím, že by to dávalo mnohem přesnější údaje, než cokoliv se zatím v akváriích běžně používá. Nebylo by to ovšem vhodné pro zaryté plynaře, protože čidla, která jsem vygooglil, končí rozsahem někde u 5-10 mg/l. To mi ale vůbec nevadí, protože já bych to chtěl používat pro udrožování přirozených biotopních hodnot, pro které je takový rozsah ideální.

Budu to potřebovat bůh ví kdy, mé stávající plány se bez toho obejdou. Ale možná bych už mohl oprášit učebnici céčka.

Co si o tom myslíš?

1. mít chuť se učit - kde je vůle je i cesta a pokud něco chci a jdu si za tím, tak to půjde. Musíte jen chtít.
2. trpělivost a nevzdávat se - vždy nastanou situace, kdy si nebudete vědět rady, nebudete vědět jak dál a i přesto se nevzdáte a půjdete si za svým.
3. zkoušet, zkoušet, zkoušet - cvičení dělá mistra. Jakmile se prokoušete základy, zjistíte, že to není až tak složité a budete si přidávat více a více. Budete chtít řešit složitější úlohy a bude vás to bavit.
4. čas - za sebe mohu říct, že je lepší "zkoušet" 10 hodin 1 den než 1 hodinu po 10 dnů

Pak už jsou výhodou logické uvažování a alespoň základní znalost programování (byť jen např. v Excelu - nic proti Excelu ). Není ale podmínkou, vše se dá naučit a dovednosti přijdou časem.

Osobně jsem se k akvaristice dostal právě přes Arduino. Během dlouhých zimních měsíců jsem si postavil automatiku k akváriu, kde měřím základní údaje (teploty, pH, průtok filtrace), ovládám jednotlivé periférie (filtrace, topení, vzduchování, osvětlení) a ke všemu jsou různé možnosti nastavení jako např. světelné scény (stmívání/rozdenívání), úrovně jasů a barev, doby vzduchování, a další.

Kdyby někdo chtěl s něčím poradit nebo pomoct, budu-li mít čas, pomohu.

Přeju hodně úspěchu jak s Arduinem tak i s rybičkama

Ono to tak těžké není jen se tomu musí člověk věnovat vyhledej si arduino.cz máj tam knížky a úvod do Arduina.az to trošku prelouskaš a pochopíš zkus se zeptat na FB aqarduino czech .je tam spousta lidí a třeba ti někdo pomůže.
Mě pomohli už umím napsat krátký skeče (rozvit diodu,sečti apodobne.)ale na složité skeče to co bys chtěl nedám.taky tam můžeš najít skeče podobné tomu co chceš a pak poprosit jestli ti s tím někdo pomůže.

Ale jak psal vaaclav i tady v tom vlákně něco je.

Začnite tým, že si kúpite arduino

A jak se tedy nejlépe naučit s arduinem? Jak jste se to učili vy?

Někdo to nabízel i tady asi bych prošel témata co s tím souvisí.

Facebooková skupina, kde je možné řešit použití Arduina v akvaristice: www.facebook.com/…