Výška dna

A jak jemný máš na mysli? Při zrnitosti 0,6 - 1,2 mm mám vyzkoušeno i více než 15 cm a bez problémů. Ale ty asi myslíš něco jemnějšího.

Anthrax napsal:Pak si přojeď nějaké nádrže jen s pískem.
Na písek trochu pozor - ve smyslu jaká zrnitost. Úplně jemný bych například použil jen v relativně tenké vrstvě - dno na fotce je například vysoké jen 1,5 až 2 cm (a je pod ním vidět bahno a hlína).

4 cm se mi zdají v pohodě. Ale když doplňovat, tak tím co tam už je.

Dobrý večer . Máme v nádrži tohle dno : www.profiplants.cz/…

Výška po celé ploše je kolem 4cm krom jednoho rohu kde je malej kopeček . Chtěl bych nato přidat JBL Manado . Mám či nemám ? Děkuji .

Selský rozum v tomto klame.
Ano, voda teče rychleji pískem, jílem dostatečně napitým vodou neteče vlastně vůbec.
Jenže v tom je právě ten klam, že v substrátu voda neteče, tedy neproudí. Šíří se jen difúzí. Ona už je nahoře i dole, nemá důvod někam téct, stojí. Pouze ve vodě rozpuštěné látky (např. kyslík) mají důvod se pohybovat - podle zákona difúze z místa vyšší koncentrace do místa nižší koncentrace.
Selský rozum nás pořád falešně navádí uvažovat o proudění, a proto je tak těžké tomu uvěřit.
Představ si, že vodu v akváriu ocukruješ. Kterým substrátem pronikne cukr rychleji až ke dnu, pískem nebo jílem? ... Na to selský rozum žádnou nápovědu nemá.

Článek jsem tedy nečetl ani nemíním.
Selský rozum mi však říká že vzduch, potažmo kyslík, rozhodně bude do písku pronikat lépe než do neprodyšného jílu.
Víme že i voda proniká, prosakuje půdou pokud nanarazí na kamenitou či jílovou vrstvu po které "sklouzne", či se na ní zadrží, viz staré studna na vsi.

No, z doby mého pokusu udělat si pilotní průkaz si pamatuju (a dovolím si předpokládat, že aerodynamika a hydrodynamika jsou si hodně podobné disciplíny), že při obtékání křídla byla důležitá tzv. mezní vrstva vzduchu. Molekuly vzduchu přímo u povrchu se nepohybují vůbec, působí na ně viskozní síly a tření, pohybují se až molekuly dále od povrchu a místo, kde se již molekuly pohybují stejně jako okolní vzduch, byla hranice mezní vrstvy. Záleží na proudění v této mezní vrstvě, laminární je dobře, turbulentní je špatně, velký náběh=turbulentní proudění=ztráta vztlaku.
V tom laminárním proudění se vrstvy vzduchu vůbec nevzájem nemíchají. A to bude podstata toho zjištění, hrubý povrch má velkou mezní vrstvu bez výměny kyslíku, naopak u hladkého povrchu je ta vrsta tenká.

Ovšem nic to neříká o další prostupnosti toho materiálu pro kyslík, osobně si myslím, že jílem to projde hůře než pískem, ale kdo ví.

No a překlady gůglem...no nevím, občas to ztratí hlavu i patu.

Maq napsal: Aspoň jeden člověk to správně pochopil. Difúzní hraniční vrstva je překážkou pronikání kyslíku. Voda tam neproudí, nýbrž jen difunduje, tedy se pohybuje mnohem pomaleji. A je-li tedy silnější, pak více překáží.

Precetl jsem si par vet kolem v tom clanku, a Maqu tvuj zaver mi nyni pripada spravny (ackoli jsem ho z te citace tedy nepochopil; v tom clanku je to napsane kostrbate a kdyz se z toho jeste par vet vypusti, moc smysl to nedava), omlouvam se za pochybnosti.

Dela to na me dojem, ze se autori snazi rict, ze ta difuzni hranicni vrstva (v tom clanku vrstvicka vody tesne nade dnem a ktera se vlivem treni o dno temer nehybe a kyslik skrz ni ni prostupuje obtizne) je tlustejsi nad hrubsim povrchem, a efekt jejiho rozvireni/redukce je se zvetsujcim proudem daleko vyraznejsi, nez nad dnem hladkym. Opet je to asi pomerne pochopitelne. Muj amatersky zaver by znel - mate kamenite dno a chcete ho dukladne prooxidovat - tak je dulezite, aby se voda nad dnem poradne (netusim, zda je to v tom clanku nejak kantifikovano) hybala.

Ovsem cetl jsem 3 odstavce ze sta, takze jestli se, z pohledu lepsi oxidace dna, vyplati namazat si na kamenite dno 1mm jilu nebo obracene posypat jil drobnyma kaminkama si netroufam odhadnout (a nesnazim se to nijak bagatelizovat, prijde mi to zajimave)

Tloušťka difuzní vrstvy A tedy hloubka pronikání kyslíku je něčím dána. Ale z ničeho nevyplývá, že čím větší tloušťka DV, tím větší hloubka pronikání kyslíku.

Aspoň jeden člověk to správně pochopil. Difúzní hraniční vrstva je překážkou pronikání kyslíku. Voda tam neproudí, nýbrž jen difunduje, tedy se pohybuje mnohem pomaleji. A je-li tedy silnější, pak více překáží.
(Mimochodem: Náhodou je ale pravda, že ten text to dál rozvádí způsobem, ze kterého nejsem zrovna moudrý. Možná jsem opravdu něco špatně pochopil. Ale z toho úryvku, který jsem zde poskytl, to není patrné; ten je jasný.)

K článku jsem se taky ještě nedostal a proto bych si nedovolil zpochybňovat něčí závěr. Jen v rychlosti ona "boundary layer" je mezní vrstva která vzniká při proudění těsně nad povrchem a v ní se kyslík pohybuje pouze difuzí. Neni to tedy výška oxické vrstvy v sedimentu. Respektive jestli její zvětšování zhoršuje nebo zlepšuje prokysličení dna si bez přečtení celého článku netroufám tvrdit.

Dovolím si chápat to stejně
Přeloženo googlem:
"Skutečná tloušťka difuzní hraniční vrstvy a tím hloubka pronikání kyslíku do sedimentů je dána rychlostí vody a drsností povrchu sedimentu. ... V režimu konstantní vody však hraniční vrstva obecně roste s velikostí částic sedimentu (drsnost povrchu)."

Zajimave - clanek jsem sice necetl, ale z toho uryvku tomu rozumim presne obracene 'diffusive boundary layer' tedy 'penetration depth of oxygen' se 'increases' spolu s tim jak se zvetsuje 'sediment particle size'.

Pisek bych rekl, ze ma vetsi velikost castic nez jil, tudiz je v nem hlubsi i to prokysliceni - tak by si to vykladal ja. A prijde mi to i celkem logicke, ze by to tak melo byt...

www.researchgate.net/…
Trošku starší článek, ale znamenitě shrnuje, co se ví o pronikání kyslíku do substrátu. Konkrétně mě zaujalo toto:
The actual thickness of the diffusive boundary layer and thus the penetration depth of oxygen into sediments is determined by the water flow velocity and the roughness of the sediment surface. ... At a constant water flow regime, however, the boundary layer generally increases with sediment particle size (surface roughness).
Jinými slovy, tady se tvrdí, že do písčitého substrátu proniká kyslík hůř, než do jílovitého. To jsem dosud nevěděl, zajímavé...
Celé to stojí za přečtení!

Já pořád nechápu proč jsi míchal tyto 2 substráty, když stačil dát jen jeden z nich? A jak říká Radek... pro pancéřnicky není volcano vhodný.

To volcano má dost ostré hrany, a z toho ti pancéřníčci a ancistrusi nebudou dvakrát nadšení.

No bylo mi řečeno , ža ta Tetra nemusí mít výživný substrát , že je to active. A ten Vulcan byl náhrada za barevnej písek, nas rady jedné erudované akvarijní botaničky....rakce na to, že mi nerostly kytky...

Aha, takže jsi nedával výživný substrát, ale pod vulcano jsi dal vlastně pálených jíl, který se dává navrch (nad výživný substrát). Takhle tam máš vlastně 2 vrstvy "obyčejného" dna. Měl jsi dát buď vulcano nebo tu Tetru Pokud jsi chtěl výživný substrát od Tetry, tak bys musel dát Tetra plant complete substrate

Ano. Tetra active substrát 3 kg.

Ten substrát je od Tetry?

Celej ten větší pytel, ale něco šlo do ven s barevným pískem.....

Jo je to ono, říkám design byl podřízen nemocné dcerce.-). Chystám 180 a tam přendám vbuď Tetry nebo Parmičky. V hradu bydlí Ancistry a pod kmenem Panciřníčci.Tak nevím jestli to šluknou?!!.-)

Plánuju rozdělit Tetry a Parmičky. Jen nevím ,co půjde do toho většího.

Chtěl jsem Čichavce do 180 a sem výměnou za to co tam nechám modré neonky.

jo je to porno)))) ale pro klid a domácí pohodu)))

Kolik jsi tam na výšku nasypal toho substrátu ze superzoo? Toho by tam mělo být na výšku méně. Tak max. 1cm.

No někde jsem i kolem 10 cm, větší problém je v tom , že je to promíchaný. Pokusím se odcucnout ten Superzoo substrát, tam , kde je ho víc. Okolo filtru a topítka resp pod nima jsem to zredukoval ca. na 3 cm.

Pravdu díš. Teď je to takové akvaporno

Ahoj, jestli to je toto akvárium rybicky.net/nadrze/30269 , tak prostě uber výšku dna, vytáhni plastový hrad, dosaď více rychlerostoucích rostlin a dolij vodu. I tak tam máš dost nevhodnou osádku akvária. Buď by to chtělo větší akvárium, nebo změnit jeho složení.

Bylo by dobré napsat výšku obou substrátů. Takhle bez dalších indicií bych redukoval substrát.

Zdravím, momentálně mám v akvárku mix vulcana a aktivního substrátu ze Superzoa. Dno mi přijde relativně vysoké. Rád bych ho snížil. Co bude lepší redukovat vulcano nebo substrát? Bohužel v některých místech se mi ho povedlo smíchat.

No vydržíme a do nového bydlení asi pořídíme větší

Spíš máš na ně dost nízké akvárium, takže bych nepřidával.

Přišlo mi, že na křín a echináč málo

Spíše nechápu, proč ho chceš přidávat? Z fotek bych řekl, že ho máš dost vysoké.

Děkuji, tak to ho tam raději přidávat nebudu.

No volcano a jen někde nevadí ten platinum bude horší uvolňuje se z něho na začátku amoniak a další látky takže to asi dost zkazí vodu. Časté výměny by mohli pomoci ale i tak bych se bál ho tam dávat víc!

Rataj Volcano black,Platinum Soil Powder, no stačilo by asi jen někde

Záleží na tom jestli v celé ploše a taky na typu substrátu.

Zdravím, mám dotaz můžu dodatečně přidat dno??Děkuji

Ano, rybky tam jsou. Neonky beru tak, že jim asi změna dna vadit nebude, ale na dně mám pancéřníčky zelené.
S přisypáním dna mám v úmyslu i dosazení náročnějších rostlin. Takže každopádně poměrně velký zásah.
"Nenáročné" stonkovky jsem chtěla původně vyhodit, ale proč bych to dělala..? Kousek je posunu a zasadím nové rostlinky. Nebo ne?
Jde mi v prvé řadě o rybičky, aby celý proces byl pro ně co nejméně ovlivňující. Jenže i správný růst kytiček je pro ně důležitý...nebo?
Navíc si vážím toho, že se všechny rostlinky snaží žít, zvětšovat se a množit, aniž bychom používaly podpůrné prostředky.
Takže, jak na to správně?

Robil som to podobne so 16tkou a bol to opruz, piesok sa mi v suchej časti zasekával. Keď sa dostal pod hladinu, väčšinou to už šlo.
Rozhodne ale riešenie, najmä s hrubšou hadicou.

Já seříznul 1,5l PET lahev, na hrdlo (do hrdla) vzniklého trychtýře nasunul a izolačkou upevnil 16mm nebo 20mm trubku dlouhou tak, aby dosáhla na dno a tím jsem bez problému dosypával flexi, když jsem dával pryč kameny. Přesně na místo, bez bordelu...

Príde na to... máš tam už ryby? Sypanie piesku do vody ti narobí vo vodnom stĺpci dosť bordelu, než sa to usadí.
Osobne by som vyčerpal všetku vodu, dosypal piesok a znovu nalial.

Ale aby som odpovedal na tvoju otázku - sú rastliny, ktorým to bude úplne fuk, typicky stonkovky. Ale niektorým bude vadiť, keď im listovú ružicu zasypeš pieskom, tie treba povytiahnuť (echáč by som napr. rozhodne povytiahol).

Mojom akvarku mam rozlozene rovno merne 5cm strku.

Ahoj, mám funkční nádrž, avšak nízké dno, písek.
Dokoupím písek a ptám se, můžu ho jen dosypat nebo vytáhnout rostliny, dosypat a znovu zasadit?
Případně dosypat a povytáhnout rostliny?
Děkuji za odpověď.

Určitě přidat,hlavně dozadu. Vzadu by mělo být 10-12cm,minimálně! I víc.Vepředu těch 5-6cm.

Dobrý den. Mám 300 L akvárium které právě zakládám. Vespod mám Dennerle NutriBasis 2 cm (10Kg) a na tom JBL Manado asi 4 cm, dohromady je tedy po celém akva výška dna 6 cm. Myslíte že mám ještě přidat ? Nebo to stačí ?

Tak to je fajn, aspon se nemusim bat
Mimochodem, mam dobru spravu pro lidi co budou zakladat akvarko od 1.4. Prodej barevneho pisku na strankach www.sandsystem.cz bude rozsiren o nove velikosti baleni 1kg, 3kg a 100kg, taky bude vecsi vyber zrnitosti a to myslim 2-4 mm, mozna i vecsi, uz si nepamatuji :-0. Do ted se daj objednat jenom do 1,2mm.
Dnes jsem tam prave volal a tohle mi rekla pani z kanclu...
Tak doufam, ze nekomu pomuzu

Ani při přendavání nic nesmrdělo až na klasický kal to bylo čisté.

A nemel jsi zadnej problem se zahnivanim?

Měl jsem léta 15-17cm teď mám asi o 5 cm méně.

Ahojte, nevite nekdo, kolik je tak asi maximalni doporucovana vyska dna v zadni casti? Chtel bych pouzit pisek od sandsystem.cz zrnitost 2-3mm. Libi se mi kdys je v akvarku hezkej kopec. Jen aby to nehnilo...
Rastlinek tam bude nasazenejch hodne.
Vim, ze to musim zajistit kameny anebo jinou pomuckou, aby se to casem nevyrovnalo.
Akarko mam 150x50x60(DxHxV)
Diki