Stonkové rostliny
Píšou to tak vodárny, snad to platí...
Tak celková tvrdost není až tak důležitá, jestli platí KNK 4,5 tak to je dobrý.
Děkuji za nasměrování, podívám se na to. Ty dusičnany mě taky napadly, tak si to nastuduji.
S tvrdou vodou nic neudělám, nechce se mi řešit RO. Jak říkám, jsem smířená, že existuje přímá úměra mezi péči jakou jsem ochotná tomu věnovat a tím co mi tam poroste nebo bude a nebude žít. Raději najdu něco čemu se bude dařit v podmínkách, které tam mám, než pro mě "složitě" ty podmínky měnit.
Víc hlav, ale víc ví a vidí možný problém, který třeba já ne.
Plovoučky pravidelně redukuji a mají svoje vyhrazené místo, to se jim opravdu nebude spíš líbit ta teplota a kořenový systém kryptokoryn. I když v zadních částech kryptokoryny nemám, ale kořeny by tam zasahovat mohly.
Při zakládání zkusím kouknout po něčem co zvládne teplotu nebo ještě změním osádku. Nic není stále definitivní.
Děkuji za tip.
Já bych řekl že nerostoucí stonkovky nemají dusík, převážně ho totiž čerpají z vodního sloupce a oproti silně kořenujícím rostlinám tak mají nevýhodu to samé platí i o uhlíku. Zkusil bych si v drogerii koupit sanytr (KNO3) a opatrně přihnojovat.
Ahoj,
mě zase zaujala nízká hodnota Dusičnanů. Řeším teď to samé v jiném vláknu:
rybicky.net/forum/14209-dusicnany-a-dusitany
My například máme ve vstupní vodě v Brně dle vodárny NO3=38,7mg/L, já to míchám s RO a tím snižuji i hodnotu NO3.
Jako neříkám, že to musí být jediná příčina, ale určitě významná. Taky máte dost zásaditou vodu, u nás je pH=7,2
Řekl bych, že se jim určitě dlouhodobě nelíbila teplota 27 stupňů, jestli se jedná o nádrž Rybáci. Nestíní jim plovoučky moc? Je pravda, že kořeny kryptokoryn časem úplně prorostou celé dno a je z něj jeden velký kořenový bal, není to tenhle případ?
Ahoj,
chtěla bych se poradit.
Obecně mi nejdou stonkové rostliny. Měla jsem/mám různé druhy (rotala, ludwigie, hygrophila, aktuálně skomírá kosokvět) a vždycky časem (cca půl roku) odešly. Postupné, docela rychlé, odpadávání listů od spodu, přestaly růst a odešly. Jinak mi celkem jde najas, anubiasy a bucky taky teda nic moc. Je pravdou, že vždy u mě v nádrži převládaly kryptokoryny.
Údržby provádím pravidelně (v deníku to spíš není než je zapsané) jednou týdně (výměna asi 15l vody, odkalení nezarostlých míst), cca dva měsíce, co odešel původní filtr, probíhá výměna vody 2-3x týdně.
Jednu dobu jsem i pravidelně přihnojovala Seashem Flourish dle návodu, ale žádný větší rozdíl v růstu jsem nepozorovala. Vodu používám ostravskou kohoutkovou. Parametry dle vodáren:
Teplota 7.7 st. C
pH 7.88
Acidita (ZNK8,3) 0.03mmol/l
Alkalita (KNK4,5) 1.65mmol/l
Tvrdost celková 1.46 mmol/l
Železo 0.173 mg/l
Mangan 0.017 mg/l
Dusičnany 5.06 mg/l
Chlór volný 0.04 mg/l
Barva 9 mg Pt/l
Vodivost 40.4 mS/m
Zákal 0.5 jZF
Vápník 45 mg/l
Hořčík 8.18 mg/l
Plánuji novou nádrž a byla bych ráda, kdyby se mi podařilo nějakou stonkovku udržet déle. Někde jsem četla, že rostliny se můžou navzájem ovlivňovat, může to být tedy většinovým zastoupením jednoho druhu rostliny? Ráda bych jela dál "svůj styl" údržby a ne si hrát na malého chmemika. Takže jsem smířená i s variantou, že to bylo, je a bude stále kryptokorynárium...
Vidí někdo nějaké řešení (např. omezit množství kryptokoryn)?
Starší reakce
Hygrophila difformis to opravdu umí, taky jsem tenhle jev pozorovala, když jsem ji ještě měla.
jsem si na 99,9% jistá,že je to ta Hygrophila difformis...mám ji odsud,od dárce...
Tak Ceratopteris to dělá běžně u Hygrophila difformis nemám zkušenost ale tyhle dvě rostliny se dost zaměňují.
Ono se dalo očekávat, že tuto schopnost bude mít víc stonkovek, ale je skvělé, že jsi na to obrátila pozornost
Myslím,že tohle...Hygrophila difformis..nedavno jsem ji zkracovala,tak asi kousek uplaval...
Super! O jaký se jedná druh?
Uplně stejný připad jako u p.Jany...list na hladině pustil nový kořinky a i lístky...
Starší reakce
Nebyl, vlastně ani ten lístek nebyl celý.
Edit: Asi bych měla ještě dodat, že tyto dvě fotky jsou z 27.7.
Ve vymazlených akváriích se toho nikdo nedočká, protože se tam pečlivě uklízí všechno, co se odněkud utrhne a plavalo by na hladině. No a mně je to jedno, tyhle záležitosti za mě řeší šneci. A když nestíhají, má takový lístek všechen čas světa, aby stihl vytvořit kořínky a novou rostlinku a té už se šneci naopak nedotknou, protože je zdravá
Edit 2: Natočila jsem video, kde se této záležitosti věnuji poněkud podrobně včetně spekulací, jak k tomuto může docházet.
www.youtube.com/…
Ahoj všem, nevím, jestli to patří sem, ale zkusím to.
Jedná se o takovou zajímavost, kterou mě překvapila Bacopa caroliniana. Je schopná z poloviny lístku zakořenit a vytvořit novou rostlinku, viz foto.
Starší reakce
Já bych řekl že to bude asi trochu něco jiného, já jí koupil tak jak je v atlase. U našich pěstitelů je pokud jde o názvy namístě dost velká opatrnost.
Mám ji od Aqua - daho. Tedy emerzní formu se zelenými listmi. Po zasazení do vody (nějakou dobu ji v prodejně měli ve vodě) začala tvořit fialové listy a ty zelené zežloutly a rozpadly se, no a to stejné se děje se stonkem, ale jen tím emerzním, submersní část celé rostliny je zcela nepoškozená, nerozpadá se. Dno křemičitý písek ze stavby. Parametry vody neměřím takže neřeknu. Denní světlo, dvě hodiny přímé slunce. CO2 nemám. Do vody nehnojím, jen jsem jednou stříkačkou vpustil hluboko pod substrát 3ml Dajana proflor jen tak na zkoušku.
Neuvedl jsi v jakých podmínkách máš rostlinu zasazenou a třeba od koho jsi si jí koupil. Já ji měl od Dennerle. Není to žádná výhra mě se tedy nerozpadla ale rostla pomaleji než anubias.
A v prvním odstavci se hovoří o submersní formě?
Edit: ve vícero příspěvcích jsem viděl nápsáno Hygrophila lancea = araguaia
Např. tady
rybicky.net/forum/4574…
ještě k tomu určení
pokud máš aragu. nemáš lanceu.
to , že se lancea prodává pod aragu. neznamená , že aragu. neexistuje
viz :
Hygrophila lancea and Hygrophila 'Araguaia' are two different species. Structurally they look a lot alike except they have different growth patterns. Obviously H. lancea grows a lot taller and is much wider than H. 'Araguaia'.
H. lancea grows VERY slowly under water, and does take a while to convert to submerged form if you purchased an emersed-grown specimen.
Aha, takže emerzní stonek vždy zůstane. Dobře, ono se vlastně nic moc neděje, roste pěkně a až bude submersní stonek delší, zasadím ji. Díky.
Pěkné dopoledne,
koupil jsem Hygrophilu sp. 'Araguaia' ve zdejším atlase vedenou takto
rybicky.net/atlasrostlin/hygrophila_lancea . No a zasadil jsem emerzní rostlinu a nevím jak dlouho to už je ale má asi tři patra submersních listů, no hrozně blízko u sebe, takže submersní část stonku je 0,5cm vysoká a celý zbytek stonku i s listmi se rozpadá. A jak roste tak pomalu tak bude trvat asi dlouho než vytvoří něco, co by se dalo zasadit. Má otázka: Děje se tomu vždy, že se rozpadne celý emerzní stonek?
Starší reakce
Většinou vyraší submerzní listy z místa kde je emerzní ale klidně ji vyhoď a řízkuj až submerzní rostlinu.
Už nevím jak jsem to udělal při zakládání, ale už roky Ludwigii spodní stonek bez listů zkrátím a hodím do horácomatky. Tak pořád dokola cca 2-3 týdny a je tedy stále hezká po celé délce
Kdybych nechal emerzni cast zasazenou a nevyhazoval ji, tak zmeni se casem na submerzni a nebo listy pouze opadaji a zustane holy stonek?
Spise se mi jedna o to, jestli ma cenu si v akvariu nechavat emerzni cast rostlin a nebo pri prvni prilezitosti je rovnou vytahnout a vyhodit
Pokud chceš rostlinu množit stříhej a sázej, pokud ne, vytrhni a sázej jen vrcholové řízky.
0 15.02.2019 05:31 Slim – Ludwigia Repens
Zdravim. Mam v akvariu Ludwigia Repens a mam dotaz ohledne zastrihovani.
Spodni cast rostliny je emerzni a vrchni cast rostliny je submerzni. Chystam se k zastrihovani a nevim jak rostlinku rozdelit. Je lepsi celou rostlinu vytahnout a zasadit pak znovu pouze submerzni cast a nebo nechat emerzni cast zasazenou a submerzni cast odstrihnout a znova zasadit?
Starší reakce
Dobrý večer,
nenechte se zvyklat z původního záměru. Dotaz byl zda bude uváděna Rotala ve Vašem akváriu růst, prosperovat nebo ne. Odpovědi se dostali na úroveň tábora Low-tech akvárií. Bez dna, světla, živin, CO2 atd. Rotaly v takových to akvárií nikdy slušně neporostou.
Nicméně Vaše zadání je velmi obecné. Tudíž doporučit lze pouze obecný postup. Klidně použijte ten výživný podklad. Rotalu bych ze začátku nasázel. Seženete si dost rychlorostoucích kytek. Zde v atlase jich najdete spoustu. Osazejte celou nádrž, nebo alespoň dvě třetiny dna. První týdny dbejte na pravidelnou výměnu vody, cca půl nádrže týdně. Flourish bych určitě první měsíc, dva nedával. Přidávat na začátku hnojivo do vodního sloupce chce zkušenosti a nebude ani třeba. Budete "hnojit" tou výměnou vody. A pozor k tomu tekutému CO2, není to žádné hnojivo. A určitě nenahrazuje tlakové CO2, slouží jako "desinfekce" k potlačení řas. Po dvou měsících uvidíte jak se bude akvárko vyvíjet. Pak můžete slabě přihnojovat tím flourishem, třeba poloviční dávky a zkuste si zasadit nějaké ty Rotaly.
A nejdůležitější věc nakonec. Vy jste ten kdo má nějakou představu jak má akvárko vypadat. Kolik a jaké ryby tam budou. Kolik a jaké rostliny chcete. Jaké vybavení si koupíte - filtr, světlo a další technické vychytávky. Základní pravidla jak volit počty ryb, které se k sobě hodí a ne si přečtěte zde v sekci základní....
Akvárko Vám má dělat radost. Toto sice něco stojí, jak finance tak pravidelné údržby. Každopádně doba akvárií s pěnovým filtrem a žárovkou je už dávno pryč.
Přeji mnohu úspěchu a též trpělivost.
Nemusíte. Základní živiny jde do substrátu kontrolovaně a pohodlně přidávat formou univerzálních hnojivých tyčinek Forestina (zapíchnout je tam, kde je třeba; hnojivo typu NPK obohacené o Mg). Stopové prvky přidávat pravidelně do vody (za ušetřená eura lze vybírat mezi těmi nejkvalitnějšími
). Pro oponenty: sám výrobce fa SERA uvádí, že výživný substrát SERA Floredepot funguje pouze prvních 4 až 6 týdnů. A to je to, o čem od začátku v tomto vláknu píšu. Potřeba živin hned od začátku pro tvorbu maxima řas a vyvolání potřeby nákupu přípravků proti řasám. Tento vzniklý chemický kokteil namísto vody oslabí ryby, ty onemocní a je tu potřeba nákupu léčiv. A tak se stále dokola vyvolává potřeba nakupovat. Marketing není o uspokojování potřeb, marketing je o vyvolávání potřeb, bohužel...
Není to žádná podmínka. Jestli ho ještě nemáš, tak ho nekupuj. Akvária fungují v pohodě i bez těchto substrátů. Naopak jejich použití ti může pěkně zkomplikovat život. Z toho tvého příspěvku to vyznělo jako že už ho máš.
To je jasné, že všude píšou, že je potřeba mít výživný substrát když se na tom dá krásně vydělávat.
Takze je zbytocne mat tu 2cm vrstvu sera floredepot?
Takze ho nemusim kupovat? Lebo vsade pisu, ze treba mat vyzivny substrat, co ja zatial nemam. Ja si akvarium este len zakladam a z toho co som napisala mam len akvarium, osvetlenie a ten cierny strk. Napisala som sem co vsetko kupim, takze...
S Ryszardem a jeho dvěma kolegy fyzicky obhospodařujícími nádrže jsem debatoval "chvilku" i při poslední návštěvě v říjnu (zbytek rodiny byl z toho ...). Rostliny ve výstavních nádržích po jejich "vyčerpání" z důvodu absence denního světla vrací do skleníku a nahrazují je záložními. Každou nádrž osvětluje defakto pouze osm zářivkových trubic T8 36W!!! a minimum denního světla ze čtyř malých světlíků (na 29 nádrží). O výměnách substrátu se nezmiňoval.
píšu v tvojom odkaze, že používajú: "jíl s trochou hlíny, smíchaný s říčním pískem a někdy s rašelinou"
moja limnophila vyzerá lepšie keď zapustí korene, mnohokrát overené
Ano je to normální. Červené zbarvení rostlin je jejich obrana vůči silnému světlu.
Voda je pro cheláty rozpouštědlo, umí je ze substrátu vylouhovat. Chelát zhydrolyzuje a uvolněné dvojmocné (nespotřebované) železo postupně oxiduje na nepoužitelné trojmocné. Proto je lepší průběžné doplňování. Celé mi to připomíná hydroponický "boom" před 30-ti lety, než se přišlo na to, že to není ono a hydroponie se vrátila tam, kde byla. A obecně výživné substráty u submersně pěstovaných stonkovek mi přijdou k smíchu, když takto rostlina přijímá živiny celým povrchem. Příjem živin kořenovým systémem je u emersních rostlin z důvodu zcela jiné (nejen vizuální) stavby listů.
V Krolewskim ogrodu botanicznym w Wroclawiu mají na dně říční písek, ale to je asi jiná botanická. Snímek z 10/2018, mohu přidat i další.
Prebytok draslíka rovnako ako chelátov železa vo vodnom stĺpci je určite prúser, a pri morskej akvaristike, aj keď s ňou nemám skúsenosti, o to väčší. Preto je lepšie ich mať v substráte.
ale asi nie pre vyčerpaný draslík a železo, ktorých nedostatok tu trápi tak 80% akvaristov
To je ale jen teorie. V botanické zahradě ve Wroclawi také mají výživný substrát a mění ho co 5 let Protože pak rostliny přestávají růst.
To je sice hezké, ale z celkového (dvojmocného a trojmocného) železa rostliny moc neporostou a dvojmocného tam bude pomálu z důvodu jeho nestability v oxidačním prostředí akvária. Draslík a jeho obsah je nutné kontrolovat a hlavně nepřehánět, přebytek má negativní vliv na buněčnou výměnu u všech živočichů (za více jak 35 let praxe v mořské akvaristice vím, že přebytek draslíku ve vodě je asi ten největší pr.ser). A vůbec jsem nepochopil těch 26 tun. Snad 26 kg, což dokážu vyházet z každého kubíku akvavody za rok.
ivo1339 napsal: živiny obsažené ve výživném substrátu se vyčerpají a jeho hodnota je stejná jako hodnota říčního písku, jen cena je jiná
Bežný substrát napr. Agro AQUAplants obsahuje 362 mg/kg prístupného draslíka (K) a 5200 mg/kg železa (Fe) ( zdroj:
golias.net/… )
dve problémové živiny, ktoré vo vodovodnej vode chýbajú
pri spotrebe 0,2 g Fe na kg sušiny akva rastliny a 30 g K na kg sušiny to je zásoba na 26 ton sušiny akvarastlín v prípade železa a 12 kg v prípade draslíka.
V prípade minimálne týchto živín sa ich vyčerpania asi nikto z tohto fóra v bežnom akva nedožije.
Kdybys jí dala do akvária, které funguje rok a je bez řas, budeš mít větší šanci, než když s ní akvárium založíš.
Přidat reakci
[1] 3 4
Zpět na obsah sekce Akvarijní rostliny • Zobrazeno 6121x