Řasy a pomalý růst rostlin

rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu

To nevadí, stejně přitlač a i výkonnější, tedy hlavně účinnější filtraci bych si pořídil. Jako ideál do těchto nádrží dávám klasiku v podobě čerpací hlavy a kostky biomolitanu.
Edit: www.rybicky-rybky.cz/… , www.rybicky-rybky.cz/…

To jsou staré fotky. Mám tam tu sestavu co jsem psal, to je vše

A taky tam vidím závojnatku, tedy výrazně bych přitlačil na výměny vody(2x týdně polovinu), to jako první opatření.

Zdravím,
mám akva 54l - set Diversa www.vyprodeje.net/…
V něm 3 mečovky, 1 x krunýřovec,několik krevet, ze šneků Věžovky.

Už se asi půl roku snažím zbavit řas, navíc i ty nenáročné rostliny moc nerostou. Hnojím PMDD. Poradí někdo, jak se jich zbavit, případně čím hnojit?
Jeden čas jsem používal i CO2 Vital od Rataje, ale extra zlepšení mi nepřišlo.
Dno mám od Rataje - staré a nové.

no a vvvvotom to je.... musím udělat maximum, ale stejně se může dostavit pohroma nebo naopak nečekaná pomoc

Jasně, tím rozbitím, mám na mysli nenechání hladiny totálka zarůst, tedy aby bylo co rozbíjet, aby se nesvítilo jenom do zelenýho "betonu". Tu redukci a to klidně denní považuji za správný postup, aby byla zachována jakási kontinuita vývoje.

Otazka je, kolik uzitecneho svetla pod tim okrehkem vlastne rostlinam zustane, pac kdyz prichazim, nelze si nevsimnout, ze svetlo vychazejici od akvaria je zelene (nutno dodat, prijemne zelene). Nicmene to pod nim roste, tak okrehek zatim jen kazdy den redukuju, protoze si rikam, ze nez bych to zase vychytal kolik svetla to zrovna ted chce, je lepsi vydrzet i s tim nepohodlim, jak se to samo rozhodlo, ze to sedne.

Já tomu říkám, tedy když je hladina porostlá plovoučkama, že se světlo rozbíjí.

Mne ted pomohl okrehek, dvemi zpusoby. To jsem semtam nejaky zavlekl s rostlinami, stale nic, prihnojoval jsem mekkou vodu, stale nic, pak exploze ruznych ras a trosku prirustky na rostlinach, a najednou rostliny jedou a hladina plna okrehku. Jeden den ho polovinu odeberu, druhy den zase plna hladina, a jak krasneho . Je vyhnojeno, okrehku se to libi. Okrehek navic zastinil akvarium, rase se prestava darit, rostliny ale i tak nejak rostou, hezky to uz cele sedne a jedeeeem . Chudak okrehek, hezky mi pomaha a ja ho pak zase budu likvidovat .

díky za reakci. K tomu novýmu založení tolik,vše šlo z nádrže ven kvůli očistě od řasy, na dně zbylo cca 30-35 kg štěrku a možná tak 5-10lvody, zpět do nově založené nádrže šly jen očištěné kameny,kořeny a pozadí, rostlina ani jedna.
Boj s řasou asi bude stále, ale co bylo teď mysím, že hlavní příčinou byly PO4, alespoň se to na různých místech píše. Co mne právě teď nejvíc zajímá je právě ten boj s řasou, co dělat aby její výskyt byl minimální. Obligátní rada a asi mající největší váhu je pravidelná údržba a prosperující rostliny. Údržbu se snažím dělat dobrou, kytky rostou jako blázen a vypadají skvěle, přesto nemyslím, že je to záruka být bez řas.

Díky za info.
Ten pokles může vzniknout "sám", ať už z důvodu, který zmiňoval Designer, nebo komplikovanějšího zborcení rovnováh - předpokládám, že teplota byla při měření konstantní. Ten nárůst teď po výměně(když jsi měnil poměry) se mi jeví jako normální, ale těžko soudit s jistotou, když neznáme složení studniční vody. Jak časté a jak velké změny snesou terčovci nevím.
Ohledně toho fosforu: pro zajímavost před další výměnou udělej test, zda-li je koncentrace pod 10mg/l.
Abychom se vrátili k tématu... snížení fosforu Ti ani zdaleka nezaručí, že budeš bez řas, spíš bude dominovat jiný druh řasy. Voda byla při zakládání druhé verze vyměněna veškerá?(nebo došlo jen k očištění rostlin?částečné obměně substrátu?)

aldab napsal:
V první verzi asi 1x měsíčně, to jsem PO4 neměřil a jejich vysoká hladina mohla být příčinou proč mi řasy a především ruducha zcela zamořily nádrž a já ji musel znovu založit. Další příčinou mohla být špatná nitrifikace, filtry ji moc neumožnovaly kvůli velké rychlosti proudění v nich a já jsem podcenil odkalování.
Ruduchu bych dal na vrub spíš "jezírkovému syndromu".

aldab napsal:
Mimochodem by mne zajímalo zda je pravdivé tvrzení, že tyhle pálené jílové substráty mohou tak dobře nitrifikovat,že odkalování není nutné. Samozřejmě pokud není přerybněno.Co na tom může být pravdy, máte někdo zkušenost?
Nakolik podporují proudění vody, nebo množství bakterií nevím. Pokud se budeme bavit čistě o nitrifikaci, tak ta ani zdaleka nezlikviduje všechny látky, to nezvládnou ani další procesy aerobních filtrů, proto se v čističkách zařazují anaerobní filtry... a ani tato kombinace se nezvládne vypořádat se všemi látkami.
Ve větších objemech toho akvárka snesou více.

ten pokles vodivosti byl pro mne velkou záhadou, protože jsem v nádri žádné změny nedělal.
pH a konduktivitu mám monitorovanou nepřetržitě a zmíněná konduktivita vždy byla v rozmezí 450-550 mikrosiemens první nádrži, po re-založení jsem byl na +-350 msiem, pak padla a 150 msiem, ted po výměně 350l vody jsem na 500 msiem.
K regulaci pH jsem použil H2PO4 85% cca 8ml jen jednou po re-založení. V první verzi asi 1x měsíčně, to jsem PO4 neměřil a jejich vysoká hladina mohla být příčinou proč mi řasy a především ruducha zcela zamořily nádrž a já ji musel znovu založit. Další příčinou mohla být špatná nitrifikace, filtry ji moc neumožnovaly kvůli velké rychlosti proudění v nich a já jsem podcenil odkalování. Mimochodem by mne zajímalo zda je pravdivé tvrzení, že tyhle pálené jílové substráty mohou tak dobře nitrifikovat,že odkalování není nutné. Samozřejmě pokud není přerybněno.Co na tom může být pravdy, máte někdo zkušenost?

Jo, ten pokles EC by ubývání taky celkem nasvědčoval, pokud to není něčím jiným.
V kterém rozmezí to bylo?
Ze zvědavosti, po novém založení jsi použil regulaci pouze jednou 8 ml kyseliny?
A předchozí rok... každý týden cca 10ml? 90%, 75% roztok?

pro zajímavost doplňuji výsledky testů, PO4 o malinko nižší ,ale možná dost nižší protože test je jen do 10mg/l, ted evidentně pod 10mg/l, takže fosforu konečně ubývá.

je pravda,že jsem z nezkušenosti podcenil některá fakta a to sám dětem říkám " u všeho co děláš musíš přemýšlet"
Asi největší pravdu má zervan, jeho výpočet potvrzuje v číslech koncentraci PO4, kt se u mne vyskytuje. Prezentaci si založím jakmile bude nádž v lepším stavu
Dnes jsem udělal větší výměnu vody cca 350l a zítra budu testovat. Budu informovat.

Když někomu radíš aby si zřídil prezentaci tak by si se sám mohl aspoň zaregistrovat.

Tak hlavní je, že jsi dodal konečně nejcennější informace... že sis vzpomněl, že jsi neměnil celý substrát, že jsi používal v první verzi regulaci,...
Napsat to na začátku, byla by to mnohem kratší debata.
No, aspoň jsem znovupoučen o míře dodávaných informací tazateli.

Jinak, byla by škoda nezřídit pro takovou pěknou nádrž zde prezentaci.
Navíc tak budeš mít deník o případných změnách, a budeš moci snáz vyhledávat příčiny problémů. Nehledě na to, že je šance, že budeš mít nad nádrží komplexnější dohled i v jiných oblastech zkušenějších. Třeba s těmi nároky terčovců Ti rozhodně radit nechci.

no prosím, jeden výpočet a vysvětlení je na světě Hladina fosforu je tak vysoká, že ji rostliny snižují velmi pomalu i když rostou o 106 . Risknu to a udělám větší výměnu vody. Díky Tobě za cennou informaci

tak to vypadá, že jsi se dopracoval k nějakému závěru a já Ti za něj děkuji
Větší objem výměny vody je opravdu problém jak v nákladnosti tak i v pracnosti. Chtěl bych zkusit srovnat poměr ředění upravené a surové vody třeba na 1:1, ale nejsem si jist jak na zvýšenou tvrdost budou reagovat terčovci , potažmo také rostliny a především se to asi bude líbit mým řasám. Zkusím poměr míchání srovnávat postupně. Původního křemičitého říčního štěrku 4-8 zůstalo asi 30-35 kg odhadem.
Rychle rostoucí rostliny jsem už osázel a hnojím taky (Mikroprvky s cheláty Fe, týdně 4000mg K2SO4 a 2000mg MgSO4, NO3 udržuji na 10-20 mg/l někdy je ho dost a jindy zase přidám KNO3) CO2 také přihnojuje. Všechny rostliny rostou velmi dobře, teď je jich až moc,ale dokud se vše nesrovná tak je nechám. Problém s řasou však přetrvává a teď doufám, že na vině jsou PO4,. které se snad budou snižovat.

No vida, a já tu kalkuluji jen s nějakými devíti týdny a krmivem...

Viděl bych to následovně: Těmi několika měsíci byl pravděpodobně fosfor usazen, vykrystalizován v substrátu (jaký štěrk, kolik kg je 20%?), absorbován rostlinami do zásoby... a to jak z krmiva, tak hnojiv a akvaregulátoru. Při změně podmínek(po druhém založení) došlo k uvolnění nakumulovaného fosforu(navíc jsi tam další dolil), ke stabilizaci pH na 6,5, což nejspíš způsobilo ještě větší rozpustnost/koncentraci. No, a teď tam byť bez hnojiva při množství měněné vody dodáváš stále stejně značné(nebo větší než předtím) množství fosforu krmivem.

Řešení již byla navržena... buď začít měnit větší objem vody(což bude nákladné), nebo podpořit růst rostlin hnojením(což se nemusí líbit jak rybám, tak i rostlinám), a zároveň pořídit rychle rostoucí submerzní rostliny, které budou nadbytečný fosfor odebírat(a jejichž přírustky budeš hojně vyhazovat). Ale vzhledem k tomu, že došlo k prudkému poklesu konduktivity, tak se to začíná už asi napravovat "samo".

Rátajme teda, že to bolo 6 ml H₃PO₄, teda cca 11 g, čo môžeme rovno pokladať za hmotnosť fosforečnanov, keďže vodík je ľahký. Kyselina hneď vo vode zreagovala s (hydrogén-)uhličitanmi, vo vode zostalo cca 11000 mg / 1130 l = cca 10 mg/l PO₄^-. Záhada by mohla byť objasnená

myšleno tak,že jsem použil 6-8 ml silně koncentrované kyseliny naředěné vodou....

děkuji za vysvětlení, bohužel jsem se v mládí pletl v domněnce, že chemii nikdy potřebovat nebudu a tak jsem k ní podle toho přistupoval přesto je mi jasné, že chemické procesy dějící se s krmivem od podání do nádrže až po rozklad detritu nejsou nijak "jednoduché" a liší se podle podmínek za jakých k nim dochází. Přesto jako nechemik bych rád věděl odkud se u mne PO4 vzaly.
První verze akvária byla stará 13měsíců, v druhé verzi jsem ponechal asi 20% původního dna- štěrku a zasypal cca 140 litry jílového substrátu. V původní verzi jsem míval pH někdy i 7.8 a tak jsem ho snižoval kys.fosforečnou (to jsem ale ještě fosforečnany neměřil) a je pravda, že krátce po založení 2 verze jsem jednou pH taky snižoval. Kyselina je silně koncetrovaná a použil jsem v naředěném stavu možná tak 6-8 ml a pH se upravilo pod 7. Mohl se fosfor v nádrži na něco navázat a přetrvat ve vodě a z tohoto množství kyseliny by mohly být koncentrace větší než 10 mg/l ? V nádrži je asi 1130 l vody.

Ryby k tomuto minitestu nepotřebuješ, jejich podíl na biodegradaci/uvolňování fosforu je v porovnání s mikroorganismy zanedbatelný. Především jejich exogenní enzymy štěpí bílkoviny, sacharidy,... (navíc i ony produkují v akváriu silné kyseliny). Vhodnou koncentrovanou kyselinou bys tento pokus značně urychlil(ale jako nechemik se k ní jen tak nedostaneš). Podmínkami jsem mínil například teplotu, pH,...
to je taky důvod proč dochází k rozkladu organických látek v rašeliništích daleko pomaleji.
Deionizovaná voda se používá k desorpci snadno rozpust.fosforu z půd, na pevnější chemické vazby jako například v organických látkách má sama o sobě vliv daleko menší, navíc se mikroorganismům příliš zamlouvat nebude. Když použiješ nějakou "normální vodu", stabilně ohřátou a necháš vyhnít krmivo důkladně, naměříš pravděpodobně vyšší hodnoty.

4 měsíce?? To počítáš včetně prvního založení akvária? Substrát z první verze byl při zakládání druhé verze vyměněn před napuštením?(jen taková perlička... fosfor můžou uvolnit i samotné rostliny, pokud je k tomu podmínky donutí)

So záujmom sledujem túto debatu, pretože ja mám presne opačný problém - miznú mi fosforečnany. Chcel by som v akváriu držať cca 0,8 mg/l, na toľko prihnojujem aj prilievanú vodu do akvária pri výmene (mením polovicu). Okrem toho denne pridávam 0,15 mg/l, čo je spolu za týždeň vrátane výmeny vody pridanie cca 1,3 mg/l v hnojive (čo sa mi zdá dosť). Napriek tomu po týždni klesne množstvo fosforečnanov na cca 0,2 mg/l. Substrát mám kremičitý piesok, lenže je v ňom veľa humusu, tak sa domnievam, že do neho sa viažu fosforečnany (pekne to opisuje Marcel v článku www.prirodni-akvarium.cz/…).

věřím, že máš jistě pravdu. Můj pokus jsem založil na úvaze, že by se PO4 mohly uvolňovat přímo z krmiva kt nebude sežráno a v akvariu taky nemám silnou kyselinu potažmo je staré 4 měsíce a PO4 je v něm moc. Takže PO4 se uvolňuje z krmiva až teprve po sežrání rybou a následně z detritu ?

Chyba v pokusu.-Příliš krátká doba.

Bez vhodných podmínek, bez použití koncentrované silné kyseliny, nebo bez enzymů (ryby, červi, mikroorganismy) může trvat měsíce(nebo i desetiletí) než se všechen organicky vázaný fosfor převede na anorganický - a tvůj test zvládne měřit jen rozpuštěné fosf.ionty.

zkouška měření PO4 v mojí krmné směsi nevnesla vůbec jasno do problému s jejich vysokou hladinou. 2000mg směsi v 1000ml demineralizované vody vytvořilo koncentraci 2mg/l z čehož plyne, že v mých cca 1000 l akvavody by 1g krmiva mohl navýšit koncetraci o 0,001 mg/l a abych dosáhl koncentrace PO4 více než 10mg/l musel bych zkrmit asi 12kg směsi a to by ještě nesměly nic brát kytky, kterých je dost a rostou velmi dobře. Pokud měření a výpočet byl vpořádku, tak jsem ve slepé uličce. Ostatní hodnoty jsou dobré NO3 12 mg/l, Fe 0.2 , pH 6.6, gH 11, NH3 0.

Tu fotku znam. Prima videt .

Teramol

Ahojte dva dni dozadu som si zlozila pre zaciatok male akva spodok mam myslim ze dobry .. Co by ste mi piradili na dobre zakorenenie a rychlejsi rast

Děkuji za radu Asi zkusím Echinodory

Pěstujte jiné druhy. Tenhle plevel je o nervy.

Dobrý den.Velmi pomalu mi rostou rostliny.Můžete mi poradit, co s tím.Děkuji.

Ptat se mne, asi neni nejlepsi napad, ja spis sleduju rostliny a podle toho hnojim. Prehled o tom, co muze zpusobit popsane skoky moc nemam, a s Terramolem taky teprve zacinam, driv jsem mel vzdy ciste prany pisek.

Nicmene ze dno zacne najednou pracovat, bych si predstavit umel. Muj Terramol je plny vzduchu. Ackoli klesl hned ke dnu, kdyz se i po par dnech prehrabl, slo z toho spousta bublin. Ten vzduch musi nejprve difundovat do vody (nebo uniknout, kdyz muze), aby se ty nejjemnejsi pory dokonale zaplavily. Takze verim tomu, ze dno muze zacit pracovat az za nejaky cas, az se dokonale zaplavi. Ovsem jen selska uvaha.

Co se tyce nitrifikace, zalozil jsem akvarium 11.3.2015. Dnes rano jsem se dival, zmizely posledni zbytky rozsivky z listu Anubiasu, ktery byl hodne na svetle a byl ji cely pokryty (15 dni stacilo k tomu, aby se filtrace projevila, asi i rostliny udelaly sve). Rostliny jsem nijak zvlast necistil, zanesl jsem si do akvaria mnoho ruznych ras, a jak to pracuje, vidim ze dne na den zmeny, jak se ktere rase dari. Ruducha donesena na Microsoru normalne odchazi (to se jen tak nevidi), to ciste akvarium se ji asi nelibi. Ale zaznamenal jsem jiny druh ruduchy, neni takova jemne mechovita, je vic vlaknita... V tom akvariu se ted deji veci ze dne na den a jedine co muzu delat, je divat se (a trosku hnojim, kdyz uz CO2 taky jede).

Rychlý prudký pokles konduktivity může být způsoben více příčinami - obecně zhroucením rovnovážného stavu, například dolitím hnojiv, rozkladem látek, nebo změnou podmínek - například redox půdy(sorpce), teplota, mechanický záchyt, ...ale možná to je samotným biologickým odčerpáváním živin(začalo něco růst významně lépe, pokud se něco změnilo). Nedivil bych se, kdyby to mělo značnou souvislost s problémem... ale mé paradigma je deformované především neakvaristickými zkušenostmi, takže by bylo lepší se poptat například Designera, Václava, Marcela, a dalších, pokud tyto veličiny nějak lépe sledují, co bývá nejčastější příčinou.
Jak velký vliv na fosfor bude mít lepší nitrifikace nevím, ale pravděpodobně odčerpávání zvýší. To vyluhování/rozklad krmiva bude za jiných podmínek mimo akvárium asi trvat delší dobu. Ať se daří!

co píšeš v úvodu mi taky nějak hlava nebere i když žádné velké zkušenosti nemám a vycházím jen z informací. Ten jílový substrát by přeci měl pracovat jako velký absorber a za další kytkám se daří velmi dobře a je jich plná nádrž, měly fosfor taky hodně odčerpávat. pH se ted stále drží na +- 6.5 dle CO2 - mám sondu trvale v nádrži. Zajímavá věc se teď ale stala a sice, že vodivost klesla 2 dny po výměně opět jen 150 l vody ze 300 na 150 mikrosiemens. Vodivost se dříve pohybovala 300-380 ms a do výměny vody vždy kulminovala, po naředění výměnou zase spadla na cca 300 ms. Nevím čemu to přičíst, že by dno začlo pracovat?
S tím krmivem jsem se trochu netrefil, denní dávka je cca 12-14 g mojí směsi.
Odklalování je také "divné" protože téměř nic ze dna neodklalím, jen trochu zakalená voda.
Ty listy nažloutlé nejsou - blbá fotka. Je to tak,že nové přírůstky jsou vždy krásně zelené a čisté a později se nich více či méně objevý tmavý povlak, tím vzniká ten vizuální kontrast. Světla je dost, rostliny "bublinkují" o 106
Mám ale špatné filtry, takže řádná nitrifikace neprobíhá i když ta by asi likvidaci fosfátů nepomohla nebo ano? Dal jsem taky vyluhovat krmnou směs a budu měřit PO4, jsem zvědav.

(Pardon za zpoždění)
"Jezírkový syndrom" je velmi pravděpodobný z dlouhodobého hlediska při tomto objemu výměn vody. Hlavní zdroj v Tvém případě bude potrava.

Ale trošku jsem to propočítal(v rámci dodaných informací)... pokud ses výrazněji neseknul v dávkách, nebo tvé krmivo nemá větší obsah fosforu než reprezentativní vzorky, tak mi není zcela jasné jak tam vznikly koncentrace nad 10mg/l za tak krátkou dobu po založení(musel by být fosfor rybami a kytkami nevyužit, nevázán substrátem, a téměř veškerý tento organicky vázaný fosfor převeden na ionty). Kolik tak kalu posbíráš při výměně vody?

Jinak ph 6,5 je často nejideálnější hodnota pro, co největší rozpustnost fosf.iontů ve vodě, v kombinaci s částečně deionizovanou vodou a dalšími faktory to má rozhodně skvělý potenciál, ale i tak bych zkusil ještě teda ověřit, jestli ten test pro vysokou koncentraci není náhodou falešně pozitivní(, i když teda nemám vůbec ponětí, co by to způsobilo, když na vstupní vodě se neprojevuje stejný efekt - kdyby ano, byla by to chyba v manipulaci).

Barvu substrátu jsem očekával nazelenalou, bílou, nebo železitou(hypotéza padla).
Máčí jej jeden měsíc, to by pro vyplavení lehce rozpustných látek mělo být dostačující. Hůře rozpustných forem se tak však nezbaví, a pokud jde o jíl polymerizovaný například nižší teplotou než například Liapor, vysvělovalo by to tu rozdílnou hustotu i sorpci.
Celkem by mne zajímalo jaký je obsah vedlejších látek vstupního materiálu - jíl.hmoty(Liapor si to zajisté snad zjistil).

Nažloutlé některé části některých kytek jsou způsobené jen nasvícením?

Jestli se Ti listy u dna hybou, tak proudeni bude dostatecne, ono to nemusi byt zase nejak moc.

Fajn, není třeba, nabyl jsem dojmu, že tam sypeš ještě sušený. Jinak patentky by tím zdrojem fosforu býti mohly.

já samotný sušený krmení nepoužívám, jen mraženou směs domácí výroby ve složení kt jsem popsal, váhy a poměry můžu poskytnout. Není to můj repect, ale pochází z pěstitelské farmy terčovců a jiných ryb.

Co je to přesně za to sušený krmení, vločky, granule, značka?

dobrá připomínka..... rozsivky a řasy mám stále, ne už tak moc invazivní, ale i na nových listech se stále objevu hnědý povlak a na starších řasa (zelená až černá kolečka) i ruducha se objevila u výtoku z filtru (zatím nikde jinde)Docela úspěšně ji likvidují parmičky siamské. Přesně jak píšeš, něco je špatně a rád bych věděl co. Mám 2 vnější filtry s výkonem 2000 l/h tzn. proženou všechnu vodu v akvárku cca 3.3x za hodinu. Pohyb vidím i na listech při dně. Proudění jsem chtěl po založení zvýšit a pořídil jsem vnitřní čerpadlo , jenže problém je v lehkém substrátu, který mi při větší proudění "lítal" po nádrži. Tak jsem to zrušil. Myslíš tedy, že bych měl něco přidat na rozproudění vody? Tak to zkusím s menším výkonem, chci udělat max. abych se rozsivek a řas zbavil, vidím ale, že to nebude vůbec jednoduché a zatím můžu majitelům krásných nádrží bez řasy jen závidět

díky za reakci.....mám info od dodavatele substrátu a sice od liaporu bere výchozí surovinu a tu pak sám pálí v nějakém mlýnu a následně máčí asi měsíc než jde do prodeje, tvrdí,že substrát je prostý všeho a spíš naopak umí absorbovat. Potom tedy může být na vině krmivo. S větším objemem vody na výměnu mám trochu problém, ale zkusím to pořešit i za cenu vyrovnanějšího poměru míchání upravené a surové vody. Jenže to může být další problém, protože zdroj mám pouze studnu a navýším tak tvrdost.

Jestli tam mas rozsivku, tak bych rekl, ze to akvarium nestiha nitrifikovat. Mam asi 14 dni po zalozeni, naskocila rozsivka, a jak prisla, zase odejde, to je klasika. A kdyz neodejde, neco je spatne, je nutne hned jit po tom, proc se tomu ta nitrifikace nedari. Se Tvym dnem dost pomuze uz jen nasmerovat k nemu proud vody, coz se u Tebe nedeje, protoze (ac to z fotky tezko detailne rozeznam), mas na posledni fotce v rostlinach u dna vlakna rasy (neumim ji pojmenovat, ale znam ji dost dobre), coz je jasny priznak, ze tam voda stoji. No a ve stojici vode, ac by normalne takove dno samo nitrifikovalo jak silene, proste nema moc jak.

Jiste ze se mohu mylit, ale tohle mi dava logika a zkusenosti.

Tobe zkratka hodne pomuze, kdyz se Ti podari rozhybat vodu u dna.

substrát vypadá jako klasický liapor, zřejmě ho v akvaristice akorát máčí, pochybuji, že by ho nějak obohacovali nebo že by jim výrobce liaporu dodával nějakou specielní směs, ale i tak asi zase záleží v čem ho máčí, zkusil bych případně zalít vzorek substrátu vodou bez PO4 a nechat pár dní a změřit.
Ale po zveřejnění seznamu ryb, mi přijde dost pravděpodobné, že by se tam mohl fosfor hromadit z potravy, 24 dospělých terčovců už něco sní/vyprodukuje a při tak malých výměnách bych se nedivil, kdyby se dlouhodobě P hromadil. 20g sušeného krmiva denně to už je slušná nálož i na tak velké akvárko.

díky za reakci, Tvá doporučení a poznatky. Pravda je taková, že první variantu nádrže a péči o ni jsem podcenil. Po založení nádrže a jejím částečném záběhu asi 2 měsíců jsem do ni pořídil terčovce, které jsem už asi před 25 lety jednou choval,ale tehdy velice neúspěšně. Další ryby jako neonky, tetra krvavá a pár ancistrusů a panceřníčků už žilo v nádrži asi 6 týdnů. Prvních 8 měsíců bylo fajn, rostliny prosperovaly, ryby v pohodě, hnojení pmdd ze zdejší akvaristiky. Nedělal jsem žádné větší testy vody, jen pH ,které kolísalo 6.8 - 7.7 v závislosti na CO2 ( pH metrem měřeno). Pak jsem polevil ve výměnách vody a velice rychle mi ruducha obsadila nádrž, byla všude na čem být mohla až jsem to vzdal a nádrž založil znovu (po řádné očistě) No a ted už nechci nic nechat náhodě a chtěl bych vědět co dělám. Pořídil jsem nové osvětlení led čipy (původně bylo i světla málo), rozšířil osmozu o deionizaci, no a také místo štěrku jsem na doporučení použil jílový pálený substrát(viz foto), jehož výrobcem je místní akvarista a prodejce . Surovina má být dodávána od výrobce Liapopru a je pravdou, že jeho substrát tolik neplave ,cca 1% a kytkám velmi vyhovuje ( rychle a krásně zakoření)Méně někdy vyhovuje mě, protože zasadit kobercovku je trochu horor . Taky jsem začal vodu testovat běžným testem od Sery a tak jsem přišel na vysokou hladinu PO4. Respektive jsem hledal příčinu velké invaze rozsivek a řasy. Voda je ted v ostatních parametrech na stálé úrovni, pH +- 6.5 , gH 11, kH 5-6, NO2 0, NH3 0, NO3 občas doplním spolu s K2SO4 a MgSO4 - chemii kupuji u Poormanova akv.hnojiva. Teplota 27-29 C. Oproti původní nádrži se změnila hodnota pH, tolik nekolísá, je stále v kyselé oblasti, původně byla v zásadité. Já změnil to, že mám jiné dno, vodu měním cca 160l týdně (120l vodivost 0-2 mikrosiemens, 40l studniční cca 570 mikrosiemens ale bez PO4- měřeno stejným testem. Nějak stále nestíhám a tak jsem zatím jiný test na PO4 nepořídil Ten pokus co navrhuješ v ad a) udělám a uvidí se. Rozhodně ale v dodávané vodě při výměně jsou PO4 neměřitelné, testoval jsem obě vody zvlášť a pak také směs obou vod.
Co se týká ryb a krmení. Mám 24 terčovců, 50 neonek a asi 10 další rybek. Krmnou dávku nevážím, odhaduji tak 20g (možná se pletu) směsi, kterou jsem popsal tady na foru 18.3.
Dnes jsem dělal "údržbu a měření" a PO4 stále vlastně neměřitelné nad 10 mg/l.
Pravdou je, že řasa i rozsivky stále jsou, ale mám dojem, že malinko méně. Rostliny rostou krásně a daří je jim (parádně bublinkují), vybarvené jak mají být, ale stále se objevuje na nich tmavý povlak, už ne v tak velké míře jako před 6 týdny cca. Rozhodně jsou na tom rostliny teď o dost lépe než v první nádrži.
Dost mě to mrzí, že mám tento problém, rád bych asi jako každý měl nádrž zelenou jen rostlinami . Snad se k tomu dopracuji
Dokládám pár fotek,jak vypadá substrát a řasy jsou nejlépe vidět na anubiasu

Tak jak to jde?(Stále žádné nové info... a já jsem tolik zvědavý. )

Několik dodatků teda(ale bez dalších informací od Tebe jsou tak trochu k ničemu)...
Při své prvotní úvaze jsem vycházel z premisy, že příliš velké množství(procentuálně) vody neměníš, ale tipoval jsem teda pětinu...
rovněž jsem předpokládal, že před tímto problémem(Odkdy si myslíš, že máš v akvárku více fosforu? - Kdy jsi měřil poprvé? A jaký byl případně stav před výměnou substrátu?) jsi nehnojil, vyjma mikroprvků, jak jsi psal... (Jaký je zdroj hnojiv, lze prokázat čistotu jednotlivých složek?-jak napsal dudák)

ad a)
Ta studniční voda asi neslouží jako pitná, že(rozbor vody ze studny by nebyl?)?
Jaké je pH(EC, pufrační kapacita, tvrdost)?
Test je možná dobrý, pokud není starý, nedošlo k chybě v manipulaci, skladování...
ale chyba je stále v měření... příliš koncentrované roztoky se nedají dobře měřit... a to kvůli rušivým elementům - další sloučeniny-např.křemičitany, které "maskují" přítomnost analytu, pH, pufrační kapacita (měřicí roztoky obsahuji kyselinu pro úpravu pH, aby byl výsledek zřetelný indikátorem - ta však může být hypoteticky tvou studniční vodou částečně neutralizována), vliv teploty je taky nezanedbatelný(voda by měla být temperována) a ideálně obecně by měly být podmínky pro porovnávání obdodné(stanovení fosforu může být záludné)... doporučuji tedy zředit tou tvou upravenou vodou.
Odčerpat větší množství vody, tak jak to děláš při míchání upravené vody pro akvárko, důkladně promíchat, odebrat kbelík z této studniční vody, desetinu smíchat s upravenou vodou, rozmíchat, nechat ohřát na akvarijní/pokojovou teplotu, důkladně promíchat, odebrat vzorek pro měření a postupovat dle návodu k testu.

ad b)
Kolik tam máš ryb? Resp.kolik gramů kterého krmiva je dodáváno rybám?
Můžeme zkusit spočítat teoretický týdenní přírůstek. Před několika lety jsem k zjišťování složení stravy několikrát použil například stránky amerického USDA, nebo WHO.
Pro naše účely například:
www.nutridatabaze.cz/…
www.ars.usda.gov/…

ad c)
Jaký byl původni substrát? Jakou barvu ma současný? Žlutou, hnědou, červenou, cihlovou, bílou, namodralou, šedou,...?
Kolik kg? Nějaká deklarovaná vhodnost použití substrátu - třeba pro pěstování rostlin?

Kombinace podmínek(pH, Eh, teplota,...) asi způsobuje desorpci rozpustitelného P(viz například stanovení fosforu v půdách s využitím extrakce pomocí deionizované vody). Pokud je to čistě substrátem, bude se koncentrace postupně snižovat, jak už tu bylo zmíněno, při tvých výměnách to může trvat. Množství fosforu, který se může ze substrátu uvolnit, není ani tak dán nasyceností substrátu, jako formou uskladnění a vhodnými podmínkami pro desorpci a rozpouštění(to je důvod proč mnoho půd většinou, za nejčastějších podmínek, příliš nepodporuje uvolňování fosforu, i když ho obsahují stokrát více než půdní roztok - a proč některé další půdy na jiných lokalitách s relativně malým obsahem celkového fosforu můžou uvolnit naráz daleko více fosforu, za vhodných podmínek). Nicméně ve své krátkozrakosti jsem podcenil "míru výměn" vody u tvého akvária, jak se například zmiňoval Marcel, a tudíž bych se nedivil situaci, kdy by za současný stav mohla kombinace, kdy podmínky podporují desorpci(neumožňují běžné vstřebávání do substrátu) a dochazí tak ke kumulaci fosforu z potravy.
Jak se vedlo před výměnou rostlinám a o kolik se nyni zlepšil jejich růst? Pakliže to bylo způsobeno pouze substrátem, bude se koncetrace postupně zmenšovat. Jestli to je způsobeno převážně krmivem, mohlo by se i stát, že rostliny to nestihnou odčerpávat a koncentrace bude při tvých výměnách stále narůstat(až do určitého bodu). Bylo by dobré vědět jaká je tam skutečná koncentrace(testy mají limity právě těch 10mg/l), pakliže tam vůbec zvýšený fosfor je.
Ostatní snad napíšou taky další postřehy.

jamesbond napsal: Takové ty chlopky tmavé ...nejsou jak štětiny, ale spíše jako řasy / pavučiny.
Jestli je to jen na dobre osvetlenych mistech a jinde ne, muze to byt jeleni paroh. Ten jednoznacne rika, ze je v danem miste moc svetla k tomu ostatnimu.

Ja to klidne orvu, kdyz je neco zarasene, jenze ja kdyz orvu pul kyble listu, v akvariu to vetsinou ani moc nepoznam. Takze s rozumem, orvat rozumne, neni treba si znicit rostlinu.

Udělal jsem akva pro děti asi před 3 měsíci ...
Asi před 3 týdny se mi objevila ruducha na jednom listě, byl u vyustění z filtru, velký proud vody, odstřihl jsem a pokoj. A pak jsem měl nějakaé tmavé malinké skvrny na anubiasu, prostě žádné světlé listy, ale spíše tmavě zelené s černým flekem vždy,s řasami. ostříhal jsem ho
A ted mám na 3 rostlinkách myslím ruduchu, ale jen lehce, žádné veliké napadení. Vím, že se to stává, ale opravdu mě zajímá zda řešit / odstřihnout ty kde vidím nějaké řasy nebo nechat a jen monitorovat vývoj. Je to jen na 3 rostlinách, pomaleji rostoucích. Takové ty chlopky tmavé ...nejsou jak štětiny, ale spíše jako řasy / pavučiny.
Hnojím pravidelně, svítím pravidelně, měním vodu, nepřekrmuji, co2 sytím. Všeho s mírou ...

Vím, že je toho hodně napsáno, ale tady je banda zkušenejch akvaristů, pak prosím o radu.
Díky předem a hezký víkend přeju

rybicky.net/clanky/625-rasy-a-podobne-organismy-v-akvariu