Osvětlení do většího akvária (151 - 250 l)

Jsi ze Šumperka, skoč si za Ratajem, ten ti světlo náležitě vysvětlí

co sa tyka uvadzanych W/l pri rastlinach bral by som to len ako informaciu ci chce dana rastlina svetla viac alebo menej.
Aj keby som pri W/l zostal len pri ziarivkach, tak je obrovsky rozdiel ci svietis napr 0,5W/l T8 v nejakom plastovom kryte a pod tym mas este krycie skla, alebo 0,5W/l pri T5 HO s kvalitnymi reflaktormi bez krycich skiel.
Skor by som si pozrel v prezentaciach cim na danu rastlinu ludia svietia a ako sa jej pri tom svetle dari. Pripadne uved rastliny ktore chces a nieco ti tu doporucia z vlastnej skusenosti

Watt na litr je kravina. Když budeš mít akvárko 100x50x50cm výšky (250l) anebo 200x50x25cm výšky (250l) bude sakra rozdíl v intenzitě světla! Jasný? Proto je třeba brát výšku akvária v úvahu. Tedy není 1W/1l jako 1W/1l. Tyto údaje jsou vhodné pro orienatci, jaká rostlina je náročná a jaká ne, avšak není to údaj, který by udával, kolik světla potřebuje.
Pročti si fórum níže, je tady odkaz na měření světel, snad Tě to nakopne.
Taky je rozdíl 1W ze zářivky, kde ti 60% světla svítí mimo akvárko (30% pokud-li bude za zářivkou odrazová plocha) a 1W z reflektoru, který svítí bodově...

Vidim ze se to tady pekne rozjelo a jesem z toho jeste blbejsi nez jsem byl..... Jenom pro poradek. Potrebuju osvetleni na akvarko 100x50x50 a watt na litr resim rpotoze mi to tak nejak prijde normalni. I kdyz se tady podivam na nejakou rostlinku tak vidim kolik potrebuje osvetleni ve wattech na litr. Tak nejak mi to prepocitavat prijde bezny

A ted k intenzite osvetleni, Lux, znacka lx.

Ten udava, jaky svetelny tok (lm) zasahl jak velkou plochu (m2), Lux je Lumen/m2. Takze vezmu dve LED, obe sviti stejne Lumenu a jedna ma vetsi a druha mensi vyzarovaci uhel. Svitim s nimi na stejnou plochu a abych na ni udelal stejne kolecko, kdyz kazda ma jiny vyzarovaci uhel, musim jit s tou s mensim uhlem dal, tu s vetsim dat zase bliz k osvicene plose. A kdyz se podivam na ta osvicena kolecka, obe kolecka jsou stejne velka, a obe kolecka jsou osvicena stejnym svetelnym tokem, maji stejnou intenzitu osvetleni

Deska je rovna, ne kulata se stredem ve zdroji svetla, dovolil jsem si jemne zjednoduseni, zanedbatelne, pokud nepujde o vylozene extremy.

A ted co z toho vyplyva? Kdyz vezmu svitidlo, ktere ma takovy vyzarovaci uhel, ze v miste umisteni nad akvariem osviti jeste pul obyvaku okolo, udelal jsem to spatne. Kdyz vezmu svitidlo, ktere mi svym vyzarovacim uhlem osviti jen polovinu akvaria, a druha polovina bude po tme, pokud jsem tohle nechtel, zase je to spatne. Takze musim mit svetlo s vyzarovanim takovym, aby odpovidalo vysce umisteni a nebo musim pouzit zdroju vice, abych pokryl plochu celou.

A samozrejme, tohle uz musi napadnout kazdeho. Svitim nad akvariem, tesne nad hladinou, rastrem LEDek. A u hladiny to osviti spoustu malych kolecek, mezi nimi je tma. Na dne to udela prekryvajici se kruhy.

Takze co se vzdalenosti? Zdroj svetla musi byt pro umisteni nad akvariem spravne postaven, musi mit k danym pomerum spravny vyzarovaci uhel, protoze jinak nesviti vsechno ze zdroje svetla tam kam chceme. Kdyz vezmu reflektor, ktery mi ma zaridit nejaky vyzarovaci uhel, a soupnu jej nevhodne vysoko nad ruzne vysoke/siroke akvarium, nemuzu se divit, protoze kdyz svitim kam nemam, musim i to kam svitim nechte zapocist, i kdyz je mi to svetlo tam k nicemu...

Cece, co s tim svetlem furt vsichni delate? V jake vzdalenosti od zarivky se meri svetelny tok v Lumenech? Dyk uz to samo je kravina, necitis to? Svetelny tok je ve sve podstate cislo vyjadrujici, kolik viditelneho svetla vyleti z te zarivky. A to nema se vzdalenosti vubec, ale vubec nic, spolecneho.

Ze zarivky vyleti xyx fotonu (pochopitelne se bavime jen o viditelnem svetle a intenzita se bere u rucnych vlnovych delek ruzne, kvuli ruzne citlivosti naseho oka na vlnove delky), takze at od ni stojis jak daleko chces, vyleti z ni vzdycky totez. Jde o svetelny tok, o nic jineho, to jsou Lumeny, a u tech nemuzes udavat zadnou vzdalenost.

Hodil jsem 1200 kulicek. Kolik jsem jich hodil kdyz stojis 1m ode mne? A kolik jsem jich hodil, kdyz stojis 10m ode mne? A 10km? Hodil jsem jich 1200, at si stojis kde chces a at dopadnou kamkoli. Proto u svetelneho toku vubec neni vzdalenost podstatna.

S odpustenim tady neustale resite neco jako v jake vzdalenosti od pokladny bylo prepocitano 10 vajec, ktere si prave kupuji...

Je to jasnejsi?

škoda že ten PAR metr stojí takový balík, měl jsem ho od Marcela půjčený, měřil jsem světlo sobě a dalším 2 lidem a docela mě překvapilo, jak může kvalita reflektorů ovlivnit světlo v akva, porovnával jsem Giesemann, Blau a Aquanovava. Blau a Giesemann jsou na tom skoro stejně, Aquanova dává jen polovinu světla při stejné watáži.

Hezkýýý Vidíš, kdo hledá, najde. Takže měření hovoří za vše, každy si udělejte závěr sami

najlepsie zmerat
prirodni-akvarium.cz/…

Za předpokladu, že svítíme zdrojem, který vyzařuje pouze jedním směrem, nikoliv pod úhlem, což zářivka není, reflektor ("bodový zdroj", Slunce) se tomu hodně blíží. Jinak když svítí pod úhlem, platí, že 2x vzdálenost od osvícené plochy=4x méně světla na osvícené ploše.
Světla ubývá s druhou mocninou vzdálenosti.

Zeptám se takto, změřené údaje od výrobců se uvádí ve vzdálenosti jaké od zdroje světla? 1m či měřák přiložen k tělesu zdroje? Z toho by pak adekvátně šel vypočítat úbytek světla na osvícené ploše v závislosti na vzdálenosti zdroje.

Nezakrytovaná zářivka 15W by tedy osvítila hladinu pod úhlem 120°třeba, tj 30% z udávané svítivosti 1200lm třeba (tj 400lm na 120°)tj cca 27lm/watt.
plocha hladiny příkladem 60x30 tj 0,18m2 x +- doporučená hodnota osvitu akvária 8000 lx (dle článku) 0,18*8000=1440 lm potřebné lumeny. 1440/27=cca 54W zářivka. Souhlasí? Pokud by byl použit bodový reflektor stejných parametrů, pak 1200lm/15W=80lm/watt, 0,18*8000=1440, 1440/80=18W výkon reflektoru. Poměrem to vychází 3:1

Pokud by tohle platilo pro vzdálenost 1m, když by byla vzdálenost 0,5m, výsledné hodnoty by se pak musely vydělit, pro 0,5m=polovina metru, tedy "2" (18/2=9W), pro 25cm=tedy 1/4délky metru 18/4=4,5W. Naopak pro 2m by se násobilo 18*2=36W.

Při použití zářivek by se musely hodnoty upravit podle skutečnosti na dvojnásobek. Blíže k hladině z metru na půl metru by se nedělilo "2" ale "4", dále ve 2m vzdálenosti by se násobilo krát "4"

Ale rad. Muze to byt tim, ze koukas na svetla, ktere sviti sikmo dolu na silnici . Ale ted bez legrace.

Kdyz uvidis 5km daleko auto, bude svitit, a okolo bude tma, muzes videt ze sviti. To svetlo to dosviti. Problem je jinde. Reflektor sviti v nejakem uhlu, a v tom uhlu je cely svetelny tok. Takze 1m pred sebou osviti urcitou plochu, 10m vyrazne vetsi, a 5km daleko uz osvetluje obri plochu. Stale stejne mnozstvi fotonu dopada na ruzne velke plochy a v tak velke vzdalenosti Ti do oka dopadne tak male procento tech fotonu, ze je uz oko nemusi detekovat.

Mas jeden foton, a kdyz trefi ceduli 10x10cm metr od zdroje svetla, udela totez, jako kdyz stejne velkou ceduli trefi po 10m. Neni v tom rozdil. A kdyz vezmes tech fotonu nejake poradne mnozstvi, zase je to stejne. O co jde je vzdycky vyzarovaci uhel a ten muze byt ruzne velky. Kdyz se divas v kine na film, kam sviti promitacka? Na platno a dobre tam vidis film. Ale kdyby tentyz zdroj svetla osvetloval cele kino, a ne jen platno, zdalo by se, ze to zrovna moc nesviti.

Je to desne jednoduche, svetelny tok na plochu je intenzitou osvetleni. Hozenych 100 kulicek je stale 100 hozenych kulicek, ale 100 kulicek hozenych na zemekouli je sakra malo, a hozenych na jednoho souseda desne moc .

Svetlo se se vzdalenosti neztraci, ovlivni jej pouze prekazky na ceste, ale tech je v cistem vzduchu tak malo, ze to ve vzdalenostech v radu jednotek metru nemam zadny vyznam.

Pak mi vysvětli, proč když jedeš autem, světlo ze světlometů nesvítí třeba 5km dopředu, když jedeš po rovné cestě dopředu Světlo se se vzdálonosti zmenšuje, o tom žádná

Ne pravdepodobne, ale urcite. Kdyz mam jeden foton, a ten leti rychlosti svetla (jinak by neexistoval), leti si klidne i miliardy let, kdyz neni v ceste nic, co by jeho existenci v podobe fotonu ukoncilo.

Nicmene je fakt, ze z fyzikalni debaty zrovna tady asi nikdo moc nadseny nebude .

On je duvod proc se normalne meri PAR a ne lumeny ci luxy. To je jedine co ma smysl v rostlinem akvariu.
Na druhou stranu... casto bohate staci vedet lumeny svetla co je vhodne na akvarko a neco o fyzice a akvaristice. Neni to presne, ale na hrubou orientaci to staci.

hmm podla mna sa bavite uz o strasnych detailoch, ano keby si svetlo dokazal udrzat v jednom luci a vo vakuu pravdepodobne by jeho intenzita neklesla, na druhej strane ked svietis na akva, neplati uplne standartny rozptil. pretoze tak ci tak sa z hladini cast svetla odrazi, ta cast co sa dostane pod hladinu sa zalomi smerom dolu a znovu cast prejde cez bocne steny von a cast sa od nich odrazi ku dnu kde ho chces mat, takze ani lumen ani lux nebudu vzdy uplne presny udaj. Ale o dost presnejsi ako W/l a to je podstatne

O.K. já se vzdávám. Asi se nepochopíme

Luxy na hladinu nedopadaji, tam dopadaji Lumeny, Luxy je kolik Lumenu dopadne na metr ctverecni. Lux je vysledek, intenzita osvetleni, Lumen je to, cim na to svitim, svetelny tok.

Lumen je pocet kulicek, ktere jsem hodil. Lux je pocet kulicek, ktere dopadly na metr ctverecni. Kdyz se Ti podari to svetlo poodrazet (a nebo uzkym uhlem LED nasmerovat) jen do akvaria, mej si zdroj svetla jak daleko chces, protoze ty fotony se cestou k akvariu ve vzduchu neztrati, vzduch si jich opravdu moc nenecha, proste hazu vsechny kulicky kam jsem chtel, vsechny fotony, cely svetelny tok v lumenech.

A vnimavy ctenar jiste pochopi, ze: "...ovšem počítaje jen to, co svítí kam má." znamena, ze kdyz to ma tak blbe, ze sviti pulkou do stropu a pulkou do kuchyne, ze to neni ten pripad, ze to sviti tam, kam to svitit ma.

tohle já všechno chápu, problém tvého článku je: plocha hladiny 1x0,4 m - potřebuji 8000 lx, z toho plyne zdroj min. 3200 lm, tzn. zářivka 35,6W. Ale to platí jen když máš zářivku hned u hladiny, když ji dáš metr nad hladinu, tak plocha hladiny zůstane stejná 1x0,4 m, ale lx dopadající na hladinu se ti změní. To je to co se ti snažím vysvětlit. Proto musíš počítat i se vzdáleností

Protoze osvetluje stejny svetelny tok vetsi plochu, musi byt na te plose nizsi intenzita osvetleni. Kdyz hodis na stul, 1m2, 100 kulicek, ziskas hustotu kulicek 100kulicek/1m2. A ted tech 100 kulicek dej na vetsi stul, treba 2m2. Ziskas hustotu kulicek 50kulicek/1m2. A o tomhle ty pises, ze stejne svetlo z vetsi vzdalenosti osvetli plochu mene, ale uz nerikas, ze vetsi plochu, protoze mas stale stejny vyzarovaci uhel. A to my nemame! Ja nesvitim na kouli zevnitr, ja svitim na urcitou plochu, a at na ni svitim z jake dalky chci, at uz 10cm nebo 1m, snazim se pomoci reflektoru, vyzarovacich uhlu LED atp., dostat veskery svetleny tok tam kam ho dostat chci, at uz jsem daleko jak chci, nechci si svitit akvarijnim svitidlem i na noviny v kresle 2m od akvaria. Takze logicky pouziju z velke vzdalenosti maly vyzarovaci uhel.

Fakt, a myslim to dobre, vzdyt ja Ti to chci jen vysvetlit a uz pomalu nevim jak.

Muzes namitnout, ze se svetlo ztraci absorbci ve vzduchu. To ano, ale fakt jen desne malo, na ty nase vzdalenosti naprosto zanedbatelne, byl by problem to i zmerit. Horsi je hladina vody, poradne rozcerena a osvetlena ze spatneho uhlu muze odrazit klidne i 8%. Ale to je stale houby. Takze nejvetsi ztraty jsou absorbci ve vode, kde specialne cervenejsi cast spektra pronika do hloubek vyrazne hure, nez modra cast spektra. Ale to uz jsme u akvarii jinde, tam jsou ztraty na svinciku ve vode, at uz je z akvarijniho hlediska uzitecny, ci nikoli (zbarveni vody, castecky ve vode atp.)

Takze dulezite je, ze kdyz je voda jak caj a hladina vysoka, jiste to ma na dno ohledne svetla nezanedbatelny vliv, ale to v clanku take zminuji.

Znovu opakuji. Vzdalenost zdroje svetla od akvaria nema vyznam, pokud vsechno svetlo z toho zdroje do akvaria dopada. A proto si pomahame reflektory za zarivkami, abychom i to svetlo jdouci nahoru a do boku, dostali do akvarka dolu.

Fyzikální pravidlo říká, že s rostoucí vzdáleností od zdroje světla klesá osvětlení plochy, na kterou světlo z tohoto zdroje dopadá. Při kolmém dopadu světelných paprsků je tento úbytek kvadratický:
E = I / r2
E je osvětlení [lx],
L je světelný tok [lm],
r je vzdálenost od světelného zdroje [m]
Rovnice říká, že pokud se vzdálenost od zdroje zvětší 2x, osvětlení klesne 4x.

Svetlo se vzdalenosti neubyva a kdyz mu nic nezavazi, leti klidne tisice svetelnych let daleko... vecer zvedni hlavu, pokud nebude zavazet nejaky mrak.

100lm na 0.5m2 je stale 200lx a svit si odkud chces.

Vzdalenost nemusis pocitat v okamziku, kdy vis, kolik svetla dopada na jak velkou plochu. Mas 1000lm, mas 1m2, vsechno to svetlo sviti na ten 1m2. Kdyz zanedbam ztraty svetla pruchodem vzduchu, coz na male vzdalenosti v nezacouzene mistnosti muzu, je mi uplne fuk, jak je zdroj daleko, pokud je splnena podminka, ze vsech tech 1000lm mam na svem 1m2.

A to jsem v tom clanku zahrnul pod slova:
"...ovšem počítaje jen to, co svítí kam má."
coz z tohoto pohledu rika naprosto vsechno.

Takze pokud ma nekdo svetlo s uzkum vyzarovacim uhlem vys nad akvarkem, a nekdo s sirsim vyzarovacim uhlem niz, mohou mit intenzitu osvetleni stejnou.

Pokud nesouhlasis, sundej ze svych zarivek reflektory a spatky je das, az uznas, ze nekecam .

s tím souhlasím, ale i když vezmu bodový zdroj světla, jak jsi psal 100 lm, svítím dejme tomu na plochu 0,5 m2 ze vzdálenosti 1m, světlo je ohraničené a 100% světla dopadá na 0,5m2. Dostanu hodnotu 200lx na 0,5m2. Když ale uděláš dva kroky dozadu, svítíš za vzdálenosti 2m na tu samou plochu 0,5m2 a opět je světlo ohraničené a 100% dopadá na 0,5m2 dostaneš hodnotu 50 lx na 0,5m2. Proto je třeba započítat i vzdálenost. Zákon o úbytku světla se vzrůstající vzdáleností od zdroje pořád platí

Precti si co jsem napsal o te "baterce" a mozna uz pochopis...
Vis proc funguji hvezdarske dalekohledy? Protoze strasne malo svetla na velke plose soustredi zrcadly na plochu vyrazne mensi, aby ziskaly vyssi intenzitu osvetleni a my to videli .

BTW, kdyz uz pocitas intenzitu osvetleni ze zdroje sviticiho z jednoho bodu, ktery sviti do vsech stran stejne, tak mi rekni, jak moc ti k tomu sedi zarivka, ktera do boku nesviti vubec? Ale ty pocitas plochu koule kolem dokola. To neni dobre, ze? Co se Ti snazim stale rict, muzes pocitat jen plochu na kterou svitis, ne plochu, ktera bodovy zdroj svetla obklopuje na povrchu koule v urcite vzdalenosti.

A co udelas s tim, kdyz vezmu obycejnou svitilnu, lidove baterku, se svitivosti dejme tomu 100lm a posvitim si s ni na zed. A ted ji posoupnu optiku a posvitim si misto na celou zed na nejaky detail z te zdi? Uvidim lepe, na ten jeden detail, ze? Protoze jsem ziskal mensi plochu na kterou rozprostru cely ten svetelny tok a ziskal tim vyssi intenzitu osvetleni. Na mensi plose, jasne, ale do akvarka se snazim sviti uplne stejne, nerozsvecim mistnost okolo, ale reflektory za svetly, noveji LEDkami, svitim co nejvic na plochu, na kterou svitit chci, ne na pomyslnou kouli okolo...

bohužel má, pokud vezmu zářivku výkon 4400 lm, pak platí lx=lm/vzdálenost2, to znamená že ve vzdálenosti 1 metru bude dopadat na 1m2 4400 lx, pokud bude vzdálenost 0,5m tak na plochu 1m2 bude dopadat 17600 lx a ve vzdálenost 2m bude dopadat na plochu 1m2 1100 lx.
pokud by platilo, to co píšeš ty, tak na nasvícení 1m2 ve vzdálenosti 1km by mi stačila 1 zářivka

Vubec ne, vzdalenost 1m s tim obecne nema nic spolecneho.
Vem si LEDku s ruznym vyzarovacim uhlem, jedna s uzkym kuzelem svetla, druha s pekne sirokym. A ted s tim posvit ze stejne vzdalenosti na kus prkna. Obe produkuji svetelny tok dejme tomu 1lm, ale intenzita osvetleni na tom prkne je jina, ackoli vzdalenost je stejna, protoze jedna osviti mensi plochu a druha vetsi. Kdyz budes chtit osvitit stejnou plochu, budes tu s uzsim kuzelem svetla muset dat dal, jasne ze ano, a pak bude intenzita osvetleni, pokud maji stejny svetleny tok, stejna.

Takze dva zdroje svetla, stejny svetelny tok, ruzne daleko, ale pres to vsechno, stejna intenzita osvetleni v luxech, protoze maji ruzny vyzarovaci uhel!

ty píšeš jen o ploše dna a lm zářivek, ale co už tam není je, že tenhle výpočet platí při vzdálenosti od zdroje 1m.

Asi si rozumime, ale clanek je prilis dlouhy, takze se v nem dulezite informace nejspis ztraceji v textu. Uvadim tam:

"Takže abychom dostali 8000lx, potřebujeme k tomu zdroj světla, poskytující alespoň 3200lm (0.4m2 x 8000lx), ovšem počítaje jen to, co svítí kam má."

O reflektoru se zminuji take, at sviti co nejvice kam svitit ma. A snazim se tim vylozene lopatou naznacit, ze do svitivosti zdroje muzeme zapocist jen to, co dopada na uzitecnou plochu, ze ten zbytek co na plochu nedopada, je jaksi u toho zdroje k nicemu. Fakt to tam je, a ne jen jednou.

BTW, malinko se v tom motas. Pises ze:"ty píšeš, že je třeba mít 8000 lx na m2", ale to ja nepisu ani nahodou! Ja totiz vim, ze lux je lumen na metr ctverecni, takze bych urcite nepsal o luxech na metr ctverecni, to je prece nesmysl...

Zapomen na uhly. Lumen je jednotkou svetelneho toku, pocet kulicek, ktere se vystrileji v jeden okamzik ze zdroje svetla. Lux je jednotkou intenzity osvetleni, kolik tech kulicek v jeden okamzik dopadne na metr ctverecni. Ty uhly fakt do toho neplet, je to matouci. Predstav si, ze svetlo sviti ve velice natazene elipse, prakticky care, protoze je jeho zdrojem soustava zdroju, jeden vedle druheho, treba LED pasek. A ty vsechny sviti na kus neceho, treba na stul. Osvetluji plochu dejme tomu 1m2. Pak vsechno dopadajici svetlo je v tom jednom metru ctverecnim a tak kdyz to sviti 1000lm, je intezita osvetleni toho ctverecniho metru 1000lx (1000lm/1m2) bez debat o tom, jak je to svetlo daleko, protoze to je dano vyzarovacim uhlem, ktery mne nezajima, pokud vim jaky je svetelny tok a na jakou plochu dopada .

ne, měl jsem na mysli 17600 lx, mám 4 zářivky co dávají každá 4400 lm, vzdálenost od dna 1m, plocha dna je cca 1m2, podle vzorce lx=lm/vzdálenost2 to vychází 17600 lx. To je to co se ti snažím naznačit, ty píšeš, že je třeba mít 8000 lx na m2, což v mém případě jsou 2 zářivky ve vzdálenosti 1 metru, když ty 2 zářivky budou ve vzdálenosti 0,5m, tak dostaneš 35200 lx ma metr2. Když to vezmu přesně podle toho, co máš napsané v článku plocha dna 1x0,4m - osvětlení 3200 lm a mám 8000 lx - ale co jsi zapoměl napsat, že tato hodnota platí ve vzdálenosti 1m od zdroje, když to bude tebou uváděné akva o výšce 0,5m, tak se dostáváš na hodnotu 12800 lx u dna, při 0,4m už je to 20000 lx u dna

Jeste mne tak napada, klidne to napis, a ja na konec clanku pridam (kdyz budes chtit), ze dalsi informace se daji najit ve Tvem clanku.

Pohled jineho autora snadneji odhali, co ten prvni vsechno zapomel. Urcite to znas, jak na to clovek pri psani mysli a ma to v hlave, rika si, jak uz to tam je vsechno, nebo aspon vsechno podstatne pro okruh tematu, a pritom neco zustalo jen v hlave, nebo zcela opomenuto.

Snad lumen, ne lux? Zdroj svetla produkuje lumeny, lux je jednotka intenzity osvetleni. Takze pokud budes mit 8000lx, mej si svetlo kde chces, protoze tohle je kolik svetla je na plose.

Ale predpokladam, ze jde jen o preklep a chapu co chtel basnik rici .

problém je v tom, že když to tam neuvedeš a někdo to vezme jako bernou minci, tak pak bude mít problém. Jako příklad uvedu svoje akva - svítím do akva 17600 lx a vše je v pohodě(světlo je zavěšené vysoko nad akva), když budu svítit podle tvého návodu 8000 lx, tak budu mít v akva tak možná leknín, zbytek kytek mi zdechne. To samé platí i opačně, když budu mít akva vysoké 20 cm a budu tam svítit 8000 lx, světlo hned nad akva, tak to bude nádherné řasové políčko a kytky nikde

tak by možná bylo vhodné do článku doplnit, že to co jsi tam napsal platí pro vzdálenost 1m, pro nižší akva je třeba to přepočítat

No to by se dalo rict, ze kdyz tam neudelam vypis vsech lidskych znalosti, je to k nicemu.
Myslim, ze neco o tom jak zarivka sviti kolem celeho obvodu tam je, nebo neco v tom smyslu. Zrovna tak je tam rozebrana intenzita osvetleni. A kazdy rozumny clovek si myslim z toho popisu dokaze predstavit, jak se paprsky rozbihaji a v dalce intenzita osvetleni klesa, kdyz stejne mnozstvi svetla sviti na vetsi plochu (byt nechtenou)... A kdo ne, to je mi pak uz opravdu lito, ac je to podavano co nejsrozumitelneji kazdemu, zakladni skolu holt nahradit nedokazu .

výborný článek, škoda že jsi zapomněl zmínit vliv vzdálenosti, bez toho je ten článek celkem k ničemu

Ano, článek je dobrý, četl jsem ho zrovna včera večer ;)

v principe mas pravdu, 30W T8 ziarivka osvieti akva dlhe 120cm rovnako ako 15W T8 akva dlhe 60cm, za predpokladu ze sirka a hlbka bude rovnaka. Pri dvojnasobnej sirke pouzijes dve trubice, pri vecsej hlbke uz musis zvysit intenzitu bud tak ze pouzijes vykonnejsie trubice alebo ich das viac.
Co sa intenzity tyka (len pre jednoduchost pouzijem W/l) to ze niekomu staci 0,25W/l nemusi znamenat ze to moze vyhovovat inemu, kazdy moze k akva pristupovat inak ;)

Kolego, dekuji za prihravku, mozna Ti me nazory budou blizke .
rybicky.net/clanky/561-osvetleni-akvaria-rostliny-a-watt-lux-lumen

Čistě teoreticky a logicky - když mám doma akvárko 60x30x30, svítím 15W 10hod denně, akváriu se daří a řasy nejsou. Proč bych měl v akvárium o délce 120cm svítit třeba 60W nebo i více? Logicky dám dvě 15W vedle sebe a svítím 30W na 120 litrů. ANO, je to pouze 0,25W/l ale stačí to. Proč se tady doporučuje nějaké watty na litry? Když budu mít placku o výšce 20cm ale objemu 1000 litrů, mám svítit 500W zářivkama? To by mi ryby asi osleply. A naopak ve výtahu 40x40x80cm výšky (128l) bude jedna 15 ukrutně málo, dole bude tma. Dvě jsou na hranici rozuné světlosti dna.

Proč se tady neřeší třeba vzdálenost dvou zářivek vedle sebe vůči výšce akvária (resp.výšce hladiny), světelný tok a délka svicení (eventuelně watty na litry, které jsou pod zářivkou, neb né vždy je celá délka akvária osvícena) To si myslím, že je daleko důležitější, jak moc se svítí

mrkni na toto akva při stejné výšce svítí pouze 2x39 a rostlinky nemá zrovna nenáročné...
rybicky.net/nadrze/17688

ak pouzijes ziarivky tak 4x 39W T5 HO, dlzka trubice je 849mm. Ale to uz je celkom slusne silne svetlo.

mrkni sem, má akva podobné velikosti: www.rostlinna-akvaria.cz/…

zdar. Zarizuju 250l nadrzku o rozmerech 100x50x50 a osvetleni je pro me spanelska vesnice. tak nejak bych tam mel rad kolem 0,75W/l a nejspis 4 trubice, tak jsem se dopocital (doufam ze dobre)ze by jedna mela mit cca 40W (presneji 46 ale dno atd atd). Jde mi o to ze vubec nemam tuseni jestli ta wataz plati i u trubic T5 a dal, pokud bych resil ledky tak jaky by meli byt, popr. jestli se ty watty daji nejak prepocitat na lumeny. Samozrejme ze muzete poradit jak by jste to osvetleni udelali. Kryt si budu vyrabet sam z lamina, tak premyslim i jak to celi udelat. Diky

já mám ted pásky 5x3328,a dneska sem tak premyšlel že by sem pridal obyčejnou žárovku 40 wattú normalnou žárovku,skoušel to už nekdo sní ? dekuju ale to jenom pridat popri led

ZAřiď si to tak, abys je mohl rozsvěovat samostatně. Já mám 2x39 T5 ve 300 litrovém akváriu a bohatě mi to stačí... a mým rostlinkám taky.

Ahojte zarídujem aqua 100x40x40 objednal sem predhradník na 2x39w a ktomu 2xzárivky T5 2x39w patice,držáky...chcem vedet kámoš mi radil ževraj sú ty t5 vícej svítive sou to Sylvánie...Díky

Chtělo by to trochu více informací třeba jestli bude CO2 nebo ne. Trubice nebo led diody rybicky.net/forum/4030-led-osvetleni-do-akvaria

Ahoj
Mám akvárium cca 220 l a budu ho mít ve zdi,potřeboval bych poradit,jaké osvětlení by bylo vyhovující.

www.aquario.pl/…

Ahoj
Mám akvárium cca 220 l a budu ho mít ve zdi,potřeboval bych poradit,jaké osvětlení by bylo vyhovující.