Dávkování CO2

A jak se projevuje nekompatibilita sycení CO2 a vzduchování?

Vyzerá to, že sa dusí. Vo vode bude priveľa CO2 a malo kyslíka. Vypni sýtenie CO2. Pomôže k tomu aj výmena časti vody a vzduchovanie. Určite neuvažuj o sýteni CO2 i vzduchovaní. Nie je to navzájom kompatibilné.

BTW máš šťastie, že gurama dokáže dýchať vzduch z hladiny. Inak by už asi bolo po nej.

a sám si si odpovedal na otázku

vodu mám uplne novu ... celu a CO2 som iba zacal davat ...stare akvarko mi cele "padlo" tak som to zakladal nanovo ... novy substrat,rastrliny vsetko ... len ryby ostali povodne

Vypni to CO2 a vyměň 1/2 vody

Ahojte, mám v akvarku 6ks Gurama zlatá, akvarko 180litrov, osvetlenie 2x30W trubica + 2x 12W LED, externá filtrácia JBL e901, CO2 z bomby - 1 bubl.za sekundu. Mám neviem či problém s Guramou,ktorá je skoro nonstop na hladine a "lapá po dychu) ... čo to môže byť ??? Mám začať vzduchovať nejakym externým strojčekom,alebo je to normálne ??

Odečítat PH z čidla, tak na to bych moc nedal. Lepší jsou kapky nebo potom měřák.

Uhličitanová tvrdost je 4,0-4,5, musel jsme ji zvyšovat, aby byla takhle, vodu jsem měl před tím velmi měkkou cca. 2. Takže čidlo by mělo ukazovat PH okolo 6,8, že?

1, Difuzoru chvíli trvá než se rozjede a vytlačí všechnu vodu z pórů. Seřizuj až na místě kde bude stabilně a chce co několikrát zkontrolovat.
2, Z tím nemám zkušenost.
3, čidlo je správně a nesmí se do něj dostat voda z akvária.
Důležité je aby jsi si zjistil jak máš velikou karbonátovou (uhličitanovou) tvrdost KH.

Ahoj,
včera jsem si zapojil CO2 z 6kg tlakové lahve s redukčním ventilem + jehlovým ventilem + elektromagnetem. Mám 70l akvárium a tak dávkuji 7 bublinek za minutu (Rataj uvádí dávkování objem akva děleno 10). Mám difuzor s počítačem bublin (od Ruwal).
Můj difuzor: www.google.cz/…:


1. Difuzor: Prvně jsem ho dal nahoru pod hladinu a nastavil jsem tam těch 7 bublinek. Poté jsem ho dal dolů a bublinek šlo nějak moc. Má to vliv na výšku ponoru?

2. Tableta v difuzoru: Když se zanese, tak bude proudi méně bublinek? Nebo to pojede stejně?

3. CO2 čidlo: Jak funguje? Dal jsem tam tu kapalinu a nahoře je vzduchová kapsa - asi to tak má být... Ale jak se bude měnit barva, když se tam nedostane voda z akvária?
Moje co2 čidlo: www.google.cz/…:

Děkuji za reakce, jsem v co2 začátečník.
Honza

www.publish.csiro.au/…

Mně rostly rostliny vždycky dobře, ale CO2 je prostě úplně o něčem jiném.

V čem? Bez CO2 to nerostlo?

Tak já mám CO2 skoro 20 let a je to čím dál tím lepší a lepší.

Tak to máme opačné no, já měl zase CO2 a už v tom nevidím smysl.

Sice jsem to nepsal tobě ale mě akvária bez CO2 moc nezajímají měl jsem ho 10 let.

Myslím že i na tomto webu těch akvárií bez CO2 můžeš vidět dost.

MarcelG to CO2 aspoň měl a něco o tom věděl, bohužel hlavně v laboratorních podmínkách. Nejvíc ho ale rozčilovalo když jsem po něm chtěl ukázat jak to funguje v praxi. Nic proti teorii nemám ale zajímá mě jak se to dá využít, nebo jestli to nejsou příliš velké nesmysly. Když tu už někdo leze do µg/l tak už to přestávám registrovat.

Odhad jistě, ovšem dostatečně přesný, aby bylo jasné, že 30mg/l je neodůvodněné a moc (škodí rybám, kytky to nepotřebují).

Takže je to dávkování CO2 jen odhad a tím bych to uzavřel.

Přesně to nespočítáš. A nevidím důvod to počítat.

Výborně a teď jak to spočítám?

Jistěže.

Bohužel nic konkrétního. Souvisí u rostlin spotřeba CO2 se spotřebou ostatních živin?

Můj názor na to máš popsaný níže.

Kolik je málo v normálně zaroslém akváriu? Potřebují ho některé druhy méně a některé více?

Potřebují ho relativně málo. A hlavně ho mají všude na celé planetě podstatně více, než měli ještě před pár stoletími.

A tak se ptám jakou spotřebu CO2 má během 10h osvitu 1cm čtvereční rostlinné biomasy? A kolik kyslíku dokáže zase ten 1mc čtvereční zase vyrobit? Je to v rovnováze ? Kolik CO2 rostliny potřebují aby zdravě prosperovali?Když už tady padají takové vědecké termíny.

-máte ty rostliny z uvedených lokalit?
-zbytek možnosti gen.změny genomu již zmíněn

Vysvětli mi prosím, proč bychom se neměli zajímat o obsah CO2 v přírodních vodách, odkud pocházejí mnohé naše akvarijní rostliny.

Většina stonkovek, echinodorů a kryptokoryn. Proto se doporučuje v akváriích větší proud pro lepší příjem živin.
V akváriích je pěstujeme v umělém prostředí a většinou nechceme aby vypadaly tak jako v přírodě ale podstatně lépe.

-data ,data a zas jen data
-nakolik jsou tato data srovnatelná v chovu jednotlivých druhú ryb v akváriích ,kde data jsou zcela jiná ,tedy odlišná od přírodních parametrů
-uvádění dat biotopů je zde takovou mantrou uváděnou pouze k zviditelnění ,přestože to má být pouze náhledový pohled
-kolik asi ryb chovaných v akváriu pochází z oněch lokalit ? ,kolik chovatelů má v chovech WF ryby? a pokud je má tak většinově ví jak s příslušným druhem zacházet a v čem je chovat
-co taková zmena "hydrobiolgie ryb" chovaných a odchovávaných po léta v prostředí zcela odlišném od biotopu ,
-jak můžeme vědět co je pro odchovanou rybu v umělém prostředí v Evropě nebo Asii ,to co zde uvádíte v jakémsi náhledu odbornosti uplatnování k chovu
-nemluvě o dalších věcech vědních oborů ,kterým se zde snaží někteří konkurovat ,ba dokonce vydávat za skutečnost ,bez laboratoře ,techniky a ostatních potřebných skutečností

-akvaristika je pro mnohé zdejší uživatele relaxem a koníčkem
- forum jim má pomáhat ,ne je uvádět v rozpaky terminologií a mnohdy výplody bájných pokusných vědeckých forem akvaristiky

- nezavádějte sem tedy přírodní jevy ,které se diametrálně liší od skutečností v akváriích!!!

Sterilní není, ale pokud rychle proudí a míchá se, nedej bože má peřeje, tak pokud v ní nějaký přebytek CO2 vznikne, velmi rychle ho odevzdá do atmosféry.

V tomhle asi nemáš pravdu protože i proudící voda není sterilní a obsah CO2 v ní bude vyšší než jen to co se rozpustí z atmosféry.

Byl jsi někdy na vodě? Koukni se třeba na horní tok Ohře. Tam je v rychlerostoucí vodě rostlin, že sem až koukal.

botany.cz/…
media0.iplace.cz/…
www.mrk.cz/…

No hlavně většina z nás má mnohonásobně větší počet rostlin v poměru k prostoru než se vyskytují v přírodě, můžeš mi vyjmenovat ty rostliny z rychle tekoucích vod ?

Přesně tak, a pro takové kytky by mělo k dobrému (přirozenému) růstu stačit zabránit poklesu pod těch rovnovážných 0.5. Na což by stačilo i vzduchování. 5 mg/l je pro ně luxus.

Nemáš pravdu v rychleji tekoucích vodách je značné množství rostlin v našich akváriích. Je tam sice menší obsah CO2 a dalších živin ale je stálý. Ve stojatých vodách je to v případě hodně zarostlých lokalit ale naopak a tak si rostliny pomáhají jinak.

Jo byl jsi rychlejší ale potok někde v džungli bych nepřirovnával třeba k potoku v alpách.

Ty stojaté vody máš o příspěvek níže. Z potoků je velké množství akvarijních ryb. A dokonce i mnohé rostliny (včetně Aponoigeton madagascariensis).

Jenomže v rychle tekoucích vodách rostliny právě ani moc nerostou , rostou v těch stojatých nebo pomalutekoucích a tam už jsou hodnoty CO2 úplně někde jinde, ( tlející bahno , odumřelé rostliny, mrtvé živočišné organismy atd) a nemyslím si že má většina z nás v akvárijích ryby z horských bystřin

Takže radšej menej, ved rastlinám to neuskodi ked sa prisposobi svetlo. Hlavne aby to nebolo tyranie zvierat. Osadku planujem tetry ohnive

Ano, rýžoviště, blackwater apod. To je biotop, kde se rozvíjejí ryby jako labyrintky a další s přídatným dýcháním. Rychle tekoucí potok o moc víc než 0.5 mít nemůže (leda by to byl nějaký minerální vývěr) - a přesto z takových pochází spousta akvarijních ryb i rostlin.
Tohle jsou data z Amazonie, řeky a jezera, tedy vesměs líná až stojatá voda. Naměřená analyzátorem plynů, ne pomocí pofidérní Tillmanovy tabulky. Nedávám to sem přímo, protože je to ofocené z Nature, což je ten velmi drahý a prestižní vědecký časopis. Nejvyšší průměrná hodnota je 10000 ppm (což odpovídá cca 14mg/L), naměřeno v Rio Manacapuru, což je, pokud se nepletu, blackwater řeka, poměrne extrémní biotop, nejnižší 124 ppm (ve vzduchu je 300-400). Většina toho od oka leží někde mezi 1000-5000 ppm (cca 1.25-6.25 mg/l).

imgur.com/…

Amazon River carbon dioxide outgassing fuelled by wetlands

Nature volume 505, pages 395–398 (16 January 2014)
doi:10.1038/nature12797

Kubaa napsal: Už 5 je desetinásobný doping.
To sice jo, ale v přírodě ve stojatých vodách jsou běžné koncentrace mnohem vyšší. A teď jsem četl jakýsi článek o poměrech v rýžovištích, a tam byly úplně šílené koncentrace CO2 - i přes 100 mg/L.
Myslím že ten půlmiligram je i pro nenáročné rostliny dost málo.
Ale s těmi pěti miligramy bych souhlasil. To je zcela v "přírodní" normě, a rostlinám to hodně pomůže.

Už 5 je desetinásobný doping. A nejdůležitější pro rostliny asi bude, aby se nedostaly na nulu. Když jsem sytil, mířil jsem na pět, s tím že vzhledem k metodice měření to taky může být deset. A to bylo akvárium pro labyrintky. Kytkami z něj jsme krmili morčata...

Marcel kdysi kdesi vyštrachal údaj - tuším se to týkalo chovu lososů v Norsku - že nad 12 mg/L je již přes normu a zakázali si to. (K tomu bych dodal, že takoví lososi se chovají ve studené a proudící vodě, takže je tam o dost víc kyslíku, než kolik máme v akvárkách!)
Já bych - jako nesytič - k tomu dal k úvaze, zda se sycení přes 10 mg/L vůbec vyplácí? Pokud jde o to "pomoct" náročným rostlinám, tak by to snad mělo stačit. A vyšší koncentrace pak vede jen k tomu, že akvarista co týden vyhazuje spoustu zeleniny. To bych bral spíš jako otravnou povinnost.

Ano, například to rybám poškozuje ledviny, o tom už vyšly odborné články. U mořských ryb (a tam jde jen o zvýšenou koncentraci CO2 díky postupně se zvyšující koncentraci v atmosféře, tzn. mnohem méně, než při sycení z bomby) se ví, že to způsobuje poruchy chování, ryby jsou omámené, nezdrhají před predátory... Problém je, že citlivost je určitě různá u různých druhů, například ryby z nějakého potoka s proudící vodou budou určitě citlivější než nějaká labyrintka ze špatně okysličené louže plné rozkládající se rostlinné hmoty, kde je zvýšená hladina CO2 i v přírodě. A aby člověk získal údaje o bezpečných koncentracích pro jednotlivé druhy, musel by mít buď spoustu statistických dat nebo velmi podrobná veterinární vyšetření. V kombinaci s tím, že koncentraci CO2 neumíme pořádně měřit se nějakých přesných údajů asi jen tak nedobereme.

Rovnovážná koncentrace CO2 ve vodě v kontaktu se vzduchem je asi 0.5 mg/L. Pokud někdo sytí na 30 mg/L, je to 60x více. To je jako bys dýchal vzduch s více než 2% CO2 - to bys měl akutní potřebu vyvětrat, bolesti hlavy, poruchy soustředění, problémy s dýcháním při námaze... Zkušenosti astronautů z ISS, kde se to přísně sleduje, uvádí problémy už při koncentraci 3x nižší.

Takže já osobně, na základě analogie s lidmi, pro obyčejné sladkovodní ryby považuji za absolutní maximum 10 mg/L, raději 5. Pro ryby z dobře provzdušněné vody ještě méně. Jak je vidět i na těchto stránkách, kytky lze pěstovat i zcela bez dopování CO2. Ale jemné dodávání může být ku prospěchu a rybám neškodit - ale rvát do vody 20-30mg/L (někteří experti říkají dokonce minimálně 30mg/L), pokud jsou v akváriu ryby, je s odpuštěním prasárna - a nahrazování dovedností v pěstování hrubou silou, dopingem.

Aká je bezpečná koncentrácia CO2 v akváriu? 20mg/L (zelený dropchecker) som počul že na rybách síce nie je vidieť, ale môže to mať neviditeľné následky prejavujúce sa napríklad skráteným životom rýb. Myslím bezpečná z dlhodobého hľadiska, bez chronických následkov. Kým sa do toho pustím oplatí sa to vedieť, nechcem rybyčky trápiť.

Moc oběma děkuju za tip a vysvětlení, časem tedy pořídím ten reaktor z odkazu

Plýtvání bych neřešil, spotřeba bude podobná, navíc naplnění bomby vyjde na řádově desetikoruny - a v 54l by ti i 2l bomba měla vydržet alespoň rok. Zásadní rozdíl je v tom, že atomizér pouze rozbije plyn na mikrobublinky, zatímco reaktor ho rozpustí. Mikrobubliny vytvářejí v akváriu mlhu, což většinou nevypadá moc dobře. Doporučuju reaktor z odkazu, co sem dal vaaclav, asi by stačila velikost 1-2 - pozor na správnou verzi pro správnou hadici (dle filtru). Další výhoda tohoto reaktoru je, že je to poměrně masivní záležitost, nejpoužívanější externí atomizéry občas praskají a hrozí vytečení akvária.