Dubové listí do akvária
Ty mě zkoušíš? Dej tam listí a uvidíš že se nic nestane. Kdyby jo tak ti koupím nový rybičky. Teda v případě že prokážeš že je to listím.
A taky kvůli tomu, abych si do akvárka nezavlékl nějaké plísně a podobné potvůrky.
A taky urcity zpusob dezinfekce
Tohle spaření bude spíš kvůli tomu, aby ti listí neplavalo několik dní na hladině.

Fajn,ale vsude pisou dubovy list suseny,kratce sparit varici vodou a pote vhodit do akvaria,jak poznam pouhym okem,a to muzu byt odbornik jaky chci jestli je vhodny,no urcite nepoznam bez odborne analyzy nema nikdo sanci.
Tak jinak... o co jde v těch listech? Třísloviny? Amara? Jiný látky?
Jejich množství bude druh od druhu jiný, od ročního období atd.
Co si od toho slibujem? Léčivý účinky? Prevenci?
Evropský druhy maj obdobný účinky takže na tom tak nezáleží, krom toho jde o pár listů na akva takže stopový množství.
Je to trochu jako když ty piješ čaj na nachlazení nebo tak něco. A ty vyluhuješ listy ..rozuměj výluh=čaj. Takže ryby jsou ve výluhu celý proto je třeba opatrnost ale běžný druhy maj použitelný listy. Nebral bych u silnic a u polí kvůli postřikům. A nespařoval kvůli degradaci účinnejch látek.

Já se nechci hádat, ale myslím si, že složení listové hmoty se druh od druhu určitým způsobem liší a určitě se najdou druhy, pro akvaristiku vhodnéjší i méně vhodné. Ale to by chtělo spíše chemika a nechat udělat analýzy listů jednotlivých druhů. Navíc, v dřevinách je takový guláš, že u některých mezidruhových kříženců se dost těžko posoudí, kdo byli původní rodiče. Určitě by se to dalo na základě analýzy DNA, ale ta je celkem složitá, pro běžného akvaristu nedostupná a navíc drahá.
To je uplně jedno za koho se vydávám ,já jen že je uplně jedno jaký dubový list se tam vhodí to jsem měla na myslí i mistr kovář se někdy utne
Vracím se ohledně toho dubu. Zmiňuješ křížení ale to je křížení jaksi podmíněný. Každej druh má svý specifický stanoviště a až když člověk začal vysazovat druhy na stejný místa tudíž pro jeden druh vhodný pro druhej míň dochází občas ke křížení. Jaký to bude mít důsledky pro ten taxon se mi už nedozvíme a asi ani to čím budou kříženci trpět.Ovšem spousta zmíněnejch kříženců je jen omyl s míň známejma a přesto blízce příbuznejma druhama. Použiju citaci... Dále jsou rozlišovány dva druhy blízce příbuzné dubu zimnímu, a to dub žlutavý (Quercus dalechampii) a dub mnohoplodý (Quercus polycarpa), odlišit je však dokáže jen specialista a některými autory je taxonomický význam těchto druhů zpochybňován. Podobně je tomu u dubu jadranského (Quercus virgiliana), který je blízce příbuzný dubu pýřitému. Druh dub sivozelený (Quercus pedunculiflora) je blízce příbuzný dubu letnímu, jeho výskyt na území Česka i Slovenska je však velmi pochybný.
Anthrax napsal: Není dub jako dub. Např dub letní shodí většinu listí už na podzim. Dub zimní ho shazuje na jaře. A aby to nebylo jednoduché, tak se tyto dva druhy snadno kříží.
To Kubaa: Mě taky ne. Ale třeba někoho jo. Proto píšu, že každý to máme asi jinak
Ale sběr přírodnin do akvárka někde mimo civilizaci je vždy lepší. To je dobrá poznámka. Celkově ta dnešní snaha akvaristů téměř sterilizovat svá akvária, se mi příčí. U všech svých nádrží jsem nabral dno přímo z řeky a jediná úprava z mojí strany bylo propláchnutí(kvůli bahnu). Zatím jediný (ne)žádoucí problém, co se vyskytl, bylo pár nítěnek, ale i tento problém se vyřešil sám.
No, pokud moje ryby chytnou od veverek blechy, tak mi to za tu senzaci snad i stojí.
Hele nikdy nevíš, co tam může čekat. Včera jsem četl článek o nějakém klukovi, co se škrábnul u moře a asi 14 dní mu v ruce rostl mořský šnek

tak když může mořský šnek růst pod kůží, tak se neodvažuji říct, co za breberku může cizopasit na rybě.
No máš i nemáš pravdu...záleží na teplotě. Je to složitější..u nás je doma řek bych 7 druhů rodu Quercus. Jinak třeba cizokrajný duby např červenej se vysazuje i do lesních kultur. Mimochodem smrdí kočičinou. A rostou po celým světě až po tropy. Nejsem teda žádnej dubolog ale zrovna o tomhle rodě leccos vím.

Není dub jako dub. Např dub letní shodí většinu listí už na podzim. Dub zimní ho shazuje na jaře. A aby to nebylo jednoduché, tak se tyto dva druhy snadno kříží.
To Kubaa: Mě taky ne. Ale třeba někoho jo. Proto píšu, že každý to máme asi jinak

Ale sběr přírodnin do akvárka někde mimo civilizaci je vždy lepší. To je dobrá poznámka.
Nenapadá mě, co by za potvoru patogenní čekalo na rybu na dubovém listí v lese. Snad jedině nějaké chemické svinstvo vyprodukované člověkem, proto se snažím sbírat mimo civilizaci.
Používám kupované listy mandlovniku a ty nespařuji.
Když listí z dubu opadává což je kupodivu na jaře, určitě nepadá přes saunu takže nespařuju neboť příroda je chytřejší jak lidi.
prog napsal: chtěl bych se zeptat na zkušenosti ostatních, spařujete listu mandlovníku a dubu?
Já teda používám dubové listí, které sbírám na podzim ještě než spadne ze stromu, a nespařuju ho. Ale každý to má asi jinak. Mít nějaké vzácné ryby, tak to asi spařím, abych si do akva nic nezatáh.
chtěl bych se zeptat na zkušenosti ostatních, spařujete listu mandlovníku a dubu?
Starší reakce
Nikdo tu nemluví o čerstvém listí říkám že jsem si tu vše přečetl tím pádem vím že je lepší přírodou sušené a toho je ve vedrech jako jsou tet dost koukal jsem po stromech a sem tam se našel svazek listů co byli úplně vysušené doma jsem je opláchl horkou vodou a už se točí v akváriu takže no stres

Ne že to natrháš zelené, usušíš a hodíš do vody!

Pěkně hnědé nejlíp na podzim čestvě spadlé a dosušit doma.

Natrhat? Čerstvý listí se nepoužívá. Pěkně suchý listy, ty ve vodě nasáknou a ponoří se.
zkusím ještě dnes něco natrhat v tomhle vedru to asi nebude problém hodím tam cca 10 listů ? myslím že to by mohlo stačit a ještě časem někde seženu ty šištičky doufám že se to terčům bude líbit.
No přeci hrstičku.

Tak po precteni vsech nazoru zkusim listy z dubu k tercum myslim ze by to mohlo byt fajn jen vubec nevim kolik jich na 200 l dat aby to melo nejaky smysl
Starší reakce
No tak vysledek je, ze zhruba po mesici zacinaji byt listy vykousane, ale spis nez krevetkam to pricitam ancikum nebo okruzakum, ale ted po te dobe vidim kazdou chvilku nejakou krevetku na olsove sisticce. Tak asi na tom prece jen neco bude... Tak pujdu dotrhat zasobu, at vydrzime do podzimu, nez budou nove.
Starší reakce
Sbírám na podzim listy dubu červeného...něco špičaté. Jen čerstvě spadlé. Některé jsou docela silné a takové jakoby nalakované. Doma to rychle doschne a vydrží ve vodě docela dlouho.

- pro krevetky buk muze byt, jen pro nadrze s mekci vodou-citlivejsimi krevetkami je treba davkovat opatrneji
- obsahuje vice latek nez dub a muze vice hybnout s ph/TDS
- buk zase dele vydrzi ve vode vcelku- nenadela tolik neporadku jako dub
No, nemyslím si, že je nejvhodnější. Spíše bych používal listy z lípy, javoru, dubu, olše....
- buk, dub, habr, moruse atd., ja osobne vse pro jistotu alespon sparim...
Neviděl bych v tom rozdíl.Já dávám krevetám s úspěchem listí ovocných stromů./jablečné,rynglové,švestkové-mix/.
zdravím, chtěl bych se zeptat zda má bukové listí stejné vlastnosti jako dubové - ve vztahu ke krevetkám
díky
Starší reakce
tchorik napsala: na Šumavě je podstatně čistější vzduch než v Plzni
Listí u plzenských luhů, hájů a i z aleje relativně blízké centru Kilometrovka. Bez problémů

aha, no já to sbírám kousek od Pardubic (Synthesia, Paramo) a nic jsme nepocítil... ale někde v hlubokých lesích Šumavy to bude určitě jiné

Jako tak, že na Šumavě je podstatně čistější vzduch než v Plzni (doufám), byť na okraji a v minimální zástavbě. Rozhodně to není listí od silnice

jak jako smrdí zplodinami

No nevím, dala jsem tam takové ty klasické (nevím, jestli je ze zimního nebo letního) a pak před pár dny jsem přidala ještě ty špičatější - podle odkazů asi z dubu červeného. Zatím pořád nic. Nevadí, aspoň vypadají hezky. Mmch. trhala jsem je ze stromu a byly už hnědé uschlé. Ještě někdy příště zkusím šumavský buk - ten rozhodně nebude smrdět zplodinami, tak třeba jim bude líp chutnat

Kaira napsala: Kdyby byl zelený?
Bude hnít.
Já nevím, nejsem odborník přes dubové listí.

Jaký by tedy mohl být problém s tím, že je utržený ze stromu? Kdyby byl zelený?
Byly utržené už uschlé, hnědé. To je špatně?
Hele já mám taky padený, ze stromu netrhám, ale ne ty v počátečním stádiu rozklady

ale takový pevnější, jsou v akva taky tak dva měsíce a pořád vypadaj jako kdyby tam byly týden. Ale ty co jsem měl předtím byly taky za měsíc skoro pryč, asi je to list od listu.
V tom může být problém. Že je urvanej.
Já mám dubový list v krevetárku už asi od října nebo listopadu a je naprosto netknutý.

tak oni dubové listy ale i jiné nejedi hned nejdřív tam musí dojit k rozkladu a to nejakou dobu trva a asi nejvic jim to chutná když je to aspon 14 dni v akvarku jinak šišky moc nejedi ty se pouzivaj hlavne na upravu vody . Za měsic až dva z listu zbyde jen kostra .
dubove listy jsem nezkousela, jen olsove sisky, prelity varici vodou, a nejaky casek louhovany, nejdriv atrakce nejvyssi, pak na to krevety pekly, tak jsem s tim prestala
ale takova sparena kopriva, to je pry zuzo (rikaj krevety) davam jim vrsky, cca 4 listky, a to jim jede
zachvilku na nich začnou žít mikroorganismy a pak se to nich krevety pustíjou, ve svém akva je na listech někdy nevidím i týden a pak jsou na nich třeba celý den

Ony si je najdou

Tak jsem na základě pročtení této zajímavé diskuze taky doběhla k řece pro dubové listy a olšové šištičky a světe div se, asi mám nějaké divné krevetky, protože si jich (listů i šištiček) vůbec nevšímají. Listy jsem pokusně nějaké spařila, nějaké jen oprala, ale není v tom rozdíl, kromě toho, jak rychle klesly ke dnu. Co je špatně? Může to být druhem dubu? Nebo na to jen nejsou zvyklé?
Přidat reakci
1 ...... 4
Zpět na obsah sekce Dekorace a dno • Zobrazeno 16046x