Jak snížit pH?

Jak často měníš vodu. Těch 4x54w je hrozně moc, bez CO2 to neukočíruješ.

Mám měsíc založené AQ .NO2 i Amoniak na nule NO3 10 ml/L ale vysoký ph nad 8.Nechápu proč.Voda z kohoutku má 7.V bržůře od Rataje se píše že když je vysoké PH tak se má snížit průtok filtru aby se tak nepromíchávala voda,ale to nepomohlo.Blby je že jedem zítra na výlet do Brna a chtěl jsem se stavit ve Sklo-Rexu pro nějaký ryby (pro začátek Otíky + Tetra Ozdobná).Tak co teď s tím?Raději zítra nic nekupovat? Nebo před vpuštěním ryb tam dát Sera PH mínus?

Já to listí používám nejradši bukové, ale protože ho používám na dno a to bukové nejlíp drží. Co se týče vlivu na vodu, je to asi jedno, samozřejmě něco se z něj vylouhuje.

Dešťová voda se používat dá, ale může být různě znečištěná a u citlivých ryb, speciálně u cichlidek bych to asi nedělal.

Rašelina, dobrou mívali v OBI, žluté pytle a asi nejlepší a kvalitativně nejstálejší je ta pobaltská (velké bílé balíky, pravdepodobne to co popisuje kolega Dudak). Ale bez rašeliny se dá bez problémů obejít, pokud má člověk dost šišek. Snažit se přiblížit extrémům pH na lokalitách v přírodě je spíš zbytečné, uspokojivý rozsah bývá širší a hlavne pokud nejde o odchyty. Samozřejmě jsou výjimky, ale moc jich nebude.

Jo tuhle pouzivam, taky si lidi pochvalujou tu na ktery je napsano neco jako severska bila raselina, ale to jsou hodně velky pytle, ja koupil na zkoušku 75 litrů a mam ještě nejmíň polovinu.

No jako vzdy jsem domyslivy a pochopil jsem to tak, ze je mysleno, ze ja jsem krehka divka co nerada louhuje.
Co se tyce destovky, urcite to s ni jde, ale rev.osmoza je jednodussi a rekl bych ze i levnejsi reseni. Preci jen nejaka konstrukce,plachta, dojezd na nejakou cistou lokalitu kdyz prave prsi... neco ze strechy se asi taky da, ale clovek si musi byt jisty, po čem, čím a do čeho to tece (med,zinek...).

Takze tahle bude OK ?
www.kasa.cz/…

Tyhle diskuze podle mne jsou pro začínající akva., protože namachrovaný borci vědí, co je RO ap.

Já používám od Agra, překapaná voda má pH kolem 4, ale částečně se to vrací. V překapany pak ještě máčím bukovy a dubovy listi, terminalii a olšový šišky.
Na dešťovku pozor, její parametry se mohou výrazně lišit.

Hmmm, já ale mám koule a šišky mi ani drahé polovičce nevadí

Nedovedu si představit, jak žena akvaristka shání vodu z RO nebo louhuje šišky, různé listí, kůru ap. Ta voda z výluhů bude zpravidla zabarvena dohněda. Okyselení kys. fosforečnou vyvolá vrácení do původního stavu. Vyzkoušené a nejjednodušší je deštovka. Máme chaty, prarodiče v chaloupkách a není problém dopravit 25 litrů do 50l akva. Kanistry vyjdou levnějc než nějaké skvělé přípravky.

A jaké listí? Bukové? Dubové?

Diky za vycerpavajici odpovedi a velice dobry clanek v e-Akvariu.
Mam zamluvene Apistogramma Wilhelmi, pristi tyden bych si je chtel dovezt. Mam pro ne akvarko cca 80l ve kterem bych jim chtel udelat co nejidealneji podminky, nasel sem udaj o vode v jejich domovine s pH 3,9, nicmene kolem pH 5 by to melo byt v pohode i na rozmnozovani.
PS: v clanku je zminka na beznou raselinu ze zahradnictvi. Nebyl by tip primo na presnou znacku? Ja uz to nejak obhlizel, ale jeste jsem nenasel odvahu věřit etikete a louhovat to a pridat do vody

určitě postupně naředit na několikrát, řekněme po čtvrtinách. Záleží ale, co je to za ryby.

No ahojte, jenom několik poznámek.

1) oblíbené heslo, že taková voda je velmi nestabilní. Pokud míchám vodu 140μS na pH 6,2, tak je tam přítomný nějaký pufrační systém musím s ním počítat, tedy namíchat tu vodu 14 dní předem a upravovat to pH dokud se nestabilizuje. Tohle namíchat bez nějakého pufru, který mi zaručí, že bude držet potřebné pH prostě rychle nejde.

2) k úpravě vody v článku. To přidání malého množství nějaké vodovodní vody do vody z RO umožní kationtovou výměnu, tedy sice tam přidám nějaké ionty, které by mohly to pH zvedat, ale při průtoku rašelinou v zařízení, které tam popisuju, dojde k výměně některých iontů za ionty kysele reagující. Takže nejen louhuju, ale ještě si pomáhám tím, že tam dostanu ten hydratovaný vodíkový kationt. S úspěchem lze používat jakýsi polotovar, který dostanete tak, že přes rašelinu překapete nebo pomalu prolijete nějakou vodovodní vodu. Pokud si změříte pH takového produktu, tak se dostane i k pH 3. Pak malé množství téhle parády přidávám k čisté vodě z RO.

3) příprava bez rašeliny. Pokud mám k dispozici velké množství olšových šišek, tak na velmi pěkné hodnoty se lze dostat jednou velkou hrstí (nejvetší množství které udržím v ruce) šišek a jedním listem kvalitního ketapangu třeba. Obvykle používám mix těch přírodnin, ale bez těch šišek se to pH moc srazit nedá, obavy z listí jsou poměrně zbytečné, zejména u ryb z kyselých měkkých vod se to vlastně nedá přehnat. ovšem čím čirší spektrum látek tam dostanu, tím je to přirozenější. Pozor, některé ryby špatně snáší výluh ze šišek i když vyžadují extrémní pH, tam je pak třeba pracovat jen s rašelinou a vynechat šišky, listí vyzkoušet, to může být snášeno individuálně (R. xiphidius).

4) RO nemá pokaždé stejnou účinnost, takže je potřeba počítat s tím co mi z ní teče. Záleží na parameterech vstupní vody. Takže pozor, voda z RO může a nemusí obsahovat různé množství iontů a je potřeba se s tím v daných podmínkách naučit pracovat. Pro úpravy výše potřebujeme vodu extrémních hodnot, ve které odstraníme alkalicky reagující ionty.

5) co se týče stability, podobně upravená voda při běžném provozu nádrže půjde časem mírně nahoru s pH, není se tedy třeba obávat poklesu na nějaké smrtelné hodnoty. Je potřeba provádět dostatečné výměny za čistou česrtvou a kyselou a hlavně třeba při krmení proplachovat toto RO vodou a ne vodovní, jinak to pH dlouho nevydrží. Obecně ale většině těch ryb nevadí dlouhodobě pH mezi 5-6, takže není třeba se moc stresovat, pokud na rozmnožování to pH snížíme, ale třeba některé populace rájovčíků fungují bez problémů při 5,5.

Co v tom má být za ryby?

V tom clanku p.Chaloupky je velice dobry navod jak to udelat, aby ta kyselost byla udrzitelna. Mnoho listi, silne vyluhy z mandlovniku,raseliny a olsovych sisek (coz mi pripomina,ze dneska by to slo(jako jit nasbirat ty sisky )).K tomu bukova kura. No a taky si pomaha kys. fosforecnou,tu tady mam taky. Vzhledem k tomu, ze tam nitrifikacni baterie nemaji sanci, neni nutno v podstate nadrz zabihat.
Dam se do toho, budu sledovat, co to dela, pak je tam soupnu.
Jeste me napada, je nutno ty ryby nejak postupne aklimatizovat na takovou kyselost ? Preci jen chvili jsou a jeste budou ve vode s beznym pH cca 6,5.

Kdo má možnost chytat deštovku, tak to je nejjednodušší zp. okyselení a změkčení vody. Já dávám 50/50 s vodovodem. Rostliny bují, skaláry a tetrovité ryby si lebedí. Mečovkám a platám myslím vyhovuje spíš zásada nebo 7.

Ahoj, je to jen takovy namet, ma vstupni voda ma 8 pH, voda v akvarku neco pres 6 .. posledni vysledky vykazovaly kolem 6.4 ... Rikal jsem si sam, proc takovy pokles. Raselinu pouzivam do filtru na dno, ale v min. mnozstvi, obmena tak jednou za rok, myslim, ze pricina by mohla byt v masivnich korenech, ktere v akvu mam, ale je to jen myslenka ... Napada me kombinace korenu s vetsim mnozstvim raseliny, ale je to opet jen napad ....

Pokud pracuješ s čerstvou vývojovou vodou RO (pro částečnou stabilizaci ,lze použít silné provzdušňování,min. cca 1 den +) , je vhodné se trochu věnovat každodenní pozornosti hodnotám pH.Jak bylo zmíněno v předchozím příspěvku, tak je měkká voda velmi nestabilní.Mixoval jsem vstupní vodu 270 uS/pH 7,2 s RO 0,6 uS/pH 6,7 ředěnou kyselinou fosforečnou 85% H3PO4, na hodnoty 140uS/pH 6,2.Výtěr ryb (Symphysodon) proběhl ten samý den,ale během dalších dvou dnú došlo k okyselení pod 5,0 pH,chovný pár zaplísnil a stresoval,po zvýšení pH Hydroxidem sodným (NaOH) na hodnoty 6,2pH ,se dospělé ryby srovnaly.ale potěr nepřežil.
Takže okyselování, musí být pod kontrolou.Do horních toků Labe byl improduktován siven americký,pro původního pstruha potočního kyselé deště,původem z polských elektráren, vytvořily pro původní faunu nevhodné prostředí.

Diky za tip, podnetny clanek, jdu hledat bukove listi. Pise tam i o par kytkach...super,dik

Správná otázka na DEEPINPEATa pokud se nepletu. V e-akva 27 ve článku o chovu Rájovčíků (kteří vyžadují Ph do cca 5) popisuje výrobu vody. Použít kombinaci RO a běžné vody. Kromě snížení Ph se voda i lehce změkčí. Ale jak píšu, bylo by supr kdyby sem napsal on a třeba se i trochu rozepsal. Tato problematika mě taky zajímá (a články Raviolky mám načtený)...

Zkusil bych tu rašelinu. Ale voda bez tvrdosti, s minimální pufrační schopností... to bude velmi těžké.

Rád bych se zeptal, jiste se najde nekdo kdo ma zkusenost.
Jak založit akva, abych v nem byl schopen stabilne udržovat pH mezi 4-5, idealne 4?
Kořeny,listí,raselina? Jedná se mi o to, aby ta hodnota byla stabilni,udržitelná. Jsou rostliny, ktere to prezijou? Voda mekka, v podstate bez tvrdosti, max 1 dGH.

Děkuji za odpověď. Řešit pH teda nebudu

Neřeš pH. Ancitrus je mnoho generací chovaný v akváriu. Zvládá i vyšší pH.
Rašelina funguje jen u nízké tvrdosti vody nebo malých objemů.

Ahoj, říkám si, že pokud pomáhá dodávat výluh z rašeliny, jestli by nešlo mírně snížit pH přidáváním dubových listů? Máte s tím někdo zkušenosti? Nemá no nějaké vedlejší nežádoucí efekty? Nebo to vůbec nemá na pH efekt?

Nechci snížit pH nějak moc, ale kvůli ancistrusovi bych to radši stáhl níž. Dnes v 8 ráno jsem naměřil asi 7,4. Vodovodní voda je tu někde na pH 7,6. Nechci to řešit chemií, to je jen zhoupnutí kyvadla do druhého extrému, a navíc krátkodobé. Na CO₂ nejsem dost zkušený, burčák mi přijde jako hazard a láhev je na mé poměry příliš drahá. Rašelina se mi zase nechce louhovat, protože měním 1/3 vody za týden. Jde mi o stabilitu a ne krátkodobý výsledek. Akvárko má 72 l.

Díky,
Anthrax

Tohle asi znáš www.smv.cz/…

Sitius napsal: jinak se to dá najít na stránkách dané vodovodní společnosti existuje na to mapka a přehled
Nemáte odkaz? Nějak to nemůžu najít...

Zdravím, je možné snížit ph přidáním šišek nebo výluhu? Mám dvě akva, jedno 600l, druhé 40 a v obou je velmi vysoké ph, kolem 7,8. Z kohoutku teče cca 6,7.

A za jak dlouho mám čistit ten pytlík se Zeolitem? Jaké intervaly?
A jak se čistí?

Aspirační na přírodní určtitě nebudu, díky

Pokud nebudeš aspirantem a to nepředpokládám, na pořízení si nějaké přírodní divoké formy, tak se tím netrap, protože ty ryby co se dají pořídit od tuzemských chovatelů s tím co teče z kohoutku nebudou mít problém a jako bonus budeš jistě přidávat nějaký výluh(rašeliny, šišky, mandlovník) a to bude prostředí vhodně upravovat, tedy tak aby jsi se tím nemusel nějak dopodrobna zabývat.

Ptám se dopředu raději.
Z kohoutku nám teče PH 7 - 7,2
Rád bych založil akva pro Terčovce a ty mají mít 5,5-6,5, tak bych chtěl vytvořit co nejlepší podmínky a ne založit, nandat Terčovce a pak tady vyzvídal...

michalcod napsal: Jak (čím)v akváriu snížit PH?Proč? Jaká je součaná hodnota? Čím je to měřený, tedy zda-li je to tvoje měření průkazný?

Jsi ve správném tématu co si přečíst starší příspěvky.

Jak (čím)v akváriu snížit PH?

vodu raději z kohoutku, rašelinu z přírody raději nebrat, dej granule do filtru. Na vodičky z akvaristiky se vy....

To jsem blázen... Mám dvě akvária - malé (60l) a kapátko(15l). Stejný substrát (jen písek), stejná směs rostlinek (kryptokoryny, růžkatec, douška a něco od Buldozera, co nevím co je, ale hrozně to chutná ancistrusům), stejná údržba (1x týdně vyměnit 1/4-1/3 vody) jen v tom větším mám rybičky (betta, 4*paví očko, 3*black molly, 4*ancistrus - zatím 3-4cm, až vyrostou musí se stěhovat do něčeho většího, já vím), kdežto to druhé jsem si nechával "prázdné" na porody živorodek. Taky ve většim je vnitřní filtr, v malém je závěsný. Další rozdíl je osvětlení a kryt - větší má kryt s neodnovými trubicemi, cca 0.45W/l, na menším kryt není a svítím bílými LEDkami cca 0.6/l (fakt doteď nechápu, proč se místo jednoduchého použití expozimetru počítá nějaký ekvivalent výkonu neonových trubic, ale to sem teď nepatří). V kapátku mám asi trochu víc zeleniny na litr než ve velkém... sakra, těch rozdílů je...
Doteď jsem měřil pH jen v tom větším a tam se drží pH kolem 6.5. Teď jsem se pomalu chystal dát tam nadcházející maminu a preventivně potopil sondu i do kapátka. A zděsil se - pH8.6. Jak je tohle vůbec možné? Z vodovodu teče 7-7.3, jak kdy, ale nikdy víc.
Napadá mě, že v nepřítomnosti rybiček tam chybí nějaké mikroorganismy. Takže se třeba nerozkládá amoniak. Nevím ale kde by se tam bral a na důkladnější rozbory, bohužel, nejsem (zatím) vybavený.
Hodlám použít řešení "šílený chemik", při nejbližší výměně vody odebrat polovinu vody z kapátka a nahradit ji vodou z většího brášky. Nakapat tam nějaké svinstvo pro úpravu kyselosti co mi (zítra) prodají v akvaristice a jako dlouhodobější řešení vyhrabat ze dna písek, naprat tam trochu rašeliny (o víkendu naberu z přírody, bez těch dobrot, co do ní strkají zahradníci) a zase jí tím pískem zasypat a modlit se, abych si nepořídil bažinu. Nebo do filtru hodit něco rašelinových granulí. Přidat CO2 z kvasnic.
Mohlo by to projít, nebo je to naprostá konina?

jinak se to dá najít na stránkách dané vodovodní společnosti existuje na to mapka a přehled

Nemušíš nikde dělat test. Pokud je z vodovodu, musí ho mít vodárny a měli by ti ho na tvůj dotaz zpřístupnit. Stačí tam zavolat/napsat mail... A pouvažuj o té reverzní osmóze.

Voda je z vodovodu, ze studny je total špatná. A dle uvedeného testu to je tak
jak jsem popsal. Ale prubnu nechat udělat test někde jinde. Díky.

Fakt to měří dobře? Pokud je to voda z vodovodu, zavolej do vodáren a ověř si tu tvrdost. Nebo máš studniční vodu? ¨Pak by jsi ty nebo někdo v okolí měl mít rozbor vody.
Protože velmi tvrdá má nad 21°dH, 56°dH je šílenost. Nedivím se, že se kytkám nedaří. Ryby to zvládají?
Tady pomůže jen nákup reverzní osmózy nebo jiný zdroj vody. I kdyby jsi tam nasypal 100 kilo rašeliny, s pH to asi nehne.

Dle výrobce jak to udává pomocí: Easy-Life testovací proužky 6 v 1 vodní test

uhličitanová tvrdost (KH/TAC): ppm-120/ºdH-6,6
celková tvrdost(GH/TH): ppm-1000/ºdH-56
ppm = mg/l

podle testu velmi tvrdá

V jakých jednotkách je udávána ta tvrdost? Případně pokud máš vodovodní vodu, kukni se na stránky tvých vodáren, tvrdost by tam měli uvádět.

PH - 8-8,5
KH - 120
GH - 1000
TC - 0,6
N0 - 0
N03 - 20
Určitě to není přesný, je to měřeno pomocí Test Strips od Easy Life

Napiš ostatní parametry vody. Pokud je tvrdost vysoká, budeš potřebovat reverzní osmózu nebo podobné řešení.

Pročítám tu fóra a pořád nevím jak nato. Kytkám se moc nechce a PH má už víc jak 8 z vodovodu. Co jsem se přestěhoval tak se s tím peru. Nikdy jsem neměl s vodou problém a kytky jsem rozdával po kyblíkách. Koupil jsem novej filtr JBL e901, do něho i rašelinovou náplň a PH se téměř nehlo. Tak nevím kudy.

Mate niekto s tymto pripravkom "Seachem Discus Buffer" skusenosti?
Udajne znizuje ph a tvrdost vody vyzrážaním vápnika Ca a horčíka Mg.

Na téma studium literatury se nebudu vyjadřovat, koukám, že tady je to zbytečné. Jinak díky za rady.

Já to tu nechci nějak hrotit, ale o pár příspěvků níž jsi se čertil, že tě NHKG podceňuje (že nemáš nic načteno) ... a přitom bys málem nalil ocet do akvárka ... a teď zase nevíš, že dusitany jsou pro ryby mnohem nebezpečnější než dusičnany (viz methemoglobin) ... Tak nevím, co to studuješ za literaturu ... To jsou celkem elementární věci.
Ad rostliny: že by rostlinám vadila nepřítomnost dusitanů, o tom jsem ještě neslyšel ... dokáží využít amonné ionty, dusitany i dusičnany ... Kvůli rybám se ale akvaristé snaží mít v akvárku tu nejbezpečnější formu - tedy dusičnany ... Koneckonců, proto vlastně filtrujeme ...
Ale už jsme poněkud offtopic ... asi nás vyhoděj do vlákna o začátečnících nebo o dusičnanech :o) ...

Vyložený dyschemik nejsem, ale myslel jsem to spíše tak, že bych raději prováděl úpravy chemismu vody tak nějak "přírodně", nikoliv v domácích podmínkách mísením různých chemických sloučenin typu silných kyselin a zásad. Ale určitě jsem rád za ty rovnice, díky kterým lépe pochopím pochody v akvarijní vodě.
Na závěr mě při čtení těch příspěvků napadla otázka. Ve vodě jsou přítomné NO2 i NO3. Který z nich je životu ryb nebezpečnější. A je pravdou, že je špatně (pro rostliny), pokud v akva žádné NO2 nezjistím?