Když si ostatní dělají legraci...

Tento článek poukazuje spíše na radu o tom, jak vydržet posměšky ostatních o mém koníčku. A chtěl bych, aby si i jiní v mém či v mladším věku, pokud zrovna jsou ve třídě nebo dokonce v celé škole jediní, kdo se tímto koníčkem zabývají, nic z takových posměšků od ostatních nedělali.

Už od mých devíti let se mi smáli spolužáci, jaký že to mám koníček. Když jsem byl menší, tak mi to vadilo velmi moc. Byl jsem takovým podivínem třídy, protože jsem se neměl o čem se spolužáky bavit - oni pořád počítačové hry, sporty atd. Říkali mi, že na gymnáziu to bude jiné, že tam už si najdu někoho, kdo provozuje stejný koníček jako já, ale nebyla to pravda. Holt jsem měl takovou smůlu, že se asi o akvaristiku nikdo nezajímal na celé škole. I do teď se najde někdo, kdo se mi vysměje, ovšem já si už z toho nic nedělám. Řeknu si, jak oni můžou říct, že je jeden koníček bavil už devět let nebo aspoň dva tři roky (teda s výjimkou s většinou sportovců ve třídě)? Řeknu to tak, sice se v tom nevyznám, ale asi před rokem se všichni bavili o skateu, bmx a airsoft  a hned potom je to přešlo a začali si pořizovat před létem tohohle roku diabola. Hádejte jak dlouho jim tohle vydrželo? Po prázdninách se už o něj nikdo v naší třídě nezajímal. Tak jsem trochu vystihl, že si z posměšků už nic nedělám. A už ani nejsem podivín jako na základce. Pár posměšků, které sem tam padnou mně nevadí.

Ale teď nedávno mě začalo štvát něco jiného. Na gymnáziu se starám o akvárium v chovatelském kroužku Freoni, o které se samozřejmě nikdo jiný nechtěl starat. Chtěl jsem ho i předělávat tak, aby se v něm ryby měly dobře, ale nedávno jsem změnil názor. Nemělo by to smysl, protože pár hlupáků na gymplu, překapivě starších než já, si dělají v chovatelském koutku takovou srandu jako, že dávají různé věci k jiným zvířatům nebo ta zvířata mučí. Do akvária už hodili kolo od křečků, napáječku od králíka a také piliny. Pro někoho dost velká sranda, ale mně to připadá velice smutné jakou inteligenci to gymnázium zve jako studenty. Řeknu vám, že kdybych měl jednu volnou nádrž, hned bych ty ryby přinesl domu. Je tam totiž hodně moc mých ryb, jako 11 ks parmiček duhových a kančíci příčnopruzí atd. Rozhodl jsem se proto, že se budu už jen starat o to, co tam je a žádné změny dělat nebudu, protože bych nerad jednou přišel do školy a uviděl všechny ryby mrtvé. Plánoval jsem tam dokonce krevetky, ale těch by bylo vážně moc škoda.
Posměšky mně nevadí, protože to jsou jen pubertální výlevy ostatních mých spolužáků (ne že bych já nebyl v pubertě), ale když už dělají takové hlouposti v chovatelském kroužku s úmyslem, aby mě naštvali. Já jsem jen rád, když přijdu domů a už mám s kým si povídat o mém koníčku, jsme totiž rodina akvaristů, tedy já a mamčin přítel. V poslední době jsem si díky tomuto webu našel spoustu přátel, i jednoho, se kterým se teď kamarádím a společně si pomáháme (vyměňujeme rostliny, ryby). Tento web pro mě hodně znamená. Vždy je tu o čem psát a hlavně jsou tu všichni za jediným účelem... kvůli akvaristice.

Pro ty, co čtou tento článek a mají stejný problém - nic si z toho nedělejte, hlavně že vás to baví a máte aspoň někoho (z rodiny či chodíte na tento web), koho to také baví. Jsem velmi rád, že tento web existuje, protože díky němu jsem ve svém světě akvaristiky naplno.