Řízené CO2 z kvasnic

Z důvodů špatného růstu a odumírání rostlin jsem se zabýval intenzitou a délkou osvětlení, vodou - minerály, stopovými prvky, tvrdostí a Ph. Osvětlení jsem zvýšil na 0,48 W/l.  Voda NKN 5 °, pH 6,5–6,8, trochu vyšší obsah dusitanů a dusičnanů, žádné železo. Přistoupil jsem k častější a větší výměně vody a přihnojování PMDD ze železem. Rostliny přestaly odumírat, ale stále nerostly. Tak jsem začal uvažovat o přidávání CO₂ do vody. Po přečtení spousty návodů, rad, článků a recenzí, porovnáním cen a možností  jsem se pro začátek rozhodl si vyrobit CO₂ z kvasnic. Protože mám letité zkušenosti z kvašení medovin, tak jsem je snažil uplatnit při výrobě zařízení a průběhu kvašení. Neustále jsem přemýšlel, co se může přihodit: výbuch „kvasničáku", kvasnice až na stropě, smrdí celý byt kvasnicemi atd. Nesmím dopustit, abych si zaneřádil byt - vždyť, když kvasím medovinu, tak kvašení probíhá pozvolna a dlouho a po prokysličení znovu a k žádným kalamitám nedochází. Tak jsem se pustil do výroby a po roce provozu jsem zařízení vylepšoval tak, jak se postupně objevovaly nedostatky při provozu.

Níže uvedený popis se týká vylepšené verze:

kvasná nádoba (1) je  pětilitrový kanystr od šťávy. Do vrchu kanystru jsou vyvrtány dva otvory. V prvním otvoru je našroubována vývodka, na ní je nasazena hadička, která je přerušena  „T" kusem (2), dále pokračuje na ventil (3) a z něho pokračuje na injekční stříkačku (4). Třetí hadička z „T" kusu je připojena na tlakoměr (5) 0–2,5 baru. Do druhého otvoru v kanystru je našroubována vývodka s jehlovým ventilem (6), hadičkou je propojen se zpětným ventilkem (7), ze zpětného ventilku je hadička vlepena do rozpouštěcí nádržky s labyrintem (8).

Kvasný roztok (9): v půl litru vody se rozpustí čtyři vrchovaté polévkové lžíce cukru a na špičku nože kvasnic (suchých). CO₂ začne bublat druhý až třetí den. Když přestává CO₂ bublat, tak  50 ml cukrové vody nastříkám injekční stříkačkou  do kanystru. Ventil  se musí vždy při manipulaci otevřít a po ní zavřít, protože tlak vytvořený kvašením vysune stříkačku  a CO₂ by unikalo do prostoru. Občas je dobré kanystrem zatřást,  aby se kvasná směs promíchala. Takto se doplňuje kanystr do výše asi pět centimetrů pod vývodky. Burčák z kanystru vylijeme a 1 dcl  necháme v kanystru (nemusíme už přidávat kvasnice), a doplníme to pouze cukerným roztokem a kvasíme stále dokola. Jeden cyklus trvá v mých podmínkách asi šest měsíců.

Připravíme-li hustší roztok, kvasinky mají více živin, vytvoří více CO₂ a kvasí déle. Čím větší je množství roztoku, tím rychlejší je kvašení. Velké množství kvasinek nastartuje rychlejší kvašení a tím i rychlé odebrání kyslíku, kvasinky rychleji odumírají a v roztoku zůstává vysoké množství zbytkového cukru. V chladnu se kvasinky množí pomaleji.

Vím, že tento článek vyvolá spoustu reakcí ať kladných tak záporných. U mne tento princip kvašení funguje již třetím rokem a jsem s ním spokojen. Rostliny rostou,  jsou silné a pěkně vybarvené, ryby jsem neotrávil vysokou koncentrací CO₂.  Snažil jsem se vyrobit co nejjednodušší a nejlevnější výrobu CO₂. Myslím si,  že se mi to povedlo a že se dá výrobně upravit tak, aby si ji mohl vyrobit každý podle svých možností.