Atlasy » Ryby » Čeledi » A » Antennariidae
rozedrancovití 
Žijí na mnoha místech v Indo-Pacifické oblasti.
Jsou to masožravci, živí se převážně drobnými rybkami, korýši a krevetkami.
Velikost jednotlivých druhů je různá, od cca 7 cm až po 40 cm (A. commersoni).
Lidový název je mořský ďas.
Je dokonale maskovaná, že ji spatří jen málokterý potápěč - holá kůže bez šupin, tělo kryté různými výrůstky a laloky podobající se spíš tělu ropuchy a pestrobarevné skvrny umožňují rybě dokonalé splynutí s okolím. Tělo mají obrostlé nejrůznějšími třásněmi, výrůstky či hrbolky a bradavicemi. Ty slouží k tomu, aby ryba dokonale splynula s mořskými řasami či korály, v nichž nehybně číhá na kořist. K maskování jí slouží i nezvyklé zbarvení - rozedranci jsou totiž jacísi chameleoni oceánu. Dovedou dokonale přizpůsobit své zbarvení barvě řas, korálů či jiného prostředí, v němž se skrývají. Svou barvu mohou v závislosti na prostředí také měnit - změna barvy přitom může trvat několik dní, ale také jen několik minut.
Podle zbarvení rybu vůbec nelze určit. Jednotlivé druhy se od sebe liší především tvarem a uspořádáním paprsků hřbetní ploutve, zejména prvních, které jsou více či méně prodloužené a všelijak pozměněné.
Při tření kladou rozedranci značné množství (i několik tisíc) malých jiker spojených slizem do jakéhosi nepravidelného pásu. Sliz rychle vstřebává vodu z nejbližšího okolí, do níž samec během tření vypouští spermie. Pás slizem spojených vajíček po oplození vyplouvá vzhůru k hladině. Po několika dnech vývoje však vajíčka opět klesnou ke dnu, kde se z nich líhne plůdek. Existují i výjimky. U jižního pobřeží Austrálie žije několik druhů rozedranců (Phyllophryne scortea), kteří kladou jen pár jiker, zato mnohem větších, než jsou jikry všech ostatních druhů. Tyto jikry zůstávají i po oplození na dně a jeden z rodičovského páru u nich zůstává a střeží je před nepřáteli.
Většina ďasovitých se vyznačuje přeměněným, nápadně prodlouženým prvním paprskem hřbetní ploutve, který zdánlivě vyrůstá z přední části hlavy. Ryba se pečlivě zamaskuje, ale tenoučké ilicium (přeměněný paprsek), zakončené masitým výrůstkem, zůstává dobře viditelné. Ryba jím všelijak vábivě kroutí a pohybuje. Pro okolo plující rybky je tato návnada připomínající kroutícího se červíčka neodolatelná.
Kmen: Chordata, Třída: Actinopterygii - paprskoploutví, Řád: Lophiiformes - ďasové. Tato čeleď v současné době zahrnuje 14 rodů se 47 vědecky popsanými druhy ryb. Je ale pravděpodobné, že budou objeveny další nové druhy, patřící k této čeledi.
Zajímavost:
Rozedranci umějí plavat, pohybují se vpřed silnými, rychlými údery ocasní ploutve, ale jejich těžkopádné plavání často připomíná spíš žabí skoky. Tento způsob pohybu proto používají jen zcela výjimečně a dávají přednost chůzi. Mají prsní a břišní ploutve přeměněné v jakési podivné neforemné končetiny, po nichž ryba obratně běhá po dně.
Jsou to masožravci, živí se převážně drobnými rybkami, korýši a krevetkami.
Velikost jednotlivých druhů je různá, od cca 7 cm až po 40 cm (A. commersoni).
Lidový název je mořský ďas.
Je dokonale maskovaná, že ji spatří jen málokterý potápěč - holá kůže bez šupin, tělo kryté různými výrůstky a laloky podobající se spíš tělu ropuchy a pestrobarevné skvrny umožňují rybě dokonalé splynutí s okolím. Tělo mají obrostlé nejrůznějšími třásněmi, výrůstky či hrbolky a bradavicemi. Ty slouží k tomu, aby ryba dokonale splynula s mořskými řasami či korály, v nichž nehybně číhá na kořist. K maskování jí slouží i nezvyklé zbarvení - rozedranci jsou totiž jacísi chameleoni oceánu. Dovedou dokonale přizpůsobit své zbarvení barvě řas, korálů či jiného prostředí, v němž se skrývají. Svou barvu mohou v závislosti na prostředí také měnit - změna barvy přitom může trvat několik dní, ale také jen několik minut.
Podle zbarvení rybu vůbec nelze určit. Jednotlivé druhy se od sebe liší především tvarem a uspořádáním paprsků hřbetní ploutve, zejména prvních, které jsou více či méně prodloužené a všelijak pozměněné.
Při tření kladou rozedranci značné množství (i několik tisíc) malých jiker spojených slizem do jakéhosi nepravidelného pásu. Sliz rychle vstřebává vodu z nejbližšího okolí, do níž samec během tření vypouští spermie. Pás slizem spojených vajíček po oplození vyplouvá vzhůru k hladině. Po několika dnech vývoje však vajíčka opět klesnou ke dnu, kde se z nich líhne plůdek. Existují i výjimky. U jižního pobřeží Austrálie žije několik druhů rozedranců (Phyllophryne scortea), kteří kladou jen pár jiker, zato mnohem větších, než jsou jikry všech ostatních druhů. Tyto jikry zůstávají i po oplození na dně a jeden z rodičovského páru u nich zůstává a střeží je před nepřáteli.
Většina ďasovitých se vyznačuje přeměněným, nápadně prodlouženým prvním paprskem hřbetní ploutve, který zdánlivě vyrůstá z přední části hlavy. Ryba se pečlivě zamaskuje, ale tenoučké ilicium (přeměněný paprsek), zakončené masitým výrůstkem, zůstává dobře viditelné. Ryba jím všelijak vábivě kroutí a pohybuje. Pro okolo plující rybky je tato návnada připomínající kroutícího se červíčka neodolatelná.
Kmen: Chordata, Třída: Actinopterygii - paprskoploutví, Řád: Lophiiformes - ďasové. Tato čeleď v současné době zahrnuje 14 rodů se 47 vědecky popsanými druhy ryb. Je ale pravděpodobné, že budou objeveny další nové druhy, patřící k této čeledi.
Zajímavost:
Rozedranci umějí plavat, pohybují se vpřed silnými, rychlými údery ocasní ploutve, ale jejich těžkopádné plavání často připomíná spíš žabí skoky. Tento způsob pohybu proto používají jen zcela výjimečně a dávají přednost chůzi. Mají prsní a břišní ploutve přeměněné v jakési podivné neforemné končetiny, po nichž ryba obratně běhá po dně.
Zástupci: 