Rostlinám se nedaří

Asi mame kazdy neco jineho. Davkovac na verzi 100ml i 500ml dava na jeden strik opravdu cca 1ml, mam to odskouseno, davkuju tim pmdd. Muze se ale stat, ze je "zavzdusneny", tak da napoprve malo a to prinuti cloveka dat jeste jednu davku.
Kdysi se mi podarilo zařasit eleocharis a dostal jsem bajecny napad to vyresit timhle. Plna strikacka 10ml a vsechno pekne nahusto na plochu cca 15x15cm. Za nejakych 15 minut jsem to rukou rozmichal. Par jehlicek eleocharisu sice odehnilo, ale jinak nic.
Tak nejak neverim, ze jedna davka denne v takovem akva, kde je 50l vody,muze nadelat bordel.

PS:nechci ale aby to vyznelo ve prospech tady tech CO2 šidítek. Kdysi jsem to vyzkousel, pak jsem zkusil to nepouzivat, beze zmeny, takze uz to nepouzivam a nemyslim, ze bych jeste nekdy zacal

EDIT:nedalo mi to a davkovac znovu odmeřil. Strikacka 10ml je malinko pod ryskou po 9ti davkach. Ta desátá by určite byla pres. Takze 1 davka je cca 1,1ml

63 litrů je hrubý objem, čistého píše 47 litrů.
Cituji z Rataje: Dávkování : 1 -4 ml přípravku na 100 l akvarijní vody každý den, nejlépe ráno. Maximální dávku doporučujeme pouze u hustě zarostlých akvárií se silným osvětlením.
Mám stejný přípravek. Dávkovač je nepřesný, stříká skoro 2 ml. Pokud dávka zasáhne rostlinu dřív než se pořádně promísí, může být poškození značné.
Ohledně té Hygrophily se mohu mýlit. Zeptáme se: Sarko 27, tu Hygrophilu jsi s těmi červenými listy už koupila, nebo se to objevilo až v akváriu?

Já chápu, že v Americe nemáš háčky a čárky, ale na rozdíl od Tebe jsem slovo glutaraldehyd (angl. glutaraldehyde) napsal správně, takže když ho zadám do googlu, vyhodí mi to údajů o jeho vysoké toxicitě dost a dost. Nejsou to tedy žádné moje představy, spíš se divím, že někdo kdo se označuje za biologa tohle neví nebo popírá.
Stejně jako Ty jsem ho použil v akvaristice (v doporučené koncentraci), a rychle jsem toho nechal, protože mi poškozoval (některé) rostliny.
Můj rezervovaný postoj k používání GA v akvaristice není nijak ojedinělý. Pokud by byl, tazatelku bych na to upozornil. Teď obdržela od Tebe i názor opačný. V pořádku, od toho fóra jsou, bude si to muset nějak přebrat.

Z fotky mi napadla otázka: V tom akváriu sa akože vôbec nesvieti?

Piše, ze pridava 1 strik nejakeho toho CO2 zazraku denne, coz je 1 ml. To je nic. V 63l absolutne nic,kytku to rozhodne nespali. Navic ta mnohosperma (hygrophila polysperma) je zjevne kultivar u ktereho jsou horni listy cervene. Na koupenych kytkach, ktere predtim byly pestovane pod silnym svetlem, jsou az jakoby ružove. Pak to ale zmizi, a je z toho obyc zelena kytka (dokud zase nebude na silnem svetle).
EDIT:toto je reakce na akva SARKA27

Ja chapu, ze nerozumis biologii, ale proc musis svoje predstavy o skodlivosti vybranych chemikalii (Glutaldehyde v tomto pripade) hustit do zacatecniku? Pred cim budes varovat priste? Pred CO2? Pred O2? Oba ve vysoke concentraci zabiji ryby (ci nas). Stejne jako ten GA.
Na rozdil od tebe, ja GA uspesne pouzival v nizke koncentraci v akva a ve vysoke c v labore na fixaci. Rovnez uspesne. Stejne jako pouzivam CO2 v nizke koncentraci v akva pro rostliny a v laborce ve vysoke na anesthezi ci zabiti.

Přikládám fotky. Akvárium co se týče rostlin už dost prořídlo během 17 dní od jeho založení.

Tekutý uhlík je látka zvaná glutaraldehyd, která se normálně používá jako dezinfekce. Zabíjí vše živé. Když se rozkládá, uvolňuje se CO2, a tak někoho napadlo, dávat to v malých dávkách do akvária rostlinám na přilepšenou. Takže vždy je to spojeno s riziky, a prospěch je maličký ve srovnání s přidáváním plynného CO2.
U nově založeného akvária je ještě jeden zásadní důvod glutaraldehyd nepoužívat. Co je zabíhání akvária? To je období, kdy čekáme, až nám akvárium osídlí ty správné mikroorganismy v tom správném složení a počtu. Glutaraldehyd je zabíjí, takže odpověď je nasnadě: nepoužívat.
Ty mikroorganismy potřebují ke svému řádnému fungování nejen živočichové, ale i rostliny. To je jeden z důvodů, proč rostliny v nově založeném akváriu zpočátku stagnují, nebo i chřadnou. Není důvod k panice, to se musí "ustát". Ve Tvém akváriu bych však doporučil těch rostlin ještě přidat; když je jich víc, tak to snáze zvládnou. Vybírej podle zdejšího atlasu nenáročné a rychle rostoucí druhy.
Pokud jde o hnojení, v novém akváriu je živin zpravidla mnohem víc, než kolik prozatím chabě rostoucí rostliny stačí spotřebovat. Teprve až se rostliny zabydlí a začnou růst, může být eventuálně některé živiny nedostatek. Z významné části pomohou pravidelné výměny části vody - ubude toho co přebývá, a přibude čeho se nedostává.
(V této počáteční fázi bývá často rozumné svítit poněkud méně, kratší dobu. Rostliny jsou oslabené a nestíhají spotřebovat živiny ve vodě obsažené. Stíhají to však řasy, které se uchytí a rozrostou okamžitě! Částečný nedostatek světla řasy zbrzdí, rostliny mezitím zesílí, a silné rostliny v konkurenčním boji o živiny s řasami zpravidla vyhrávají.)
Přesto se často stává, že v akváriu se zdravě rostoucími rostlinami (i bez přidávání CO2) některé jednotlivé živiny začnou chybět. Přihnojování instantními univerzálními hnojivy je potom jednoduchá, nicméně nikoli ideální cesta. Přidávají se různé živiny nikoli podle toho, co konkrétnímu akváriu chybí, nýbrž tak jak to výrobce namíchal.
Než potřeba nějakého hnojení vznikne, což bude trvat týdny až měsíce, můžeš si o tom něco přečíst na tomto fóru. Není to jednoduchá problematika, ale kdo chce mít zdravé akvárium, musí mít zdravé rostliny, a kdo chce mít zdravé rostliny, musí něco vědět o jejich nárocích, mj. o výživě a hnojení.

Mám tedy Co2 přestat aplikovat? Vždy po jeho aplikaci mi přišlo, že se rostlinám přitížilo. Nijak nepřihnojuji, měla bych?Maq napsal: Ty vallisnerie a cryptocoryny bych bral jako normální vývoj v novém akváriu, pořád je předpoklad, že pár listů shodí a pak porostou. Ale ty hygrophyly v pozadí jsou asi spálené tím tekutým uhlíkem.

Ještě jsem neviděl, aby přebytek detritu způsobil hnití kytek. Dej fotku.

Jen mě zajímalo,jestli to hnití nemohlo způsobit moc detritu, v době kdy ještě nebylo vytvořeno dost nitrifikačních bakterií-asi týden jsem žádné přípravky s nimi do vody nedávala,anebo tím že jich pak bylo zas moc.Ale každý den jsou rostliny v horším stavu a o dvě už jsem úplně přišla (ludwigia,limnophila).

Ptáš se přece proto, že očekáváš, že někdo uvidí něco co Ty nevidíš, ne?

Poptám se zítra někoho,ale nevím co se dá jiného vidět na hnijících kytkách

Já se ptal na foťák a možnost pořízení prezentace.

A taky denně přidávám do akvária část detritu od ryb z "dočasné přednádrže",a při týdenní výměně třetiny vody v akváriu přidávám přípravek s nitrifikačními bakteriemi Dajana Biofilter,možná jsem ho tam dala trochu častěji než jednou týdně,jak bylo napsáno na obalu, už asi po 4 dnech,kvůli komplikacím s filtrem,mohlo vadit toto častější podávání,udělala jsem to dvakrát,do 40l akvária?

A je problém ten foťák na den půjčit od nějakého kamaráda?

Nemám v mobilu dost kvalitní foťák, aby v tom na fotce bylo něco poznat.

Přes to všechno ta prezentace může ledacos napovědět.

No,myslela jsem jsem si,že by to mohlo být dnem, protože jsem si nechala několik stonků egeria densa odendaných v belíku a nezasazených,a ty jsou zelené a celkově v pořádku. Osvětlení mám v akváriu zatím jen denní.

Chtělo by to více informací. Hlavně parametry vody, osvětlení, ... Ideálně by to chtělo udělat prezentaci akvária a vše tam vypsat a doplnit fotky.
Ale na dno bych to nesváděl. Obzvláště micosorium pteropus a Egeria dno vůbec nepotřebují.

Dobrý den, mám 16 dní založené akvárium a všechny rostliny mi hnědnou od spoda nahoru a hnijí. Může to být špatným dnem? Zvolila jsem křemičitý říční písek o zrnitosti 1-2mm Rataj a jako výživný substrát pod něj obyčejnou hlínu z venkova-černozem ,jak jsem se tady na stránkách v 1 článku dočetla,že se může použít,a několik kamenů neobsahujících vápník. Rostlinek mám jen pár a nenáročných - cryptocoryne becketti, egeria densa, ludwigia repens,limnophila sessilliflora, micosorium pteropus.

Ty vallisnerie a cryptocoryny bych bral jako normální vývoj v novém akváriu, pořád je předpoklad, že pár listů shodí a pak porostou. Ale ty hygrophyly v pozadí jsou asi spálené tím tekutým uhlíkem.

Ahoj chtěla bych poradit s mým nově založeným akvariem 63l. Je založené od 29.12.16 na dně substrat a na něm štěrk. Každý den jeden střik Co2 vital. Svítím 14 hodin 15W. 1.1.17 výměna 20l vody dnes hodnoty vody NO3-50mg/l, NO2-0mg/l, Gh>7d, KH 6d, ph 6,8, Cl2- 0mg/l. Cryptocoryna affinis v bidném stavu. Valisneria spiralis taktéž.

Videí jak na to je na You-Tube několik. Např. www.youtube.com/…

Takže nebude problém kdyz ho jeste nyní více přístrihnu ? PS:děkuji za vaše dobré rady ať se jedná o jakékoliv tema

Samozřejmě že se stříhá ale ne tak vysoko.

Zdravím chci se zeptat nevím haky přesný druh mam ale proč kdyz eleocharis ostriham tak ostrihane stébla zhnendou jinak roste jak blázen nevíte někdo proč ? Stříhat se přece muže ne ?

naopak, destilka z benzínek je osmotická voda. Destilací by se to nevyplatilo ...

Z osobní zkušenosti s destilkou vím, že to není moc dobrý nápad ji do akvária dávat. Zvlášť pokud k tomu není závažný důvod v podobě velmi tvrdé vody. Pokud by byla vyráběná reverzní osmózou, pak by mělo být vše ok (pokud je Vaším cílem mít velmi měkkou a kyselou vodu). Pokud je ale voda vyráběná destilací v průmyslových destilátorech (a voda do ostřikovačů se určitě reverzní osmózou nevyrábí kvůli ceně a účinnosti metody), může to být velmi nebezpečné: taková zařízení mají součástky obsahující měď, nikl i olovo. Na začátku to nijak nelze poznat. Pro mě byl zvednutý prst, když mi v obou akváriích (každé v jiné místnosti, bez výměny osazenstva, rostlin nebo nástrojů) náhle během asi 3 týdnů vymřeli všichni Ancistrusové do posledního kusu. Destilovanou vodu z albertu jsem v té době používal cca 4 měsíc. Před tím byli Ancistrusové ve 100% kondici a dokonce se několikrát vytřeli.

Honcka píše, že jeho známý vyrábí destilku, takže může mít trochu jiné parametry než jsou v těch rozborech. Dále podle těch rozborů, kde je pH 6,5 se těžko okyselí voda s ph 7,5.

kus5 napsal: U destilky záleží na technologii destilace. Pro akva je důležité, aby neobsahovala stopy mědi...
1) Destilovaná voda, která se běžně prodává, je stěží vyráběna technologií destilace, nýbrž s největší pravděpodobností spíše technologií reverzní osmózy.
2) Obsah látek v této "destilované" vodě nemůže ani náhodou překračovat normy pro pitnou vodu (už proto, že se z ní vyrábí), což znamená, že není myslitelné, aby obsahovala nějakou zvýšenou koncentraci mědi (nebo jiných, potenciálně toxických látek).
3) Nevěřící Tomášové nechť se podívají na výsledky laboratorního rozboru devíti druhů destilovaných vod:
www.classic-oil.cz/…

PS: Když už hovoříte o tom, že je měď pro akvárium silně toxická, bylo by na místě uvést, při jakých koncentracích! Měď (jak jistě víte) patří mezi esenciální živiny, takže v malém množství je pro rostliny (i živočichy) nezbytně nutná k jejich životu.

Mosaz ve vodovodech je většinou potažená usazeninami a určitě ve slitině se neuvolňuje měd jako pod vlivem kyselé deštovky uvolňují okapy.

a jak jse to u mosaznych fitingu?
jako jsou uzaviraci ventily atd?

U destilky záleží na technologii destilace. Pro akva je důležité, aby neobsahovala stopy mědi, která je pro akva silně toxická. Jinak není problém v použití. U deštovky se nesmí použít z měděných střech nebo z měděných okapů.

Já mám tvrdost 15gh alkalitu 11kh a pH 7, k dešťovce nemám přístup, ale jeden můj zákazník vyrábí destilku pro auta, tak mě napadlo zkusit to při výměně vody ředit destilku, nevím jestli je to dobrej nápad.

Nelze než blahopřát a vzít si příklad.
Osobně se domnívám, že o úspěchu ve Vašem případě rozhodl ještě jiný faktor, a sice že jste dal spoustu rostlin hned při založení.

Základem pro růst rostlin je měká a lehce kyselá voda. Toho všeho jsem dosáhl namícháním vodovod s deštovkou 50:50 tj., tvrdost asi 8st.N a pH asi 6,5. Ve 200l svítím 3mi úsporkami 9w, barva 6500 kelvínů čili 865. Svítím 12 hod. Vodu neměním, protože ta džungle co se mi vytvořila zakrátko po založení akva udržuje bio rovnováhu. Žádné CO, důležité jsou mikroprvky a Fe. Stačí občas dávka třeba COLOUR Fe+. Rybky jsou čilé, skaláry se neustále třou. Roste mi blyxa i aponogeton o hygrophilách a echinodorech nemluvě.

Sleduj náležitou prezentaci a třeba se to dozvíš.

Velmi by mne zajímal další vývoj tohoto akvária...

Dej fotku celého akvária. Aktuálně mám pocit, že ho máš velmi řídce osázené, což může být další problém k problémům zde už uvedeným.
Když není rostlin dostatek, hůř vzniknou dobré podmínky pro ně.

Ano nedostatek něčeho jiného. Tvůj problém je v poddimenzovaném osvětlení, už jsem ti to psal. Buď přidej v intenzitě osvětlení nebo přejdi na rostliny, kterým stačí polostín - kapradiny, anubiasy, šípatky, některé nenáročné stonkovky nebo šípatkovce. Světlo je základní předpoklad pro růst rostlin.

Zastávám názor, že mezera mezi svícením má svůj význam, neboť sytíš CO2 pomocí kvašení. Ale názory se na to liší, na škodu to však není. Avšak strádajícím rostlinám při nedostatečné intenzitě osvětlení nepomůže ani prodloužená doba svícení, naopak naroste tak akorát víc řas.

Také jsem ti říkal, že hnojení se neprojeví okamžitě ale s odstupem. Musíš ale hnojit systematicky a ne na náhodu, jeden den tohle a pak za týden něco jiného. Nevím proč věříš v to, že ti někdo řekne, nalij tam nějaké zázračné hnojivo a rostliny ti porostou i potmě.

Při dávkování CO2 je zbytečné mít jakoukoliv mezeru ve svícení a i osvit jen 10 hodin je na slabší osvětlení také málo.

0,3W/l není pro Blyxu na samé hranici, ale dost pod hranicí (odhlédneme-li od 1000x zdůrazňovaného faktu, že údaj W/l ve skutečnosti o využitelném světle nic neříká) ... Já měl víc W/l a taky mi odešla (dost rychle) ... zkrátka ne všechno roste všude ...
Edit: Pro tu Limnophilu je to taky bída ... při tomhle světle bude brzy ošklivá (řídká) ...

Vážení kolegové,

měl bych dotaz ohledně rostlinek, konkrétně blyxi. Vypadá tak jak vypadá a nelepší se. Nevíte čím by to podle fotky mohlo být? I ostatní rostlinky jdou podobným trendem. Domnívám se že to je nedostatkem železa, takže jsem včera nadávkoval Tetra PlantMin. Otázkou zůstává zda příčinou je nedostatek Fe a K, nebo něco jiného.

Osvětlení mám dle pravidel na samotné hranici 0,3W/l (2x 30W 8xx), vím že to je málo, ale víc tam nedostanu. Od začátku přidávám CO2 a rybky plavou. Přidával jsem v průběhu i jiná hnojiva a jen tak co kdyby i hřebík do dna. Teplota vody 28°C, Ph 6,5 tvrdost vody neznám, ale je to z kouhoutku z Pardubice.

Prosím o jakoukoliv radu nebo dporučení. Popřípadě nevíte za jak dlouho by se mohlo Fe projevit na růstu rostlin? Děkuji všem

Co sa rastu tyka ,tak pusta dalsie a dalsie trsy dost casto a vela.. Jedine co ma stvr zesa na nej robia ako keby take zelene povlaky.

Až se sagittarka rozkouká a bude se jí u tebe líbit, tak určitě bude dělat odnože (mám zkušenost, že krátké). A jestli se jí u tebe bude líbit hodně, tak může mít cca 30 cm, taky moje zkušenost. Ale mně v AQ roste v délce jako krátká travička, cca 5-8 cm.

Buď rád, že roste nízká, to je to, co u předního skla potřebuješ. Mě se naopak jako malý prcek líbí a jsem za ni ráda.

Koukni na sagittaria subulata což by měla byt tvoje rostlina a ten vzrůst bych povazoval ze normalni v jejim případě. Jestli chceš vyšší tak koukni po sagitarii platyphile

Ahoj. Mam problem. Jeden druh rastlinky rastie po dne a vobec sa netaha hore ako mojmu kamosovi. Dokonca vyzeraju byt take fadne. Vyzera ako travicka ktora ma byt len plytko zasadena . Rozmnizuje sa tak,ze vypusta vyhonky do substratu a z neho idu nove trsy rastlinky. Viete mi poradit,trebarz ci ich treba premiestnit,alebo zatienit aby sa tahali smerom na hor ?

KarlosS napsal: světlo, živiny, uhlík. Nic víc nepotřebujou
To není tak úplně pravda. Rostliny potřebují k dobrému růstu přiměřené množství světla a živin, vhodné parametry vody (teplota, pH), a v neposlední řadě také absenci toxických látek. To "přiměřené množství" je důležité, protože nedostatek ale i nadbytek světla či živin rostlinám škodí. Některé rostliny jsou na nadbytek některých živin obzvlášť citlivé (např. Rotala wallichii), protože se u nich nevyvinul žádný fyziologický mechanismus, pomocí kterého by dokázaly příjem nadbytečných živin do tkání regulovat. Důležitá je ale i absence toxických látek, protože pokud bude ve vodě velké množství toxických látek, tak rostliny odumřou, i když budou mít dostatek světla a živin.
PS: Uhlík (resp. CO2) je přece také živina; není třeba ho uvádět zvlášť.

světlo, živiny, uhlík. Nic víc nepotřebujou