07.12.2020
HF
09.01.2021
09.01.2021
05.01.2021
22.12.2020
12.12.2020
05.10.2020
05.10.2020
Prezentace » tpobaquascaper » Forest Cove » 
Forest Cove
NEAKTUALIZOVANÁ PREZENTACE
| Majitel: tpobaquascaper | • Kategorie: Rostlinné akvárium |
| Zapsáno: 24. 8. 2020 | • Aktualizace: 2. 3. 2021   |
| Počet návštěv: 616 | • Počet palců: 1 |
| Založení: 20. 7. 2020 | • Stáří: 4 roky a 4 měsíce |
| Objem: 96 litrů | • Čistý objem: 72 litrů |
| Tloušťka skla: 6 mm | • Objem bez skla: 90 litrů |
| Velikost: střední akvária | • Oblíbenost: 23 uživatelů |
| Fotek a videí: 26+0 | • Komentářů: 49 |
| |
Rozměry: 60 cm x 40 cm x 40 cm
Popis: Návrat k akvaristice po 6 letech.
CO2: Aquario CO2 set 2l s nočním vypínáním
Skleněný difuzor Aquario Neo Special M
Dávkování nastaveno na cca 2 bubliny za vteřinu
Dropchecker pro vizuální kontrolu hladiny CO2 ve vodě
Dekorace: Seiryu stone
Redmoor wood
Dno: ADA Aqua Soil Amazonia 9l
ADA La Plata Sand
Říční štěrk
Filtrace: Oase BioMaster Thermo 250 s integrovaným topítkem
- Seachem Matrix 3 l
- Seachem Purigen 200 ml
Lily pipes
Skimmer Sunsun
Hnojení: Tropica Specialised Nutrition - 2 ml obden // od 30.9. 2ml denně // Od 30.11. 4 ml denně
Chemie: Seachem Stability během prvních dvou týdnů
Osvětlení: Twinstar 600S
Automatický stmívač
Intenzita nastavena na 100 % od 17.11.2020 (předtím 80%)
Pozadí: Žádné
Stojan: IKEA Besta (upravená a vyztužená)
Topení: Integrované ve filtru, termostat nastaven na 23°
Údržba: 1.-2. týden: výměna 50 % vody 3x týdně
3. - 7. týden: výměna 50 % vody 2x týdně
od 8. týdne: výměna 50 % vody 1x týdně
Voda: ph: 6,8
GH: 7°
KH: 3°
NO3: 10 mg/l
NO2: 0 mg/l
Složky fotek
Prezentace je archivována a neobsahuje fotky v plné velikosti
Všechny fotky (25) | Ostatní (11) |  Časová osa | Z deníčku |
Timeline (6) | Zakládání akvária (8) |
Fotky z reprezentativní složky: Ostatní
Nejnovější fotky v dalších složkách
07.12.2020
-
26.11.2020
-
16.11.2020
-
22.09.2020
-
05.09.2020
-
27.08.2020
-
27.08.2020
-
27.08.2020
-
6 
23 
2 
» Zobrazit seznam obyvatel nádrže, výdaje a měření «Deníček
| 2 3.2021 |  V rámci diverzifikace rizika spojeného s možnou ztrátou nově zakoupených dvou druhů mechů (Fissidens fontanus a Riccardia chamedryfolia), které jsem pořizoval do nově založeného miniakvária, jsem do šedesátky přidal pár oblázků s novými mechy. Přeci jen, obě krabičky s mechy mě stály pětibábu a nelajznu si strčit celý jejich obsah do nově založeného akvária, kde je může zdecimovat případná řasová kalamita. Tady v nádrži nic takového (snad) nehrozí a budu tak mít rezervu pro případ, kdybych o větší část mechů v druhém akvárku přišel. Nové miniakvárium nahradilo původní miničko na komodě v ložnici, které se mi po čase přestalo pozdávat - když si člověk jednou zvykne na optiwhite sklo a transparentní silikon, hůř se mu poté vrací ke standardu z minulosti  Každopádně, nový
přírůstek ještě není hoden veřejné prezentace. Zatím se tak aspoň pochlubím fotkou aktuálního stavu větší nádrže. |
| 22 2.2021 | Den 188. Kvůli náročnějšímu pracovnímu kalendáři jsem se poslední měsíc, měsíc a půl, nestíhal tolik akváriu věnovat. Kromě pravidelných výměn vody, hnojení, krmení ryb a občasného překontrolování stavu, že je vše v pořádku, si akvárium žilo vlastním životem. A nutno říct, že mu to jen prospělo. Staghorn je totiž definitivně pryč. Zmizel. Není po něm ani památky. Vlastně ani po žádné jiné řase, s výjimkou GSA, která se tu a tam objevuje na skle a na listech anubiasu a microsora. Nejsem si jistý, které konkrétní opatření v boji se staghornem zabralo, spíš se jednalo o souhru několika faktorů navzájem. Hlavní podíl má pravděpodobně mírné posunutí světla směrem dopředu k přednímu sklu. Předtím bylo světlo umístěno tak, že svítilo přímo nad stonkovkami v zadní třetině nádrže. Kvůli strádajícímu Eleocharisu a Marsilee v popředí jsem někdy krátce po Vánocích světlo posunul dopředu tak, aby primárně svítilo na kobercovky a rostliny uprostřed s tím, že stonkovky to holt trochu odnesou. Výsledek je takový, že do dvou týdnu porost trávníku doslova explodoval. Jednak zhoustnul, rozrostl se do stran a druhak z něj zcela zmizl zmiňovaný staghorn. Stonkovkám, zdá se, nižší intenzita světla neuškodila, alespoň co se týče hustoty porostu a jeho celkového vybarvení. Kromě změny pozice osvětlení v boji se staghornem nepochybně přispěla i celková rovnováha a biologická stabilita nádrže, která funguje už více než půl roku, stabilní a neměnný přísun CO2 a živin, stejně tak jako pravidelné týdenní výměny 50 % vody a údržba filtru. Více než měsíční "zanedbávání" údržby jsem o víkendu ukončil radikálním prorváním rostlinné masy. Definitivně ven šel Hemianthus micranthemoides, Cyperus helferi a Cryptocoryne crispatula var. balansae - Cyperus a Cryptoryne byly jednoznačně přešlapy, do takto malé nádrže s jasnou vizí o konečném layoutu se prostě a jednoduše nehodily. Hemianthus se sem velikostně hodil dokonale, nicméně rostl na můj vkus příliš rychle. Na jeho místo jsem rozšířil trs rotal, na místo Cyperusu a Cryptoryn jsem posunul Echinodorus quadricostatus a Microsorum pteropus Mini. Zároveň jsem zkrátil rotaly, prostříhal staurogyne a mechy. Jakmile se rostliny po sestřihu malinko zotaví, přidám pro ilustraci i fotodokumentaci současného stavu. |
| 9 1.2021 |  Akvárium má za sebou další velký prostřih. Stonkovky zkráceny na polovinu, trsy Microsora zbaveny starých listů, Echinodorus quadricostatus rovněž. Zároveň jsem posunul světlo blíž k přednímu sklu - doposud bylo umístěno blíže k zadní stěně nádrže kvůli stonkovkám a dost to odnášel Eleocharis Mini v popředí, který ne a ne se pořádně rozrůst. Na Vánoce jsem byl obdarován makro objektivem na můj iPhone, tak občas po večerech zkouším makro záběry. Sem tam se nějaký povede.. |
| 5 1.2021 |  Po delší době jsem navštívil "nejlepší akvaristiku v Ostravě" u p. Osmančíka, která paradoxně není v Ostravě, ale pár km za městem.  Každopádně, sháněl jsem Otíky, protože dva z původních pěti se odebrali na onen svět. Odjížděl jsem bez otíků, zato s poctivou hroudou nítěnek a tímto zamilovaným párečkem. |
| 30 12.2020 | Den 134. Vítejte ve statistickém okénku tpobaquascapera! Začněme s formulací hypotéz. H0 : Růst GSA je nepřímo úměrný množství fosforečnanů ve vodním sloupci, tj. s klesajícím množstvím fosforečnanů roste intenzita výskytu GSA. H1: Růst GSA není nepřímo úměrný množství fosforečnanů ve vodním sloupci. A teď k věci. Během Vánočních svátku jsem si na vlastní kůži otestoval závislost růstu GSA (green spot algae - zelená přisedlá řasa) na množství fosforečnanů ve vodním sloupci. Normálně hnojím denně Tropica Specialised Nutrition, což je tekuté hnojivo fungující na principu dodávání komplexní škály makro a mikro prvků v optimálním poměru a množství lehce vyšším než jsou rostliny schopny využít. Nadbytek látek, které rostliny naopak nevyužijí, je redukován pomocí pravidelných a častých výměn vody, tj. minimálně jednou týdně 50 % objemu akvária. Zatímco množství makro a mikro prvků dodávaných do vodního sloupce je schopný každý akvarista aktivně kontrolovat uzpůsobením objemu denní dávky; poměr prvků v jednotlivé dávce je fixní, uzpůsobený skutečným potřebám akvarijních rostlin. Momentálně hnojím denně 4 ml, tj. ve vodním sloupci je vždy lehký nadbytek živin nad úrovní spotřeby rostlinné masy. Jedná se o tzn. "lean" (=střídmou) metodu hnojení. Opakem je pak hnojení Estimative index (EI metoda), případně pomocí jiného práškového hnojiva, kdy principem je hnojení významného nadbytku živin tak, aby rostliny měly vždy dostatek makro a mikro prvků a jejich růst tedy nebyl limitován nedostatkem živin, což v případě hnojení lean metodou může často nastat. Nevýhodou hnojení EI je, že nezkušený akvarista kolikrát netuší, co a kolik toho do akvária lije. Denní dávka hnojiva, kterou mají rostliny v mé nádrži momentálně k dispozici, se zdá být dostatečná, což jde vidět i na kondici rostlin, které nevykazují žádné známky nedostatků toho či onoho prvku. Ano, je třeba taky ovšem uznat, že akvárium není úplně bez řas. Staghorn se stále drží na starých listech microsora, anubiasů a bucephalander, ale troufám si říct, že jeho výskyt není projevem nedostatku některé z živin ve vodním sloupci, nýbrž nadbytkem organických nečistot - v takto zarostlém akváriu se zkrátka nedá dokonale odkalovat čurbes po rybách a krevetách. Druhou z řas je výše zmiňovaná GSA. Ta se v menší míře vyskytuje na kamenech (kde mi nevadí, protože dává šutrům přirozenou patinu), na skle (kde mi trochu vadí, ale dá se lehce setřít) a na starých listech anubiasů (kde mě naprosto sere). Jak píšu, naštěstí se GSA objevuje opravdu málo a těch pár teček, co se objeví na předním a bočních sklech, stačím jednou za dva týdny setřít houbičkou během výměny vody. Nicméně, po čtyřech dnech během Svátků, kdy jsem doma nebyl a akvárium žilo vlastním životem (bez hnojení a krmení ryb), jsem se vrátil domů k nádrží s předním sklem hustě posetým zelenými tečkami. Vzhledem k tomu, že stonkovky za ty čtyři dny stihly narůst o dobré tři až čtyři centimetry až na hladinu, došlo pravděpodobně k tomu, že rostliny z vody vycucaly značnou část živin, především však fosforečnany. Právě nedostatek fosforu je dle všech dostupných příruček "jak na řasy" hlavní příčinou růstu GSA na skle, dekoracích a listech rostlin. Test na měření fosforečnanů ve vodním sloupci mojí domněnku potvrdil - fosforečnany byly ve vzorku vody neměřitelné. Skla jsem ihned po návratu setřel, vrátil se zpět k dennímu dávkování hnojiva (které PO4 obsahuje) a po čtyřech dnech této denní rutiny nepozoruji jedinou novou tečku GSA na sklech. Zdá se tedy, že příručky nelhaly a prostým navýšením množství fosforečnanů ve vodním sloupci lze efektivně bojovat se zelenou přisedlou řasou. Závěrem se tedy vracím k úvodu a potvrzuji hypotézu H0 - množství GSA v akváriu je nepřímo úměrné množství fosforečnanů ve vodním sloupci a zároveň věřím, že jsem tímto svým prakticky ověřeným postřehem někomu pomohl s věčným bojem se zelenými tečkami. |
Komentáře návštěvníků
jab63  2.3.21 22:15 | Taky musím zelené Tropice pomáhat přidáváním K,P,Fe a Mg. Mám vodu skoro jako z osmozy. |
| Toncer 25.2.21 15:21 | Já přidávám Dihydrogenfosforečnan draselný. Kupuju v sypkém stavu. |
© RYBICKY.NET - https://rybicky.net/nadrze/31919