Rozměry: 80 cm x 35 cm x 40 cm
Popis: Akvárko slouží k přezimování závojnatkám a jejich potomkům. Přes léto jsou v Kačenčině jezírku.
Biotop: vyšlechtěná Asie :)
CO2: ne
Dekorace: jeskyně, mořský kámen ke zvýšení tvrdosti
Dno: křemičitý štěrk
Filtrace: čerpací hlava+biomolitan 2,5 l
Hnojení: ne
Chemie: ne
Krmení: vločky, tubifex, nitěnky, granule Dajana, granule nutrifin, salát
Osvětlení: 2 x 20 W Sun Glo
Pozadí: tapeta
Stojan: na parapetu :)
Topení: ne
Údržba: častá
Voda: pH 7,5, NH3/4 0 mg, NO2 0 mg, NO3 5 mg, kH 5 dkH, gH 12 dgH
Vzduchování: ano..motorek Elite na nejvyšší výkon
6 11.2007 | Tak mám zase nějaké novinky…aspoň teda formou deníku…s fotkama je potíž –
bydlím teď jinde než ryby…ty jezdím jen krmit a občas vyčistit, na focení nějak
není čas. Navíc jsem zjistila, že když mám teď dvě akvárka vedle sebe je focení
ještě obtížnější..světlo z vedlejšího akvárka háže odlesky…takže třeba
detaily na makro se vůbec nedají použít (pokud ovšem někdo nestojí o odraz mojí
ruky případně foťáku J ). A kvůli focení nebudu ryby stresovat vypínáním a
zapínáním světla…za to mi zas ty fotky nestojej. Takže ty novinky…asi před
měsícem jsem se vydala kolem potoka na průzkum…chtěla jsem najít nějaké větve,
nejlépe už nasáklé vodou. Kořen jsem tam dávat nechtěla, zabírá moc
místa…měla jsem představu spíš větve nebo několika položených šikmo v
akváriu…nezabraly by tolik místa, ale zároveň by akvárko trochu rozčlenily, aby se
i prckové měli kde schovat. No pár větví jsem našla…některé už i nasáklé
vodou…jenže v tom jsem na břehu uviděla úplný poklad…větev, asi šest cenťáků
tlustou…ale dutou! A ještě je různě zakroucená a tam kde jsou díry po suku se dá
do větve vplouvat…no nádhera. Já kdybych byla rybou dala bych si za tento
přírůstek pusu J. Jenže větev byla suchá…takže šla namočit do vaničky…do
horké vody se solí…vyvařit jsem se ji ani nepokusila…na délku má přes 60
čísel. Po 14ti dnech stále plavala…ale přesto jsem ji šupla do akvárka, zatížila
jsem ji kameny, které jsem nasypala do užších dutin…ty byly totiž široké právě
tak, aby tam nějaká rybka vplula a už se neotočila. Takže jsem spojila dvě nutné
věci…štěrkem jsem prostor vyplnila a zabránila tak vplouvání rybek a zároveň
větev dostatečně zatížila. Druhý konec jsem šoupla pod jeskyňku…no nádhera. A
ty ryby blbý ne a ne tam vplout! Ani ten nejmenší (prcíček mu důvěrně říkám)
se tam neschová! Já vím, že závojnatky nejsou moc schovávací rybky…ale i ten
největší extrovert má přece občas rád soukromí, ne? No jo…jenže moje ryby budou
radši celej den v hejnu čumákovat u předního skla jestli jim něco nespadne do
rypáčků. Kolikrát si říkám, že pro ně stačila hloubka akva tak deset
čísel…stejně se od předního skla skoro nehnou. Takže nakonec mám z větve radost
hlavně já, ale i to se počítá. Vím, že bez fotky je veškerý popis na
nic…slibuju, že jakmile se mi trochu zlepší skleróza a v nějaké šťastné
konstelaci se bude v jednom čase na stejném místě nacházet foťák, akvárko i já
tak že něco vyfotím J. Jinak drobkové už se začali vybarvovat…měla jsem strach,
že kromě dvou zůstanou všechny šedé, ale už žloutnou…teda pardon…zlátnou i
ostatní. Taky Vallisneriím se kupodivu daří…všechny vyhodily nové bílé kořeny a
už mám i jeden oddenek…zatímco ve vedlejším akvárku Valisnérky strádaly…jo to
jsou holt věci mezi nebem a zemí J. |