Parachromis motaguensis & spol

Rozměry: 150 cm x 50 cm x 50 cm

Popis: Tato prezentace je zaměřena na zmapování životů obyvatel několika akvárií, především rozvětvené rodiny velkých masožravých kančíků Parachromis motaguensis (náležících do amphilophinní linie tribu Heroini), vysoce inteligentních ryb s vyhraněnými osobnostmi a nezřídka odtud pramenící špatnou pověstí, při dodržení určitých zásad ve většině nezaslouženou. Spolu s několika dalšími cichlidami rodů Parachromis (multifasciatus, managuensis, dovii), Amphilophus a Astronotus, je doplňují afričtí bichiři, relikt rané fáze evoluční radiace paprskoploutvých, podobající se některými znaky rybám lalokoploutvým (svalnaté násadce ploutví) a v jiných aspektech obojživelníkům (plně vyvinuté funkční plíce, v prvních měsících života též vnější keříčkovité žábry). Rozměry uvedené v kolonce výše představují jen jakýsi průměr v parametrech nádrží pro dospělé rybky, vedle nich je zde i proměnlivý počet menších akvárií pro odstavená mláďata. Nechci je ovšem sčítat a souhrnem objemů vytvářet mylný dojem obří nádrže, což by ani nebylo dost dobře možné bez častého přepisování...
Vzhledem k přirozené povaze chovu dominujících teritoriálních kančíků přestavujících co chvíli svá území a cílevědomě likvidujících jakýkoli náznak vegetace (tou se sice neživí, v loveckých revírech jim ale překáží ve výhledu a manévrování při prudkých výpadech na kořist z úkrytů), jsou jejich příbytky podřízeny preferencím nejen druhu ale přímo konkrétních jedinců, aby se v nich cítili co nejlépe. Díky tomu začaly interiéry velmi záhy připomínat habitaty obsazované těmito rybami v přírodě a fungovat vlastním specifickým způsobem (v zásadě by se daly nazvat biotopními, tomu pojmu se ale raději vyhýbám). Z toho důvodu nejde a v principu ani nemůže jít o akvária dekorativní v zavedeném slova smyslu - divočáky také nikdo soudný nevypustí do okrasné zahrady ;)

Biotop: V rámci možností jsem se pokusil napodobit stanoviště jaká naše rybky ve své domovině upřednostňují. Něco jako podemleté břehy se spoustou úkrytů ze spadaného dřeva, částečně krytou hladinou a rozptýleným tlumeným světlem lesních zákoutí.

Dekorace: Vše je podřízeno potřebám rybiček, slouží nějakému účelu, nic zde není jen pro efekt. Užité kořeny a pařezy jsou převážně borové a smrkové z rašeliniště i vhodných lokalit z blízkého lesa (vývraty), akátové z chajdy a někde je (tuším) ještě pár kousků vrby. Pouze dva z menších kořenů jsou jakési tvrdé tropické dřevo ze zverimexu (dárek). Jako úkryty menším rybkám slouží též četné skořápky kokosu, hladiny stíní plovoucí korková kůra doplněná buďto trvale plovoucími (smolné kapsy) nebo mezi stěny zaklíněnými kořeny.

Dno: Převažuje jemný žulový písek pocházející z eroze svahu, nabíraný v náplavových místech čtyřkolkami zdevastované lesní cesty po které chodívám na chajdu a kupovaný písek určený pro dětská pískoviště. Propírání sice zdlouhavé, výsledkem je ale relativně tmavý a měkký podklad, jaký pro bagrující rybky považuji za optimální. Ten je namixován menším množstvím kačírku (samečkům se dobře přenáší a kupí při budování ochranných valů pro matky s mláďaty) a mramorovou drtí poskytující potřebný vápník (frakci 4-7 mm z květinářství drtím v hmoždíři na 2-3 mm, ručním zpracováním získává přirozenější vzhled a zrnitost optimální k použití do směsi). Pro další ztmavení doplňuji drobným čedičovým štěrkem o průměrné zrnitosti kolem 2 mm.

Filtrace: Biomolitany poháněné vzduchovacími motorky UniStar AIR 2000-4, ve větších nádržích kombinované s vnitřními filtry Resun Magi Jet 700 a 1000, v malých jejich objemům úměrnými menšími typy od stejného výrobce, kde jsem původní náplně nahradil vlastními (ve dvou akváriích ještě slouží stařičké AquaEly z devadesátých let). Molitaňáky napomáhají biologickému odbourávání škodlivin, druhé pak rychle stahují hrubší nečistoty a vytváří obyvatelům řek vítaný proud (akvária jsou rozčleněna do zón s rychlým či naopak slabým prouděním, rybky si tak mohou podle chuti volit v které sekci budou aktuálně pobývat). Nic značkového, svůj účel ale plní velice dobře a potichu ;)

Krmení: Z živých krmiv drobné rybičky, žížaly, "kostní červi" (larvy masařky obecné Sarcophaga carnaria), cvrčci, švábi, smýkaný hmyz, nítěnky, patentky (i mražené), pro potěr též vodní blechy. Z mražených krmiv ančovičky (sardel obecná) Engraulis encrasicolus, gavůni štíhlí Atherina boyeri, hlavačky Eleotris melanosoma, drobné krevetky Macrobrachium lanchesteri, občas i větší Penaeus vannamei, dále krájená a strouhaná kuřecí srdíčka (uhynulí vodní a příbřežní ptáci, např mláďata vypadlá z hnízd, nejsou v jídelníčku větších dravých ryb ničím až tak výjimečným a tohle je snadno dostupný ekvivalent pro příkrm) aj. Z umělých Hikari Cichlid GOLD Large a DAJANA Insect Superfood Tropical flakes. Čerstvě rozplavaný plůdek rozkrmuji jemnou drtí z rybích vnitřností a masa, drobní korýšci jako žábronožky apod se mi u nejmenších motagujců jako základ nutričně neosvědčili, na řadu přichází o něco později jako vítaný doplněk.

Osvětlení: Obyčejné zářivky a úsporné žárovky se spektrem "denního světla". U stínomilných ryb v nádržích bez vodních rostlin, nepočítám-li plovoucí, není víc potřeba... V současné době postupně, z nezbytí, přecházím na slabší LED, zatím s nepříliš uspokojivými výsledky (celkem předvídatelně podporují nadměrné bujení řas)

Pozadí: Převažují prosté sololitové desky natřené tmavě zelenou barvou. Ta je pro ryby uklidňující a po určité době navozuje dojem pohledu do prostředí řeky lépe než nezřídka kýčovité tapety. Trojrozměrná pozadí, která jsem si od dětství vyráběl a tři dekády preferoval před vším ostatním, zde velice záhy ukázala své praktické limity, takže jsem od nich upustil. Nejjednodušší řešení se nakonec ukázalo nejlepším.

Stojan: Dřevěné konstrukce převážně vlastní výroby (ze smrkových prken). Nosnost srovnatelná s kovovými stojany, ovšem s neporovnatelně nižší hmotností ;)

Topení: Topná tělíska s termostaty, 26-27 °C. V letních měsících vypnutá, mimo ně je u motagujců zaveden noční pokles teploty na pokojovou. V mírnější verzi tak supluji výkyvy typické pro většinu jejich domovského areálu, kondici rybek to prospívá.

Údržba: Každodenní, proměnlivá dle potřeby. Tito obyvatelé poměrně rychle tekoucích řek a potoků mají rádi čerstvou vodu, proto jim výměny dopřávám kdykoli to jen jde. Odměnou je jejich spokojenost a pevné zdraví.

Voda: Mokrá :-D
Přímo z kohoutku teče měkká, mírně kyselá, v kojenecké kvalitě, nechlorovaná - důvod, proč jsou časté výměny většího objemu nejen bez rizika možné, ale u říčních "obrů" s velkými počty mláďat i žádoucí. Jediné úpravy, o které se nestará už samotný interiér nádrží, provádím u sekundárně sladkovodních SA cichlid, osidlujících i brakické vody, přídavky kuchyňské soli (sůl určená pro mořskou akvaristiku se mi neosvědčila, při počátečních srovnávacích pokusech moty opakovaně a jednoznačně upřednostnily chuť výše zmíněné), sloužící mj jako "přírodní" desinfekce a prevence kožních onemocnění. Vápník dodává jemný mramorový štěrk, coby součást substrátu, a sépiové kosti průběžně přihazované odhadem.

Poznámka: V trvalé nabídce jsou mladí Parachromis motaguensis z našich odchovů. Rovněž je vítána možnost výměny nespárovaných odrostlých rybek za nepříbuzné jedince.