Akvaristické fórum

Myslíš to tak, že natlakuješ prázdny ostrekovač/nádobu a budeš z nej púšťať vzduch...?
Principiálne v tom nevidím problém. Otázka je len ako to ureguluješ, ako dlho to vydrží, aký to má praktický význam (ako píše Lada50).
Alebo myslíš úplne niečo iné?

Ja mám papierový výkon filtra 1050l/h a reaktor č.5 na 800l/h (kvôli rozmerom) a neregistrujem taký problém. Mám tam aj keramické krúžky. Mierny "žblnkot" počuť iba pri priblížení sa uchom a to neodvzdušňujem prakticky vôbec - iba pri potrebe rozbehnúť filter po čistení.

Tak prozatím jsem čet o motolicích v plžích. Mám tady tři Neritiny, tak jsem zkusil postup extrakce cerekárií motolic z vodních plžů podle diplomové práce https://dspace.cuni.cz/bitstream/handle/20.500.11956/73859/DPTX_2014_1_11410_0_415376_0_159168.pdf?sequence=1&isAllowed=y. Strana 43. Vypadá to, že motolice nemají. Ještě půjdou na měsíc do karantény se zdravýma rybkama.

Zdravím Vás,
přiznám se, že o Vašich stránkách jsem doposud nevěděl a nevěděl bych i nadále nebýt tohoto diskuzního fóra. O terčovcích aktivně žádné informace nevyhledávám, (přestože jsou to nádherné ryby), protože vím, že si je pro jejich specifické nároky pravděpodobně nikdy nepořídím. Stačí mi je obdivovat v prezentacích jiných akvaristů :-)
To mě, pokud dovolíte, přivádí k prvnímu tipu na vylepšení stránek, které jsem si dnes párkrát v rychlosti prošel. Je tam jistě spousta zajímavých informací pro milovníky terčovců, ale chybí mi tam také nějaké fotografie, nebo ještě líp, galerie nádrží chovatelů. Kde by se akvaristé mohli vzájemně inspirovat. Nemuselo by to být hned formou vymakaného redakčního systému jako tady, ale třeba jen zaslání fotky na Váš e-mail.
Další věc a neurazte se, prosím, stránky dle mého názoru nejsou moc vizualně atraktivní. Možná by i změna designu mohla podpořit větší návštěvnost.
Poslední věc je už jen takový detail, ale při použití odkazu na stránky v záhlaví tohoto vlákna se zobrazí "404 - Stránka nenalezena".
Jinak klobouk dolů před Vaší prací a přeji, ať se Vám daří.

Vážení přátelé,

tento provozuji už přes 25 let. Celou tu dobu ho dělám čisto z lásky k těmto nádherným rybám – bez reklam, sponzoringu nebo jakéhokoli komerčního záměru. Prostě jsem chtěl sdílet informace hlavně ze zahraničí, když zde nebyla, není a nebude žádná literatura zabývající se terčovci.

Ale teď se dostávám do situace, kdy mi trochu docházejí nápady, co tam dál publikovat. Návštěvnost není závratná a vidím, že většina sekcí (třeba literatura, knihy, články) se skoro nenavštěvuje. Ani z analytik webu není jasné, co by lidi opravdu zajímalo. Když přidám něco nového, tak sice vznikne krátkodobý zájem díky odkazům na FB nebo jinde, ale pak to zase opadne. Takový malý zájem je demotivující.

Tak se na vás obracím s otázkou: Má pro vás ten web vůbec nějaký přínos? Má smysl ho nadále provozovat, nebo by bylo lepší ho zrušit?

A pokud si myslíte, že by měl zůstat, jaká témata byste tam rádi viděli víc? Praktické návody, rozmnožování, choroby, krmení, zkušenosti s chovem, nebo něco úplně jiného?

Vítám jakýkoli názor, komentář, radu, doporučení nebo inspiraci, napište mi info @ discus.cz (bez mezer).
Díky moc

https://www.mojavoda.sk/vodna-poradna/je-mozne-konvertovat-ec-us-cm-na-tds-ppm-prosim-doporucte-merak-na-tvrdost-vody-1063/?srsltid=AfmBOoqCrFFS73z6KI_Hac_ZNiJd0MlN9VUdfqCihKQQ-R-agq1yz0Br
A aký je ten parameter pre vodu z vodovodu?
Už nižšie sa ťa na to pýtali - v prezentácii máš vymenovaných pomerne veľa flaštičiek (nepíšeš koľko čoho dávaš, ako často / máš tam aj duplicitné hnojivá a rôznu chemiu) a meníš iba 25-30% vody za mesiac. Či ti náhodou nerastie vodivosť z toho.

...žádné týdenní výměny vody (!rozhodíte tím akorát biorovnováhu!), ...
Že máte potřebu zveřejnit své zkušenosti s provozováním akvária, je v pořádku. V pořádku ale není, když tyto svoje zkušenosti, např. výše uvedené, vydáváte za dogma. Že něco funguje vám, nemusí nutně fungovat jinému, to zaprvé. A za druhé - při dodržení nikterak složitých zásad dokáže pravidelná, častá výměna vody naopak udělat z nefungující "žumpy" slušně prosperující akvárium.
A podobně je to i s vašimi dalšími "radami". (Detailněji na vyžádání. :-))

...nelít žádné vodičky s bakteriema, kde ty bakterie už jsou ze skladování stejně mrtví...
Když něco neznáte, neznamená to, že to neexistuje. :-) Ty "vodičky s bakteriema" obsahují spory bakterií, které vás pravděpodobně přežijí.
Jen pro ilustraci: odborníkům (i části laické veřejnosti) dělá tak trochu obavy aktuální rozmrzání permafrostu. Důvod? Oživení dávno "zaniklých" kultur bakterií, u nichž se nedá dobře predikovat, co současnému světu přinesou. Za prokázané se má např. oživení jednoho z izolovaných druhů bakterií Carnobacterium pleistocenium, jehož spory jsou staré přibližně 32 000 let. (A to by ani zdaleka neměl být nějaký rekord v životaschopnosti spor bakterií...)

... Co vám v akvaristice neřeknou (v pořádných ano) je že rostliny spotřebovávají detrit....
Rostliny detrit nespotřebovávají, ten rozkládají jiné organismy, jako jsou detritivorní bezobratlí, (šneci, krevety, červi, některé ryby), kteří organický materiál mechanicky "rozbíjejí" na menší části a usnadňují tak heterotrofním bakteriím, houbám a prvokům jejich "zpracování". Výsledkem této synergie je mineralizace, tj. vznik látek, které teprve rostliny dokážou využít.
Co z toho vyplývá? Že v prostředí, kde nejsou podmínky pro život na té "nejnižší" úrovni, nás rostliny od detritu nezachrání. A pravidelné odkalování nemusí být na závadu, často je tomu spíš naopak...

Co se řasy týká, nejvíce se mi po těch 18 letech osvědčilo v prvních 10 týdnech řasu prostě mechanicky odebírat - nelikvidovat chemicky, nelít žádné vodičky s bakteriema, kde ty bakterie už jsou ze skladování stejně mrtví. Vodu já třeba napouštím kohoutkovou máme pramenitou není tam skoro žádný chlor a není třeba vodu upravovat proti tvrdosti jak to někdo může mít u tvrdé vody. Prostě napojím hadici zreguluju teplotu a napustím.

Já u svého akvária postupoval tak, aby bylo co nejméně náročné na údržbu = žádné týdenní výměny vody (!rozhodíte tím akorát biorovnováhu! ), žádné pravidelné hnojení, žádnou potřebu vymývání filtru a žádnou potřebu každoměsíčního odkalování. Filtr mám externí Oase BioMaster 350 bez topítka - slouží mi ale spíš jako ,,generátor proudu vody"

Moje nádrž vyžaduje následující úkony
- 1x za 6 měsíců vymytí externího předfiltru (dolití 10 litrů vody co vyteče během údržby filtru)
- 1x za 24 měsíců lehké odkalení (ani ne do jednoho cm)
- 1x měsíčně dolití výparu
- 1x měsíčně prostřih rostlin - tak 20 minut max.
- občas když je teplé léto tak odsátí 10L vody a výměna za ledovou (lít tam kde nejsou ryby kvůli šoku)

Co vám v akvaristice neřeknou (v pořádných ano) je že rostliny spotřebovávají detrit. Ten se dostává do akvária z nespotřebovaného jídla, z výkalů... při správném proudění omezíte až 80% růstu řasy. A v dobře zaběhlé nádrži i když dojde k úmrtí (u mě většinou důvod věk ryb) obyvatele (neplatí pro šneky) tak to kolikrát ani nezjistíte - obyvatelé se o to postarají.

Nemám problém s řasou, mám zdravé ryby a akvárko prosperuje.
Co mám za techniku?
vzduchování - na začátku kdy jsou rostlinky malé není k zahození Tetra APS 150 a když je hustě zarostlé jako to moje (před generální údržbou 1x za 2 roky) tak pomáhá proudění vzduchu a nevznikají řasy
filtr už jsem psal
světlo jsem vyměnil z setového na 2x 11W LED (jeden je nature a druhý daylight)
svítím 12 hodin světlo 12 hodin tma

Tak a jak na to? Kdo se bojí přírody, kupte si substrát já substráty nekupuju ale kdybych koupil tak asi takhle (zespoda nahoru u 150L nádrže)

2,5-3 cm zásobního substrátu plného živin (u mě vyřešilo bahno z čistého rybníka plného ryb)
10-13 cm hlíny (japanese soil)
1-2 cm něčeho tvrdšího u mě to byl jemný štěrk frakci nevím ale je jemný jak hlína

nasadit hodně kytek (kapradiny, stonkovky, mech) - čím více rychlerostoucích tím lépe půjde boj s řasou
prvních 10 týdnů pečlivě každý týden odebírat řasu (ne vodu! řasu). Pokud řasí moc a nemáte řasu pod kontrolou (u menších nádrží se to může stát) vyměňte ne víc než 20% vody do stabilizace a snižte osvětlení na 3-4 hod/den, poté zvyšte na 5-6 hod/den až do 8-12 hod denně podle toho jak chcete. Pak už vodu neměnit - jen dolévat. Po 10 týdnech jsem měl s řasou klid. Ale je pravda že mně se dělala jenom na skle a na kamenech (na rostlinách naštěstí ne). Přeji hodně štěstí ať se daří a pokud možno bez nemocí (já měl kliku že jsem neměl nemocné ryby ani z akvaristiky)

Aktualizovať prezentáciu! :)
Tak to je celkom zaujímavé. To by značilo, že je na vine naozaj ten ventil.
Potom si ale stojím za tým, že nebude moc kvalitný/vhodný, ak nie je rovno vadný od výroby (Určite sa dá vyrobiť s mag. materiálu s vhodnou tepelnou charakteristikou a hlavne navýšiť potrebný výkon o niekoľko percent, aby spoľahlivo fungoval/zopol v bežných teplotách, ak nejde o mechanický problém :) ).
Celkom by ma zaujímalo či je to u tých ventilov bežný jav, alebo výnimka.

Tepelná konštanta toho ventilu podľa mňa tiež nebude jeden celý deň (ohľadom zahrievania). A... ventil má správne dve polohy ("neslúži na reguláciu") - zavretý a otvorený. Jeho teplota by nemala mať vplyv na funkčnosť. Otvoriť sa musí naplno aj za studena, aj zahriaty - inak je vadne nadimenzovany alebo pokazený.
Nemože sa otvoriť na necelú polovicu (5 bub.) a po dni potom naplno (12 bub.).
Tak si to myslím, praktickú skúsenosť s tým ale nemám.

Siamku ani pancéřníčky bych nevinil. Na extrakci krevet máte v akváriu jiné přeborníky! ;-)
A jak často měníte vodu? Nebo jen doléváte odpar?

Kdysi dávno měla moje babička na zahrádce jezírko - no jezírko, spíš pidi pítko pro ptáčky. Na SŠ jsem ho předělala na "mega velké" toto: https://www.baumax.cz/vrobek/zahradni-jezirko-oase-150-l-36790,22684.html?utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=PMax:%20%5BIPLA%5D%20Ogr%C3%B3d&gad_source=1&gad_campaignid=17425162733&gbraid=0AAAAADAR4FsOTCdYLVumW4xSzivgQCYAO&gclid=Cj0KCQjwlYHBBhD9ARIsALRu09qOiq86mWp2i1FdVLzEZwhD5ElW4RkHauVcnSXsbalyJyN1k4YJUFYaAqNHEALw_wcB
Je ve stinném koutě zahrady a samozřejmě jsem tam chtěla leknín. Kultivar už nevím (jen že je vínový), ale v tom plastovém květináči co jsme ho koupili jsme ho dali do vody a roste tam doteď (no pravda že mamka ho jednou za pár let teda přesadí) a v tom stínu i kvete... Takže zřejmě existují i kultivary co kvetou ve stínu... :-O
A koukala jsem Ti i na kytky kolem, jednou jsi psala že tam je stín a sucho: co třeba bergenie (lesklé kulaté listy, téměř nezničitelná), kostřava nebo pampová tráva napodobí rákosí, rozrazil má květy trochu jako kyprej, barvínek je pudopokryvný nezmar (rostl nikým nezasazen pod bunkrem kluků, dupali po něm a on rostl a dokonce fialově kvetl)...

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-na-morave-poprve-odchytili-invazniho-raka-mramorovaneho-40520508#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=4&utm_campaign=abtest268_redesign_mobil_varB&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

OK, dejme tomu, že nevěděl. Vrátil ses, zjistil, že je to tu čím dál větší Mordor, že tě tu (podle tebe) nikdo nemá rád, ani tvoje příspěvky že tu nikdo nechce číst. Proč tu tedy zůstáváš? Poslání tvořit svět lepším? Jinde tě také nechtějí? Nebo je to jiný důvod? Jsi tu už skoro rok. Nikdo ti nesmazal žádný příspěvek ani nezamítl článek, nedostal jsi ani ban, ani varování. Máš pocit, že jsi to tu za ten rok oživil? Že se tu rozjela nějak extra živá diskuse nad tvými příspěvky? Žes zaplnil díru na trhu? Já ten pocit nemám. Neříkám, že děláš web horším, ale říkám, že ho neděláš lepším...

Ne, já si nemyslím, že je web čím dál horší. Alespoň ne za těch 10 let, co tu jsem. A dost by mě zajímalo, co tě po osmi letech na první dobrou tak praštilo do očí, že si to myslíš...

Mimochodem, pro mě nejsi akvarista. Kdys naposledy měl akvárko a choval rybičky? Jen tak pro radost, aniž bys viděl jen skleněný kvádr plný molekul, sloučenin a chemických reakcí? Možná ho máš, nevím. Nikdo to neví. Klasickou prezentaci nemáš a co tu jsem, ať už jako redaktor, nebo jako uživatel, nikdy jsi neměl, jestli se nepletu.

Jedeš si svoje experimenty, zkoumáš jádro pudla. Fajn, nemám s tím nejmenší problém, nevyčítám ti, že děláš to, co děláš a že tu píšeš to, co tu píšeš. Za mě to sem patří, svoje stoupence, které to zajímá a kteří to ocení a využijí si jistě najdeš, byť to budou jednotky jedinců, co ví a rozumí tomu, o čem píšeš.
Ale podle mě posuzuješ kvalitu webu svýma očima. Kdo nejde s tebou, jde proti tobě. Koho nezajímá akvárko a jeho souvislosti na bázi molekul, tak je noob, když to přeženu. Z mého pohledu děláš to, co vyčítáš nám. Že hájíme jen svůj styl akvaristiky (což imho obecně není pravda). Měl by sis uvědomit, pro koho je tento web primárně určený. Pro běžné akvaristy. Pro ty, co mají akvárko, rybičky a řeší běžné problémy. Zelenou vodu, krupičku, úhyny ryb a rostlin apod. A nezajímá je, jestli to je proto, že tahle sloučenina reaguje nějak a za nějakých podmínek s jinou a proto mu umřela ryba. Chtějí slyšet, že mají vyměnit vodu, na týden zhasnout, vzduchovat, nepřekrmovat. A je jedno, jestli jsou to profíci s vytuněným Holanďanem, nebo začátečníci s ananasem Spongeboba a vrakem lodi místo kořene. Mají akvárko pro radost a na koukání, ne na experimenty, dělají chyby a chtějí je řešit. Vidí vodu, ryby, rostliny, ne chemické vzorce a jejich souvislosti. A to přeci neznamená, že je web kvůli to mu špatný.

Nikde není psáno, že tu nemůžou být experimentátoři, ale neměli by stavět svoji cestu nad ostatní. Nebo svůj styl akvaristiky. Viz např. Jirka Ščobák, který jistě patří mezi ty, které jsme, podle tebe, vyobcovali, protože měl jiný názor. Nešlo o to, že měl jiný názor. Šlo o to, jak ho prezentoval a tlačil na sílu. On je typický příklad, který tu klidně mohl dál být a já bych to ocenil, jeho styl kavaristiky se mi víceméně líbil.

Kde ti vyčítám, že je úroveň webu špatná? Asi jsem to dělal opakovaně, když s tím mám přestat. Nejsem si vědom. Myslel jsem, že je to naše vina...

Kde ti svorně vyčítáme délku příspěvků? Svorně, tedy všichni? Nebo většina? Nebo jedinci? Hm?

Kde kritizuji jen tvojí přítomnost a to, že ses vrátil? Tvoje přítomnost mi nevadí, nikdy jsem nic takového nenapsal. Nevadí mi ani délka tvých příspěvků, byť je musím číst, i když mě nezajímají (moje práce). Vadí mi ale tvoje obecná kritika webu a celé redakce založená na tvých subjektivních pocitech, daná do souvislostí s tím, co zajímá jen tebe (a možná pár dalších jedniců) a s tvými osobními spory s Václavem. Ano, myslím si, že kritizuješ celou redakci a web, ale že za tím jsou tvé dávné spory s konkrétní osobou. Nic jiného mě nenapadá. Nejsem si totiž vědom, že by s tebou o tom, co píšeš a co souvisí s akvaristikou, někdo polemizoval a nepřipustil diskusi. Buď konkrétní a uveď příklady, kde každý jeden redaktor (včetně Vácava) dělá to, co tvrdíš: "...proti názorové pluralitě bojují vyobcováním každého nesouhlasného názoru a tím, že se do svých názorových oponentů při každé příležitosti navážejí, až je vyštvou; a proti kvalitním informacím bojují prosazováním vlastních názorů, byť by byly sebenepravdivější.". Osm let jsi tu nebyl a jak tvrdíš, nemáš tušení, co se tu dělo, takže předpokládám, že se to dělo od tvého návratu 26. 07. 2024. Prosím tedy...

Stejně tak mi vadí tvoje arogance, se kterou odsuzuješ web a redakci, protože tobě se nelíbí. A dokládáš to svými logickými argumenty. Určitě bys našel pár dalších, kteří tě podpoří. Každého z vás ale vyvážím uživateli klidně v poměru 1:10, kteří tu jsou spokojení, protože tu našli řešení svých problémů, našli tu informace, díky kterým jim akvárka fungují a kteří dají ruku do ohně za to, že je to tu fajn. A doloží to svými logickými argumenty. Proč jsou tvoje argumenty víc, než jejich? Protože ty jsi "věděc" a experimentátor a oni jen "obyčejní" akvaristé? Opět z mého pohledu kážeš vodu, ale piješ víno...

Nechoď tady a neříkej "je to tady špatné". Říkej "mně se tady nelíbí". Ale nechoď a neříkej "mně se tady nelíbí, měli byste to změnit". To je přinejmenším neuctivé, byť to třeba myslíš v dobrém a snažíš se být konstruktivní. Ale nebereš při tom v úvahu, že tvůj experimentální přístup k akvaristice většinu lidí nezajímá. Neznamená to, že je špatný, ale je silně minoritní...
To, že mému synovi nechutná koprovka neznamená, že je koprovka špatná. Mně chutná. Můžu ji víc okyselit nebo osladit, ale nepřestanu do ní dávat kopr, ani do ní místo smetany nedám kečup... Když si tam ten kečup potom naleje on, ok, je to jeho věc, ale recept měnit nebudu a nechci poslouchat, že je to hnusný. Snesu poslouchat, že mu to nechutná a nebudu ho nutit ji jíst. Stejně tak ty si tady za mě klidně piš a publikuj, ale nepožaduj zásadní změny a neříkej, jak to tu děláme blbě. Chybí ti kvalitní články? Piš je. Piš i (podle tebe) kvalitní příspěvky. Ale ber při tom v úvahu, že kvalitní nemusí nutně znamenat, že to běžný uživatel ocení. A když to neocení, tak to neznamená, že je web špatný a že bys to měl pokaždé zdůrazňovat a požadovat změny. A nikdo tě nebude nutit tady cokoli psát. Když ti to tu nechutná, tak to nejez... Vem si těch pár schopných lidí a založte si svoje fórum, třeba na Facebooku. Rád budu členem a budu sledovat, jak to tam žije, zatímco tady to umírá... Ale nesnaž se změnit recept jen proto, že ty to nejíš. Klidně tu zůstaň, klidně si lej kečup do koprovky, když ti to přijde zajímavé, ale respektuj, že je to koprovka, kterou uvařil někdo jiný. Jetli mi jako rozumíš...

AD ventily. Píšeš "Já totiž (narozdíl od vás) rozlišuju mezi vhodné a možné." A co jako? Někdo tvrdí opak? Pár lidí ti tam uvedlo svoje racionální argumenty - používají to, protože se to k danému účelu používat v pohodě dá. Ty tvrdíš (u AI článku o CO2), že "Vzhledem k tomu, že drtivá většina CO2 setů používá naprosto nekvalitní (pro tento účel zcela nevhodé) jehlové ventily, se nedá o přesnosti dávkování u této metody vůbec mluvit." Já jsem sedlák a když mi někdo napíše, že je něco zcela nevhodné, tak to pro mě znamená, že to nejde a nemám to používat. Ale když ti někdo tvrdí opak, protože mu to funguje, diskuse z tvé strany ustane. Jen proto, že ti někdo napíše, že mu to funguje, aniž by to vědecky zdůvodnil. Co jako od lidí chceš za racionální argumenty? Stoupání závitu, velikost otočky ventilu a průměr bubliny v mikrometrech? Mimochodem za těch deset let je to snad poprvé, co tu nekdo měřil průměr bubliny. To ti přijde jako běžná akvaristika? Na to ti lidi kašlou, oni to prostě vyladí na počet bublin, sledují drop a je to. A neznamená to, že to dělají blbě. Jenže ty argumenty typu "nastavím, bublám, mám zelenou, funguje to, jde to" moc nebereš. A čí je to chyba? Naše...?

Přeber si to jak chceš, já už k tomu asi nemám víc co říct...

Dovol mi prosím pár [poněkud delších] připomínek:

1) Ne, nevěděl jsem, kam se vracím. Vrátil jsem se po cca 8 letech na fórum, o jehož současném fungování jsem neměl žádnou představu. Během té doby, jsem se akvaristice nevěnoval, takže jsem ani žádná fóra nesledoval a ani jsem nebyl prakticky s nikým v kontaktu. Samozřejmě mi to nebudeš věřit (viz tvé předsudky), ale mluvím pravdu.

2) Ano, úroveň fóra mi připadá špatná. Ale buď prosím tak hodný, přestaň mi to vyčítat a místo toho se pokus mi oponovat! Není to snad pravda? Ty jsi tu zjevně pořád, takže pro tebe není takovým překvapením, jak se to tu oproti těm osmi letům změnilo k horšímu. To je podobné, jako když každý den sleduješ svůj obraz v zrcadle a nepřipadá ti vůbec divné, že jsi přibral, protože si každý den zvykáš na malinké přírustky váhy. Naproti tomu já jsem k tomu zrcadlu přišel po osmi letech, takže ten rozdíl mě praštil do očí.

3) Ano, vyčítám tento stav především redakci, a nějaké důvody, proč to dělám, jsem uvedl. Jsou nesprávné, nelogické, nepravdivé? Pak mi prosím oponuj nějakými logickými argumenty. Ty (i Václav) ale kritizujete jen moji přítomnost (to, že jsem se vrátil; to, že vůbec něco kritizuju). Proč? Myslím si, že je to proto, že vás ta moje kritika "pálí". Jak se říká, "potrefená husa se vždycky ozve". Rozhodně to ale nemyslím nějak pohrdavě. Jen suše konstatuji, jak to vidím. Já chápu, že velký podíl na odumírání fór hraje asi technologický rozvoj => příchod sociálních médií (Facebook, X, YouTube apod.), "mobil do každé ruky" apod. Spousta lidí hledá instantní informace, takže už nečtou nic, co je delší než 1-2 věty. [Mimochodem, hezdy se to potvrzuje i tady, když svorně kritizujete délku mých příspěvků.] Ale pár schopných lidí by s tím dokázalo něco udělat. Minimálně to, že by se snažili držet určitou kvalitu fóra tím, že by podporovali kroky, které k oživení vedou => (a) názorovou pluralitu, (b) kvalitní informace. Většina redakcí ale dělá přesný opak: proti názorové pluralitě bojují vyobcováním každého nesouhlasného názoru a tím, že se do svých názorových oponentů při každé příležitosti navážejí, až je vyštvou; a proti kvalitním informacím bojují prosazováním vlastních názorů, byť by byly sebenepravdivější.

PS: Abych opět předešel nedorozumění, tak "kvalitní" a "vědecký" jsou pro mě dvě různá slova, která rozhodně nejsou totožná. Tím chci říct, že kvalitním může být jakýkoli příspěvek (nejen článek), který bude uvádět pravdivé (logicky zdůvodněné) informace. A takovým příspěvkem může přispět i popelář. Takže to rozhodně není o publikování nějakých "vědeckých" informací, ale spíše o používání zdravého selského rozumu a dobrých (pádných) argumentů.

4) Pokud jde o diskuzi kolem CO2 ventilů, tak ta z mé strany ustala proto, protože jsem svůj argument přednesl, ale nikdo na něj nebyl schopen racionálně reagovat. Moje pointa spočívala v tom, že ventily, které běžně používáme, nejsou určené pro regulaci nízkých průtoků v řádu jednotek bublin za sekundu, a proto nejsou k našemu účelu vhodné. Toto tvrzení mi doteď nikdo z vás nebyl schopen vyvrátit. Jediné, s čím přišel Sid, bylo, že i s těmito ventily je nastavení nízkého průtoku možné. To jsem ale nikdy nerozporoval. Já totiž (narozdíl od vás) rozlišuju mezi vhodné a možné. Pro vás je to evidentně jedno a to samé, takže další diskuze s vámi (tj. s těmi, kdo ignorují různé významy slov) postrádala smysl.

5) Tvůj popis toho, jak moje příspěvky můžou na někoho působit, se pokusím si vzít k srdci. Uznávám, že to tak asi být může a mrzí mě to. Ono kritizovat něco (i kdyby ta kritika byla oprávněná) není snadné. Často se do toho totiž zamíchají emoce, podráždění, a tak i když je třeba pravdivý obsah té kritiky, člověk zvolí špatnou formu, a tím to celé vyzní jinak (např. povýšenecky, ignoratsky, neupřímně). Každopádně to, že mi už dopředu nevěříš, že má kritika byla myšlena dobře, svědčí o tvé (nikoli o mé) neupřímnosti. Odsuzuješ mě (a moji motivaci) už dopředu. Pro tebe je asi jakákoli kritika o to citlivější, protože se tě týká (jsi součástí redakce). Zkus se na ten probém ale podívat i z druhé strany: Co když bys tím pozvaným byl ty? Přijdeš k někomu na oběd a zjistíš, že ten oběd skutečně nestojí za nic (nebo za moc). Jasně, párkrát se k tomu dá mlčet. Ale co když nestojí za moc prakticky pokaždé? Zkusíš tedy kuchařce něco vytknout. Jenže v tom je oheň na střeše a sesype se na tebe jen spousta výčitek a výmluv => Tak co sem chodíš, když ti nechutná?! Tak si vař sám! nebo Co se nám navážíš do kuchařky?! Nám tady chutná! A podobně ... Možná sis toho nevšiml, ale já se tu čas od času snažím přispět něčím kvalitním (viz např. mé články nebo různé příspěvky => např. ten v sekci "Seriózní odkazy, odborné články, novinky", kde se veškeré příspěvky zredukovaly jen na odkazování na články pofiderní kvality na Seznamu, Novinkách apod. Když jsem byl ještě v redakci, snažil jsem se prosadit, že by mohla redakce příspěvky hodnotit a ty, co by obsahovaly obzvlášť užitečné informace, by mohla zvýraznit. Velmi to leželo v žaludku Václavovi. Tím chci jen říct, že existuje spousta praktických kroků, které se dají k oživení a budování kvalitní informační základny (= kvalitního fóra) dělat. A nezlob se na mě, když si myslím, že klíč k tomu drží především redakce.

Tak jsou i lidé, kterým to vadí vizuálně a i když příčná výztuha není až tak praktická pro manipulaci v akváriu nebo není pro někoho estetická, tak já bych určitě preferoval pevnost akvária, jelikož v bytovce nebydlím sám a nerad bych vytopil nižší patra.

Vlasy napsal: Tak mě příčné výztuhy nevadí, jelikož budou zakryté krytem akvária. Pro mě je důležitá bezpečnost, jelikož to bude do 3 patra v cihlové bytovce. Doufám, že tu zátěž (580kg) podlaha z hurdisek unese.
Tady nejde o estetiku, ale o praktičnost. Ta příčná výztuha uprostřed prostě překáží údržbě a chcete-li odlovit nějakou rybu a ruku se síťkou dáte na jednu stranu akva, tak se Vám ryba schová na té druhé straně.

Doporučuji si dát pozor na Fardu, od tohoto individua bych si nevzal akvárium ani zadarmo. Posílám odkaz na příběh jednoho zákazníka, který s ním měl velice špatnou zkušenost. https://rostovi-tlamovci.webnode.cz/pozadi-od-fardy/
Farda má charakter v úrovni zkaženého močálu.

No můj názor je, že máte čerstvou nezaběhlou nádrž, špatně vybrané ryby na tak malý objem, příliš mnoho zbytečných dekorací na úkor potřebných rostlin, na dané podmínky nedostatečná údržba.
Že tam šly ryby brzy víte.
Živorodky (mečovky, molly, gupky) i krunýřovci (pokud je to nějaký ancistrus) zatěžují prostředí nadměrnými výkaly viz zdejší atlas, které navíc zapadají do všech těch dekorací, odkud je nedostanete.
Podle mě tam nepatří ani ty neonky, na červené i obecné je to malé (krátké), opět viz zdejší atlas.
Fotky v prezentaci jsou aktuální? Je to všechno nějak moc zářivě bílé na to, jaké máte bordeláře a jen měníte vodu. Odkalujete?
Já bych vyházel ty dekorace, imitovat korálový útes s vrakem (pokud to byl záměr) ve sladkovodním akvárku mi beztak přijde zvláštní, i když koukáte na to vy. Ale tady to je kontraprodutivní, zabírá to plochu i objem, kterých moc nemáte a zapadá do toho bordel.
Přidal bych rychlerostoucí nenáročné rostliny.
Týden bych měnil častěji vodu, třetinu čtvrtinu denně. Další týden obden, pokud problémy ustanou, tak dál normálně.
Pokud si necháte ancistruse, tak jim tam dejte kus dřeva.
Ale zvážil bych jiné ryby. Máte tam moc druhů, imho nevhodně zvolené. Projděte si zdejší atlas a přečtěte si něco jejich chovu a nárocích na prostor.
Hejnových ryb (neonky, pandy) máte málo.
Živorodky a ancistruse bych dal pryč, pokud chcete neonky, zvolte modré.
Pokud pancéřníčky, zvolil bych nějaké menší v dostatečném množství. Ale berte to tak, že většina pancéřníčků jsou ryby dna, šmejdí tam po potravě. Písek máte ok, ale volného dna pramálo.
Obecně, máte malé akvárko, pokud ho chcete opticky zaplnit, volil bych menší hejnové ryby ve větším počtu, žádná rybí polívka. S tím, co máte a v čem je máte, si imho se svými zkušenostmi jen zaděláváte na problémy.
Plus pořešit krmení, jak radí Yirka tady i lacewings v druhém vlákně...
Ale jak říkám, je to jen můj názor, třeba někdo napíše něco jiného.
Držím palce ;-)

Ano, to je z mého pohledu naprosto ideální postup. Nicméně, i když si na své kalkulačce průtoku nastavím manometrický tlak pouhý 1 psi (čili prakticky nulový tlak), tak mi 1/20 otočky ventilu Camozzi vychází na 25 bublin za sekundu (tj. 15x víc, než tam ve finále potřebuješ). Každopádně, až budu mít víc času, tak si zkusím ty teoretické hodnoty udávané výrobcem aspoň nějak přibližně srovnat s praxí.

Mně nejde ani tak o to, abych někoho od něčeho odrazoval nebo něco jiného doporučoval, jako spíše o lepší pochopení této problematiky. Myslím si totiž, že pokud jednou člověk pochopí princip, bude schopen si pak sám uvědomit všechny jeho praktické dopady, případně výhody či nevýhody některých řešení. Chtěl jsem tedy jen vysvětlit princip, na jakém jehlové ventily fungují, a že právě na základě tohoto principu jsou některé pro naše účely vhodné, zatímco jiné nevhodné. Částečně jsem pak ještě odpovídal na některé námitky. Největší problém z mého pohledu je, že většina lidí (a mám podezření, že i prodejců) principům fungování jehlových ventilů nerozumí a hlavně si nedokáží spočítat, jaký průtok vlastně potřebují a podle toho si ověřit, zda ten či onen jehlový ventil jim takový průtok vůbec dokáže zajistit. Místo toho (jak bývá bohužel zvykem), se tu neustále opakují různé subjektivní zkušenosti typu "já jsem s tím spokojený", aniž by ale braly v potaz různé (odlišné) parametry konkrétních akvarijních systémů a konkrétních ventilů. Asi je to z mé strany házení hrachu na zeď, ale mně je naprosto jasné, že to, co píšu, bude většina uživatelů považovat za bláboly. Píšu to pro ten zbytek, kteří se tomu snaží porozumět, ale třeba se jim samotným to příliš nedaří. Takoví to třeba ocení. Zbytek je mi ukradený. ;-) Každopádně, díky za cenné připomínky.

vaclav napsal:Velký rozdíl v regulaci je i podle toho jaký systém používáš. Jestli reaktor nebo nějakou patronu. Ten velký tlak se reguluje lépe než ten minimální do reaktoru.
Ja si naopak myslím, že pri reaktore, kde je ten tlak na výstupe prakticky nulový, to bez problémov môžeš doregulovať redukčným ventilom (neovplyvní ti to odpor patrony). 0,5, 1, či 3 bary (na vstupe ihlového ventilu) na funkcii a výstupnom tlaku nič nezmení, iba dodávané množstvo (podľa Marcelových dát dole, asi lineárne). To čo nastavíš pri 1 bare možeš regulovať 50-300% napr.

nesu igelitku různýho bordelu, tak dofám, že bude dostatek konzumentů, jinak to dostanete k tataráku jako přílohu.

Nepřinesl by mi prosím někdo pogostemon erectus?

No veď oni sa množia ako som písal. Ani si netrúfam odhadnúť koľko sa ich už "vyliahlo" - veľa len z toho čo som videl a sledoval. Ale zdá sa že mi ich všetky požerú a to už v miniatúrnej veľkosti a tento chudák to dotiahol zázrakom najďalej. Nekŕmim síce naplno (zarybňoval som časť rýb pred mesiacom a druhú v sobotu), ale nemyslím že by mali trpieť. Moc som neplánoval už navyšovať. Skúsim postupne teda viac zvýšiť kŕmnu dávku resp. dať niečo aj ráno.
No hlavne aby nekapali kvôli nejakým nevyhovujúcim podmienkam.
Ak je dôvodom to že ich žerú, je to ešte dobrý variant - vždy sa dajú doplniť a možno po zlepšení kŕmenia prežije viac ako jeden (vlastne žiadny).
Máte niekto s týmito rybkami (akara zelena) skúsenosť, že by radi a hodne požierali slimáky? Občas pri nejakej rybe je informácia, že požiera slimáky, ale u tejto som to nenašiel.

Tento už asi tiež nevylezie. Ak budú likvidovať aj tých veľkých, tak neviem.

Do sladké vody a tohoto objemu si můžete pořídit několik sekavek proužkovaných (botia striata), které jsou nejen vzhledově mimořádně atraktivní, ale navíc velmi efektivní v likvidaci okružáků a levatek :-)

To je samozřejmě pravda, ale snad uznáš, že nejdůležitějším faktorem je průměr hrdla ventilu v kombinaci s parametry jehly (průměr, délka a tvar). To v souhrnu určuje tzv. koeficient průtoku (Cv), což je hlavní [čistě praktický] parametr všech ventilů. Ventil není v podstatě nic jiného než trubička, do které zasouváš úzkou jehlu a tím tu trubičku ucpáváš. Čím užší trubička a tenčí jehla s delším kónusem, tím jemnější regulace průtoku plynu. Tlak plynu má na průtok samozřejmě také vliv, ale rozhodující je průměr "trubičky a jehly" (nikoli to, jakou silou do té trubičky foukáš). Dám příklad: Pokud máš jehlový ventil Camozzi (s trubkou jako vrata => Cv=0.116), tak ti jím bude při vstupním tlaku 45 psi (3.1 bar) při jeho plném otevření protékat 55 l/min (!), přičemž při zhruba polovičním tlaku 20 psi (1.4 bar) to už bude "pouze" 24.5 l/min. Naproti tomu ventil Hoke Micromite (s mnohem užší trubičkou => Cv=0.0008) bude mít maximální průtok při 45 psi jen 0.4 l/min. To znamená, že i při maximálním tlaku mi ventilem Hoke Micromite bude protékat jen 0.4 l/min, zatímco tobě při nejmenším možném tlaku [řekněme 10 psi] tam bude protékat pořád asi 30x více (tj. přes 12 l/min). Nemluvě o tom, že já si samozřejmě mohu ten tlak také snížit, čímž se dostanu k ještě nižším hodnotám. Čili jak říkám, běžné ventily, které se prodávají (a vydávají za "jemné") jsou pro naše účely nevhodné. Snížení vstupního tlaku pomocí redukčního ventilu na láhvi tuto nevhodnost sice o něco sníží, ale rozhodně ne natolik, aby se staly vhodnými. Navíc sám přiznáváš, že i tobě (velmi zkušenému akvaristovi) trvá několik dní, než se ti povede dosáhnout požadovaného průtoku. Co ale dělat v případě, když začne docházet plyn v láhvi (a ty nebudeš mít dvoustupňový redukční ventil) nebo v akváriu provedeš větší zástřih rostlin nebo výměnu většího množství vody? Pokud nic z toho neřešíš, pak ti při stále stejně nastaveném jehlovém ventilu koncentrace CO2 v akváriu zcela jistě kolísá (možná i dost významně). V takových situacích by pomohlo dočasně upravit průtok, ale je jasné, že pokud jeho nastavení trvá [s běžnými ventily] několik dní, většina lidí to (ať už záměrně nebo nevědomky) nedělá a radši trochu "přitopí" živočichům než peněžence. Nechci to tu ale kritizovat (z větší části to chápu). Jen jsem na to chtěl poukázat. Kdo chce, může se nad tím zamyslet.

A) je správně :-) - zde nejsem nikterak v opozici, naopak, pH lehce nad 7 mám za ideál. Jen si tedy nejsem z kontextu jist, zda-li to tak chce Gimlon - viz jeho výber substrátů a poznámka k pH a tetrám.

Zdravím, prosím o radu, máme založené akvárium od listopadu 24. Akvárium má 54l, v lednu jsem měnila dno na Japanese soil (velká frakce původního dna a přemnožení okružáků) a v únoru jsem kupovala nový filtr Tetra IN 400 plus. Doteď bylo vše v pořádku, za poslední dva týdny mi přijde že se ale něco děje, na doporučení jsme měli malou osádku (1x ancistrus, 7x tetra měděná, 6x tetra fantomová). Začala se nám objevovat řasa na rostlinách ( vypadá jako hodně slabé nitky a vlaje ve vodě), bohužel začali odcházet i rybky, konkrétně fantomky. Myslela jsem že je to stářím. Od známých jsem si dneska přivezla paví očka a neonky, cesta byla 30 minut. Po tom co jsem dala do akva tak 3 neonky okamžitě odešli a teď mi připadá že něco trápí i 2 paví očka. Nedalo mi to a změnila jsem pH je kolem 5,9, vodu měním pravidelně 1/3 akva. Opravdu doteď žádný problém nebyl. Nevíte čím to může být, dáte mi prosím nějakou radu?

Opravdu je to jednoduché :ano:
Jakmile jsem pochopila, že se po mně nechce, abych sama určovala fáze svítání/soumraku, tak to najednou všechno šlo.
Ten graf je tam opravdu jen pro naprosto přesné nastavení, což reálně nepotřebuju.

Schválně jsem s příspěvkem čekala na sedmou hodinu :) a vyfotila jsem si první dvě fáze svítání.

Dneska to ještě nedokážu plně posoudit, mám noční směny, takže jsem přes den spala, ale co můžu vidět už teď je to, že se v akváriu opravdu stmívá.

Jinak pokud jsem daný režim správně pochopila, tak

7:00 - 8:00 svítání
8:00 - 11:00 100%
11:00 - 12:00 soumrak

16:00 - 17:00 svítání
17:00 - 20:00 100%
20:00 - 21:00 soumrak

Celkově vzato by mi světlo mělo svítít 6 hodin na 100%, 2 hodiny svítání a 2 hodiny soumrak.

Dodatek:
Potvrzuju, že to funguje :hop: Je tma :)

Tak se mi to, zdá se, konečně povedlo :hop:
Sice ne podle tvého návodu, tam mi to fakt nešlo, ale našla jsem na YT hodně blbuvzdorný návod.
Pochopila jsem i v čem byl můj problém. Pořád jsem se snažila nastavit svítání a soumrak sama postupným zvedáním procent, ale nedocházelo mi, že kontrolér to prostě dělá sám, takže nemusím nastavovat postupné svítání/soumrak, stačí jen zadat časový úsek, ve kterém se má svítání/soumrak odehrát a kontrolér už si s tím poradí.

Vlastně jsi to pak i dopsal, ale to už jsem byla na cestě do práce.
Mám tam z 0 na 100%, ne méně, protože podle tabulek, které jsem si našla, je moje světlo výkonem akorát na dolní hranici pro nenáročné rostliny.

Jojo, přesně tohle jsem našla a zase jsem narazila, nejspíš si to ale komplikuju sama, protože jsem chtěla světelný režim dne rozfázovat do 24 částí, ale program má jen 18 záchytných bodů intenzity svícení.

Takže bych potřebovala poradit, po kolika procentech se intenzita světla zvyšuje a snižuje (svítání - pauza - soumrak).
Já chtěla po 15%, ale na to mi těch 18 bodů nestačí. Po kolika % měníš intenzitu svícení?

Ahoj, vypadá to že tak jak to tady popisuješ máš ve věci celkem jasno. Na tvém místě a koukal jsem i na prezentaci by jsem to praktikoval stejně.
CO2 asi hned, s hnojivem by jsem možná trochu ubral než jak uvádí výrobce, světlo asi dobrý a řešil by jsem až když nastanou problémy. UV jen při problémech.
Ještě by jsem se zmínil o přidávání nitrifikačních bakteriích při výměnách vody.
Ale jinak to vypadá, že víš co děláš. Ať se daří :palec:

Zdravím, plánuji založení akvária cca 150l, spíše low tech přírodní (žádné CO2, hodně rostlin, filtr asi nějaké čerpadlo s biomolitanem vnitřní, světlo tak akorát - např. Twinstar 80B line B II 80-95 cm).

Co se týče hodnot vstupní vody, máme spíše měkčí vodu s vyšším PH:
Tvrdost vody (GH): měkká voda (~7,5 °dH)
Karbonátová tvrdost (KH): nízká (~2,6 °dH)
pH = 8,00 → mírně zásadité

PH se dá ovlivnit i výběrem dna. Vzhledem k tomu, že do akvária plánuji sekavce a pancéřníčky, přemýšlím nad nějakým zásobním substrátem a nahoru jemný štěrk.
Po jakém zásobním substrátu se koukat? Prý by se to mělo odvíjet od vstupní vody.

A dále, jakým rostlinám se bude (v případě i toho zásobního substrátu) dařit v naší vodě? Když se sníží PH pomocí substrátu, budu si moct vybrat prakticky co chci z nenáročných a středně náročných rostlin? Nebo se mám vyloženě něčemu vyhnout?
Líbí se mi rotaly, ludwigie, Hydrophily, Micranthemum micranthemoides (pearl weed), hydrocotyle tripartita, bucephalandry, microsorum, alternathery (vím, že bez CO2 nebudou uplně nejlépe vybarvené, ale nějak červené by se světlem a vhodným substrátem být měly (?)..., no a potom nějaký hezký mech na dekorace.

Já upřímně těm hodnotám GH, KH a tak vlastně moc nerozumím co se týče vhodného výběru ať už osazenstva, nebo rostlin/substrátu, ani jak moc se změní v samotném akváriu, nebo jakých hodnot chci ideálně vlastně dosáhnout, aniž bych musela do akvária pořád něco pravidelně dávkovat a hlídat to (hnojivo budiž výjimka).

Ahoj, sytím CO2 a hnojím denně ve všech svých akvariích (s výjimkou zabíhaného brakického), a ve všech se mi množí neocaridiny. V nejmenším akváriu s upravovanou osmotickou vodou se mi už rozmnožily i caridiny cantonensis crystal red. Tady zároveň odpovím i na Elektronikářův dotaz z 13.2., protože používám Ferox a Macro od Invitalu. V největším akváriu, kde je přirozený dostatek dusičnanů i fosforu z přerybnění, dávám místo Macra Kali (draslík).
Jen pro představu, do tohoto 12l prcka dávám každé ráno 3 kapky Feroxu a 2 kapky Macra.

To takhle od stolu rozhodnout nejde. Obecně je určitě lepší dávku rozložit do více dnů, než tam pak nahrnout veškeré hnojivo naráz třeba jednou za měsíc. Záleží na konkrétním hnojivu a akvárku. U někoho, kdo svítí o 106 a sytí CO₂ bude ta spotřeba živin úplně jinde než u mě. A určitě kdyby dal hnojivo všechno naráz třeba po 14 dnech nebo jednou za měsíc, tak prostě přehnojí. Já tam dodám takové množství živin, které není neocaridinám nebezpečné, že to prakticky nemá cenu dělit na menší časové úseky. Ale každý to tak nemá.

Držel bych se (alespoň ze začátku) klidně i pod spodní doporučenou hranicí. Přidat se dá vždycky... I když doporučený dávkování vypadá u tohoto hnojiva celkem rozumně, tak člověk nikdy neví, jak akva zareaguje.

Ahoj zakládám nové akvárko. Jsem nováček, rybičky jsem měl když jsem byl dítě.

Pořídil jsem :

100X40X57 akvarium
30W LED sinkor ( bude stačit ? prý je to velmi kvalitní osvětlení)
SunSun HW-702B s UV - keramické kroužky + Invital filtr pro
CO2 generátor + difuser


Na dno plánuji dát sopečnou drť na vytvoření kopce ( toho mám 20l)
dopředu písek 1-3 mm frakce
A japonský substrát ( toho mám 19 litrů zatím ) na tu drť ( pod něj jemnou vrstvu deep soil abych nemusel moc brzo přihnojovat)

Měl bych pár dotazů:
1. Plánuju chovat Tetry ( asi císařské a měděné nebo ember) + nějaké pancéřníčky + popřípadě neonky. Samozřejmě trio požíraču řas Otík, Japoniky a šneky Musím pořizovat topítko ? V místnosti mám nastavený temostat na 24 stupňů.
2. Jakou rybu či pár by jste doporučili jako dominantu do akvárka ?
3. Mohu použít vodu z vodovodu rovnou nebo jí mám nechat odstát.
Parametry vody
0,88 celková tvrdost [mmol/l]
8,0 pH ( doufám že japonský substrát srazí PH + budu mít CO2)
5,4 dusičnany [mg/l]
2,7 hořčík [mg/l]
31 vápník [mg/l]
4. Rostliny jestli dobře chápu tak 1/3 rychle rostoucích abych odčerpat živiny z vody kvůli řase.
5. Postup jestli chápu osázím akvárko, naplním vodou, počkám týden a vysadím řasožrouty, počkám tak 14 dní nasadím první hejno neonek a pak tak po týdnu další druhy ?
6. Mám pořídit malý povrchový skimer ? Nebo stači filtrace ?

Moc děkuji za rady

Rybky vypadají atraktivně, to bezesporu, ale jde o to, jaký druh se mi nakonec podaří sehnat. Objednávám na Shrimp.cz a tam jsou rybky prostě drahé, i když kvalitní.

Taky jsem nad tím zrovna přemýšlela nedávno, mám razborky skvrnoocase, stěhuju je, z 60l do 25l, pak šly do 40l a teď přemýšlím, jestli je nedám do 75litru. Ale nedám. Jsou to mrňavé, schovávavé ryby. Pravda ale je, že jich mám jen 9. Do té 75l si umím představit třeba 30, možná 40 kusů. Jsou prakticky neviditelné. Nejsou to špatně ryby ale nic extra. Radši duhounky

No, proč jí chybí ploutev netuším, ale bylo by dobré založit prezentaci. Jestli se dožila tří let v téhle nádrži bez rostlin a krycího skla, tak je to skoro zázrak a pro příště bych to prostředí určitě doporučil změnit...
Nemohla si tu ploutev poranit / amputovat o nějakou tu umělou "rostlinu"?

Ahoj, mám tady jeden voľný, vyndany z akvária, jestli by byl zájem.A jestli mám vzít tu mini bacopu a helferak?

Ono to určování podle barev může být zavádějící, protože mražený krmivo je zabarvený podle toho kde žilo a co před zamražením žralo...
Z toho šesti komba každý druh krmiva vypadá jinak. Artemii si s koretrou nebo komáří larvou nespleteš. Vlastně nic s ničím v tomto případě. Stačí pogooglit, jak co vypadá. :)
Pokud je něco z toho náhodou nerozeznatelná kaše, tak bych tím nekrmil. Bohužel se občas stává u kupovaných blistrů.

Danča84 napsala: Takže mi vychází: prostě NĚJAK rozmrazit, NĚJAK propláchnout a šup s tím do vody X-)
Přesně tak, akvaristika není většinou raketová věda... Teda pokud si z toho člověk raketovou vědu dobrovolně neudělá. :)

Mně se to hodně líbí, ale mám pochybnosti o praktické užitečnosti té mapky pro akvarijní účely. Na podobnou mapku jsem koukal asi před 3-4 lety u Profiplants, kde pan Mithofer dělal rozbory vody. A na Praze 4, kde jsem bydlel byly v blízkých lokalitách dost odlišné výsledky jak od sebe vzájemně, tak i od oficiálních rozborů vodárny - např. oproti vodárně úplně "vyšuměly" dusičnany. A můj test vykázal vyšší podíl železa, někde to procházelo asi starší trubkou.
Takže jo, co se pitnosti týče, je to dostatečné, ale pro akvarijní účely se to může lišit i barák od baráku, takže osobně bych na tu mapku při nastavování dávek hnojiv nevsadil.
Edit: Ale obecně - v Profiplants bohužel s rozbory vody skončili. Měli byste doporučení na alternativu, Praha/Praha-Východ nebo prostě Středočeský kraj?

Ahoj, muzu vzít bacopu compact a helferák a pak klasiku mrkev a spol.

Tak začal som pridávať PO4 (aktuálne 0,3mg/l denne) a nízke kryptošky sa zlepšili, ostatným rastlinám to tiež trochu prospelo. Ale bez nejakého efektu na riasu.
Efekt priniesli až slimáky. 11ks za 6 dní síce nakládlo kopu vajíčok a očakávam slimáčiu "kalamitu" aj bez kŕmenia (riasy a nánosov je tam dosť) a uvidím aké iné problémy s tým prídu. Ale to čo zatiaľ dokázali mi príde ako malý zázrak. Vývoj dvoch listov "1" a "2" počas troch dní. A takých je tam hodne.
Ak to takto pôjde ďalej a nič hrozné sa nestane (preriedenie populácie po čase tam nerátam, len aby toho odpadu po nich nebolo príliš - ale to sa dá odsávať), tak budem musieť asi napísať článok "Nebuď blbec a nechaj slimáka žiť". To nemám v pláne, no tak sa presne cítim - prečo som ich tam nedal skôr (od začiatku)! :ne:

Nemá, protože nemusí (?), ale lidé ty japonské substráty (přepokládám, že jsou všechny podobné) normálně pro nějaký aquascaping zasypávají tenkou vrstvičkou písku. Jediný problém vidím v tom, že ten písek asi může časem propadnout a promíchat se.
Odkalovat nebudu, jen vyměňovat vodu...odkalovat prakticky nebude co.
Ale asi zkusím ten obyčejný křemičitý písek.
Ta koule je jen takový pokus, když se tam něco pokazí, tak se z toho nezhroutím. Jediné, co tam je jsou rostliny a pár malinkých okružáků.
On ten velmi tmavý substrát s tím velmi tmavým kořenem a tím, že vyboulené sklo dost zkresluje je takový nijaký...zase až to zaroste, bude to asi taky vypadat jinak.

Ahoj, chtěla bych zasypat japonský substrát v akva kouli jemným akvarijním světlým pískem z estetického důvodu i z důvodu manipulace, kdy stačí málo k tomu aby mi nově zasázené in vitro rostlinky vyplavaly nebo se rozvířil prach...
no a koukám na jemné písky na eshopech...je nějaký důvod proč ADA písek stojí 500 kč za 2kg? Má to reálně nějakou přidanou hodnotu oproti jemnému písku za 70kč?
Máte případně nějaký oblíbený o frakci cca 0,3 - 1mm co nestojí tolik?
Děkuji

Ahojte, koľko okružákov by som si mal približne zohnať, ak ich chcem cielene nasadiť do 160l vody, kôli "údržbe" akvária/rastlín. Odstrániť kazdý poškodený list v zarastenom akva, je prakticky nereálne a vždy tam niečo ostane a nech papajú aj riasy.
10-20 stačí?
Iné zatiaľ cielene nechcem - v prípade premnoženia by sa okružák mal dať redukovať zberom na uhorke ak sa nemýlim.
Už ani neviem koľko som robil nákupov rastlín a nikdy sa mi do akva žiadny slimák nedostal (ničím som ich nikdy neošetroval) - s čím som bol na začiatku spokojný :)

Ahoj,

mám externí reaktor pro dávkování CO2 na výstupu z filtru. Dávkování je jedna bublinka za vteřinu ( akvárium 180l) Dropchecker má zelenou barvu. Výstup filtru do akvária zatím neni přes rampu ale přes Lkový vývod s ,,lopatkou,, hladina je jen lehce čeřena.

I při takto přiměřeném dávkování a intenzivním osvětlení je v akváriu viditelné tisice mikrobublinek co2 a hladina je jimi prakticky pokrytá. Nedá se tento efekt co2 mlhy alespoň částečně eliminovat? Docela to kazí průzračnost vody při pohledu na akvárium.


Děkuji.

Udělám revizi kořene pod buckama. Občas vykoukne menší dorost tam kde zůstaly kořínky mikrosorka po extrakci. Ale marble nevlastním.

Jak často musíš ten filtr čistit? Řeším teď filtraci u mého - nově založeného (prezentace Krevetková nudle). Je to opravdu čerstvé, tak je možné, že se nyní filtr extrémně rychle zanáší kvůli tomu. Musím jej teď čistit prakticky obden, abych zachoval nějaký průtok a nezavírala se mi hladina. Uvažuji tedy o výměně za výkonější zmiňovaný (Aquael turbo 500) případně možná i externí (JBL e402). Co byste doporučili či poradili?
Díky

Ahoj všem z Břeclavi a okolí. Zítra, to je v neděli 19.1. se bude konat druhý Akva Tera Bazar v Břeclavi. V kulturním domě Delta začínáme v 9:00 hod a končíme ve 12:00.
Přijďte se podívat a nakoupit od chovatelů z Moravy, Čech, Slovenska i Rakouska.

Ahoj, tak jsem nabídla kardinálky a příp sumečky skvrnité klukům. Jednomu se líbí - líbili se mu všechny ryby co jsem mu kdy ukázala, ale stejně nejvíc chce modré krevetky, a druhý - no pěkný ale já chci tetry ohnivé... :rozzureny: koukala jsem že ve Strakonicích mají tetry měděné - jsou podobné a on v reálu stejně houby pozná, tak bych mu vzala ty, a co k nim? Topit tedy budeme (nevím sice jak se počítá spotřeba, ale topitko má 25w a třeba mikrovlnka 750w, konvice dokonce kolem 2000w, takže se to tuším neprojeví). Měděnky jsou oranžové, tak něco modrého... modré neonky? Nebo tetře královské je podobná císařská, ta není tak agresivní? Co se snese oboustranně s měděnkami?

Voda v akváriu je naopak vždycky "nějak" znečištěná. Viz předchozí příspěvek. U "přerybněné" nádrže s minimem rostlin citelněji, než u rostlinné s nízkou rybí obsádkou. Tak jako tak - do filtru by měla jít voda znečištěnější, než z něj vycházet. (Jak mechanicky, tak biochemicky.) Pokud je tomu naopak, je něco špatně. :-)
BTW: "Makronečistoty" nejsou jen uhynulé ryby, zbytky odumřelých rostlin nebo kopy výkalů ap., tedy částice o velikosti v řádu cm nebo i mm, ale i ve velikostech sotva postřehnutelných zrakem...

Ten hepa byl samozřejmě trošku nadnesený ke zdůraznění nejjemnější vrstvy, ale srovnání s průmyslovou čističkou je reálný. Nejen čističkou, ale jak jsem psal, s naprosto jakýmkoli filtračním systémem čehokoli (včetně vzduchu ve vysavači). To není můj výmysl, ale stovkami, ne-li více, lety praktické užití filtrů a sít v podstatě čehokoli. Vody, vzduchu, štěrku, železných matiček... Od nejhrubšího k nejjemnějšímu. Vždycky.

Samozřejmě pokud máš jen jedno síto, pak máš trošku problém, kde je třeba volit mezi propustností a kvalitou prosívání. Ale tady byla diskuze o možném předfiltru + filtru, tedy minimálně dvou sítech, kdy snadno čistitelný předfiltr s PI10 odchytne největší bordel a PI20-30 ve filtru už to ty drobné nečistoty. Jak říkám, to není můj výmysl, ale fyzika.

Shodou náhod jsem se včera díval na Profiplants na recenzi filtru s integrovaným předfiltrem, kde přesně tohle zmiňuje pan Mithofer - do předfiltru PI10, do následujícího koše PI20. Zbytek bio.

Ahoj. Vybíráme rybičky. Akvárium jsme založili před pár dny takže je času dost, ale děti už chtějí mít jasno na co se těšit :-D
Takže co si představujeme:
1) vybíráme rybky do pevně daných podmínek, nebudeme se stavět na hlavu kvůli chovu vysněného druhu
2) prezentaci Hranaté radosti mám aktuální, do vody máme snadno dostupné olšové šišky a dubové listí od rybníka v malé vesničce. Žádné chemikálie, hnojiva, vodičky na úpravu vody... tam lít nechci
3) důležité - aby rybky byli snadno sehnatelné v tomto obchodě
https://www.superzoo.cz/akvaristika/prodej-akvarijnich-ryb/ pobočka Strakonice. Nikam dál pro ně nepojedu.
4) radši menší hejnové rybky než velké ryby chované v páru
5) aby rybičky byli zajímavě barevné, a s minimálními rozdíly v pohlaví (prostě aby nebyl jeden krásný samec a k němu 3,4 fádní samičky)
6) nebudeme mít krycí sklo tak žádné skokany
7) pokud bude obtížný odchov, jedině dobře
Vymysleli jsme kombinace:
- tetra královská nebo císařská + tetra ohnivá (tu by syn moc rád, ale sehnat jí...) + panceřníček leopardí nebo panda
- razbora rangonská + r. bornejská + krevetky "blue dream" (ty krevetky by syn moc rád, ale pokud by jim vybrané ryby ubližovali, zařídím mu mojí starou 10litrovku co jsme ještě našli u mámy)
- nějaké jiné nenáročné malé tetry, razbory, dania, panceřníčky, klukům by se líbili i neonky a ancistruse ale to asi ne co...
Díky :ahoj:

No, potenciál tohoto filtru vidím v tom, že je "univerzálně využitený", když už se někdo rozhodne, že potřebuje opravdu "hodně filtrovat" a s filtrací si hrát - je černý, takže nenápadný, nevyteče z něj voda pod akvárium, topítko je chráněné a přímo v nádrži, takže minimální tepelné ztráty, má integrovaný skimmer a podle mého nic nebrání tomu tam dát jakýkoliv filtrační materiál-vč. "zázraků" s mega plochou-např. onen zmiňovaný EHEIM Substrat Pro-např. v síťce. Dá se modifikovat na HMF filtr, případně na pseudodifuzní filtr, případně na fluidní filtr s vířícími segmenty. ;-)

Ahoj vespolek. Bych se s dovolenim take stavila na caj :-)

Jelikoz ted nemam v akva prakticky ani zivacka - kdyby se nekomu chtelo zbavit se uklidovy cety a tahat se se snekama, budu rada... popripade muzu ubytovat i nejaky cherryny, pokud ma nekdo nadbytek... a nejaky ty plovoucky by si poprosila... Mohla bych donest par echacku.

Z mého pohledu je jedním z nejdůležitějších parametrů vody její pH. V prezentaci píšete, že používáte kohoutkovou vodu. Možná by tedy stálo zato, zajímat se trochu o její parametry (tj. poptat se u vodáren, zda mají někde na internetu přístupný nějaký její laboratorní rozbor ... což by měli). Pokud se jedná o tvrdou vodu s vysokým pH, pak by to mohlo leccos vysvětlovat. Obecně má řada rostlin raději vodu měkkou a trochu kyselou (tvrdá voda pro ně může být problém, ale nemusí být problém pro některé druhy řas). Ty bledé listy (ale bez znalosti parametrů vody teď jen spekuluji) by mohly ukazovat na nedostatek železa. Železo je prevít. V silně okysličené vodě s vysokým obsahem hydrogenuhličitanů (tj. s vysokou alkalitou) se vám může do 15 minut vysrážet, takže i když třeba do vody přidáváte nějaké hnojivo (nebo ho tam máte teoreticky dostatek z jiných zdrojů - např. krmivo či rybí výkaly), tak může být rostlinám prakticky nedostupné. Můžete si zkusit pořídit nějaké chelatované mikroprvky (např. silně chelatované železo => https://www.rostlinna-akvaria.cz/eshop/dodani-zeleza/invital-ferro-250-ml; Seachem Flourish Iron bych v tomto případě nedoporučoval, protože ten používá jen slabě chelatované železo). Pokud se barva listů zlepší, budete vědět, že to bylo nedostatkem (resp. nepřístupností) železa. Dalším problémem přispívajícím k přemíře řas může být nadbytek rozpuštěných organických látek (např. z přerybnění, překrmování nebo z toho kořene). Někdy ale stačí změnit pH a určité řasy samy odejdou. Otázka je, zda a jak často také čistíte filtr. Tam se také může za čas nahromadit poměrně velké množství nerozpuštěných organických látek, které se tam pak začnou rozkládat/rozpouštět. Není třeba mi tady na všechno odpovídat. Uvádím to hlavně pro vás, abyste se nad tím zamysleli a sami vyhodnotili, jestli to může (nebo nemůže) být problém. Obecně platí, že chcete-li mít pěkné akvárko, je dobré se snažit co nejvíc eliminovat znečištění (tj. mít tam jen málo rybek, střídmě je krmit, pravidelně akvárko a jeho komponenty čistit, co nejčastěji měnit vodu, hnojit jen přiměřeně atd.). Silnější osvětlení podle mě nevadí (pokud mají rostliny k dispozici dostatek všech esenciálních živin). CO2 je podle mých zkušeností určitě největší zárukou úspěchu, ale na rozdíl od většiny akvaristů si nemyslím, že je nutné (ani vhodné) ho přidávat do akvária více než 10-15 mg/l. Každopádně je dobré myslet na to, že CO2 funguje podobně jako čokoláda => je pro rostliny silně návykové. Jakmile s ním začnete, není dobrý nápad přerušovat jeho přísun, protože pokud to uděláte, u rostlin se v tu ránu začne projevovat absťák a může jim trvat i několik týdnů, než se srovnají s jeho nedostatkem (nebo sníženou dostupností).

Přinesu ten helferak, mensí flamingo , nejaky valisnerie a kousek alternatei. A trosku blyxy poprosím .

Na lumináty je tam podle mě pořád hodně světla a možná i velký proud?
Podle mě jsou to dost aktivní ryby co se rády nahání a hranou si, plus teda žijí jen rok a půl. Taky je mám, i s Pygmeji měla jsem je i samotné, se šneky,... Nejlépe se jim dařilo v akva prakticky bez světla.
Mám i kardinálky, jsou to nenažrané rychlé aktivní ryby a nad 25C prý rychleji umírají. Pro lumináty možná budou velkou konkurencí.

Možná jeden čichavec medový? Na tuhle velikost by to mělo být ok.

V práci mám akvárium cca 20m od umyvadla. Chtěl bych se zeptat, zda někdo máte praktickou zkušenost s konkrétní hadicí a zda volit raději 1/2" nebo 3/4". Dále by se mi hodil tip na značku kvalitních rychlospojek, já už jich pár vystřídal a vždy to buď teče nebo s časem to umí i vyskakovat při běžném tlaku v řádu.

Plán je, že při servisu jeden konec našroubuji na baterii (místo perlátoru) a na straně akvária bude rychlospojka + regulátor + rychlospojka a z nějakéch plastových kolínek si udělám koleno na zaháknutí. Tím budu moci vodu ovládat přímo při práci u akvária.

Pozde … sezeni a vrteni se uz vyzkouseno :smich: vazim pres metrak a jen lehce to hybalo do stran. Prisroubuju to ke zdi a myslim ze to bude OK :hop:

A viděl jsi někdy, jak takový "běžný rybník" a voda v něm vypadá, a např. kolik je tam řas a sinic? :-) A jak často řeší chovatelé problémy s nejrůznějšími nákazami v případě, když se krmí potravou, nalovenou v zarybněném rybníce? Z mnoha důvodů srovnáváš nesrovnatelné...
Co se těch "kompostů" týče, tak je v něm bývá organiky z různých zdrojů a různém stadiu rozkladu naprostá převaha-což se bude i "louhovat" do vody a což je dle mého laického názoru pravý opak toho, co v nádržích dlouhodobě chceme. Ano, nádrž se obohatí i o různé dekompozitory, ale že by to všechno "stíhali", se mi jeví jako zázrak... Tak nevím... :-)

skyppy2000 napsal: Podívejte jak vypadá nádrž po roce a půl. Příroda se o vše postará ...Mně se spíš zdá, že jsi měl víc štěstí než rozumu. To, že ti to dno po cca roce nehnije, je spíše zázrak než pravidlo (možná k tomu přispěly i ty nenáročné valisnerky a jejich kořenový systém), obzvlášť, když ho tam máš tak silnou vrstvu (a evidentně neřešíš jeho složení). A tvůj výrok, že „dokud ryby nejsou na hladině, neplavou zvláštně do kruhu nebo tak, pak je vše v pořádku“ svědčí spíše o tom, že více než o kvalitu života rybek ti jde asi o prezentaci domnělých úspěchů. Nezlob se na mě, ale člověk s takovým postojem by se měl od živých tvorů držet dál.

Můžeš si samozřejmě vybrat slabší čerpadlo já mám skoro 500 l. Litry na tom nastavit nejdou je tam asi 6 možností, u těch mechanických je to klasické zmenšování průtoku, pokud jde o soumrakové čidlo tak nevím jestli ho tam mám ale spínám to přes spínačky. Čerpadlo mám asi 10cm pod hladinou opravdu mírně nakloněné ke dnu ono má takový rozstřel že se mě i tak hýbe blixa i u dna. Jinak skaláry tenhle proud milují s většinu dne tráví v proudu u předního skla. :-)
https://www.youtube.com/watch?v=mIjDv9kiQJM
https://www.youtube.com/watch?v=qDNATIBx1Qo
https://www.youtube.com/watch?v=TfAzYG1ORos

Rozstřikovací rampu už jsem zrušil dávno není to takový zázrak a vypadá to v akváriu hrozně i když jsem ji měl černou na černém pozadí. Do protilehlého rohu než je vývod z filtru jsem dal cirkulační čerpadlo. :-)

Dobry den, v mem akva 240 litru zacinam planovat postupnou vymenu rybi osadky. Tetry a neonky uz pomalu ubyvaji... a brzo zustane asi jen 5 kousku krasnych https://rybicky.net/atlasryb/pancernicek_kropenaty. Ty ceka jeste dlouhy zivot.

Chtel bych prejit na nejake vetsi ryby, konkretneji nejake americke cichlidy. Vzhledem k parametrum vody (PH cca 7, GH cca 16 a teplota 22,5 (nize ani v zime neklesne) az 27 stupnu (v super vedrech)) mi jako nejvhodnejsi vychazeji Akary modre (nechci asi Electric). Puvodne jsem si pomyslel na kanciky Eliotovy, ale ti maji radsi mekci a kyselejsi vodu, nez mam ja.

Kdyby mi zdevastovaly rostliny mi nevadi, mam jeste dalsi akva, ale ocekaval bych, ze crypto affinis a limnobium na hladine by vydrzet mohly.

Mate nejake komentare/tipy? Aby byly kompatibilni s thorakaty. Dekuji pekne.

Nakonec jsem dohledal, že by to moh být vířník pijavenka. tady tomu se to nejvíc podobá https://www.idnes.cz/technet/veda/sibir-bakterie-prezit-adineta-pijavenka.A210608_095244_veda_alv. A nevím jestli je to střevní parazit, nebo se to jenom přichytilo k tomu hovínku z vody. I po dalším přeléčení Esha Gdex (s praziquantalem) mají Galaxky bílé a najejich velikost celkem dlouhé výkaly. Odlovil jsem jednu galaxku s propadlým břichem. Vypadala, že je v posledním tažení, ale vedle v e sklence prozatím vypadá celkem čile. jestli odejde tak ji zkusím nějak rozřezat. Ale nějak se mi horší zrak a ruce se klepou... :stydim: No uvidíme.

Diky. Orostlinky mi moc nejde. Ale ten substrat uvolnuje mraky bordelu a doted mam po hrubsim zasahu do rostlin v akvariu nalevnika. Nedokazu si predstavit co bude, kdyz odsaju, byť jen kousek, Komplet 4cm vysokeho substratu :-O

ahoj!
Už je to týden od mého nákupu párečku Akar Zelených. Hned druhý den paní domácí začala hlídat jikry. Předevčírem již začla řádit po akváriu, takže hádám, že se vrh nepovedl.

vždycky jsem myslel, že sameček nahání samičky. V mém případě to je naopak. Samice doslova honí samce po akváriu a ten se před ní schovává ve křoví :coze: :-D - Vlastně je většinu času chudák někde jen zalezlej...

Je to správné chování u tohoto druhu? Samec dostává na frak a samice je královnou akvária?: ) je možné, že by ho mohla uhnat?

díky :pivo:

Název: Comparison of the photosynthetic characteristics of three submersed aquatic plants (Srovnání fotosyntetických charakteristik tří ponořených vodních rostlin)

URL: https://doi.org/10.1104/pp.58.6.761

Zkoumané rostliny: Hydrilla verticillata, Ceratophyllum demersum, Myriophyllum spicatum, [Cabomba caroliniana]

Klíčové oblasti: světlo, živiny (uhlík), teplota

Užitečné poznatky:

1) Světlo
- minimum:
--- Hydrilla verticillata => 15 μmol PAR
--- Ceratophyllum demersum => 35 μmol PAR
--- Myriophyllum spicatum => 35 μmol PAR
--- Cabomba caroliniana => 55 μmol PAR
- optimum:
--- Hydrilla verticillata => 80 μmol PAR
--- Ceratophyllum demersum => 145 μmol PAR
--- Myriophyllum spicatum => 120 μmol PAR
--- Cabomba caroliniana => 160 μmol PAR
- maximum:
--- Hydrilla verticillata => 600 μmol PAR
--- Ceratophyllum demersum => 700 μmol PAR
--- Myriophyllum spicatum => 600 μmol PAR
--- Cabomba caroliniana => 700 μmol PAR

2) CO2
- minimum:
--- Hydrilla verticillata => 44 μM/ℓ CO2 [1.9 mg/ℓ CO2]
--- Ceratophyllum demersum => 41 μM/ℓ CO2 [1.8 mg/ℓ CO2]
--- Myriophyllum spicatum => 19 μM/ℓ CO2 [0.8 mg/ℓ CO2]
- optimum:
-- při pH 4:
--- Hydrilla verticillata => 170 μM/ℓ CO2 [7.5 mg/ℓ CO2]
--- Ceratophyllum demersum => 150 μM/ℓ CO2 [6.6 mg/ℓ CO2]
--- Myriophyllum spicatum => 165 μM/ℓ CO2 [7.3 mg/ℓ CO2]
-- při pH 8:
--- Hydrilla verticillata => 90 μM/ℓ CO2 [4.0 mg/ℓ CO2]
--- Ceratophyllum demersum => 75 μM/ℓ CO2 [3.3 mg/ℓ CO2]
--- Myriophyllum spicatum => 95 μM/ℓ CO2 [4.2 mg/ℓ CO2]
- maximum:
--- 0.5 mM/ℓ CO2 [22 mg/ℓ CO2]

3) HCO3
- při vysoké koncentraci CO2 rostliny zcela přestávají využívat HCO3
- přirozené:
--- 0.6 mM/ℓ NaHCO3 [36.6 mg/ℓ HCO3] => nejvyšší hladina v jezerech, ze kterých byly rostliny odebrány
- maximum:
-- při pH 4:
--- 0.5 mM/ℓ NaHCO3 [30.5 mg/ℓ HCO3]
-- při pH 8:
--- 35 mM/ℓ NaHCO3 [2135 mg/ℓ HCO3]

4) Teplota
- maximum:
--- Hydrilla verticillata => 36.5°C
--- Ceratophyllum demersum => 35.0°C
--- Myriophyllum spicatum => 28.5°C

Poznámka:
- minimum = hodnota, při které rostliny stagnují (nerostou/nefotosyntetizují)
- optimum = hodnota, při níž rostliny dosahují 50% své maximální rychlosti růstu/fotosyntézy
- maximum = hodnota, při které rostliny dosahují maximální rychlosti růstu/fotosyntézy

Ahoj, můžu se zeptat jak v dnešní době léčit úspěšně žábrohlísty, když jsou prakticky všechny léčiva nedostupné?

Ahoj. Je problém radit, když prakticky nic nevíme. :-) Pomohly by konkrétní informace a fotky ryby a prostředí ve kterém je. Ideální je založit a důkladně vyplnit prezentaci nádrže. https://rybicky.net/nadrze/
Může to být zhoršenou kvalitou vody v nádrži, v takovém případě může pomoci opakovaná výměna části vody...

Dno z jílového minerálu a žalostně, opravdu žalostně málo rostlinek. Opakuje se to tady pořád dokola, nejdříve si sežeň mraky rostlinek, stále někdo nabízí přebytky, osaď akvárko cca z 75ti % rostlinkami - ony se samy vygenerují, které ti půjdou a které ne - no a pak je i ,,zajetí,, akvárka rychlejší, vše vyrovnané, líp pak vychytáš dobu a intenzitu svícení, teplotu...no a je to. Udělej tam prales z nenáročných rostlin a až to pojede, můžeš zkoušet a dosazovat náročnější. Sinice je prevít, prošla si tím spousta akvaristů.

Nu jestli ti to pomůže, (a ušetří ti to spoustu peněz), tak z vlastní 5ti leté zkušenosti s vodou tvrdší než tvrdá, tak v ní bezva jdou: valisnerie, ludwigia, cryptocoryny (tropical, červená i zelená), anubiasy, lomariopsis z mechů. Mě se k velkému překvapení chytl i křín, ale to je zřejmě nějaká výjimka (papírově to vůbec nemá dávat). Všechno jemnolisté a rychle rostoucí a červené tvrdost nedá, ani hnědovka to dlouhodobě nerozdýchá. Taky echinodory to nedají - trápí se a nevypadají dobře.
Vodu mám 19-21Dgh... a jako správný tvrďák mám k tomu peklu z Káraného ještě staré trubky v baráku a dragonstone ;)

PS: neocaridiny jsou v poho. Neřeším odstátí, jen napouštím do konve s kropítkem velkým proudem a pak to leju do akva trochu z výšky, chlor tím vyprchá. (ale na druhou stranu, cca 4 roky zpět vodárny zachlorovaly víc, a pomřely mi všechny ve všech akváriích. zachránil mě tady kolega, který mi daroval novou chovnou skupinku).

Ahoj
Asi bych spise doporucil nejake komplexni hnojivo, pokud nemas super narocne rostlinky..coz nemas. Uz z praktickych duvodu. (Nemusis davkovat 10 ruznych lahvicek, ale jen jednu, max dve).
Za me vrele doporucuji Aquagrower micro a macro lahev - je to naprosto dostacujici pro tvoje akvarium a osazenstvo. Sada hnojiv z odkazu mi prijde spise pro velmi narocna a zarostla akvaria, kde si potrebujes opravdu hrat s jednotlivymi prvky .. coz opet.. neni tvuj pripad.

Pokud by rostlinky nejakym zpusob nadale stradaly po mesici pouzivani aquagroweru, sahnul bych po konkretnich ‘doplnujicich’ hnojivech (viz hnojiva z tveho odkazu). Kdyz se ti napriklad delaji dirky v listech, je to s velkou pravdepodobnosti nedostatek drasliku a bude treba ho zacit davkovat jako doplnek k tomu micro macro hnojivu.
Na moji 60ku jsem nic jineho nez aquagrower nedaval (az na vyjimky .. viz. Priklad drasliku) a vse rostle velmi pekne a bez problemu s rasami apod

:palec: :pivo:

Ahoj. V prvu bych doporučil to sání dát pod rampu, takto ti jde proud jedním směrem a voda pod rampou ti prakticky stojí.
Pakliže budeš mít sání pod rampou, tak pak difusor na protější stranu, tak aby proud, který z rampy naráží na protější stěnu, po níž se poté stáčí dolu a podél dna zpět ti bude strhávat bublinky a roznášet je, což jim dá více času na to se ve vodě rozpustit.

Vážení přátelé.
Veřejných akvaristických akcí s populárně-odbornými přednáškami s "umíráním" spolkové činnosti v české akvaristice čím dál tím víc povážlivě ubývá. Problém ale zaznamenáváme i u zahraničních akvaristických ikon, produkujících patřičné přednášky. Mnohá z nich, i přes svou přízeň a ochotu, již není ze zdravotních i věkových důvodů schopna do naší republiky, aby poctila svou přítomností a přednáškmi nějakou naši akci, zavítat (viz např. Horst Linke, ad.). Nenechte si tedy ujít jedinečnou příležitost se setkat s jedním ze světových velikánů, rakušanem dr. Lambojem, specialistou na západoafrické cichlidky. Za brněnský CYPERUS, čl. Unie akvaristů ČR, si vás dovoluje na tuto jedinečnou akci pozvat Honza Burzanovský (mlynář)

Myslíš obšírák
https://rybicky.net/atlasrostlin/ceratopteris_thalictroides

https://www.novinky.cz/clanek/domaci-raky-ohrozuje-mor-nezachranujte-je-z-potoku-varuji-ochranari-40485347#dop_ab_variant=1&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=7&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Ahoj,
mám namyšlené 200L akvárium, které chci postupně od září dávat do kupy a rád bych, kdyby jste mi na to mrknuli a případně upozornili na nějaké nedostatky, které mi unikly. Je mi jasné, že až praxe ukáže, jak to celé dohromady bude fungovat. Myslím spíš nějakou hrubku v konceptu.

Než se ale rozepíšu, předně chci poděkovat vám všem tady na fóru. Do teď jsem byl pasivní uživatel, akvarista teoretik. Přečetl jsem tady kvanta a kvanta článků a návodů. Aktivnější a ochotnější skupinu lidí jsem online ještě nepotkal. Díky vám jsem se posunul z původní představy 30L aqua kostky v setu a první praktické zkušenosti, která vyústila v usmrcení dvou šneků ve velké zavařovačce od okurek, k tomuto:

Akvárium: 100x40x50 - 200L
Skříňka: Ta co je k setu Volga 180 černá
(Ten set se mi designově strašně líbí, ale poskládám si to sám.)
Dno: Křemičitý písek 1-3mm hrubost, klasika.
(Bude stačit 40kg, když mám v plánu svažující se dno?)
Filtr: AquaEl Turbo 2000
(Bydlím na Ostravici, kde výpadky proudu nejsou zas až tak ojedinělou záležitostí a chci mít klid v duši. Externí filtry jsou tedy ze hry.)
Světlo: Sinkor Optima 90 cm / 90 W s Wifi LED Control
(Vyhrálo u mě nastavení přes mobil s možností stmívání bez dokupování dalších součástek a zapojování. Akvárium zatím plánuji otevřené bez krytu.)
Topítko: AquaEl 200W
(Líbí se mi, že filtr i topítko od AquaEl jsou černé, nepůjdou tedy téměř vidět před černou folií.)

Rostliny:
Beru Nenáročný Set akvarijních rostlin pro akvárium do 160-240 litrů (verze A) od Invitalu. Nač si to do začátku komplikovat:
Annubias barteri - 3 kusy
Echinodorus barthii - 3 kusy
Echinodorus quadricostatus - 3 kusy
Microsorium pteropus - 2 kusy
Cryptocoryne wendtii - 5 kusy
Pogostemon hlferi - 5 kusů
(Bude jich dost? Počítám, že tak 70-80% dna by mělo být ve výsledku zarostlé.)

Dekorace:
Chci vylovit nějaké pěkné kamení z Ostravice jako dominantu a k tomu dokoupit kořeny. Prim budou hrát ale samotné rostliny.

Osádka:
Neonka modrá - 30x
Paví očko - 6x (1 samec, 5 samic)
Pancéřníček malý - 10x
Krevetka červená - 10x
Šneci - Předpokládám, že tam budou spolu s přivezenými rostlinami.
(Počítal jsem s dospělou velikostí a hrubě 1cm/1l vody. Mám ještě přidat nebo stačí?)

Budu moc rád za jakékoliv vaše připomínky a jakmile se do toho v půlce září pustím, založím samozřejmě prezentaci.

Díky!

Akvárium má cca 2 roky a je tam štěrk frakce 2-4 mm ze sklorexu snažím se pravidelně odkalovat

I mezi těmi oblými se najde hlušina. Ostrost? Tak si kup nějaký dražší, kde je slovo akvarijní, ale nezaručuje to nic. Může to být vápenatý i ostrý i tak.
Za mě jsou to strašně velké kamínky a bude do toho zapadat potrava a hnít.
Doporučuji pod 2mm. Teď mám frakci 1-2mm a přijde mi to strašně velké, hrubé.
Těším se na 0,7mm až se to jednoho dne rozhodnu vyměnit.

Pokud se ti nelíbí kup si tmavý Hagen ale je to už za jiné peníze. Určitě ale frakci okolo 2mm :-)

Tak "vkus" :-) Za mne, Václav Ti radí dobře. Těch žíhaných křemičitých písků do filtrací je na trhu mraky, oproti těm "akvarijním" po přepočtu za sranda peníze (10Kč/1kg), jen bych volil nějaký "ne úplně světlý".

Moje akvárium 80x30x30 cm vyšlo na 800 Kč. Ale to píšu čistě o skle. Cenu za akva pak zjistíš konkrétně u skláře, kterého máš v okolí bydliště nebo můžeš kouknout na firmy, které přímo akvária vyrábí na míru, ovšem může se stát, že budeš platit za dopravu, pokud nebudou ve Tvém okolí. Jinak se podívej na mou prezentaci "Rybče", mám tam popsané výdaje. https://rybicky.net/nadrze/33902-rybce
Protože ke sklu musíš připočíst kryt, světlo, filtr, což jsi na cca 2ooo Kč. Záleží, odkud co seženeš. Protože můžeš využít i bazar jako já, např na ten kryt a světlo. Do filtru z druhé ruky bych osobně nešla, protože může mít skrytou vadu.

Samozřejmě, že si můžeš koupit i akvarijní set o 54 litrech, který se dá sehnat od 15oo Kč. Já bych ovšem do setu nešla, protože mi to těžce nevyhovovalo. Akvárium a kryt super, ovšem světlo a filtr jsem stejnak kupovala nové. Né, že by byli špatné, ale do daného setu se absolutně nehodili. Kdyby Tě konkrétně zajímala má zkušenost, popsala jsem to zde:
https://rybicky.net/vyrobky/3580
Ale věřím, že zdejší akvaristé by poradili set, který by byl plně vyhovující. :-)

Popřemýšlej nad možnostmi. Můžeš se také podívat na ryby, které se Ti líbí, a podle jejich nároků rozhodnout, jaké akvárium nakonec vybereš. Já např. chtěla 80cm akva právě kvůli neonkám, které potřebují minimálně 80cm akvárium. Jelikož jsem byla omezená litry, vymyslela jsem si svůj rozměr, aby to bylo vyhovující.

A ještě k tomu mini akvárku. Čím víc rybek do něj dáš, tím složitější bude vytvoření rovnováhy v akváriu. Já osobně bych tam dala buď jen 6 rasborek bez pancíků nebo jen ty pancíky. Případně jedna betta. Ale ta zas není tak aktivní plavec. Pokud chceš mít v akvárku pohyb a radovat se z rybiček, tak rozhodně bych šla do rasborek, protože panceřníčci se drží u dna. Já osobně chtěla v akvárku pohyb a nechtěla jsem živorodky, protože jsou čuňátka, tak jsem našla dánio pruhované. Na pohled není atraktivní rybča, ale za to pohybem jo! Dánio se zastaví jen ve tmě, jinak od prvního ranního paprsku do posledního světla z lampičky plave. Takže pro mě to je úžasná rybča, která mi dělá pohyb v akva. A takové danio bys mohl právě mít v těch 54 litrech i společně s panceřníčky, kterých má být aspoň 6 v hejnu. A věř, že je rozdíl, jestli je rybek 6 nebo jen dvě. :-) Chovají se totiž jinak v hejnu nebo ve dvojici.

Jak říkám, já s bettou u neocaridin problém neměl. Jinak záleží na konkrétní nádrži a její velikosti. Je toho tu popsáno hodně https://rybicky.net/forum/5233
Mám v tomhle ohledu zkušenost s tetrou ohnivou, neonkou modrou, rasborkou borenejskou a pancéřníčkama. Ti jsou u krevet v pohodě. Samozřejmě skoro všechny ryby se pokusí sežrat to, co se jim vejde do huby, takže i tyhle malé rybyky občas nějakou malou krevetku sezobnou.
Ale krevetky mi žily a žijí prakticky ve všech nádržích i u ryb které jsou schopné sežrat dospělou krevetu. Důležité je mít akva hustě zarostlé rostlinami.

Ahoj.
Odpověď jsi už dostal od Anthraxe - jemnější křemičitý písek.
Výběr dne je hlavně o osobních preferencích. Jaké barva se ti libí. Jak zarostlou nádrž plánuješ a jak náročné rostlinky

Do začátku je asi opravdu ideál ten křemičitý písek ( https://www.rostlinna-akvaria.cz/eshop/specialni-substraty-pro-rostliny/akvarijni-kremicity-pisek-1-4-mm-3-kg) - jsou ruzné barvy a frakce...

Pak můžeš vybrat i standard jemný "plážový" písek, ve kterém taky nenáročné rostlinky rostou.

Další možnosti jsou porézní substráty, které mají zase trošku jiné vlastnosti a hlavně vzhled.(víc se o nich dočteš na invitalu. V této kategorii je právě substrat janapese soil, který pouští do vody hodně živin a při jeho použití je opravdu nutné pořádně zarostlé akvárium. Mě osobně funguje velmi dobře ve velké nádrži. Mám ho i v menší nádrži půl napůl s klasickým pískem. Roste mi to bez problému i v písku. Osobně už bych asi příště japanese nebral - pro nenáročné rostlinky je to opravdu zbytečné a celkem i drahé. Časem taky začně dost výřit bordel, pokud se v něm nějaká aktivní ryba začne vrtat nebo když přesazuješ. Nicméně nikdy jsem s Japanese soilem neměl v nádrži přehnaně živin. "Zatím" přes rok bez řas a rostlinky rostou pěkně. To je však jen moje osobní zkušenost.

Můžeš použít toto počtení a vybrat to, co ti vyhovuje nejlépe = https://www.rostlinna-akvaria.cz/jak-vybrat-substrat-do-akvaria-rozdily-porovnani-vyhody-a-nevyhody-151

Co mohu poradit: pořádně si promysli a naplánuj, co vlastně chceš. Jaké rostliny, jak chceš aby akvárku vypadalo a hlavně rozumnou rybí osádku. V tvém připadě by to tedy bylo na výměnu dna a přidání spoustu rostlinek(i plovoucích viz.tvoje další diskuse). Pak vyčkávát, pravidelně měnit vodu a měřit její hodnoty. S přidáním rybek nespěchat dokud vše nebude v rovnováze. :pivo:

Již po, několikáté kvete leknín 'Paranee', který je vyšlechtěn křížením chladu odolného a tropického leknínu, takže ho lze mít celoročně v jezírku.

Detailní informace jsou zde:

Nymphaea „Paranee“ je nový odolný leknín od thajského šlechtitele Jakkaphong Sungnam.

Tento léknín byl představen v roce 2017. V následujícím roce získal první místo v kategorii odolných leknínů na International Water Garden Society.



Nymphaea „Paranee“ vyniká od všech ostatních odolných odrůd leknínů svou jedinečnou barvou květů. Základním tónem květu je čirá citrónová žluť, na které jsou jahodově růžové pruhy, někdy více, někdy méně. Každá květina je jedinečná.



Nový leknín se vyznačuje kompaktním, a robustním růstem. Jeho olivově zelené listy jsou téměř kruhové s širokým zářezem. Jejich kožovitá textura má červenohnědé melírování, které samo o sobě dělá z listí na vodě atrakci.



Jeho skutečná zahradní hodnota však spočívá v mnoha možných využitích.

Leknín lze s úspěchem pěstovat jak v zahradním jezírku, tak v nádobě na terase. Preferuje hladinu vody mezi 40 a 80 centimetry.

/

Připadala bych si jako zlodějka. Vážně to neumím. Pangejty u silnic se pravidelně sekají takže žádný stres že něco kradeš právě naopak. :)
Najít nějakou vodní rostlinu je dneska docela velká náhoda to nemluvím o rákosí spíše jsou dost na ústupu protože naši rybáři vysazují tolstolobiky a podobné rostlino žravé ryby a ty sežerou všechno i trávu ze břehu. Takže jde spíše o záchranu a případné rozmnožení. :-)

Zdravim
Je rak Mexicky zakrsly do 10l kostky je uplna blbost nebo takovy objem par kousku zvladne? Diky X-)

Kapkové testy pH JBL mě velmi zklamaly. Měly odchylku několik desetin proti laboratoři. Sonda taky není žádnej zázrak. Přesnější přístroje na měření pH jsou ve vyšší cenové hladině a stojí za úvahu jak moc přesné měření je potřeba. Drop Checker asi většinou stačí.

U velikosti mladých, v rámci odlovu od rodičů, se to nedá určit dle nějakého "všeobjímajícího" návodu. Příklad za všechny:
Mám dva stejně staré páry motagujců - dva bratry od Norimberka a dvě holky z vlastního odchovu (jejich táta patrně Asie, máma ČR). U jednoho páru bydlí mladí v pohodě i více než rok (!) zatímco u druhého je dospělí vymlátí každé tři neděle (že se chtějí znovu třít).
Od jednoho páru tak jednou za uherák odlovím cca 20 pěkných puberťáků okolo 10 cm, zatímco od druhého není šance odchovat cokoli nad čtyři milimetry... Je to individuální ;-)

Ahoj něco o tom.
https://ziva.avcr.cz/files/ziva/pdf/biologicke-invaze-a-paraziti-pribeh-raku-a-raciho.pdf
https://ziva.avcr.cz/2013-1/biologicke-invaze-a-paraziti-pribeh-raku-a-raciho-moru.html

Dobrý den, víte někdo vůbec jak ten parazit vypadá co zabíjí naše raky? Jsem žádné články moc nenašel. Je možnost, že jsou to takové váčky, jako vajíčka na boku krunýřů u našich raků? Nebo to vypadá jinak docela by mě to zajímalo. Díky za odpověď

Ahoj. Z příspěvku usuzuji že to bylo Tvé akvárko i před tím, ne z bazaru. Takže víš co v něm bylo - mělo to nějaké potíže, nemoci, parazity? Pokud ne, neblbla bych s desinfekcí, akvárium není operační sál X-) octem umej usazeniny (kartáček s plastovými štětinami namáčej do horkého octa a pustí to pěkně). PEČLIVĚ vypucuj octem i hrany zevnitř (jde to starým zubním kartáčkem) od usazenin všechny maličká zákoutíčka, 60l uneseš a vejde se do vany tak ho potom pořádně osprchuj zevnitř. A když už to budeš mít prázdné a čisté tak toho využij, lihem PEČLIVĚ odmasti vnitřní hrany (líh je i desinfekce tak zničí i zárodky řas aby nebujely v nějaké skulince pod lepidlem) a přemázni lepidlem pro jistotu. Druhý den nebo radši za dva dny ať to pořádně zatuhne, opět osprchuj.
Dekorace, kameny, kořeny, vraky lodě a podobné opičárny (pokud se Ti to líbí to je Tvůj vkus, já bych to tam nechtěla) jen umej kartáčem, jestli hodně chceš tak vyvař v čisté vodě. To zničí i případné nežádoucí brebery.
Já teď řeším akvárko z bazaru, tam je situace jiná, to Savo chce protože nevíš historii.
Koukala jsem na Tvé prezentace, předpokládám že to je to tarzánium? Na to kolik jsi tam lila chemie (vyhazuješ načaté lahvičky) jsi tam měla hooodně málo kytek! Někde jsem četla pravidlo - založ akvárko, dej tam kytky po celém dně, a když si budeš myslet že už se další nevejdou, ještě přidej. Z eshopu invitalu mám jedinou zkušenost, a to koupě mechu - přišla mi krabička jako od salátu a v ní 1-2cm kousíčky :tone: tak jsem se zařekla že co nevidím to kupovat nebudu, navíc platit zbytečně poštu... :ne: ze zverimexu se mi na první dobrou chytla jen mokřanka, psali submerzní forma. Ona má jiné listy ve vodě a jiné nad hladinou. Jinak katastrofa. Oni to pěstírny do obchodů nepěstujou ve vodě aby na tom nebyli řasy a šneci, ale jen ve vysoké vlhkosti a ty listy pak když je dáš do vody, tak uhnijou. Sežeň si kytky z prostřihu od jiných akvaristů, ty mě vždycky šli nejlíp protože už jsou zvyklé na vodu. A pokud si s nima přineseš nějakého toho šnečka, buď ráda, jsou to pomocníci a ve zdravém akvárku se nepřemnoží ;-) ale tady bych ten slabě růžový roztok hypermanganu asi použila, pokud dárce kytek neznáš... ;-)
Jinak my teď budem také zakládat od píky, a pojedem do Neratovic podívat se za p. Urbanem. Ten má bez-tech akvárka (jen svítí) a běží mu to všechno tak se jedem přiučit ;-) komunikuje výborně a je fakt rozumný tak se s ním můžeš také domluvit na life čumendu, pokud by Ti tahle filozofie (přírodu neznásilňovat ale podřídit se jí) byla blízká ;-)
Každopádně přeji hodně štěstí a ať nové akvárko dělá radost! X-)

A tak to já s Tebou souhlasím plně, napsals to trefně, ostatně nepopiratelné zkušenosti máš, že by vydaly za knihu :palec:
Ještě bych k tomu přičetl i snahu sebevědomého mladého samce udělat dojem na samičky předváděním síly, tedy přesvědčit je, že má cenu reprodukčně investovat do jeho genů a v neposlední řadě i potřebu silných, klidně již i spárovaných jedinců (kteří se nemají s kým průběžně servat, na což jsou z principu enormně konkurenčního domovského prostředí stavění) na něčem "upouštět páru", tzn neškodnou cestou vybíjet přebytečnou energii, asi jako když má nabušený staffordek tendenci aportovat pokud možno rovnou menší stromy, na nějaký hozený klacíček se vykašle :-D
Jenže vypisovat všechny eventuality by vydalo nejmíň za sebrané spisy Williama Shakespeara (ostatně můj předchozí elaborát je toho dokladem, přitom šlo o silně vykrácený základní výcuc) a i tak by se s jistotou našel někdo, jehož zkušenosti by byly naprosto odlišné... Přitom by měl také pravdu - tady prostě žádný spolehlivý a všeobjímající "návod k použití" neexistuje. Už jen vzhledem k silně individualistickým povahám těchto rybiček. (Zase ale klika, že zrovna elioti patří do ranku spíš těch bezproblémových a 190 l je pro 1,2 naprosto super). Specifické detaily si už zkrátka musí každý chovatel SA vychytat interakcí právě se svými konkrétními drobečky sám, já můžu jen napovědět :-)

Dokud jsem choval menší druhy, některá akvária byla zarostlá a jiná ne, víceméně šly oba způsoby. Záhy ovšem akvária s rostlinkami ukázala své praktické limity - Jak například odlovit odrostlá pubertální mláďata, která se pro rodiče stávají v domovských teritoriích nežádoucími? Nutně musíš vytahat úplně všechno, jinak si ani neškrtneš. Pokud puberťáky neodlovíš včas, výsledkem bude dříve či později masakr. Jednak přijdeš o rybičky, druhak Ti někde, kam nevidíš, začne hnít hromada masa, během pár dní klidně i přes 50 jedinců rozhodně větších než neonka, počítej ale raději se vzrůstem mečovky. To nechceš! V přírodě by mládenci vypadli včas, ve skleněné krabici tu možnost nemají, vše je závislé na pozornosti a pohotovosti akvaristově. Pokud vytaháš rostliny, přestože je ihned po odlovu znovu zasadíš (i přesně tam kde předtím byly), je to pro ně šok a všechno v akváriu začne obratem haprovat. Samozřejmě se při takovém experimentu vyvalí z pod kořenů bordelu jako po vytření chodby hadrem v baráku, tzn dlouhodobý dojem chovatelův, že akvárko bylo čisťounké jak pokoj v porodnici, se ukáže naprosto lichým. Čili obratem měníš vodu jak smyslů zbavený, aby rybičky nebyly ve svinstvu... Pro dospělé je ta změna vítaným stimulem ke snůšce, za chvíli máš na šutru 2000 jiker, za tři dny se to vykulí a za další tři bude chtít pořádně jíst. Jenže ty kytky se stále ještě nevzpamatovaly a tak následuje invaze řas či (nedej bože) sinic, během několika málo dnů se kytky dusí, slabší z nich hynou, odhazují stvoly či listy, kdeco tam hnije! Mimina přitom potřebují kvalitní vodu a jejich rodiče klid... Snažíš se to nějak zachránit, vyvážit, jenže každičkým zásahem doslova vyrábíš nové a nové problémy. Všechno se sype jak domeček z karet!
V tomhle mě hodně vycvičili motagujci, už od přírody cílevědomě likvidující jakýkoli náznak zeleně (pro ně přirozené základní chování už z domovských potoků a řek). Jakmile jsem jejich pravidla aplikoval na menší druhy (včetně kančíkům analogické perlovky), najednou to fungovalo/funguje výrazně líp. Všechno vyndat a pak zas vrátit kde bylo? Žádný problém. Při jednom bordelu odsát svinčík nahromaděný pod dřevy, plus výše zmíněná větší výměna vody - a pohoda. U 190 l akvárka (viz parametry poskytnuté tazatelkou) otázka stěží půl hodiny. Pro začátek mi proto připadá nejvhodnější doporučit nekomplikovanou cestu nejmenšího odporu, tedy rovnou bez rostlin a se zvýšenou výměnou vody plus výkonnou filtrací, jako nejlepší praktické řešení chovu :-)

Tři články:
První článek: Charakteristika a přehled středoamerických kančíků.
https://www.aquatab.net/clanky/stredoamericke-cichlidy-1/
-----
Druhý článek: Akvaristicky nejvýznamnější druhy menších středoamerickcýh kančíků.
https://www.aquatab.net/clanky/stredoamericke-cichlidy-2/
-----
Třetí článek: Velké druhy středoamerických kančíků v akváriu a mezidruhoví kříženci.
https://www.aquatab.net/clanky/stredoamericke-cichlidy-3/

Pět článků:
První článek: Představení jezera Malawi, charakteristika dvou skupin cichlid - "říčních haplochrominů" a mbuna.
https://www.aquatab.net/clanky/cichlidy-jezera-malawi-1/
-----
Druhý článek: Charakteristika třetí a největší skupiny malawských cichlid označované souhrnně jako "haps" nebo "ne-mbuna".
https://www.aquatab.net/clanky/cichlidy-jezera-malawi-2/
-----
Třetí článek: Rozmnožování malawských cichlid.
https://www.aquatab.net/clanky/cichlidy-jezera-malawi-3/
-----
Čtvrtý článek: Taxonomie, názvosloví a chovatelské nároky malawských cichlid.
https://www.aquatab.net/clanky/cichlidy-jezera-malawi-4/
-----
Pátý článek:
Odchov malawských cichlid v akváriu a problematika polychromatismu u některých mbun.
https://www.aquatab.net/clanky/cichlidy-jezera-malawi-5/

Samozřejmě, pokud jsou přítomna mláďata, lépe příliš nezasahovat, malinká jsou velice citlivá (plus není moc dobrý nápad stresovat rodiče). S výměnou vody až 100% jsem se možná špatně vyjádřil, nebylo to míněno jako doporučení běžné praxe, spíše že lze dospělého zdravého jedince SA přehodit z jedné vody do jiné i bez přechodu aniž by mu to jakkoli ublížilo. Pokud je to "jednou za uherák", takový prudký přechod pro něj může být dokonce ohromně stimulujícím, rozzáří jej to, výrazné změny dokonce dost prospívají kondici (stabilní podmínky naopak škodí). Je ovšem rozdíl mezi nouzovkou, jež proskočí, a běžnou údržbou.
Valná část střední Ameriky je prostředím plným jednak extrémních sezónních výkyvů, druhak i brutálních lokálních rozdílů - od měkké kyselé vody ve vodách lesního horského prostředí, přes silně zásaditá nížinná jezírka, až po průsaky slané vody hluboko do vnitrozemí... klidně i jen pár desítek kiláků od sebe. U mnoha tamních cichlid díky tomu sledujeme nejen to, že mnohdy jeden a ten samý taxon vesele prosperuje napříč takovým šíleným spektrem (u většiny např JA neslučitelným se životem), leckdy je můžeme potkat dokonce i v brakické vodě (vodí si tam mláďata) a některé jejich taxony z jedné řeky do jiné migrují (mladí jedinci, ještě bez vlastních teritorií) dokonce i podél pobřeží mořem!

Tady malá odbočka při exkursu do jejich evoluce: Cichlidy jsou vývojově mimořádně mladou skupinou paprskoploutvých (z příbuzenstva našich okounů, ti jsou ovšem evolučně mnohem primitivnější), dosud nejsou známy taxonomicky jasně definovatelné nálezy starší pouhých 14 milionů let. Přesto dominují tropickým až subtropickým vodám kontinentů, mezi nimiž jako předěl neleželo moře naposledy někdy od triasu, tzn doby, kdy teprve dinosauři začínali jako relativně malá zvířata. Šířily se tam až mnohem později. Jinými slovy: jde o primárně mořské ryby, jež se sekundárně přizpůsobily sladkovodnímu prostředí. Před cca 5-ti miliony let začaly (již dávno sladkovodní) cichlidy z okruhu tribu Heroini (dle rodu Heros) paleontologicky prokazatelně čile, ze sladkých vod severu jižní Ameriky, osidlovat útesy vrásnící panamské šíje. Jenže ta byla v té době stále ještě jen dlouhým útesem pod úrovní hladiny oceánů! Pak ji horotvorné procesy vytlačily výš (v soudobé Guatemale, Hondurasu a části Nikaragui v průměru cca 1000 m nadmořské výšky), čili se z původně mořských rybek staly nejdřív sladkovodními, potom zas mořskými a pak zase sladkovodními. Nářez, z hlediska nutnosti přizpůsobit se šílené skoky :-D
Úměrně tomu dovede většina kančíků prosperovat v podstatě v čemkoli kapalném na bázi H2O a i jako jednotlivci pendlovat mezi kyselou, neutrální, zásaditou, měkkou, tvrdou, brakickou či (alespoň krátkodobě) slanou vodou, krom ale jediné věci - a to je naprosto zásadní - dusíkatých látek. To je v akváriích obrovský problém!
Prvním ukazatelem je nárůst agresivity, reagují na to jako lakmusový papírek. Jakmile je i zdánlivě čistá voda takto kontaminována, zejména u samců záhy nastoupí vzteklé až vražedné chování. Pak mohou být jako pitbullové na steroidech.
Z toho pramení i jejich mizerná pověst - standardem akvaristiky s rostlinkami je cílem vyvážit vztahy mezi organismy v umělém prostředí jak nejlíp to jde, což už mnozí vynikají akvaristé vymazlili par excelence. Obvykle s vědomím, že prudká změna např u neonek (a kytiček) spolehlivě přivodí pohromu. Tak to nezpochybnitelně je. Čili opatrné malé výměny vody, aby se pokud možno s hodnotami nijak zvlášť nehnulo. Jenže zrovna u těchto potvůrek je všechno úplně naopak :-D
Demoliční četa, akvárko každý den jinak, kytky cíleně likvidují i když je nejí. A ve staré vodě se stávají agresivními.
Pokud dostanou možnost vyřádit se na přesunech písku, dřev a tomu podobně (šutry jsou dobré pro afriky, u kančíků je ale mnohem vhodnější poskytnout jim relativně lehký materiál k přesouvání - ten, který je při podhrabání nezavalí, tzn nezabije... úměrně tomu mi už cca 30 let nesmí větší kameny do akvárií), čímž učiní za dost svým instinktům. Spokojená zvířátka. Plus časté výměny většího objemu vody, dejme tomu třetiny až poloviny dvakrát do týdne. Výsledkem jsou naprosto mírná zvířátka ;-)
Technicky: se psem jdu taky dvakrát denně aspoň na hodinu ven, proběhnout se tím pádem s pár konvemi čerstvé vody co třetí den je už docela sranda, za chvíli rutina. Jak jsou ale ty rybičky obratem vděčné, nádherné, mírné a zdravé, to je k nezaplacení. Holt mají svá specifika :-)

Samozřejmě při přechodu na bezrostlinné akva budeš mít patrně z počátku problém s řasami. Stát se to sice nemusí, počítejme ale raději s horším. S řasou nebojuj, není to nepřítel, biologicky zde supluje absentující vyšší rostliny. Jakmile se ustálí na rozumné stabilní úrovni, máš vyhráno - prostředí funguje ;-)

Zeptám se na radu.
Chci předělat akva, chci s tím asi vytáhnout i písek, co už tam mám, protože si nepamatuju, že bych ho měnila při poslední předělávce, takže je tam asi tak 12 let s možná občasným dosypáním.
Z kytek budu chtít několik echinodorů a pak nějakou rotalu a pak se uvidí, co dál, ale chci to nějak postavit tak, aby to kytkám fungovalo, aby se do toho případně sekavci pangio kuhli zahrabali, aby cichlidky vysokoploutvé probíraly písek, a pokud se znovu rozhodnu, aby tam byli pancéřníčci, takže žádný štěrk.
Koupila jsem (ale jen 10 litrů) aquaclay, myslela jsem, že to hodím pod písek jako zásobní, ale špatně jsem přečetla. Už to máčím, vracet to nebudu.
Doma mám písek z jiných akva, co jsem teď rušila, písek co byl v bazénové filtraci, nový písek do bazénové filtrace a nový písek na dětská hřiště, který má jemnější frakci a tuším kýbl nějakého černého "písku".

Teď
1. mám dát dospod hlínu a na to někde aquaclay, někde písek a udělat to jakože ala walstad metodou, se kterou ale nemám zkušenosti
2. mám smíchat nový písek, nějaký písek z dalších akva, kde jsou piskořky a aquaclay a prostě to udělat jako směsku
3. pouze pod echinodory dát jílové tablety, jim udělat horu z aquaclay a zbytek jen písek
4. jiná varianta

Děkuji mnohokrát

Ahoj, s kančíky obecně, počínaje takovými prcky, mám osobní asi čtyřicetiletou zkušenost, že je lepší se úplně vyhnout rostlinkám. Včetně paludárních, neb ty megery jsou je schopné úplně schválně za kořeny strhnout do vody a následně roztrhat na velikost okřehku. Cokoli zeleného u nich jen živoří, vlastně jenom poskytuje hmotu k hnití.
U SA cichlid obecně - akvárko zařiď rovnou bez rostlin, dej tam hromadu úkrytů, minimum rybek (ostatně jsou teritoriální, čili každá jedna osmicentimetrová bude spokojená při půl metru X půl metru osobního prostoru), zařiď dobrou filtraci a často měň vodu. Klidně třetinu až půlku obden, to se jim bude ohromně líbit (pokud máš kvalitní zdroj) - V jejich akváriích už z principu nelze vytvořit stabilní prostředí odvislé od rostlinek, tato představa je iluzorní. Výhodou je, že pochází z natolik extrémních proměnlivých podmínek, že jim i prakticky 100% výměna vody může vlastně ohromně vyhovovat. Určitou potíží je následně možné bujení řas, rybám je to ale šumák a akvarista sám to časem vychytá ;-)
SA cichlidaření zkrátka není totéž co hezká rostlinná akvárka s hejnovkami. Nejde to, v principu se ty dvě věci téměř vylučují, platí zde diametrálně odlišná pravidla chovu. Ale zas je s nimi sranda, např ve stylu akvárko každý den jinak (že si to tam imrvere předělávají) :-D

Dost pomáhá cichlidí akvárko udělat na co největší plochu dna oproti sloupci - dejme tomu pokud bude metr dlouhé a čtyřicet čísel (pohledově) hluboké, mít pouhých cca 15-20 cm vodního sloupce. To pak bude slušně fungovat i bez rostlin. Zrovna mám v takovém přes padesát mladých perlovek červených... a pomalu problém odlišit je od rodičů (jimž to akvárko patří, mají je jen pro sebe). Žádné řasy, žádný bordel... brutálně přerybněné akvárko (jak mladí rostou), přesto ale žádný problém. Kupodivu to tak nějak funguje ;-)

Přemýšlím nad nějakou zajímavou hejnovou rybou do akva k čichavcům perleťovým .
Nádrž je 120x50x60 a chci tam nechat jen ty čichavce (6ks), cichlidky vysokoploutve (4ks) a otíky, ostatní půjde pryč. Hledám tedy něco doprostřed akva, něco zajímavého. Bleherovy tetry byly fajn, ale už stačilo, moc se jim nedařilo. Tetry ohnivé naprostý propadák, nudné přežrané ryby. Tím pádem padají ty samé druhy, neonky černé, citronové tetry, bude to vše stejné. U zajímavějších teter, jako jsou fantomové, se bojím interakce s perleťáky, aby je nešikanovaly. Nehci razbory, měla jsem hejno přes pět let, nemusím opakovat. Prostě nějak nevím coby tak hledám inspiraci :)

Tak nitěnky mě nesmějí do baráku už nějaké desetiletí ale zbavit se jich ve dně je dost problém. Ne že by takhle něčemu vadily ale pokud není v aqua nějaký bagrista tak ani pancíci nemají nárok. Jedině při odkalování je lze nasát a při zpětném vracení substrátu z nasávacího tubusu je rybky rádi loví. :-)

Osm článků - diverzifikace tanganických cichlid, ať už genetická, morfologická či ekologická, je prostě obrovská.
První článek: Základní charakteristika Tanganiky a způsobů rozmnožování jejích cichlid.
https://www.aquatab.net/clanky/cichlidy-jezera-tanganika-1/
-----
Druhý článek: Přehled způsobů výživy tanganických cichlid.
https://www.aquatab.net/clanky/cichlidy-jezera-tanganika-2/
-----
Třetí článek: První podrobnější pohled na zástupce tribu Lamprologini (rody Lamprologus, Neolamprologus)
https://www.aquatab.net/clanky/cichlidy-jezera-tanganika-3/
-----
Čtvrtý článek: Druhý pohled do tribu Lamprologini na druhy, u nichž se vyvinulo kooperativní rozmnožování.
https://www.aquatab.net/clanky/cichlidy-jezera-tanganika-4/
-----
Pátý článek: Třetí a poslední pohled do tribu Lamprologini - tentokrát nejen rody Lamprologus a Neolamprologus, ale také Lepidiolamprologus, Altolamprologus a na závěr Variabilichromis.
https://www.aquatab.net/clanky/cichlidy-jezera-tanganika-5/
-----
Šestý článek: Tanganičtí tlamovci poprvé - Cyprichromini a Cyphotilapiini.
https://www.aquatab.net/clanky/cichlidy-jezera-tanganika-6/
-----
Sedmý článek: Tribus Ectodini - takže Xenotilapia, Callochromis, Ophthalmotilapia, Cyathopharynx
https://www.aquatab.net/clanky/cichlidy-jezera-tanganika-7/
-----
Osmý článek: Tanganičtí Haplochromini - to je rod Tropheus (a taky třeba Petrochromis nebo Lobochilotes ;-) )
https://www.aquatab.net/clanky/cichlidy-jezera-tanganika-8/

Doporučuji si první dva roky akvaristiku "osahat". Během tohoto období zvlášť u rostlinného akvária budete dělat chyby. Tomu se člověk nevyhne. Ale dokud netrpí ryby nebo rostliny, je to na dobré cestě. Pak - pokud se vydáte cestou jako já - můžete mít letitou vodu, kdy doléváte odpar a akvárium prospívá a živin je více než dost.

Výměnou vody sice určité živiny doplníte, ale můžete také rozhodit parametry vody a tím i celý ekosystém a kytky na to budou reagovat negativně například

a) zvýšenou aktivitou řas
b)projevy nedostatku některých živin v případě, že voda je na jejich výskyt chudá (žloutnutí listů, zakrslý růst...)
c) živočichové budou neustále v nestálém prostředí (protože ať chcete nebo ne za dva týdny když budu brát to doporučení tzv. akvaristů se ta voda změní)

Já třeba vodu ve svých nádržích nikdy neměnil jen dolévám odpar. Nejstraší rostlina má 15 let. Stačí si pohlídat pár parametrů vody. Testy stojí myslím že jsem platil 59 Korun na 300 dní to není tak strašné. U rostlinného akvária je ale podstatné "zalesnění" . Tedy poměr rostlin k litráži. Když dáte náročné rostliny do nádrže, porostou logicky pomaleji a je možné, že během dvou měsíců záběhu bude třeba 2x vyměnit 20-40% vody. A pak už jen měsíce běží a vy jen stříháte rostliny, doléváte odpar a jednou za tři měsíce vyčistíte předfiltr u externího filtru.

Recept na fungující akvárium po 20 letech praxe

1) minimálně 10 cm substrátu. Když dáte 15 cm nic nezkazíte ba naopak. Já mám ve svém akváriu výšku substrátu 11-16 cm
2) přidejte alespoň 2 cm kamenné drti o frakci 2 cm slouží pro lepší směrování kořenového systému
3) méně je více - akvaristika žádá trpělivost, ale také včasné reagování. Když Vám náhodou uhyne rostlina, zjistěte příčinu a nic extra se neděje. Pokud je příčinou nedostatek živin pak
4) doplňte chybějcí živiny dle doporučení dávkování výrobce. Já do svého akvária liju pouze přírodně vytvořená hnojiva. To jsou hnojiva která nevyžadují výměnu vody protože vám je rostliny zpracují Pokud hnojiva nestačí při dávkování dle výrobce, zvyšte hnojení na 1,5 násobek a pokud nebude zlepšení po dvou týdnech,otestujte vodu a pokud je stále málo živin, zvyšte na 2 násobek. Hnojivo rozpočítejte na denní dávku
5) přidejte kořeny - dodají akváriu huminné látky a prospěšné kyseliny, které nevadí rybám avšak můžou dočasně zbarvit vodu
6) při záběhu sviťte 3-4 hodiny denně a po dvou týdnech přidejte na 4-6 hodin za další dva týdny 6-7 hodin za další týden 7-9 hodin a nakonec ustálit na 10 hod. Přidávejte / ubírejte osvětlení dle růstu řas.
7) filtrace není potřeba u rostlinného akvária to jsem třeba já nevěděl a proto tam filtr mám externí k zajištění správného proudění vody, kde čistím jen předfiltrační komoru 1x za 6 měsíců a hlavní komoru 1x za 3 roky. Ale třeba paludarium mi jede bez filtru jen s malý čerpadlem.
8) pokud teprve začínáte a nemáte ještě osádku ryb, připravte jim prostředí. Kupte substrát (nebo si přesejte substrát z rybníka je v něm víc živin), kupte rostliny a nechte akvárko 3-4 týdny běžet. Jakmile se parametry stabilizují (což právě trvá ty 3-4 týdny), po tomto záběhu kupte ryby.
9) neodkalovat dno - tohle je tu dost nepopulární, vím. Ale mě to funguje a od toho tam jsou rostliny.
10) startovací vodičky, odchlorovační vodičky a lahvičky s nitrifkačními bakteriemi nekupujte. Je to jen tahání peněz z kapsy neznalého akvaristy. Chlor se z vody přirozeně odpaří sám během pár minut maximálně hodin no a ty zázračné vodičky s miliony nitrifikačních bakterií leží na skladě bůhví jak dlouho, takže si nanejvýš obarvíte vodu lehce do žluta.

pokud už ryby mám?
Vemte část staré vody třeba 1/3 a smíchejte jí s novou vodou. Tímto máte téměř ideální parametry pro záběh a bakterie mají čas se na dně usídlit s minimem řasy.

Pokud mám šneky na řasu?
Udržujte kontrolovanou řasu v akváriu. Jak? No v případě, že je akvárium už dostatečně zaběhlé, bude to trochu problematické - tu a tam budete muset trochu překrmit, nebo přidat živiny, aby se řasa vytvořila.

Jak to dělat v létě?
Tu a tam koukněte na teplotu vody. Pokud má mít například 23 dole a 27 nahoře a stoupne to na 25 dole a 30 nahoře pak odčerpejte ze 100 litrové nádrže 10 litrů a doplňte jej o studenou vodu

Jak poznám že je rostlinné akvárko dobře zaběhlé a prosperuje?
Tak kromě vizuální kontroly, kdy od sebe rozlišíme staré listy od nových, tak pokud nic nechybí, listy jsou nádherně sytě zelené. Pokud máte odrudu co má mít červenou barvu, pak ta rostlina musí být červená. Pokud má lehký nádech hnědé, zpravidla jí chybí fosfáty a draslík. No a pak je čichová kontrola - otevřete poklop a pokud voda krásně voní po rostlinách, pak je vše v pořádku

Potřebuji nutně plynné CO2 pro náročné rostliny?
Ne. A to ani u hodně náročných rostlin ne. Chce to ale zajistit dostatečně výživné dno a živiny do dna pravidelně doplňovat, dostatek světla a dostatek vzduchu. Pak se fotosyntéza vytvoří sama v dostatečném množství a i velmi náročné rostliny vám budou krásně růst.

Jedu na 14 dní na dovolenou. Jak připravit akvárium?
Hodně záleží čím krmíte své ryby. Já jim dávám pestrou stravu, takže nejsem závislý jenom na vločkovém krmení. Pokud si ryby navyknete na hodně pestrou stravu, stačí do akvárka "hodit pár věcí" a ono jim to na ty dva týdny v pohodě vystačí a s vodou to nic neudělá.

Jsem časově hodně vytížen/a jaká je časová náročnost?
To já taky. Akvárko mi zabere 15 minut týdně

Jak poznám, že jsou ryby spokojené s prostředím?
No tak v prvé řadě si musí určit hierarchii. Jakákoliv agresivní ryba musí z nádrže pryč (to ale neznamená jí zabít, nýbrž třeba darovat nebo odnést zpět do akvaristiky) Pokud vybereme hned na první dobrou klidné osazenstvo, pak stres z ostatních ryb je pryč no a pak už jen nechat nádrž zarůst a jakmile ryby budou jen tak líně plavat, nepůjdou hned na hladinu kdykoliv se k nádrži jen přiblížíte, pak je vše v pořádku a povedlo se vám nastolit ideální prostředí. Pokud vás mají ale ryby spojené jen s krmením potažmo jsou plaché, něco je hodně špatně. Moje ryby jsou natolik klidné, že je nic nerozhodí ani když mimčo zaklepe na sklo, tak na to nijak nereagují. Když stříhám kytky, tak jsou ryby zvědavé. Pokud vám vadí, že vás ryba bude "ždibat" pak raději rostlinné akvárium nepořizujte.

Jak zařídit akvárium, vybrat dno atd.?
Je to jednoduché. Zadejte si název ryb do Youtube a podívejte se v čem žijí. Mají černé dno? Zvolte černé nebo hnědé dno. Mají tam písek? Pak zvolte písek. Všechny moje ryby co mám v nádrži přirozeně žijí ve vodách s černým nebo hnědým dnem. Proto i já jej mám černé. Mají tam světlé kameny proto i já tam dal světlé kameny (byť na foto nejsou vidět) a vody jsou hodně zarostlé.

Kolik litrů potřebuji
Takový zlatý střed na malé ryby když bojujete s místem je 100 litrů. To je nějakých 80 litrů vody a 20 litrů substrátu. Říká se čím větší tím lepší. Já nevím.. zase větší nádrž má sice delší setrvačnost než se naplno projeví problém, ale zase trvá i o to déle se problému zbavit když jej necháte rozvinout.

Hodně štěstí!

Stříkouni, kaložrouti, okatci, žabohlavci a muréna sladkovodní (která je brakická ;-) ).
http://www.aquatab.net/clanky/strikouni-zabohlavci-a-dalsi-brakicke-ryby/

Nejde tak uplne o spatnou kombinaci, spis o jejich pocet.
Jeden acistrus na 50l je naproste maximum a i tak je to moc.(v akvaristice vam do 50ky doporuci velrybu, pokud ji budete ochotna koupit: )) - ancistrus je teritorialni rybka a pokud mas samce, budou spolu hodne zapasit a litat po nadrzi a dělat dost neporadku. Taky je zde riziko, ze pri nedostatecnem krmeni, zacnou pozirat rostliny. Tato rybka vypada velimi roztomile a je uplne pidi pri nakupu, ale velice rychle vyroste a bude potrebovat dost prostoru s ohledem na svoji velikost.

Nevime kolik mate samicek a samcu dohromady z tech zivorodek, ale muj odhad je (kdyz tam mate 3 druhy zivorodek) tak 10 samic? Vice? Mene? Kolik samcu? Kazda samice vam brzy zacne davat desitky potomku (pokud se jim bude darit) a to pak bude problem. Zivorodky delaji velky neporadek a do toho 3 ancistrusy, kteri za pul roku budou mit 5-6cm = tahle kombinace neni vhodna.(do toho jeste ty dania). Bude hrozne detritu a pokud nebudete mit super zarostlou nadrz a opravdu poctive menit litry vody tydne, budou rybky ztradat - budou se zvysovat dusitany a dusicnany a bude velmi obtizne udrzet dustojnou kvalitu vody jak pro rostliny, tak pro zivocichy. (nerikam nemozne, ale velmi obtizne)

Do padesatky dle meho odhadu by napriklad slo:
Dve samice pavich ocek + 4 samci
Male hejnicko (7-10ks) nejakych razborek nebo mozna i ty modre neonky (jsou mensi nez cervene) a nejaka ta rybka na dno - 5-6ks pancernicku. (Kteri jsou velmi citlivy a potrebuji kvalitne zajetou nadrz) A nebo misto pancernicku nechat ty Dania

Je potreba si opravdu ujasnit co od nadrze chcete. Pokud chcete zivorodky na okrasu a vice druhu, tak tam dejte jen samce. Pokud zivorodky na chov, dejte tam jeden druh a rozumne mnozstvi samcu a samic

Co se tyce nasich rad - radili jsme nechat nadrz zajet. Coz znsmena nepridavat zadne ryby minimalne mesic od doby kdy jste resila prvni uhyn. Mesicni nadrz je nezajeta. Je treba nespechat a udrzet chute pridavat rybky na uzde. Vim o cem mluvim - mel jsem velmi podobne zacatky jako vy. Nakonec jsem hodne rybek udal, promyslel osazenstvo a zacal prakticky od zacatku

Teplota 27-28 neni uplne idealni dle meho. Jak pro rybky tak pro kytky. Priklanel bych se k 22-24 stupnim.

Chemie - do vody bych nic nepridaval a nechal nadrz zajet prirozenou cestou. Pravidelnymi vymenami vody a obcasnym povrchovym odkalenim.

Posledni radu si dovolim - do budoucna, pokud tapete s osazenstvem, doporucuji pred koupi nasdilet svuj plan tady na rybickach : ) Jsou tu velmi ochotni a zkuseni chovatele, kteri radi poradi

:pivo:

Jen chci sdílet zkušenost. Jsem ve starším baráku, cca 50let plus.... Klasická podlaha, stropy, duté s vystýlkou, asi sem tam nějaký bordel, trámy, podlaha parkety. Mám 300l akva, kdysi u rostlinného když jsem se netrefil na trámy tak stěna u akva mezi mnou a sousedem, nebo spíš podlaha se prohla o 0.5-1cm. Bylo to 300l paludarium ( viz archiv nádrže) , cca 500-600kg na těch 120x50cm. Takže hraje roli spousta proměnných..... Jaké akva (rozměry) , výbava, podlaha atd.....ale u akva 300l bych asi krom starších domů nebral úplně zřetel na podlahu ( u starších ano, nosnost a taky jak je prohnutá), ale spíš na skříň pod akva. Za mě jako amatéra pokud chceš akva o délce 100cm délky + (nebo 100l+) skříň by měla být masivní, nebo aspoň vyztužená každá 1/4 skříně + je jasné že podklad akvária (podložka,karimatka atd.). Ale na to jsou tu určitě zkušenější, jen mám zkušenost ať s náklonem tak se starším domem nepodceňoval bych to. :ano:

Zdravím všechny pěstitele rostlin! Hledám původní, "staré" druhy anubisů, které se sem vozily před lety z přírody. Na trhu je samozřejmě spousta meristémově množených rostlin z holandských a jihoasijských pěstíren, ale ty už mají s těmi původními málo společného - dochází ke vzniku různých mutací a rostliny neodpovídají popisům. Já mám původní A. barteri var. nana, dovezené Rakušáky na začátku 70. let minulého století, ale ty není problém sehnat, mezi akvaristy jsou rozšířené dost. Z Fytoselu mám A. b. var. glabra, které také vypadají "správně", a z tropica.com jsem před cca 7 lety sehnal A. b. var. angustifolia a A. b. var. caladiifolia, taky asi z původních matečnic. A. gigantea a A. hastifolia mám malé kytky z Aqua-DAHO, čekám, jak budou vypadat, až povyrostou. Psal jsem Ratajům, ti mi zatím neodpověděli, DAHO ani Fytosel myslím nic dalšího nemá. Hledám tedy všechny druhy (i ty, co už jsem zde vyjmenoval, že je mám) od lidí, kteří je mají už dlouho a existuje tedy jakás takás naděje, že nejde o meristémově množené pozměněné kytky. Pokud takové kytky vlastníte, ozvěte se, prosím!

Pěkné, držím palce, ať najdeš podobné. Každopádně ohlazená břidlice z pražských potoků tomu podobná není, ta má jiný charakter.
Někde ve vlákně (ehm, hnedka nahoře...) se objevuje odkaz na geologickou mapu ČR, kdyby ti nějaký geolog poradil, jak se jmenuje hornina, kterou hledáš, najdeš si pak na mapě naleziště.

Díky za názor (do tohoto bych dala max dvě lab myšky, na křečka to je malé i na džungaráka) jasně na Tvoje velké akvárko nedosáhneme, ale to druhé Tvoje je stejně velké jako náš Potížista a poloviční oproti tomu z inzerátu...?

Co vás vede k přihnojování sporého porostu převážně pomalu rostoucích rostlin, kterým poskytujete poměrně krátce jen nízkou intenzitu světla?
Aby se rostliny mohly účinně bránit konkurenci v podobě řas, nesmí živořit.
Aby se jim dařilo, potřebují dostatek energie. Tu jim poskytuje světelný zdroj.
Pro pomalu rostoucí rostliny není obvykle důležitá intenzita osvětlení, ale celkové denní množství dodané energie.
Výše uvedené není zaručeným receptem, jen tipem, co by spolu s již praktikovanou pravidelnou výměnou části vody stálo IMO za vyzkoušení.

Ahoj, muj dotaz bude mozna trochu neobvykly. Vetsinou se tu vybira nejaky druh, ktery by se hodil k jinemu nebo do konkretniho akvaria. Ja akvarko teprve planuju a jeste nevim kde ho umistim a podle toho mi vyjdou i rozmery. Cilem je ale neco mezi 300-500l, zamyslene jako Jizni Amerika (ryby dusledne, kytky jsete uvidim, co bez CO2 zvladnu). A protoze jsem vzdy choval hlavne tetry, premyslim, jak a co do takoveho akvarka vybrat.
Momentalne zvazuju kombinaci: ryby dna- pancernicci, ryby k hladine - drobnoustka. hejnove ryby - tetry, jeste vybiram, asi nejaky vetsi druh, ale neni jich zas tolik na vyber (paraguayska, cervenoskvrna). A k tomu vsemu nejaka mala skupinka vetsich, ale mirumilovnych ryb, ktere se nemuseji hledat lupou a jeste k tomu nenici rostliny. Akary, akarky, cichlidky. Tady ale vylozene tapu, protoze jsem z nich choval kdysi jen akarku zelenou. Chvilku jsem uvazoval i o skalarach, ale nemam s nima jednak zkusenosti a taky je to vizualne hodne dominantni ryba, takze bych to cele musel preskladat jinak. Jde mi ted spis o inspiraci k premysleni, treba podle toho i lehce upravim tvar a velikost nadrze, pokud to bude mozne. Uvitam jakoukoli praktickou zkusenost, nazor, inspiraci. Treba tu kombinaci drobnoustek a cichlidy nemam vubec prozkoumanou

Ahoj, plánuji akvárium cca 200l. Chtěl bych zde mít skaláry a cichlidky kakadu. Jaká by se k nim hodila hejnová rybka (obávám se že moje oblíbené razborky espeho by skončili jako svačina skalár)? A jaký řasožrout?
Skaláry jsem už měl před spoustou let a cichlidky kakadu mám v menší nádrži, přesto nemám zkušenost s jejich interakcí. Pokud tedy někdy z Vás chová oba druhy pophromadě prosím podělte se o zkušenosti:-)

Za mě křemičitý přírodní písek, do tak malé nádrže frakce tak 1 mm, přijde mi to na pohled hezčí...
S tvými zkušenostmi a v tomhle objemu bych si to výživným dnem nekomplikoval...
Řeš důležitější věci, než je výživný substrát...

Ahoj, prosím o radu - budu bourat a znovu od začátku zakládat Potížistu, konečně jsem našla ochotného rádce co to vidí stejně :hop: problém je v tom že je v akvárku hodně mláďat levatek a okružáků a chtěla bych jich co nejvíc zachránit - čím víc tím líp. Jsou sotva vidět a vybírat je ručně je prakticky nemožné.
Tak bych se chtěla zeptat jak je můžu vychytat tak aby zůstali živí? Dala jsem do akvárka dvě kolečka okurky ale šneci si jí zatím (3 dny) nevšímají... Prosím jen o rady jak přemístit živé sotva viditelné šneky z Potížisty do koule. Děkuji ;-)

(Doufám že to nebude ot když nechci šneky vyhubit ale jen přestěhovat, vhodnější diskuzi jsem nenašla... :-O )

Ale já mám tyhle hodnoty prakticky od začátku (8.3.), je to jako bych tam dával gH booster, ale nedávám. Ani výměna vody za RO nemá vliv.

Zdravim
Zalozte si prezentaci prosim. I ldyz ve vasem pripade je vse jasne. Naprosto nedostatecne a nekvalitni podminky pro zivot akvarijnich zivocichu. Pokud z textu chapeme dobre, je vase akvarium stare 15dni…je zde nulovy pocet rostlin, akvarium je absolutne nezabehle a verim ze plne amoniaku a dusitanu. Barevne a duhove kaminky opravdu nicemu nepomuzou:/ S velkou pravdepodobnosti ryba zemre. Doporucuji si nastudat zaklady zakladaji akvaria, nez se pustite do jakehokoliv chovu. Akvarium potrebuje cas. Trva to mesic ( i vice) nez je mozne tam pridat rybky - a to pouze za predpokladu, ze akvarium ma spravne dno, dostatek rostlin a dostava se mu potrrebna udrzba.

Pokud se chcete pokusit o zachranu rybky, jak je zmineno nize, pridejte mnoho a mnoho rychlerstoucich rostlin a odstrante ten duhovy nesmysl ze sterku. Mente casto vodu a doufejte v zazrak. :pivo:

Ahoj,
přesně jak píše Vaclav. Záleží na záměru čeho chceš dosáhnout. Čím víc druhů použiješ tím "složitější" bude jak prvotní stavba akvária.... požadovaný vzhled. Tím složitější může být pak udržba, nemluvě třeba o určitých omezení při volbě ryb nebo krevet, šneků atd, kteří mohou substráty mezi sebou přehrabávat.
Na druhou stranu leckdy je použití několika různých materiálů výhodné. Když už byl zmíněn aquascaping....a záměrem je např. mít vysoce stoupající dno....lze jako první vrstvu použít lanovou drť 1cm frakce. Přes to několika centimetrovou vrstvu Soilu, kameny, kořeny. Ty dekorativní písky stylu plážička je praktické oddělit od Soilu vrstvou kamenů. V Soilu jsou zasazeny kytky a písek se posypeme nějakými kousky kamenů pro vytvoření více detailů. Pak se při pravidelné údržbě může klidně celý písek odsát a nahradit novými nebo jen trochu doplnit. V takto nastaveném systému se nemá co promíchávat, ale určitě bude údržba náročnější než při použití jednoho typu substrátu.

Ani jedno nemá nastavitelnou teplotu. První se ti vypne až při 26 stupních, to je podle mě zbytečně moc pro většinu živočichů. Na druhou stranu... Otázka je, co to při těch 10 W reálně vyhřeje. Tady je orientační tabulka, která říká o kolik to tvé akvárko přihřeješ, pokud se topítko nezastaví a bude topit nonstop https://www.akvarista.cz/web/imgs/clanky/tmp/0003015.jpg

To druhé nemá termostat vůbec. Nevíš na kolik to vlastně bude topit...

Bral bych topítko s nastavitelným termostatem, nikdy nevíš, co budeš do budoucna chovat a jestli třeba nebudeš potřebovat určitou teplotu pro odchov. Nějakému výrobku neznámého výrobce na USB kabel (který mimochodem vypadá že má tak 15 cm, což je dost nepraktické) bych se vyhnul obloukem. ;-)

Ahoj prosím o radu. Po odchodu betťáka budu předělávat Potížistu a opět vylepšovat "filtr". Ty uvozovky jsou proto že funkce filtru bude až na druhém místě, v první řadě to bude ozdravovna pro kytky, a vodopád kvůli pohybu a prokysličení vody v akvárku. Inspirovala jsem se takovýmto filtrem https://www.zbozi.cz/vyrobek/aqua-nova-nf-300/, jen je na umístění kytek moc malý...
Takže co to bude: truhlík https://www.zbozi.cz/vyrobek/dk-plast-plastovy-truhlik-hladky-40-x-16-3-x-11-8-cm-terakota/?noredirect=1 s vyříznutým a slepeným vodopádem (jak je na hlavní fotce prezentace), ten zůstává, do něj žene vodu toto čerpadlo https://www.rostlinna-akvaria.cz/eshop/cerpadla/sunsun-vytlacne-cerpadlo-hj-111-200-l-h umístěné v akvárku. V truhlíku je konec hadičky zastrčený do vlepeného plastového košíčku co se v něm prodávají akvakytky - to aby náplň truhlíku neblokovala výtok vody z hadičky. Potud to mám. A chtěla bych tam ještě dát dovnitř topítko https://www.zbozi.cz/vyrobek/unionstar-rh-9000/, aby se ho nedotýkala náplň tak bych kolem něj udělala dutinku z pletiva https://www.zbozi.cz/vyrobek/unionstar-rh-9000/. Jako náplň mám teď směs válečků https://www.akvapotreby.com/www-akvapotreby-com/eshop/9-1-Prislusenstvi/21-1-Doplnky-pH-metry/5/4528-Keramicka-napln-Resun-CR-1000-krouzky a keramzitu https://www.huka.cz/keramzit-dekor-8-16mm-20l/?utm_campaign=zbozi&utm_id=zbozi.cz_referral a v tom zasazené pokojovky (názvy většinou neznám ani české natož latinské). Ty kytky tam budou nejen kvůli vzhledu, bude to i jakási kořenová čistička akvavody. A slyšela jsem i že se dává do filtrů pemza, mohu tuto obyčejnou https://www.zbozi.cz/vyrobek/inter-vion-beauty-look-pemza-na-paty/ rozbitou kladivem na menší kousky?
Tak bych se chtěla zeptat jestli to takto může fungovat, nebude to nějak negativně ovlivňovat vodu v akvárku, jestli je možné zabudovat to topítko (vydrží plastový truhlík teplo, nerozbije se topítko, a taky jestli to nebude vadit těm kytkám v truhlíku) a vůbec připomínky k tomu celému případně nějaké vylepšení? Díky moc!

Vyber si pro začátek něco nenáročného https://rybicky.net/atlasostatnich/krevetka_cervena Brakická voda je problém pro spoustu rostlin a udržení stejné salinity taky nebude jednoduché. :-)

https://rybicky.net/atlasostatnich/krevetka_havajska

Ahoj, uvažuju o chovu těchto krevetek. Ale jako uvažuju - nejsem pevně rozhodnutá, spíš vybírám něco opravdu nenáročného. Tady v atlasu píšou ze je nejlepší brakická voda - nemám s tím !ABSOLUTNĚ! žádné zkušenosti, netuším co to obnáší, jak se to připravuje, jestli to neuškodí kytkám a šnekům (okružáci, levatky)...? Poradí prosím někdo? Díky

Tak jo. Ale i tak to nemění nic na tom, že gupky jsou oproti rasborám či ohnivkám větší prasátka a ještě v malém objemu bude třeba dělat častěji údržbu. Proto bych osobně do nich nešla. Ale zas chápu dilema kvůli tomu, že jsou vzhledově atraktivnější.

Což to je jasné že čím víc kusů tím větší spokojenost.
Gupky jsem měla jako malá a opravdu vím co znamená přemnožení, proto jsem psala že chci jen samce bez samiček pokud by to nedělalo nějakou neplechu. A proto mám z nekontrolovaného množení čehokoliv husinu ;-)
Akvárko aby mohl být vzadu truhlík s vodopádem, je omezené v hloubce a kvůli poličce nad ním i výškou, délku omezenou prakticky nemám. No uvidím jaké rozměry budou k mání, oni se tyhle akvárka velké asi ani nevyráběli...

Ahoj,
měl jsem hejno 40ks Kubotaiek a jezdili celý den jak čerti. Vůbec si nedovedu představit, že by měli žít v 20 litrech. V Čechách se obecně minimální velikost akvária pro rybičky neřeší, jsou pouze nezávazná doporučení. Rakušáci mají zákonem stanovenou minimální délku akvária pro chov sladkovodních ryb, počítáno s dospělými jedinci, na 60cm a 54litru. Pro určité druhy ryb, které dorůstají větších velikostí je to mnohém víc.

Stonkovky mi v Japanese Soil taky celkem drží a když ne, chytnu stonek na keramický váleček, není sice tak těžký jako matka, ale zase jich mám doma plno, dává se to prakticky ke každému filtru, ale nedávám to tam.

Spíše, nemá někdo tip, jak přichytit rostlinku typu Hemianthus callitrichoides? Mám v akva 3 kelímky in-vitro od Profiplantsu, jenže to nemá prakticky žádné výhonky, jen takovou změť mikrokořínků a lístků pár mm. Takže se už asi 2 týdny opakuje rituál - večer trošku zahrabu, ráno plave, tak znovu zahrabu, večer plave...

Přemýšlím, že bych to na měsíc zatížil něčím z vrchu, jako třeba síťky na mechy nebo něco. Nemá někdo tip jak to zakořenit?

Milá Nicky. Zmiňovaný článek je sice docela hezky napsaný, než dovol mi, abych vysvětlil jev, kterým se autor zabývá v bodě číslo 2.
Skaláry, stejně jako všechny ostatní ryby jsou krátkozraké a vidí asi jen na vzdálenost 5-10 m. Čočka oka nemá schopnost akomodace, zaostřují pomocí speciálního svalu, který umožní přiblížení celé čočky k sítnici. Disponují ale barevným viděním.
Jednotlivé rybky, celé druhy, skupiny, čeledi, atd. se rozeznávají především čichem, který je u těchto vodních živočichů velmi vysoce vyvinutý! Čich rybě neslouží jen k hledání potravy. Pomáhá rovněž při rozpoznávání ostaních ryb stejného druhu a laboratorními výzkumy byla prokázána i schopnost rozlišování jednotlivých individuí a stejně tak i vyhledávání si partnerů. Čich rovněž slouží k varování před predátory. Každá voda má svoji typickou aminokyselinovou stopu. Jedná se o jakýsi soubor pachů jednotlivých aminokyselin vylučovaných z rostlin a živočichů žijících v konkrétních lokalitách, které si ryba nikdy nesplete.

Zdravim
OT - Nechci nijak odrazovat od morskeho/brakickeho akvaria, ale dle tvych nedavnych prispevku, ti umiraji zivocichove i ve sladkovodni nadrzi. Asi by bylo dobre si osvojit zaklady akvaristiky - chovu zivocichu ve śladkovodni nadrzi a pestovani rostlin, nez se poustet do nejakych vetsich akci : ) - proste si to otukat a neco se naucit predtim nez prejdes na dalsi level ve forme morskeho akvaria.
- nicmene to je jen muj nazor co by pozorovatele :pivo:

Chov je bez problémů, pokud mají co baštit a kde se svlékat. (úkryt, kde je nic nebude okusovat). Odchov je v mnoha AJ videích popsaný. Během inkubace vajec si připravte mořskou vodu s mořským fytoplanktonem (našel jsem prodejce i v ČR). Jo, tenhle bod je trochu vyšší dívčí.. Do... tuším 72h po vylíhnutí larev se musí larvičky dostat do slané vody (mořská sůl pro mořská akvária, opět více prodejců), tam zůstanou tak dlouho, dokud se instinktivně táhnou ke světlu. Jakmile je tahle posedlost přejde, musí do sladké vody, kde stádium larvy končí a krevetky přecházejí na jinou stravu. Dál chov, jako u caridin a neocaridin, kde chybí stadium larvy. Hračka, pokud vám za barákem šplouchá moře.... Jo: V jednom videu si maník do akvárka s mořskou vodou přidal žábronožky. účel jen odhaduju, ( - krmení pro vyšší instary larev?)... má angličtina není perfektní, zvlášť u některých akcentů...

Tlak čerpadla se mi úplně nezdá v pořádku. Kvůli slabému tlaku musím omezovat množství filtračních náplní, aby z filtru nějaký proud vůbec šel. Musím tak poměrně často filtr čistit, aby průtok byl dle mého pohledu aspoň trochu v pořádku. Když jsem u toho čištění, tak způsob rozebírání košů je při nejmenším trošku nešťastný. Prakticky pokaždé si podrápu ruku o zuby na filtračních koších, které se musí od sebe šroubovat. :hmm:
Vnitřní filtr bych obecně nerad kvůli už tak omezenému prostoru v nádrži. Jsem tak nějak zvyklý na větší akvárium a dále to není úplně vzhledný doplněk do nádrže :stydim:

Ahoj, pár není u cichlidek ideální. Ramirézky netvoří dlouhodobé páry. Za mě 1 samec a více samic (1+3) je ideál a chce to členité akvárko. Trojce je nešťastný počet, protože krátkodobě zformovaný pár může plonkovou samici šikanovat. Neonek si Ramirézky nevšímají. Ancistruse a pancíky vynech pokud chceš odchov. Budou otravovat a stresovat rodiče. Jikry si občas uhlídají ale pak to chce krmit plůdek tak, že to ve společném akva nedáš. Ve společném akvárku by byl odchov Ramek beztak spíš zázrak.

Vykulilo se mi většinou asi 50 - 70 rybek

Potřebuji poradit s ubývajícími krevetkami v akváriu. Teoreticky by měly mít prakticky ideální podmínky a nějakou dobu se i bez problémů množily, ale v posledních měsících pozoruji setrvalý úbytek. V současnosti už pravidelněji pozoruji jen dva kusy, takže už jsem dost možná za hranicí populační udržitelnosti. Neumím říct, jestli se nějaké schovávají mimo můj dohled, akvárium je dost zarostlé.

Jediná teorie která mě napadá je, že postupně prohrávají konkurenční boj se šneky. V akváriu je vždy relativně dost okružáků i piskořek, takže se snažím omezovat krmení. A je vidět, že mezi osádkou je o potravu tvrdý konkurenční boj, protože celé akvárium (mimo filtru kam se nedostanou) je dokonale vyluxované od řas. A to včetně toho, že zmizel občas se vyskytující staghorn. A taky se mi zdá, že většina šneků už nedorůstá ani zdaleka plné velikosti.
Jinak se rostlinám i razborkám podle všeho velmi daří.

Čím může být úbytek způsobený a jak krevetky zase podpořit? Může být něco na teorii, že je vytlačují šneci? Nějaké tipy jak podpořit krevetky aniž bych tím podporoval šneky?

O krevetkách jsem také uvažovala, ale ty se budou množit taky. A pohlaví se rozeznat moc nedá. V kouli jsme měli šedozelené mini raky ty se nemnožili, chtěla jsem jen samičky a chovatel mi dal samce :rozzureny: tak se poprali a zbyl nám než jeden :sad:

Tak to se omlouvám za zavádějící informaci. Měl jsem za to, že caridiny potřebují brakickou vodu všechny. Evidentně bych se měl vrátit zpátky ke studiu. :-)

Tak jsou druhy krevetek, kde je odchov těžký, ale netvrdil bych, že se caridiny nerozmnoží. Je to složitější, některé potřebují brakickou vodu. Měl jsem caridiny cantonské, chov mi nakonec v běžné akvarijní vodě nešel, ale dvě malé se mi tam zjevily.

Ahoj,
prvně bych opravdu zkontroloval jak píše Lojza zda nemáte hadice prohozené. Pak nepište zda na výtokové hadici nemáte něco připojené jako Reaktor na CO2, občas je problém zavodnit reaktor tak aby v jeho horní části nevznikla velká vzduchová bublina kterou je potíž protlačit....ale to asi nebude tento problém.
Píšete o pumpování, takže já bych filtr kompletně vypustil. Zkontroloval správnost zapojení vstupní a výstupní hadice. Konec výstupní hadice v akváriu třeba rampu bych vytáhl kousek nad hladinu. Všechny kouty na filtru bych otevřel a filtr zapojil do elektriky. Pak párkrát zapumpoval, aby na sání začala voda téct do filtru... prakticky jak když čištíte dno a hadicí samospádem vypoustite vodu do kýble. Postupně dojde k naplnění celého objemu filtru až po čerpací hlavu která začne tlačit vodu na výstupu zpět do akvária. Výstupní rampu si pak upravte pod hladinu jak chcete.

Ahoj, chci se zeptat zkušených pěstitelů Anubiasů, zda je šance na záchranu Anubiase hladkého, který byl umístěn na tak tmavém místě, že mi začal uhnívat. Zjistil a vytáhl jsem ho dost pozdě a po očištění zbyl z něho malý nazelenalý řízek, který asi po měsíci trochu vybledl. Teď je ve váze na světlém místě položený na mechorostu. Normálně bych ho už asi s lítostí vyhodil, ale pod ním jsou pořád čerstvě vypadající bílé kořeny. Co s ním dál, mám čekat na zázrak a jak ještě dlouho? :-(
Díky za rady.

Minulý týden jsem byl na burze na Pankráci (je každou neděli ráno) a pokud se pamatuji, tak tam měli pandy, Sterbaky, pygmejaky, zelené, skvrnité a pak thorakaty. Trpasličího si nepamatuji, ale pokud si z Prahy, tak si tam zítra zajeď, výběr je tam velký. Je to v ZŠ Horáčkova od 8:30. Já chodím tak na 9:00, to tam ještě není tolik lidí. Od 10:00 je to pak maso. :-)

Mám rozdělaný pytel, myslím že frakce 0,7-1,2mm. Ráno se mrknu. Vážně jen cca litr? A není to málo, Antone Pavloviči? Klidně dovalím víc.

Neměl by někdo prosím 1/2 litru až litr filtračního písku (max frakce okolo 1 mm). Mým pancéřníčkům malým by to udělalo velkou radost. Šmejdí sice i v substrátu, ale asi to není ùplně ono.

No já bych si třeba pořídil nějaké pomocníky. Parmička černopruhá, otík, clithon, neritina apod..Takové pomocníky uvidíš prakticky v každém hezkém akvárku a říká se jim řasožrouti..No a s tím hnojením? Na youtube si najdi Profiplants videoškola akvaristiky.. Každý díl si pusť třeba několikrát, neboť jen tak se všem těm zákonitostem ohledně hnojení dá porozumět :hmm: Mně to pomohlo :ahoj:

Měním v akváriích vodu týdně, hodně svítím, hodně hnojím. To znamená týdně věnovat cca dvacet minut až půl hodiny prostříhání toho, co přerostlo a taky to znamená vyměnit týdně třetinu až polovinu vody. Ve třech akváriích tohle i s odkalením bez problémů stihnu za hodinu. Kdybych měl jedno akvárium, tak je to půl hodiny možná i s tím prostřihem.
Každopádně voda z odkalení je u nás velice žádaná a zalívají se s ní kytky, kterým se ta prohnojená voda samozřejmě velice líbí. Kdybych s tím počítal už při rekonstrukci, byla by ve sklepě nádrž, do které bych tu vodu z akvárií vypouštěl a zalívala by se s tím i zahrada. Je mně to líto, že asi 100 litrů skončí týdně v záchodě, ale bohužel to teď už bez velkých stavebních zásahů nejde udělat.
No a akvária mám normálně na dřevěné podlaze. Barák není dřevostavba, nosný zdi jsou cihla, ale stropy jsou celý ze dřeva. U zdi to ničemu nevadí a pokud by akvárium prasklo, tak je asi úplně jedno z čeho barák je, protože to prostě zničí podlahy, nábytek a stejně tak i v patře nebo v patrech pod tím. To prostě řeší pojistka baráku, kvůli hypotéce ji stejně musím mít a jenom jsem si ověřil, že pojistka tuto situaci kryje. A samozřejmě doufám, že to nikdy nebudu muset řešit, jak spousta jiných akvaristů.

Ahoj jsem teda začátečník ale velký cihlový dům jsem stavěl pár let zpět. Sestra má jak ty říkáš dřevostavbu - za mě papírový barák, ale jo pak to vypadá docela dobře. Tak základová deska je komplet betonová, takže pokud máš bungalov a akvárko bude stát v přízemí na podlaze a pod tím všude jen pevný beton apod. tak nevidím důvod, proč by mělo akvárko praskat, když komplet podklad nic ze dřeva nemáš ? Za mě to je stejně jako ve zděném domě. Pokud tedy nebude akvárko v patře. Do patra bych ho určitě nedával - prohýbání dřevěných stropů apod.

Ahoj,
firma je to čínská (ovšem co se dnes nevyrábí v Číně). Nicméně recenze jsou až podezřele kladné. Jestli je to za takové směšné prachy a máš doma náhradu za toto, tak bych do toho šla. Sice bych počítala s tím, že se mi to po čase může zkazit nebo že to nesplní má očekávání, ale pokud máš 2oo Kč navíc (počítám do toho i poštovné), tak proč to nezkusit. :-) Zázraky a kvalitu od toho neočekávám, ale nenáročnému akvaristovi by to stačit mohlo.

Ja tedy pokud mohu pridat zkusenost s mini akvariem, tak za me je velmi pozitivni. Me se osvedcila klasika pri zabehu akvarii, jak vsichni pisete - kvalitni substrat, hodne rostlinek, menit pravidelne vodu a cekat a cekat : ) pak dat par sneku a zase cekat a az minimalne po 1-2mesicich jsem tam soupnul krevetky. Vsechno zatim slape, jak ma: )

Vodu prakticky nemenim, jen dolejvam odpary. Ale mam tam jen krevetky, takze bordelu v nadrzi moc nemam.

Panu Elektrikari bych doporucil stejny postup. Vice rostlin, necistit filtr, menit vodu a merit hodnoty vody a cekat az se vse stabilizuje.
Jsem velmi spokojen s aktivnim substratem japanese soil, ktery vsude doporucuji, ale to je pak na osobni preferenci : ) - roste to v nem opravdu samo: )

Pat mini mam a neni s nim zadny problem. Co je na nem dpatneho jsou prisavky - vydrzi tak dva mesice a pak zacne filtr klouzat dolu. Musel jsem tam hodit vetsi..

At se dari: )

Jestli alespoň trochu rozumíš polsky tady máš porovnání a praktické testy všech tří ultramaxů.
https://www.youtube.com/watch?v=6AyemEODGQc
Já teď používám Hypermaxe na 600 litrů a jedu poloviční výkon. Spokojenost. :palec:
K tomu stmívání. Dlouho jsem byl skeptický k TC 420 a jel jsem stmívač od IMK a teď s novým akvárkem mám TC421 a je to super.

Rozumím, proti řasám to možná funguje. Ale měls to v prezentaci v kolonce CO₂. Z toho jsem si vydedukoval, že to za CO₂ považuješ.

Měříš asi nějakými papírky, že? Alkalita 120 je co za jednotky? To jsou nějaké bazénové testy? :-) Většina akvarijní multimetestů měří alespoň NO₂ a NO₃. Bohužel papírkové testy jsou opravdu nepřesné… Nevím jak na Slovensku, ale v ČR poskytují vodárenské společnosti (zpravidla na svých stránkách) údaje o základních parametrech.

Kameny v akváriu vypadají, že obsahují vápník. Testovals je?

Nic proti Rotale, ale potřebuješ akvárko nakopnout jinejma stonovkama, https://rybicky.net/atlasrostlin/ceratophyllum_demersum :-)

Edit: Koukal jsem na ten filtr a je to teda ukázkový honič vody, prakticky bez objemu filtrační hmoty (0,06 l). https://cdn.rostlinna-akvaria.cz/upload/32869-1908454665.jpg
200 l/h (jasně reálně to bude méně ale i tak) v 15 litrech vody... Některé řasy takový průvan v nádrži rády přivítají. Být to moje akvárko, tak se kouknu na něco vhodnějšího nebo provozuju akva bez filtru...