Kolik kg písku nebo štěrku?

4cm

a nechceš aspoň napsat jakou vrstvu bys rád?

ne ja ctel na dno kolik pytlu ne cely plny akvarko je na dno

to by me teda zajimalo proc chces akva plny pisku ?

jinak je to jednoduchy vezmes sirku x hloubku a vynasobis to vyskou vrstvy sterku = pocet litru pisku (sterku) budes potrebovat

myslim že jeden pytel má 2 litry,takže abys to naplnil tak 100 pytlů ale 100x40x40 neni asi 200 né? je to 160=80

poradite mi kolik pytlu 3kg do akvárka o rozmerech 100x40x40

Horácův postulát: Je úplně jedno, kolik písku si pořídíte ... Nakonec stejně zjistíte, že je ho málo.
Více zde: horacovoakvarium.cz/…

160kg dělá jenom 7,5cm? Tak to je nářez! A to já mám doma zatím jeno 120kg. Tak že vyrazím na štěrk ještě jednou, naštěstí ho tam mají (zatím) dost.
Za radu moc děkuji.

K původní otázce.
Kolik štěrku do 500 l akvária?
Při průměrné výšce 7,5 cm cca 100 l = cca 160 kg křemičitého písku o zrnitosti cca 2-5 mm.

Filipsi: cim merite?
ANTIALGAE testem od Rataje. (Hypermangan.)

Estetika?Co tak nároky rybek?Vy prostě chcete měnit přírodu,ať to stojí,co to stojí. Kde mají rybky v přírodě rostliny,kromě období dešťů(impuls pro tření)?Možná druhy žijící v bažinách nebo na rýžových polích,ale jinak?Osvětlení - většina žije v polostínu(temnu) a Vy jim tam,kvůli rostlinám perete spoustu světla.
Pěstujte rostlinky a nezabývejte se chovem ryb.

Z chemického hlediska čistější je, z biologického hlediska ne(asi by jsi si musel zvyknout ji pít - přeci jen tam budou bakterie a různé kultury, které ve vodovodní vodě díky chlóru nejsou)...

Breberky by se daly odfiltrovat...

smajlik: Omyl v tom nevidim, stale trvam na tom, ze se udrzuje snaze. Vycistene a odkalene je za mnohem kratsi cas nez trva v zarostlem protrhavani, cisteni a odkalovani. Ovsem v mesicnim souctu to casove vyjde na delsi udrzbu, protoze se to musi delat kazdy den, na rozdil od zarostleho (tak si kazdy nechame ta svoje slovicka).

Stepan: Nemohla. Obsah "breberek" absolutne mimo normu, casta navsteva male mistnosti a mozna i vaznejsi nasledky zaruceny.

Voda z fungujícího akvária má nižší znečištění organickými látkami, nižší obsah dusičňanů než vodovodní. Je zdravější pro člověka na pití než vodovodní? Mohla by, ne?

"nebo v tom, ze se snaze udrzuje"

..To je právě ten omyl....
V cem presne je ten omyl? Ze hole udrzovane akva je cistsi, obsahuje mene bakterii, tj. sterilnejsi, nebo v tom, ze se snaze udrzuje (cisti, odkaluje)?
Se zbytkem souhlasim, kupodivu je to jen rozepsanejsi to, co jsem napsal.

..ChSK vody z městského vodovodu ..

To je take samozrejme, ze to tak je (v dobre funkcnim zarostlem akvarku). Ale skodi tato hodnota chsk nejak rybam (jsem si jisty, ze v jejich domovinach je zpravidla X-krat vyssi)? Potrebujeme mit z nejakeho duvodu chsk v hole nadrzi nemeritelne?
Mimochodem, cim merite?

Pro mě je argument i toto: ChSK vody z městského vodovodu - cca 3!, téže vody po pár dnech ve funkčním akva (s pískem, rybami, rostlinami, šneky, krevetkami...) - ChSK neměřitelná.

....Akva bez kytek a dna je cistsi, sterilnejsi, snaze se udrzuje (viz operacni sal)...
To je právě ten omyl. Takhle (ne)zařízené nádrže se používají v odchovnách, jako karantény, třecí nádrže nebo prodejnách, protože je to výhodné pro veškerou manipulaci (rozepisovat to snad nemusím). Ryby jsou intenzivně vykrmovány, jsou v nádržích v počtech, které mnohonásobně převyšují množství vhodné do společenské nádrže a jsou v nich velmi intenzivně používány léčebné a preventivní prostředky. To je ovšem vykoupeno nutností každodenního čištění a výměny značné části vody, používají se filtry velkých objemů jaké asi v zootechně neseženeš. V nezařízené nádrži díky metabolickým produktům a nespotřebované potravě může během několika hodin stoupnout koncentrace NH na smrtelnou hranici.
Provozovat holou nádrž určitě není řešení jak se vyhnout problémům. Je to v několika málo případech nutnost. Kdo ti kteří ji mít nemusí, udělají lépe, když na substrátu šetřit nebudou. Všechny ty breberky, které sice nikdo do akvária nedal ale buou zjištěny při bakteriologickém rozboru, dokáží totiž udělat za akvaristu většinu základní údržby.

Tak jsem také pro akvárium, kde budu mít jak rostlinky, tak také rybky a štěrkové dno. To, že na větší ploše dna může bujet více bakterií naž-li na ploše malé bez štěrku, je mi úplně jasný. Ale toho se zas až tak nebojím. Kdybych se toho bál, tak si nekupuji akvárko s plochou dne skoro 1 m2 . a když mi to na poprvé neklapne, tak začnu znova a znova a znova......já jsem si už svoje užil při pěstování masožravých rostlin. Všechno chce svůj čas na pochopení všech souvislostí.

Tak s tim bych problem nemel. Vsude zije spousta bakterii. Ve dne take. "Hodnych", i "zlych". A nepochybuju, ze i spousta dalsich veci (plisne, parazite, viry) Zkuste nabrat trochu sterku z akva, a poslat na bakteriologicky rozbor, a pak dlouze premyslejte, kde se to tam vzalo, kdyz jste to tam nedal.
Akva bez kytek a dna je cistsi, sterilnejsi, snaze se udrzuje (viz operacni sal). Ale je proste hnusne (ovsem proti gustu ....) a musi se udrzovat casteji.
Takze i u me poradne (dle moznosti) dno a kytky vitezi, u domaci nadrze pro radost.

Take nezapomenme, ze dno sice ubira objem, ale zvetsuje plochu, na ktere se muzou drzet nitrifikacni bakterie (a spol.).

Nobody: Právě ve dně se drží i přežívá spousta potenciálních nákaz rybek.
Mohl byste být konkrétnější? Co za nákazy máte na mysli? Co se může skrývat za rizika ve správně založeném, nepřerybněném akváriu se zdravými rybkami a rostlinkami?

Jaký estetický dojem udělá nádrž s nádhernými rybkami s holým dnem a kytkami v květináčích?
Nebude rozdílnost názorů na to - jestli vůbec dno a když ano, tak z čeho, jak vysoké ap., spočívat v rozdílných požadavcích na účel akvária?
Pro někoho může být vrcholem blaha odchov jeho oblíbených ryb, i kdyby k němu došlo v plastovém sudu, pro jiného pohled do "zeleného", kde rybky jsou "jen" za doplněk k rostlinkám... (Mnohdy pak "doplněk" hodnoty pověstné "třešničky na dortu"?!)

Na co substrát dna?I bez substrátu-rostliny pouze v květináčích - stabilita prostředí v pořádku.Právě ve dně se drží i přežívá spousta potenciálních nákaz rybek.

Milý Rolande, vzhledem k intenzitě a šíři záběru tvých příspěvků bych předpokládal alespoň základní znalost procesů, které v akváriu probíhají. Dostatečný objem substrátu dna je především v nádržích s menším množství rostlin často to jediné co jakžtakž udrží stabilitu prostředí. Prostor opravdu není vše.

Detrit na dně se odsaje.Tím,že tam bude štěrk(rostliny nejsou),zaděláno na zbytečné problémy v akva. Filtr nejspíš nebude stíhat!
Hůř se odkaluje dno se štěrkem než holé.

Jestli chce mít chovné akva, tak ano(tam nejsou dekorace, dno, nic, jen rybky), ale mít třeba akva s kořenem a kameny beze dna a pořád odsávat bordel ze dna ? To se mi zdá při nejmenším zvláštní.

Proč kvůli kreativitě raději neubrat ryby?

Proti tomu nic nemám, ale proč rybám ubírat prostor, když to není potřeba jen kvůli kreativitě?

Faktem je, že nerovné dno v rozmezí 5-15cm vypadá lépe a přirozeněji než rigidních "5cm všude" (ze stejného důvodu si lidé dávají do akvária 3D pozadí). Dalším plusem je, že rostliny s velkým kořenovým systémem (echinodory) v něm lépe koření a rostou. V malém akvárku by však velká vrstva písku vypadala podivně. Já to vidím tak, že velké akvárium umožňuje větší kreativitu - i ohledně dna - tak proč toho nevyužít.

Koukal jsem na tvoje akvárko a vypadá to jako když tam máš štěrku trošku a navíc rovně.

Zdá se mě že jsi bohužel drobet mimo mísu.

Detrit na dně se odsaje.Tím,že tam bude štěrk(rostliny nejsou),zaděláno na zbytečné problémy v akva. Filtr nejspíš nebude stíhat!
Hůř se odkaluje dno se štěrkem než holé.

Nebude hezké, pokud se bude po dnu povalovat dendrit - bude-li tam štěrk, zapadá do něj. Ale za předpokladu, že tam budou ryby

Když nebudou rostliny,k čemu je dobrý štěrk?

To tam tolik štěrku mít nemusíš... ale zase moc málo bych ho tam taky neměl - přeci jen do něj padá dendrit.

Vysvětlete mi prosím vás někdo, proč by se měla vrstva písku nebo štěrku odvíjet od velikosti akvária? To nechápu. Když tam nebudou rostliny tak tam snad nebudu cpát tolik štěrku ne?

Tak jsem si štěrk otestoval. Na levo je dnes přivezenej (120kg mě nestálo skoro nic). V pravo je písek, který jsem koupil od jednoho akvaristy, který mi ho prodal asi před rokem jako 100% vhodný do J.Am. biotopu (90kg za 600kč). Tím v pravo sypem u paneláku schodiště .

, ale klidně můžeš mít v akva všude stejnou vrstvu (jen postupné zvyšování směrem dozadu dělá opticky dojem mnohem většího akva
A jeste doplnim jen to,ze detrit se pak shromazduje v nizsich mistech,to znamena u predniho skla nebo nekde v rohu,kde se pak snadno odkali a neusazuje se tam,kde by nebyl zadany (pod koreny,kameny...)

Dělá se také různá vrstva vepředu akva a vzadu akva(aby nedošlo k posunu je potřeba nějak zachytit, třeba kamenama ve dně - koukni ke mě, je tam fotka i při nasýpání terasy ) - přičemž dozadu nasadíš rostliny co mívají velký kořenový systém a dopředu nic moc nedáváš - maximálně nějaké malé rostlinky, ale klidně můžeš mít v akva všude stejnou vrstvu (jen postupné zvyšování směrem dozadu dělá opticky dojem mnohem většího akva )

Sklon písku by měl být skoro obrácený. Dozadu se dávají větší rostliny a do předu nejlépe nějaký rostlinný kobereček a ten přeci potřebuje více světla, tudíš by měl být blíž k hladině.

V akvariu o rozmerech dna 120*50 mam vrstvu sterku u predniho skla cca 5 cm a vzadu kolem 12..Do akvaria se vlezlo cca 55kg sterku,koupeny v Obi jako "kačírek".Cena 59kc za 50kg.

Nasyp tam tolik písku aby jsi měl vodní sloupec okolo těch 40cm takže těch 10 cm je akorát. Hlavně ho ale vyzkoušej v octě. Písek by mohl být i jemnější.

co třeba 7 nebo 8?

Bude.

10cm. A hrubost? Bude stačit?

4 je moc málo a 15 moc moc.

Ahoj, chtěl jsem se zeptat, kolik štěrku mám dát na dno akvárka o rozměrech 180x50cm. Mělo by to být akvárko zaměřené na J.Am., tedy více rostlinek. Vím, že se to tady už probíralo, ale moc z toho moudrej (zatím ) nejsem. Zde jsem se dočetl že od 4 - 15cm. Mě jako začátečníkovi, to moc jasný není.
Díky moc. Ch.

Je to nesmysl i podle tabulek. Pro příklad: diamant 3500, žula 2900, křemen 2600 kg/m3 ... Jinak u sypaných nebo pórovitých látek se hustota počítá jako podíl hmotnosti a celkového objemu - včetně mezer. Pro puntičkáře: Uvedené hustoty platí pro teplotu 20 st. Celsia.

Ta hustota 5000 kg/m3 možná platí, jestli je to z tabulek, ale nepočítáte ty mezery mezi zrníčkama. Pak je samozřejmě ten kýbl s pískem lehčí, než třeba samotný kus kamene o stejném objemu.

ty pytliky sou vetsinou po kilech