Rovnoměrnost spotřeby

S měřením Fe je problém že některé použité chemikálie jsou špatně zjistitelné pomocí klasických testů.

Dobrý den, chci se s vámi poradit ohledně mého problémů.. Používám hnojiva od flourish ke zvednutí obsahu železa a fosforu. U flurish iron je předepsaná dávka 1 ml přípravku na 100 litrů vody ke je zvednutí hodnoty železa o 0,1 mg/l. Již čtvrtý den dávám 5 ml přípravku denně a stále se mi hodnota nedaří zvednout. Na testování používám kvalitní testy od JBL pro, kapkové. Vlastním 160l rostlinné akvárium, kdy dno je pokryto kobercem z eleocharis+ zadní část akvária rotalami. Může to být způsobeno, že akvárium bylo před dodáváním hnojiva tak vyčerpané, že to teď rostliny berou v takovém množství, že než provedu po přidání přípravku další den opětovný test, tak je železo vyčerpáno rostlinami? Jelikož každý den přidávám tak 5x větší koncentraci, než je doporučeno. Popřípadě, napadá vás kde by mohl být jinde problém? Děkuji za odpověď

Tak jsem dneska koupil Sera flonerette-a, snad tím kytkám pomůžu a rybkám neublížím. Zítra to dám k anubiasům a stonkovkám.
www.sera.de/…

...Vodní zdroj je lesní studánka, takže parametry se asi mohou měnit...
Už to tak bude.

Tak přeci jen jste chtěl vědět tohle, to jsem mohl spočítat . Vodní zdroj je lesní studánka, takže parametry se asi mohou měnit. Ale je to lepší voda, než nám teče z vodovodu.

Tak jste mě přinutil projít si záznamy ve vašem deníku v prezentaci...
Přitom stačilo napsat, že vodu mezi rozbory jste měnil cca 10x...
Přemýšlím o tom, proč se při porovnání obou rozborů při takto prováděných výměnách tak výrazně změnily její parametry a napadá mě jediné - že se změnily parametry vstupní vody...

Je to první rozbor vody z akvária, odběr byl 22.10, ten druhý je vstupní voda. Všechny výměny si píšu do deníku nádrže a už jich bylo hodně. Nejdelší interval byl snad 7 dní.

kofejn napsal: MCI je co?
Method of Controlled Imbalaces - Metódia riadenej nerovnováhy: www.aquaticplantcentral.com/…

Druhý pokus...
Kolikrát jste měnil vodu mezi prvním a druhým rozborem?

Voda byla odebraná při výměně, v tomto případě čtvrtý den.

Mezi těmi dvěma rozbory jste také takto měnil vodu?

50litrů asi 1/4.

Kolik vody měníte?

Měním 2x týdně cca po pěti dnech. Bavili jsme se jen o železe ve vlákně o problému s anubiasem 16.10.: rybicky.net/forum/10376-anubias-problem

Jak píše Václav - nepodceňte výměnu části vody.
Nevím, jak to máte zařízené teď, ale z těch rozborů je evidentní, že klesá alkalita. Aktuálně necelý 1 dKH je na hraně! Relativně nízké pH vám umožňuje použít ke zvýšení alkality jedlou sodu, aniž byste musel pH dostat do hodnot, které nebudou už tak dobré pro kytky. (Jak na to si vyčtěte zde: maniakva.sweb.cz/… )
Vzrůstající PO4 a NO3 svědčí o tomtéž - o potřebě měnit část vody. Kytky zatím nestíhají zkonzumovat to, co rybky vyrobí, takže o nějakém přihnojování EI ap., nepřemýšlejte.
Ovšem úprava poměru Mg:Ca (pomocí nejlépe MgSO4.7H2O) je IMO žádoucí; mám pocit, že jsme to tu nedávno detailněji probírali(?). Tvrdost máte tak nízkou, že si to můžete dovolit.
Trochou Fe byste nemusel nic pokazit.

V hi-tech akvaristice skončit nechci . Ale železo kytkám asi opravdu chybí, to bych pořešit měl.

Já být tebou tak se v tom tak detailně nerýpu. Hnojiva máš ve dně dost, tak jen měň pravidelně 1/3 vody týdně. Jakmile se budeš takhle detailně v tom hrabat, skončíš víš kde.

MCI je co? PMDD a EI už jsem zahlédl.
Tak nějak jsem tušil, že konkrétní odpověď nedostanu, spíš jsem čekal něco ve smyslu: železo málo, fosforu ve vztahu s dusíkem moc, vápník OK. A pak bych študoval dál, jak je dodat.

kofejn napsal: ...jách bych rád věděl, jaké prvky bych měl do akvária dodat, aby byly živiny vyvážené. Nevím jestli vzít jako vztažný bod dusičnany či fosfor. ... Nepotřebuju nějaké hodnoty pro maximální růst rostlin (to bych řídil osvitem), spíš aby netrpěly nevyváženou výživou.
Rastliny potrebujú makro (N, P, K, Mg, Ca, S) a mikroprvky (Fe, B, Mn, Mo, Zn, ...), k tomu O, H, C (všetko chem značky) a svetlo. Do vody a dna to dostanete hnojivom, krmivom a prípadne aj výmenou vody (ak ich obsahuje). Samozrejme, kyslíkom ani vodíkom sa nehnojí a svetlom sa svieti

Existuje viacero metód hnojenia, počnúc nehnojením, hrdzavými klincami, cez komerčné hnojivá, PMDD, MCI, až po EI. A nikto asi nepovie, ktorá je najlepšia, resp. každý bude odporúčať tú svoju (ja používam niečo medzi MCI a PMDD). Prajem veselé študúvanie

Pomery jednotlivých prvkov sú tak trochu alchýmia, pretože pre bežného akvaristu s bežnými testami je problém zmerať všetky živiny, a tak ostáva len pozorovanie prejavov nedostatku/nadbytku živín, ktorými k nám rastliny hovoria, ale popisovať ich tu a teraz je nad moje sily. Možno sledovať aj vývin rias (metóda MCI). Ja by som ako základ vzal ten prvok, ktorého je najviac, pretože je jednoduchšie živinu pridať ako odobrať.

V neposlednom rade, považujem za oveľa jednoduchšie prispôsobovanie dávky hnojiva ako úpravu intenzity osvetlenia. Lenže, osvetleniu musí zodpovedať aj množstvo živín, a naopak...

Nevím kam mám můj dotaz zařadit, ale tady by to mohlo být.
Po dvou měsících jsem si nachal udělat rozbor akvarijní vody 4 dny po výměně 1/4 vody. Zdá se mi, že se konečně chytly i stonkovky a pěkně povyrostly. Zatím se nedaří Echinodru, pořád přelisťuje. Možná že některé stonkovky začly rust proto, že se kořeny dostaly k Osmocote kuličkám ve dně.
Vstupní voda zde: rybicky.net/fotogalerie.php…
Aktuální rozbor: rybicky.net/fotogalerie.php…
Aktuální stav: rybicky.net/fotogalerie.php…

V jiném vlákně mě Sid upozornil, že mám asi málo železa ( rybicky.net/fotogalerie.php… ) a jách bych rád věděl, jaké prvky (a jakým způsobem) bych měl do akvária dodat, aby byly živiny vyvážené. Nevím jestli vzít jako vztažný bod dusičnany či fosfor. Svítím 9h denně 4h-4h pauza-5h, CO2 nemám a zatím neplánuju. Nepotřebuju nějaké hodnoty pro maximální růst rostlin (to bych řídil osvitem), spíš aby netrpěly nevyváženou výživou.
Složení rostlinného i živočišného osazenstva mám v profilu a ten růžkatec je tam dočasně do konce týdne.

Díky. Nešlo mi o sestavení hnojení, spíše o teorii a vaše názory. Podle obsahu v sušině by to znamenalo dávkovat dusík minimálně v dvojnásobném množství. Spíše více. A to se přiznám, že představa, že denně přidám 0,15 fosforu (zhruba tolik potřebuji pro udržení 0,25) a třeba 0,5 dusíku ... no nevím. I když všechno je možné. Třeba to zkusím Rybičky tam skoro nemám, detritu minimálně i když téměř neodkaluji, takže možná je potřeba dodat trochu více NO3. Limitní u mne nedávno byl právě dusík, takže přidávám, ale není vyloučeno, že málo.

Neví někdo, alespoň orientačně, v jakém poměru rostliny spotřebovávají jednotlivé živiny?
Jak už tu zaznělo, o potřebě jednotlivých živin vypovídá jejich obsah v sušině. A taky už tu zaznělo, že jak potřeba, tak obsah se budou v jednotlivých druzích rostlin více nebo méně lišit.
Obsah jednotlivých živin se u makroprvků pohybuje asi takto (v g/kg):
N - 5-30, P - 1-3, K - 10-30, S - 0,7-3, Ca - 3-20, Mg - 1-10
a u stopových prvků (v mg/kg):
Cl - 200-10000, Fe - 50-100, Mn - 40-60, Zn - 30-50, B - 5-50, Cu - 5-10, Mo - 0,2-1.
Ještě pro představu, jak tyto hodnoty vypadají u Elodea nuttallii:
N - 16, P - 1,4, K - 8, S - 0,8, Ca - 2,8, Mg - 1 g/kg sušiny
a Fe - 60, Mn - 4, Zn - 8, B - 1,3, Cu - 0,8, Mo - 0,15 mg/kg sušiny.
Zapomenout nelze ani na C, O a H - rostlinný organismus obsahuje cca 45% C, 45% O a 6% H...

... "to, zda rostliny pro svůj růst potřebují například jeden díl uhlíku, dva díly dusíku a tři díly fosforu (analogicky něco jako u lidí optimální poměr cukry/bílkoviny/tuky) nemá se zarybněním nic společného." ...

Jak to? Ryby přece také (v potravě) spotřebovávají dusík (→ aminokyseliny → bílkoviny → svalovina) a fosfor (→ hydroxyapatity → kostra). A můžou se lišit v rychlosti růstu, mohutnosti svaloviny, mohutnosti kostry ... takže zase různá spotřeba - jako u rostlin :o) ...

Kazda jinak, a kazda v ruzne fazi rustu jinak.
Ale to, co te zajima, je zjednodusene zastoupeni jednotlivych prvku v susine. Da se dohledat orientacne pro suchozemske rostliny, pro podvodnicke asi bude podobne.
Jak pise Horac, k nicemu to moc nebude, nevis, co odkalis (i ve forme ras ve vode a ruzneho mikrozivota), co spotrebuji na svuj rust ryby ... Tak nezbyva nez se ridit pri davkovani hnojeni bud pocity a projevy rostlin, nebo merenim.

To, co píšeš, je samozřejmě pravda. Ovšem to, zda rostliny pro svůj růst potřebují například jeden díl uhlíku, dva díly dusíku a tři díly fosforu (analogicky něco jako u lidí optimální poměr cukry/bílkoviny/tuky) nemá se zarybněním nic společného. Asi jsem první otázku položil nepřesně. Tak oprava. Neví někdo, alespoň orientačně, v jakém poměru rostliny spotřebovávají jednotlivé živiny?

filipsi napsal: Podivej se treba na toto: en.wikipedia.org/…


A jsme u toho. Redfield ratio. Řekněme, že mám před výměnou 0 NO3. Nedodávám, i se to projeví na kytkách. Vyměním vodu tak, aby NO3 bylo cca 4-5 (není problém pokud znáš vstupní vodu). Takže, v akva máš 0,25 fosfor a 4-5 NO3.

Co dál? To byl ten důvod na dotaz. Je spotřeba jednotlivých prvků zhruba stejná, takže budu dávkovat stejně dusík i fosfor a poměr zůstane zachován, nebo je spotřeba jednotlivých prvků rozdílná, a při stejných dávkách se bude poměr průběžně měnit?

Budu-li věřit tomu, že PMDD je namícháno poměrově dobře na každodenní dávkování (už to samo o sobě ukazuje poměr spotřeby jednotlivých prvků) a budu dávky určovat dle fosforu a železa (mám namíchané a dávkuji jednotlivé položky samostatně), co s NO3? Spotřebovává se rychleji než ostatní, nebo pomaleji?

Petr1 napsal: Ty ztráty nejsou ani tak podstatné. Pravděpodobně se nebude jednat o velké výkyvy, ale o rovnoměrný proces.

Ztráty nejsou podstatné? Asi si nerozumíme. Ztráty = spotřeba. A na tu jsi se ptal. Ptal ses na rovnoměrnost spotřeby N a P. A v jakém poměru je doplňovat, aby jejich koncentrace byla konstantní, ne? Jenže to je přece NUTNĚ pro každé akvárium jiné (různé ryby /s různým metabolismem/, různá míra zarybnění, jiné rostliny a jiné množství rostlin, denitrifikace /únik dusíku ze systému/ ano či ne atd.). To vše ovlivňuje spotřebu N a P. Příklad: Do akvárka, v jehož dně vesele poběží denitrifikace, přece budeš muset přidávat víc dusíku, než tam, kde to nepojede, ne?

Podivej se treba na toto: en.wikipedia.org/…
a diskutovany vztah k akvaristice a vyzive rostlin.
O tech korincich bylo take mnoho diskuzi, co se zda jako duvod jednomu, se druhemu nezda. Asi pujde o pomerne tezko resitelny "problem", spoustecu bude vic.

Ty ztráty nejsou ani tak podstatné. Pravděpodobně se nebude jednat o velké výkyvy, ale o rovnoměrný proces.
Kontrolovat by se to také dalo snadno - stačil by v rozmezí několika dnů přesný test na NO3. Jenže jsem jich vyzkoušel několik a hodnoty pod 10 jsou prakticky neměřitelné. Například 5 tím změřit nejde (vyzkoušeno na relativně přesných vzorcích, kde byl dán NO3 a v různých poměrech naředěno vodou s 0).
Jsem schopen smíchání vody v akva s vodovodní nastavit určitou hodnotu, to samé s fosforem, kde je přesnost měření přeci jen vyšší, ale už nejsem schopen po týdnu zkontrolovat, zda poměr zůstává, respektive jak se mění NO3. A tak fosfor udržuji konstantně okolo 0,25, ale u NO3 nemám o úrovni ani potuchy. Asi to není důležité, akva funguje perfektně, problémy nemám s ničím, snad jen s tím, že musím pořád stříhat a vyhazovat přírůstky, ale to je tak vše. Jenže běžná akvaristika mi tím tak trochu skončila, už není co vymýšlet, a tak zkouším rýpat i do věcí, co asi nejsou až tak důležité. Jen mne to zajímá po stránce teoretické. Mimochodem, když už jsme u toho - má nadbytek či nedostatek něčeho vliv na vypouštění kořenů u Limnophila sessiliflora? Zpozoroval jsem, že i rostliny rostoucí až k hladině rostou normálně a někdy v určitý okamžik začnou všechny (bez ohledu na výšku) vypouštět kořínky po celé délce stonku. Co je k tomu stimulem?

Každé akva je iné, musíš len skúšať a merať...

Pochybuju, že Ti na tohle někdo odpoví. Je tam příliš mnoho proměnných a nevím, jak bys je chtěl kontrolovat. VSTUP: krmivo, hnojiva, nová voda - musel bys znát přesný obsah N,P. VÝSTUP: spotřeba N a P při nárůstu biomasy (bakterie, ryby, rostliny), ztráty N a P při odkalování, případně ztráty dusíku při denitrifikaci v bezkyslíkatých zónách dna a bůhvíco dalšího ...

Ahoj lidi,
mám takový malý dotaz - neví někdo z vás, jak je to s rovnoměrností spotřeby jednotlivých komponent hnojiv? I když to bude mít každá rostlina jinak, dá se nějak přibližně a obecně říci, v jakém poměru jsou jednotlivé prvky spotřebovávané?
Zajímá mne hlavně NO3 a fosfor. Pokud je v akváriu nastaven nějaký poměr těchto dvou prvků, v jakém poměru jednotlivé komponenty doplňovat, aby poměr zůstal zachován? Přibližně ... ?