Přidávání amoniaku

S ohledem na svou nebezpečnost je dusičnan amonný uveden v seznamu látek považovaných za prekurzory výbušnin, jejichž prodej nepodnikajícím fyzickým osobám podléhá v Evropské unii dozoru, aby bylo zabráněno jejich zneužití k nedovolené výrobě výbušnin. Dusičnan amonný nelze podle tohoto nařízení prodávat ani držet samostatně ani ve směsích či látkách, v nichž je koncentrace dusíku pocházejícího z dusičnanu amonného větší nebo rovna 16 % hmotnosti.
Citace z Wikipedie.

Volá sa to AD Blue.Je to hotový roztok 32,5% močoviny, 67,5% destilovanej vody.

No, tak pořiď močovinu, u benzinky ji mají vysoce čistou a už v roztoku, něco nastuduj a můžeš začít...

Tak je jasné že tohle pravidlo neplatí zas až tak dlouho ale že by se dříve používal běžně to bych neřekl, a to jsem v tom namočený už dost dlouho. Ono hnojení rostlin jako takové je poměrně nový obor.

No na stránkách akvarijni-hnojivo.cz/… ja tato látka uvedena, takže v akvaristice se asi používala běžně. Je tam i kalkulačka míchání. A každý smrtelný živnostník se k této látce dostane. Takže jsem čekal odpověď od akvaristů co s tím mají zkušenosti, přidávají dusík, aniž by zvedali hořčík nebo draslík.

Ja si myslím, že keď sa bude k nej chcieť dostať, tak sa dostane.
Ale osobne by som citáciu ktorú si dával (alebo podobný text s varovaním - na vlastné riziko), dal do modrého rámčeka (na začiatok, ako v iných témach).

Ptáš se tu na látku, ke které se normální smrtelník nedostane, takže co čekáš za odpověď.

Dík . To mi došlo, když jsem našel článek s tím obalováním mletým CaCO3.

Richo napsal:.. Na hladině zůstal nějaký prach. Je to normální, nebo v destilce se to rozpustí...
- ano je to normální
- ne, nerozpusti se ti to v destilce, stav bude obdobný,

Dusičnan amonný totiž není výbušný sám o sobě. Jde spíš o oxidační činidlo, které oheň „krmí“ kyslíkem. Podle Gabriela da Silvy, lektora chemického inženýrství na University of Melbourne, ke vznícení dojde pouze za správných okolností, kterých je obtížné dosáhnout. vtm.zive.cz/…

Áno, dá sa použiť na výrobu výbušín a pri požiari by som ho nechcel mať doma (ako veľa iných povolených látok).
Obchodu na alibi a evidenciu asi stačí čestné prehlásenie (ak by niekto kupoval veľa na útok je evidovaný )

U nás v areálu, je prodejna Verkon a ten ten dusičnan amonný má. Koukám na stránky a asi stačí vyplnit nějaký prohlášení. Ale nezkusil jsem koupit.
www.verkon.cz/…

Jj, tak asi povolení k držení mám, když mi jej legálně prodali .
Edit: Dnes se NH4NO3 dodává pro zemědělské účely granulovaný, přičemž granule jsou pokryty povlakem mletého CaCO3, aby se neslévaly, a potlačila se tak náchylnost k explozi. Zdroj www.technickytydenik.cz/…

S ohledem na svou nebezpečnost je dusičnan amonný uveden v seznamu látek považovaných za prekurzory výbušnin, jejichž prodej nepodnikajícím fyzickým osobám podléhá v Evropské unii dozoru, aby bylo zabráněno jejich zneužití k nedovolené výrobě výbušnin.[5] Dusičnan amonný nelze podle tohoto nařízení prodávat ani držet samostatně ani ve směsích či látkách, v nichž je koncentrace dusíku pocházejícího z dusičnanu amonného větší nebo rovna 16 % hmotnosti. Citace z Wikipedie

No tak vařit to nemíním . Roztok se má uchovávat v ledničce? A co ten prach na hladině, je to normální?

Dost nebezpečná látka při zahřátí je z toho rajský plyn a při ještě větší teplotě je z toho trhavina.

Pořídil jsem si od FUNCHEMu 99% Dusičnan amonný a protože nemám destilku, tak na zkoušku jsem trochu rozmíchal v kohoutkové vodě a jakoby se to nerozpustilo. Na hladině zůstal nějaký prach. Je to normální, nebo v destilce se to rozpustí dočista dočista ?

Tých 4.1% je horčík, takže celý MgO bude 6.8%. Ale inak si to zhrnul správne, zvyšných asi 16% môžeš akurát hádať a veriť, že tam je i vápnik.

Vo svojom experimentálnom akva "čierna ovca" som mal nadbytok fosforu, tak som sa rozhodol pridávať liadok amónny, ale nie je mi celkom známy jeho obsah.
Podarilo sa mi zohnať dusičnan vápenato-amónny, kde celkový obsah dusíka je 27%. z toho 13,5% v amónnej forme a 13,5% v dusičnanovej. Logicky NH4.NO3 (dusík 1:1)
Po prepočte by to malo byť 17,4% v NH4 a 59,8% v NO3. Taktiež MgO udávajú 4,1% - spolu 81,2%
Zvyšok tvorý asi vápenec, ale v akej forme? resp. aké tam môžu byť prímesy? Niektorí výrobcovia spomínajú dolomitový vápenec.

Čistý NH4NO3 obsahuje 34% N (ten nemám), ale vtedy by to bolo 97,1% - zvyšok asi vlhkosť

Zdravím,
studijní materiál z Mendelovy univerzity:NH4+ pro vodní organismy prakticky neškodný i v koncentracích desítky mg/l.
web2.mendelu.cz/…

Jo, to je dobrý odkaz, z té tabulky v návodu se dá vyčíst nějaký názor. Charakteristicky si to všímá toxických koncentrací pouze NH3, a tabulka ani nejde pod pH 7, protože tehdy je podíl NH3 maličký.

K hodnote NH₄⁺ sa dostaneš na základe pH, pKa NH₃/NH₄⁺ je 9.25. Nehovoriac o tom, že pri "normálnom" pH bude skoro celá nameraná hodnota NH₄⁺.

Ale či existuje nejaký odporúčaný limit pre akvárium, to netuším, priam pochybujem.

Je pre ľudí vo vzduchu desiatky ppm (podľa štátu a časov priemeru), v pitnej vode 0,5 mg/l, v kojeneckej vode 0,25 mg/l (samozrejme dohromady obidve formy).

EDIT: Z toho, čo som čítal (a, priznávam, nie je toho mnoho), by som povedal, že limit NH₄⁺ bude vychádzať z podielu NH₃, takže keď pri pH=7 je NH₄⁺/NH₃ asi 200 a limit NH₃ je 0,2mg/l, tak limit bude 200×0,2mg/l, ergo asi 40mg/l.
Je síce na mieste otázka, či vysoké NH₄⁺ nebude rozhadzovať homeostatitcké pH, ale... netuším.

Já tedy ten test nemám ten to ale nerozlišuje. www.akvarista.cz/…

Znáte někdo nějaký vybádaný věrohodný údaj, kolik amonia (nikoli amoniaku) je v akvarijní vodě "dovoleno" jako neškodné?

-jenom ten trident se sotva vešel do kýble ,když jsem to přendaval , jsem to řešil starým akva 80l
-edit - ,,vedra,, jsme tu měli v létě, ted tu máme zimu

ale tak to má od vedra daleko (kýbl)

-Truly, o víkendu jsem stáhnul kytky z venkovního akva a taky čekaj než se rozhoupu, kam je zasadím
-sice to není kýbl , ale voda je čerstvá, jen hlídám teplotu a svítím zářivkou

oka, čisto teoreticky ako dlho pri svetle bez dna a živin dokažu takto vydržať?

Nedoporučuji.
Nedostatek živin není tak zlý, jako potenciální zkažení vody.
Tady bude zřejmě limitním faktorem světlo. Dejte je ke světlu.

ahojte
Potrebujem este týžden vo vedre udržať rastlinky pri živote.
Mylite že okrem svetla by som im tam ako živiny mohol pridať 50% odkalenej vody z akva?

Diky za nabidku, myslim, ze mi ma pullitrovka vystaci jeste na mnoho let.
Podle Tve prezentace se ho snad brzy zbavis, zatim men casteji vodu.

Četla jsem jen první tři příspěvky v tématu, ale jestli tím někdo hnojíte, tak prodám! Mám doma amoniaku plné akva

asi je to blba poznamka, ale nebylo by jednodusi si od nekoho vzit trochu vody z odkalování místo složitýho míchání nejakejch humusu z cpavkove vody?

Potem.

Bezne? Ja mel za to, ze je velmi rychle premenen na mocovinu.

Jej, to by to dopadlo, kdyby se nám amoniak v těle (potažmo v játrech) ukládal... On se totiž sám o sobě ukládat nedá. Funguje to tak, že je amoniak buď okamžitě zabudován do aminokyselin, nebo je z něj (u savců) vytvořena močovina, která se následně vylučuje z organismu. Amoniak jako takový je silně toxický zejména pro centrální nervový systém a pokud dojde k poruše metabolismu (třeba selháním jater), tak ten jedinec poměrně brzy zemře. Bohužel játra jsou v tomto nezastupitelná, takže pokud nefungují, tak finito...

Ok, díky. Btw kdesi jsem četl že žraloci mají velké množství amoniaku v těle. Jako paryby nemají plynový měchýř a proto ho mají ulžený v játrech, které jsou na takové tělo větší než obvykle...Je to možné?

1) Chlorid hlinitý se vůbec nemusí disociovat, aby se projevil jako kyselina. Jde o elektronově deficitní molekulu, funguje jako akceptor volného elektronového páru a tudíž jde o Lewisovu kyselinu.

2) Vylučování amoniaku : viz issuu.com/… (článek Dusík a ryby).

Ryby vylučují amoniak převážně žábrami (přes 90%) právě ve formě NH3!
Proto také při vyšším pH a obsahu NH4/NH3, kdy stoupá podíl NH3, se rybami produkovaný NH3 nemůže ve vodě rozpouštět a může dojít k autointoxikaci ryb.

Mám v tom asi fakt zmatek - byl jsem pevně přesvědčen že to je přesně naopak. Teda pokud jde o sul tak jde jak jsi psal třeba chlorid hlinitý tak pak je to jak? Myslím během disociace.
A Ještě jeden dotaz ohledně vylučování amoniaku z těl ryb - v jaké formě ho tedy vylučují? To snad ani nejde aby si jen tak ulevily čpavkem...?Nebo jo?
Díky

Ty jo...to fakt? Normálně čistý amoniak? Já jsem vždycky myslel že z nich jede močovina a ta se činností bakterií (ne nitrifikačních). No ještě že to není bežné u lidí...

"Sůl slabé zásady a silné kyseliny má vždy reakci kyselou."
Ale já s tebou vůbec nepolemizoval o výsledném pH, já jen tvrdím, že NH4+ se nechová jako slabá zásada a NO3- se nechová jako silná kyselina. To je prostě KRAVINA a na tom trvám (po tolika letech studia chemie ani nemohu jinak).

"(Bronstedova) teorie platí pouze pro kyseliny a zásady, nelze uplatnit na soli. Soli kyselin se řídí podle LEWISOVY TEORIE."
Další nesmysl. Kdes to sebral? ... Bronstedovu teorii lze aplikovat na jakoukoliv látku schopnu odštěpit/přijmout proton. Obecnější Lewisova teorie "jen" umožňila vysvětlit kyselý charakter látek, které H+ odštěpit nemohou (např. chlorid hlinitý). Sorry, ale máš v tom totální chaos a pak sem píšeš blbosti typu "dusičnan je silná kyselina". Není a nikdy nebude. Ani ve vodě, ani v bezvodém prostředí. Ani vůči slabé zásadě, ani vůči silné zásadě. Prostě NIKDY. Ať už na něj aplikuješ teorií kolik chceš.

Mocoviny bych si asi s klidem malou lzicku dal, to zas jo Nerikam, ze je toxicka, jen pro vodni prostredi je lepsi amoniak (v rozumne - pomerne male koncentraci).

Problem je prave v tom, ze vodni rostliny vetsinou na rozdil od suchozemskych nejradeji amoniak (taky se mi to nezdalo, ale nedavno jsem se o tom presvecil). A predevsim - ryby (temer vsechny) vubec neprodukuji a nevylucuji mocovinu, ale cpavek. V tom byl asi ten zakopany pes

No psal jsem že nejsem odborník přes rostliny, nevím kolik je toho třeba - btw proč by ta močovina měla být toxická? Je to přirozená součást lidského i rybího těla. Býci se tím přikrmují pořád pro lepší nárust svaloviny. Podle mě by to s toxicitou mělo být lepší - je to přece jen amid...KLidně si můžeš zajít na JZD a dát si jednu lžičku Nic se nestane.
Jak je to s vodníma roslina to nevím. Pro běžné suchozemské rostliny je lepší hnojit močovinou.

S tím editem souhlasím - psal jsem
"Nejsem v tomhle odborník, kdoví jestli tam nedojde k porušení chelátu, navázaní minerálů do nějakých nevyužitelných sloučenin atd..."

Hmm, pekne se to rozjelo. Mozna by bylo dobre ohlednout se trochu zpet na rybicky.net/forum/8812… Tam se tohle mimo jine take resilo.

filipsi - V mem pokusu byla koncentrace amoniaku asi 0,15 mg/l.

Polyfenes - S tu mocovinou bych byl opatrny - pro akvarium je rozhodne prirozenejsi amoniak. A v koncentracich pro rostliny dostatecnych rozhodne amoniak na pH velky vliv nema (dokonce jej muze pekne stabilizovat). Priklanim se k prispevkum Horáce a Sida.

zrada - Snad nerozpoutam dalsi nikam nevedouci debatu, ale srovnavat pridavani cpavku se cpanim deti steroidy (jestli to tak vazne bylo mysleno) je dalsi usmevny priklad nesmyslneho boje proti umelym zasahum. Kdyz uz mame srovnavat, tak dobrym prirovnanim je doplnovani na bilkoviny chude stravy proteinovymi izolaty. Na tom snad neni nic spatneho.

Edit: Jeste bych dodal, ze velka cast teto diskuse je sice "chemicky zajimava", ale prece jen je to v akvariu o dost slozitejsi. Brönstedova a Lewisova teorie jsou (stejne jako vetsina podobnych chemickych "zakonu" a poucek) trochu nadsazene jen takovou poloempirickou berlickou - modelem s omezenou pouzitelnosti. V akvariu vstupuje do hry spousta dalsich latek, z nichz nektere jsou v koncentracich, pro nez takove zakony jsou uz jen dosti vzdalenou limitou. Ani nemluve o rybach a rostlinach...

Takto uvažuješ podle Brönstedovy teorie kyselin a zásad. Tato teorie platí pouze pro kyseliny a zásady, nelze uplatnit na soli. Soli kyselin se řídí podle LEWISOVY TEORIE. Sůl slabé zásady a silné kyseliny má vždy reakci kyselou. Pokud se rozpustí jakékoli množství (ať už pár mg nebo několik kg), bude výsledné pH menší jak 7. Pokud se tedy navalí do půdy NH4NO3 dojde k okyselení půdy. To samé platí třeba pro NH4CL,(NH4)2SO4,....
viz třeba:
www.jergym.hiedu.cz/…

Edit: Ještě dodám:
reakce bude takováto:
A)iontová reakce (NH4)+ + (NO3)-
B)produkt hydrolýzy NH3 + (H3O)+
produktem je tedy oxóniový kationt = kyselá reakce

Jen takovy postřeh: Rostliny "radeji" prijímaji amoniakalni iont,takze dusičnany se budou(podle me) hromadit->nepovede to k bujnemu rustu řas? Jinak amoniak amici zdarne pouzivaji na hnojeni kukurice
re Polyfenes: Tou toxicitou si nejspis myslel pridavani mocoviny ne?,ta je toxicka

Polyfenes napsal: NH4NO3 ... hydrolyzuje na slabou zásadu NH4+ a silnou kyselinu NO3-.
Sorry, ale to je nesmysl (viz Bronstedova teorie kyselin a zásad). Amonný kationt ve vodě odštěpuje proton H+ a tudíž se chová jako kyselina, nikoliv jako zásada. Dusičnanový aniont (jakožto sůl silné kyseliny) přijímá proton H+ nazpět velmi, velmi neochotně - tj. chová se jako velmi slabá zásada.

NH4NO3 je kyselá sůl, hydrolyzuje na slabou zásadu NH4+ a silnou kyselinu NO3-. Zase by došlo k narušení pH a poměrně razantně.
Můžete upřesnit, v jakých objemech hnojiva uvažujete? Řekněme - v mg/l?
A jak disociuje např. KNO3?
Dalším problémem by byl ten kationt NH4+ pokud by v akvárku bylo pár rybiček tak pochcípají raz dva.
Důvod onoho "pochcípání"? (V souvislosti s předchozí otázkou na uvažovaný objem.)

S tou močovinou je to zajímavá myšlenka.

NH4NO3 je kyselá sůl, hydrolyzuje na slabou zásadu NH4+ a silnou kyselinu NO3-.Zase by došlo k narušení pH a poměrně razantně. Dokonce i hnojení obyčejných rostlin na poli pomocí NH4NO3 je problém kvůli okyselení půdy. Proto se používá radši NPK, kde to dohromady bude mít snad pH poblíž 7.
Dalším problémem by byl ten kationt NH4+ pokud by v akvárku bylo pár rybiček tak pochcípají raz dva. Chtělo by to tu směs kyselé soli a zásadité soli namíchané tak, aby výsledné složení mělo neutrální pH (v případě že tam nejsou rybičky), pokud by tam byly, zkusil bych to s tou močovinou. Vyjde levně, dá se v pohodě sehnat v čistotě p.a, čímž odpadne problém s arsenem a těžkými kovy. Nejsem v tomhle odborník, kdoví jestli tam nedojde k porušení chelátu, navázaní minerálů do nějakých nevyužitelných sloučenin atd...

Co zkusit NH4NO3?

K deficitu dusíku dochází, i když v takovém akvišku "s pořádným porostem" rybky plavou.
(Snad nebudu jediný "kytičkář", který takovou situací zná z praxe... )

S ohledem na svou nebezpečnost je dusičnan amonný uveden v seznamu látek považovaných za prekurzory výbušnin, jejichž prodej nepodnikajícím fyzickým osobám podléhá v Evropské unii dozoru, aby bylo zabráněno jejich zneužití k nedovolené výrobě výbušnin. Dusičnan amonný nelze podle tohoto nařízení prodávat ani držet samostatně ani ve směsích či látkách, v nichž je koncentrace dusíku pocházejícího z dusičnanu amonného větší nebo rovna 16 % hmotnosti.
Citace z Wikipedie.