Voda v jezírku

Ale to asi nebude velký rozdíl, mám i menší, volně na zahradě a také se rozjela sama...

Je to necelých pět!

Nechte to na přírodě, ona se s tím srovná. Pokud to je alespoň šest kubíků, začne to fungovat "samo"

Draslík se do vody "nesype"?

Na řasy bacha s tím hnojením...hnůj řasy čapnou rychle...

NO3 25mg/l je běžná hodnota co bych neřešil.

Zdravím, může se použít do jezírka voda, které má hodnotu NO3 25mg/l? Případně jak ji na rozjezd upravit, aby se neobjevily řasy. Nasadit rychle rostoucí rostliny do prohnojeného substrátu a čekat?

Aby to nezmrzlo...i když zem je již teplá. jeden co ti nahoře vymyslí...
Ale dafniové orgie u mne včera vypukly rovněž...klasická invaze!

Šesté foto: Odnos hejna ryb Phalloceros caudomaculatus reticulatus pro jejich přemístění do rybníčku v zahradě.

Sedmá fotka: Phalloceros c.r. v síťové sádce, 27.4.2014.

Osmé foto: Masa perlooček ve venkovních nádržích je tak velká, že tito korýši v tuto dobu produkují značné množství opouzdřených vajíček, jako by byl podzim. Tato vajíčka se hromadí na hladině, což je na snímku vidět.

Foto deváté: Pohled na vznášející se početnost dafnií pod hladinou zahradního rybníčku. Na pozadí je ponořená část síťové sádky.

Obrazová příloha č. 10: V zahradním rybníčku nalovený plankton pro nakrmení ryb v domácí chovné rybárně. 27.4.2014.

Venku umístěné ryby požívají tu výhodu, že mají tento přes stěny chovných sítí snadno pronikající potravní zdroj v plném dostatku k dispozici neustále

Letošní ranější průběh teplotně příznivějšího jara, umožňuje v nižších nadmořských výškách u odolnějších druhů ryb z akvária, jejich dřívější přenos do chráněných venkovních nádrží.

V tuto dobu je v mých prostorných zahradních rybníčcích, již mega množství nejrůznější přirozené živé potravy pro zdravý a rychlý vývoj vysazených rybek, které se navíc mohou vyhřívat, v jim prospěšném slunečním svitu.

Teplota vody přes den vystupuje k +24°C a ráno v tomto týdnu měla teplotu mezi +16 až +17°C, což je pro adaptované druhy teplota dostatečná.

Pro množství jiné práce jsem neměl čas vysadit ven vše, co bych mohl. Zatím to jsou jen čtyři druhy odolnějších živorodek - Skiffia bilineata, Skiffia francesae, Xiphophorus malinche kmene Calnali a Phalloceros caudimaculatus reticulatus.

Těmto rybkám se venku daří velmi dobře a jen v případě nástupu velmi nepříznivého mrazivého počasí, je můžu v několika vteřinách vylovit a vzít domů, což mi umožňuje jejich chov v síťových sádkách, které rybám poskytují i účelnější ochranu před škůdci.

Přidám k příspěvku několik obrázků, které jsem nafotil 27.4.2014.

První foto: Skiffia bilineata před vypuštěním do síťové sádky v zahradním rybníčku.

Druhé foto: vyrovnávání teploty a přivykání na jinou vodu po jejím přilití do flašky s rybami.

Třetí foto: síťové sádky.

Čtvrté foto: Skiffia francesae připravené k přenosu na letní pobyt venku.

Pátá fotka: Jedna z chovných skupin Xiphophorus malinche. Příprava na jejich vložení do rybniční odchovné sádky.Samec s třemi samicemi, 27.4.2014.

Fotek mám spoustu, ale ukázkový vložený počet příloh je dostatečný.

Závěrem pohled na mladé rybky X. evelynae.

Nebylo snadné je vyfotit a musel jsem je krmivem navnadit, protože jsou velmi plaché a jako pravé divoké platy, citlivě reagují na sebemenší rušivý podnět.

Ještě jich mnoho nemám, sice jsem do venkovní nádrže vysadil přes 40ks těchto rybek, ale zatím je na burzách nabízet nebudu.

2. foto: Žlutá forma mečovky X.helleri. Při správném chovu jsou vysoce vitální a plodné. Loni i předloni jsem je prodával v Brně na burze a byl o ně zájem. Podobná, ale vzhledově atraktivnější je varieta Mickey Mouse, kterou, taktéž v chovu udržuji a množím.

Úklidovou četu zabezpečují pulci žab a v nádržích nejsou žádné řasové porosty. Nejlepší čističi jsou pulci od blatnic, kteří z hladu dokážou okousat nejen vodní rostliny, ale i do vody ponořené listy trávy a proto jsem pulce přikrmoval.

Foceno v době, kdy většina pulců, již vodu opustila.

2. foto: Nyní venku chované rybky, zde závojové kardinálky a dánia.

3. foto: Tady jsou k vidění Skiffia bilineata, Limia melanogaster a divoká paví oka.

4. foto: Málo chované drobné mečovky X.pygmaeus a Poeciliopsis gracilis.

5. foto: Zelené mečovky a poměrně vzácné Skiffia multipunctata, plus i characodoni.

Žádné přípravky nejsou potřeba a platí, co jsem tu napsal před pěti lety.

Z toho doporučovaného nic nepoužívám a vodu ve venkovních nádržích mám čistou, bez nárostů řas, i když je nyní bez filtrace intenzívně využívám k letnímu odchovu všech chovaných akvarijních ryb, a též k uskladnění předem očištěných a převařených kořenů určených k odprodeji na burzách - viz přiložené foto (č. 1), kde jsou ty kořeny v čisté jezírkové vodě na dně vidět.

2. foto: Pro konkrétní představu toho intenzivního využívání, o němž jsem se zmínil, navýším obrazovou přílohu k příspěvku o fotky s celkovým pohledem na venkovní nádrže i náhledem do obsahu chovného vybavení.

3. foto: Chovné sádky v roce 2013.

4. foto: Odchovné sekce s početnou druhovou obsádkou chovaných akvarijních ryb.

Vodu někdy trochu zneprůhlední přítomný vysoký počet stále sem a tam migrujících perlooček, které zvíří jemné usazeniny ze dna.

5: foto: Konstrukce a kotvení pro chovné sekce. V té černé síťové sádce, i bílé vedle ní, jsou rybky druhu Heterandria litoperas.

Prodávají se různé přípravky s obsahem bakterií a enzymů, které celkem spolehlivě vodu vyčistí. Jeden z nich je Biolake od firmy Bioclean, za 120,- Kčs tuším na 10 m3 na měsíc - bakterie-a-enzymy.cz/…. Bakterie vyžerou živiny a řasy chcípnou. Jen žádnou chemii. Samozřejmě je-li elektřina, tak filtrovat. Já ji naneštěstí nemám, zatím jsem nedospěl k nějakému větrnému či solárnímu čerpadlu, ale řasy fungují. A ryby nekrmím.

Že by se tam spláchly volné částice půdy z okolí?

Dobrý den, chtěl bych se zeptat proč se zkalila voda po děšti, v nově založeném jezírku. Obsah 5 m3.

Nejsou-li ryby v jezírku , tak vodu vyčistí násada perlooček.



Foto: porost řezanu pilolistého omezuje bujení řas

Doporučuji: www.rasavjezirku.cz

Mám hodně malé jezírko, samo se třeba vyčistí, ale jakmile začne více svítit sluníčko, nebo do toho napadá pyl, tak voda zkalní a zezelená. Chemii moc rád nemám, maximálně jsem ochotný sáhnout po léčivu. Doporučoval bych čerpadlo s filtrem, spíše externí filtr, než fontánku s kostkou akvacitu vevnitř (vzhledem k objemu jezírka je tam minimální objem filtrační hmoty. Mám tam jen vnitřní filtr (modrou molitanovou kostku), je to malé, musí se to celkem často čistit, ale pomáhá to. Další možností je přidat hodně rostlinek, jak už tu bylo řečeno, které budou spotřebovávat živiny.

Ahoj, mám podobný problém...Voda v jezírku už je delší dobu zretelně kalná. Rybičky, bruslařky i lekníny se v něm mají k světu, i když lekníny na listech mají zelené a trochu i bílé usazeniny. Dnes jsem testovala Tetra proužkem 5 v 1 a všechny hodnoty jsou ukázkové. Původní majitelé tvrdili, že jezírko je samočistící, ale zatím to tak úplně nevypadá . Mám
a) trpělivě vyčkat na "samočištění"
b) koupit chemii na řasy
c) koupit čerpadlo
d) nechat jezírko vyčistit profesionály?
Předem díky za fundovanou radu!

nebo skus chemii já používám JBL clynopond do 3 dnů pruzračná voda na 1 měsíc

Ta slávička je opravdu dobrý filtrátor. A na Moravě je skoro v každej pískovně .

Nebýt v jezírku ryb , tak stačí vysadit perloočky (dafnie) , nebo udělat sítˇovou sádku (sítˇ do oken na rámové kostře), tu vložit do jezírka a v ní by hrotnatky přežily a vodu čistily. Dalším živým filtrem jsou škeble a velevrubi ovšem překážkou je , že dle zákona se nesmí z vodních revírů odebírat a jejich prvotní vývojová stádia nějaký čas cizopasí na rybách , výjimkou je slávička mnohotvará , ale nesnadno ji bude možno získat - vzácně se vyskytující druh škeble. Dalším řešením bez chemie je nechat hladinu pokrýt plovoucími rostlinami , nebo splývajícími listy. Kdysi jsem míval jezírko pod velkou břízou a borovicí z nichž byl ve vodě silný opad listí a jehličí - výluhy brzdí rozvoj řas. V tomto jezírku žádné řasy nerostly a výborně se v něm dařilo utriculáriím (vodní masožravé bublinatky) i dalším rostlinám. Hladinu částečně pokrývaly závitky mnohokořenné s vodˇankou žabí a listy plavínu štítnatého. I tohle může být návod k řešení.

jj najdu ... někde na rybnííce až uvidim tak beruu ... ještě tam mám nakou piscii

Taky bych přidal rostliny, takový plevel jako je kanadský mor, odčerpá hodně živin.

jááj tak to jsem zvědavej kde ho najdu

Pokud pominu techniku jako je UV lampa(většinou ji ale doprovází vláknitá řasa), tak nachytat plankton.

čusek .. chcu se zeptat začíná mi v jezírku zelenat voda!!Jako vím že nebude furt průzračná ale zelenou bych nechtěl .. je nějaké řešeníííí ?? děkujiiiii