Fórum » Voda, přípravky na úpravu a testy
Přidat reakci
1 
PMDD a železo
akvarijni-hnojivo.cz/… tady se dozvíš vše co potřebuješ. 
Dobrý den, jak dlouho vydrží namíchaná hnojiva a jak se skladují? Jde mi o živiny KNO3 a K2SO4.
Starší reakce
Jinak jakymsi stropem pri spotrebe rostlin v akvariu jsou 3mg/l NO3 denne. Vychazi to z jakehosi maxima, co se da narvat do akvaria ohledne mnozstvi zelene a kdyz to roste nejlepe jako muze (vseho je pro rust stale dost). Z toho vychazi metoda hnojeni EI.
Jenze vetsina akvarii si muze nechat zdat i o spotrebe NO3 1mg/l denne. Takze Ti doporucim nasledujici postup. Zvedni v akvariu NO3 na 20mg/l. Po vymene vody ji dopln podle vymeneneho mnozstvi zase na tech 20mg/l. Zbytek Ti bud dodaji ryby, nebo za cas zjistis, ze musis jeste obcas pritlacit.
Tak ja se zopakuju, ale treba Ti to pomuze. Abys zvednul NO3 o 10mg/l ve 100l vody, musis dodat 1.6g KNO3. Ono to KNO3 jak uz vidis ze zapisu obsahuje i K (draslik), takze z tech 1.6g na 100l zvednes NO3 o 10mg/l a K o 6mg/l. Ony jsou z toho zapisu jasne i vahove pomery, jen se musi spocitat, nicmene na to jsou na webu chemicke kalkulatory a nemusis se tim vubec zabyvat do hloubky. V molekule KNO3 mas proste po jednom atomu drasliku a dusiku, tri atomy kysliku, a kazdy z nich ma nejakou hmotnost.
Jenze vetsina akvarii si muze nechat zdat i o spotrebe NO3 1mg/l denne. Takze Ti doporucim nasledujici postup. Zvedni v akvariu NO3 na 20mg/l. Po vymene vody ji dopln podle vymeneneho mnozstvi zase na tech 20mg/l. Zbytek Ti bud dodaji ryby, nebo za cas zjistis, ze musis jeste obcas pritlacit.
Tak ja se zopakuju, ale treba Ti to pomuze. Abys zvednul NO3 o 10mg/l ve 100l vody, musis dodat 1.6g KNO3. Ono to KNO3 jak uz vidis ze zapisu obsahuje i K (draslik), takze z tech 1.6g na 100l zvednes NO3 o 10mg/l a K o 6mg/l. Ony jsou z toho zapisu jasne i vahove pomery, jen se musi spocitat, nicmene na to jsou na webu chemicke kalkulatory a nemusis se tim vubec zabyvat do hloubky. V molekule KNO3 mas proste po jednom atomu drasliku a dusiku, tri atomy kysliku, a kazdy z nich ma nejakou hmotnost.
no třeba v Praze má městská voda 20-30mg/l NO3, zkus změřit i vstupní vodu, v akvárku můžeš mít 0 protože si prostě všechno vemou rostliny. kord jestli dáváš PMDD bez KNO3
meram to testom sera ... a davam mestsku vodu nie studnovu ...
tak to budeš asi vyjimka, ale je to možné, taky záleží čím to měříš, mě podle testů vychází úplně jiné hodnoty, než když sem si to nechal změřit v laborce, proto už doma NO3 neměřím
pravidlem to ovšem není, mě teče z kohoutku cca 5mg/l
nevím odkud bereš vodu na doplnění, pokud z řádu a ne z RO tak tam budeš mít těch dusičnanů většinou víc než zmiňovaných 10mg/l, často i přes 20mg/l
este jedna otazka
Ked akvarium nastavym na hodnotu 10-20 mg/l NO3
nasledne mi staci do akvaria davat klasicku davku pmdd ktora doda do akvaria len to co rastliny stihnu spotrebuvat ...
ale pri vymene vody zase budem potrebovat doliat do akvarka KNO3
pocitam s tym ze vo vstupnej vode je KNO3 = 0
tak pri vymene 100L vody budem musiet dodat do akvarka jednorazovo 100 ml KNO3 pokial ho mam rozrobene 20g v 200 ml... cize 1g dvyhnem pridanim 10 ml ...a chcem dvyhnut na hodnotu aspon 10 mg/l v akvarku...
je to tak ?
Ked akvarium nastavym na hodnotu 10-20 mg/l NO3
nasledne mi staci do akvaria davat klasicku davku pmdd ktora doda do akvaria len to co rastliny stihnu spotrebuvat ...
ale pri vymene vody zase budem potrebovat doliat do akvarka KNO3
pocitam s tym ze vo vstupnej vode je KNO3 = 0
tak pri vymene 100L vody budem musiet dodat do akvarka jednorazovo 100 ml KNO3 pokial ho mam rozrobene 20g v 200 ml... cize 1g dvyhnem pridanim 10 ml ...a chcem dvyhnut na hodnotu aspon 10 mg/l v akvarku...
je to tak ?
Takhle namichane samotne KNO3 muzes mit normalne ve skrince, mam ho tak a nic se mu nedeje (ve tme pri pokojove teplote).
Jinak mam ted vsechny slozky hnojiva zvlast, proste mam 5 lahvi a pak jednu, do ktere si to slevam dle potreby ve vhodnych pomerech na 14 dni dopredu, at nemusim davkovat vsechno zvlast kazdy den. I takhle smichane to mesic v pohode vydrzi i jen ve skrince a bez pridavani jakychkoli "stabilizatoru". Mel jsem PMDD i s KNO3 tri mesice v lahvi, ve skrince, take se mu nic nestalo, navic namichane jen z prevarene vodovodni vody.
Mozna by stalo za uvahu u namichaneho Tenso snizit pH, tak na 6.5, u ostatnich slozek je to myslim fuk.
Jinak mam ted vsechny slozky hnojiva zvlast, proste mam 5 lahvi a pak jednu, do ktere si to slevam dle potreby ve vhodnych pomerech na 14 dni dopredu, at nemusim davkovat vsechno zvlast kazdy den. I takhle smichane to mesic v pohode vydrzi i jen ve skrince a bez pridavani jakychkoli "stabilizatoru". Mel jsem PMDD i s KNO3 tri mesice v lahvi, ve skrince, take se mu nic nestalo, navic namichane jen z prevarene vodovodni vody.
Mozna by stalo za uvahu u namichaneho Tenso snizit pH, tak na 6.5, u ostatnich slozek je to myslim fuk.
Vyzkoušejte
je potrebne takyto roztok ciste KNO3 drzat opat v chladnicke ? alebo staci len v tme .. ?
no momentalne tam nemam ziadne ryby lebo akva je nedavno nastartovane .... takze asi to urobim nasledovne ...
namiesam nejakych 20g v 200ml KNO3 a budem pridavat denne X ml rano pridam a vecer zmeram kolko toho zostalo ... kym to nevyladim ....alebo je potrebne to merat hned po pridani ?
namiesam nejakych 20g v 200ml KNO3 a budem pridavat denne X ml rano pridam a vecer zmeram kolko toho zostalo ... kym to nevyladim ....alebo je potrebne to merat hned po pridani ?
Musis s tim pracovat tak, aby ta koncentrace NO3 byla nejak konstantni a to zavisi i na tom, kolik mas v akvariu ryb a rostlin, a jak moc ty rostliny rostou, tedy kolik je svetla, CO2 a ostatnich zivin. Kdyz budes mit trvale NO3 na nejakych 20mg/l, neudelas chybu.
Pokud mas vodovodni vodu prakticky bez NO3 a ty budes chtit v akvariu udrzovat nejakou koncentraci, rekneme dennim davkovanim nejakeho mensiho mnozstvi, je celkem jasne, ze pri vymene podstatne casti vody budes muset pridat, abys to dorovnal. Kdyz ma nekdo rovnou ve vodovodni vode 25mg/l, podle toho co je v akvariu bud nemusi vubec KNO3 pouzivat, nebo jej davkuje jen denne nejake male mnozstvi na doplneni (u poradne zarostlych akvarii s malo rybami).
Nejak uplne univerzalne je tezke radit kolik kdy. Kdyz se Ti bude NO3 v akvariu hromadit, ryby jsou sice k nemu tolerantni do pomerne slusne koncentrace, ale tak dlouho se chodi se dzbanem pro vodu... A na druhou stranu kdyz bude NO3 chybet, jako ze zadne nedodas a Tvoje konkretni vodovodni voda jej treba temer neobsahuje, nic neporoste.
Pokud mas vodovodni vodu prakticky bez NO3 a ty budes chtit v akvariu udrzovat nejakou koncentraci, rekneme dennim davkovanim nejakeho mensiho mnozstvi, je celkem jasne, ze pri vymene podstatne casti vody budes muset pridat, abys to dorovnal. Kdyz ma nekdo rovnou ve vodovodni vode 25mg/l, podle toho co je v akvariu bud nemusi vubec KNO3 pouzivat, nebo jej davkuje jen denne nejake male mnozstvi na doplneni (u poradne zarostlych akvarii s malo rybami).
Nejak uplne univerzalne je tezke radit kolik kdy. Kdyz se Ti bude NO3 v akvariu hromadit, ryby jsou sice k nemu tolerantni do pomerne slusne koncentrace, ale tak dlouho se chodi se dzbanem pro vodu... A na druhou stranu kdyz bude NO3 chybet, jako ze zadne nedodas a Tvoje konkretni vodovodni voda jej treba temer neobsahuje, nic neporoste.
a este jedna otazka rozmyslam ze co som vypocital 
je to davka ktoru potrebujem dodat pri kazdej vymene (cize tyzdenna davka) alebo denna davka ?
ake by malo byt optimalne NO3 v akvariu ?
je to davka ktoru potrebujem dodat pri kazdej vymene (cize tyzdenna davka) alebo denna davka ?
ake by malo byt optimalne NO3 v akvariu ?
Pochopil a dobre vypocetl ;) .
no mozno je to len matematika +- ale treba vediet aj co to z chemie aby sa to dalo vypocitat a chemiu ja velmi neovladam
takze ked tak pocitam ze 1,6g KNO3 na 100 L zvysi NO3 o 10 mg/l,
v mojom pripade mam akvarko 375 L a nech pocitam na cisty objem 300 L vody tak potrebujem 4,8g dodat do akvaria aby som zvysil NO3 o 10 mg/l
cize ak by som rozrobil 50g KNO3 v 500 ml tak potreboval by som dodat 48ml (kedze 10ml roztoku je 1g KNO3) ???
neviem ci som to spravne vypocital / pochopil
ale treba vediet aj co to z chemie aby sa to dalo vypocitat a chemiu ja velmi neovladam takze ked tak pocitam ze 1,6g KNO3 na 100 L zvysi NO3 o 10 mg/l,
v mojom pripade mam akvarko 375 L a nech pocitam na cisty objem 300 L vody tak potrebujem 4,8g dodat do akvaria aby som zvysil NO3 o 10 mg/l
cize ak by som rozrobil 50g KNO3 v 500 ml tak potreboval by som dodat 48ml (kedze 10ml roztoku je 1g KNO3) ???
neviem ci som to spravne vypocital / pochopil
Ja mam ted namichano 50g KNO3 do pullitru. Takze 10ml toho roztoku je 1g KNO3, s cimz se dobre pracuje. Kdyz pak chci 1.6g KNO3 (rekneme ze bych ve 100l chtel zvysit NO3 o 10mg/l), davam 16ml.
Pokud mas nejaky balicek KNO3, proste si hmotnost v gramech vynasob 10x a dolij to vodou do takoveho mnozstvi v mililitrech.
Je to matematika zakladni skoly, ale kdybys mel problem, klidne napis kolik mas vody v akvarku a o kolik chces NO3 zvednout. A jestli uz mas KNO3 namichane, napis jak.
Pokud mas nejaky balicek KNO3, proste si hmotnost v gramech vynasob 10x a dolij to vodou do takoveho mnozstvi v mililitrech.
Je to matematika zakladni skoly, ale kdybys mel problem, klidne napis kolik mas vody v akvarku a o kolik chces NO3 zvednout. A jestli uz mas KNO3 namichane, napis jak.
vies mi to uviest aj v priklade kolko g rozrobit v kolko ml a ako davkovat samotne kno3 ? pmdd uz mam namiesane tak necham ho uz aby doslo a rozrobil by som samotne kno3
pmdd uz mam namiesane tak necham ho uz aby doslo a rozrobil by som samotne kno3 Jestli mas NO3 na nule, klidne ho zvedni na 20mg/l, to ledaskomu tece rovnou z vodovodu, a bez dusiku nic neporoste.
KNO3 je hmotnostne K 38.67%, N 13.85%, O 47.47%, tedy rekneme ze NO3 z toho dela 61%.
Kdyz pridas 1.6g KNO3 na 100l vody, zvednes NO3 priblizne o 10mg/l.
KNO3 je hmotnostne K 38.67%, N 13.85%, O 47.47%, tedy rekneme ze NO3 z toho dela 61%.
Kdyz pridas 1.6g KNO3 na 100l vody, zvednes NO3 priblizne o 10mg/l.
Vyzkoušejte
Zdravim
pouzivam metodu pmdd, mam cerstvo zalozene akva rastliny v nom asi tyzden.
Mam namiesanu klasicku zmes pmdd s 400 ml vody...davkujem kazde rano 4 ml roztoku lebo myslim si ze rastlinky este nemaju taku spotrebu zivin ako zakorenene rozrastene rastlinky...
Teraz vecer som meral Fe - 0,1, PO4 - 0,05, NO3 - 0
vsetke testy su SERA alebo JBL
je potrebne nejak zmenit davkovanie PMDD alebo moze zostat ?
este rozmyslam ci nieje potrebne zvysit NO3 pomocou kno3 ... ? ale kolko by toho trebalo rozrobit naviac ?
k pmdd este davam kazde rano CO2 vital 3ml na skusku ... dostal som to k rastlinkam
pouzivam metodu pmdd, mam cerstvo zalozene akva rastliny v nom asi tyzden.
Mam namiesanu klasicku zmes pmdd s 400 ml vody...davkujem kazde rano 4 ml roztoku lebo myslim si ze rastlinky este nemaju taku spotrebu zivin ako zakorenene rozrastene rastlinky...
Teraz vecer som meral Fe - 0,1, PO4 - 0,05, NO3 - 0
vsetke testy su SERA alebo JBL
je potrebne nejak zmenit davkovanie PMDD alebo moze zostat ?
este rozmyslam ci nieje potrebne zvysit NO3 pomocou kno3 ... ? ale kolko by toho trebalo rozrobit naviac ?
k pmdd este davam kazde rano CO2 vital 3ml na skusku ... dostal som to k rastlinkam
Starší reakce
...citujem: "Psal jsem o potřebě živin, a tak to prostě je, že makroživin potřebují kytky (řádově) víc, než mikroživin" a mi to akosi nedalo a tak som si to trochu preštudoval. Čim sa chcem poďakovať, že som bol prinútený si preopakovať niečo s botaniky...
Rádo se stalo.
...Toto je fakt, ktorý sa tíka agrochémie a správnej výživy emerzného pestovania emerzných rastlín. Nikde som sa nedočítal, ako to je u akvariových subemerz. rastlín, či aj u nich to takto funguje, alebo rovnako dôležité sú pre ne aj mikroprvky...
Jestli dobře chápu tuto vaši otázku, ptáte se, jestli jsou mikroprvky stejně důležité, jako makroprvky(?). Ano, jsou, a to přesto, že jejich potřeba je řádově nižší, než makroprvků. Obě skupiny živin se označují společným názvem biogenní prvky, což je nutné chápat jako "životně důležité".
A "funguje to" stejně tak u vodních rostlin, jako u suchozemských. A stejně, jako u živočichů.
Touto problematikou u rostlin se zabývá zejména hydrobotanika - zkuste si sehnat nějaká skripta.
Rádo se stalo.
...Toto je fakt, ktorý sa tíka agrochémie a správnej výživy emerzného pestovania emerzných rastlín. Nikde som sa nedočítal, ako to je u akvariových subemerz. rastlín, či aj u nich to takto funguje, alebo rovnako dôležité sú pre ne aj mikroprvky...
Jestli dobře chápu tuto vaši otázku, ptáte se, jestli jsou mikroprvky stejně důležité, jako makroprvky(?). Ano, jsou, a to přesto, že jejich potřeba je řádově nižší, než makroprvků. Obě skupiny živin se označují společným názvem biogenní prvky, což je nutné chápat jako "životně důležité".
A "funguje to" stejně tak u vodních rostlin, jako u suchozemských. A stejně, jako u živočichů.
Touto problematikou u rostlin se zabývá zejména hydrobotanika - zkuste si sehnat nějaká skripta.
tomas120 napsal: Je to jedno, pokiaľ je to rozpustné vo vode ...
No prave, pokracuj ve studiu, kdyz to tak hezky jde, a zustan klidne u suchozemskych, je to velice podobne. Zamer se i na koreny a prijimani zivin. Pak seznas, ze "to" rozpustene ve vode nemusi nutne byt, a latky co "nemaji v akvariu co delat" tam obvykle take jsou, stejne jako v hline (zahradnici prominou, ehm, zemine, substratu), i kdyz ji malokdo do akva primo dava.
No prave, pokracuj ve studiu, kdyz to tak hezky jde
, a zustan klidne u suchozemskych, je to velice podobne. Zamer se i na koreny a prijimani zivin. Pak seznas, ze "to" rozpustene ve vode nemusi nutne byt, a latky co "nemaji v akvariu co delat" tam obvykle take jsou, stejne jako v hline (zahradnici prominou, ehm, zemine, substratu), i kdyz ji malokdo do akva primo dava. Je to jedno, pokiaľ je to rozpustné vo vode a nieje to vo forme látky , ktorá nemá v akváriu čo hľadať... Natoľko dôverujem predajcovi, že by nebol taký chrapúň a nedal by mi do PMDD niečo škodlivé...Ináč nedá mi ešte niečo spomenúť. Spomínali ste pred tým že, citujem" Psal jsem o potřebě živin, a tak to prostě je, že makroživin potřebují kytky (řádově) víc, než mikroživin" a mi to akosi nedalo a tak som si to trochu preštudoval. Čim sa chcem poďakovať , že som bol prinútený si preopakovať niečo s botaniky. Toto je fakt,ktorý ssa tíka agrochémie a správnej výživy emerzného pestovania emerzných rastlín. Nikde som sa nedočítal, ako to je u akvariových subemerz. rastlín, či aj u nich to takto funguje, alebo rovnako dôležité sú pre ne aj mikroprvky... Fakt nikde, ak viete o dákom linku, kde sa o tom píše, prosím vyveste ho a ja si to veľmi rád preštudujem...
Jedno to tak docela není, ale nešť.
Zkuste ještě zapátrat, v jakých formách jsou rostliny Fe schopny využít. Z toho si pak jistě dovodíte, jestli nezbytně potřebujete naměřit Fe ve vodním sloupci 0,1-0,2mg/l, aby zde diskutované Hygrophily netrpěly jeho deficitem, či nikoli.
Zkuste ještě zapátrat, v jakých formách jsou rostliny Fe schopny využít. Z toho si pak jistě dovodíte, jestli nezbytně potřebujete naměřit Fe ve vodním sloupci 0,1-0,2mg/l, aby zde diskutované Hygrophily netrpěly jeho deficitem, či nikoli.
NO zvyčajne je rozdiel medzi vo vode rozpustné zlúčeniny Fe 2 + a všeobecne vo vode nerozpustné zlúčeniny Fe 3 +.Tie sú vo vode rozpustné len v silne kyslých roztokoch, keď sú redukované na Fe 2 + za určitých podmienok. Prirodzene sa vyskytujúce oxid železitý, hydroxid železa, karbid železa penta a karbonylové sú vo vode nerozpustné.
Bez dákech chemickej analýzy môžme len polemizovať čo a v akom množstve sa môže nachádzať v tom ktorom substráte. A pokiaľ viem ani sa niečo také neudáva na obaloch od substrátov, teda aspoň som sa nikdy s takym niečim nestretol.
No to som si nie istý či ide o uhličitan železnatý alebo niečo iné. Ale to je jedno...
Bez dákech chemickej analýzy môžme len polemizovať čo a v akom množstve sa môže nachádzať v tom ktorom substráte. A pokiaľ viem ani sa niečo také neudáva na obaloch od substrátov, teda aspoň som sa nikdy s takym niečim nestretol.
No to som si nie istý či ide o uhličitan železnatý alebo niečo iné. Ale to je jedno...
...Źelezo v substráte je obsiahnuté vo veľmi nepatrných množstvách. Určite ho je viac vo vodovodnej vode, ako keby sa aj náhodou vyskytol v štrku, či piesku, bude vo forme nerozpustnej vo vode ako súčasť dákej horniny...
Zajímavý názor, souhlasit s vámi ale nemohu.
Já zase ze své zkušenosti vím, že i v případech, kdy ve vodním sloupci Fe nenaměříte, (a to nikoli vinou "špatného" testu nebo "vinou" chelátové formy {změřit Fe i v chelátech např. pomocí Ferrinu není problém}), rostliny jeho nedostatkem trpět nemusí. A to právě díky tomu, že ho mají k dispozici v substrátu. V jaké formě ho tam mají, to je pak závislé především na pH... (A nemusí to být, jak si myslíte, jen ve formě "ako súčasť dákej horniny".) Co se týče možnosti využití různých forem Fe rostlinami, ty už si s tím umí poradit. (Jaké formy Fe mohou rostliny přijímat a jakým mechanismem, to si zkuste dohledat. )
...deficit Fe sa skôr či neskôr prejaví na kvalite rastlinstva - vravím z vlastnej skúsenosti... Nespochybňujem dôležitosť K vo vode a uvedomujem si jeho závažnosť pri nedostatku, no určite by som to nedával do roviny "tento prvok je dôležitejší ako tento".
V žádném případě netvrdím, že jedna živina (alespoň co se biogenních prvků týče) je "důležitější", než druhá! Zjevně nedokážete rozlišit mezi "potřebou" a "významem"...
Psal jsem o potřebě živin, a tak to prostě je, že makroživin potřebují kytky (řádově) víc, než mikroživin. O významu jednotlivých živin se řeč nevedla. Takže nejen deficit Fe, jak píšete, ale deficit kterékoli živiny se dříve či později projeví na kvalitě rostlin.
...Roztok železa ktorý mám ja je silno červeno čiernej farby, ... jedná sa o 6 % FE...
6% roztok čeho? Fe můžete mít v různých formách a podle těchto forem jsou roztoky i zbarveny. (Dokonce mohou barvu změnit podle toho, jak se změní forma Fe...)
Zajímavý názor, souhlasit s vámi ale nemohu.
Já zase ze své zkušenosti vím, že i v případech, kdy ve vodním sloupci Fe nenaměříte, (a to nikoli vinou "špatného" testu nebo "vinou" chelátové formy {změřit Fe i v chelátech např. pomocí Ferrinu není problém}), rostliny jeho nedostatkem trpět nemusí. A to právě díky tomu, že ho mají k dispozici v substrátu. V jaké formě ho tam mají, to je pak závislé především na pH... (A nemusí to být, jak si myslíte, jen ve formě "ako súčasť dákej horniny".) Co se týče možnosti využití různých forem Fe rostlinami, ty už si s tím umí poradit.
(Jaké formy Fe mohou rostliny přijímat a jakým mechanismem, to si zkuste dohledat. )...deficit Fe sa skôr či neskôr prejaví na kvalite rastlinstva - vravím z vlastnej skúsenosti... Nespochybňujem dôležitosť K vo vode a uvedomujem si jeho závažnosť pri nedostatku, no určite by som to nedával do roviny "tento prvok je dôležitejší ako tento".
V žádném případě netvrdím, že jedna živina (alespoň co se biogenních prvků týče) je "důležitější", než druhá! Zjevně nedokážete rozlišit mezi "potřebou" a "významem"...
Psal jsem o potřebě živin, a tak to prostě je, že makroživin potřebují kytky (řádově) víc, než mikroživin. O významu jednotlivých živin se řeč nevedla. Takže nejen deficit Fe, jak píšete, ale deficit kterékoli živiny se dříve či později projeví na kvalitě rostlin. ...Roztok železa ktorý mám ja je silno červeno čiernej farby, ... jedná sa o 6 % FE...
6% roztok čeho? Fe můžete mít v různých formách a podle těchto forem jsou roztoky i zbarveny. (Dokonce mohou barvu změnit podle toho, jak se změní forma Fe...
)
já mam v jednom ze svých akva hlínu s rašelinou překrytý obyč pískem,mam to tam už rok a pul a v poho,jen je to furt zarostlí jak v pralese,nestačím protrhávat Chut je jeden zo zakladnych zmyslov potrebnych v analytickej chemii. Rozpravat by o tom mohol aj moj kamarat, ktory na sutazi chutnal vzorku v domneni, ze je tam bud HCl alebo NaCl. Vysvitlo, ze sa v predchadzajucich vzorkach pomylil (a teda nasledne zle eliminoval) a vo vzorke bolo v skutocnost BaCl2. Barium, ktore sposobuje paralyzu srdca, defekty pecene a podobne.
(Nebolo mu vsetko jedno, ale nastastie vsetko to bolo v malych mnozstvach. Teraz sa uz na tom zabavame.)
Disclaimer: Prosim nejedzte a nepite doma svoje hnojiva, akvarijne testy ani lieciva.
(Nebolo mu vsetko jedno, ale nastastie vsetko to bolo v malych mnozstvach. Teraz sa uz na tom zabavame.)
Disclaimer: Prosim nejedzte a nepite doma svoje hnojiva, akvarijne testy ani lieciva.
Ty si dávaš do akva hlinu? Si dobrý, to chcem vidieť tvoje akvarko.
A ako to sa má posudzovať bez labáku? Keď to zmení farbu je to vidieť, ke%d to zmení hustotu je to tiež vidieť a tiež je to cítiť keď to začne plesnivieť. Kde som napísal že to pijem, buď nevieš čítať, alebo nepi...
A ako to sa má posudzovať bez labáku? Keď to zmení farbu je to vidieť, ke%d to zmení hustotu je to tiež vidieť a tiež je to cítiť keď to začne plesnivieť. Kde som napísal že to pijem, buď nevieš čítať, alebo nepi...
Vyzkoušejte
tomas120 napsal: ... ako keby sa aj náhodou vyskytol v štrku, či piesku, bude vo forme nerozpustnej vo vode ako súčasť dákej horniny..
A co venku v hline? Je rozpustne, a odplavi se mi ze zahonku s prvnim destem, nebo ho dodava destova voda? Cim to, ze mi porek roste?
tomas120 napsal:..do akvarka nedal žiadne hnojivo, ktorého vzhľad pach či skupenstvo...
No, uz jsou to leta letouci, co jsem jednu ulohu z analyticke chemie resil ochutnanim. Jinak mam tak trosku pocit, ze posuzovat hnojivo podle vzhledu, zapachu a skupenstvi je ... ech, jak to rict slusne ...
A co venku v hline? Je rozpustne, a odplavi se mi ze zahonku s prvnim destem, nebo ho dodava destova voda? Cim to, ze mi porek roste?
tomas120 napsal:..do akvarka nedal žiadne hnojivo, ktorého vzhľad pach či skupenstvo...
No, uz jsou to leta letouci, co jsem jednu ulohu z analyticke chemie resil ochutnanim. Jinak mam tak trosku pocit, ze posuzovat hnojivo podle vzhledu, zapachu a skupenstvi je ... ech, jak to rict slusne ...
Źelezo v substráte je obsiahnuté vo veľmi nepatrných množstvách. Určite ho je viac vo vodovodnej vode, ako keby sa aj náhodou vyskytol v štrku, či piesku, bude vo forme nerozpustnej vo vode ako súčasť dákej horniny. Trošku si odporujete, pretože ak v akvarku namerám nedostatok Fe je to reálna hodnota, plus mínus a určite by som to nepodceňoval, pretože deficit Fe sa skôr či neskôr prejaví na kvalite rastlinstva - vravím z vlastnej skúsenosti...Nespochybňujem dôležitosť K vo vode a uvedomujem si jeho závažnosť pri nedostatku, no určite by som to nedával do roviny " tento prvok je dôležitejší ako tento".
A čo sa tíka tej farby FE. Určite by som si do akvarka nedal žiadne hnojivo, ktorého vzhľad pach či skupenstvo, by sa dáko vymykalo normálu. Roztok železa ktorý mám ja je silno červeno čiernej farby, dokonca cez to nepresvitá ani svetlo, jedná sa o 6 % FE.
A čo sa tíka tej farby FE. Určite by som si do akvarka nedal žiadne hnojivo, ktorého vzhľad pach či skupenstvo, by sa dáko vymykalo normálu. Roztok železa ktorý mám ja je silno červeno čiernej farby, dokonca cez to nepresvitá ani svetlo, jedná sa o 6 % FE.
...V draslíku to nebude, lebo K je jednak štandardnou súčasťou niektorých solí v PMDD a jednak sa v nepatrnom množstve vyskytuje vo vodovodnej vode...
Draslík je sice součástí standardního PMDD a (jak správně podotýkáte) v nepatrném množství se vyskytuje ve vodovodní vodě, ale otázkou je, jestli jej pomocí PMDD (a "přes rybky") poskytujete rostlinkám dostatek... (O vodovodní vodě bych moc nepochyboval, že nikoli.) Draslík je makroživina a jeho potřeba kytkami je srovnatelná (až vyšší), než např. dusíku, takže si zkuste odpovědět sám.
...FE sa vo vodovodnej vode vyskytuje, podľa RUVZ SR v hodnotách okolo 0,05ml/Lit. a malo by byť 0,1-0,2mg/L. Ani viac ani menej...
Fe je naopak stopový prvek, proto je jeho potřeba výrazně jiná, než třeba u toho draslíku, kterého koncentraci se v rostlinných nádržích doporučuje udržovat kolem 30mg/l.
Od 0,05mg/l k vámi uvedeným hodnotám není zase tak daleko, ale "lehké" přihnojování Fe (a dalšími stopovými prvky, nejlépe v komplexu, a když v komplexu, tak raději pomocí CSM/+B/, než v Tenso Cocktailu) by uškodit nemělo. Vámi uvedenou koncentraci 0,1-0,2mg/l bych jako dogma nebral. Už proto, že nároky i tolerance kytek mohou být "mimo" vámi uvedené hodnoty, a především - i když nenaměříte "žádnou" koncentraci Fe ve vodě, neznamená to, že jej rostliny nemají dostatek. Třeba v substrátu.
...Jednoducho sa to (Fe) dá zistiť, akej farby máš PMdD coctail po rozpustení...
Záleží m.j. i na době, jakou máte tyto komplexy rozpuštěné - časem se zbarvení mění.
Draslík je sice součástí standardního PMDD a (jak správně podotýkáte) v nepatrném množství se vyskytuje ve vodovodní vodě, ale otázkou je, jestli jej pomocí PMDD (a "přes rybky") poskytujete rostlinkám dostatek... (O vodovodní vodě bych moc nepochyboval, že nikoli.) Draslík je makroživina a jeho potřeba kytkami je srovnatelná (až vyšší), než např. dusíku, takže si zkuste odpovědět sám.
...FE sa vo vodovodnej vode vyskytuje, podľa RUVZ SR v hodnotách okolo 0,05ml/Lit. a malo by byť 0,1-0,2mg/L. Ani viac ani menej...
Fe je naopak stopový prvek, proto je jeho potřeba výrazně jiná, než třeba u toho draslíku, kterého koncentraci se v rostlinných nádržích doporučuje udržovat kolem 30mg/l.
Od 0,05mg/l k vámi uvedeným hodnotám není zase tak daleko, ale "lehké" přihnojování Fe (a dalšími stopovými prvky, nejlépe v komplexu, a když v komplexu, tak raději pomocí CSM/+B/, než v Tenso Cocktailu) by uškodit nemělo.
Vámi uvedenou koncentraci 0,1-0,2mg/l bych jako dogma nebral. Už proto, že nároky i tolerance kytek mohou být "mimo" vámi uvedené hodnoty, a především - i když nenaměříte "žádnou" koncentraci Fe ve vodě, neznamená to, že jej rostliny nemají dostatek. Třeba v substrátu. ...Jednoducho sa to (Fe) dá zistiť, akej farby máš PMdD coctail po rozpustení...
Záleží m.j. i na době, jakou máte tyto komplexy rozpuštěné - časem se zbarvení mění.
Aj ja som mal podobný problem s H. P.a este s jednou Hygro. Dokonca som aj ja hnojil s PMDD a nijako to rastlinám nepomohlo. Padanie listov u mňa zastavil až 6% roztok FE. Fe nieje štandardne pridávané do PMDD, ale dá sa separátne dokúpiť ku coctailu. Začal som ho pridávať kvôli ammanií gracilis, ktorá potrebuje viac železa ako ostatné rast. A vďaka tomu som vyriešil problém s opadavaním listov.
V draslíku to nebude, lebo K je jednak štandardnou súčasťou niektorých solí v PMDD a jednak sa v nepatrnom množstve vyskytuje vo vodovodnej vode. Kdežto, FE sa vo vodovodnej vode vyskytuje, podľa RUVZ SR v hodnotách okolo 0,05ml/Lit. a malo by byť 0,1-0,2mg/L. Ani viac ani menej...Vlastne ono by sa to malo všetko odvíjať od nárokov tej ktorej rastliny...
V draslíku to nebude, lebo K je jednak štandardnou súčasťou niektorých solí v PMDD a jednak sa v nepatrnom množstve vyskytuje vo vodovodnej vode. Kdežto, FE sa vo vodovodnej vode vyskytuje, podľa RUVZ SR v hodnotách okolo 0,05ml/Lit. a malo by byť 0,1-0,2mg/L. Ani viac ani menej...Vlastne ono by sa to malo všetko odvíjať od nárokov tej ktorej rastliny...
Starší reakce
Takže jestli jsem vám (konečně! ) porozuměl, domníváte se na základě vám dostupných informací, že s potřebou železa pro "červené rostliny" se to má tak trochu jako s železem ve špenátu...(?) (Věřím, že vnímáte tu jemnou nadsázku)...
Je docela možné, že "akvakytkaři" přebírají informace jeden od druhého, aniž by se podívali věci trochu víc na kloub, jak to (podle vás) udělal Tom Barr. (Nebylo by to ani poprvé ani naposledy. Sám jsem některá tradovaná dogmata pracně vyvracel a jsem rád, že se mé počínání neminulo efektem; dnes už mám řadu "následovníků", kteří mé myšlenky předávají dál. )
Na toho Barra mrknu, až bude chvilka času. Není zase tak těžké ověřit si, jestli skladba doprovodných a ochranných pigmentů vyžaduje v porovnání s chlorofyly víc železa nebo nikoli...
Co ale naděláte s tvrzením špiček v oboru, že rostliny, obecně označované jako náročné (m.j.) na železo, rostou v prostředí prokazatelně na železo bohaté?! (Teď nedávám do souvislostí "červené" kytky a železo, ale "železo vyžadující" kytky a prostředí s vysokou koncentrací dostupného Fe.)
Jinými slovy - existují rostliny s vysokými nároky na obsah nějaké živiny v prostředí. Kde se jí této živiny nedostává, tam neroste, maximálně živoří. Abych si vypomohl jinou živinou, než Fe:
např. hnědé řasy potřebují ke svému životu dostatek křemíku. Kde ho dostatek není, tam se jim nedaří. Ale abychom se nezabývali jen řasami, (i když to jsou taky rostliny, totéž platí třeba o rýži... A tak bychom jistě našli hromadu jiných vazeb.
Ale zpátky k vašemu "námětu": zkusím se v tom příležitostně "pohrabat". Jak je to tedy se "zvýšenou potřebou Fe" pro "červené kytky" zatím nevím, ale co si myslím, že vím, je potřeba vysokého stupně ozařování, aby červené kytky byly červené. (Ale to je trochu jiná kapitola...)
) porozuměl, domníváte se na základě vám dostupných informací, že s potřebou železa pro "červené rostliny" se to má tak trochu jako s železem ve špenátu...(?) (Věřím, že vnímáte tu jemnou nadsázku)...Je docela možné, že "akvakytkaři" přebírají informace jeden od druhého, aniž by se podívali věci trochu víc na kloub, jak to (podle vás) udělal Tom Barr. (Nebylo by to ani poprvé ani naposledy. Sám jsem některá tradovaná dogmata pracně vyvracel a jsem rád, že se mé počínání neminulo efektem; dnes už mám řadu "následovníků", kteří mé myšlenky předávají dál. )
Na toho Barra mrknu, až bude chvilka času. Není zase tak těžké ověřit si, jestli skladba doprovodných a ochranných pigmentů vyžaduje v porovnání s chlorofyly víc železa nebo nikoli...
Co ale naděláte s tvrzením špiček v oboru, že rostliny, obecně označované jako náročné (m.j.) na železo, rostou v prostředí prokazatelně na železo bohaté?! (Teď nedávám do souvislostí "červené" kytky a železo, ale "železo vyžadující" kytky a prostředí s vysokou koncentrací dostupného Fe.)
Jinými slovy - existují rostliny s vysokými nároky na obsah nějaké živiny v prostředí. Kde se jí této živiny nedostává, tam neroste, maximálně živoří. Abych si vypomohl jinou živinou, než Fe:
např. hnědé řasy potřebují ke svému životu dostatek křemíku. Kde ho dostatek není, tam se jim nedaří. Ale abychom se nezabývali jen řasami, (i když to jsou taky rostliny, totéž platí třeba o rýži... A tak bychom jistě našli hromadu jiných vazeb.
Ale zpátky k vašemu "námětu": zkusím se v tom příležitostně "pohrabat". Jak je to tedy se "zvýšenou potřebou Fe" pro "červené kytky" zatím nevím, ale co si myslím, že vím, je potřeba vysokého stupně ozařování, aby červené kytky byly červené. (Ale to je trochu jiná kapitola...
) Nepamatuji si úplně přesně url. Pročetl jsem toho hodně. Ale určitě to bylo v rozboru Toma Barra(www.barrreport.com), který tam zmiňoval analýzu chemických procesů při tvorbě červeného pigmentu. A železo v tom údajně nehraje žádnou roli. A enzymy, které barvivo produkují, železo také neobsahují. Aby tedy nedošlo k opětovnému nedorozumění - ty rostliny železo potřebují jako každé jiné. Jen je otázka, zda ho potřebují více jen proto, že jsou červené, a zda má množství železa vliv na červené vybarvení listů, jak se občas traduje nebo jak pěstitelé uvádějí. To, že rostlina potřebuje více Fe je v návodu u téměř každé rostliny do červena. Ale třeba je to jen náhoda
Petr napsal: Myslím, že ne. Nechtěl jsem ani exaktní radu kolik přesně, ani jsem nepsal, že to jdu dělat. Psal jsem o názory (ne radu), jak postupovat v případě, že by rostliny jevily známky nedostatku.
Pokud by jevily nedostatek čeho? Jak zjistíš, že chtějí železo nebo jim chybí jiné prvky - co skupina rostlin, to jiný projev - ? Co tedy vlastně chceš slyšet za názor? Jsou studie že železo ano, jsou studie že železo ne a názorů tu budeš mít co uživatel - to názor (včetně už tolikrát diskutovaných hřebíků - někomu pomáhají, někomu ne - vyber si). Na téma požadavků rostlin na prvky je spousta informací a tabulek a podle nich se prvky mlátí mezi sebou a najít v tom rovnováhu jinak než zkoušením (když je každá nádrž jiná) je prostě alchymie. Tohle je bohužel téma, kde určitě nedostaneš rozumnou odpověď a obávám se, že názor obecně (byť od někoho, kdo takhle laboruje) ti moc nepomůže. No, protože jsem typ "funguje to - nevrtej se v tom" radši dál nepokračuju ;)
Pokud by jevily nedostatek čeho? Jak zjistíš, že chtějí železo nebo jim chybí jiné prvky - co skupina rostlin, to jiný projev - ? Co tedy vlastně chceš slyšet za názor? Jsou studie že železo ano, jsou studie že železo ne a názorů tu budeš mít co uživatel - to názor (včetně už tolikrát diskutovaných hřebíků - někomu pomáhají, někomu ne - vyber si). Na téma požadavků rostlin na prvky je spousta informací a tabulek a podle nich se prvky mlátí mezi sebou a najít v tom rovnováhu jinak než zkoušením (když je každá nádrž jiná) je prostě alchymie. Tohle je bohužel téma, kde určitě nedostaneš rozumnou odpověď a obávám se, že názor obecně (byť od někoho, kdo takhle laboruje) ti moc nepomůže. No, protože jsem typ "funguje to - nevrtej se v tom" radši dál nepokračuju ;)
...Jsou informace o vyšší potřebě železa vlastně pravdivé? Existují studie, že tomu tak není...
Tohle by mě docela zajímalo...
Existují studie o tom, že sinice dokážou asimilovat při minimálním ozáření, (rovnajícím se zlomku záření nutného k fotosyntéze rostlin), pokud mají k dispozici dostatek železa. Z toho plyne, že pokud jej dostatek nemají, k fotosyntéze potřebují vyšší intenzitu záření.
Nemohou na tom být některé na světlo náročné rostliny podobně? Tedy - pokud nemají k dispozici dostatek železa, že nemohou "fungovat"...?
Mohl byste dát odkaz na ty studie? Díky.
Tohle by mě docela zajímalo...
Existují studie o tom, že sinice dokážou asimilovat při minimálním ozáření, (rovnajícím se zlomku záření nutného k fotosyntéze rostlin), pokud mají k dispozici dostatek železa. Z toho plyne, že pokud jej dostatek nemají, k fotosyntéze potřebují vyšší intenzitu záření.
Nemohou na tom být některé na světlo náročné rostliny podobně? Tedy - pokud nemají k dispozici dostatek železa, že nemohou "fungovat"...?
Mohl byste dát odkaz na ty studie? Díky.
Myslím, že ne. Nechtěl jsem ani exaktní radu kolik přesně, ani jsem nepsal, že to jdu dělat. Psal jsem o názory (ne radu), jak postupovat v případě, že by rostliny jevily známky nedostatku. Viz citace mého příspěvku "Tedy v případě, že to bude potřeba."
Ono to vůbec potřeba být nemusí. Ale copak není možné se tu zajímat o teorii a různé varianty? Neustále se tu rozebírají tisíckrát omílané stupidní dotazy, ale jakmile se někdo začne zajímat o něco odbornějšího, tak nic.
Copak je něco špatného mít více názorů a možností a chtít to konzultovat s lidmi, kteří tomu rozumí? Co kdybys třeba raději vysvětlil, proč jsou červené kytky červené a zda vůbec železo potřebují? Jsou informace o vyšší potřebě železa vlastně pravdivé? Existují studie, že tomu tak není.
Ono to vůbec potřeba být nemusí. Ale copak není možné se tu zajímat o teorii a různé varianty? Neustále se tu rozebírají tisíckrát omílané stupidní dotazy, ale jakmile se někdo začne zajímat o něco odbornějšího, tak nic.
Copak je něco špatného mít více názorů a možností a chtít to konzultovat s lidmi, kteří tomu rozumí? Co kdybys třeba raději vysvětlil, proč jsou červené kytky červené a zda vůbec železo potřebují? Jsou informace o vyšší potřebě železa vlastně pravdivé? Existují studie, že tomu tak není.
Zajímalo by mně, jak budeš chtít odhadnout, kolik ti ty "povýšené" kytky toho železa sežerou a to zvlášť v době, než se pořádně uchytí. Přihnojováním dalším železem k PMDD si koleduješ o problémy, kdy ti mnoho železa začne blokovat jiné prvky a pak budeš marně bádat, proč ti některé kytky stagnují nebo odcházejí. Kapkové testy na železo nejsou nijak přesné a těžko ti někdo poradí exaktní postup jak hnojit, když je to v každém akvárku zcela jiné - zvlášť při tom, kdy se chystáš podstatně změnit podmínky ve fungujícím akváriu (osvětlení)... Nakonec skončíš u alchymie, která tě určitě bude bavit ještě méně, než když tě přestalo bavit že ti akvárko prosperuje nebo co.
Spojení "vím jak hnojit" a "kolik železa navíc k PMDD" se tak trochu bije nemyslíš...ehm?
Spojení "vím jak hnojit" a "kolik železa navíc k PMDD" se tak trochu bije nemyslíš...ehm?
Asi jste nepochopil, na co se ptám. Měl jsem perfektně vyvážené akvárium. Hnojil jsem dle potřeby podle kytek. Vše krásně rostlo, neměl jsem problémy ani s řasou ani ničím jiným. Vím, jak hnojit.
Ale přestalo mne to bavit. TakžeAsi jste nepochopil, na co se ptám. Měl jsem perfektně vyvážené akvárium. Hnojil jsem dle potřeby podle kytek. Vše krásně rostlo, neměl jsem problémy ani s řasou ani ničím jiným. Vím, jak hnojit.
Ale přestalo mne to bavit. Takže druhá fáze - úprava osvětlení a povýšení na náročnější kytky. Neptám se na NO3, na P, na CO2. Zajímá mne dávkování železa u rostlin náročných na tento prvek. Zda v případě potřeby zvýšit jen železo nebo celou dávku PMDD. Jinými slovy - potřebují tyto rostliny jen více železa nebo potřebují i více stopových prvků a dalších živin obecně? Jistě že na to mohu přijít sám, ale proč se nevyvarovat období tápání a nezačít pěstovat tyto kytky již se vstupními informacemi a zkušenostmi od jiných?
Takže - má tu někdo zkušenosti a dobře prosperující Rotaly (Macrandra, Wallichii), Myriophyllum matogrossense či Alternanthera splendida v rostlinném akváriu? druhá fáze - úprava osvětlení a povýšení na náročnější kytky. Neptám se na NO3, na P, na CO2. Zajímá mne dávkování železa u rostlin náročných na tento prvek. Zda v případě potřeby zvýšit jen železo nebo celou dávku PMDD. Jinými slovy - potřebují tyto rostliny jen více železa nebo potřebují i více stopových prvků a dalších živin obecně? Jistě že na to mohu přijít sám, ale proč se nevyvarovat období tápání a nezačít pěstovat tyto kytky již se vstupními informacemi a zkušenostmi od jiných?
Takže - má tu někdo zkušenosti a dobře prosperující Rotaly (Macrandra, Wallichii), Myriophyllum matogrossense či Alternanthera splendida v rostlinném akváriu?
Ale přestalo mne to bavit. TakžeAsi jste nepochopil, na co se ptám. Měl jsem perfektně vyvážené akvárium. Hnojil jsem dle potřeby podle kytek. Vše krásně rostlo, neměl jsem problémy ani s řasou ani ničím jiným. Vím, jak hnojit.
Ale přestalo mne to bavit. Takže druhá fáze - úprava osvětlení a povýšení na náročnější kytky. Neptám se na NO3, na P, na CO2. Zajímá mne dávkování železa u rostlin náročných na tento prvek. Zda v případě potřeby zvýšit jen železo nebo celou dávku PMDD. Jinými slovy - potřebují tyto rostliny jen více železa nebo potřebují i více stopových prvků a dalších živin obecně? Jistě že na to mohu přijít sám, ale proč se nevyvarovat období tápání a nezačít pěstovat tyto kytky již se vstupními informacemi a zkušenostmi od jiných?
Takže - má tu někdo zkušenosti a dobře prosperující Rotaly (Macrandra, Wallichii), Myriophyllum matogrossense či Alternanthera splendida v rostlinném akváriu? druhá fáze - úprava osvětlení a povýšení na náročnější kytky. Neptám se na NO3, na P, na CO2. Zajímá mne dávkování železa u rostlin náročných na tento prvek. Zda v případě potřeby zvýšit jen železo nebo celou dávku PMDD. Jinými slovy - potřebují tyto rostliny jen více železa nebo potřebují i více stopových prvků a dalších živin obecně? Jistě že na to mohu přijít sám, ale proč se nevyvarovat období tápání a nezačít pěstovat tyto kytky již se vstupními informacemi a zkušenostmi od jiných?
Takže - má tu někdo zkušenosti a dobře prosperující Rotaly (Macrandra, Wallichii), Myriophyllum matogrossense či Alternanthera splendida v rostlinném akváriu?
To NO3 mě zajímá Čím se to děje a co hrozí když se hodnota NO3 blíží neměřitelnosti nebo je hodně malá?
Čím se to děje a co hrozí když se hodnota NO3 blíží neměřitelnosti nebo je hodně malá? Rostliny ti rostou špatně, nebo tě jen znervózňuje že naměříš málo železa a chtěl by jsi to vylepšit. Být tebou bych ten test přestal používat. Bacha na nulové NO3, není to žádná výhra, spíše hrozba.
To by asi šlo, ale pokud se nepletu, muselo by to být pod každou rostlinu ke kořenům. Což jednak nejde ke všem a jednak to neřeší případy, kdy některé kytky v akva máš způsobem, že vždy ustříhneš, vyhodíš spodní polovinu a zbytek zatížíš nebo opět zasadíš.
skus hodit do akvaia zopar klincov.
Nechtěl jsem řešit dávkování PMDD. Jen to mne zajímala teorie okolo toho železa. Rostliny jsou to povětšinou červené - Rotaly (Macrandra, Wallichii), Myriophyllum matogrossense, Alternanthera splendida ...
Václave, když už jsme u toho, navrhoval byste nějaké řešení hnojení těchto kytek? S těmito rostlinami začínám, rád si dám poradit. Mé akva znáte z popisu - hustě osázené, téměř bez ryb, 1 watt na litr. Do změny osvětlení (přidal jsem z 56W na 110W) jsem dávkoval 1-2ml PMDD (dle železa aby to ukazovalo v rozmezí 0,1-0,25 mg/l, 0,15 mg KH2PO4 a cca 1 mg KNO3 denně (ne ml, ale opravdu by se měla po dávce zvýšit hodnota v akva o tuto hodnotu). Teď jsem přešel z Tensa na Plantex. CO2 ano, NO3 neměřitelné.
Děkuji.
Petr
Václave, když už jsme u toho, navrhoval byste nějaké řešení hnojení těchto kytek? S těmito rostlinami začínám, rád si dám poradit. Mé akva znáte z popisu - hustě osázené, téměř bez ryb, 1 watt na litr. Do změny osvětlení (přidal jsem z 56W na 110W) jsem dávkoval 1-2ml PMDD (dle železa aby to ukazovalo v rozmezí 0,1-0,25 mg/l, 0,15 mg KH2PO4 a cca 1 mg KNO3 denně (ne ml, ale opravdu by se měla po dávce zvýšit hodnota v akva o tuto hodnotu). Teď jsem přešel z Tensa na Plantex. CO2 ano, NO3 neměřitelné.
Děkuji.
Petr
Co je to za rostliny že potřebují tolik železa.
Většinou dávka PMDD stačí velmi malá než doporučená.
Většinou dávka PMDD stačí velmi malá než doporučená.
Jo jo, naprostý souhlas S PMDD jsem na tom v pohodě. Ale v souvislosti se změnami jsem přidal několik kytek, které teoreticky potřebují více železa. I na to extra upozorňují popisech na server jako Tropica či BarrReport. Jen jsem se chtěl ujistit, zda dávkovat PMDD stejně a jen přidávat železo, nebo zda zvýšit dávku PMDD na potřebnou úroveň. Tedy v případě, že to bude potřeba.
S PMDD jsem na tom v pohodě. Ale v souvislosti se změnami jsem přidal několik kytek, které teoreticky potřebují více železa. I na to extra upozorňují popisech na server jako Tropica či BarrReport. Jen jsem se chtěl ujistit, zda dávkovat PMDD stejně a jen přidávat železo, nebo zda zvýšit dávku PMDD na potřebnou úroveň. Tedy v případě, že to bude potřeba. Čím více neznamená lépe, řekl bych že při hnojení PMDD právě naopak. Musíš být moc opatrný.
[1] 2
Zpět na obsah sekce Voda, přípravky na úpravu a testy • Zobrazeno 3453x
Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.