Rozmnožování ryb všeobecně

Želvy teda nechovám, tak nevím, kolik toho zkonzumují (ani nevím o jakou želvu se jedná a jak je velká), ale nepředpokládám, že zblajzne 20 dospělých ok denně. Hádám (fakt jen hádám) že 2 dospělé denně musí stačit, nebo tak 10 mladých...
Pokud je můj odhad správný, tak je právě kanec ideální. Nechám párek ve 100l, nechám je tam vodit i dospívat a postupně odlovuji pro želvu. Až mi jich zbyde pouze tak 30, tak je odlovím do jiného akva, aby začli rodiče tvořit nové...
A když vidím, jak často se třou a jak rychle rostou, skoro bych se vsadil, že jako krmení pro želvu, budou lepší než ta oka...
Ale jak říkám, želvy nechovám...

Klidně by šlo do té nadrže nainstalovat integrovanou porodničku aby se ty mladé oka zachránily. Ale asi by to bylo nejjednodušší varianta. Sice ty kanci prý rostou taky rychle, ale ty oči hned žerou dospělou potravu.

pro želvu bude mít lepší ty živorodky, jednak předpokládám, že nebude zkrmovat čerstvě vylíhlý potěr a bude chtít mít krmivo průběžně, živorodky může mít v jednom akvárku, od malejch až po dospělý, mláďata jsou větší, nebude tolik starostí s jejich krmením. A může mít v tom akvárku víc samic, takže i mladejch bude víc jak od 1 páru nigrofasciátů Jako výbava ti stačí dobrej filtr, nějaké nenáročné rostliny jako úkryt pro mladé, ani nemusí být zakořeněné, možná by bylo vhodnější akva bez dna. A pokud tam bude ryb hodně tak možná vzduchování, ale většinou stačí ten filtr. Ale klidně to můžeš založit jako klasickou nádrž se vším všudy, a jen vylovovat přebytečné rybky, nebude to tak efektivní, ale rozhodně více estetické

Tak buď živorodky, klasická oka, ta se množí rychle, nebo nějaké nenáročné cichlidy. Například kančík příčnopruhý, ten se množí rychleji, než kdejaká živorodka. Můj párek se znovu tře po třech týdnech od odebrání mladých. Je nenáročný, vcelku ochotně se vytře i v kaluži a pokud krmíš mladé kvalitně, tak rostou jak rakety. Mají mladých vždy rozhodně přes sto...
Akorát pozor, potřebuješ adekvátně velké akvo a sestavený pár, jinak se třít nebude...
Odkud jsi??

Dobrý den, mohli byste mi prosím poradit nějak obecně co nejidelnější skladbu ryb a výbavu akvária pro co nejpočetnější rozmnožování? Potřebuji dokrm pro želvu. Akvárium mám připraveno 85l. Děkuji

Tam je asi jedinej požadavek aby tam byl samec a samice spolu, víc netřeba

Jde o obyčejné mečouny. Chci se pokusit o řízený odchov v samostatné nádrži. V společném akvarku se mi množí samovolně, ale já bych rád u jednoho páru zachoval barevnou variantu.

Neonky jsou pěknej příklad. Jak se je jednou naučíš "dělat", tak potom už je to hračka, jenom to chce se to naučit. To samozřejmě platí v obecný rovině i ostatních druhů.

Ono jde taky o to co je to za druh. U některých je to přesně dané - třeba neonky, že?

Zaručená rada neexistuje, dají se jenom zkoušet již uvedený postupy a jejich případné kombinace. Já měním velmi často vodu, cvičím s teplotou a futruju živou.

Velké výměny vody rychle za sebou

Co zaručeně zvedne rybám chuť ke tření? Zvýšení teploty, Krmení živým krmivem a dál?

No, to já bohužel nevěděl. Tak myslel sem to dobře, ale nic no. Hold to zkusim zas příště až se mi to povede náhodou znova vytřít..

Ty mléčný nemá cenu přesouvat, zbytečně se od nich mohou ty zdravý tou plísní nakazit.
Edit: Je rozumný ty plesnivý ostraňovat, vypichovat, odsávat, prostě čistit.

No většina je, ale už tak byly když sem je bral ze společenské nádrže..něco tam je trošku tmavší..tak počkám ještě 2-3 dny a pak to vypustim no..

Pokud jsou mléčně bílé, tak je to opravdu pasé, jsou plesnivý.

tak na konec asi z těch jiker nic nebude..silně vzduchuju ale jikry nemění barvu jsou stále bílé a to sem se dneska chystal jet pro blechy na rybník

Nebo zkus nachytat někde např. rybníku prachové krmivo či plankton. V téhle době je toho plno.

Jo to by šlo, bacha, aby při čerpání proud vody neumlátil plůdek, plůdek pancéřníčků je hákliví na změnu pH, tak bacha na to ;)

Aha, tak budu každej den měnit 2-3x vodu? Odstátou..nebo odčerpávat vodu ze společenské nádrže knim..To bych mohl zlepšit ne?

když použijes mlhu, tak ti to dost ryb rozkrmí, ale budes mít ztáty, protože to šíleně kazí vodu

To je všechno velký, to je tak pro dospěláky

Ok chlapy, tak to tedy zkusím, pak máme v sudech na zahradě i nějaké ty komáří larvy a nítěnky..kdybych to nalovil tak by to taky žrali ne? Myslim kdyby měli nějakej odpovídající rozměr..edit: nebo mi finance dovolují koupit mražené nitěnky,artemie..takovou tu čokoládu

Nebo by se dalo rozdrtit vločky a udělat z nich taky mlhu

Něco by přežilo na mlze ze žloutku

To budou nejspíše oni, dobře jikry sem přendal do 10l výtěrky..vzduchuju vše jak tam má napsané... jen já ty ryby nechci na kšeft..někomu je pak daruju..zverimexu nebo prostě někomu..tak se mi do toho nechc vrážet za artemie..bylo by nějaké méně finanční řešení?

Tipuju to na pancéřníčky. Mrkni na tenhle článek. rybicky.net/clanky/1159-pancernicek-panda-vlastni-zkusenost-s-rozmnozovanim-a-odchovem

Dianema dlouhovousá - 3 Ks
Pancéřníček zelený - 7 Ks
Skalár amazonský (koi) - 7 KS
Akvárium - 200L
Kytky
Cabomba carolina, Echinodorus Bleherae, Echinodorus Marble qeen, Echinodorus fluitans, Vallisneria Corksrew...

co treba ziletkou?

co je tam za ryby?

Ježiš co to je? takovýho nic doma nemám, nepočítal jsem s tim že se mi ryby vytřou... mam to pro potěšení jako ,,dekoraci,, zvýšil sem teplotu, protože mam akvárium v podkroví a bylo tam ca 19 zvíšim na 24-25 a šup jikry..tak mi prosim když tak poraďte věc kterou najdem běžně v domácnosti

pipetou

Ahoj, právě jsem dorazil z dvoudeního výletu domů a na stěnách akvária jsem objevil jikry. Nevim čí jsou, ale jak je mám ze skla sundat abych je nějak neporušil a mohl přesunout do výtěrky.

Ta teplota je řekněme jedním ze stimulačních faktorů úspěšného odchovu. No a mladé ryby v ní zůstávají dejme tomu do doby, než je zcela ukončen jejich vývoj....většinou po měsíci lze s teplotou již hýbat směrem dolů...Samozřejmě ne skokem a ne u ryb, které i v dospělosti žijí ve vyšších teplotách...

Mám dotaz ohledně teplot u odchovu ryb všeobecně. Když je třeba v encyklopedii napsáno - odchov 25-28 stupňů. Znamená to, že ryby se začnou třít nebo se mají pak prckové při této teplotě nechat. A navazující otázka jak dlouho se při této vyšší teplotě mají prckové nechat.

Proč by? Obecně nelze mít výhrad... V případě zmíněných, je určitě černá tetra z těch jednodušších, než třeba obyčejná neonka, ale i ty patří k jednodušším než neonky červené. Určitě je lépe získávat ostruhy na D.rerio, kardinálkách čínských, než na výše zmiňovaných rybách...Sice bych rozšířil ty faktory, které přispějí k tomu tření, ale to už je kuchařka druh od druhu, takže není nutné se detaily zabývat...

Rozmnožování ryb je složitější proces než se může zdát. Začátečník bez dostatečně nastudovaných informací a zkušenostní něco rozmnoží buď náhodou nebo se to rozmnoží samo i bez přičinění (paví oka). Pokud na neonky nemáš vodu tak to nemá ani smysl řešit. Neonky jsou pěkné ryby, ale jako první rybu o kterou by ses pokoušel to není vhodné. Jinak určitou přípravou se dají ryby stimulovat tak, že se vytřou když chceš. U každé ryby je to jiné. Většinou se to děje právě díky změnám parametrů vody - ať už chemických nebo fyzikálních. Kvalitní krmení, většinou živé nebo mražené, před třením je důležité.

A teď velkochovateli LiborSprysl do mě

A u tetry čiernej a tetry neonovej?

U některých ano...třeba když u živorodek dáte dohromady samce a samici stejného druhu, máte skoro 100% jistotu

Dobrý deň! Môže sa spraviť, že sa začnú ryby páriť kedy chcem?

Ja by som tu mohol rozobrať tento ,,problém,, hlavne čo do chovu rakov.(tomu sa venujem niekoľko rokov)Tam je zopár faktorov ktoré sú kľúčové pri odchove,počte samcov a samíc,počte vajíčok v znáške a pod.To je však do inej témy.

Zmatení pojmů a dojmů v této diskusi je tak obrovské, že mi to nedá, abych ho ještě trochu nezvýšil
Předně: Problematika determinace pohlaví i jen u ryb je tématem přinejmenším na několik desítek stran čítající článek, u živočichů pak na knihu. Opravdu nelze vyvozovat vzájemné souvislosti a odvozovat fungující či nefungující mechanismy v rozptylu ryby – želvy – krokodýli – lvi – lidi, jak to tady průběžně zaznívá.
Omezme se proto jen na ryby a na faktor teploty, který se tu skloňuje nejvíc. Ovlivnění poměru pohlaví teplotou se u ryb dost intenzivně studuje, samozřejmě z důvodů především komerčních, neboť to má své významné dopady v akvakulturách. Před čtyřmi lety byla publikována docela zajímavá práce dvojice španělských autorů z Ústavu mořských věd v Barceloně shrnující, revidující a kriticky hodnotící dosud zveřejněné práce (zdůrazněme, že vědecké) prokazující tzv. teplotně závislé určení pohlaví u 59 druhů ryb (nejen mořských, ale i sladkovodních a brakických). Kritický přístup spočíval zejména ve snaze odlišit opravdu výlučně teplotně závislou determinaci pohlaví od případů, kdy jde o teplotní ovlivnění genotypově závislé determinace pohlaví (tj. pohlaví je primárně určeno genotypem, ale teplota za určitých okolností do toho „vstupuje“ a poměr pohlaví mění). Autoři pro čistě teplotně závislou determinaci pohlaví stanovili dvě kritéria: 1. daný druh nemá pohlavní chromozomy, 2. k posunu poměru pohlaví dochází v rozmezí teplot, s nimiž se organismus setkává během svého vývoje za přirozených podmínek (vysvětlení: jsou známy případy výrazného ovlivnění poměru pohlaví extrémní teplotou, tj. takovou, s níž se organismus v přirozených podmínkách nesetká – tyto případy tedy autoři velmi rozumně také nezahrnují pod hlavičku „teplotně závislá determinace pohlaví“).
A výsledky? Hlavní jsou také dva.
1. Vypadá to, že čistě teplotně závislá determinace pohlaví se u ryb vyskytuje méně často, než se zatím tak nějak předpokládalo. V mnoha případech se totiž ukázalo, že teplota není vnějším faktorem prostředí kontrolujícím určení pohlaví (jak je tomu právě u zde též hojně diskutovaných plazů), nýbrž že za určitých okolností ovlivňuje sexuální diferenciaci na úrovni vývoje gonád – což už je ona souhra s genotypovým pohlavím.
2. Ve všech případech, kde jde opravdu o „čistě“ teplotně závislou determinaci pohlaví, to u ryb funguje tak, že se stoupající teplotou stoupá procento samců. Další dva možné způsoby ovlivnění (a/ se stoupající teplotou stoupá procento samic, b/ jedno pohlaví převažuje při velmi nízkých a velmi vysokých teplotách, druhé pohlaví při středních teplotách) se u ryb neuplatňují.
Z druhů, u nichž podle uvedených kritérií byla popsána „pravá“ teplotně závislá determinace pohlaví, jsou akvaristicky nejvýznamnější cichlidky rodu Apistogramma. Dále dodejme , že tento jev byl popsán také u Hoplosternum littorale, Poeciliopsis lucida a Limia melanogaster. Poslední dva druhy jsou ale živorodky – a u živorodých druhů je obecně sporné, zda vůbec lze o čistě teplotně závislé determinaci pohlaví hovořit.

Edit: Apistogrammy si zaslouží ještě zvláštní komentář, a nejen proto, že Deathbull učebnicově potvrzuje, že výsledky experimentů platí
To, že se stoupající teplotou výrazně stoupá poměr samců v potomstvu, bylo prokázáno u 33 druhů a forem. Období, kdy lze teplotou vody ovlivnit poměr pohlaví, je dlouhé, jde zhruba o 25 dnů od výtěru. Vliv teploty je kumulativní, tj. čím déle působí, tím je posun poměru pohlaví větší. Pokud se změní teplota vody během prvních 72 hodin po výtěru, odpovídá poměr pohlaví změněné teplotě (pokud tedy jikry tu změnu přežijí ) téměř absolutně, změní-li se teplota později, poměr pohlaví se adekvátně posouvá. Ale pozor, kromě teploty ovlivňuje pohlaví u apistogramm výrazně rovněž pH vody, a to tak, že čím je nižší (voda kyselejší), tím větší je podíl samců. Z toho plyne, že jsou-li apistogrammy vytírány ve velmi teplé vodě, jejíž teplotu nelze snížit (buď proto, že to nejde technicky, nebo proto, že se v nižší teplotě ryby netřou), lze se pokusit aspoň trochu zvýšit počet samic v odchovu tím, že se použije voda o vyšším pH (aspoň 6, lépe 6,5 – problém samozřejmě je, že některé druhy se v tomhle pH zase nevytřou).
A abychom to všechno zase trochu znejistili – u 33 druhů sice bylo prokázáno zvyšující se zastoupení samců v potomstvu při zvyšující se teplotě, jenže – už je taky znám přinejmenším jeden druh, u kterého teplota na poměr pohlaví v podstatě nepůsobí vůbec (A. caetei), zatímco pH jednoznačně ano.

Z hlediska statistiky je to nesmysl...želva není hermafrodit, přestala by se množit. Že se rodí větší procento samic při vyšší teplotě zrovna v jejich případě, zapadá pouze do těch faktorů, o nichž jsem se již zmínil v souvislosti s jinými živočichy. K oplození mnoha samic jeden samec stačí. Ale jenom jeden na všechny samice, to je přece blbost. To by ty miliony let v tomhle systému množení nemohly želvy přežít. Holt jeden rok je tepleji a je více samic, druhý rok chladněji a je to naopak. Takže opět se to poměrově srovná.Že je na tom jednom ostrově každý rok teplota stejná v době od nakladení k líhnutí, to snad tvrdit nechceš. Navíc nevím které želvy máš na mysli, ale pokud jsou to - a to většinou jsou - kontrolovaná kladiště - tak tam člověk zasahuje (líhne sám), aby to rovnal i v tom jednom roce, s ohledem na jejich ohrožení.

Tak to nemáš úplně pravdu protože třeba mořský želvy se roděj na jednom ostrově v průběhu pár dnů a tudíž teplota skoro stejná a dokonce při vyšší teplotě se roděj jenom holky...pokus o vysvětlení má mnohý formy ale...

Ale u plazů pouze v chovu. Protože rozmnožování plazů v přírodě neprobíhá na jednom místě v lokalitě výskytu, takže podmínky jsou rozdílné a proto i poměr pohlaví se rovná. To jen člověk hýbe s teplotou, aby dosáhl převahy samic, které se lépe prodávají...

S tou teplotou to řekněte mojim kakaďákům..po většinu roku doma vedro jak v p*deli a mám značnou převahu samců...a ne jen u nich, ale vlastně u všech ryb co jsem doma kdy nějakou náhodou odchoval

No záleží i na vzdálenosti od rovníku...i naopak to funguje

Tak o tom nic netuším. Přesněji, nevím o tom, že by tohle platilo jako obecné pravidlo pro ryby. U plazů je to jiná, tam jo.

Vyšší teplota je víc samic...

LiborSprysl napsal: I když je to asi jedno, protože to není pro tu debatu, ba možná pro většinu mne čtoucích, podstatné, ale tvrdit, že 66% ryb z akvarijních odchovů jsou samci, to mi připadá hodně za vlasy přitažené. Protože to tvrzení nebylo ničím ani ve snaze dokládané, tak já teda zkusím něco přidat. Tohle pravidlo platí velmi často třeba u divokých živorodek, ale rozhodně to nelze říci u ostatních druhů. V případě přírodních i akvarijních populací jsou samečci přece jen barevnější, tudíž víc na ráně a proto jich musí být víc, aby přežili predátorský tlak. Protože i u těch živorodek, ale třeba i bet, si akvarista umí pomoci úpravou vody. A nepochybně podobné to bude u těch ancistrusů. Tam si většinou akvarista nepomáhá úpravou vody, ale prostě nechá vyrůst nějakou skupinu ryb a pak z toho vytvoří "teoretické poměry" jako se stalo v tomto případě. Protože kdyby vzal jinou skupinu ryb a bylo to omylem opačně, bude tvrdit, že je 66% samic. Co mne vede k tomuto tvrzení? Protože 90% produkce ancistrusů od chovatele odchází ve velikosti v níž pohlaví nelze rozlišit. Co mám vypozorované, velmi často platí, že ty rychle rostoucí potěry jsou nakonec samci. To přikládám tomu, že ty samice musí nějak "připravit" své břicho na ty spousty velikých jiker, které za svůj život vyprodukují.
Takže většina těch trojek, čtyřek (v cm), které prodáváme jako první z výtěru, jsou samci a budeme-li si nechávat ryby na chov z toho zbytku, dostaneme se do mně velmi známé situace, že mám pravidelně přetlak samic a vždycky jásám nad tím, když se objeví nějaký poctivý fousáč.
Mimochodem k té rybě na fotce - myslím si rovněž, že je to samice. S ohledem na stavbu těla. Trochu fousatých samic je mezi populací tak moc překřížených ancistrusů spousta. Sám mám takto fousaté ryby kladoucí jikry, takže soudím, že to budou samice...

Edit: Dneska už mne nebaví dělat v tom šíleném vedru, tak trochu rozvedu tu myšlenku na téma poměr samců a samic u živočichů, potažmo tedy se pokusím vyvrátit tvrzení, že samců je v populaci 66%. Tomu tak není ani u lidí. I to má své specifické důvody. Bab je obecně mnohem více než chlapů. Většina z nich má totiž tu výhodu, že si po mnoho let čistí krev, zatímco toto chlapům biologicky jaksi není umožněno. Tudíž všechen binec v krvi se jen stále hromadí a proto chlapi kapou dřív než baby.
Celkem lehce dohledatelně je známé, že poměr pohlaví v přírodních populacích naprosté většiny živočichů je přímo úměrný. Tuším na nějaké halančíkářské atrakci jsem měl tu čest podebatovat s jedním ze specialistů a ten lál na poměr samců u halanů. Je to údajně podobné, jako u těch divokých živorodek. Samci upoutávají pozornost predátorů a tím snadněji převažují poměr naopak ve prospěch samic. Protože jsou sežráni. Je to logické – poslední jeden samec zajistí přežití druhu, ale poslední samice těžko…Není tomu tak jen u halanů či živorodek, ale shodné to bude tedy i u dalších ryb.
Pohlaví u potěru asi všech ryb ovlivňuje faktorů mnohem více, a proto jsem se tak šprajcnul při Malapově tvrzení o poměru samců v populaci. Jedním z faktorů je třeba stáří ryb, dokonce je rozdíl, zda jeden z partnerů je výrazně věkově odlišen od druhého. O tom, že se na poměru pohlaví podílí také voda a její parametry, to jsem již zmínil – tvrdost, pH, teplota. O poměru samců a samic rodu Xiphophorus tu psal nedávno Roman Slaboch celkem detailně, tak jen zmíním další aspekt a to jsou chromozomy. A konečně vliv na poměr pohlaví má rovněž nepochybně dostatek, či nedostatek kvalitní potravy…Například…..Asi by se na toto téma písmenek dalo poskládat mnohem více, ale nejsem si jistý, jestli by to bylo někomu k užitku.

Je to logické – poslední jeden samec zajistí přežití druhu, ale poslední samice těžko…Není tomu tak jen u halanů či živorodek, ale shodné to bude tedy i u dalších ryb.
Tady je to trochu zkratka...raději rozvedu, aby bylo snadněji pochopeno....samicím živorodek sperma vydrží na víckrát, u jikernatých ryb jeden samec může obšťastnit převeliké množství samic...Takže to stačí pro zachování rodu. Proč by jich tedy mělo být o třetinu více než samic? Příroda narozdíl od mnoha lidí není blbá... Tak Vaše pojednání o poměru samic a samců jsem se zájmem přečet,protože od chvíle kdy se mi začaly množit živorodky jsem si všim velkýho rozdílu mezi počtem samic a samců. Když vezmu dejme tomu posledních pět vrhů u endlerek tak Poměr je 2 samice na jednoho samce a u plat je to doknce 30 samic na 2 samce. Mohl,by jste mi prosím poradit nějaký zdroj kde bych mohl nastudovat něco konkrétního o vlivu podmínek na poměr samic a samců?