Dešťová voda

Jo,děkuju,budu opatrný.škoda,že je u nás tak tvrdá voda-vodovod obce Vrdy.Mečovkám a Mollám se v ní dařilo skvěle .

S tím rozdílem, že u dešťovky pH nebývá neutrální ale nižší.

V podstatě sis odpověděl sám , v ideálních podmínkách se hodnoty velmi blíží destilované vodě, konec konců, obojí vzniká odpadrem a kondenzací, ale co je dnes ideální,že.. Záleží tedy, s čím přijde kapka vody při kondenzaci a po cestě na zem do styku a dále-pokud uvažuješ o využití dešťové vody v akva-s čím přijde do styku a střechách apod., než se dostane do akvária.

Ještě bych se prosím chtěl zeptat,jaké hodnoty-GH,KH,PH,NO3 má deštová voda? Asi tedy záleží na podmínkách.

Asi bych dával dva díly vodovodní a jeden deštové,možná 1:1,uvidím jak to pujde.

Možná by nebylo špatné to po čase trochu míchat.

Děkuju za rady s tou deštovkou to skusím,máme velmi tvrdou vodovodní vodu 25gh,16kh a rostlinky moc nejdou.

Maximálně bych jí prohnal přes aktivní uhlí, co pak chudáci co používají studniční vodu.

Tak ji sedimentuj a pak použij.

Podle mě je každá dešťovka riziko. Již v ovzduší může spolykat nějaké ,,nečistoty,, a ze střechy také...

Je vhodné chytat deštovou vodu ze střechy ze starých bobrovek? Není uplně čirá.

Všechno možné. Horší, co se obsahu cizorodých látek týče, jsou většinou zdroje s povrchovou vodou. A "pohodě" nejsou ani podlimitní náměry, např. řada škodlivých organických sloučenin se do organismu dostává i jinými cestami a výzkum působení "koktejlů" těch chemikalii je teprve v začátcích. Je to velice složitá problematika.

Proto jsem opovídal Yirkovi, že záleží na zdroji.
Mezi námi, opravdu bych rád věděl co všechno piju v kohoutkové vodě.

Mylná představa bohužel je, že ty látky nejsou v běžné pitné vodě

lojza79 napsal: Připouštim, že tady nemáme chemickou zátěž.
To je trochu mylná představa. Proudění vzduchu dokáže různé látky zanést až tisíce kilometrů daleko, viz. písek ze Sahary v Evropě.

Dešťovku používám už dva roky, živorodkám se daří, kytkám taky. Nejblahodárnější vlastností děšťovky je její cena, z toho důvodu ji vlastně používám. Připouštim, že tady nemáme chemickou zátěž.

Dovolím si trochu nesouhlasit. Podle mého záleží na zdroji té pitné vody a způsobu její úpravy.

Já tvrdím jedno.
Je-li pitná-kohoutková voda dobrá pro člověka, měla by být až na naprosté výjimky dobrá pro rybky.
Jak už je psáno, větším rizikem se jeví voda dešťová či neupravená ze studny.

Vodovodní voda je dost široký pojem. Každý máme jinou, takže těžko soudit. Můžeš si zjistit její parametry u dodavatele, například na webu.
Nicméně u chovu nenáročných krevet, které plánuješ, by neměl být důvod řešit dešťovku.

Dešťovku bych si hodně rozmyslel, voda při dešti smyje ze střechy kdejakou chemii, co se usadila nebo rovnou spadne něco s chemií, stačí aby proti směru deště byla nějaká chemička nebo provoz, co do ovzduší něco vypouští. Navíc placený rozbor dešťové vody nezaručuje, že příště bude stejně nezávadná.
Osobně si myslím, že to za případné problémy nestojí, pokud je potřeba změkčit vodu, doporučuju reverzní osmózu.

ahoj, mám k dispozici dešťovku projetou přes filtr, je lepší ji dávat do akvárka místo vodovodní nebo je to blbost?

děkuji moc

Pomalu, postupně, po pár litrech, ale lze. Hlídej si pH, nesmí docházet k výraznému kolísání.

Ak si nechala 30l pôvodnej vody tak si mohla kľudne doliať 20l novej - aspoň ja by som to tak urobil.

Ahoj, to záleží jakou vodu máš. Ta dešťovka může být dost jiná než voda která ti teče z kohoutku a na kterou jsou ryby zvyklé. Pak problém být může. Nikdo taky nevím jak kvalitní dešťovka u vás je.
Když měním nebo přidávám část vody, tak dávám vodu vodovodní přímo z řadu a je to v pohodě. Žádnou chemii na úpravu vody nepoužívám.

Ahoj, prosím o radu zkušené akvaristy. Prasklo mi akvárko o objemu 30l, koupila jsem nové 54l. Kvuli nizkemu vodnimu sloupci jsem musela do zbývající vody cca 20l přidat 10l, aby byl sloupec na výšku alespoň 17 cm. Napadlo mě: lze přidat dešťovou vodu, aniž by to rybičkám ublížilo? Mám paví očka a 4 neonky. Dosud jsem městskou vodu nejdříve upravila Aquasafe na zničení chemie, která v kohoutkové vodě je a přidávala bakterie. Je možné dešťovou vodu přidat neupravenou a je vůbec možné v tomto okamžiku už dát dalších 5 litrů, když mají těch 10l nových jen dva dny?
Děkuji předem za radu, Marcela

Nově jsem se zaregistroval na tyto stránky, protože bych chtěl zkusit, jestli mi někdo nedokáže vysvětlit co se děje s vodou v jezírkách po výraznější bouřce. V letošním roce jsem měl několikrát problémy s rybami v akváriích poté co jsem jim do nádrže přidal (cca 1/10 - 1/5 objemu) vodu z jezírek po bouřce. Důvod: krmení planktonem. Podrobnější detaily co a jak jsem dělal bych vysvětlil v dotazu, ale bohužel jako nový uživatel nemám možnost nové vlákno založit. Dané téma ani podobné ke kterému bych to přidal jsem nenašel

Neonka obecná. Ph jsem právě měřila, 6,6..

Tak nevybrala jsi si na množení zrovna jednoduché rybky. Teď jde ještě o to o jakých neonkách mluvíš.

Nejde mi o těch 300l, spíš přemýšlím jak mám rozmnožit neonky. Zkoušela jsem to s tou dešťovkou, jenže když je to tak velký skok, tak mě napadá jen akvarijní vodu lehce namixovat s dešťovou aby je to podnítilo ke tření. Možná vodovodní, jinak nevím jak to mám udělat. Vím už teda, že jim takhle skokově nesmím měnit prostředí, jak tvrdost tak hlavně to Ph.. tak mě napadá jen to lehké mixování. Dešťová voda je sama o sobě na tohle množení asi nejlepší.

Nejde o tvrdost. Zabila jsi je prudkou změnou kyselosti (pH) té vody, dešťová voda je výrazně kyselejší, než podzemní, nemůžeš rybám skokově měnit pH o víc než několik málo desetin jednorázově. Testy pH vody napoví víc. Převařování naopak není nutné. Když denně v té třístovce vyměníš třeba 20 litrů vody za tu dešťovou a budeš to dělat třeba měsíc, nic se rybám nestane.

Děkuji moc za radu
Kdyby jsem se chtěla pokusit to dnes zopakovat, tak mám dát hlavně tedy vodu akvarijní a třeba z 1/5 dešťovou? Jde o to že tu je hodně tvrdá voda, něco mezi 15-18 ° a při množení neonek to není zrovna dvakrát nejlepší.. a 300l akvárko nemám moc jak změnit na dešťovou, ani si myslím že to je potřeba. Ale moc děkuju, budu se snažit všechno dělat postupně a neházet je hned do tak velkého šoku

Ahoj, změnila si jim rychle parametry vody z tvrdé na měkkou. Změnu musíš provádět pomalu každý den třeba trošku vody vyměnit. To převaření mi přijde zbytečné. To že voda chvilku stojí v sudu bych taky neřešil samozřejmě je nejlepší čerstvá dešťovka. Vždy je lepší pozvolna míchat s vodou akvarijní. Dešťovku používám též a vždy namíchám jak potřebuji

Dobrý den, včera jsem si nasbírala 2 pet lahve dešťové vody, tu následně vyvařila abych se zbavila případných řas nebo bakterií... Nevím zda za to může vyvaření, ale tvrdost vody byla dobrá, Ph také, naměřila jsem 6,6. Dešťovku jsem následně dala do nádobky, za účelem rozmnožení neonek. Možná jsem to měla namixovat s akvarijní vodou, fakt mi to teď vrtá hlavou . Každopádně ráno byly neonky mrtvé, nevím, mohlo by to být vyvařením (ale voda se vyvařuje normálně co vím), nebo třeba tím rychlým skokem z tvrdé vody do měkké, fakt netuším.. Dešťovku jsem sbírala z velké nádrže za domem, teče tam z okapu a je pravda že tam nějakou dobu už stojí. nenapadá vás něco? Nějaká rada? Chci to nějak vyřešit ať příště neudělám nevědomky stejnou chybu
Děkuji moc...

A kde ta vesnice je? někde na Sibiři? V Česku vesnice, která by byla v bezpečí před bordelem z měst a průmyslu, asi není - ten se při vhodném větru šíří na stovky kilometrů i dále. Například problém s kyselými dešti (to jsou prop změnu oxidy síry) se obvykle projevuje někde v horských lesích, daleko od zdroje znečištění.

Je to z vesnice, novostavba, nová střecha, nové okapy, o automobilovém provozu nemůže být řeč, voda prefiltrovana, uložena ve sklepě v plastovém sudu, novém, vyplachlem,takže asi určitě nekvalitní test

Nějaké počtení o dešťové vodě:
www.pocitamesvodou.cz/…
www.in-pocasi.cz/…

A co oxidy dusíku z automobilových zplodin? V místech s intenzivnější dopravou je ve vzduchu pořádná hromada dusíku právě z tohoto zdroje a déšť to pak spláchne.

Ne každý má novou střechu a vyčištěné okapy.

No, v dešťové vodě je to dost. Pokud je to tedy skutečná "čerstvá" dešťovka a v okapu neleží mrtvá kuna...

To není až tak závratná hodnota ale přesto bych se sháněl po jiném testu nebo aspoň testy z vodárny pokud nemáš vlastní studnu.

Pokud sbíráš z čisté plochy a nedostává se ti tam odnikud močůvka, tak ti blbě měří test. Jak psal Muťa, Aquar má velmi kolísavou kvalitu. Chtělo by to přeměřit jiným testem.

Bohužel u Aquaru, je možné všechno. Já s nimi mám pouze špatné zkušenosti.

Prosím vás podle testu aquar mi dusičnany v dešťové vodě vychází na 40 mg, je to možné?

-slunečnice pestrá určitě
-ve Skandinávii jsou to již i různé druhy živorodek

-jednalo se zřejmě o Trachemys scripta elegans, případně o některou barevnou mutaci,které jsou z faremních chovů v USA
- nejrozšířenější druh vodní želvy nejen u nás
- obecně vzato, je želva nádherná jen další dravý organismus narušující vztahy, v původním společenstvu a rozhodně nepředstavuje pro naši přírodu žádný přínos

Se zimou u nás se už umí vyrovnat některé druhy akvarijních ryb ze severnějších oblastí ... někde pomáhají "ohříváčky", jako třeba elektrárna Opatovice ... ví se o okách, dániích, kardinálkách, tilapiích... cichlid na severu je málo ... jinak asi jen slunečnice si myslím ...

Želva bahenní, pokud vím, je to jediný tuzemský druh.

dyď vím, sám jsem je roky pomáhal počítat.

já někde slyšel že i amazonské cichlidy si pomalu zvykají na naši zimu a pokud není zima jako zrovna letošní, že ty teplejší dokáží přežít třeba v rybníce. Přijde mi to dost nepravděpodobné i když jsem viděl na Labi v Nymburce (a mám to i vyfoceno) 2 roky po sobě želvu. Dost barevnou aby byla naše (no naše, u nás někdy byly želvy?). a zaky jsou případy kdy rybáři chytli plodožravou piraňu, dost velkou. Tak buď měl doma někdo akvárko že se v něm mohla otočit piraňa cca 60 cm a pak už ji pustil do rybníka za domem. A nebo tam postupně vyrostla .
vyber si www.google.cz/…

- projekty na kvalitu vody, vodních toků a hospodářství normálně fungují, sice to není pod vládní úrovní(ta zastřešuje pouze významově velké projekty),
- celá řada nevládních organizací monitoring provádí
- v Brazílii je přes 300 větších projektů týkajících se výzkumu v oblasti hydrologie z áreas Amazônia, nemluvě o těch menších studijních, nebo i zahraničních