Jaká je to razborka?

Jedna Bornejka má velké ploutve. Je to normální? Omlouvám se za kvalitu fotografií, lépe se mi to zatím nedaří.

Ano je

Tuhle rybu jsem dostal v obchodě s hejnem razborek skvrnoocasých. Není to takhle náhodou bornejka?

Ďakujem, ten porovnávací obrázok som tiež pozeral, len na inom webe. Predajca to tiež nevedel určiť presne pri predaji, lebo ako som nižšie písal, boli ešte malé, priesvitne a bezfarebné. Vyfarbujú sa pomaly až u mňa v akváriu. Ale dodávateľ mu to vydeklaroval ako brigittae. Škoda že sa mi na zrkadlovke pokazilo ostrenie a snímanie svetla, mám aj makro objektív, ale je mi to na "dve veci", razborky na manuál nedokážem odfotiť, nestíham

Edit 29.6.2019: Po viac ako mesiaci, textúra a farby ostúvajú rovnaké, čiže Merah...

Taky myslím, že je to merah.

Na konci článku je obrázek s porovnáním druhů razborek.

www.aquamir63.ru/…

Teď mám v 29l merah i maculatus

Toto som riešil pred dvoma rokmi. Mladé ryby, ktoré som dostal pod označením B. brigittae vyzerali presne ako dospelé B. merah. Riešil som to s dodávateľom a dostal som info, že mám počkať. A naozaj, po pár mesiacoch (týždeň je málo) sa ryby vyfarbili a boli to skutočne B. brigittae. Takže čakaj, osobne som presvedčený, že máš naozaj B. brigittae.

PS1: Podľa mňa sú to najkrajšie "borarasky". Jednak majú najintenzívnejšie, najviac červené vyfarbenie a druhak sú menej plaché, ako niektoré iné druhy rodu, napr. B. urophtalmoides alebo B. maculatus (tiež nie sú extra plaché ale B. brigittae sú na tom v tomto smere ešte o niečo lepšie).

PS2: Občas sa na trhu objavia aj krížence týchto dvoch druhov, to je potom naozaj dosť problém s určením.

Áno, presne aj ja si myslím že je to "merah", to aj bolo prvé čo mňa tiež napadlo, nechám im týždeň kým sa poriadne prefarbia.

Ahoj, si myslím, že je to tato:
rybicky.net/atlasryb/razborka_kalimantanska

Trpasličia asi nie, tá ma výrazný fľak v tvare kruhu, moje majú elipsovitý, postupne sa zväčšujúci. Uvidím neskôr ako sa vyfarbia. Majú pre seba zarastenú džungľu, nie sú v strese, Beťák do nich nezabŕda, kŕmené sú najjemnejšími jemnými Hikari granulkami, na striedačku s mrazenými dafniami, artemiami, občas uchmatnu Beťákovi sfarbujúce krmivo, občas Otíkom ozobávajú na dne padnutú tabletu spiruliny.

www.shrimp.cz/… Mě to přijde tahle...

Ahoj,
do malého 54 litrového akvária som synovi k Beťákovi zaobstaral 20 ks Razboriek, objednávka bola na bornejské (brigittae). Keď som ich pred týždňom prevzal, boli malé iba do 8 mm, takmer bezfarebné. Po týždni mierne narástli, aj sa začali vyfarbovať. Len nie som si istý či sú to brnejské (brigittae) a nie kalimantské (merah) alebo thajske (naevus). Či sa ešte časom viac nevyfarbia a nevytvorí na boku ten súvislý pás. Podmienky majú všetky tieto druhy takmer rovnaké, v tom problém nevidím a v podstate mi to je jedno, aké razborky budú v nádrži. Vôbec nie sú plaché, sú drzé na Beťáka, a aj pri kŕmení Beťáka pinzetou tú pinzetu naháňajú, prípadne keď som vyberal rukou filter, tak mi zvesela plávali pomedzi prsty Otíci pôjdu za krátky čas preč, známemu, nechcem im ublížiť dlhodobou teplotou 26-27°C Aj tak prestali časom požierať riasy
Sorry za kvalitu fotky, je ich ťažké odfotiť ostré, jedine keď zavítaju ku dnu pohľadať zvyšky padnutého krmiva
Ďakujem

Nech ji trochu ještě povyrůst u těch malých ryb a až pak jí dej k rodičům.

Diky! Mam ji zatim nechat s boraraskama, nebo hodit zpet k rodicum?

Bude to parmička duhová. Celkem snadno se množí, asi jsi přenesla jikry s nějakou rostlinou.

Ahojte,
v akvariu, kde mam boraras merah a asi i brigittae s red cherry krevetkama a jednim ancistrusem, se mi objevila rybicka. Je to ta vic vpravo nahore, s cernym pruhem. Mohla by to byt mala parmicka duhova, ktere ale chovam v jinem akvariu? Nebo je to nejaky krizenec boraras? ufff...

Akvarium jsme prevzali nedavno od znameho, az ted poradne zjistujeme, jake rybky tam vlastne mel, casem to samozrejme chceme nejak sjednotit

Toto není razborka rybicky.net/atlasryb/kardinalka_vietnamska a to druhé je skvrnoocaska.
Docela by mi zajímala prezentace akvária, ale toho určování různých druhů to bude pěkná polívka

Ahoj!

U prvniho fota - Jedna se o razborku cernopruhou? Rybka ma cervene zbarvene ploutve, trosku i hlavu. Foto bohuzel neslo lepe poridit

A druhe foto - razborka skvrnoocasa?

Diky

No, jaký problém s fotkami? Pokud nejde o navýšení rozlišení pro dnešní retina apod highres displeje (což by se netýkalo jen telefonů), tak mě moc nenapadá úprava, kterou by nezvládl nějaký šikovný skript na v podstatě libovolném počtu fotek automaticky. Technických věcí bych se nebál, na to jsou dnes prostředky. Ale hlavně to je sice pěkný bonus, ale jen bonus. To nejdůležitější mi přijde, že je pověsit tam všechna ta pdf a udělat v nich aspoň aktualizace u tak populárních ryb jako je danio perlove - proč tam vlastně nejsou všechna? Není hlavní kámen úrazu nějaký problém s autorskými právy? Že Muzeum nechce atd? Nechce se mi věřit, že by se nenašlo za několik let pár minut na pověšení existujícího pdfka (určitě to v muzeu nesází ručně z olověných písmenek).

EDIT: no ted koukam, ze jsou ty fotky zabalene ve flashi - coz je umirajici technologie, se kterou jsou problemy nejen na mobilech, ale i na normalnich pocitacich. Predpokladam, ze to byl pokus, jak zabranit lidem ve stahovani - zbytecny, v tom zabranit nejde zadnym trikem. Staci udelat screenshot.

Ale copak o to, to, že jediná cesta, jak udržet české názvosloví v nějaké rozumné podobě, je mít ho online a neustále upravovat a aktualizovat, to víme už pár let taky Hlavní, a momentálně se mi zdá, že neřešitelný, problém je v čase a lidech. Názvosloví vzniká jako výraz entuziasmu autorů (tedy zadarmo). A pro vaši informaci - Aquatab jsou soukromé nekomerční stránky, prostě koníček jejich autora. Běží dvacet let a autor mezitím našel i jiné koníčky a jeho nadšení pro tyhle stránky maličko opadlo Tomu naprosto rozumím, já taky nemám čas, abych tam něco opravoval nebo vkládal, i když vím, že tam jsou některé věci, které by bylo potřeba úplně předělat, resp. přepsat. Stejně tak se tam už před několika lety zastavilo přidávání fotek do celkem slušně rozjeté galerie. Důvod je prostý - vzhledem k tomu, jak dlouho Aquatab existuje, tak je dělaný pro klasické počítače a monitory. Aby byl dobře přístupný a prohlížitelný z dnes moderních strojů (telefony, tablety atd.), je potřeba ty fotky udělat jinak, přeuložit, nechtějte to po mně přesně, tomu nerozumím Ale znamená to každou existující fotku znovu vzít a vlastně ji tam vložit podruhé - a tak nemá smysl přidávat tam starým způsobem další, jenže na předělání pořád není čas... (A ono tam těch fotek je asi 1500...)

Jenže neznalý člověk koukne do standardu, projde rejstřík, a jedinou zmínku o dániu perlovém najde u Danio albolineatus. K jakému asi dojde závěru? To je problém toho, že se to neaktualizuje. Jenže to by to nesměl být dokument vydávaný v několikaletých intervalech rigidní institucí z 19. století (a v podstatě tajený před veřejností) a aktualizovaný nejdříve po 15 letech (pokud by aktualizace začaly vycházet teď) ale nějaký živý dokument aktualizovaný podle potřeby ideálně několikrát ročně - tedy nejlépe online databáze. Dnes už nemusí vycházet publikace na mrtvých stromech, citovatelný zdroj může být i elektronický, jsme ve století bioinformatiky.

Ale sorry za můj skepticismus

Ad danio perlové: Tady si nejsem jist, zda jste ten princip úplně přesně pochopil. Danio albolineatus má české jméno "dánio duhové" (to je to jméno, které je vytištěno tučně). Ale protože to české názvosloví je děláno dost podrobně a poctivě a navíc ho dělají lidé, kteří jsou také akvaristy, tak uvádí i přehled právě těch nejrůznějších jiných českých jmen, pod kterými se daný druh v české literatuře v minulosti objevil - ta jsou vytištěna obyčejně (netučně) a konkrétně u druhu Danio albolineatus jsou uvedena tři - "danie duhová", "danio duhové" (uznávám, že pouhá absence čárky v rodovém jménu je trochu marginální) a "danio perlové" - čili jinými slovy, někdy někde (z hlavy vám neřeknu kdy a kde) se Danio albolineatus v minulosti objevilo také s neplatným českým jménem "danio perlové" (evidentně pod vlivem angličtiny, v které se Danio albolineatus jmenuje "Pearl Danio").
Teprve posléze se začalo označení "dánio perlové" používat pro Danio margaritatus, což je druh popsaný vědecky v roce 2007, tedy pět let poté, co vyšlo názvosloví kaprovitých ryb, v kterém tak nemůže být. Anglicky je to "Celestial Pearl Danio", takže by se třeba nabízela i varianta "dánio nebeské", ale ty rybičky opravdu vypadají jako posypané perličkami. A jméno "dánio perlové" je "volné", protože v souvislosti s druhem Danio albolineatus to byl tehdy opravdu jednorázový úlet, D. albolineatus je v drtivé většině starších českých knížek "dánio duhové".

A je teda fakt, že standard, který není volně k dispozici, je na dvě věci. Ale jsem zvyklej, v počítačovém světě je to běžná věc, a proto taky na standardy kde kdo s***. A tedy nejen že není volně k dispozici, ale je dokonce vydavatelem tajena existence dvou dílů, aby si ho snad někdo nešel aktivně půjčit do knihovny www.nm.cz/…

Vydaných dílů je osm, volně ke stažení jich je na Aquatabu zatím prvních pět. Biolib má podle domluvy přebírat názvosloví ryb z Aquatabu, což vesměs činí a Aquatab také na každé rybí stránce cituje. To, že samotný vydavatel (Národní muzeum) nedává své publikace na svůj web, resp. ho několik let neaktualizuje, je problém, který těžko vyřeší někdo jiný než samotný vydavatel

Asi ne, je tam pět dílů a z diskuse vyplývá, že jich je již hotových sedm. A podle www.nm.cz/… jich je jen šest. Tak jsem z toho štíhlotělka.

Tam je všechno? Já měl za to, že tam je jenom starší část z toho, co je hotové... Navíc na rozdíl od Biolibu to není vůbec přehledné.

EDIT: Nedávno mi názvosloví pan Rudolf vysvětloval u jednoho druhu. I když mám mizernou paměť a nevím který druh jsme řešili, tak jsem si na beton jistý, že na Biolibu to nebylo a na Auatabu to nešlo stáhnout. Asi to byla nějaké Cichlida...

Je ke stažení na aquatabu, už dlouho, a biolib ho bere (vetsinou? vždy?) v potaz.

www.aquatab.net/…

Problém je, že to názvosloví není běžně zdarma na internetu dostupné. Dokud nebude třeba na Biolibu, tak pro nás laiky jako by nebylo. A i pak bude delší dobu trvat, než se vžije.

No bylo by fajn, kdyby se to povedlo, rybám je to fuk, ale komunikace je důležitá. Ale jsem trošku skeptik. Touha po disciplíně je v českém kráteru utopie, jak říká Flegr, někteří lidé musí vymrit, aby se změnilo paradigma (a já si na tu stihlotelku fakt nezvyknu, a ještě tak 50 let umřít nehodlam ) a z obrozeneckych novotvarů se také ujala jen část (a uzasne, třeba velká část chemického nazvoslovi), ale něco lidem prostě do huby neslo. A bude to chtít neustale aktualizace, třeba v těch kaprovitých toho hádám už dost chybí. Ale třeba jsem jen pesimista. A jsem zvědav na názvosloví rodu Parosphromenus. Já jim říkám zkracene parotky, pac jsou barevne jak papoušci

PS: danio perlové je v tom kapřím dokumentu Danio albolineatus (byť tedy jen jako synonymum) - to už dnes v praxi je také něco jiného

Právě to, co píšete, byl hlavní důvod, proč vůbec začalo české názvosloví ryb vznikat. Od díla Kratochvíla, Bartoše a kol. Soustava a jména živočichů, známého jako tzv. opavský systém, které bylo vydáno v roce 1954 a zahrnuje samozřejmě pouze zlomek druhů ryb, nikdy žádné české názvosloví publikováno nebylo. Znovu opakuji, že to současné názvosloví vzniká od roku 2000 a po částech, takže v roce 2000 byly publikovány pouze sliznatky, mihule a paryby, ze známých akvarijních skupin třeba na kaprovité došlo v roce 2002, na tetrovité a sumce v roce 2004, na živorodky nebo halančíky v roce 2009, na cichlidy v roce 2013, na citované labyrintky ještě vůbec ne. A podívejte se, kolik akvaristických knih vyšlo v češtině po roce 2000 - původní spočtete na prstech jedné ruky, překladových není o moc víc. Takže pokud pozorujete chaos ve jménech napříč literaturou 20. století, je to přesně důvod vzniku tohoto názvosloví, které v maximální možné míře respektuje zavedená a do jisté míry i v původní české literatuře 2. poloviny 20. století ustálená jména dlouhodobě chovaných druhů akvarijních ryb. Překladatelé před rokem 2000 neměli k dispozici žádný standard, který by mohli jednoduše respektovat a použít, i kdyby sebevíce chtěli. Pokud se více orientovali v oboru, často si ten "standard" našli v Zukalovi či Frankovi, pokud se rozhodli nic podobného nehledat či nerespektovat, jako třeba manželé Dykovi, když pořizovali překlad 2. vydání Sterbovy Akvaristiky, tak dokonce v předmluvě hrdě vyhlásili, že v názvech ryb, které jsou zatím neustálené... přeložili německou verzi, a následně vytvořili hromadu zbytečných synonym typu "tetra červenotlamá", "štičí tetra", "vějířovec" atd. atd. Ale dnes (s výjimkou toho ne úplně nepočetného "zbytku", který by snad mohl vyjít letos anebo v příštím roce) standard, který může kdokoli použít, existuje - a dokonce téměř pro každý druh. Ale je k tomu třeba ona míra vzdělanosti, totiž vědění, že to názvosloví vůbec existuje, a ona trocha disciplinovanosti, že když existuje, tak ho použiji, o které jsem už psal.
Jaroslav Hofmann

Jenže v tom je ten problém - používat. Když člověk vezme do ruky pár knížek, a to prosím z jednoho oboru (akvaristika; když do toho přihodí další obory, jako rybářství, zoologii obecně, cestopisy, kuchařky, ekonomii, kde se všude taky občas píše o rybách, tak radši ani nemluvit), tak najde neuvěřitelnou směs jmen, a to jak napříč časem (a to nejsem žádný sběratel historické literatury), tak i jednotlivými autory nebo nedej bože překladateli v rámci jedné generace. Plus hromada neformálních jmen používaných v běžné komunikaci jako thorakát, galaxka nebo potočák. To pak prostě nejde shazovat jen na obchodníky. Ta latina bude vždy srozumitelnější a jednotnější, i když i tam jsou občas docela exploze chaosu (Trichogaster vs Trichogaster )

Jinak si myslím, že čert vem v českém názvosloví taxonomii (i když pak je občas trošku problematické některým lidem vysvětlovat, že rod "čichavec", "kůň", "pes" nebo "vlk" je hovadina), ale bylo by fajn, kdyby ta česká "rodová" jména zahrnovala ryby dostatečně podobné. Čichavci jsou přitom tři úplně odlišné skupiny - ti klasičtí, jim příbuzní ale velmi odlišní tlamovci a Helostoma z úplně jiné čeledi. To pak jaksi znemožňuje konstruovat věty čichavci jsou takoví a makoví a stejně tam člověk musí do závorky dát tu latinu nebo výčet konkrétních druhů.

Jo, liška je skvělá S čichavcem líbajícím máte samozřejmě pravdu, vždycky zapomenu, že poslední kus "ostnoploutvých" (včetně labyrintek) ještě není vydaný - i když tady bych docela čekal, že vzhledem k tradici zůstane Helostoma čichavcem i oficiálně, uvidíme. S těmi ostnáči jste si komplikovanější skupinu vybrat nemohl Ono je třeba si uvědomit, že to české názvosloví ryb vzniká postupně od roku 2000 (a ještě není hotové). A druhá věc - klasifikaci v něm je třeba vztáhnout k nějakému standardu nebo referenčnímu dílu. U druhů a rodů jsou těmito díly Eschmeyerův katalog a FishBase, u vyšších taxonů Fishes of the World Josepha S. Nelsona. Ostnáči jsou zařazeni v 7. díle českého názvosloví, které vyšlo v roce 2011, kdy v případě Nelsona bylo aktuální čtvrté vydání z roku 2006. Tyto referenční odkazy uvádějí autoři v předmluvě a speciálně ostnáčům v ní dokonce věnují jeden celý odstavec, který si dovolím ocitovat:
"NELSON (2006) do čeledi Nandidae řadí rody Pristolepis, Badis, Nandus, v čeledi Polycentridae rody Polycentrus, Monocirrhus, Afronandus, Polycentropsis. S odkazem na některé další prameny uvádí, že současné zařazení rodů v uvedených čeledích je provizorní, a proto i námi uvedené české názvosloví nelze považovat za stabilní. S ohledem na již zavedené české názvy ponecháváme pro obě čeledi název ostnáčovití a pro všechny uvedené rody český název ostnáč."
Pravda, je to dost neortodoxní řešení, dát dvěma čeledím stejné české jméno, ale jako provizorní řešení na to asi mají autoři právo. A i když hlavně Britz naznačoval odlišnost Polycentridae už na konci 90. let 20. stol. na základě studia povrchu jiker a morfologie larev, tak ty hlavní fylogeneticko-systematické práce o "ostnáčích" v širokém smyslu přišly až po roce 2010. Už v té práci Betancura a kol. z roku 2013 přinášející novou klasifikaci ryb je všechno jinak a nové, páté vydání Nelsona, které vyšlo před několika málo týdny, tomu také odpovídá - Nandidae a Badidae jsou samostatné čeledi blízce příbuzné hadohlavcům a řazené do Anabantiformes, zatímco Polycentridae jsou v "podsérii" Ovalentaria blízko trnovek a sapínů. Jenomže na to těžko reagovat nějak jinak, než že by veškeré české názvosloví bylo online a neustále by se měnilo podle taxonomických změn. To je asi nereálné hned z několika důvodů.
Ale to jsme od "razbory zakrslé" docela utekli Abych se k ní v obecné rovině vrátil - bez ohledu na to, jak přesně národní názvosloví (protože to není problém jen češtiny, ale každého národního názvosloví) kopíruje nebo nekopíruje aktuální taxonomii, dává propracované národní názvosloví možnost, označovat téměř každý druh ryby (nepořádek v tom dělají synonymizace a popisy nových druhů ) jedním konkrétním jménem, pod kterým je dohledatelná bez ohledu na to, do jaké konkrétní čeledi aktuálně patří nebo nepatří. Jenom je potřeba takové názvosloví používat. A z tohoto pohledu je třeba se na české názvosloví dívat - mělo by umožnit domluvit se o konkrétní rybě třeba i bez používání vědeckého názvosloví. O příslušnost k vyšším taxonům v tom praktickém používání nejde (když si představím, co budou akvaristé dělat, až vejdou v širší známost řády jako Anabantiformes, Cichlidiformes apod. ...)

Tak nevím zda u ryb, ale ono to obecně překračuje i říše, že, co třeba taková liška A i u těch ryb nám to běhá přes čeledi, namátkou třeba čichavec (Helostoma vs ostatní čichavci). A musím se přiznat, že ten bordel taky svým dílem podporuju. Například je asi logicky správnější, říkat tetře stříkavé štíhlotělka, ale mně to prostě nejde přes jazyk. V latině jsem ochoten jít s dobou, protože to má jasná pravidla a vyjadřuje to přesné rodové zařazení, ale v té češtině si dovolují býti konzervativním. Na ten obšírák si taky nezvyknu
Nebo třeba ostnáči. Badidae a Polycentridae jsou dnes úplně jiné čeledi, a co si tak matně vzpomínám na kladogramy, ani ne blízce příbuzné..... jo tady onlinelibrary.wiley.com/… badidi a spol jsou sestřičky labyrintek včetně hadohlavců, zatímco Polycentridae mají blíž k halančíkům, cichlidám a hromadě dalších čeledí

Nad národním názvoslovím nevisí bič v žádném jazyce, jeho používání je otázkou dobrovolnosti, ale taky určité míry vzdělanosti a disciplinovanosti, čehož nám ubývá, obávám se, nejen v akvaristice. U toho rohatce je asi pochopitelné, že nebylo úplně košer, aby se stejně říkalo kapradině a makovité rostlině, takže jedna musela ustoupit... Spíše to trochu nabourává tezi o větším pořádku v botanickém názvosloví , u ryb se sice občas používá stejné české rodové jméno pro několik různých rodů, ale nepřekračuje to rámec dané čeledi

Já bych řekl, že původem bordelu jsme všichni, respektive je to tím, že nad českým názvoslovím nevisí žádný bič a závazná pravidla zoologické nomenklatury. Vždyť je ten bordel nejen na krámech, ale i v literatuře. BTW bordel v tom mají i botanici, a ti v tom mají tradičně větší pořádek než zoologové. Nedávno jsem se například dozvěděl, že Ceratopteris už není rohatec, ale obšírák cs.wikipedia.org/…

Jenom by se mělo jasně říci, že původcem, jak říkáte "bordelu", je obchodník, který prodává ryby pod nesmyslným jménem.

U většiny obchodníků můžete zapomenout na druhové názvy i latinsky. U méně běžných ryb je přebírají od dodavatele, který je přebírá taky. A ten kdo to určuje to označí jak se mu hodí. Z 50% druhů ryb co jsem v poslední době kupoval se vyklubalo něco jiného. Jednou nesedělo ani rodové jméno a koupil jsem ryby co potřebují úplně jinou teplotu a vyrostou poloviční než ty, co jsem si myslel že kupuju.

Jdusi projdi se, vyfoť ty ryby a pak to někdo určí. Bez fotky to moc nejde.

ano, teoreticky existuje (pro některé ryby), ale v praxi? totální bordel - viz ta razbora zakrsla - i tam je to somphongsi, coz bylo tazatelem odmitnuto

Trochu bych si vás dovolil poopravit... na české názvy třeba teter, když jsme tu ve vlákně, není zase až tak moc třeba zapomínat, jen je potřeba je znát a když už tak i správně používat... Hanel, L., Novák, J., (2004): České názvy živočichů V. Ryby a rybovití obratlovci (Pisces), 4., tetry (Characiformes), sumci (Siluriformes). Národní muzeum (zoologické oddělení), Praha, 172 str.
Pochopitelně že v odborném styku je latina důležitá, ale já jen abyste třeba věděl, že platné české názvosloví prostě existuje u spousty ryb...

toz se jich zeptej, co to je, snad vsude maji i latinsky nazvy
pokud vím, tak trigonostigmy jsou popsaný čtyři

si vyber

www.google.cz/…=

Ja se tam ptal,jestli to neni hengelova,ujistovali me,ze ne.. Jestli se tam dneska dostanu,tak je vyfotim

No ona Hengelova o moc větší není

Espeho vypada uplne jinak jak hengelova. PRoste ta Razbora vypadala jako hengelova,jen byla max 3cm velika.. Treba je meli spatne pojmenovane a prave proto se ptam,jestli neco takoveho existuje

Jako Hengelova vypadá Espeho, Rasbora espei - říkám, zapomeň na české názvy, každý si je vymýšlí jak chce, takže kromě nejběžnějších ryb jsou celkem k ničemu.

Nene,rikam,ze vypada jako hengelova Tohle je neco uplne jineho..

je lepsi si poznamenat latinske jmeno - ta ceska jsou zmatecna - nicmene biolib tvrdi, ze razbora zakrsla je Trigonostigma somphongsi, aka razbora menamská

je to ono? www.fishbase.org/…



PS: razbora není tetra, jsme ve špatném vlákně

Dneska jsem v jedne akvaristice narazil na Rasboru zakrslou.. Nikde na internetu jsem o ni nenasel ani zminku (mozna spatne hledam). Vypada,jako Rasbora hengelova. Ma nekdo o teto rybce nejake info? Existuje vubec tato rybka?

To je přesný, tuhle jsem jednu lehce znuděnou obsluhující v ZOO Expert upozornil na chaos u neonek a věta typu "nám to takhkle došlo na dodáku" mě ještě teď zní v uších.

No jo, to je ten problém deklarovaných importů a dodacích listů, většina prodavačů ty rybky od sebe nepozná... Na dodáku je brigita, tak je to brigita i kdyby to bylo cokoliv jiného...

Ahoj
Taky myslím že je to rybicky.net/atlasryb/razbora_skvrnoocasa

V Hornbachu mi je prodali jako rybicky.net/atlasryb/razborka_bornejska