Štětičková řasa

Se štětičkovou řasou bojuji už dlouho, změnou podmínek jsem konečně dosáhl toho, že už alespoň půl roku se mi nikde netvoří, ani na kořenech, kamenech ani na listech Kryptokoryn, jen na anubiasech, jiné rostliny tam nemám, protože se mi rozmnožili ancitrusi a všechny ostatní rostliny mi zlikvidovali. Takže bych potřeboval pouze zlikvidovat řasu na anubiasech a doufám, že akvárko trochu prokoukne.
Zítra by mi měly dorazit objednané tablety Tetra Algizit, tak to beru jako poslední pokus.

je toxický..
en.m.wikipedia.org/…

Pokud neodstraniš hlavní příčinu, tak se ti řasa bude vracet pořád dokola.
Mě třeba pomohlo ubrat intenzitu osvětlení a častější výměna vody.
PS: Řasa na Anubiasu = věčný boj

Z kamenů, ze skla a z dekorace jsem řasu očistil mechanicky, to není problém, ale nejvíc mi napadá listy anubiasů a nemůžu všechny napadené listy ostříhat, to by tam skoro nic nezbylo. Zkoušel jsem taky vykoupat anubiase v ředěném roztoku sava, trochu to pomohlo a rostlinky přežily, ale to mi připadá dost drastický zásah. Ale už jsem si objednal na radu níže Tetra Algizit v tabletách a uvidím co na to řasa řekne.

Na štetináča najlepšie zaberá manuálne čistenie a ak sa vyskytuje na dekoráciách tam tam nalepiť / priviazať mach. ;)

Po přečtení příspěvků na likvidaci štětičkové řasy a vyzkoušení všech doporučených postupů, přidávání CO2, změna proudu vody, tekutý uhlík, hodně světla, málo světla, výměna vody až 2x týdně, jsem došel k názoru, že pomoci mi může už jen a pouze parmička černopruhá. Podařilo se mi koupit 3 poslední exempláře u nás v akvaristice ve velikosti asi 4-5 cm a mohu říci, že se jim v akva slušně daří. Ale za celé tři týdny co je mám, se řasy ani nedotkli, i když nechám celé osazenstvo akvária několik dní hladovět, do řasy se zatím nepustili. Nejdříve jsem měl pochybnost, jsou-li to opravdu parmičky černopruhé, ale po přečtení řady článků o rozlišovacích znacích jsem přesvědčen, že ano.
Takže jsem došel k závěru, že ta štětičková řasa není až zase takový problém a dá se s ní žít.

Napíšu to sem, třeba to pomůže některému bojovníkovi s touhle černou mrchou.
Je to zhruba týden, kdy jsme tu diskutovali jak zatočit se štětičkovou a musím konstatovat, že dnes po ní v akváriu není ani stopy.
Po pročtení mnoha diskuzí, kde jsem narazil na rozporuplné reakce jsem nakonec přece jen koupil 2 kousky parmiček siamských. Žádné velké očekáváni jsem neměl, protože prý mnoha lidem nepomohla.
Mně pomohly nad očekávání dobře. Zhruba den se v akváriu rozkoukávaly a pak se do toho pustily. Tyhle rybky jsou neúnavné a štětička jim musí chutnat, protože jí dávaly přednost před jinými řasami a ani přikrmování živorodek je neodradilo od jejich činnosti.
Všechny černé chlupy jsou pryč a začaly se pouštět do zelené vláknité, doslova ji odtrhávají od kamene.
Vím, je to řešení následků a ne příčiny, ale po 3 měsících marného hledání příčiny jsem rád, že jsem koupil tyhle šikovný holky.
Nevýhoda je, že potřebují větší akvárium a řasu prý žerou jen dokud nevyrosotu (cca. 1 rok)

-kolegové již částečně odpověděli
-držte se rad kolegy NHKG ,pokojovky dělají divy a jsou prvotním krokem k úspěchu
-ostatně podle toho odkazu co jste vložil ,je to zřejmé ,že chovatel šel stejnou cestou ,která Vám zde byla předeslána
-doplním i faktor teploty ,působící na vliv rozkladu organické hmoty , výkal od želv je více agresivnější a je jedno zda máte mimino ,nebo dospělce
-dále je podstatný rozdíl ,zda umístíte želvu-vy do čerstvého akva ,nebo již fungujícího zaběhnutého akvária ,u které jsou součástí pokojovky ,nikoliv kryt akva ,atd.

Hořčík je problém, hlavně ten nepoměr k vápníku. Zvednul jsem dávkování z 2mg/l týdně na 6mg/l týdně. Jedu to zatím cca měsíc, ale nepřijde mi že by to mělo nějaký vliv, za chvíli to tam budu sypat lopatou . Má vysoká hladina Mg nějaký negativní vliv kromě zvýšení tvrdosti?
Vysoké NO3 je taky problém, protože ho je hodně ve vstupní vodě, pistia na hladině ho drží pod 50 mg/l.
Když přestanu dávat fosfor začne se objevovat zelená přisedlá na skle (příznak nedostatku fosforu)
Potos s kořeny v akváriu mám v plánu, dám ho přímo na vyhřívací plošinu, bude to vypadat dobře a bude tam mít víc světla.

Proudění z filtru mě taky napadlo, tak jsem otočil rampu ke sklu. (nepomohlo) Navíc štětička se objevovala i na rostlinách, které byly na opačné straně od rampy.
To dno mi zatím vychází jako možná příčina

Krmím mnohem víc než ty a štětičkovou řasu skoro nemám. Dělá se mi jen na anubiasech.
Máš dost hodně vápníku a no3 ve vodě a skoro žádný hořcík.
Zkoušel jsi měnit proudění vody v akváriu a měřit no3? Asi bych vyměnil to dno za písek a nedával fosfor.
Snad ti něco zabere. Poslední možností je vykašlat se na kytky pod hladinou, nechat zarůst hladinu, případně dát i kořeny pokojových kytek a časem to v části akvária zkusit s vodními kytkami znovu. Zrovna se na toto chystám v akváriu, které ničí sinice a kde kašlu na údržbu.

Nedávno jsem tu citoval totoČerná štětičkovitá řasa
Vytváří krátké, bohatě větvené měkké tmavohnědé polštáře na listech, dekoraci a nejčastěji vývodu či při nasávací trubce filtru. Často se nejprve vyskytne v těch místech v akváriu, kde je silnější proud. Sice se nemusí šířit dále (je to relativně háklivá řasa), ale dá se to brát jako první ukazatel možného dalšího šíření. Jejímu objevení přispívá vysoký stav fosforečnanů, železa a kumulující se nerozložené látky. Pravidelné výměny vody jsou dostatečnou prevencí.Nenajdeš v tom souvislost? Třeba silný proud z předimenzovaného filtru? Nebo ty fosforečnany a železo nebo kumulující se látky v hrubém dně, jak psal vaaclav?

Jinak pokud chceš měnit dno, nevidím smysl v čekání, až si akvo sedne, abys ho pak celý rozvrtal. Udělal bych to hned a sednout to nechal potom...

EDIT Taky bych doporučil neporovnávat, co má ten a tamten chovatel a že ty máš víc a tak. Každý kus je originál a nevíš, co všechno a jak dělali, aby to měli takové, jako vidíš. Ty to máš ani ne půl roku...

Tak zrovna ve velikosti akvária si myslím, že problém není. Ten chovatel má sice nádrže od 240-500l, ale zase tam má víc želv. I v tom nejmenším mívá víc dospívajících jedinců nebo i více dospělých samců. Dospělý samec graptemys nigrinoda má kolem 10 cm a 100-150g.
Já mám 180l, 1 želva, která je navíc mimino 5 cm, 40g.
Rostliny mám podobné, echinodory, anubisy, vallisnerie, ze stonkovek ten nejodolnější plevel.
Filtraci mám předimenzovanou, je dokonce lepší než ten chovatel používá pro tu svoji 240l a 300L. (nepředpokládám že 5l filtrační hmoty a 1000l/h je lepší než mých 6+2 filtrační hmoty a 1400l/h jen z toho důvodu, že má Eheim)
Navíc oproti akváriím v odkazu mám možnost víc svítit přímo v akváriu, což by mělo rostlinám prospívat.
A o údržbě už vůbec nemůže být řeč, on mění vodu jednou za 3-4 týdny, já každý týden.
Mohl by si trochu rozepsat ty další "aspekty" ?

-nikdo netvrdí že to nejde
-reakce a vyjádření platilo přímo k akváriu uživatele
-180l a 300l je rozdíl a navíc jasně píši ,,odvislé od celé řady dalších aspektů ,,

Tak tohle rád slyším , většina chovatelů píše pravý opak.

Nehroť to, měň vodu, udržuj akvo čistý a ono si to sedne.

Nesouhlasím, léta jsem měl 300l akvárium a tam dvě želvy ozdobné, měl jsem tam větší prales, než plno lidi tady se společenskými akvárkami. Externí fluval 305, křemičity písek 1-4mm, zářivku pro kytky a žárovku pro výhřev želv, výměna vody jednou za 3 týdny, čištěni filtru jednou za třičtvrtě roku. A představ si, že mi tam plavalo asi tak 50 neonek, různé parmy a nějaké sumce jsem tam měl, co si tak matně vzpomínám. Fakt je, že ty kytky určitě nebyly stonovky, to nešlo, hodně anubiasů, echináčů, valisnerky gigantey, atp. Jde jen o to, jaké želvy tam dát, samozřejmě 30cm želva nádherná zničí úplně vše. Ale různé typy dlouhokrček, želvy ozdobné aj., tak v pohodě.

Jasně s tím se musí počítat, že to želvy budou občas trhat. To by mě ani tak nemrzelo, že bych o rostliny přišel kvůli želvě, s tím jsem do toho šel, mě spíš mrzí, že rostliny umírají kvůli řase. Ale zatím to nevzdávám, je ještě pár věcí které vyzkouším. Dneska jdu pro Parmičku siamskou a okružáky, ten potos je taky v plánu. Aspoň se mám čím bavit.

Jenže on těch rostlin pod vodou nemá moc a táhnou mu to primárně rostliny nad hladinou. Když něco pod vodou želvy zničí, což se dozajista dělo a děje, vymění rostlinu a jede dál. Časem se něco chytne. Co vidíš je výsledek dlouhého vývoje. Jinak, má to krásné.

Já vím, že rostliny a želvy nejdou moc dohromady. Ze začátku jsem ani nepředpokládal, že v akváriu nějaké rostliny budou. Ale pak jsem našel stránky chovatele, který má nádherná želvária s rostlinami
www.sawbacks.at/…
V paludáriu jsou echinodory, vallisnerie, pistia a na tyto rostliny se taky zaměřuji.
Upozorňuji, že chová menší druhy želv graptemys, chrysemys, pochybuji že s želvou nádhernou by to bylo možné.

-porovnáváte neporovnatelné ,želva/skalára
-vyměšování výkalů je složkově odlišné od běžných druhů ryb v akváriích a to ještě je odvislé od celé řady dalších aspektů ,(v zásadě je agresivnější)
-na rostliny zapomente ,pokud je nechcete měnit co měsíc ,je několik druhů které jsou vhodné k želvám ,ale jsou to spíše bahenní rostliny

Hrubé dno - nevím. Nevylučuji, ale nemyslím si to.
Bubliny jako indikátor neber. Když už samovolně dno bublá, bývá pozdě. Pokud se např. vytváří sulfan (sirovodík), tak ten je výborně rozpustný ve vodě, a výborně zabíjí právě rozpuštěný. (Kdyby všechen vybublal, bylo by nám hej - až na možné partnerské problémy...)
Určitě jsi zamíchal spoustou nedobrých věcí při tom hrabání ve dně. Mimořádná velká výměna vody je rozhodně namístě.
Konkrétní příčiny výskytu zelené štětičkové neznám, a dost bych se divil, kdyby to někdo uměl spolehlivě říct.

DH napsal: pokud by v akváriu bylo hodně organického znečištění, tak by se automaticky přemnožily heterotrofní bakterie a vzniknul by zákal, ale já mám vodu téměř křišťálovou.
Automaticky to určitě nefunguje. To je věc, nad kterou poslední dobou dost přemýšlím. Pokud by totiž mikrobi byli limitovaní pouze substrátem/žrádlem, tak by jich vždycky za všech okolností bylo právě tolik, aby všechno pěkně sežrali. Jenomže to se právě velmi často neděje.

Já právě myslel, že to není moc. Jen tak ze zvědavosti jsem procházel některé akvária podobné velikosti co mám já a lidi tam mývají celkem velké ryby, třeba skaláry mají kolem 20cm. Když to srovnám s tou miniželvou tak hmotnost ryb bude určitě větší než 40g a tomu bude odpovídat i dodané krmivo. Pak teda bude asi problém to hrubé dno kam to zapadá, ale pokud by to hnilo, tak by z toho šly bubliny ne? Navíc cca před 3 týdny jsem musel vytrhat cca 50% akvária a zasadit nové rostliny a při té příležitosti jsem dno pořádně odkalil. Ale štětička už zase začíná.
A když vyměním dno za písek tak detrit zůstane sice na povrchu ale bude se muset taky přemněnit z organické složky na anorganickou, pochybuji, že se mi podaří vše odkalit. A pokud jsem pochopil dobře to co jsi publikoval, tak pokud by v akváriu bylo hodně organického znečištění, tak by se automaticky přemnožily heterotrofní bakterie a vzniknul by zákal, ale já mám vodu téměř křišťálovou.

DH napsal: to množství krmiva co tam zatím dávám je minimální třeba oproti lidem co mají velké ryby, skaláry apod.
Naopak, jeden gram mraženého denně je docela dost. Ty sice krmíš mimo akvárko, ale pak do akvárka hodíš tu želvu i s tím žrádlem v žaludku. To je samozřejmě lepší, než kdyby půlka toho byla rozptýlená ve vodě. Ale je to tam a musí to projít vším, čím prochází všechna odumřelá organická hmota.

Mně se rozbujela černá řasa pod modrým světlem (ocean blue). Po změně světla na 6500K bílá přestala růst. Myslím, že jí vyhovuje i led složené z modrých a bílých diod.

Papírkové testy ESHA a NO3 test od aquaru. NO2 je nula, NO3 mám vyšší, ale to je dané taky vstupní vodou. Ta pistia na hladině to drží pod 50 mg/l
To dno mám v plánu měnit za písek, ale chtěl jsem to nechat trochu sednout a pořád do toho nehrabat. Bubliny ze dna nejdou tak předpokládám, že nehnije. A jak jsem psal, to nožství krmiva co tam zatím dávám je minimální třeba oproti lidem co mají velké ryby, skaláry apod.

Odkaluji kvůli želvě, ona většinu času tráví u předního skla a tam to odkalím

Já bych si tipl na to dno je to moc hrubé a všechno tam zapadne, máš čím změřit NO2 a NO3.

Tento přípravek neznám, ale bude to podle mně stejně jen řešení následků a ne příčiny.
Dle fotek tam nemáš žádnou kalamitu, AQ pěkné a zarostlé. Mně zmizela ruducha asi po více jak roce od založení. Taky mě to štvalo, občas jsem ji stříkačkou s jehlou postříkal glutaraldehydem, pak nějak zmizela a už není viditelná nikde.
Možná by stál za zvážení přístup, že méně je někdy více. Tolik se v tom nevrtat a nechat to sednout, odstaňovat třeba jen hodně zasažené listy. Píšeš, že máš pár rybek a odkaluješ každý týden, proč a co?

Zdravím
Chci se zeptat, jestli někdo používal tetra algo stop na stětičkovou řasu. V návodu píší, že dvojitá dávka by měla zničit i BBA.
www.akva-exo.cz/…
Použil jsem všechny běžně známé metody, ale štětička pořád vítězí. Vytrhal jsem půlku akvária a na zbytek rostlin použil lokálně tekuté CO2, to pomohlo, ale po třech týdnech řasa opět nabírá na síle. Měl jsem podezření na bordel vodu, ale rybek mám pár, krmím je 2x týdně. V akváriu je malá želva (40g), které dávám 1g mraženého denně (krmím mimo akvárium). Filtraci mám předimenzovanou, běžně se používá pro 300 l akvária. Hnojení viz. profil
Odkalování 1x týdně do hloubky tam kde nejsou rostliny cca 30-40% vody.

Jo, to uz jsem cetla, takze mam cekat a nic nedelat?

Černá štětičkovitá řasa
Vytváří krátké, bohatě větvené měkké tmavohnědé polštáře na listech, dekoraci a nejčastěji vývodu či při nasávací trubce filtru. Často se nejprve vyskytne v těch místech v akváriu, kde je silnější proud. Sice se nemusí šířit dále (je to relativně háklivá řasa), ale dá se to brát jako první ukazatel možného dalšího šíření. Jejímu objevení přispívá vysoký stav fosforečnanů, železa a kumulující se nerozložené látky. Pravidelné výměny vody jsou dostatečnou prevencí.

Zdroj rybicky.net/clanky/625-

Ahoj prosim o radu. V mesic zalozenem akvariu se mi zacala vytvaret cerna stetickova rasa. Rasou je zarostly vrsek filtru, vrsky korenu, a nejvyse polozene listy rostlin, ale i rostlinky, ktere jsou nizke jsou zarostle i kaminky na dne. Neumim si s tim poradit. Po pridani pancernicku panda vyhubeni plostenek se zaroven vyhouplo No2 . Poradte mi prosim co delam spatne. Uz jsem zkusila posunout osvetleni o 15cm vyse a proud z cerpadla jsem naklonila vice k zadni strane akvaria. Nevim co s tim dal. Moc dekuji. A v malem 20l akvariu jsem s timto problem nikdy nemela. Jsem bezradna

Mne sa uz konecne netvoria nove loziska ruduchy. Pravdepodobne mam asi vela fosforu. Starym testom od easy life som meral hodnoty okolo 0,5mg na l . Tolko obsahuje aj voda z kohutika. Minule som objednal tes JBL a spravil to naraz. Easy mi ukazal 0,5 a jbl 1,2 s tej istej vody. Takze som sa asi riadil zlym testom. Teraz uz fosfor nedodavam, a ruducha niekde mizne a niekde stagnuje. Na novych listoch sa uz skoro neobjavuje. Tiez tam lejem kazdy druhy den 30ml easy carbo do mojej 450tky.
A dalsi postrech.. vybral som dve anubiasi, jeden s vecsimi listami a druhy s mensimi. Obidve boli v 9l akva, bez prudu, len ohrievac. Voda polka z akva a polka cerstva. Zatienil som ho aby bolo v tme, ci nebude miznut ruducha. Bolo to tam asi 2 tyzdne a ziadna zmena. Posledne dva dni som tam nalial easy carbo asi 10ml. Po opetovnom vlozeni do 450tky som si vsimol ze do tyzdna ruducha zbelela a zmizla, ale len na jednom znich. S vecsimi listkami. Cudne to je ze boli prinich rovnake podmienky, a jeden bez zmeny a z druheho vyrazne zmizla

Jeleni paroh jsem mel taky ze zacatku zalozeni nadrze ted se jiz neobjevuje. Zkousel jsem spoustu veci. Hnojit, nehnojit, menit vodu, nemenit atd. Prostě pakarna a na nic kloudneho jsem nedosel. Kdyz jsem nadrz zakladal snazil jsem se nic nepodcenit, ale proste se tomu vyhnou asi u mne neda. Kdyz jsem pridal ted CO2 tak se mi zda, ze rust rasi je mirnejsi, ale stale je brzo na nejake zavery. Koren je venku cca 1,5 mesicu.

Pokiaľ rastie ruducha, tak pri zosilnení svetla sa objaví jej sesterský variant "jelení paroh". Mám 3 veľmi rôzne akváriá a momentálne mám ruduchu v každom z nich. V hlavnom akváriu (mäkšia voda, silné svetlo, CO2, kremičitý piesok s niekoľkoročným humusom) podobne ako na fotke, teda pri dne, ktoré nemám ako odkaliť pod kobercom + celá stena terasy je veľmi bohato obrastená ruduchou (tam mi však nevadí, vyzerá to veľmi prírodne... ono je v tých priehlbinkách kadejaký odpad a ten jej zjavne vyhovuje). Dusíkaté látky by bez intenzívneho pridávania dusičnanov boli nulové, žiadne amoniak a dusitany.

V rozplávačke (veľmi tvrdá voda, slabé svetlo, žiadne CO2, žiaden substrát, len jeden ancík a krevetky) obrástla všetky košíky anubiasov a rozmáha sa na koreni. Koreň som zredukoval, no stále ho tam mám relatívne dosť. Keď bolo toto akvárko odchovňou ancíkov (desiatky, občas i viac ako 100), ruducha tam bola len málo, ancíkovia priebežne obhrýzali koreň. Po ich odstránení koreň mäkne, vzniká vrstva mäkkého hnijúceho dreva, ide prstom "ošúchať" a zjavne toto ruduche vyhovuje. Hodnoty dusíkatých látok sú blízke nule, nie sú tam zdroje.

V malom experimentálnom akvárku (veľmi silné svetlo, CO2, mäkšia voda, čistejší kremičitý piesok, len pár krevetiek) som ruduchu nemal, kým som tam nedal kúsok koreňa, teraz sa v malom množstve objavuje, aj jelení paroh.

Vplyv koreňa tam badám, no nie je to jediný faktor a hoci som mal chuť prísť tomu na princíp, vzdal som to, je to pre mňa záhada Každopádne, u mňa na ruduchu i paroh v hlavnom akváriu zaberie Twinstar, no ten bežne nepoužívam, len vo výnimočných prípadoch alebo v rámci experimentov. Niekomu nepomáha ani ten.

Napisu, ale jeste jsem to nedelal. Zkusil jsem pridat na CO2.

Napis ako to dopadlo ked si svietil viac. Ja som skusal svietit viac v 450 2x54w t5 aktomu som zapol 72w LED TOMI, 9hdenne a praveze vtedy sa ruducha rozrastla a hlavne na dne. A to vsetko za tyzden. Hodnoty jednotlivych zloziek hnojiv vyrazne poklesli ale z mojej skusenosti tu cesta nevedie

Stará lidová moudrost říká, za pokus nic nedáš.
Nejde o zdraví obyvatel, takže nic neriskuješ a za sebe věřím, že by to mohlo pomoct.
A zkus odpojit COčko.

Takze jsem odstranil koren, menil jsem vodu dvakrát tydne a nic. Tak jsem to vzal zjineho konce a prestal jsem menit vodu a taky nic. Ta rasa jako kdyby nejvic rostla pres noc na absolutne nejvic se drzi na dne po te co jsem odstranil koren. Fakt uz nevim. Hodnoty vody si mysli, ze mam dobre. Napadla me jidena vec a to zkusit svitit vic, kvuli vetsi spotrebe zivin ve vode rostlinamy. Mam to zkusit?

Ja si tiez myslim ze ajked to vsade pisu ze v praxi je jedno aky je prud. Ono nejde o ten prud ale co je vnom. Ak vela zivin a cpavku vtedy asi porastie v prude ale nemusi to byt stale tak

Já mám ruduchu z druhé strany rozstřikovací rampy, kde je zcela minimální až žádné proudění a pak ji mám na kořenu, kde to proud do něj pere co to jde. Takže minimálně u mě je jí nějaký proud u zadele ...

To znam cetl jsem to snad uz trikrat

Je to mrcha... www.horacovoakvarium.cz/…

Ja mam rozstrikovaci rampu po cele zadni stene a proud nemam urcite velky a mam ji tam

Četl jsem,že štětičkové a i některým ruduchám hodně prospívá silné proudění a hlavně to,když není rampa a vývod vody je jen z trubičky. Je to pravda??? Já je naštěstí nemám (zatím),ale taky jsem před dvěma lety s nima bojoval.

Alebo sus ten koren vybrat ci nebude menej. Aj korene jej prispievaju. Alebo moze hnyt a vtakom pripade uz nic zneho

Filtr cistim cca jednou za 4 mesice a to ve vode z akvaria. Na starych liste a nebo nemocnich se tvori take, ale zadna tragedie. Nejvic mne stve to dno a koren.

Vata by to ovplivnit nemala vobec, ona len zachity mechanicky bordel. Hlavne su materialy na biologicu filtraciu. Tiez nepremivat v chlorovanej vode ale to je samozrejmost. Mne sa najprv tvorila na spinavom dne, ale uz udrziavam ciste a tam zmizla. Ale na starsich listo sa u niektorych rastlinach este sem tam vytvori a tiez neviem preco. Ale uz malicko

Předem děkuji za reakci. Amoniak jsem neměřil. Měl bych a pokud ano čím a jaké hodnoty by měli být? Odkalovaní fakt neflákám. Koupil jsem teď menší odkalovač abych se dostal do hůře přístupných míst. Zkusím snížit železo a zvýšit fosfor a uvidím co se bude dít. Teď mě napadá, že jsem změnil ve filtru druh vaty, který je v prvním košíku, ale nejsem si jistý zda to má až takový vliv a nedokážu si vybavit po změně vaty jestli se to zhoršilo je pro upřesnění mám i plovoučky pro snížení NO3 naše voda ho má až 100mg/l. Výměnu vody dělám 50/50 z kohoutku a z RO. Měnín 40 litru týdně.