Plži a rozpad ulity

Asi máš moc měkkou vodu.

Zdravím, nevím do jakého jiného fóra s tím - nevíte proč některým okružákům bělá ulita? nějaký problém s vápníkem?

Dekuji za odpoved, u dalsiho vse napravim!!!! Ikdyz hazela sem salat, mrkev, okurku... Sepiovou kost tam ma posledni dva mesice, kdyz byla ulita takova zacinajici se menit... Hmmm

Opět přihodím svůj oblíbený příspěvek od Raviolky... Raviolka napsala:Už to tu zmínil Designer (konchiolin!) a nějak to zapadlo. Klíče k pěkné k ulitě jsou v akváriích dva - bohužel drtivá většina lidí se soustředí na vápník, který je až druhořadý. Hlavní je, aby měl šnek kvalitní stravu. Díky tomu si vybuduje takovou ochrannou vrstvu, která nepustí okolní "kyselinu" k vápenatým vrstvám. Pokud mu něco ve stravě chybí, tak jednak postupně o vrstvy ulity přichází, a navíc si může chybějící látky šnek opatřovat tím, že okusuje vlastní nebo cizí ulitu. Obojí nechává celkem nezaměnitelné stopy a je to častější jev, než by se zdálo.
"Kvalitní strava" je samozřejmě pro každý druh jiná, neznamená to ale sépiovou kost nebo podobné zdroje vápníku. Chovám v ostravské (hodně měkké) vodě spoustu různých šneků a žádným vápník nepřidávám. Na ulitě je bohužel vidět, když se dopustím nějakého přehmatu a snížím nebo špatným způsobem změním krmnou dávku.
Vnější ochranná vrstva, tzv. periostrakum, je zjednodušeně řečeno to barevné. To je důležité a právě tahle organická vrstva je závislá na kvalitní potravě, protože má bílkovinový základ - jakmile je už obnažená vnitřní bílá (nebo spíš perleťová) vrstva, tak už je to opravdu jen o tom postupném rozpouštění v kyselině...
Jinak tloušťka ochranné vrstvy se mezi jednotlivými druhy liší a stejně tak i její náchylnost k poškození - vychází to z přirozeného prostředí daného druhu, z rychlosti metabolismu a růstu... Ale to by bylo na dlouho, je tam spousta souvislostí a zajímavostí (aspoň v mých očích). Před cca 2 roky jsem o tom měla přednášku v Bratislavě, mám tudíž na tohle téma hodně materiálu a fotek a jednoho krásného dne to snad poskládám do článku.
Zkráceně: Poškození ulity = nutnost začít pestřeji (nebo více) krmit. Spíš než přímé "přikrmování vápníkem" pomáhá u toho rozpouštění změnit parametry vody, on už si to šnek stejně neopraví, ale prvořadá je opravdu strava. Periostrakum se v běžné vodě nerozpustí. Naším cílem je, aby tahle vrstva byla silná - a aby si ji sami šneci nepoškozovali. Vápník je důležitý, koneckonců u mnoha druhů je množství aragonitu v ulitě úctyhodné, ale málokdy ho bývá ve vodě, substrátu, kamenech apod. + v potravě opravdu nedostatek.

Vypadá to na nedostatek vápníku

Prý odvápnění - měkká voda? Někdo kvůli tomuto dává sépiovou kost. Spíš se tento dotaz ale hodí do tématu Ampulária - je tu také.

Prosim o radu, takhle mi dopadla ampularka ... Neritiny jsou nadherne, mali snecci taky, jen ta ampularie je na tom takhle. Rybkam se dari vsem!
Diky za radu, co udelat priste jinak

-uvolnuje se do vody ,ale zároven ho přímo konzumují

lacewings napsal: -ze sépiové kosti ,se vápník uvolnuje snadněji do vody a je více dostupnější pro plže
Tak teď tomu rozumím ještě míň, sorry
Takže je potřeba, aby tu sepiovou kost přímo žrali, nebo je potřeba, aby se vápník uvolňoval do vody?

-pokud bude v komoře filtru ,tak tam se šneci nedostanou ,ke konzumaci
-to uvolnování do prostoru zase není tak dramaticky rychlé ,záleží na vlivech narušujícich strukturu povrchu
-z ulit různých druhů se rovněž vápník dostává do vody ,ale hodně záleží na druhu a síle stěny schránky , v podstatě se ale uvolnuje pomaleji než ze sepiové kosti
-v případě,že potřebujeme rychlou dodávku vápníku do akvária ,lze použít kousek klasické "školní" bílé křídy
-

Takže nejde o to strčit jim ho pod čumák, aby ho hoblovali, ale můžu ho dát třeba do poslední komory filtru?
EDIT
A mají stejný efekt i ulity vyžraných šneků, když je nechám v akvárku?

-stačí přidat pouze "zlomek" ze sepiové kosti a máte jistotu
-ze sépiové kosti ,se vápník uvolnuje snadněji do vody a je více dostupnější pro plže

Tvrdost tu je dle VaK 3,09 mmol/l (=17,3°dH).

Len tak z hlavy počítam, to je tak 11°dGH čisto len z vápnika, to by som si o slimákov starosti nerobil. Aspoň teda stran vápníku...

No,podíl Ca ve zdejší vodě je vysoký, dle vodáren 93,3 mg/l. Mohlo by to plžům stačit? Zatím tedy žádný problém s ulitou u žádného nepozoruju.

-to se jednalo nejspíše o minerálně-vitaminozní kostku pro Exoty
-dostačující by měla být sepiová kost a podil vápniku ve vodě

Co je to za tu kostku?

Dobrý den,vlákno jsem přečetl skoro celý a ze vsech rad vyplíva pro mne ze pro udrzeni pekne a tvrde ulity je pestra strava a vapnik.Jelikoz jsem si pred mesicem dve poridil(jinak v nejmenovane akvaristice nevedeli co je ampularie ani okruzak natozto vezovka)jsem automaticky miril pro sepiovou kost,pritom jsem v oddeleni natrefil na vapnikovou kostku se zeleninou,spenát atd....nazev jsem bohuzel zapomnel ale zkusim zjistit primo v krame.Ampularie se na ni slezly behem 5 minut a nechali celkem chutnat mam jitam jiz dva tydny a teprve pulka je pryc cena kolem 40kc.
Z mého hlediska celkem dobrá vec sice pro papousky ale splni ucel i pro ampularie.
Zapomnel jsem dodat nekali vubec vodu.

Po přečtení této diskuse dostali naši plži kousek sépiové kosti, kdyby měli chuť a potřebu. Po měsíci je netknutá. Nemají zájem. Asi jim stačí běžné krmení nebo je dost vápenitá naše kohoutková voda. Zatímco na mrkev, bramboru, salát, tablety atd. se slezou a do rána do rána sežerou, tak na sépiovce nebyli nikdy ani spatřeni.

Byla tady diskuse o spravne strave pro sneky. Muzete mi poradit, co pomuze tomuhle snekovi?

To se divim s temi spirulina tabletami, ze ti je nechcou zrat. Ja, kdyz je hodim do akvarka, tak se na ne sjedou jak sneci tak skoro vsechny ryby. Dokud je nesezerou, tak je to u dna pekny masakr

Díky za radu, ale co se týče hromadné migrace piskořek, tak to už není jaksi aktuální, jinými slovy, tento problém je již vyřešen.

Jen ve zkratce obecné příčiny: nedostatek pestré stravy(vitamíny, aminokyseliny, fosfor,...), parametry vody(především z hlediska významu pro metabolismus), parametry substrátu, paraziti, otravy,...

Zaměřil bych se na to proč Ti hromadně migrují piskořky.

cartimandua napsala: Mám dva šneky Clea Helena, a oběma se začala rozpadat ulitka. Myslíte, že jim ta sépiová kost pomůže?viz Raviolka, příspěvek 13.05.2015 19:38

cartimandua napsala: Poslední dobou se chovají zvláštně, jsou takřka neustále nalepené na sobě.Esli ony spolu nemají nějaké ty techtle mechtle ... případně jen techtle (bez mechtlí) :o))) ...

Zdravím, chtěla bych se zeptat, jak dlouho můžu nechat v akváriu sépiovou kost? Neovlivní to nějak kvalitu vody? Mám v akváriu dva šneky Clea Helena, a oběma se začala rozpadat ulitka. Poslední dobou se chovají zvláštně, jsou takřka neustále nalepené na sobě. Myslíte, že jim ta sépiová kost pomůže (jestli si jí tedy najdou)? Máte s tímto někdo zkušenosti. Za rady předem děkuji.

Čekal jsem kam se to vyvine. Teď už asi nikam, tak si dovolím vrátit se ke zmíněnému výroku. Snad nebude vadit.
ludvik napsal:
Tvrdost vody pro Taiu je pro mě zajímavá informace - v atlasu je 5-20 a pH od 6 do 8. Tvrdost měřím okolo 10 a pH ladím na 6.6 (ano, COčkem). Nejsou to sice hodnoty "uprostřed", ale pro laika je to ok ...

Je mi jasné, že jde jen o hobby atlas, je to pracné, běh na dlouho trať... ale tuto záležitost jsem tu už několikrát zmínil například i v Připomínkách. Nestálo by za to vytvořit i druhotné(primární) stupnice-limity, které by odpovídaly více optimálním podmínkám než se blížily ekologické valenci? (Byli byste nejspíš první v takovém rozsahu druhů, alespoň v ČR.)
Zrovna v tomto případě to je sice zmíněno v textu popisu u druhu, ale parametrům v atlasech(všude na netu) se nedá tak docela zcela věřit(většinou zobrazují spíše již zmíněnou ekologickou valenci než optimum, a někdy jsem pochyboval i o tom). Zpřesnění by ovšem vyžadovalo statistiku chovných nádrží nadšenců(včetně hodnocení stavu daných jedinců), a je to běh na dlouho trať... nebo důsledné dolování v databázích(a opět statistiku). Možná tedy sci-fi, ale za pokus by to třeba stálo. Anebo si počkat pár století než se vědecké poznatky přesunou do všeobecného povědomí.

Abych nebyl úplně OT, několik odkazů k pročtení:
www.thefreelibrary.com/…
www.uanl.mx/…
journals.plos.org/…
citeseerx.ist.psu.edu/…
digital.csic.es/…
www.jneurosci.org/…
www.nutritionvalue.org/…
nutritiondata.self.com/…
mollusca.sav.sk/…
www.foliamalacologica.com/…
mollus.oxfordjournals.org
tolweb.org/…

Pokud mají problémy s ulitou, ověřil bych si i kolik požírají a jakých sinic. Navíc šneci jsou často bioindikátory, tak mnohdy stačí málo, aby se jim nedařilo optimálně.

Neritina:

Konzumují řasy všech druhů včetně vláknitých. Rostlinné zbytky nebo jakoukoliv jinou potravu ignorují. Nepoškozuje akvarijní rostliny. Tento šnek se živí výhradně řasami, jakmile dojdou řasy, hrozí úhyn.

Neritiny se živí řasami - a VÝHRADNĚ řasami. Mají k jejich seškrabávání uzpůsobenou radulu. Byla provedena celá řada pokusů zjišťujících jejich apetit a jediným závěrem je, že konzumují řasy všech druhů včetně vláknitých.

Myslím, že poznáš původ těchto dvou citátů. Takže prostě svým technickým mozkem nedokážu pochopit, co myslíš těmi povlaky. Kde je mám proboha v akváriu sebrat? Co to je? Plísně? Bakterie? Nic takového jsem nikdy možná neměl (až na slepou hladinu ...). A hlavně to slyším poprvé. A to jsem poslední dva roky přečetl co šlo. Sice chápu, že všelijaké bakteriální povrchy můžou být dobrý doplněk stravy bezobratlých, ale u žádného jsem to neviděl jako podmínku, vlastně ani jako zmínku. Také pochybuji, že lze vytvořit tak sterilní akvárium, že by se tam bakteriální povlaky nevyskytovaly vůbec. Podle mě jsou prostě všude, i na těch řasách. Takže jen zelené prostě nežerou, vždy je to kombinace různých druhů řas a bakterií. A na rozdíl od různých akvascaperů nic cíleně nečistím. Co tam vznikne, to tam je.

Z tohoto pohledu prostě u mě mají co žrát, neboť řasy jsou všude. A "dlouze vláknitou", která by jim mohla dělat problém zrovna ve velkém akváriu nemám. A v malém ji clithoni dokonce vesele ignorují.

Mimochodem ten druhý web je můj dost oblíbený ... Už je neplatný?

Kořeny oslizle vypadají, když se na ně sáhne. Jestli to je to, co myslíš nevím. Ani nevím, že bych plže viděl nějak dlouhodobě na místech, kde řasy nejsou a teoreticky by mohl být i nějaký "sliz". Kdežto když narazí na zarostlý list, tak z něj neslezou, dokud není čistý (přeháním, ale ne moc - jednou jsem to sledoval skoro celé odpoledne).

A už vůbec nevím, jak je donutit ke konzumaci něčeho, co jim předhodím. Jezdí si tu svoji naprogramovanou trasu a třeba spirulinovou tabletu jsou schopné ignorovat i když se o ní vyloženě otřou. Dnes jsem si to vyzkoušel ...

Mluvím o Neritinách a Clithonech, které považuji za dostatečně příbuzné, aby měly velice obdobné nároky a chování.

Tím samozřejmě nerozporuji, že těm mým šnečkům něco chybí. Kdyby nechybělo, jsou přeci jenom hezčí, že?


Cizojazyčné zdroje:

www.planetinverts.com/…
Another plus for the Zebra Nerite Snail is its algae eating abilities. This snail will clean your tank glass spotless and also clean algae off of rocks and even leaves. .. It is recommended that you supplement their diet with algae wafers or similar type food since the Tracked Nerite Snail may not be able to sustain itself solely on algae in the tank. ...

www.aquariumdomain.com/…
The Horned Nerite Snail is a substrate and plant scavenger that will consume algae, debris, and uneaten food from within the aquarium.
---

To je fuk. Už mě neřeš. Vypadá to, jako když já něco vysvětluji o sítích ... také si někdy myslím, že to o čem mluvím musí dotyčný už dávno znát.
Když řekneš "pastvina", tak si rozhodně nepředstavím "sliz". Ale trávník ... A řekl bych, že si to tak bude mít 99 % lidí. Uvozovkami to nevylepšíš.

Dovolila bych si z tohoto velkého množství cenných informací ještě jednou vypíchnout ty "pořádně oslizlé povrchy" pro neritiny a jejich příbuzné. Jasně a stručně daný návod k jejich úspěšnému chovu.

Bohužel to není v souladu s módou sterilně čistých akvárií, do kterých se tito plži často pořizují jen za účelem "likvidace" řas.

Pastvinami jsem myslela právě ty kameny s povlaky. Jestli tam jsou, tak je to jedině dobře, ale twinstar je asi na něco jiného... "Obrostlé" kořeny byly čím? Pokud myslíš řasy, tak o těch jsem nepsala. Takže moc nechápu, k jakému gáblíku to mají pár centimetrů - ale já se opravdu můžu vyjadřovat jen k těm fotografiím v prezentaci, nic víc. Pokud se ti zdá, že mají potravy dost, tak je to jedině dobře a není co řešit.
P.S. Příkrm granulkama zrovna pro neritidy považuju za zbytečný. Já jim fakt radši dávám pořádně "oslizlé" povrchy, protože to je jejich přirozená potrava.

Buď si jistá, že pastvin mají opravdu hodně Na fotkách toho moc vidět není a jsou už staré. Momentálně se za akvárium i stydím (už i sinice mě navštívila). Je jich dokonce tolik, že jsem si pořídil Twinstar, ale právě kvůli šnekům nezapnul, pořád doufám že to nějak zvládnu. Kdyby to zvládli šneci očesat, tak bych byl spokojenější.
Kořeny mám, ale moc jsem je neviděl ani na tom velkém, ten byl obrostlý dost (ale už jsem ho zrušil). Tři stěny akvária dokonce ani nečistím (no dobře, jeden z boků občas), něco by tam být také mělo.

A sežerou i jiné řasy, než GSA a jí podobné. Očesají i kobereček z vláknité (druh netuším, prostě koberec s vysokým chlupem). Myslím tedy clithony, neritiny a septarii. Za taiou nikdy výsledek okem vidět nebyl ... až bych si tipl, že ostatním nekonkuruje.

Tvrdost vody pro Taiu je pro mě zajímavá informace - v atlasu je 5-20 a pH od 6 do 8. Tvrdost měřím okolo 10 a pH ladím na 6.6 (ano, COčkem). Nejsou to sice hodnoty "uprostřed", ale pro laika je to ok ... Dokonce jsem měl i mládě Ale nevydrželo.

Tolik šneků nemám. Jsem to zapomenul aktualizovat, blbě se počítají a jedna várka prakticky pošla (že by za týden tak vyhladověla si nemyslím). Pět neritin, tak pět clithonů (jsou podstatně menší, než neritiny), septarii (doufám) a dvě Taii.

A pokud je rozsivka tak chutná, tak ta moje hnědá řasa nebude rozsivkou To moc nežerou.

Krevetí granulky občas přidávám (Sera), ale chutnají i rybám ... občas i Hokkaido loops od Dennerle (plus jak jsem zmínil spirulinu s chlorelou). Takže ani v tomto ohledu se nedá říci, že by byly úplně bez příkrmu. Ale je to fakt jen jako přilepšení myšleno. A možná na to z vysoka kašlou ...

Člověk by neřekl, že můžou trpět hlady, když to mají ke gáblíku pár centimetrů prakticky odevšad ...

Já nechtěl nijak přesnou radu Jen diskusi ohledně vhodného krmení (a způsobu krmení) šneků.

ludvik napsal: Pod pojmem "kvalitní strava" bych si tedy představil něco jiného, než běžně naleznutelného v každém akváriu ... proto se ptám co jim přihodit.A proto se já ptám, KTEŘÍ plži. Opravdu není možné hledat ideální stravu pro "plže". A mimochodem spousta šneků v těch "normálních akváriích" hlady opravdu trpí.

Mrkla jsem se na tvé větší akvárium - reaguju tedy na to, co je tam popsáno, pokud je aktuální stav jiný, tak jsem pochopitelně mimo obraz. Máš tam celkem 17 neritidů - to je strašně moc. Tohle jsou zrovna plži, kteří se živí oškrabováním nárůstů z pevných podkladů. Nežerou rostlinné zbytky ani krmivo - pokud ano, jen okrajově. To akvárium navíc vypadá velmi čistě a žádné velké "pastviny" tam pro ně nejsou. Potřebovali by více kamenů, případně dřeva, povlaky na bočních sklech. Můžeš jim přilepšovat tak, že jim budeš dávat předem několik týdnů namočené listí (já používám z dubu - nežerou ho, jde o ty povlaky na něm), nebo jim někde mimo akvárium necháš obrůst kamení - nemusí to být nutně řasa, naopak hodně ocení všelijaké povlaky rozsivek. To je pro neritidy velká pochoutka.
Taia je na tom podobně, ta si s neritidy v tvém akváriu potravně konkuruje. K seškrabování jí ještě vyhovuje prohledávání kalu a detritu. (Mimo téma krmení bych ale řekla, že zrovna ta taia trpí i vodou. Přidáváš CO2? Ona je z velice tvrdé vody s vysokým pH a nevyniká zrovna chemicky odolnou ulitou, narozdíl např. od neritidů.)
Máš tam 19 šneků, kteří potřebují v ideálním případě oškrabávat kamení nebo napadaný organický materiál. Žádný z nich není uklízeč zbytků nebo požírač rostlin a makroskopických řas. Vhodnější by bylo ubrat zástupce téhle skupiny a doplnit třeba jiné, pokud chceš mít šneků hodně. Na druhou stranu, těmhle šnekům ty vhodné "příkrmy" běžné ryby žrát nebudou.

Okružáci jsou jiná kapitola. To jsou druhy stojatých vod bohatých na rostliny a makroskopické řasy. Mají taky úplně jinou stavbu ulity (jsou daleko citlivější na ono “rozpouštění”) a jinou životní strategii. Na potravu nejsou zdaleka tak vybíraví, ale potřebují jí hodně. Tady je potřeba zvážit u každého konkrétního akvária, jestli okružákům buď zbyde dost potravy od ryb, nebo si najdou rostlinný materiál, sem tam nějakou tu mrtvolku ryby...uhm. Žerou něco úplně jiného než neritiny, clithoni a taia.

Ale mám dojem, že se rozepisuju až moc a odkláním od tématu. K dokrmování mimo všeho výše uvedeného můžu doporučit (zcela obecně, pro některé druhy to bude to pravé, pro některé k ničemu): různé chutné rostliny, granulky pro krevety (kupuju konkrétně od Pepy Koblasy, je to taková směs a jsou v tom mj. celé rostlinné zbytky, ryby to nechává poměrně v klidu – nejdřív ovšem nakrmím ryby a potom si dám druhé kolečko s krmením šneků, krmím je denně), dřevní tablety (zdroj tamtéž), práškovou/lisovanou spirulinu či chlorellu (vločková podoba je ok, ale tu vyzobou ryby). A taky pravidelně dávám něco živočišného (živé nebo mražené), i když třeba v daném akváriu chovám pouze šneky.
Já šneky krmím hodně, je to na nich poznat. Bohužel není jednoduché napsat, co je to ta “kvalitní strava”, jinak bych to uvedla už napoprvé. Záleží to na konkrétním druhu a taky na konrétním akváriu, někde chybí to, jinde zas něco jiného. Je potřeba každopádně krmit pestře a hodně.

Omlouvám se, hlavním poselstvím tak dlouhého příspěvku je vlastně sdělení, že "je to složité"... ale tohle fakt není téma na pár odstavečků.

Pod pojmem "kvalitní strava" bych si tedy představil něco jiného, než běžně naleznutelného v každém akváriu ... proto se ptám co jim přihodit. O trápení hlady přeci nemůže být řeč snad v žádném "normálním" akváriu.

Mimochodem o nějakých extra nárocích plžů se člověk také moc nedočte. Žerou řasy, odumřelé části rostlin, některé i neumřelé, zbytky krmiva, detrit (což teda moc nevěřím). A to je tak všechno. Tedy nic, co by člověka nějak postrčilo k přikrmování.

Občas dávám tabletky s řasou (sakra, si teď nevzpomenu ... spirulina a chlorella?). To ryby moc nechtějí. Ale ať jsem čekal jak chtěl, šneka jsem na tom také neviděl. Nedělám to tedy zrovna často.

Třeba okružákům se u mě nedaří vůbec. Levatkám jenom v jednom akváriu a také už žádný zázrak. Okružáci mají podivnou ulitu, levatky vypadají normálně.
Clithoni v jednom akváriu rozpady ulit mají, v druhém ale ne. Týká se to ale jen jednoho druhu (Sun), ten menší ("rohatý") vypadá podstatně lépe. Naopak Neritiny vypadají v pořádku všechny (až na jednu, co padla z výšky na šutr). Taia je relativně v pohodě, ale jen na první pohled. Ulita vypadá jak po náletu kobylek. Úplně mizerné to ale není, nic neprosvítá. Na jedné se ovšem drží řasa tak dokonale, že to vypadá jak kdyby to za ní vlálo ve větru ...
Septaria byla také v pohodě, když jsem ji viděl naposledy. A druhá umřela. Jenže to skoro každý šnek z té jedné nákupní várky.

Za něco může osazenstvo akvária ... ale za všechno ne. A tam co se jim daří méně toho mají k žrádlu podstatně víc. Jediný výrazný rozdíl ve vodě je v alkalitě. Šnekům příhodnější krevetárko má o něco víc (spíš k 8, na rozdíl od velkého, kde je to ke 4).

Tobě se o vhodné kombinaci obyvatelstva akvária dobře mluví ... Ale co udělá normálnější člověk? Koukne do atlasu, porovná nároky, velikosti, barevnost, apetit ... a podle toho vybere. Zjistí, že k sobě pasuje v podstatě všechno, až na výjimky (ala afrika). A plži mají požadavky takové, že je lze strčit snad kamkoliv.

Kteří plži?

Spousta druhů si nejvíc pochutná na tom, o co ryby nezavadí. Nárůsty na kamenech a listech rostlin, dubové a jiné listí nebo přímo dřevo, odumírající části rostlin nebo extra chutné druhy rostlin ještě stále rostoucích ... To jim ryby brát nebudou.

Jinak samozřejmě platí, že tak jako vybíráme vhodnou kombinaci spoluobyvatel pro naše ryby, stejně tak do té mozaiky musí ladit vybraní plži. Pokud se kdokoliv nenažere, ať je to ryba nebo šnek, tak je ta kombinace špatná.

Nojo ... ale jak se krmí plži (a vlastně čím ...) tak, aby jim to ryby nesežraly?

Už to tu zmínil Designer (konchiolin!) a nějak to zapadlo. Klíče k pěkné k ulitě jsou v akváriích dva - bohužel drtivá většina lidí se soustředí na vápník, který je až druhořadý. Hlavní je, aby měl šnek kvalitní stravu. Díky tomu si vybuduje takovou ochrannou vrstvu, která nepustí okolní "kyselinu" k vápenatým vrstvám. Pokud mu něco ve stravě chybí, tak jednak postupně o vrstvy ulity přichází, a navíc si může chybějící látky šnek opatřovat tím, že okusuje vlastní nebo cizí ulitu. Obojí nechává celkem nezaměnitelné stopy a je to častější jev, než by se zdálo.

"Kvalitní strava" je samozřejmě pro každý druh jiná, neznamená to ale sépiovou kost nebo podobné zdroje vápníku. Chovám v ostravské (hodně měkké) vodě spoustu různých šneků a žádným vápník nepřidávám. Na ulitě je bohužel vidět, když se dopustím nějakého přehmatu a snížím nebo špatným způsobem změním krmnou dávku.

Vnější ochranná vrstva, tzv. periostrakum, je zjednodušeně řečeno to barevné. To je důležité a právě tahle organická vrstva je závislá na kvalitní potravě, protože má bílkovinový základ - jakmile je už obnažená vnitřní bílá (nebo spíš perleťová) vrstva, tak už je to opravdu jen o tom postupném rozpouštění v kyselině...

Jinak tloušťka ochranné vrstvy se mezi jednotlivými druhy liší a stejně tak i její náchylnost k poškození - vychází to z přirozeného prostředí daného druhu, z rychlosti metabolismu a růstu... Ale to by bylo na dlouho, je tam spousta souvislostí a zajímavostí (aspoň v mých očích). Před cca 2 roky jsem o tom měla přednášku v Bratislavě, mám tudíž na tohle téma hodně materiálu a fotek a jednoho krásného dne to snad poskládám do článku.

Zkráceně: Poškození ulity = nutnost začít pestřeji (nebo více) krmit. Spíš než přímé "přikrmování vápníkem" pomáhá u toho rozpouštění změnit parametry vody, on už si to šnek stejně neopraví, ale prvořadá je opravdu strava. Periostrakum se v běžné vodě nerozpustí. Naším cílem je, aby tahle vrstva byla silná - a aby si ji sami šneci nepoškozovali. Vápník je důležitý, koneckonců u mnoha druhů je množství aragonitu v ulitě úctyhodné, ale málokdy ho bývá ve vodě, substrátu, kamenech apod. + v potravě opravdu nedostatek.

Zkoušeli jste někdo vitamíny (nevím které u šneků můžou za tvorbu ulity, a nechce se mi to dohledávat)? - Největší možnosti otestovat to má zde nejspíš právě Horác. (Nebo jim změnit jídelníček.) Jinak, jako další spekulace, to je možná změnou chování (nebo poruchou metabolismu) kvůli parazitům - teda pokud to je poškození okusem například. Ale dost možná to je i nějaká třetí možnost.
Eventuálně zkuste napsat například panu Horsákovi z MUNI, jestli vám nedá nějaký tip.

U mne to, i přes sépiovku a drcené skořápky, došlo tak daleko, že se ampulárii rozpustilo víčko, když jsem bublala CO2 (i když velmi, opravdu velmi umírněně). Tak jsem bublání kvůli plžům raději vzdala. Ale nám teče z kohoutku téměř destilovaná voda.

Pochopila bych porušení ochranné vrstvy u piskořek, které se musí prodírat štěrkem. Pak by na tom teoreticky měli okružáci být lépe, ale vypadají také docela odrbaně.

A pro nás, co céóčko nepřidáváme ... bys něco nevygůůůglil? :o) ... já měl kdysi fakt hafo ampulárií ... ale pomoct jsem jim nedokázal ... vápníkové tablety, sádra, ... nic nezabralo ... ty ulity vypadaly fakt děsně ...

Kamilstrom napsal: Naposled jsem cetl zajimavy nazor T. Barra na The Barr Report,ze pri poruseni ochranne vrstvy ulity sneka,at uz mechanicky nebo chemicky apod.dochazi k nenavratne destrukci ulity a snek uz pak nema sanci. Na povrchu ulity je konchiolin, coz je bilkovina odolna kyselinam. Pod tim je CaCO3, ktereho rozpustis v ciste vode pri teplote 25°C tak 14mg/l, v bezne vodovodni bych predpokladal, se mu ani moc rozpoustet chtit nebude. Ovsem kdyz pridavas CO2, pak H2CO3 + CaCO3 = Ca(HCO3)2 a hned se rozpousti mnohem lepe.

Ne ze bych byl tak chytry, jen jsem vymyslel klicova slova a zbytek resi Google.

Ono ten rozpad ulit u sneku mozna neni zpusoben nedostatkem Ca,vetsinou je obsah Ca ve vode dostacujici(pokud nepouzivate RO nebo nemate jinak upravenou vodu). U rostlinnych akvarii muze byt pricinou i vyssi obsah CO2,pri jeho umelem dodavani.Naposled jsem cetl zajimavy nazor T. Barra na The Barr Report,ze pri poruseni ochranne vrstvy ulity sneka,at uz mechanicky nebo chemicky apod.dochazi k nenavratne destrukci ulity a snek uz pak nema sanci.

K čemu je dobrá mouka? Kromě chleba? Jak ho do akvária přidávat a v jakém množství?

Pšenice obsahuje maximálně 500mg/kg vápníku. Abych si zvýšil koncentraci o 10mg/l ve 300 litrech = 3000mg / 500 = 6 kilogramů mouky. Něco mi na tomto názoru nesedí Neumím si představit tam vysypat lžičku, natož šest balíčků.

web.vscht.cz/…
V mouce je to ještě horší ... takže těch balíčků bych potřeboval dvanáct.

Nebylo by lepší udržovat v akváriu kousky sépiové kosti? U mě to teda moc nefunguje.

To záleží na okolnostech. Ale typuju na nedostatek vápníku. Pomůže mouka obden. Ale jinak...... nemám zdání co to může být.

zdravím,
mám v akvárium okružáky červené a najednou se všem na ulitě udělali bílé fleky připadá mi to jako nějaká plíseň nebo mají trochu zeslabenou ulitu jakoby odlamující všem díky za radu

Proč bys to tam dával, kdyby jim to vadilo? A proč by se to doporučovalo, kdyby jim to vadilo? Krevetkám to naopak prospěje ( je v tom vápník, který krevetky potřebují na stavbu krunýře )

Zdravím,
chtěl bych se zeptat, jak velký kus sépiové kosti do akvária 30L ( Mé krevetkárko v prezentaci). A zda-li to nevadí krevetkám. Děkuji za odpověď.

no já mám 240 L. a dala jsem za filtr celou sépiovou kost délky cca 20 cm.
Je pravda, že je tam zatím asi 4 dny, ale tvrdost se mi nezvedla.
Asi to bude chtít víc času.

Do jednoho malýho akvária, kam dost krmím, takže je tam šneků habaděj, jsem dala tři asi centimetrový kousky a zlepšení na ulitách je.

Sépiovou kost mám za filtrem a kousem na dně. Ale nevím jak rychlý to má efekt a hlavně jestli stabilní.
Mám tam totiž hromadu piskořek, které mají asi příliš velkou spotřebu.

Sépiovou kost jsem dala do vody někdy minulý měsíc a už je to znát

A co zkusit kousek sepiové kosti?