Hlína jako zásobní substrát

Walstad píše hlíny max. 2,5 cm a na ní 2,5 cm štěrku 4 mm nebo 1,5 cm u jemnějšího písku. Je to kvůli dostatečnému okysličování, aby hlína příliš nehnila v anaerobním prostředí a netvořily se nadměrně sulfidy nebo amoniak. Pokud si dobře vzpomínám.

Je dobré dát hlínu pod štěrk? A v jaké vrstvě? Rady a tipy uvítám. Dávám hlínu jako zásobní substrát ale asi v silné vrstvě 5 - 6cm.

Co by ten Unisoil měl v akváriu udělat?
Jestli je základ písek, tak bude na něm jen malá vrstva a rostliny stejně budou kořenit hlavně v tom písku. Unisoil není nijak obohacený, v zaběhlém akváriu ničemu nepomůže.

Navíc ze začátku je opravdu hodně lehký, trvá to tak 3 týdny než si aspoň trochu sedne. Sázet do něj rostliny v čerstvém akvariu bylo za trest.

A ve výsledku mi tam rostliny nerostou lépe než v písku, spíše naopak. Navíc je riziko, že se to bude časem míchat a bude to akorát k zlosti.

Spíše bych zkusil pořádně vyhnojit dno, to bude mít větší efekt.

jak píše Jirka, je tu od Vás prostě málo potřebných informací.
na druhou stranu - pokud máte 100x50, tak 10l tohoto substrátu je tak cca na 2cm vrstvu ve Vašem akváriu v ideálních podmínkách.
Přidat na štěrk se to dá, ale musí se to pořádně proprat - je to tak, že o co víc to properete na začátku, o to míň toho pak budete dostávat ven z filtru.
Je to pálený jíl, takže toho bordelu okolo bude celkem dost.
Protože je to pálený jíl, tak to bude lehčí.
Vzhledem k velikosti (zrnitosti) - máte pocit, že Vás 4-5 zrníček na sobě nějak "vytrhne" ?

Pokud Vám akvárium funguje, neřešte to.
Pokud ne, tak přidání 2cm vrstvy to prostě nezachrání.

Dej fotku celého akvária. Může a nemusí to být dobrý nápad.

Obecně to jde a obecně proč ne, nicméně bez znalostí stavu není dobré radit. Třeba to není nutné, třeba by pak bylo substratu moc.

Ahojte, chtěl jsem se zeptat, jestli můžu tento substrát www.rostlinna-akvaria.cz/… nasypat do již zaběhlého akvárka s pár rybami. Teď tam mám jen štěrk a tohle se mi zamlouvá kvůli rostlinám, tak že bych to dál na ten štěrk. Ale nechce se mi kvůli tomu vypouštět akvo. A ještě jestli to bude stačit na 100x50 akvo? Díky

Přesně, tady se zas dělá věda, ale ať zkusí rvát hlínu do malého množství vody, pokaždé jak se to rozhrabne,bude trochu průser. A smrdí to a písek je zlatej, zlatouckej ....
Dělá se tu velká věda na pěstování úplně normálních kytek

Jo taky jsem zapomněl přidat, že neměním vodu, ale také ani nedolévám odpar (mám kryt)

já založil plastový ikea box, cca 30litrů...
dal jsem od všeho trošku, ( o dost více zahradnického substrátu než do K pronájmu) světe div se, funguje.
Už víc jak měsíc neměním vodu,jen dolévám odpar...
Budu zakládat "nudli" ,a zde mám "zeleninu" která je odolná,a v začátcích akva nepostradatelná

Po delší době otevírám toto vlákno a chci se podělit o zkušenosti.
Zakládal jsem pokusnou flašku s dva roky využívaným a tedy i prohnojeným kokosovým substrátem pod křemičiým pískem. Objem něco pod 1l; 10cm šířka dna (podstava čtverec); 0,5 cm výška kokos. substrátu a 1cm výška křemičitého písku. Jediná rostlina liliovníček mauricijský a po měsíci a něco je celý substrát prokořeněný. Zezačátku se po týdnu od založení ukázala vláknitá řasa ve spojení s "jelením rohem" nebo jak se ta řasa nazývá. Teď už nic. Voda křišťálově čistá.

Přijde ti to tak, protože to přirozené opravdu je. Akorát je okolo takového akvária ze začátku docela dost péče.
Jakmile se ale akvárium stabilizuje, je minimálně náročné na údržbu Pravé low-tech

Mně přijde přirozenější dno s bahnem, než bez něj, ostatně i v naší přírodě se sesouvá bahno do toků a vodních ploch z břehů.
Ano jde (i) o ten mikroživot a různé "breberky", mimo jiné plži živící se detritem a bahnem neměli u mě problém se škarednutím ulity.
Také mohu do nějaké skleničky nasadit sagittarii subulatu do čistého křemičitého písku; do hlíny pro pokojovky.

Pokud máš možnost nahlédnout do knihy Diany Walstad Ekologie rostlinného akvária ráda bych tě upozornila na kapitolu VIII, která se obšírně zabývá právě vlastnostmi substrátů a hlavně reakcí suchozemských půd na ponoření.

Z půdního roztoku jsou nejvíce fixovány NH4+ a K+ ionty. Schopností fixovat kationty se z jílových minerálů vyznačují hlavně illity, montmorillonity, vermiculit. Fixované kationty mohou být rostlinami využívány. Zvláště fixovaný NH4+ z hnojiv je opět během vegetace postupně rostlinami využíván (až do 75 – 80 %)
is.mendelu.cz/…
bentonit je montmorillonit, přemýšlím , že použiji a smíchám z substrátem ( zahradnickým)

asi ano, udělám tedy pokus v okurkové láhvi.

Čistě z mého pohledu je pak už dodávání jakýchkoli dalších přísad do výživného substrátu akorát zahráváním si s nerovnováhou.

Musela jsem si najít, co to je to JBL Manado, ale s tím bohužel neporadím. S těmito substráty nemám naprosto žádnou zkušenost a netuším, jestli by byly v této metodě přínosem nebo komplikací.

aha,to chce pohledat...

No když ono to v tomhle případě mělo sloužit jako zásobní substrát ne jako filtr. Tuším že to bylo myšleno pro akvária bez CO2 a šlo o to že ten jíl (moc si z toho nepamatuji) měl udržovat hodnoty prvků ve vodě na nějaké rozumné úrovni a zároveň asi stabilizoval pH podobně jako substráty ze sušených jílů. Ale nikde nemůžu najít o jaké konkrétně šlo jíly ani v jakém poměru byly smíchané. Co si pomatuji je že šlo o docela velkou plochu toho "filtru" tuším že 2/3 plochy dna akvária.

to bude převzaté z čističek vod.
např.
"Adsorpce je jednou z fyzikálně-chemických metod čištění vody. Jedná se o proces tzv. Selektivní absorpce tuhých absorbérů s velkým specifickým povrchem jedné nebo několika složek z kapalného média. Různé umělé nebo přírodní porézní materiály se používají jako adsorbenty: aktivní jíly, rašelina, popel, koksový vánek, silikagel, aktivované uhlíky a další. cz.roseconstructionct.com/…

kdybys něco našel,dej vědět.

Kdysi jsem měl zálusk na akvárium ve kterém byl místo filtračních hmot v přepadovém filtru, jíl smíchaný s dřevním popelem a voda v podstatě proudila pouze nad tím jílem. Ten dotyčný s tím měl ve své době veliký úspěch ale teď když jsem se snažil najít jak přesně to fungovalo tak jsem se vůbec nedopátral. Neslyšel o tom nekdo? Případně (chápu že šance je minimální) nezkoušel to někdo?

já myslím (bez zkušeností s manado), že ano .

aha,bez záběhu, to mě nenapadlo,i když tři dny jsou taky záběhové... výměna vody ...
(mám v "hledáčku" ještě organickou hmotu, banánovou slupku /plnou draslíku/, jen kolik dát, toť ve hvězdách

jdu do toho. Ale tedy už mám koupený JBL Manado. Myslíte že můžu jako horní vrstvu použít?

ano ,mi stonovky v liaporu kořenili o sto šest,pravda.
tak nějak mám vsugerováno, že stonovky berou výlučně z vodního sloupce....

Ve všem podstatném jsem se metodiky držela, jen jsem nedokázala sehnat ten pravý filtr - mám na mysli ten, který ona doporučila, patřím k těm, co nezvládají nákup na zahraničních e-shopech, tak jsem musela shánět náhradu.
Co se týká jílu, ten byl již obsažen v substrátu, který jsem použila, takže jsem nemusela nic dodávat.

Odklonila jsem se i v tom, že jsem přeci jenom čekala několik týdnů než jsem do akvária vpustila partu neonek. Metodika, přesněji, autorka uvádí, že akvárium založené touto metodou se nezabíhá, ale že je pro obsádku vhodné téměř okamžitě. Na to jsem si netroufla.

Nevím nevím ale mě některé stonkovky přijdou docela dost kořenící.(samozřejmě se to nedá srovnat třeba s echinodory) na fotce je Proserpinaca palustris zasazená z vrcholového řízku cca za 3 týdny. Délka kořenů byla cca 25cm

v kterých případech jsi se odklonila od metody ?
přidávala do 'humusu' jíl ?
díky za zkušenosti.

děkuji za sdílení, a to akva v kterém se pokus udál bylo už "staršího data" ?( tedy z dobře vyhnojeným dnem, a sycením co2)
metoda z "humusem" ve dně mi přijde výborná pro "fest" kořenící rostliny, ( stonovky to nevyužijí

Ahoj všem, protože mám akvárium založené metodou Walstad, která je na výživném substrátu(hlíně) založena, dovolím si také pár poznatků.

Snažila jsem se dostát všem doporučením autorky této metody a před nějakou dobou jsem se právě s ní podělila o roční sestřih týdenních fotografií akvária zpracovaných do videa. Diana Walstad mi akvárium pochválila což je pro mě nejvyšší možné uznání jakého se mi mohlo dostat

www.facebook.com/…

- za výhodu považuji, jak už zde zmínil kolega Planorbella, právě zásobu výživy v naprosto přirozené formě, která je rostlinám dostupná. Zásoby živin v pohodě vydrží řadu měsíců než se vyživovacích povinností ujmou rybky a ostatní obyvatelé akvária.
- další výhodou je absence zákalu typického pro nově založená akvária.
- další výhodou je, že nově založené akvárium postrádá takovou tu sterilitu, která je typická pro akvária bez hlíny. Substrát je totiž plný života, který velmi rychle začne pronikat do akvária v podobě třeba buchanek nebo jiných organismů, které jsou vítaným zpestřením jídelníčku prvních obyvatel akvária.

Ohledně nevýhod je to těžké, protože osobně žádné výrazné nevýhody neshledávám, ale pokud se na to pokusím podívat s odstupem
- tak za nevýhodu by se mohlo považovat opakované dočasné zkalení akvária při větším zásahu do dna, to se fakt udělá brajgl, ale )klidová četa v podobě šneků to zvládnou relativně rychle dát do pořádku.
- za možnou další nevýhodu by se daly považovat - pokud tato situace nastane, není to totiž pravidlem - nežádoucí anaerobní procesy(hlína odporně páchne a mohou unikat bubliny sirovodíku), ke kterým může docházet a v menším měřítku jsem to postřehla i ve svém akváriu. Nepovažovala jsem však ani za nutné to zaznamenávat do deníku, tento problém velmi rychle odezněl s tím, jak substrát prorostl kořeny rostlin.

To je asi tak v kostce všechno.

V jednom byla hlína pro pokojové rostliny a v druhém pro vodní. Rostlo to stejně jako rostliny zasazené mimo.

rozumím.
o jakou výraznější pomoc se mělo jednat ?
( předpokládám , že v akva jelo nonstop co2,filtr a kdo ví co ještě
a co jsi dával za substrát ?

Přesně si to nepamatuji ale asi rok.

Jak dlouho si to zkoušel?

Žádné emerzně tohle jsem si dal na vyzkoušení do akvária jestli to nějak výrazně pomůže. Můžeš to kdykoliv vyndat na rozdíl od hlíny ve dně. Nebylo to ale vůbec znát.

dík za odkaz,pročtu
já uvažuji do 1cm,ale na mm to měřit nebudu

Já se inspiroval zde www.youtube.com/…
Dnes bych dal zeminy méně a u skla bych jí snížil.
2. vrstva 3-4cm křemičitý písek, zrnitost 1-2mm - to bych neměnil, zdá se to jako ideál.

Základ o metodě Walstad je zde: www.theaquariumwiki.com/…

u zeminy pro vodní (bahenní) rostliny píší o přídavku jílu z důvodu menší propustnosti do vodního sloupce, vyzkouším.
Tys použil až dva centimetry zeminy, taky jsi to odhadl nebo nějaké doporučení ?

pěstuješ emerzně ? u mě to vylézá samo

já si snad tu knihu i přečtu
vím , že jemnější vrchní vrstva bude lepší, štěrk tak do 3mm... písek tak 1-2 mm.
nejraději bych vytvořil dvě (akva), jedno z výměnami vody druhé bez... ať si v tom udělám jasno
pokud se dá věřit nápisům na zeminách, tak ty nejlevnější budou bez chemie...ona totiž i chemie stojí prachy...

díky,
asi měřit budu, alespoň ph, teplotu, a taky mě bude zajímat no2...ať to trošku zmapuju.

Vodu jenom dolévám odpar a jednou za cca 2 měsíce vyměním třetinu vody. V akváriu už zase budou malí ozeloti, tak na tebe budu myslet, vždyť bydlíš kousek ode mě.
Jinak nic tam neměřím.

jemný piesok je ako krycia vrstva vhodnejšia ako hrubý štrk, ale aj tak budú hodnoty NO2, NH4 a organických rozpustných látok vyššie ako pri štarte s čistým kremičitým pieskom. To môže mať pre ryby ale aj rastliny katastrofálne dôsledky, preto tieto výmeny vody zdôrazňuje aj Diana v knihe. Ale neber to ako "vyčerpanie" vstupných živín, tých tam ostane dosť.
Vhodný bude substrát pre vodné rastliny, do ktorých nezvyknú pridávať aj anorganické hnojivá.
Jednoducho, keď hlinu zaleješ vodou, vytvoríš podmienky pre život organizmom, ktoré sa živia mrtvou hmotou, z ktorej je hlina tvorená, a tie produkujú aj odpadné látky.

Stojatá voda nebude dělat neplechu.
Zákal nevím, nemám zkušenosti, nikdy se mi nezjevil.

Použil jsem u nádrže TinyWorld zeminu z vlastního kompostéru.
Rostlinám se daří parádně, řasy zatím stále žádné, voda je žlutohnědá.
Celkově ale spokojenost, žádné potíže s řasami a rostliny svěží.
Kupovaný substrát jsem se bál, protože člověk nikdy neví, co tam mohli přidat za chemii.

ten co jde vidět v té okurkové sklenici, ale nevím mám-li jej očekávat..
s tím prouděním, nevím jestli stojatá voda ( akva bude přikryté) nezačne dělat neplechu... žádná zkušenost

Filtr bych určitě nedával je to celkem zbytečné v tomto případě.
I bez proudění bych se obešel ale jestli po tom prahneš.
O jakém konkrétním zákalu se bavíme?

rostlin není nikdy dost,
s těmi šneky dobrý nápad
vím, že filtřík by ten zákal zvládl ale zkusím to bez něj, jen by to chtělo vymyslet alespoň nějaké proudění...

ano vidím, (takže až se budeš chtít toho krasavce zbavit, máš prvního zájemce)
a vodu jen doléváš odpar ?
ps: měřil jsi ph nebo něco nebo vůbec nic ?