Hlína jako zásobní substrát

Ahoj,
plánuju zakládat akvárium 45 x 25 x 25, tj. 20 litrů vody (nic většího se k pracovnímu stolu nevešlo). Bude bez filtru a topítka, jen se světlem (Sinkor LED). Předpokládaní obyvatelé jehlounek barmský (indostomus paradoxus), krevetky (neocaridina davidii) a nějaká ta pidižoužel typu šneci, buchanky atp., co se tam z velké části nastěhuje sama.
Voda je pražská Želivka, dle tvrzení vodáren pH 7,8, tvrdost 1,19 mmol/l, což odpovídá KH 5,6.
U teploty předpokládám během roku výkyvy v rozsahu 19°C až 26°C plus menší výkyvy den/noc.
Ráda bych něco blížící se biotopu "slepé rameno blíže neurčené řeky v Barmě", ale uvidíme, co se povede.
Všechna akvária, co jsem zatím provozovala, skončila ve stavu chronické podvýživy (nulový dusík, nulový fosfor, ostatní živiny neměřeny, ale také nic moc). Předpokládám, že u tohohle se to bude vyvíjet podobně.
Protože očekávám malé množství živin ve vodním sloupci, a navíc chci převážně trsové rostliny, které získávají živiny ze substrátu, napadlo mě, že bych pod rostliny dala malé množství hlíny jako zásobárnu živin. Zkrátka založila to Walstad metodou. S tou ovšem nemám vůbec žádné zkušenosti. Co myslíte, je to dobrý nápad? Má někdo zkušenosti s miniakváriem metodou Walstad? Na co dát pozor? Mám zkoušet hlínu nakopanou na zahradě (je tu chudá břidlicovitá půda), směsku prosátý kompost + keramická hlína + pár nadrcených hnojivových jílových tyčinek (to mám nachystané, ale mám pocit, že je to překombinované) anebo substrát pro vodní rostliny (tady bych potřebovala doporučit osvědčenou značku)? Jaké množství hlíny byste dali, kolik cm a kolika cm písku byste to překryli?

Je to zřejmě citace z článku.
Jaký by měl být substrát z pohledu živin pro emerzní pěstování echinodorů a kryptokoryn? Je pak potřeba rostliny nějak dále hnojit?

Jestliže v akváriu používáme na dno písek a štěrky s různou velikostí a máme k dispozici měkkou dešťovou vodu (takovou má většina míst v horách a podhůřích) tak pěstované rostliny musíme podporovat akvaristickými hnojivy (s dávkováním podle doporučení výrobců). Když používáme bohatší dno, které obsahuje mimo jiné bohatou na minerály jílovitou zeminu, nebo zemina a voda je také bohatší na živiny (obrovská většina povrchových nížinných vod), pak žádná další hnojiva nejsou potřeba. Avšak i zde, zejména v dobře prokysličovaných akváriích, doporučuje se používání hnojiv obsahujících dvojmocné železo.

V tradičním (ne hydroponickém) emersním pěstováním by dno mělo být úrodné. Doporučuji používání propařených minerálně organických směsí (písek, jíl a zemina, ale ne rašelina). Propaření nám umožní získat substrát bez žížal, dalšího hmyzu a půdních patogenů (plísní). Dno musí být kypré, neslehávající se (můžete použít i perlit nebo vermikulit), dobře navhlčené průsakem. Voda by neměla obsahovat prvky zvyšující její zasolení (vápník, sodík a fosfor). Měli bychom se vyhýbat emerznímu pěstování rostlin ve dně, které je trvale zaplaveno vodou. Dno by mělo být v tomto případě jen vlhké.

Když jsem byl ve Wroclavi já, tak tam bohužel nikdo, s kým bych složení substrátu v akvariích probral, nebyl
Nicméně, něco je i v tomto odkazovaném článku: www.akvarista.cz/…

Možná se zkusit poptat Raviolky? Třeba by to bylo zajímavé téma i pro časopis, pokud už to tam nepopisovala. Ve Wroclawi jsme byly párkrát, ale je pravda, že já jsem koukala víc na kytky v akva a co měl Ryszard vzadu v pěstírně než na dno , ale Markéta jezdila kdysi na substrát do přírody, zdroj cíleně nechci uvést, a v akvárku se u ní dařilo i náročným kytkám, ta by určitě fundovaně poradila

www.akvarista.cz/…
www.akvarista.cz/…
Bohužel jsem se do Wroclawi nedostal ale Dr. Ryszarda Kamińského jsem provázel po Praze a skončili jsme u tří trojek a hlavní téma byly rostliny a hlavně echinodory. Měl jejich největší sbírku minimálně v Evropě nebo i na světě. Samozřejmě jsme se bavili i o provozu akvárií. Spíš je to o CO2 než o hlíně. Je to sice pasivní způsob rozpouštění ale plocha té nádrže na CO2 je ohromná. Občas se tu někdo chlubí že mu s hlínou rostou i náročnější rostliny je to ale o vodě a ne tolik o hlíně.

Paraziti, infekce-není sporu.
Co se týče toho substrátu-cesta by byla minimalizovat organické složky a CO2 mírně doplňovat-např. z tlakové lahve.
Nějak tak to mají v akvarijní expozici v botanické ve Wroclavi, substrát je překrytý vyšší vrstou křemičítého písku, CO2 se dodává "pasivně"-nádržkami na CO2 u hladiny, které se pravidelně "dofukují", dohnojování jen naprosté minimum, podle symptomů. Málo ryb.
Křišťálově čistá voda, naprosté minimum detritu,tímpádem i organického znečištění, řada exeplářů rostlin v perfektní kondici,zbarvení, bez řas, a to i přes poměrně velkou výšku nádrží a "nic moc světlo" a relativně pomalý růst.

Paraziti a infekce jsou důvod, proč bych s tím bahnem byl hodně opatrný. On Father Fish na to má svůj názor a dokonce má i Discord, ale... nerad bych zavlekl rybí tuberu nebo infekci, kvůli které rybáři zakopávali úhoře. Ale to by bylo na samostatné téma.

Hnilobné procesy mohou být problém a začátečníkovi bych doporučil nějaký profi substrát. MD jednou zkusil kompost a celé akva musel předělat, hnily i kořeny. Ten jezírkový substrát je jílovitá hlína, co živiny uvolňuje pomalu, ale pořád rychleji, než když na dně třeba hnije listí. Takže žádné koblince, co se běžně dávají leknínům do jezírka.

Je víc názorů, jak hlínu správně překrýt. Někdo tvrdí, že musí trochu "dýchat", další řádnou vrstvou písku... třetí, že nahromaděné plyny (CO_2, CH_4) mohou způsobit prasknutí dna.

Hlíny ani písku na ní nesmí být moc, ale hůř se do toho sází. Provozuju takhle víceméně bez problému dvě nádrže (Pokustón a Pracant), jsou však téměř low-tech.
K nějakému hnití pomalu dochází, podobně jako v přírodě, ale pokud se do dna nezasahuje, není s tím problém. Alespoň krevetky se bez problému množí a pancéřníčci v Pokustónovi taky.

Zajímavè, ale pár myšlenek... Pri použití hlíny u obou metod dojde rychle k anaerobním procesům ve dně a hnití, tímpádem i k masivnímu rozvoji bakterií. Produkty hnití proniknou i s množstvím nežádoucich bakterií do vodního sloupce. Tyto bakterie představují pro vyšší organismy a jejich inunitní systém velmi vysokou zátěž, končící dříve nebo později onemocněním. Sama DW po čase přiznala, že v jejich nádržích k problémům tohoto typu docházelo vč. rozvoje závažných infekcí (i pro clověka) typu Mycobacter. Nejsem si vůbec jist, jestli něčemu podobnému "jít naproti". Jako začátečník jsem hnití dna zažil, u terčovců, nebylo to nic, co bych chtěl někdy opakovat.
Silně diskutabilní vidím i introdukci "života" do nádrže formou "bahna z rybníka", protože vedle žádoucího bakteriálního spektra dojde velmi pravděpodobně k zavlečení některého z mnoha patogenů a parazitů. Jak říkával RNDr. Frank, není na Zemi organismus víc nemocný, než akvarijní ryba
Známý, který měl pěstírnu, se s infekcemi a parazity z živého krmení cyklicky potýkal. Časem se i v nádržích, kde původně ryby nebyly, tak se objevily-i s nemocemi.

Síťku do oken spíš ne, je dost jemná. Ideální je hrubší síťka na praní punčoch, resp. na filtrační média do filtru. Ten drcený lávový kámen by měl vyhovovat bakteriím, ale pokud je z zahradnictví, tak třeba proprat.

700l: Já to risknul, i když bych taky doporučil experimentovat s menším. Počítám s tím, že pokud se to vyčerpá, začnu ke kořenům přidávat kapsle. I tak přidávám denně 25 ml Seachem Potassium a 50 ml Easy Life ProFito. Zásobní substrát není všemocný a hlavně stonkovky potřebují stopové prvky i z vodního sloupce. Už ta hluboká vrstva štěrkopísku má svůj význam.

U zásobních substrátů je problém, že se do toho míchá marketing. Momentálně sázím na různé kombinace.

Před týdnem jsem třeba předělával 160l akva, vysypal tam půl pytle substrátu (hlíny) pro lekníny, Dennerle Deponit 2,4 kg, cca 5l Invital Japanese Soil a 2 cm původního jemného štěrku. 20l pytel hlíny stál 140 Kč, Dennerle Deponit přes 450 Kč, JP Soil 8l kolem 550 Kč. Nejdéle by měl vydržet Deponit, ale 8 let?

Viděl jsem i pár experimentálních porovnání, ale bohužel jen v rámci prvních týdnů: www.youtube.com/… (MJ Aquascaping)

Zajímavý způsob tvorby dna. Nicméně u 700 litrové nádrže bych to nezkoušel a nejprve bych udělal test na mnohem menší. Dnes je k dispozici mnoho zásobních substrátů, nebo ty sušený jíly. Asi bych šel touto cestou. Natrénoval jak ty vrstvy oddělit a jak se to bude chovat až tam budou kořenit rostliny, promíchávat údržbou atd. Ty pytlíky jsou dobrá možnost, nebo třeba použít takové ty sítě do oken na oddělení vrstev....?

Již mám cca 2,5 roku dno podle Walstad. Po dvou letech se to začalo kazit, do té doby to rostlo perfektně. Mám podezření na to, že se vyčerpal substrát. Vodu jsem netestoval ,ale přemejšlim, že ji pošlu do profiplants. Podle Diany jsem si myslel, že dno vydrží dýl. Je pravda, že doporučuje překrmovat.
Nedokážete vyjádřit, kolik krmiva by mělo hmotnostně přijít na 1 l objemu nádrže? Jestli jsem to dobře pochopil, tak je celkem jedno, jestli krmení projde přes rybky nebo se rozloží na živiny na dně. Akvárium mám značně zarostlý, ale začíná to upadat.
Dále se časem písek promíchá s hlínou, což se mi moc nelíbí. Co si myslíte, kdyby se mezi ty dvě vrstvy dala geotextilie?
Dno asi bude muset ven, tak bych to chtěl tentokrát udělat lépe, tak hledám inspiraci. pokukuju i po father fish, ale nevim, jestli ty komponenty dám vůbec dokůpy.

Dík za názor

Souhlasím. Father Fish má dobrá videa. Např. doporučuje 1" hlíny, 2" písku (1" == 2,54 cm), hodně zjednodušeně. Jestli si dobře pamatuji, tak do zásobního substrátu přidává železitý prášek. Navíc propaguje tezi kompletního biomu, ve kterém nechybí rybniční havěť (buchanky, hlístice...), spadané listí, apod. Vpodstatě doporučil nabrat bahno z potoka do zavařovačky, listí, větvičky, přidat vodu a doma postavit na okno. Pak vylíhlou havěť přidat do akvária.

Hodně kritizuje "bare bottom" a vydlážděné akvária, jako sterilní kontrolované obžerství. Pokud jsou v akváriu např. velké cichlidy, co ryjí, tak doporučuje ještě víc písku, ploché kameny a rostliny jako Echinodorus: www.youtube.com/…

Jiný přístup razí MD (MD Fish Tanks): www.youtube.com/…
Používá různé zásobní substráty, někdy hlínu ze zahrady (co propekl v troubě), někdy substrát pro lekníny... ale vždy jej dá tenkou vrstvu (příp. smíchá s pískem), zasype vrstvou jemného písku a následně 2 - 3 cm písku normální frakce, např.: www.youtube.com/…

Když jsem před rokem zakládal 714l akva (prezentace zatím chybí), tak jsem bral inspiraci od obou: NPK tyčinky do květináčů, síťky s drceným lávovým kamenem, 1" substrátu pro lekníny, 1" písku do filtrace, 1" štěrkopísku a v některých místech Invital Japan Soil. Vodu měním minimálně, 50 % cca 1 za 3 měsíce, spíš pro sichr. Rostou i rostliny, u kterých se uvádí CO_2, které nesytím, jen pomaleji. Echinodorus Red Chameleon dokonce vykvetl. Občas teda vyplavají čerstvé řízky stonkovek. Přidávám foto.

Nejvíc je to vidět na kryptokorynách, Valisnerii, Echinodorech.

Na youtube je kanál Father Fish, kde se věnuje hlíně v akváriu. www.youtube.com/…

Četl jsem tuto knihu velmi zajímavé a poučné. P. Walstad je opravdová odbornice. Jenom mi připadá ta vrstva hlíny malá mé založené akvárium se mi brzo vyžilo a musel jsem dohnojovat do dna i při zarybnění. Měl jsem tam hlavně Sagittaria subulatu hodně hustě rostlou a ta to možná vyžila. Jinak Amoniak v hlíně nebyl a hlína nehnila. Ryby a voda v pohodě.

Walstad píše hlíny max. 2,5 cm a na ní 2,5 cm štěrku 4 mm nebo 1,5 cm u jemnějšího písku. Je to kvůli dostatečnému okysličování, aby hlína příliš nehnila v anaerobním prostředí a netvořily se nadměrně sulfidy nebo amoniak. Pokud si dobře vzpomínám.

Je dobré dát hlínu pod štěrk? A v jaké vrstvě? Rady a tipy uvítám. Dávám hlínu jako zásobní substrát ale asi v silné vrstvě 5 - 6cm.

Co by ten Unisoil měl v akváriu udělat?
Jestli je základ písek, tak bude na něm jen malá vrstva a rostliny stejně budou kořenit hlavně v tom písku. Unisoil není nijak obohacený, v zaběhlém akváriu ničemu nepomůže.

Navíc ze začátku je opravdu hodně lehký, trvá to tak 3 týdny než si aspoň trochu sedne. Sázet do něj rostliny v čerstvém akvariu bylo za trest.

A ve výsledku mi tam rostliny nerostou lépe než v písku, spíše naopak. Navíc je riziko, že se to bude časem míchat a bude to akorát k zlosti.

Spíše bych zkusil pořádně vyhnojit dno, to bude mít větší efekt.

jak píše Jirka, je tu od Vás prostě málo potřebných informací.
na druhou stranu - pokud máte 100x50, tak 10l tohoto substrátu je tak cca na 2cm vrstvu ve Vašem akváriu v ideálních podmínkách.
Přidat na štěrk se to dá, ale musí se to pořádně proprat - je to tak, že o co víc to properete na začátku, o to míň toho pak budete dostávat ven z filtru.
Je to pálený jíl, takže toho bordelu okolo bude celkem dost.
Protože je to pálený jíl, tak to bude lehčí.
Vzhledem k velikosti (zrnitosti) - máte pocit, že Vás 4-5 zrníček na sobě nějak "vytrhne" ?

Pokud Vám akvárium funguje, neřešte to.
Pokud ne, tak přidání 2cm vrstvy to prostě nezachrání.

Dej fotku celého akvária. Může a nemusí to být dobrý nápad.

Obecně to jde a obecně proč ne, nicméně bez znalostí stavu není dobré radit. Třeba to není nutné, třeba by pak bylo substratu moc.

Ahojte, chtěl jsem se zeptat, jestli můžu tento substrát www.rostlinna-akvaria.cz/… nasypat do již zaběhlého akvárka s pár rybami. Teď tam mám jen štěrk a tohle se mi zamlouvá kvůli rostlinám, tak že bych to dál na ten štěrk. Ale nechce se mi kvůli tomu vypouštět akvo. A ještě jestli to bude stačit na 100x50 akvo? Díky

Přesně, tady se zas dělá věda, ale ať zkusí rvát hlínu do malého množství vody, pokaždé jak se to rozhrabne,bude trochu průser. A smrdí to a písek je zlatej, zlatouckej ....
Dělá se tu velká věda na pěstování úplně normálních kytek

Jo taky jsem zapomněl přidat, že neměním vodu, ale také ani nedolévám odpar (mám kryt)

já založil plastový ikea box, cca 30litrů...
dal jsem od všeho trošku, ( o dost více zahradnického substrátu než do K pronájmu) světe div se, funguje.
Už víc jak měsíc neměním vodu,jen dolévám odpar...
Budu zakládat "nudli" ,a zde mám "zeleninu" která je odolná,a v začátcích akva nepostradatelná

Po delší době otevírám toto vlákno a chci se podělit o zkušenosti.
Zakládal jsem pokusnou flašku s dva roky využívaným a tedy i prohnojeným kokosovým substrátem pod křemičiým pískem. Objem něco pod 1l; 10cm šířka dna (podstava čtverec); 0,5 cm výška kokos. substrátu a 1cm výška křemičitého písku. Jediná rostlina liliovníček mauricijský a po měsíci a něco je celý substrát prokořeněný. Zezačátku se po týdnu od založení ukázala vláknitá řasa ve spojení s "jelením rohem" nebo jak se ta řasa nazývá. Teď už nic. Voda křišťálově čistá.

Přijde ti to tak, protože to přirozené opravdu je. Akorát je okolo takového akvária ze začátku docela dost péče.
Jakmile se ale akvárium stabilizuje, je minimálně náročné na údržbu Pravé low-tech

Mně přijde přirozenější dno s bahnem, než bez něj, ostatně i v naší přírodě se sesouvá bahno do toků a vodních ploch z břehů.
Ano jde (i) o ten mikroživot a různé "breberky", mimo jiné plži živící se detritem a bahnem neměli u mě problém se škarednutím ulity.
Také mohu do nějaké skleničky nasadit sagittarii subulatu do čistého křemičitého písku; do hlíny pro pokojovky.

Pokud máš možnost nahlédnout do knihy Diany Walstad Ekologie rostlinného akvária ráda bych tě upozornila na kapitolu VIII, která se obšírně zabývá právě vlastnostmi substrátů a hlavně reakcí suchozemských půd na ponoření.

Z půdního roztoku jsou nejvíce fixovány NH4+ a K+ ionty. Schopností fixovat kationty se z jílových minerálů vyznačují hlavně illity, montmorillonity, vermiculit. Fixované kationty mohou být rostlinami využívány. Zvláště fixovaný NH4+ z hnojiv je opět během vegetace postupně rostlinami využíván (až do 75 – 80 %)
is.mendelu.cz/…
bentonit je montmorillonit, přemýšlím , že použiji a smíchám z substrátem ( zahradnickým)

asi ano, udělám tedy pokus v okurkové láhvi.

Čistě z mého pohledu je pak už dodávání jakýchkoli dalších přísad do výživného substrátu akorát zahráváním si s nerovnováhou.

Musela jsem si najít, co to je to JBL Manado, ale s tím bohužel neporadím. S těmito substráty nemám naprosto žádnou zkušenost a netuším, jestli by byly v této metodě přínosem nebo komplikací.

aha,to chce pohledat...

No když ono to v tomhle případě mělo sloužit jako zásobní substrát ne jako filtr. Tuším že to bylo myšleno pro akvária bez CO2 a šlo o to že ten jíl (moc si z toho nepamatuji) měl udržovat hodnoty prvků ve vodě na nějaké rozumné úrovni a zároveň asi stabilizoval pH podobně jako substráty ze sušených jílů. Ale nikde nemůžu najít o jaké konkrétně šlo jíly ani v jakém poměru byly smíchané. Co si pomatuji je že šlo o docela velkou plochu toho "filtru" tuším že 2/3 plochy dna akvária.

to bude převzaté z čističek vod.
např.
"Adsorpce je jednou z fyzikálně-chemických metod čištění vody. Jedná se o proces tzv. Selektivní absorpce tuhých absorbérů s velkým specifickým povrchem jedné nebo několika složek z kapalného média. Různé umělé nebo přírodní porézní materiály se používají jako adsorbenty: aktivní jíly, rašelina, popel, koksový vánek, silikagel, aktivované uhlíky a další. cz.roseconstructionct.com/…

kdybys něco našel,dej vědět.

Kdysi jsem měl zálusk na akvárium ve kterém byl místo filtračních hmot v přepadovém filtru, jíl smíchaný s dřevním popelem a voda v podstatě proudila pouze nad tím jílem. Ten dotyčný s tím měl ve své době veliký úspěch ale teď když jsem se snažil najít jak přesně to fungovalo tak jsem se vůbec nedopátral. Neslyšel o tom nekdo? Případně (chápu že šance je minimální) nezkoušel to někdo?

já myslím (bez zkušeností s manado), že ano .

aha,bez záběhu, to mě nenapadlo,i když tři dny jsou taky záběhové... výměna vody ...
(mám v "hledáčku" ještě organickou hmotu, banánovou slupku /plnou draslíku/, jen kolik dát, toť ve hvězdách

jdu do toho. Ale tedy už mám koupený JBL Manado. Myslíte že můžu jako horní vrstvu použít?

ano ,mi stonovky v liaporu kořenili o sto šest,pravda.
tak nějak mám vsugerováno, že stonovky berou výlučně z vodního sloupce....

Ve všem podstatném jsem se metodiky držela, jen jsem nedokázala sehnat ten pravý filtr - mám na mysli ten, který ona doporučila, patřím k těm, co nezvládají nákup na zahraničních e-shopech, tak jsem musela shánět náhradu.
Co se týká jílu, ten byl již obsažen v substrátu, který jsem použila, takže jsem nemusela nic dodávat.

Odklonila jsem se i v tom, že jsem přeci jenom čekala několik týdnů než jsem do akvária vpustila partu neonek. Metodika, přesněji, autorka uvádí, že akvárium založené touto metodou se nezabíhá, ale že je pro obsádku vhodné téměř okamžitě. Na to jsem si netroufla.

Nevím nevím ale mě některé stonkovky přijdou docela dost kořenící.(samozřejmě se to nedá srovnat třeba s echinodory) na fotce je Proserpinaca palustris zasazená z vrcholového řízku cca za 3 týdny. Délka kořenů byla cca 25cm

v kterých případech jsi se odklonila od metody ?
přidávala do 'humusu' jíl ?
díky za zkušenosti.

děkuji za sdílení, a to akva v kterém se pokus udál bylo už "staršího data" ?( tedy z dobře vyhnojeným dnem, a sycením co2)
metoda z "humusem" ve dně mi přijde výborná pro "fest" kořenící rostliny, ( stonovky to nevyužijí

Ahoj všem, protože mám akvárium založené metodou Walstad, která je na výživném substrátu(hlíně) založena, dovolím si také pár poznatků.

Snažila jsem se dostát všem doporučením autorky této metody a před nějakou dobou jsem se právě s ní podělila o roční sestřih týdenních fotografií akvária zpracovaných do videa. Diana Walstad mi akvárium pochválila což je pro mě nejvyšší možné uznání jakého se mi mohlo dostat

www.facebook.com/…

- za výhodu považuji, jak už zde zmínil kolega Planorbella, právě zásobu výživy v naprosto přirozené formě, která je rostlinám dostupná. Zásoby živin v pohodě vydrží řadu měsíců než se vyživovacích povinností ujmou rybky a ostatní obyvatelé akvária.
- další výhodou je absence zákalu typického pro nově založená akvária.
- další výhodou je, že nově založené akvárium postrádá takovou tu sterilitu, která je typická pro akvária bez hlíny. Substrát je totiž plný života, který velmi rychle začne pronikat do akvária v podobě třeba buchanek nebo jiných organismů, které jsou vítaným zpestřením jídelníčku prvních obyvatel akvária.

Ohledně nevýhod je to těžké, protože osobně žádné výrazné nevýhody neshledávám, ale pokud se na to pokusím podívat s odstupem
- tak za nevýhodu by se mohlo považovat opakované dočasné zkalení akvária při větším zásahu do dna, to se fakt udělá brajgl, ale )klidová četa v podobě šneků to zvládnou relativně rychle dát do pořádku.
- za možnou další nevýhodu by se daly považovat - pokud tato situace nastane, není to totiž pravidlem - nežádoucí anaerobní procesy(hlína odporně páchne a mohou unikat bubliny sirovodíku), ke kterým může docházet a v menším měřítku jsem to postřehla i ve svém akváriu. Nepovažovala jsem však ani za nutné to zaznamenávat do deníku, tento problém velmi rychle odezněl s tím, jak substrát prorostl kořeny rostlin.

To je asi tak v kostce všechno.

V jednom byla hlína pro pokojové rostliny a v druhém pro vodní. Rostlo to stejně jako rostliny zasazené mimo.

rozumím.
o jakou výraznější pomoc se mělo jednat ?
( předpokládám , že v akva jelo nonstop co2,filtr a kdo ví co ještě
a co jsi dával za substrát ?

Přesně si to nepamatuji ale asi rok.

Jak dlouho si to zkoušel?

Žádné emerzně tohle jsem si dal na vyzkoušení do akvária jestli to nějak výrazně pomůže. Můžeš to kdykoliv vyndat na rozdíl od hlíny ve dně. Nebylo to ale vůbec znát.