Pulzní filtr (intervalový filtr)

To je škoda, přesně takovou krabici sháním.

Prozatím tedy skončím u úvah nad provzdušňováním budoucí filtrace, ideálně v rámci nějaké primitivní UPS.

Určitě je třeba to mít na paměti, ale zdaleka ne každá je opravdu nebezpečná. Arónovité jsou i kryptokoryny, lagenandry a bucephalandry.

Základní problém Tvých úvah je v tom, že šíleně zjednodušuješ. Představuješ si dekompozici tak, že jedna bakterie si ukousne kousek organické hmoty a vyprdne CO2. Tak to není, a nikdo neumí houby, bakterie a archea sešikovat okolo pásu jako Ford. Ony na ten Tvůj globální záměr kašlou zvysoka. Každá se postaví tam, kde jí to zrovna vyhovuje.
Každá ta breberka chce nějaký substrát (=žrádlo) a nějaký elektronový akceptor (=něco co bude "dýchat"). Něco přemění, něco nežere ("vykadí"), něco vydýchá, a za pár hodin beztak chcípne. To všechno dál plave ve vodě, a vesměs to pro ryby a rostliny není nic dobrého! Až to zase dorazí k nějaké jiné breberce, a ta s tím zase udělá něco jiného.
Teprve ve velikém součtu po mnoha a mnoha cyklech a odbočkách se dá nalézt vyústění toho všeho, totiž že se to rozloží (dekomponuje) na minerální látky, a ty pak přijímají rostliny. Nikdo ještě nevymyslel "krabici", do které to všechno organizovaně nacpat. Ještě tak nejblíž tomuhle ideálu je spalovna!

Áronovité rostliny jsou poměrně dost jedovaté.

Povídej.
Vaaclav: Právě proto bych, být Jarrym, dával ty uvedené rostliny.

Přečetl jsem si ten článek a trpěl jsem. Je tam strašně moc breptů, chyb, i vyložených nesmyslů. Ten člověk je nejen diletant (to jsme skoro všichni), ale postrádá sebekontrolu - píše dřív, než věci sám trochu porozumí. Velmi bych si přál, aby ten jeho článek byl nečten, zapomenut, a nikoho k ničemu neinspiroval.
Jsem docela ochotný tady rozebírat chyby a omyly ne snad toho článku (to by bylo na román), ale které se přímo v tomto vlákně vyskytly během půldenní diskuse. Ale jak už znám místní prostředí, když začnu něco vykládat důkladně, abych předešel nepřesnostem a nedorozumění, tak... to občas nedopadá dobře.

CO2 je zdrojem uhlíku a emerzní rostliny si ho berou ze vzduchu protože je to podstatně jednodušší než z vody.

Ten pupečník jsi sázel rovnou ven, nebo jsi ho nechával z filtru vyrůst sám?

CO2 tam je, ale rošt na něco podobného by se tam také snad vešel, pupečník mám zrovna objednaný

Mám pocit, že to není zase tak neobvyklé. Pro účely snížení dusičnanů v pořádku. Pro účely snížení deficitu uhlíku už ne.

Použil bych třeba filodendron/bambus, pokud bude u filtru dostatek světla.

Jestli máš v něm dost mistra tak bych tam měl radši emerzní a plovoucí rostliny ty porostou lépe když mají přístup CO2.

Možná trochu OT ale v souvislosti s tímto mě taky napadlo pěstovat ve filtru nějaké rostliny / řasy, co budou rychle zpracovávat NO3/PO4, jsem schopen tam klidně nonstop svítit a místo ve filtru bych určitě našel. V mořské akvaristice je to celkem běžná metoda, ale nevím, jestli by např. Egeria densa byla dostatečně účinná

To upřímně nevím. V řádu týdnů? Jinak že bych neměl co s kytkami - o to bych se nebál.
Přišlo mi to spíš jako zajímavá alternativa pro zvýšení hladiny uhlíku.

Založ si kalifornské žížaly a prostřih pokud ho neudáš házej jim, do filtru je dávat je blbost nebo si v něm chceš založit kompost. Víš jak dlouho to trvá než se rozloží to ti ho totálně ucpe.

Myslím to tak, že místo abych se honil s kytkama z prostřihu, tak je hodím do první komory filtru, která pro to bude určena.

Docela by mě zajímala konstrukce toho filtru, není tam moc popsána. Pokud to chápu správně, tak denitrifikační bakterie je potřeba krmit. Zkoušel jsem řešení se sírou a viděl jsem videa s alkoholem (vodka filtr). U denitrifikace je i problém nastavit průtok.

Ale momentálně zkouším anex v poslední komoře filtru a vypadá to, ze v poměru cena/výkon/pracnost toto asi bude pro mě nejlepší řešení na snížení hladiny no3 v mém akváriu s cichlidami.

Nevím o jaké biomase ve filtru pořád mluvíš, to budeš mít ryby co cupují rostliny? Jinak to málo co se do filtru dostane se v něm rozloží ale to se stane spíše v akváriu protože sání je většinou zabezpečené kvůli rybám aby do filtru nelezly, takže se ti do něj moc rostlin nedostane.

Myslím, že ten systém v akváriu simulovat lze, a to v rámci většího externího komorového filtru. V první komoře by byly rozkládající se rostliny, následovány množstvím okysličené filtrační hmoty. Do výsledného akvária by se tak dostalo jen minimum organických (nedokonale rozložených) částic. Problémy vidím jinde, viz níže.

DavFM: Zajímavý článek, zvlášť ty úvodní informace. Myslím si ale, že by pro docílení mého nastíněného stavu denitrifikace samotná nestačila. Špatně jsem v původním příspěvku zmínil pouze dusík, jakožto látku, která bude v nepoměru k uhlíku. Ve skutečnosti bude přebytek více látek (všech těch, které bych dodával v krmivu), dostatek těch, které v akváriu budou jen kolovat, a nedostatek uhlíku, který v podobě CO2 bude z akvária prchat pryč bez mého "svolení".

Chtěl bych tedy v akváriu docílit stavu, kdy je v něm víceméně konstantní počet živin (bude to nějakou dobu trvat), přidává se pouze krmivo, a ekvivalentní množství biomasy se z akvária zase odstraňuje. Problém je, že uhlík, který dodám v krmivu, se v některé fázi svého koloběhu z akvária vypaří (doslova).

První problém je vůbec dostatečně účinná filtrace, která bude schopna rozkládat biomasu stejně rychle, jako dorůstá (což můžu regulovat osvětlením nádrže a (asi?) okysličením filtrace). Druhý problém je srovnat uhlíkový deficit. Třetí je možnost regulace celého procesu, aby se v případě potřeby daly pěstovat i náročné rostliny. Jako klíčová problém vidím ten druhý. Srovnat jej bombou není problém, ale rád bych si pomohl, abych nemusel bublat tak moc (přece jen taková 800l nádrž by nemusela být zrovna ekonomická, i když to zase není nějaká ekonomická sebevražda).

Se samotným odstraněním dusíku já problém nemám - mám zarostlou nádrž, která teď naopak potřebuje dohnojovat.

Nedávno jsem mluvil s PaeDr.Mgr. Pojarem (a později i četl jeho web) právě o filtraci vody a k nějakému takovému stavu, kdy bude voda dokonale čistá a půjde to bez výměn, se snaží dopracovat a celkem úspěšně. Vyvíjí filtr, kde kombinuje nitrifikaci a denitrifikaci a dopracoval se do stavu, kde nemusel půl roku měnit vodu a ryby normálně fungovaly. Jako pokusné ryby používá alty, tak ti by zareagovali asi rychle, kdyby něco nebylo OK.

Tady o tom píše, je třeba se tím prolouskat až do konce:
ocean-cont.cz/…

Tučňák napsal: S uhlíkem z rozložených těl rostlin se děje co - skončí taky jako CO2? Nebo nějak jinak? Čistě teoreticky by ...
Ano, výsledkem dekompozice a mineralizace organické hmoty je CO2 (plus živiny pro rostliny). V přírodě to právě takto funguje. V akváriu to nejde využít. Mezi organickým odpadem a CO2, tedy mezi začátkem a koncem toho procesu, je totiž "bordel voda".

Zapomeň na to, tedy na tu bezůdržbovost. Určitě 2x ročně je dobrý filtr alespoň otevřít, ale on se i sám přihlásí, jak já říkám, začne s tebou mluvit a to tím, prostě to poznáš podle jinýho zvuku když nasává, no je to člen rodiny.

Mě právě zaujala ta část s CO2. Díky dobrému prokysličení by bakterie mohly pracovat rychleji a stíhat vše rozkládat "za pochodu". Tím pádem by bylo teoreticky možné dosáhnout stavu, kdy se filtrace už nijak více nezanáší.

Zároveň by svou činností bakterie produkovaly více CO2, takže by na výstupu byla jeho koncentrace vyšší (asi ne až tak závratně). Vzhledem k tomu, že "nic neměříš", asi nemáš nějaký výsledek? Ten by mě právě zajímal.

Maq: S uhlíkem z rozložených těl rostlin se děje co - skončí taky jako CO2? Nebo nějak jinak? Čistě teoreticky by pak totiž pomocí nezanášivé filtrace bylo možno dosáhnout stavu, kdy se akvárium samo plnohodnotně recykluje (s dodatkem energie a kyslíku pro bakterie). Sestříhané rostliny by se hodily do filtrace a čekalo by se na rozložení. Není to nic pro hi-techy, kde těch rostlin roste půl tuny týdně. Zároveň by to vyžadovalo z akvária odebírat přiměřené množství biomasy, závislé na hnojení a krmení.

Mám ale pocit, že s každým CO2, které z vody vyprchá, by se jeho celkové množství snížilo a nijak nedoplnilo. Leda by ho v krmivu bylo poměrově více vůči dusíku, než jak je vstřebávají rostliny. A to si nemyslím. :(

Musel bych odčerpávat dusík, aniž bych odčerpal uhlík. Možná plovoučkou, kterou bych pak vyhodil a nezrecykloval?

EDIT: Kam tím mířím? Pokud by to fungovalo, dala by se bomba a reaktor v určitých případech do jisté míry nahradit slabým vzduchovacím kompresorem, a to s nižšími provozními náklady (pro větší akvárium). Vzhledem k mým ostatním záměrům by navíc výrazně klesly i pořizovací náklady. Ale hlavně... Ten pocit!

Proč by to mělo dělat něco ohromného? Mě úplně stačí, že to funguje jak má, tedy z mého pohledu, nejsem úplně normální akvarista, jsem sedlák, nic neměřím, jenom se do akvária dívám a z toho odvozuji.

Nechytám se, neumím si to představit... Sorry, na některé (technické) věci jsem trouba.
Ale já možná někde vygooglím, jaký je princip, snad nákres a tak. Spíš mě zajímají Tvoje osobní poznatky, jestli to dělalo něco ohromného...

A co chceš slyšet? Je to filtr u něhož je doba výpustní rozdělena na dvě části a to tzv. intenzivní a pasivní, obě dvě jsou cca stejně dlouhý, při té pasivní fázi si filtr přisává více kyslíku.

částečně skrápěný filtr

Tak povídej! Co to dělá (dělalo)?

Mám interval 2229 od Eheimu, už se bohužel nevyrábí.

Neznám, nikdy jsem neviděl, neslyšel. Nicméně velice děkuji za odkaz. Náhodou to rezonuje s některými mými vlastními teoretickými úvahami o filtraci.

Zdravím, má tu někdo zkušenosti s pulzním filtrem? Vycházím z článku web.archive.org/… a zajímá mě především ta část s náhradou CO2. Logiku věci chápu, jde mi o praktické zkušenosti. Má někdo?

Nevlastním,ale byl jsem svědkem předváděčky.Na straně je ve válci plovák jako ve WC nádrži.Skrze něj teče voda.A jak se plovák zvedne,zastaví přívod vody a sepne čerpadlo,které obsah válce napumpuje do filtračních komor.Pak plovák spadne a opakuje se postup.Myslím že celý proces trvá do 30sekund.Jo a od válce je vedena hadička,která nasává vzduch do toho válce.Hadička musí být přidělána nad hladinu aqa.Jinak maj sousedi pod váma smůlu a vy taky Ale maj na to závěsnou sponu tak to šlape.Trošku to šplouchá,takže bych vedle toho spát nechtěl,ale někam do krytého stjanu-proč ne.Jinak bych to viděl jako filtr vhodný do zarostlích nádrží,kde nechceme čeřit moc hladinu kvůli úniku CO2 při hnojení.

Ahoj. Zajímalo, nemá někdo ten hi tec intervalovej filtr eheim, co chvílema odhaluje a provzdušňuje filtrační hmotu? Jaký jsou intervaly filtrování a provzdušňování?