Mikroprvky

Taky jsem nad tím přemýšlel, ale zase se mi nechce patlat s hledáním dávky u všech složek.

Když už se s tím nimráš, tak proč si raději neuděláš roztoky na jednotlivé mikroprvky? Já velmi silně věřím tomu, že kvůli těm směsím si lidé sypou většinu mikroprvků do akvárka v neslýchaně nadbytečném množství.
Každopádně Ti to umožní je přidávat individuálně a pozorovat účinek.

Pri chelátoch sa uvádza podiel prvku v percentách, takže sa dá spočítať.

Právě tyhle tabulky a složení mám načtené, ale nejsem z toho dvakrát moudrý, protože podle mě vyjadřují zastoupení mikroprvku, ale ne jeho nosiče. Když mám tedy v sáčku chelát zinku (a všechny další látky v "nečisté" podobě), nemám se jak dopočítat, leda bych znal přesné složení toho chelátu/nosiče. U oxidu železa to není problém, ale u těch chelátů podle mě ano.

1 gram chelátu Zn obsahuje poměrově jiné množství mikroprvku, než 1 gram chelátu Mn.

akvarijni-hnojivo.cz/…

Zdravím,
má tu někdo zkušenosti s mícháním vlastní kompletní směsi Tenso nebo CSM+B (někdo určitě ano)? Aktuálně mám směs mikroprvků již namíchanou (v prášku) od koupě, ovšem z cenového hlediska mě láká nákup po složkách a smíchání. Složení obou směsí je dobře známo, ale jen co se týče reálného množství mikroprvků v procentech, což je mi při vážení a neznalosti konkrétního molekulárního složení těch látek k ničemu (jedině že bych používal čisté prvky, což se neděje).

V momentě, kdy bych věděl, jak přesně vypadá navázaná molekula s těmi prvky, uměl bych dopočítat, kolik přibližně čeho potřebuji u sebe v nádrži, jenže ty nosiče látek neznám (většinou cheláty). Máte nějaký tip, od čeho se odrazit ve výpočtu? Případně nějaké diskuzní vlákno/článek, který to řeší? Podařila se mi najít akorát hromada odkazů na procentuální zastoupení čistých mikroprvků.

Dušane, měl jsi výborný nápad tohle vlákno založit.
I já se s mikroprvky potýkám a mám podobné pocity jako Ty. Mám četné projevy nějakého nepořádku, a přidání/ubrání jednotlivých mikroprvků vydává výsledky, ze kterých jsem doslova zmatený.

(1) Momentálně zahajuji období bez filtrace přes aktivní uhlí. Budu se snažit všechny ostatní parametry zachovat, a doufám, že to něco napoví o tom, kolik toho aktivní uhlí vlastně zachytí. Je možné že jsem jeho vliv podceňoval, protože nepoužívám cheláty, čili žádné velké molekuly. Obzvlášť podezřelá je mi poslední dobou skutečnost, že v Mičurinech (s pouhým honičem vody) mám mnohem méně symptomů nějakého nepořádku, přestože tam mám dost kontrastní podmínky - pH <6 až 8, vodivost <20 až 170 µS, i ty proklaté uhličitany tam mám, apod.

(2) O mikroprvcích jsem napsal článek a budu se tedy opakovat, ale: Porovnej si Tvoje "umírněné" dávky mikroprvků s těmi, které jsem převzal z Marschnera. Tím více to platí o dávkování dle PMDD. Jsou to nezřídka rozdíly o několik řádů - směrem k přehnojování.
Je velmi frustrující v takové situaci dumat, zdali se tolik kovů ztrácí "v nedostupnosti", anebo zda jiné kovy jsou v toxickém nadbytku.

(3) Leckdo by jistě namítal, že ta Marschnerova čísla neradno brát příliš rigorózně. Nesouhlasím. Přechodné kovy jsou klíčovými prvky nějakých enzymů, jejichž struktura a funkce jsou známy. Tedy ví se, co to dělá a kolik je toho zapotřebí. A spáchaly se experimenty, které to potvrdily. Je to množství, které se v sušině rostlin skutečně našlo.
Samozřejmě, dvojnásobek, trojnásobek, pětinásobek... to všechno je možné. Ale rozdíly o řád, ba o několik řádů, to je nesmysl. (Pokud vynecháme specifické výjimky, třeba luštěniny vázající vzdušný dusík.)

(4) Asi se nevyhneme závěru, že mohutná část přechodných kovů se na neurčenou dobu ztrácí ve dně. A možná ve filtru (nejen aktivní uhlí). Z toho vyplývá další, pěkně nepříjemný závěr, že totiž nelze stanovit nějaké doporučené dávky.
Známe sice nějaké faktory, které dostupnost přechodných kovů zlepšují, ale v reále se to tak domíchá dohromady, že vlastně nic nevíme. Já se například snažím vyloučit alespoň vliv uhličitanů a nějakých aktivních substrátů, takže mám jen písek. Ale stejně jsem s rozumem v koncích - nemám tušení, jak rozvinutý je mikrobiální život ve dně, jaký je tam redox, je-li tam málo/hodně uhlíku, dusíku, fosforu atd. Z toho je zřejmé, že nemám ánung, co se tam asi tak děje s přechodnými kovy.

5) Dokud budeme dávat mikroprvky ve směsích, nevybádáme asi nic. To je mi už jasné. Ale i tak je to těžké; problémem je právě ten časový posun mezi aplikací a účinkem. Speciálně u mě, protože nesytím CO2, všechno tedy probíhá pomaleji.
Vidím-li na rostlinách nějakou reakci, nevím, jestli reagují na poslední akci A, anebo zda se se zpožděním projevuje reakce na akci B, kterou jsem udělal před týdnem, před měsícem...

(6) Hodně by mohla pomoct znalostní databáze typických projevů běžných akvarijních rostlin na nutriční deficity. Jenže i to je velmi ošemetné. Já bych třeba mohl vyfotit leccos. Pokud se mi podaří to dát do pořádku, budu si blahopřát. Ale budu moct dát ruku do ohně za to, že vím přesně, co způsobilo ty symptomy a jakou akcí jsem je vyřešil? To by vyžadovalo hodně opakování. A v tom je klíčový problém: Jak mám přesně opakovat situaci, jejíž většinu parametrů neznám a neumím změřit?

Zaznamenám, i když si momentálně nevzpomínám, kde jsem to četl: S každým stupněm pH směrem dolů ("do kysela") vzrůstá koncentrace dostupného manganu o dva řády, tedy stonásobně.

Toliko vím, že jedna z kategorií látek, které aktivní uhlí umí vychytávat, jsou těžké kovy. Stará školní znalost, prameny k tomu nemám. A protože "těžké kovy" je lehce fuzzy kategorie, specielně jsem se, než jsme to napsal, díval, zda to platí i pro zinek. Vygooglil jsem toto: www.sciencedirect.com/… , takže zjevně ano.

Ktoré z mikroprvkov a v akej podobe zachytí aktívne uhlie? Zachytí ich skôr v cheláte alebo aj ako ióny soli? A čo Seachem Purigen?

Zinek by měla zachytit osmoza ale pred ni uz i uhlikovy predfiltr.

Hľadal som tu nejakú všeobecnú diskusiu k mikroprvkom, ale našiel som len k železu a bóru a potom až úplne všeobecne o hnojení. Myslím, že mikroprvky si zaslúžia samostatné diskusné vlákno, viacerí sa s nimi trápime. Pomery jednotlivých mikroprvkov sú dobrým námetom na diskusiu a výmenu skúseností...

Bežne som za týždeň do akvária pridával Fe 150 µg/l; Mn 80 µg/l; B 9 µg/l; Zn, Cu 4 µg/l; Mo 1 µg/l; Co 0,05 µg/l. Nebol som spokojný, hlavne sa u mňa vyskytujú trvalé problémy s Ludwigia inclinata 'Red' a Ludwigia sp. 'Mini Super Red' - odumierajú im vrcholky, celkovo sú zakrpatené. Skúšal som už kadečo - znižoval som Mn na cca 20 µg/l, úplne som prestal dávať mikroprvky mimo železa, ktorého som dával len polovicu, potom som i železo prestal dávať... Celkovo som nadobudol dojem, že keď dávam málo mikroprvkov, je stav lepší (napr. Alternanthera 'Mini' je pekná), no zase Rotala macrandra po zastrihnutí vykazuje nejaký deficit, kým nevytvorí korene... Proste som doteraz stále neprišiel na to, čo je u mňa zlé, prečo niektoré rastliny nejdú ani v jednom z mojich 3 akvárií. To budem asi ešte dlho skúmať a skúšať.

Asi to nebude také jednoduché, no blížim sa k tomu, že asi budem musieť jednotlivé mikroprvky pridávať samostatne, resp. zarábať si vlastnú zmes. Neverím ani tomu, že hotová kúpená zmes je tak homogénna, že keď z nej vezmem gram a zarobím do fľašky, bude každého prvku toľko, koľko sa uvádza. A ak by aj áno, ďalším faktorom sú mikroprvky vo vstupnej vode. Tým by sa azda s výnimkou bóru dalo úplne vyhnúť používaním výhradne len RO vody, no do toho štádia som ešte nedospel. Každopádne, získal som podrobnú analýzu vodovodnej vody a podľa nej mám:
* Fe, Mn, B, Al: <10 µg/l
* Zn: 180 µg/l
* Cu: <20 µg/l
* Ni: <2 µg/l
* Cl: <5 mg/l
* F: <0,15 mg/l

V podstate je všetko okrem zinku uvedené ako na spodnom rozsahu merania. No a práve toho zinku sa mi zdá strašne moc, mám pravdu? Reverzná osmóza by mala zinok zachytiť?