Fórum » Voda, přípravky na úpravu a testy » Hodnoty vody
Přidat reakciPoměr Ca:Mg (vápník:hořčík)
Taky myslím, že si to trošku komplikuješ 
já míchám zdrojovou vodu a vodu z RO tak, aby dKH vycházelo cca do 5, mám v akva aktuálně dost kryptokoryn, které "houpání" parametrů zrovna moc nemusí.
Edit: A co se týče poměru vápníku a hořčíku ve vodě, k tomuto tématu měl svého času zajímavou přednášku RNDr. Ivo Barteček-meritum je v tom, že ve většině tropických vod je poměr obrácen cca 3:1 ve prospěch hořčíku. Bohužel, přednáška není na webu dostupná.
já míchám zdrojovou vodu a vodu z RO tak, aby dKH vycházelo cca do 5, mám v akva aktuálně dost kryptokoryn, které "houpání" parametrů zrovna moc nemusí.Edit: A co se týče poměru vápníku a hořčíku ve vodě, k tomuto tématu měl svého času zajímavou přednášku RNDr. Ivo Barteček-meritum je v tom, že ve většině tropických vod je poměr obrácen cca 3:1 ve prospěch hořčíku. Bohužel, přednáška není na webu dostupná.
Taky o tom uvažuji. Zdrojová voda je 67mg/l CA a 17mg/l MG, dKH 10.2, vodivost 575uS, byla by vhodná a v jakém poměru (1:1 nebo 2/1?) Voda z RO není problém mám 2x200gpd s čerpadlem tak 110l mi to udělá za 2h a odpadní vody je málo;) Bojím se pokud je CA/MG 67/17 a naředím to tak toho tam bude málo a stejně musím dotat obojí....navíc by bylo asi dobré držet dKH okolo 3....
No a co si to zjednodušit?
Z jakého důvodu se nepoužívá zdrojová voda na ředění?
Když by se to ředilo, možná se vše vyřeší samo a ušetří i za reminerazilaci a vodu.
Navíc ten poměr je skoro 2:1, což rozhodně není nějaká katastrofa. Ba naopak.
Nebo prostě jen ubrat lžíci "Mg".
Když už mám něco řešit, tak mě to zajímá od počátku. Aneb proč se trápit se 100L týdně.
Z jakého důvodu se nepoužívá zdrojová voda na ředění?
Když by se to ředilo, možná se vše vyřeší samo a ušetří i za reminerazilaci a vodu.
Navíc ten poměr je skoro 2:1, což rozhodně není nějaká katastrofa. Ba naopak.
Nebo prostě jen ubrat lžíci "Mg".
Když už mám něco řešit, tak mě to zajímá od počátku. Aneb proč se trápit se 100L týdně.
No, teď zkusím čistí tekutý MG a CA od profiplants (www.profiplants.cz/… a www.profiplants.cz/…), tam bude jistota správného poměru CA/MG a uvidím jak se kytky proberou (specialně echinodorus bleherae). Je to poměrně drahý na provoz, tak jsem hledal levnější cestu jak míchat CA/MG do čisté osmotické vody ;) NDěkuji
(specialně echinodorus bleherae). Je to poměrně drahý na provoz, tak jsem hledal levnější cestu jak míchat CA/MG do čisté osmotické vody ;) NDěkuji Vím že občas se používá tohle: www.shrimpin.cz/… já s tím ale zkušenost nemám. Já používám jen mramorovou drť aby se mě nezvedalo pH díky velkému filtru a spoustě pávčat v akváriu sypu to rovnou na dno a za ty roky co ho mám se mě v něm už rozpustil 5 litrový pytlík co se běžně prodává.
Poměr je mi jasný, spíše mi šlo o to čím vodu z RO (jaké sloučeniny MG a CA) a kolik tam přibližně nasypat ;) Měním 100L vody týdně. Nějak se mi nedaří to vyladit. Dík za případný postup
Máš pravdu je to 2:1 - 3:1 www.rostlinna-akvaria.cz/…
Nedošlo k překlepu? Podle mně je to obráceně, poměr Ca:Mg 2:1 až 3:1.
Doporučený poměr je 2:1 - 3:1 Ca-Mg takže je to jen o úpravě dávkování. opraveno
opraveno Používám vodu z reverzní osmozy a remineralizuji za pomoci dennerle reminelar. Bohužel po týdnu se mi rozhodí poměr vápník/hořčík 60gCA/7gMG...Tak jsem začal přidávat hořčík ve formě MgSO4x7H2O (3 kávové lžičky na 100l) a zas jsem to rozhodil v neprospěch vápníku 33gca/18gMG. Máte nějaký vyzkoušený postup jak a čím vodu z RO obohatit o CA/MG?
Vyzkoušejte
Starší reakce
Myslím že moje rostliny neuměly močovinu asimilovat, a v takovém případě je močovina (foto)toxická. Přitom jsem do vody přidal nikl, tj. klíčový prvek enzymu ureázy, který za asimilaci močoviny odpovídá. Možná si ty rostliny od té doby ureázu syntetizovaly, ale ještě jsem se nedostal k tomu, abych znovu pokoušel štěstí.
Jsou to ovšem jen moje domněnky. Vím však celkem jistě, že problémem byla močovina, protože jakmile jsem ji vysadil, věci se daly rychle do pořádku.
=
V každém případě, pokud chceš hnojit dusíkem a nepřehánět to s KNO3, doporučím raději NH4NO3 a Ca(NO3)2. Obojí používám bez problémů.
Jsou to ovšem jen moje domněnky. Vím však celkem jistě, že problémem byla močovina, protože jakmile jsem ji vysadil, věci se daly rychle do pořádku.
=
V každém případě, pokud chceš hnojit dusíkem a nepřehánět to s KNO3, doporučím raději NH4NO3 a Ca(NO3)2. Obojí používám bez problémů.
Aké problémy Ti robila močovina? Môže mi robiť problém 0,1g močoviny týždenne na 50 L akva pri Ph 6,8 a CO2=10mg/L. Ostatné hnojivá KNO3=0,6g...KH2PO4=0,1g...Tenso Coctail=0,1g.Vstupná voda má Mg=10mg/L...Ca=40mg/L...NO3=5mg/L.
HCl: Snad, ale háclem taky přidáváš protony, tedy snižuješ pH, tedy... jak jsem psal.
Hnojení: V zahradnictví se dá levně koupit tzv. "ledek vápenatý" (snad je to slovensky stejně). Má trochu složitý vzorec: 5 Ca(NO3)2 . NH4NO3 . 10 H2O. Takže je malinko makačka na bednu spočítat dávkování. Čistota je solidní (ač v různých pytlích, je to pravděpodobně jediný výrobce, snad v Norsku).
(Čistý Ca(NO3)2 totiž při 40°C taje, a to farmáři nemohou potřebovat. Dá se koupit jen jako laboratorní, a je dost drahý.)
Je to poslední dobou jediné vápenaté hnojivo, které používám. Pokud jde o dusík (kromě uvedeného), používám NH4NO3. (Močovina mi bůhvíproč způsobila vážné problémy.)
Poměr NH4:NO3 hýbe se vším. Z hlediska množství totiž dusík absolutně převládá nad součtem všech ostatních živin. Takže je náramný rozdíl, dáváš-li dusík jako kation (NH4) nebo anion (NO3). Začínal jsem s poměrem 1:1, teď se mi zdá lepší spíš poměr 1:2 (= víc dusičnanů), ale to je bez záruky, zatím stále zkouším.
Podstatné ale je toto: Když máš dojem, že v hnojení něco falíruje, nemusíš nutně přidávat něco, ale můžeš jen pozměnit poměr NH4:NO3. Když hnojíš amoniem (močovinou), to je kation, a příjem ostatních kationtů je tím potlačený. Rostlina se v zásadě, velmi přibližně, snaží přijímat stejně kationtů jako aniontů, protože tak se jí lépe reguluje pH a vůbec všechno.
Chybí-li tedy vápník, ledek vápenatý je dvojnásob vhodné řešení: přidáš vápník, a zvýšíš podíl dusičnanů na celkovém dusíku (protože pochopitelně současně ubereš močoviny).
=
Pokud jde o každodennost... No asi ano, především kvůli tomu dusíku, ne?
Hnojení: V zahradnictví se dá levně koupit tzv. "ledek vápenatý" (snad je to slovensky stejně). Má trochu složitý vzorec: 5 Ca(NO3)2 . NH4NO3 . 10 H2O. Takže je malinko makačka na bednu spočítat dávkování. Čistota je solidní (ač v různých pytlích, je to pravděpodobně jediný výrobce, snad v Norsku).
(Čistý Ca(NO3)2 totiž při 40°C taje, a to farmáři nemohou potřebovat. Dá se koupit jen jako laboratorní, a je dost drahý.)
Je to poslední dobou jediné vápenaté hnojivo, které používám. Pokud jde o dusík (kromě uvedeného), používám NH4NO3. (Močovina mi bůhvíproč způsobila vážné problémy.)
Poměr NH4:NO3 hýbe se vším. Z hlediska množství totiž dusík absolutně převládá nad součtem všech ostatních živin. Takže je náramný rozdíl, dáváš-li dusík jako kation (NH4) nebo anion (NO3). Začínal jsem s poměrem 1:1, teď se mi zdá lepší spíš poměr 1:2 (= víc dusičnanů), ale to je bez záruky, zatím stále zkouším.
Podstatné ale je toto: Když máš dojem, že v hnojení něco falíruje, nemusíš nutně přidávat něco, ale můžeš jen pozměnit poměr NH4:NO3. Když hnojíš amoniem (močovinou), to je kation, a příjem ostatních kationtů je tím potlačený. Rostlina se v zásadě, velmi přibližně, snaží přijímat stejně kationtů jako aniontů, protože tak se jí lépe reguluje pH a vůbec všechno.
Chybí-li tedy vápník, ledek vápenatý je dvojnásob vhodné řešení: přidáš vápník, a zvýšíš podíl dusičnanů na celkovém dusíku (protože pochopitelně současně ubereš močoviny).
=
Pokud jde o každodennost... No asi ano, především kvůli tomu dusíku, ne?
Pokiaľ teda uhličitany nejako prekážajú príjmu vápnika, moje pridávanie HCl do vody (v miere, ktorá jej alkalitu zníži na cca 60%) by malo byť v tejto veci prínosné, však? Je to podobné, ako by som dal menej vodovodnej vody (voči RO) a do nej pridal CaCl2 a MgCl2.
Takže to moje pridávanie močoviny je kontraproduktívne? Šlo mi hlavne o to, aby som zabránil kumulácii K, ktorá sa mi diala pri pridávaní KNO3. V súvislosti s vápnikom by teda malo byť vhodné pridávať Ca(NO3)2. Malo by zmysel takto pridávať vápnik každodenne? (pri dusičnanoch je to žiadúce, lebo spotreba rastlín je príliš vysoká) Nebude sa hromadiť? Podľa meraní nebadám, že by tvrdosť vody v priebehu času nejako klesala, preto som vápnik i horčík vždy pokladal za prvky, ktoré proste vo vode trvalo sú a neminú sa.
Takže to moje pridávanie močoviny je kontraproduktívne? Šlo mi hlavne o to, aby som zabránil kumulácii K, ktorá sa mi diala pri pridávaní KNO3. V súvislosti s vápnikom by teda malo byť vhodné pridávať Ca(NO3)2. Malo by zmysel takto pridávať vápnik každodenne? (pri dusičnanoch je to žiadúce, lebo spotreba rastlín je príliš vysoká) Nebude sa hromadiť? Podľa meraní nebadám, že by tvrdosť vody v priebehu času nejako klesala, preto som vápnik i horčík vždy pokladal za prvky, ktoré proste vo vode trvalo sú a neminú sa.
Z hlediska výživy rostlin, přesněji obsahu elementů v jejich sušině, je poměr Ca:Mg [hmotnostní] asi 2,5:1 u dvouděložných (většina stonkovek), a podstatně nižší, snad 1,5:1 u jednoděložných (většina růžicových rostlin).
Vhodný obsah vápníku v akvarijní vodě ale nemůžeme odvozovat pouze ze vztahu s hořčíkem. Podle toho co jsem četl, vápník je zrovna ten kation, který snadno "předbíhají ve frontě" ostatní kationty.
Přednostně je přijímán pochopitelně draslík, a jeho nadbytek omezuje příjem Na, Mg a Ca.
Veliký význam má forma dodávaného dusíku. Amonium omezuje příjem všech kationtů, a vápník stojí na konci řady. (Týká se i močoviny.)
Jako kation se v této souvislosti chová i proton, H+. Což znamená, že při nižším pH bychom měli mít ve vodě víc vápníku.
A ač to vypadá paradoxně, zdá se, že na příjem kationtu vápníku nepříznivě působí vyšší koncentrace uhličitanových aniontů. Přesněji ne na příjem, ale na transport z kořenů do prýtů. Nezapomeň že rostliny neumějí vyvázat a znovu použít vápník, který již jednou použily a někam umístily. Tzn. že speciálně příjem vápníku musí být nerušený, nepřerušovaný.
---
Vím jaký řešíš problém a vím že máš ve vodě vápníku "dost". Přesto pokládám za možné, že souhra popsaných i dalších možných faktorů může způsobit, že vápník je rostlinami špatně přijímán - a nebo špatně transportován z kořenů do prýtů - a že se to projeví deformacemi růstových vrcholů.
A larixova zkušenost s přidáváním přednostně "síranového" vápníku se zajímavě shoduje s tím, co jsem četl a zde zmínil o uhličitanech. Čili že pokud bys přidal vápník ve formě CaCO3, mohl by ten uhličitan do jisté míry negovat přínos z přidaného vápníku. Síran zřejmě tolik nevadí, přinejmenším do té doby, než se někde dočtu, že vadí taky.
Vhodný obsah vápníku v akvarijní vodě ale nemůžeme odvozovat pouze ze vztahu s hořčíkem. Podle toho co jsem četl, vápník je zrovna ten kation, který snadno "předbíhají ve frontě" ostatní kationty.
Přednostně je přijímán pochopitelně draslík, a jeho nadbytek omezuje příjem Na, Mg a Ca.
Veliký význam má forma dodávaného dusíku. Amonium omezuje příjem všech kationtů, a vápník stojí na konci řady. (Týká se i močoviny.)
Jako kation se v této souvislosti chová i proton, H+. Což znamená, že při nižším pH bychom měli mít ve vodě víc vápníku.
A ač to vypadá paradoxně, zdá se, že na příjem kationtu vápníku nepříznivě působí vyšší koncentrace uhličitanových aniontů. Přesněji ne na příjem, ale na transport z kořenů do prýtů. Nezapomeň že rostliny neumějí vyvázat a znovu použít vápník, který již jednou použily a někam umístily. Tzn. že speciálně příjem vápníku musí být nerušený, nepřerušovaný.
---
Vím jaký řešíš problém a vím že máš ve vodě vápníku "dost". Přesto pokládám za možné, že souhra popsaných i dalších možných faktorů může způsobit, že vápník je rostlinami špatně přijímán - a nebo špatně transportován z kořenů do prýtů - a že se to projeví deformacemi růstových vrcholů.
A larixova zkušenost s přidáváním přednostně "síranového" vápníku se zajímavě shoduje s tím, co jsem četl a zde zmínil o uhličitanech. Čili že pokud bys přidal vápník ve formě CaCO3, mohl by ten uhličitan do jisté míry negovat přínos z přidaného vápníku. Síran zřejmě tolik nevadí, přinejmenším do té doby, než se někde dočtu, že vadí taky.
Nikde som tu nenašiel ucelenú diskusiu o vhodnom pomere Ca:Mg, tak som si dovolil otvoriť toto diskusné vlákno.
Aký je podľa vás vhodný pomer Ca:Mg, prípadne od čoho je závislý? Bude tento pomer iný v prípade tvrdej vody a iný pri veľmi mäkkej vode? Alebo bude iný v závislosti od pH?
Vo vodovodnej vode máme cca 3,5:1, čo je podľa väčšiny zdrojov pomer priam ideálny, preto ho nijako neupravujem. Je však možné, že rastliny majú nedostatok vápnika. Pri riedení 1:1 s RO dosahujem v absolútnych číslach cca 35 mg/l Ca a 10 mg/l Mg.
Svoje názory, odkazy na zdroje (ideálne aj s komentárom / súhrnom), výsledky experimentov a podobne prosím uvádzajte tu
Aký je podľa vás vhodný pomer Ca:Mg, prípadne od čoho je závislý? Bude tento pomer iný v prípade tvrdej vody a iný pri veľmi mäkkej vode? Alebo bude iný v závislosti od pH?
Vo vodovodnej vode máme cca 3,5:1, čo je podľa väčšiny zdrojov pomer priam ideálny, preto ho nijako neupravujem. Je však možné, že rastliny majú nedostatok vápnika. Pri riedení 1:1 s RO dosahujem v absolútnych číslach cca 35 mg/l Ca a 10 mg/l Mg.
Svoje názory, odkazy na zdroje (ideálne aj s komentárom / súhrnom), výsledky experimentov a podobne prosím uvádzajte tu
Zpět na obsah sekce Voda, přípravky na úpravu a testy • Zobrazeno 704x
Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.