Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Mineralizace

 

NápovědaFórum » Zakládání a údržba akvárií  

Akvaristik.eu

Mineralizace
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   24.02.2017 18:58 Muž @ MichalV [61] Re: Marcel G
zaujmave citanie, aj ked tiez mi nemcina moc nejde.
K mineralizacii tam pisu ze sa vacsina CO2 uvolni do 4 hodin, co ma prekvapilo, ale tiez ze uvolnovanie trva este dalsie tyzdne. To bude ten pomaly rozklad celulozy.
Co ma ale viac zaujalo, je obsah zivin, ktore sa zvsili vo vode pri krmeni suchym krmivom.
konkretne z 1g: CO2 1200 mg, NO3 500 mg, PO4 10 mg, K 7 mg. Na prvy pohlad vidiet, ze N z NO3 sa zvysi 500/10/4,4*3,1= 35x viac ako P z PO4, a 500/7/4,4= 11x viac ako K.
Ak uvazujeme, ze v susine rastliny je priemerne C 400 g/kg, N 35 g/kg, K 35 g/kg a P 4,5 g/kg, tak za predpokladu ze nehnojime ale davkujeme CO2, najblizsou limitujucou zivinou bude K a hned po nom P (PO4).
pozn. v krmive N:P:K = 1 : 0,03 : 0,09
v rastline N:P:K = 1 : 0,13 : 1

Môj zaver:
1, krmenie modernymi na fosfor chudobnymi krmivami v rastlinnom akvariu môze byt pricina stagnacie rastlin.
2, draslik je vhodne doplnat zo zdroja, ktory nezvysuje dusicnany.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   23.02.2017 15:31 Marcel G Re: MichalV
MichalV napsal: Stale ale nepoznam odpoved na otazku, ako moze akvarista zlepsit podmienky pre heterotrofne bakterie.
Já na tuto otázku jednoznačnou odpověď také neznám, i když bych si přál této problematice rozumět lépe. Karel Rataj ml. považoval ve svých článcích dokonale fungující mineralizaci za velmi důležitou, řekl bych až klíčovou. Produkce odpadních látek v akváriu je jedním z hlavních důvodů degradace kvality vody a hromadění organických sloučenin v akváriu. Tyto organické sloučeniny jsou mnohými akvaristy považovány za zdroj a příčinu většiny problémů se špatným růstem rostlin a dobrým růstem řas. Zda tomu tak skutečně je, to nevím. Osobně si myslím, že nic nemusí být tak černobílé, jak se často prezentuje, a organické látky (ať už rozpuštěné nebo nerozpuštěné) tak nemusejí být naším jediným, hlavním, ani největším nepřítelem. Dobré by bylo, kdybychom dokázali identifikovat nejčastější příčiny špatného růstu akvarijních rostlin a dobrého růstu řas. Pak bychom možná zjistili, co bývá ve většině případů největším problémem.

Co člověk, to názor. Někdo považuje za příčinu 95% všech problémů příliš nízkou nebo nestabilní koncentraci CO2. Jiný zase organické znečištění. Další přemíru živin a s tím související otravu (toxicitu), nebo nedostatek světla, špatně fungující mikroflóru, atd. Někomu rostou rostliny i v žumpě, jinému chcípají i v čistém akvárku.

Celkem zajímavé informace o mineralizaci a filtraci obecně jsem našel zde:
www.deters-ing.de/…
Bohužel mám ale omezené znalosti němčiny a překlad z Google Translate není na pochopení všech informací dvakrát ideální.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   23.02.2017 14:44 Muž @ MichalV [61] Re: Marcel G
ja som nasiel v jednej diplomovej praci toto:
Heterotrófna nitrifikácia

Heterotrófna nitrifikácia nie je v pôde natoľko rozšírená ako autotrófna. Uskutočňujú ju chemoheterotrófne mikroorganizmy. Bola zistená pri viac ako 100 druhoch baktérií, húb a aktinomycét. Predstavitelia heterotrófnej nitrifikácie môže existovať a fungovať aj pri anaeróbnych pôdnych podmienkach a nízkej hodnote pH. Pre heterotrófnu nitrifikáciu môžu byť substrátom organické zlúčeniny dusíka (amíny, amidy) alebo formy dusíka organické (amoniak). Pri hydroxidácii amoniaku sa tvorí hydroxilamín alebo dusitany. Chemicky sú nestále obe zlúčeniny, taktiež veľmi reaktívne a toxické už v malých množstvách (koncentráciách). Produktmi oxidácie organických dusíkatých zlúčenín amidov a amínov sú deriváty hydroxylamínu, aminooxidy, nitrozlúčeniny, oxidy a iné (Števlíková, Kopčáková, 1994).
Rýchlosť heterotrófnej nitrifikácie je podstatne nižšia ako rýchlosť autotrófnej nitrifikácie.

Ak je ta evolucia bakterii taky dlhy proces, co nakoniec suhlasi so skusenostami starsich akvaristov, kde si akvarium "sadne" az po rokoch a nie mesiacoch, tak by malo vyznam pouzitie "stareho dna" alebo takehoto pripravku, cim si spravime skratku k zelanemu efektu. Potom by ale mala stacit jednorazova aplikacia ockovania. Pouzitie odkaleneho dna zo zabehnuteho akvaria pri zakladani noveho je stara finta. Ostatne aj pri havarii na COV a vyzabijani bakterii (unik cpavku do kanalizacie) sa musia doniest bakterie zo zabehnutej COV a nanovo zaockovat, ale nerobi sa to za beznej prevadzky. (mimochodom je to dost draha zalezitost).

Stale ale nepoznam odpoved na otazku, ako moze akvarista zlepsit podmienky pre heterotrofne bakterie. Je cesta pouzitie pomaly tecucich filtrov (mozno s bypasom) alebo naopak filtre s vysokym prietokom? Alebo naopak obmedzovat vykon filtra, ako hlavneho konkurenta rastlin? vid klasicky bublifuk ktory prezil az do dnes... :-O
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 7   23.02.2017 13:28 Marcel G Re: MichalV
Dovolím si připojit pár poznámek (ne ani tak na vysvětlení [protože tomu zas tak moc nerozumím], jako spíše k diskuzi a zamyšlení):

Myslím si, že užitečnost přidávání bakteriálních násad do akvária spočívá v tom, že bakterie (podle toho, co jsem četl) reagují na zvýšení či snížení produkce odpadních látek v první řadě zvýšením či snížením rychlosti metabolismu, a teprve v případě, že je toho žrádla nad jejich síly, na to zareagují zvětšením své kolonie (tj. množením). Z toho mi plyne, že bakterií může být v našem akváriu určitý +- konstantní počet, který se ale příliš nemění - pouze zvyšuje či snižuje svou aktivitu podle dostupnosti zdrojů potravy. Přidáme-li do akvária bakteriální násadu, zvýšíme tím velmi hodně POČET bakterií (a pravděpodobně i DRUHOVOU SKLADBU). Ostatní bakterie možná kvůli tomu utlumí svůj metabolismus, protože v akváriu přibylo strávníků.

Další věc: To, že máme v akváriu určitý optimální počet bakterií, které se zabývají třeba rozkladem celulózy, ještě neznamená, že se jedná o nějaký extra výkonný (efektivní) kmen. Podle mého názoru probíhá v každém akváriu určitá evoluce a může trvat poměrně dlouhou dobu, než se všechny procesy dokonale optimalizují a na všech místech se prosadí ty nejefektivnější kmeny bakterií. Z tohoto důvodu může být vhodné do akvária přidávat jiné kmeny, které jsou v dekompozici různých druhů odpadních látek efektivnější. Postupem času se tak může v akváriu vytvořit opravdu "úderná jednotka" bakterií, která zvládne odpadní látky mineralizovat neobyčejně efektivně. Nápad s přidáváním bakteriálních násad bych proto tak úplně nezatracoval, ale jde samozřejmě o to, co přesně ty násady obsahují (což se asi nikdy nedozvíme). V tomto nám nezbývá, než svoje akvárka pečlivě pozorovat a zkoumat, jestli se něco viditelně zlepšilo. (Ono se to může zlepšit i neviditelně, ale to bez laboratorních testů asi těžko zjistíme.)

Rozlišoval bych také mezi nitrifikačními (autotrofními) a mineralizačními (heterotrofními) bakteriemi. Množství nitrifikačních bakterií v našich akváriích je podle všeho ve srovnání s počtem heterotrofních bakterií zanedbatelné (cca 0.02%). S jejich činností (či efektivitou) bych si proto hlavu příliš nelámal. Mnohem podstatnější je podle mě činnost mineralizačních bakterií, které rozkládají organické odpadní látky. Těchto látek vzniká v akváriu velká spousta a některé z nich se rozkládají velmi špatně (pomalu) - např. již zmiňovaná celulóza. Na každý druh odpadní látky se obvykle specializuje určitá skupina (kmen) bakterií. Aby se tedy celý koloběh látek uzavřel a mineralizace dokonale fungovala, potřebujeme mít v akváriu velké množství nejrůznějších kmenů, které budou efektivně rozkládat právě ten svůj kousek organického hovínka, na který se specializují. Rozpuštěné organické odpadní látky můžeme z akvária odstranit výměnou vody, ale ty nerozpuštěné se odstraňují špatně => část skončí ve filtru, část zapadne do substrátu. Co vím, tak mineralizace (tj. rozklad organických látek na anorganické minerály) může dokonale probíhat pouze v aerobním prostředí (tj. za přítomnosti kyslíku). To ale může být ve filtru či substrátu potíž, protože substrát i filtrační média se dříve či později tím organickým detritem ucpou a kyslík se přes ty zátky nemusí dostat. V takovém případě pak začne v substrátu či filtračních médiích dokázat nikoli k mineralizaci, ale k tzv. humifikaci (organický detrit se dokonale nerozloží, ale začne z něj vznikat velmi obtížně rozložitelný materiál - humus). Humus nemusí být sám o sobě ničím špatným (může sloužit kořenům rostlin jako dlouhodobá zásobárna organických živin), ale pokud se bude z většiny detritu stávat v akváriu humus a nikoli minerální živiny, nemusí to příliš dobře fungovat z dlouhodobého hlediska. Naším cílem by asi mělo být, aby byla mineralizace látek co nejvyšší a tvorba humusu co možná nejnižší. To znamená, aby v akváriu fungoval spíše "koloběh" látek, než jejich ukládání a "hromadění". Koloběh totiž není třeba příliš řešit ani do něj zasahovat, kdežto hromadění je třeba řešit častým odkalováním, čištěním filtru nebo výměnami vody.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   22.02.2017 22:08 Muž @ MichalV [61] Re: larix
2. tak aspon v hrubych cislach. Obsah kysliku v beznych akvariach je 6-10 mg/l. Pod 2 mg/l lapaju ryby po dychu pri hladine. Nitrifikacnym bakteriam staci 2 mg/l a pre maximalnu ucinnost 3 mg/l. Poznas nejaku v praxi pouzivanu konstrukciu aerobneho filtru, kde by hodnota kysliku na vystupe klesla pod 3 mg/l? meral to niekto?
1. zhodneme sa na tom ze je to vec viery a spekulacii, ale realne nemozno vylucit pritomnost tohto kmena v nasich akvariach. Otazka zostava, v akych podmienkach (optimalnych) dennerle tieto bakterie mnozi, co by bol pre nas kluc k lepsie navrhnutym akvariam (a zamerne nepisem len o filtroch). Ak by to boli podmienky ako panuju na COV resp. priamo z jednej etapy cistenia, potom by boli prerybnene nadrze idealne miesto pre usidlenie mineralizacnych bakterii, ale to si nedovolim tvrdit.
3, s tym strhavanim bakterii z povrchu filtracneho media suhlasim, ale preco sa stale bavime len o filtry. Daleko lepsie miesto (asi) pre tieto bakterie budu prve centimetre substratu, kde ta rychlost moze by v niektorych miestach nizsia a niekde vyssia, v zavislosti od prudenia vody v akva a pouzitom substrate. Bakterie si vyberu. Preto som smeroval otazku vseobecne, ako zlepsit podmienky, a tym moze byt aj inak zvolena frakcia dna.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   22.02.2017 20:42 Muž @ larix [690] - miniryby, rastlinyRe: MichalV
1. Odkiaľ sa berú baktérie v našich akváriách bola, predpokladám, rečnícka otázka. Čo sa týka prípravku, na ktorý som odkazoval - pýtal si sa, či tomu verím a ja som ti odpovedal. Dennerle tvrdí (myslím, že to bolo vo videu z nejakej výstavy so zamestnancom firmy na youtube), že v prípravku sa nachádzajú izolované mimoridne účinné kmene baktérií (či je to ich produkcia alebo sú to iba prebalené baktérie z čističiek odpadových vôd netuším). S produktami tejto firmy mám dobré skúsensosti, a preto tomu skrátka verím. Je to teda otázka viery, ako si napísal :-) Ak nemajú baktérie z prípravku vhodné podmienky, samozrejme postupne zaniknú, rovnako ak nemajú nejakú konkurenčnú výhodu oproti bežným kmeňom, čo asi nemajú. No pravidelné pridávanie nie je určite nutné, osobne používam tieto násady iba pri mimoridnych situáciách (výmena dna, výmena filtra, po liečbe bakteriostatickými látkami atď.) Okrem toho ale som písal, že je to čistočná pomoc, nie to najzásadnejšie zo spoenutého
2. Nebral som to ako útok ale som dosť unavený a naozaj sa mi to nechce podrobnejšie rozoberať a vyhľadávať zdroje na podporu mojich tvrdení. V skratke - väčšina mineralizačných baktérií sú aerobné baktérie. Ich spotreba kyslíka za predpokladu optimálnych podmienok môže byť dosť vysoká. Ty si vo svojej vete spomenul minimálny obsah kyslíka, ja som písal o optimálnom, keďže cieľom je činnosť baktérií podporiť.
2. Tie 4 cm . min-1 pri hamburgu sú odvodené z materiálov o čistení odpadových vôd (dá sa vyhľadať). Nitrifikačné baktérie na svoju činnosť vyžadujú fixáciu na nejakom povrchu (neviem prečo ale je to tak). Na tento účel využívajú slizové látky, ktoré vylučujú. Pri vyššej rýchlosti prúdenia táto fixácia stráca účinnosť a baktérie sa od povrchu "odlepia" (tiež sa dá vyhľadať rýchlosť, pri ktorej sa to deje, myslím, že aj v mojich starších príspevkoch). Aj ostatné druhy mineralizačných baktérií používajú rovnakú stratégiu, takže rýchlosť prúdenia sa rádovo líšiť nebude. Rýchlosť by mala byť čo najnižšia tak, aby sa zabránilo mechanickému stresu ale dostatočná na to, aby stíhala zásobovať kolónie baktérií príslušným nožstvom kyslíka. Vyšší obsah kyslíka dovoľuje znížiť rýchlosť prúdenia.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   22.02.2017 20:10 Muž @ MichalV [61] Re: larix
zacnem od konca:
4. velryby idu prec v najblizsich dnoch ak sa podari, aj ked mi bude smutno.
3. Goliasove stranky poznam, ale sam Marcel mi k tomuto nevedel dat blizsie info, myslel som ze mas dalsi zdroj. 4cm/min plati podla autora hamburskeho filtra pre maximalizaciu nitrifikacie a neviem o tom ze by sa specialne venoval mineralizacii o ktorej sa bavime my. Tym netvrdim opak, len sa pytam.
2. neber to ako utok na teba, mozno len ta moja priamost tak vyznela pivo
1. ak sa v tej flasticke nachadzaju specialne bakterie ktore sa u mna nenachadzaju, znamena to, ze ked ich pridam, tak o par dni vykapu lebo nemaju podmienky? alebo staci pridat raz? alebo ide viac o vieru ako fakty? odkial sa v nasich akvariach beru ostatne (aj nitrifikacne) bakterie?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   22.02.2017 19:35 Muž @ larix [690] - miniryby, rastlinyRe: MichalV
1. otázka: Áno, myslím.
2. otázka: Nemám potrebu argumentovať, čo som chcel napísať, som napísal.
3. otázka: 4 cm . min-1
4. otázka: zdroje nearchivujem a teraz sa mi to vážne nechce vyhľadávať, skús prípadne stránky Marcela Goliaša, má tam o.i. opísané zaujímavé experimenty na túto tému.

EDIT: Ešte som sa pozrel na tvoju nádrž a pri tých veľrybách, čo tam máš, je asi zbytočné laborovať nad baktériami a prietokom filtra, podľa mňa ti neostáva iné, iba často meniť dostatočné množstvo vody.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   22.02.2017 19:26 Muž @ MichalV [61] Re: larix
Myslis ze v tej flasticke su bakterie, ktore sa nenachadzaju v zabehntom akva? Bakterie su menej narocne na kyslik ako ryby a ak by sme sa mali priblizit k hodnote, kde sa bakterie citia nekomfortne budu ryby davno plavat hore bruchom. Tu nieco zlepsovat asi neprinesie citelny efekt.
Aky by mal byt prietok filtrom pre maximalizaciu mineralizacie? Vsade sa pise v suvislosti s nitrifikaciou, ale k tomuto som vela necital. Mozes poslat zdroj pre menej odborne zdatneho ako som ja napr., ale zase nie len povrchny clanok. kde sa to riesi len vseobecne. Dik
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   22.02.2017 19:19 Muž @ larix [690] - miniryby, rastlinyRe: MichalV
Optimalizáciou obsahu kyslíka vo vode, prispôsobením prietoku filtrácie profilu filtračnýh hmôt a čiastočne sa dá pomôcť aj nejakým komerčným prípravkom, napr. www.svetakvaristiky.cz/…
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   22.02.2017 19:14 Muž @ MichalV [61] Re: larix
ako zlepšiť podmienky pre mineralizaciu?

Zpět na obsah sekce Zakládání a údržba akvárií Přidat příspěvek • Zobrazeno 175x

Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.
© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/forum/19564-mineralizace