PPS Pro (Perpetual Preservation Systems - Pro)

Odpověděl jsi si sám. V KNO3 je draslíku tolik že to většinou bohatě stačí on může být klidně i ve vstupní vodě.

Ahojte, hnojim PPS pro a kontrolujem pomocou JBL testov:

NO3 (maval som malo, s novymi rybkami hodnota vzrastla)
PO4 (malo ale Platinum Soil to taha do seba, pri korenoch hodnota ok)
Fe (stredna hodnota)

.....ale ak zmeriam K (draslik) tak je absolutne hodnota za maximum co ukazuje test. Urcite je nasobne viac ako maximum.

Kedze pps pro obsahuje okrem ineho

K2SO4
KNO3
KH2PO4

tak vsade je draslik.

Otazka teraz je co vynechat?

Pri KNO3 a KH2PO4 mozem narazit na nedostatok NO3 a PO4...mam teda vynechat K2SO4?

Ano a ano.

Čaute, používam PPS-Pro a mám to zarobené v 0,5 litrových sklenených pohároch. Hore pri uzávere sa mi časom tvoria kryštály s toho čo tam uschne. Mám to oškrábať a vrátiť naspäť? A ešte otázka, musí sa PPS-Pro tiež uchovávať v chladničke ako PMDD?

Ale rastliny netaham kazdy den a az tak vela toho neuniklo, moze to mat aj trocha az tak velky dopad? Este ma napada jeden problem. Mohol sa stat ako limitny prvok horcik? Vsetky hodnoty meram okrem tohto. Davkoval som od 5-8g na tyzden do 400l vody. Podla balickov pps a inych by to tiez sedelo. Ale dnes na akvazahrada a profiplants som sa docital ze tyzdenna davka je az okolo 6g na 50l vody alebo okolo 10mg na liter? To by znamenalo ze som dodaval asi len osminu tyzdenne a prvok je sice trocha doplnany ale hned odcerpany? Vo vstupnej vode sa nenachadza skoro vobec, mam tvrdu vodu ale podla vodarni ju tvori z 95percent vapnik. A navyse aj je vela vapnika treba treba doplnat viac aj horcik? Skusil som jednorazovo pridat 30g mgso4.

Jistě že to může spustit řasu...uvolnil se nějaký ten čpavek a šup...řasám se to líbí...

Caute tak po dlhsej dobe, pravidelnom odkalovani, hnojeni sa akva avela zlepsilo. No stale neje dokonale a riasy este su ale.minimalne. ruducha z dna zmyzla.uplne a neobjavuje sa. Akurat sem tam na starsich listoch a len taka uboha. Ale co je zaujimave zacali my skakat hodnoty v akva. Niektore tyzdne hnojim a hodnoty klesaju a inokedy ked su v pohode nehnojim a ono to trocha stupne. Moze robit nejaky problem aj vyzivne dno JBL AquaBasis plus? Je to dobre v kombinacii s pps alebo nie? A tiez asi urcite neje dobre ked sa trocha uvolni z dna co? Minuly tyzden som vitahoval jednu rastlinu ktora mala poriadne korene a aj ked som sa snazil akokolvek kusok takeho aosi prachu vyslo napovrch. Moze aj to byt problem a spustac rias?

Knemu mam zatial 2x led od tomi 60cm 18w. Do buducna budem urcite rozmyslat este o doplneni. Zatial necham svetlo ako je a vsetko ostatne prisposobim. Musim najprv najst tu rovnovahu a zbavit sa rias.

Zas tak silné světlo nemáš 2x54w, já bych asi přidal, naplno svítím asi 10 hodin.

Balickov mam viacej ale kedze uz mam vahu us si ich rozdelujem ako mi treba a dokupim co bude dochadzat.tekuty uhlik mam a pouzivam ho, aplikoval som ho aj priamo na ruduchu ale nic sa nestalo. Svietim 8h denne od 12 do 20 tej.

Problém je že klasické PMDD má jen 6g KNO3 což je málo a pokud to máš dohromady všeho bude nadbytek ale NO3 málo.
Mozem pridat aj naraz nejaku surovinu aby som zvysil hodnotu napr no3 Ano kup si sanytr (KNO3, E 252) je to na nakládání masa u nás se prodává 70g asi za 12-15kč.
Mohol by som pouzivat vodovodnu vodu bez osmozy?V tom ti neporadím musel by jsi to vyzkoušet ale asi budeš potřebovat trochu jiné rostliny.
Ak budem udrziavat rast rastlin a stbilne hodnoty spolu s pravidelnym odkalovanim zmizne mi po case ruducha? To by určitě mělo vyjít a používal bych i to tekuté Co2 trochu to urychlí.
Jak dlouho svítíš?

Namiesane mam teraz na tyzden spolu. Ale suroviny mam v sackoch zvlast a mam uz aj malu vahu kde si viem presne navazit na tyzden pozadovane mnozstva. Ale bez testu na P a K to este neupravujem. Do konca tyzdna pojdem zakladnym zlozenim a na dalsi si uz budem vediet presne prepocitat kolko coho potrebujem. A moje otazky? Mozem pridat aj naraz nejaku surovinu aby som zvysil hodnotu napr no3 alebo postupne prepocitat na cely tyzden? Mohol by som pouzivat vodovodnu vodu bez osmozy? Ak budem udrziavat rast rastlin a stbilne hodnoty spolu s pravidelnym odkalovanim zmizne mi po case ruducha?

To PMDD máš každé zvlášť nebo dohromady, Já to mám takhle. PMDD = Dusičnan draselný (KNO3) 30g, Síran draselný (K2SO4) 14g, Heptahydrát síranu hořečnatého (MgSO4x7H2O) 30g, Dihydrogenfosforečnan draselný (KH2PO4) 10g, Tenso cocktail 16g,nebo Plantex CSM+B 10g. 5 x dávkovač 0,5 l.

Namiesana 1:1 cize mam tak KH 6, GH do 15, vodivost mam 450. To su hodnoty z akva

Celková tvrdost není až tak podstatná pro rostliny jde hlavně o tu uhličitanovou. Je spousta rostlin co mají rády tvrdou vodu. Víš na kolik upravuješ vodu z RO.

25 stupne nemeckej stupnice gh, podla vodarni z minuleho roka by mala byt voda 25 stupe. Testom od dajany ktory mi uz dosiel som nameral 34 stupne nemeckej stupnici gh. Kh som nameral okolo 12. Mam aj to cudo co mera vodivost a to nameralo na vstupnej vode cez 850 ms. Ak by sa dalo v takej vode pestovat rastliny bolo by to jednoduchsie ale bojim sa to vyskusat. Ci kazda rastlina si vie postupne priviknut? Inac vstupna voda ma len do 4mg no3 bodla vodarni, horcik skoro nic. Je asi chudobna na vsetko okrem vapnika ktoreho je pozehnane

Je lepší přizpůsobit rostliny vodě než obráceně. Těch 25 mg/l je co GH nebo KH.

Ja mam pocit ze mne tam chybaju aj ostatne prvky ale pockam jak mi dojdu testy. Inac mozem kludne jednorazovo doplnit napriklad kno3 na pozadovanu hodnotu a potom len udrziavat? Alebo to musim postupne davkovanim denne zvysovat.
A este co s tvrdou vodou? Tyzdenne menin vodu a zmekcovat osmozou je dost nakladne aj na cas aj na tu vodu. Funguje niekto aj na tvrdej vode nad 25 stupnov? Alebo co by potom nastalo?

Trochu bych asi upravil hnojení NO3 na nule je většinou dost velký problém a 0,3Fe je poměrně hodně a já bych řekl že je to asi tvůj problém. Podle mých zkušeností to chce NO3 20-30 PO4 0,5-1 Fe 0,1 a týdně měnit vodu klidně i častěji. Nepřejde to ale za týden počítej delší období o to je to potom stabilnější. Je dost těžké ale takhle radit a nemusí to fungovat protože jsou ve hře další věci světlo a voda.

Teraz som upravil pocet, nieco bolo zredukovane. Momentalne su tam 4skalare a 6kongo co tam nieco hnoja, ostatok su male cistotne rybky. Ono predtym som zanedbal udrzbu a teraz som bezradny. Viem moja chyba, nelincujte ma ale poradte. Pret zacatim hnojenia som vsetky rastliny vyberal von a odkalil poriadne dno do hlbky. Vicistil hadice, filter .... . Teraz je to ciste a budem uz pravidelne cistit. Ale ako sa zbavit ruduhy. Je problem v tom ze uz ked raz prepukla, tak sa dalej rozsiruje? Ze keby bolo ciste a dodrziaval by som udrzbu problem by nebol? Inac zatial zmeram len zelezo co je 0,3 co je ok a no3 co konecne stuplo sotva na 10mg alebo pod

Předpokládám že osazenstvo akvária je platné. Máš skoro 80 ryb na méně než 400 litrů vody to je sotva 5 litrů na rybu. To se mě zdá trochu málo. Hodně ryb a dobře rostoucí rostliny bez řas nikdy nešlo moc dobře do sebe. Já mám asi stejně vody ale polovinu ryb.

Tak uz druhy tyzden hnojim pps pro a na rastlinkach vydno ze im to prospieva. Zatial davkujem zakladne zlozenie, co2 v zelenom, svietim 8h. Testy od easy life mi pridu v pitok na no3, fosfor, a draslik tak si to uz potom upravim presnejsie. Tiez dodavam tekute co2. Na jednej rastline bola zelena riasa ale po tyzdni zmizla a teras sa ukazuje na kosokvete. To by ma nestvalo velmi. Trapi ma ruduha, ktora velmi neustupuje, praveze molalicky sa siri. Nepomaha ani priame aplikovanie tekuteho uhlika nanu. Robia sa mi chumaciki aj na dne. Po troche to sem tam zbieram ale z parvuly sa to tazko zbera a tam sa drzi najviac. Mam len pokracovat a casom to bude lepsie ale tam stale nieco neje v poriadku? Mate nejaku radu ako sa jej zbavit co najrychlejsie? Teraz odkalujem kazdy tyzden cele dno aspon tak plitsie a plan je menit kazden dva tyzdne 120l vody. Vodu zmekcujem z 30 stupnou uz len 1ku1 aby som stihal s osmozou. Alebo bol by problem pozivat tvrdu vodu? Dost by mi to ulahcilo udrzbu

Ahoj, tu si môžeš pozrieť jednotlivé cheláty železa a na základe svojho PH zistíš ktoré je k tvojim podmienkam vhodnejšie. www.rostlinna-akvaria.cz/…

pouzivam co2

Já CO2 nepoužívám a míchám to z Tenso Coctailu a pohoda. Myslím si že drtivá většina uživatelů rozdíl nepozná (včetně mě).

1) Ca-EDTA, Fe-EDTA, Mn-EDTA, Zn-EDTA, Cu-EDTA, B, Mo + Fe-DTPA = Tenso coctail
2) Mg-EDTA, Fe-EDTA, Mn-EDTA, Zn-EDTA, Cu-EDTA, B, Mo = CSM+B

Tenso tedy obsahuje kromě mikroprvků Fe, Mn, Zn, Cu, B a Mo také chelatovaný vápník.
CMS+B obsahuje kromě mikroprvků zase chelatovaný hořčík.
Obě směsi používají jako chelát komplex EDTA, který patří spíše ke slabším chelátům. Tenso váže část železa i silnějším chelátem DTPA.
Obě směsi jsou určené spíše do vody s kyselým pH. Pokud nepoužíváš ve svém akváriu CO2 a nemáš mírně kyselou vodu, tak bych si raději pořídil směs MicroMix+ (nebo jakoukoli jinou, která obsahuje chelát EDTA nebo ještě silnější). Co vím, tak z komerčních směsí obsahuje silné cheláty třeba hnojivo od firmy Tropica.

Některé mikroprvky (především Fe, Mn, Zn a Cu) nevydrží dlouho ve vodě ve podobě, která je pro rostliny přístupná. Velmi rychle obvykle zreagují s jinými látkami (např. s fosforečnany či hydroxidy) a stanou se z nich sraženiny, které rostliny nedokáží zužitkovat. Aby se to nestalo, používají se speciální organické látky (cheláty), na které se tyto prvky navážou a ve vodě jsou pak tím pádem chráněné před fosforečnany a hydroxidy. Působením světla a některých dalších faktorů se pak tyto složité cheláty postupně a pomaličku rozpadají a mikroprvky se z nich po troškách uvolňují. Rostliny je pak mohou do sebe po troškách přijímat. Při vyšším pH nebo při vysokých koncentracích vápníku se ale některé slabší cheláty rozpadají velmi rychle a mikroprvky se pak z nich rychle uvolní a vysráží. Proto je lepší používat spíše silnější cheláty, které vydrží déle zásobovat rostliny po troškách postupně se uvolňujícími mikroprvky. Třeba Fe-glukonát (což je asi nejslabší chelát) nevydrží ve vodě déle než 1 den. Naproti tomu Fe-DTPA vydrží třeba i týden.

a este sa chcem spytat co je lepsie pozivat tenso coctail alebo CSM + B ? vdaka za odpoved

lhajek napsal: ve vyhlášce 252/2004 Sb. ... se v §3 odst.1 píše: U surových nebo pitných vod, u kterých je při úpravě uměle snižován obsah vápníku nebo hořčíku, nesmí být po úpravě obsah hořčíku nižší než 10 mg/l a obsah vápníku nižší než 30 mg/l.
Tak tohle jsem nevěděl. Díky za upozornění. Měl jsem z vyhlášky zafixováno, že pitná voda musí mít minimálně 30 mg/l Ca a 10 mg/l Mg. To, že spousta povrchových vod má tvrdost mnohem nižší, vím, ale nevěděl jsem, že to můžou bez úpravy pouštět do domácností. Každopádně pro pitnou vodu nejsou nižší hodnoty "v pořádku" (jak píšeš). Ve vyhlášce je napsáno, že všude, kde je to možné, je žádoucí, aby ty minimální hodnoty byly splněny. Jestli někde splněny nejsou, pak takovou vodu vyhláška umožňuje jako pitnou použít, ale ideální stav to očividně není. Ale to je jedno. Pro nás je spíše podstatné to, že se lze v některých oblastech setkat i s hodnotami o dost nižšími. Já osobně se snažím ve svých akváriích udržovat koncentraci vápníku a hořčíku zhruba na těch hodnotách 30 mg/l Ca a 10 mg/l Mg, což mi přijde jako optimální (6,5°dGH). Pro rostliny je to bohatě dostačující množství a zároveň nemusím řešit konkurenční problémy s mikroprvky nebo vytlačování železa z chelátů.

PS: Každých 10 mg/l Mg představuje 2,3°dGH a každých 10 mg/l Ca představuje 1,4°dGH.

Marcel G napsal: ....Vápník a hořčík přijímají rostliny v docela malém množství, takže by jim měla stačit koncentrace kolem 2 mg/l Ca a 0,5-1,0 mg/l Mg. V ČR podle mě neexistuje žádná pitná voda, která by neobsahovala alespoň 30 mg/l Ca a 10 mg/l Mg, což je minimální (mezní) hodnota pro pitnou vodu. Toto minimální množství musí každá pitná voda obsahovat.....
Tak z těchto slov jsem poněkud na rozpacích. Podle tohoto dokumentu zveřejněného naším obecním úřadem ( www.vysokenadjizerou.cz/… ) má naše vodovodní voda Ca=8,58mg/L a Mg=1,36mg/L. Ve sloupečku norma není žádné číslo uvedeno, tak by mě zajímalo z čeho vycházíš, že tyto prvky musí mít pro pitnou vodu daná minima.
Já osobně při výměně vody právě hořčík a vápník doplňuji, jinak se mě některé druhy rostlin rozpadaly nebo rostly velmi špatně.

EDIT: už jsem našel ty limity ve vyhlášce 252/2004 Sb.
A tam se v §3 odst.1 píše: U surových nebo pitných vod, u kterých je při úpravě uměle snižován obsah vápníku nebo hořčíku, nesmí být po úpravě obsah hořčíku nižší než 10 mg/l a obsah vápníku nižší než 30 mg/l.
Takže ty limity nejsou plošné a pokud je přírodní zdroj s nižšími hodnotami tak je to v pořádku a evidentně taková místa existují.

Určitě bych to rád otestoval, ale dostal bych se k tomu asi až za pár měsíců. Teď budu testovat Rotalu wallichii. Ohledně toho, že by nějaká vodní rostlina potřebovala extra velké dávky vápníku/hořčíku, jsem ale skeptický. Netvrdím, že to není možné, ale každá rostlina obsahuje v sušině nějaké množství těchto látek, a pokud by byla pravda, že nějaké rostliny vyžadují k dobrému růstu natolik vysoké koncentrace vápníku/hořčíku, tak by potom musely mít tyto látky přítomné v extrémním množství i v sušině (což ale určitě nemají). Vím samozřejmě o tom, že třeba Vallisneria roste mnohem lépe v tvrdší vodě, ale nemyslím si, že je to nutně kvůli vyšší koncentraci vápníku (jinými slovy, že by potřebovala více než třeba těch našich minimálních 30 mg/l Ca). Jestli máš po ruce knihu "Ecology of the Planted Aquarium" od Diany Walstad, tak se podívej na stranu 112-117 (oddíl "Water Hardness and Plant Ecology" = Tvrdost vody a ekologie rostlin). Uvádí tam studii, při které jeden vědec zkoumal 20 druhů rostlin na 700 stanovištích v Japonsku, která se lišila v parametrech vody, od měkké po extrémně tvrdou, brakickou vodu. Zjistil, že všechny druhy, které se vyskytovaly v tvrdé vodě, se vyskytovaly i v měkké vodě, ale potřebovaly minimálně 1-2 mg/l Ca. Druhy, které se vyskytovaly převážně v měkké vodě, byly naproti tomu schopné si vystačit i s cca 0,5 mg/l Ca. Je sice možné, že některé druhy rostlin mohou používat opravdu neefektivní způsoby příjmu vápníku, takže k tomu, aby do sebe nějaký dostaly, potřebují o něco vyšší koncentrace ve vodě, ale stejně tak je možné, že v měkké vodě (při kyselejším pH) jsou přístupnější některé mikroprvky, a na určité druhy rostlin adaptované na tvrdší vody mohou zvýšené koncentrace některých prvků (v důsledku lepší dostupnosti) působit mnohem toxičtěji než na jiné. Rostliny adaptované na tvrdší vody mají obvykle vyvinuté speciální mechanismy na efektivní příjem mikroprvků, které bývají v tvrdších vodách extrémně vzácné (protože se zde rychle vysrážejí). Díky tomu ale tyto rostliny neměly potřebu vyvíjet si mechanismy, které by je před vyššími (potenciálně toxickými) koncentracemi mikroprvků chránily, a proto mohou být mnohem náchylnější k "otravě" i při relativně nízkých koncentracích těchto prvků. Je ale samozřejmě dobré si to otestovat, abychom měli jistotu, co přesně dané rostlině vadí či nevadí. Chci tím jen upozornit na to, že způsob, jakým si my některé chování rostlin vysvětlujeme, nemusí být nutně pravdivý. Jinými slovy, to, že ti Vallisneria nebo Samolus rostly lépe v tvrdší vodě, nemuselo být nutně kvůli vyšší koncentraci vápníku, ale třeba právě kvůli zhoršení dostupnosti některých mikroprvků, jejichž vyšší koncentrace mohou těmto rostlinám velmi vadit (nejsou-li tyto prvky chelatizované).

Ďakujem za odpoveď a poučenie . Obvykle sa na fóre nezapájam do príspevkov v ktorých by som radil lebo nesiaham na úroveň tých skúsených . Len by som ešte chcel povedať že u nás podľa vodárni je vo vode 11mg/l Ca a menej ako 5mg/l Mg kde je aj v tabuľke písané že to nesplňuje normu.

Marcel G napsal: Vápník a hořčík přijímají rostliny v docela malém množství, takže by jim měla stačit koncentrace kolem 2 mg/l Ca a 0,5-1,0 mg/l Mg. Lenže asi sú i výnimky - mám skúsenosť, že Samolus valerandii mi pri tvrdej vode rástol veľmi pekne, bol veľký a množil sa. Po prechode na mäkkú vodu mi takmer vyhynul, zakrpatené, neraz i pokrútené / deformované listy. Otázka je, či mu vadila mäkká voda (málo vápnika / horčíka) alebo nízka alkalita (nízke pH). Skôr sa mi zdá, že to prvé - po tom, čo som trochu zvýšil tvrdosť vody (upravil pomer vodovod:RO z 1:2 na 1:1) a alkalitu pre zníženie kompenzujem kyselinou na pôvodnú hodnotu, je na tom lepšie, no nie tak dobre, ako prv v tvrdej vode - teda nehynie, ale ani sa nejako nemnoží. Podobne mi reagovala Vallisneria nana, tú som potom nahradil Blyxou. Samolus sa mi však veľmi páči a nechcem sa ho vzdať.

Marcel, pre exaktnejší experiment rád pošlem Samolus ;)

Podle mých zkušeností a vědomostí není ani tak důležitý přesný poměr, jako spíše to, aby měly rostliny všech prvků (živin) dostatek. Je ale zároveň rozumné, aby jednotlivé prvky byly vzájemně vyvážené podle toho, v jakém množství ten který prvek rostliny potřebují (přijímají). Vápník a hořčík přijímají rostliny v docela malém množství, takže by jim měla stačit koncentrace kolem 2 mg/l Ca a 0,5-1,0 mg/l Mg. V ČR podle mě neexistuje žádná pitná voda, která by neobsahovala alespoň 30 mg/l Ca a 10 mg/l Mg, což je minimální (mezní) hodnota pro pitnou vodu. Toto minimální množství musí každá pitná voda obsahovat. Z toho tedy logicky plyne, že do žádné pitné vody nemá smysl vápník ani hořčík dodávat. Pokud jde o tu vzájemnou vyváženost, tak ta spočívá v tom, že když je nějakého prvku výrazně (extrémně) více než jiných prvků, může tento prvek blokovat příjem jiných (podobných) prvků. Nejčastěji u nás bývá problém právě s vápníkem, kterého v některých vodách bývá opravdu hodně. Ve velkém množství pak vápník obsadí ("ucpe") na buňkách akvarijních rostlin všechny pozice ("dveře"), kterými se tyto prvky dostávají z vody do buňky, a tím pádem tudy už neprojdou žádné jiné prkvy (např. železo, mangan, zinek apod.). Představte si to jako tlačenici na fotbalové utkání. Když dorazíte ke stadionu a uvidíte před sebou desetitisíce fanoušků opačného týmu, kteří se tlačí dovnitř, tak vám bude hned jasné, že už se dovnitř nedostanete. Sem tam se sice možná povede někomu z vašeho týmu dovnitř procpat, ale to ten "zápas" asi nevytrhne. Proto se může stát, že když je třeba vápníku ve vodě extrémně hodně, tak i když tam přidáváte trochu železa, nemusí se toto malé množství železa do rostlin přes ty hromady vápníku vůbec protlačit. Z tohoto důvodu není vhodné používat pro pěstování vodních rostlin příliš tvrdou vodu, a pokud už jí používáte může být nutné zvýšit odpovídajícím způsobem i dávky ostatních živin (především mikroprvků) a zároveň používat silnější cheláty (např. DTPA nebo ještě silnější), nebo se pokusit některé živiny přesunout do substrátu, odkud si je budou moci rostliny brát skrze kořeny.

Ahoj stanki. Papierikové testy sú dosť nepresné. Dosť presné sú kvapkové testy od JBL ale sú aj drahšie. Hlavne čo sa týka toho PO4 sú veľmi dobré. V PPS PRO nesmie byť práveže limitujúce nič musíš všetkého dodať dostatok ale nie priveľa a v tom je tá ťažkosť tejto metódy . Draslík test som si nikdy nekúpil a ani nekúpim za tie nekresťanské peniaze ale to je len môj pohľad . Tu je pekná stránka na prejav nedostatku určitého prvku www.rostlinna-akvaria.cz/…. Pomer medzi NO3 a PO4 by mal byť približne 10:1. Pokiaľ viem je dobre si zistiť koľko tvoja voda obsahuje Ca a Mg pretože aj keď je voda tvrdá nemusí mať veľa Mg ale môže mať veľa Ca. Ideálny pomer ak som dobre čítal a ak je to naozaj pravda je Mg:Ca - 1:2 alebo až 1:3. Ak sa mýlim budem rád keď ma niekto opraví. Sú to veci ktoré mám načítané ale kľudne to môže byť už inak.

Mna by tiez zaujimalu ako ktoru zlozku mam dat viac ci menej aby som to mal akurat. NO3 sa da merat v pohode, najlepsie podla mna pasikmi(rychle a celkom presne). Ale co s fosforom a draslikom? Na draslik som nasiel jeden test na nete ale je dost drahy a mam obavy ci to bude mat vyuzitie. Tiez fosfor, meral som ho ratajovym testom ale ten mi vzdy ukaze nulu. Alebo ten je limitujuci a ma byt nula? Mam pocit ze mi stale chyba, az po jeho dodani vydno ze rastliny zaradia dalsiu rychlost. Ale viac ako je v zaklade pps pro sa bojim dodat. Vodu mam velmi tvrdu (36 nemeckej stupnice) preto ju riedim reverznou osmocou v pomere 1:1. Ziviny chcem dodavat len tolko kolko treba lebo menit vodu cez RO v 450l akva je dost casovo narocne. Horcik kvoli tvrdej vode by mal byt dostatok

zkus to a uvidíš, já dávám víceméně podle nich, ale už jsem zkoušel ubírat i přidávat, musíš si to vychytat, ale já ani po 3 letech nevím kolik mám dát, aby to bylo akorát.

takze ak použijem tu od rostlinnych akvarií vsetko bude ok ? no samozrejme ze si to musim merat s testami

je to podle obsahu železa, tenso má asi polovinu než třeba Plantex CSM+B, takže se ho dává víc než jiných. Podrobný složení různejch směsí mikroprvků najdeš třeba tady akvarijni-hnojivo.cz/…

lebo niekde pisu ze 80mg tenso coctail niekde iba 15 som nasiel na pol litra vody ale az taky blby v matike niesom nejak mi to nesedi vo vypoctoch napr na tej stranke co ste dali link je 29g som z toho popleteny teraz

myslím že s tím co je na rostliná akvária se dá úplně dobře pracovat. Je několik různých receptur PPS Pro, stačí se podívat po netu, třeba tady sites.google.com/… někde tam je i excelovská tabulka, kde ti to přepočítá na požadovoanou litráž.

prosim vas mohli by ste tu napisat presny pomer kolko coho treba dat spolu ked pisete ze na rostlinni akvaria to je trosku zle napisane ? neviem teraz kolko toho tenso coctailu alebo ked mam CSM+B dat dakujem

Na tom tak nezáleží. Ide asi o to, že keď rastliny začnú pracovať, aby už mali živiny vo vode.

Ahojte rád by som sa opýtal, rôzne som sa dočítal, že pri tejto metóde odporúčajú hnojiť 1 hodinu pred svetlami. Ale nikde som sa nedočítal prečo. Nič konkrétne, len dohady. Nakoľko svetla sa mi spínajú keď som ešte v práci tak či to mám riešiť nejakým automatickým hnojením alebo to tak podstatný rozdiel nerobí. Hnojím vždy (väčšinou ak sa zle nevyspím ) pred odchodom do práce a svetla sa mi spínajú o 14:00. Ďakujem za odpoveď.

Sera má tu nevýhodu že musíš dodržet čas a uhodnout zbarveni protože reakce stále pokračuje a barva se z časem mění na JBL se můžeš kouknout když to přeženu i druhý den a porovnávací tabulka je podstatně lepší.

Proč jediný? Já jsem velice spokojená s testem na NO3 od Sery. A dokoupím vždy jen náhradní náplně...

Jediný dobrý test na NO3 je od JBL. Sice je dost drahý ale vyplatí se ti. Měl jsem snad už všechny co byly a jsou protože CO2 už dělám hodně dlouho.

Díky, teraz mi to dáva zmysel. Nevšimol som si, že rozdiel železa je tak významný u tých mixov. Nakoniec aj tak plánujem hnojiť s Micromix plus (kôli vysokému GH), 6% Fe.
Horčík asi vyhodím, skôr sa zameriam na NO3, mám ho nula nula nič. Resp. ešte skúsim nejaký iný test (mám Rataja), nejako sa mi to nepozdáva.

Dobrý postreh! Sčasti som sa tomu venoval na začiatku tejto diskusie pred 2 rokmi (príspevok z 22.04.2014 22:06). Podľa pôvodnej diskusie tvorcu metódy www.aquaticplantcentral.com/… sa dávkuje rovnako 1 ml z oboch zložiek, ale fakt je, že na iných miestach sa spomína práve 1/10 mikroprvkov z toho (2 kvapky), čo je reálnejšie a primeranejšie množstvo, pretože inak je to značný nadbytok.

EDIT: Lenže pozor, na www.rostlinna-akvaria.cz/… to aj tak nesedí, lebo píšu 80 g Tenso Coctail alebo 40 g Plantex CSM+B. Lenže pôvodná receptúra udáva 80 g Plant-Prod, ten je z hľadiska železa rovnako silný ako Plantex CSM+B! Takže to, čo tam píšu, je polovičná (alebo 5-násobná) dávka oproti originálu. Ak za originál teda považujeme tie 2 kvapky, potom treba 80 g Plantex CSM+B alebo 140 g Tenso Coctail.


Bolo by dobré zistiť si pomer Ca:Mg, ale predpokladám, že bude blízky ideálu, takže horčík by som nepridával.

Zdravím, chcem začať týmto spôsobom hnojenia, mám toho odčítaného už dosť a dosť, ale 2 veci sú mi nejasné

1) dávkovanie mikroprvkov, v článku na rostlinná-akvária.cz sa uvádza

Dávkování:
Hnojte každý den 1 ml z každé nádoby na 40 litrů akvarijní vody. Příklady:
40 litrové akvárium - 1 ml z první nádoby a 1 ml z druhé nádoby každý den

Na stránke sites.google.com/…
sa píše niečo iné:

PPS-Pro Solution #2, 2 drops per 10 gallon or 40 L
(1 ml = 20 drops)

Čo samozrejme dáva úplne iné množstvá.

2) Mám hodne tvrdú vodu GH>20, presný pomer Ca/Mg nepoznám. Je istejšie Horčík z hnojiva vylúčiť?

Díky

Áno, je to v poriadku (len drobné odchýľky). Ja tiež mám každú zložku zvlášť a nedávam ich jednotne, pretože priebežne korigujem dávky na základe výsledkov - na papieriku pri akváriu mám napísané aktuálne dávkovanie. Akurát, že mám namiešané podstatne silnejšie roztoky, dávkujem zväčša počtom kvapiek.