Vývoj automatického monitorovacího systému

Díky za nakopnutí. Pokusím se na to přijít sám.

Kdyz budes nabijet kondenzator proudovym zdrojem, napeti na nem poroste linearne, a kdyz vybijet, napeti linearne klesa.

A ted si predstav, ze mas proudove zdroje dva, seriove za sebou. Jeden dava nejaky maly proud zhora, druhy dvojnasobny proud pousti do zeme. Mezi nimi visi kapacita k zemi. No a ted ted spodni vypnes, a ten horni nabiji kapacitu linearne az do maximalniho napeti. Kdyz ten spodni (dvojnasobny proud horniho) zapnes, polovinu proudu si vezme z horniho proudoveho zdroje a polovinu z kapacity, takze se napeti na kapacite linearne snizuje.

Urcite to zvladnes, ale kdybys mel problem, namaluju Ti to.

EDIT: Mimo jine jsem koupil krabicku na adapterek do zdi a relatko s civkou na ~230V. Kdyz se da do krabicky toho adapterku to rele a vyvedou tri draty od kontaktu rele, muzes bezne spinaci hodiny pouzivat tak, ze Ti z krabicky adapteru trci tri draty od kontaktu rele a muzes tim bezpecne spinat/rozpinat veci na 12V kolem akvaria. Vyhoda je v tom, ze se Ti po rozepnuti hodin sepne rozpinaci kontakt, takze muzes jednemi hodinami ridit treba i veci na noc. Nebo prave ridit elektroniku pripojenou mimo hodiny (hodiny uz vyply, ale ty jeste pul hodiny neco stmivas).

Ahoj vespolek,
potřebuji zařízení co produkuje 0-10V postupně od nuly do 10V v časovém horizontu cca 30 min. Je to vstup do regulovatelného proudového zdroje pro LED, kam se připojuje potenciometr 20kOhm. Čili by tak vyhovovalo i zařízení, které mění R 0-20kOhm. Nerad bych něco složitého, spíš vtipně vymyšlený RC člen. Rád bych rozedníval a večer zapadal slunce. Moc děkuji.

To jsme se asi ne uplne pochopili, ne elektricky, ale co jsem tim myslel.

Rekneme, ze PWM periferii v MCU taktuji na 20MHz, tedy jeji citac bezi na teto frekvenci. Reknu si, ze citac bude pocitat od 0 do 65534, protoze pro hodnotu 65535 (plnych 16bit) chci plny jas. A vysledna frekvence PWM je pak rekneme 305Hz, coz je OK, a to vysoke taktovani mi prave umozni to velice jemne rozliseni, aby to stmivani bylo pro oko co nejplynulejsi, abych ty skoky mezi sousednimi urovnemi jasu nebyl schopen okem poznat.

Takze ve vysledku se myslim na tech frekvencich te vystupni PWM krasne shodneme .

Děkuji pánové za váš zájem, jsem vám vděčný
Chtěl bych se taky zeptat, jestli by někdo byl ochoten v budoucnu přečíst si moji práci a oponovat. V první části se věnuju teorii ohledně akvaristiky a fungování akvária obecně, a protože to je moje hobby a ne profese, rád bych aby si to přečetl někdo fundovaný, jeslti tam nepíšu úplné nesmysly

neboj se, bral jsem to jen jako pokus samozřejmě že v reálu to udělám na frekvencích o řád vyšších ...

Designer napsal: U lepsich MCU muze taktovani PWM bezet klidne i na radove desitkach MHz a pak je snadne vygenerovat pro LED klidne i 16b rozliseni (stupnu jasu)
Práve pri LED by som bol s takými vysokými frekvenciami v amatérskych podmienkach opatrný. On totiž RC obvod vedenia môže ľahko zvýšiť napätie, a teda i prúd. Nemusia hneď zhorieť, dokonca to nemusí ani ovplyvniť životnosť, ak je s tým rátané pri návrhu. Ak to však do návrhu nie je započítané a chýba aj výkonová rezerva, tak môže nastať problém. Pri frekvenciách v stovkách kHz (a menej) to je jedno.

Hmm, kedysi na škole sme takéto srandy merali i rátali (hoci až pre GHz), ale to už je fakt veľmi dávno. Už by som si netrúfol.

Take nevidim duvod chodit na nejakych 40Hz. Kdyby se reklo 400Hz, tak ani nepipnu.

Si to zkus nějakým odrazem přes sklo. A také periferním viděním. To bývá horší ... Také mysli na nebohé ryby. Sice nevím, jak zrovna ony na tom jsou, ale zvířata mají obecně jiné vnímání, než lidé. Těžko říci, jestli jsou na tom hůř, nebo lépe. Ale skoro bych řekl, že lépe ... nejenom, že mají výhled do většího úhlu, ale určitě mají i jiné vnímání už jenom proto, že žijí pod vodou.

Fakt bych ty nízké frekvence nedělal.

Tak jsem to zkoušel, udělal jsem si PWM se střídou 50:50 a hranice, kdy jse mvnímal blikání byla cca 40Hz, výše mi už splinulo v nepřerušované svícení ...

A ta frekvence PWM teoreticky se může blížit až k taktovací frekvenci CPU, co se týče směrem dolů, dá se to zrealizovat až skoro k nule xD

slavko napsal:PWM určite nebeží na frekvencii procesora. Teoretické maximum je frekv. procesora / počet stupňov regulácie.

Doplnim to. PWM se generuje tak, ze bezi nejaky citac, ktery bezi do nejake hodnoty a pak zase od pocatku. Existuji i MCU, ktere to delaji opacne, ten citac bezi dolu. Protoze je ten citac taktovan frekvenci jadra, nebo nejakym jeho podilem, pripadne ma vlastni oscilator, pise se o nem vetsinou jako o timeru, casovaci.

Pak uz se jen stanovi hodnota, kde bude timer (nekde zase znaceny primo jako PWM periferie) preklapet vystup. Pretecenim timeru tedy vystup nahodi (u mnoha MCU se da zvolit do kolika pocita), po dosazeni zadane hodnoty jej shodi. Frekvence samotne PWM je tedy vzdy nizsi nez taktovaci frekvence toho, co ji produkuje.

U lepsich MCU muze taktovani PWM bezet klidne i na radove desitkach MHz a pak je snadne vygenerovat pro LED klidne i 16b rozliseni (stupnu jasu) na prijatelne frekvenci vysledne PWM. Vyhodu to ma predevsim v tom, ze kdyz se rozsveci, neni mezi prvnimi hodnotami prilis velky skok, rozsveceni je plynulejsi. Kdyz se podivate na ceny levnych 32bit MCU, treba zde: cz.farnell.com/… , asi kazdemu rychle dojde, ze i kdyz jde o jednoduchou ulohu a ten MCU se v tom bude vylozene flakat, neni zadny duvod jej nepouzit, specialne pokud nejde o vyrobu velke serie s velkym tlakem na cenu.

Pokud chce nekdo s MCU zacit, mohu jen doporucit toto:
cz.farnell.com/…
Je to vsechno co clovek potrebuje mimo PC a USB kabelu k tomu, aby mohl zacit. Prostredi je sice omezeno na 128kB vysledneho kodu, ale to uz je zde opravdu velka aplikace, a navic, tyhle male MCU ani tolik pameti nemivaji, takze omezeni vlastne ani zadne neni. Pochybuji, ze lze s 32bit MCU zacit tak pohodlne jako zde za mene penez (bavime se o zhruba 500Kc vcetne dopravy az na stul).

sasula napsal: Pwm jede vetsinou na frekvenci cipu. Takze u atmelu to je 16MHz. Na 50Hz by to nebylo pwm ale stroboskop.
PWM určite nebeží na frekvencii procesora. Teoretické maximum je frekv. procesora / počet stupňov regulácie.

V závislosti od toho, čo (a čím) je regulované, sa frekvencia pohybuje väčšinou v jednotkách až stovkách kHz. Nízka frekvencia pri svetle môže spôsoviť spomenuté blikanie (tiež ho dokážem vnímať), pri motoroch napríklad zase znížený výkon (sila). Na svetlo by však mohlo pohodle stačiť cca 100 Hz, ale išiel by som vyššie, spínať 1 kHz dnes nie je problém. Príliš vysoká frekvencia môže zase narážať na problémy so spínacími obvodmi i vedením - tu treba pamätať na to, že pravoúhly signál generuje fourierove frekvencie, ktoré sú 2násobkami pôvodnej. Potom už vstupuje do hry aj kapacita vedenia, ktorá dokáže signál PWM vyhladiť podobne, ako filtračný kondenzátor zdroja.

Frekvence PWM se u svetel voli tak, aby to oko nevidelo, u filmu a pri foceni radeji vyrazne vice, ale zase ne nesmyslne moc, protoze to co to bude spinat se pri vyssich frekvencich vice hreje. Je to proto, ze sepnuti a rozepnuti muze byt hodne rychle, ale vzdycky nejaky cas trva, a tak pri tom spinani a rozpinani se spinaci prvek ohriva vykonovou ztratou na nem.

Takze me doporuceni je, takova frekvence PWM, aby to nevadilo ani nejkratsim pouzivanym casum pri foceni, ale ne zbytecne moc vysoka.

Už dlho neprogramujem jednočipáky, ale nemyslím si, že by frekvencia "blikania" PWM bola totožná s frekvenciou procesora. Mala by závisieť od frekvencie časovača (F) a musí to byť nejaký jej podiel, aby boli možné aj nejaké úrovne - hoci len pre 3 stavy = 2 úrovne svetla: nič (00) / polovica (01) / naplno (11) by to bolo F/2. Napr. pri F/4 by už bolo možné mať 4 úrovne: 0000 0001 0101 0111 1111, čo by mohlo stačiť, teda ak by bol časovať na 1 MHz (už si naozaj nespomínam, či je to reálna hodnota, ale asi áno), "blikanie" by bolo (v najhorších 2 prípadoch) na 200 kHz, čo bohate postačuje, v pohode by sa dalo ísť aj na podstatne viac úrovní. Tých 50 Hz by bolo dosť zlých, človek vníma zhruba do 80 Hz, ale stroboskopický efekt badať aj o čosi vyššie, ak je malá zotrvačnosť zdroja svetla.

Veľa bežných LED svietidiel (žiarovky E14 / E27) naozaj bliká na 50 Hz - väčšina ľudí to nepozoruje, kým im nepredvediem, mne to vadí a čo sa týka zvierat - neviem, ale radšej dávam neblikajúce.

pravda, ta frekvence je volitelná, udělám to teda na větší frekvenci

Pwm jede vetsinou na frekvenci cipu. Takze u atmelu to je 16MHz. Na 50Hz by to nebylo pwm ale stroboskop.

50Hz je strašně málo. Víš jak blikají obyčejné zářivky? Ono se to už moc nevidí, ale je to děs. A teď si představ, že zářivka má o dost větší setrvačnost, na rozdíl od LED. Bude to šílený stroboskop.

Ale jak na to ti já neporadím ... Snad jenom, že na spektrum to vliv mít nebude. Z LED to poleze furt stejné.

Zdravím,

mám v plánu udělat do svého osvětlovacího krytu sekundární osvětlovací okruh, tvořený led páskem, za učelem vytvoření efektu východu západu slunce. Chtěl jsem se vás jenom zeptat, jestli to nemůže rybám nějak uškodit, když ty ledky budu řídit PWM modulací, tzn třeba se základní frekvencí 50Hz, tzn že ty ledky budou takříkajíc blikat. Nevadí to? A co vyzařované spektrum, nemůže to nějak uškodit ?

děkuji za vaše cenné náory
Slávek

220V, ale dělaj se i na 12V.

Tohle je pro mě asi hodně drahé řešení no přípostné řešení by bylo do 1000 kč asi se vším všudy. Nejvíc by mi vyhovoval ventil s přístupnými svorkami a popisem jaké napětí na to mám připojovat aby se sepl ...

nejdražší komponenta je samotná láhev, záleží za kolik ji seženeš, ale v plnírnách ti neoficiálně prodaj 2,5 kg za cca 600-1000,- Kč. Redukčák na aukru za 500-700, zpětnej ventil od 20,- dobrej Cammozzi cca 250, jehlák kvalitní Cammozi 350,, elmag ventil - kterým to celý pouštíš - jsou celkem všechny dobrý - já mám zkušenost s tímhle:
www.aquario.cz/…
a je i nejlevnější (potřebuješ ho na spínanej výstup z tvého automatu z pH modulu, no a počítadlo bublinek cca do 250,- Kč (dá se vyrobit z dětské odsávačky hlenů za 20,- Kč) a pak difuzor. Nejlepší je externí na hadici od vnějšího filtru UP Aqua D508
www.aquario.cz/…
ale někde jsem ho viděl i levněji. Celkem kolem 3000,-.
Ale je k tomu téma, tady nám to správce brzy vypne.

Takže říkáš, CO2 lahev, nakoli ktohle řešení přijde ?

Jenže jeden z vás mluví o dispenzoru, druhý o atomizéru a třetí o difuzoru. Hlavně, že se domluvíte

Ano bublám z kvasnic přes difusor a běží to krásně.

kvasničák ti ale nikdy konstantně nepojede. Reakce je nejdříve silná a postupně slábne a navíc je závislá na teplotě. Takže u těchto systémů nějakej jinej systém nemá smysl. Když to třeba na noc zavřeš, tak to buchne. Jedině to někam převádět do jiné nádoby, ale to je víc práce než užitku. Standartně se elmag. ventilem uzavírá co2 z tlakové láhve když klesne pH pod určitou mez, či v noci spínacími hodinami.

Jo díky moc, mám v plánu u toho svého systému na hadičku umístit ventilek, který budu ovládat tím svým systémem ... takže by to mělo být plně pod mojí kontrolou takže si budu moci naprogramovat i dopředu profily "vypouštění" CO2

jj vím že je to offtopic, ale bylo to pro mě výhodnější, mít věci týkající se mého projektu na jednom místě.

Díky
Slávek

Kvasničák keramickou patronu neprofoukne. Použij lipové dřívko, či vzduchovací kamínek a nebo - a to je nejbezpečnější - tzv. "žebřík"
www.aquario.cz/…
když se ti to nepodaří někdy zregulovat, tak při klasickém difúzoru to narvěš všechno do akva a otrávíš ryby, kdežto u žebříku se bublinky spojí v jednu velkou a ta unikne rychle k hladině. A navíc nepotřebuješ u žebříku ještě počítadlo bublinek.

Přesně tak, co nejníže ke dnu.

P.S. Jsme mimo téma.

Super díky, myslíš si, že petka s kvasnicema udělá dostatečný tlak, aby ten difuzér fungoval ? Nebo bych musel šáhnout po CO2 lahvi ?

A ještě mě napadlo, kam je nejvhodnější difuzer umístit, třeba pod proud od filtru?

když budeš rostlinkám přidávat co2, odmění se tí právě tím kyslíkem, čili druhá hadička netřeba
Difúzerů je hodně druhů, tady je asi největší výběr:
www.aquario.cz/…

Zdravím,

aktuálně řeším následující:
budu předělávat to velké akvárium, a budu do dna zabudovávat dvojici hadiček pro pozdější využití např možnost vzduchování a CO2

- Nevíte kde sehnat nějaký dispenzor na to CO2?
- Je dobré mít i dispenzor na ten vzduch ?

díky

Myslím, že na takto položenú otázku je ťažké odpovedať. Nastaviť jednoduchý web server v podstate nie je problém. Problém nastáva, keď je potrebné tento server zabezpečiť (a teraz nemyslím heslom, ale pred napadnutím). Sám by som sa do poskytovania webhostingu asi nepustil. Najlepší začiatok (pre používateľa Windows) je VirtualBox + Linux. Mimochodom, popisujem aj emuláciu Raspberry Pi v QEMU ( slavino.sk/… ), len netuším, či QEMU funguje aj vo Windows.

HTML je triviálny značkovací jazyk, no treba sa ho i tak naučiť, tak ako všetko ostatné Avšak, pri snahe o interaktivitu je potrebné zvoliť nejaký programovací jazyk. K C-čku má asi najbližšie PHP. Sám som zvolil cestu *CGI a skripty Python + BASH, ale stále som vo fáze zvažovania (presnejšie, vo fáze prípravy krabičky). Treba si však pamätať (ak Vás to v škole nenaučili), programovací jazyk nie je náboženstvo, ale nástroj. A ako každý nástroj, i programovací jazyk je na niečo vhodnejší viac a na iné menej. Dôležitejší ako jazyk, je správne napísaný program (algoritmus). Faktom však ostáva, že učiť sa používať nový jazyk kvôli jednorázovému projektu je zbytočné...

Re: Mrakoplash: dík, opravené

pěkné mým plánem je udělat tam server s www stránkou se zaheslovaným přístupem a zde nastavování/vyčítání parametrů Takže říkáte žer to není složité jo ?

Já ale bohužel nemám zkušenosti s děláním webovek, nastavování serveru, síťařinou snad jedinkrát jsem jen dělal nějaký web podle šablon v HTML ... myslíte že se to dá naučit jo ?

A jinak asi budu hodně programovat v Cčku ... ve škole to do nás hodně nalili i C++ takže s tím mám clekem dost zkušeností

sieť a web bez problémov. S kamerou nepomôžem. Pri tom webe pozor, MySQL je u mňa pomalé ako prasa a SD kartou to nie je. Ak chcete vidieť statický web (čisté HTML generované Pythonom), tak mám testovaciu stránku na raspi.slavino.sk - stránka nemá s riadením akvárka nič spoločné. Beží to na NginX a RasPi mám doma na stole...

Raspberry taky plánuju ... ale až budu realizovat ten přístup k síti, webovej server, kameru atp ... Dobře že vím že s tím děláš, možná se někdy optám na nějakou tu radu

Sám pracujem na niečom podobnom, len som si postavil trochu iné ciele. Ako hlavný cieľ mám dlhodobé monitorovanie základných parametrov, vrátane zobrazovania histórie, plus nejaká prostá automatizácia.

Na rozdiel od väčšiny podobne zameraných projektov som nezvolil mikroradič, ale minipočítač - Raspberry Pi s Linuxom. Pretože k C-čku cítim (ničím neodôvodnený) odpor, zvolil som Python. Horšie je, že pri mojom tempe to potrvá ešte veľa mesiacov - no ja sa neponáhľam

Díky za reakce

Odvahu mám, a teď i optimismus. Dřív jsem si stanovoval obrovské cíle, ale ted jsem to právě osekal na základ, který chci zpracovat kvalitně a vzhledem k tomu, že už mám nějaké zkušenosti právě s Atmelem, tak to vidím poměrně reálně

No co se týče arduina, vím že to asi je fajn věc, jenomže po mě škola bude požadovat embedded řešení, tedy vyrobit si desku osadit. I když je pravda že stavebnice je v tomto případě vhodná, vzhledem k častým modifikacím, které tam proběhnou a budou probíhat. Asi škole v tomto vyhovím (budu muset). ale udělám zatím ten základ i s deskou tak, aby mě později netrápilo desku vyhodit a udělat to znova s dalšími funkcemi, popř. vyvést výsupy na piny a zbytek dolepovat ve formě modulů.
V zásadě se mi tento projekt líbí taky právě proto, že tam bude hodně co zlepšovat a přidávat, takže tak nějak počítám že na magisterském projektu atmel spojím seriovou linkou s nějakým modulem typu raspberry, ten pasuju do role mastera a ten bude vykonávat všechny ty pokročilé funkce

V současnosti se tedy budu věnovat studiu, protožze vím, že toho ještě hodně nevím.
Zatím budu pracovat na tom stanovení konečných požadavků na tu regulaci a ostatní parametry, teprve potom se budu moci posunout dál

s pozdravem
Slávek

Inspirace:
pmdd.mrp-cz.com/…
články:
Stavba chytrého akvarijního krytu: díl 1: Co vlastně od krytu chci
Stavba chytrého akvarijního krytu: díl 2: Analýza požadavků
Stavba chytrého akvarijního krytu: díl 3: Co budu potřebovat - rozpočet
Stavba chytrého akvarijního krytu: díl 4: Mikrokontrolér
Je to sice něco trochu jiného, ale jako inspirace by mohla pomoct.
PS:Fandím.

Na ATMEGA hod bobek. Za 600Kc (bez DPH) muzes mit 120MHz 32 bit i s vyvojovym prostredim pro C (LPCXPRESSO omezene do 128kB) a JTAGem v cene:
cz.farnell.com/…
Do toho se musis vejit, i kdybys nechtel .

Ta deska se sklada ze dvou pulek, JTAG a deska s MCU. Kdyz ji rozriznes, JTAG Ti zustane i pro volne kupovane LPC MCU a desku muzes dat do aplikace, jen ji osadis piny a mas modul. Existuje spousta verzi, v cene i kolem 400Kc: cz.farnell.com/…
Farnell Ti ji doda do druheho dne od objednani, az na stul, platba v Kc bez jakychkoli dalsich obstrukci. Ze skladu v Anglii do druheho dne, coz vetsina firem nezvlada ani po CZ.

Mrkni sem:
cz.farnell.com/…
a rychle pochopis, ze ATMEGA je uz jen strelivo do praku, protoze se ten osmibit proti dvaatricetibitu absolutne nevyplati, pro rozsahlejsi ulohy pak absolutne nevyplati.

LPCXPRESSO nainstalujes a programujes, pripichnes dodanou desku do USB a zkousis, debugujes, vidis vsechno co delas a jak delas. Snazsi cesta k vysledku za tyhle penize snad ani neni! A kupodivu to funguje, a dobre funguje.

Pravoverny Ceckar (a nerku-li sproste slovo "asemblerista"), si nad pojmem ARDUINO uplyvne, protoze mrsit Cecko muze snad jedine barbar... Korektnejsi je rict, ze je fajn pro lidi, kteri jen neco rychle potrebuji, a nechteji se tomu moc venovat, ale pro profika, kterym se stanes, to fakt neni nic, cim by se mel zabyvat. Tolik k radam ohledne ARDUINO.

AVR trapit i malinko vetsi aplikaci je ulet, dnes uz dost velky, protoze nejdrazsi je dnes prace, ceny MCU jsou nizke, osmibit se nevyplati, a co se tyce nejakych konkretnich jader, ARM (Cortex) najdes vsude mozne, stal se svetovym standardem licencovanym mnoha vyrobci. Mnohokrate se s ARM v ruzne podobe v zivote jeste setkas, a je lepsi je pouzivat, nez hoblovat vecne osmibity a divat se, jak umi jini .

to vlákno je tady

rybicky.net/forum/17694

Jestli tomu tedy rozumim vse od zakladu si chces postavit sam? Ne ze bych tomu neveril ale je to tedy hodne velka odvaha.Ono jen nejak rozumne sestavit arduino je narocny ((a ne levny)A pouzit nejaky hotovy plc o tom radsi ani nemluvim).To vlakto o arduinu tez doporucuju tam uz je to skoro vse popsany.Od stmivani po mereni ph a spinani Co2.

zkus si procist vlakno o arduinu (arduino) i na netu je toho spousty. kvuli rozbresku a soumraku jsem si daval nad akvarko ledky. PWM krasa. kondik - rychle ale ne blik a jedem...

doporucuju to stavet na nejake vyvojove desce typu arduino k tomu se krasne pripojuji periferie a programovani jde celkem rychle. dokonce i ten web server na tom spustis, ukladani na SD kartu, displaye i tlacitka...

Rozpočet nechávám otevřený ... budu to stavět na ukontroleru. Na nějaké atmeze, budu u toho mít 4řádkový display. Zatím je to hodně ve fázi úvah a stanovuju si parametry těch veličin co budu řešit (teplota, osvit, budu udržovat RTC). Potom si stanovím s jakou přesností jednotlivé ukony budu řešit. Podle toho budu moci vybrat součástky a sestavit komponenty atd atd ...

S tím rozpočtem, snažím se to udělat za málo peněz hodně muziky ...

Ahoj.Mohu se zeptat jaky je rozpocet?Bude nejaka centralni ridici jednotka (plc) nebo bude vse samostatne?

Minimálně dvojitý se dělají určitě.

No tak průměrně jsem viděl cenu tak 1000 no ... to je vcelku investice, když mám tři zářivky a ke každé bych to vlastně potřeboval zvlášť ne ?

Kdyz budes mit stesti, videl jsem stmivatelny predradnik i za 700Kc. Bezne cekej cenu kolem tisicovky (+/-), do 1500Kc poridis snadno.

Ber to jen jako napady, kdyz uz jsi s tim prisel. Zase si tu praci nemuzes pro ucel skoly predimenzovat, tady opravdu plati radeji mene, ale lepe.

Cenu ti neřeknu, ale stmívatelné předřadníky zase taková raketa nejsou.

Úplně plynulá regulace to asi nebude, ale co tak pozoruji moje stmívání, je to na oko plynulé dost.

Automatický leštič skla by se mi hodil Robosnail ...
Slav3k napsal: ... tu už jsem dělal v rámci předmětu robotika

Díky,

co se týče té regulace, tak tam mám docela jasno. Jsem na oboru automatizační a měřící technika a tak nějak se odemně očekává precizní PSD regulace ... tedy Topítko spínané SSD relém, regulace výkonu PWM 0-100%. Zpětná vazba a řídící PSD algoritmus.

Co se týče osvětlení ... aktuálně tam mám vlastnoručně vyrobený kryt s klasickými zářivkami, i jakýmisi předřadníky a mým záměrem bylo tak nějak využít materiál který už mám. Samozřejmě jak píšeš možnost stmívat rovnou ten "primární okruh" by bylo skvělé, jenomže pokud vím (problematikou regulace výkonu zářivek jsem se nikdy nezabýval) tak regulace výkonu zářivky je problematická věc ... Kolik si myslíš že by to řešení stálo ?

Krmnou jednotku na vločkové krmivo už mám rozvrhnutou a jen ji budu dolaďovat ... tu už jsem dělal v rámci předmětu robotika

Řízení světel: nejenom možnost nastavit interval rozbřesku a soumraku (křivky), ale i možnost řídit intenzitu prostředního (plného) intervalu.
Zajímavou vlastností (on to už někdo dělá ... nevzpomenu si kdo) je ovlivňovat to i na základě roční doby - např. v létě lze svítit méně, protože přeci jenom denního světla je podstatně více. Případně kompletní simulace ročních období (a když už - tak i období dešťů).

Volně použitelných výstupů bude vždy málo Ať už zmiňované CO2, nebo soustava hnojících čerpadel, či větráků.

Teploměry lze od fy Dallas - 1-Wire sběrnice (DS18B20), jsou kalibrované na půl stupně a výstup je digitální. Bude s tím méně práce. Nemluvě o tom, že lze jednoduše použít těch teploměrů poměrně velké množství.

Komunikaci doufám uvažuješ ethernet a ne nějaké jiné sběsilosti.