Jakymkoli zvysenim styku vody s okolnim vzduchem (tedy i vzduchovanim) zlepsis difuzi vzduchu do vody, takze tim dosahujes stavu, jako by ve vode nebyly ryby ani rostliny, proste nic, jako by samotna (jinak nicim neovlivnena) voda stala za pristupu vzduchu, proste se hladiny plynu ve vode srovnaji na urovne, jak jsou schopny do vody difundovat (coz ma souvislost s dalsimi parametry vody, protoze voda neni nikdy uplne cista voda, akvarijni uz vubec ne, ma nejakou teplotu, a take je to dano tlakem).
Takze si predstav, ze mas v akvariu hodne ryb a zadne rostliny. Zvyseni difuze je pak velice zadouci, protoze ryby vydychavaji kyslik, meni ho na CO2, a pokud difuzi nezrychlis (nezvysis stycnou plochou), ryby se v takto prerybnenem akvariu udusi. Dalsi kyslik se do vody dostane jen tou difuzi, a CO2 z vody tim stejnym zpusobem.
Na druhou stranu mas akvarium, kde jsou ryby i rostliny ve vhodnem mnozstvi, CO2 je malo, protoze to co vyprodukuji ryby rostliny rady spotrebuji, nijak CO2 nedodavas, a jak zacnes vzduchovat, podil CO2 v atmosfere je mizivy, takze jej vlastne z vody odvadis tou difuzi, snizujes jeho mnozstvi ve vode a rostliny by ho pritom tak rady.
Muzes mit ale i akvarium, kde jsou jen rostliny v hojnem mnozstvi a temer zadny zdroj CO2. Pak i vzduchovani vylepsi mnozstvi CO2 ve vode, protoze jej rostliny spotrebuji a novy CO2 se do ni dostane jen difuzi ze vzduchu, kterou vzduchovanim vylepsis. Samotna difuze pres klidnou hladinu je dosti pomaly jev.
Asi to nemusim rozebirat dal, tu logiku veci jsem snad naznacil dostatecne
.