Povolení chovu určitých druhů ryb

invaznidruhy.nature.cz/…

ekolist.cz/…

To nikdo neví a věřím, že ani vědět nechce, protože takový konec akvaristiky bychom si asi nepřáli. Návrat do přírody je pochopitelně nemožný, o ten snad ani šílený ochranář zvířat usilovat nechce Ale je pravda, že lidová tvořivost zákonodárců je bezbřehá... Nicméně se mi na to nechce vůbec myslet.

Vlasto Arowany jihoamerický cites nejsou,Cites jsou Baramudi malasijský ikdyž u nás je to taky arowana ale aijská.Je v nich docela rozdíl.Čipují jak píšeš a cca ve třech týdnech se za přítomnosti veterináře a počítají a zapisují počty a víc se jich neočipuje ,než se jich spočítalo.Byl na to pěkný odkaz na video , buď tady ,nebo na akvaristovi.

První informace o těch pozitivních seznamech mi kamarád říkal někdy kolem roku 1985. Jenom by mně zajímala jedna věc. Pokud dojde k uzákonění zákazu chovu divokých živočichů, co bude s těmi zvířaty, která už v zajetí jsou? Ta se nechají utratit, nebo se povezou zpátky do přírody? A kdo zaplatí určení a dopravu zpátky na lokalitu, odkud konkrétní zvíře pochází? Aby nedocházelo k nežádoucímu křížení populací? Myslím si že taková snaha je nereálná, protože náklady na vrácení všech zvířat, ryb i rostlin do přírody by byly astronomické.

Sice to letí , ale snaha o zavedení pozitivních seznamů akvarijních ryb v Německu ještě ani takhle stará není, to bylo aktuální hlavně na začátku 90. let. Nejsem si ale už jistý, jak moc se to tehdy týkalo i jiných skupin organismů kromě ryb. Tentokrát se to týká všech a na milost by měla být vzata pouze domestikovaná zvířata...

Nevím, jaké dva papíry máte konkrétně na mysli, nicméně ouklejky pruhované se netýká ani CITES, ani seznam druhů vyžadujících zvláštní péči, neb ani na jednom z těchto seznamů není. Je to ale náš domácí druh, který je naší legislativou zařazen mezi silně ohrožené druhy živočichů, což je jedna z kategorií "zvláště chráněných živočichů" podle Zákona na ochranu přírody a krajiny (to je zase jiný zákon). V něm se v §50 píše, že tyto zvláště chráněné živočichy je "zakázáno držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje neboi výměny". Takže ouklejku pruhovanou bez porušení zákona chovat nemůžete.

S ohledem na to, že tento druh je veden jako celoročně chráněný a je silně ohrožený, oficiální chov by byl povolen asi jenom nějaké přírodovědné instituci za účelem vědeckého výzkumu.

Ten návrh o zákazu chovu divokých zvířat není nic nového. Je to asi třicet let, kdy se podobně orientovaná skupina snažila o uzákonění takzvaných pozitivních seznamů. Ty obsahovaly druhy zvířat,jejichž chov by byl povolen a mimo jiné, obsahoval asi 33 druhů ryb. Ostatní by nebylo povoleno chovat. Pecka, co?

No a co kdybych si tak přál mít ouklejky pruhované? Zase by mi stačily ty dva papíry?

CITES je mezinárodní úmluva, zařazování a vyřazování jednotlivých druhů v přílohách schvaluje zasedání zástupců všech členských zemí, úmluva se týká ohrožených (tj. vzácných) druhů. Váš návrh by se týkal českého zákona na ochranu zvířat proti týrání, z něhož vychází i vyhláška o stanovení druhů zvířat vyžadujících zvláštní péči. Osobně bych ale džina z láhve rozhodně nevypouštěl, ono stačí, co napadne úředníky a některé tzv. ochránce zvířat. Nejsem si jist, jak moc je u nás třeba známo, že v německém parlamentu leží návrh radikálních "zelených" skupin na zákaz chovu všech divokých druhů zvířat... Nemyslím, že by měl šanci projít, ale o něčem to svědčí...

Začal jsem psát ve chvíli, kdy tu byly první tři příspěvky, tedy před 19:25 Než jsem to dopsal, tak se debata maličko posunula jinam, ale myslím, že neuškodí to sem vložit i teď:
Tomas Enderson správně vymezil dvě oblasti, v nichž se u nás objevují „nějaké papíry“, nicméně jinak se to v jeho odpovědi hemží spoustou nepřesností. Už od roku 2008 se u nás nepoužívá dřívější označení „nebezpečné druhy zvířat“, zákon hovoří o „zvířatech vyžadujících zvláštní péči“. V seznamu druhů takových zvířat žádné ryby nejsou, takže u nás je to v tomto směru jednoduché. V některých zemích však určitá taková omezení v chovu vodních živočichů již existují, ne vždy se týkají jen ryb, někdy jde i o vodní želvy nebo třeba raky. Omezení jsou na té úrovni, že chov určitých druhů je zakázán – jde o druhy, které při náhodném „úniku“ do volné přírody mohou být nebezpečné zejména místním ekosystémům a ohrozit přirozeně se vyskytující domácí druhy.
V případě ohrožených druhů se „papírování“ týká těch druhů, které jsou vyjmenovány v přílohách tzv. úmluvy CITES neboli Washingtonské konvence. Při tom je třeba upozornit, že v EU platí přílohy A–D (CITES má přílohy I–III), které obsahují o něco více druhů než vlastní přílohy I–III a trochu jinak je třídí do kategorií. V těchto přílohách už nějaké ryby a paryby jsou, akvaristicky nejznámější jsou ve sladkovodní akvaristice baramundi malajský (Scleropages formosus – příloha A), v mořské všichni koníčci (Hippocampus sp. – příloha B). S termínem „arowana“ je třeba zacházet opatrně, v příloze CITES je baramundi, čili tzv. asijská arowana, zatímco vlastní arowany (jihoamerické ryby rodu Osteoglossum) v příloze nejsou. „Papíry“ jsou nejrůznějšího typu – doklad prokazující původ, registrační list, záznamy o obchodu, záznamy o chovu…, ryby mají oproti jiným skupinám obratlovců určité „úlevy“, nevztahuje se na ně povinnost registrace, u druhů z přílohy B se nemusí vést písemné záznamy o obchodu ani o chovu, u druhů z Přílohy A se nemusí vést písemné záznamy o chovu, pokud chová chovatel maximálně jeden exemplář určité druhu. Podrobné informace o problematice CITES jsou na internetových stránkách MŽP, AOPK a ČIŽP.
Jaroslav Hofmann

Arowany jsou čipovány a každá má svůj certifikát. Protože se čipují až ve velikosti 10cm, menší se legálně nedá koupit.

Všichni krokodýli tam jsou.

Taky jsem to myslel v tom smyslu, jestli byste ocenily, kdyby nějaké chované druhy ryb a jiných živočichů nově spadaly do evidence CITES. Třeba kdo chce chovat piraně, nebo bojovnice, mečovky....... Prostě ryby, které by si to podle vás něčím zasloužili. Byť svojí ohrožeností, nebo speciálníma nárokama chovu. Že by třeba chovatel každoročně musel dokazovat, že ryby chová v důstojných podmínkách.

To není o přelezení k sousedům. To je o tom, že k chovateli perutýna přijde návštěva s malým děckem a to si v nestřeženém okamžiku bude chtít pohladit pestrou rybičku. A je zaděláno na průser.

Právě že tohle je k tématu. Mimo mísu jsou soudruzi úředníci. Ale nebudeme si kazit hezký večer, že?

No tahle debata není na téma inteligence státního ouředníka, ale jen na téma jak je to s chovem a různejma povoleníma. To, že ty vyhlášky jsou paskvil, je dost pravděpodobné, jelikož mi ukažte kolik našich zákonů není kompromisem, mezi lobisty a potřebami zákonodárců. Ale to jsem už fakt hodně mimo mísu pardon téma.

Martin Honzejk

Ono to bude spíš o tom, že perutýn těžko přeleze k sousedům, kde někoho zraní. Tudíž neohrožuje cizí osoby a proto na něj zákon nepamatuje.

A co třeba chov takových krokodýlů? Zástupce tady na webu tady máme, to se taky vztahuje do té vyhlášky? Ono mít nějakou venkovní nádrž a v ní třeba hejno piraní (asi absurdní představa, ale budiž), tak to už by se taky dalo uvažovat o nějakém povolení (viz tomasem zmiňovaný žralok).

Něco k těm nebezpečným zvířatům - ta vyhláška o chovu nebezpečných zvířat by se měla aktualizovat, protože první verze je doslova paskvil. Mimo jiné v ní jsou i ještěři, kteří v dospělosti dorůstají délky přes metr, což se, kromě jiného, vztahuje i na leguána zeleného. Naproti tomu třeba perutýni, kteří mají jedové trny v ploutvích a dokáží zabít, tam chybí. Prostě to dělali úředníci, kteří ví o přírodě ho.no.

Co se týká celkově chovu živočichů, tak jsou nutný dva druhy povolení nebo registrací. (Prostě papírů se štemplem od ouředníka.)

1. Registrace chovu ohroženého živočicha, známější pod zkratkou CITES. To je jen registrace toho, že jsi ten danej kus zvířátka, nabyl legální cestou a ne že je kupený od nějakejch pašeráků, nebo nedej bože, že sis ho sám chytil v přírodě.

2. Druhý papír od úředníků je povolení na chov nebezpečných živočichů. Tady je vždy myšleno hlavně na živočichy nebezpečné tvému okolí. To jsou ty hadi, lvi, tygři a z vodní říše mne napadá snad jen žralok. (Jo kdo ví, jestli ho měl Krejčíř registrovaného) Zase jde hlavně o zvířenu takovou, která by mohla být nebezpečná jiným. To jestli tě doma sežere tvoje rybička k večeři, je ouředníkoj skoro jedno, jediný co po tobě bude postrádat jsou tvoje daňové odvody.

Tohle je asi tak v kostce co o papírech na zvířátka vím. Je dost možné, že je ještě něco dalšího a tak poprosím ostatní, aby mne eventuálně doplnili.

Martin Honzejk

Jenom mě tak napadlo jedno téma k diskuzi bez emocí. Když člověk chce chovat hady, tak na jedovaté druhy potřebuje myslím nějaké povolení. Co si vy osobně myslíte ohledně nějakých povolení k chovu určitých druhů ryb? Ať by se jednalo třeba o nějaké kriticky ohrožené druhy (Arowana myslím podléhá nějaké evidenci ne?), nebo třeba řekněme dravé ryby, které jsou volně žijící v přírodě člověku životu nebezpečné. Ano, útěk ryby z akvária nehrozí jako v případě jedovatého chřestýše, ale i tak by mě zajímal názor vás ostatních co si o tom myslíte. Nebo už něco takového existuje pro rybičkáře?