Výška dna

Mám 6 let akvárium bez odkalování výška štěrku je 10cm dříve byly v akváriu různé vyvýšeniny. Štěrk z řeky Malše hrubost 2 - 4mm. Vše roste v pohodě až na Sagittaria subulata mi v tomto akváriu neroste. V jiných akvárií v pohodě ale tady v Bystřině ne. Všechny rostliny rostou perfektně. Vím nemám ji tam cpát když rostou jiné ale někde ve mně mi říká více hlav více ví zeptej se.

Jemný písek i substrát zkrátka sléhá, s vyšším tlakem rychleji. Baktérie přichází o kyslík a nastanou problémy. Stejně tak je problém s bohatými jílovými substráty, protože za několik let zkrátka slehnou a dojde k narušení kyslíku, tedy omezení/zániku kolonií baktérií, které se o dno starají.
Používám relativně jemný křemičitý písek roky, nesléhá. S jemným pískem to spolehlivě funguje i se zásobním substrátem, když se to umí, opět i s relativně vyšším dnem a s vyšším sloupcem vody. Odkázal bych opět na akvarijní expozici v botanické zahradě Wrocławi v Polsku, kde zásobní substrát v kombinaci s jemným křemičitým pískem používají a funguje to. Na německém foru jsou popisovány funkční, dlouhodobě udržitelné nádrže jako koncept - s frakcemi křemičitého písku 0.4-0.8mm, vč. fotografií a vysvětlení, proč jemný písek a proč pokud možno bez přemíry organických látek.
Představa, že "kořeny musí být omývány vodou s kyslíkem", je podle mého názoru mylná, pro většinu rostlin je to nefyziologický jev. Stačí se podívat, v čem a jak rostou rosliny v přírodě na původních stanovištích. V podstatě v bahně ?
Ten kyslík se i do jemného substrátu dostane, stáhnou si ho tam prosperující rostliny rostliny a difuzí.
Vysoká dna u Amana atd. a použití např. podkladové lávy-pro mne je spíš otázka, jestli to nemá pragmatický důvod - ušetřit relativně drahý pálený substrát tam, kde
je jeho použití zbytečné a nahradit ho velmi levným, použitým jako balastní "výplň".

S tím souhlasím, jen mi to přišlo po prvním přečtení jako obecný nesouhlas s vyšším dnem atd. Už si rozumíme.

Vrstva spodného hrubšieho substrátu /lávová drť/ je na začiatok overená vec ako píšeš, no záleží práve na kvalite vrchného substrátu, pretože ak sa začne rozpadať, tak prach zapchá aj lávovú drť a začiatok konca. Blato v kombinácii s rašelinou a organikou ťažko rozložiteľnou je dobrý zdroj pre hnilobné procesy a bez kyslíku sa raz urobí pár bublín a finito - ryby a aj rastliny to schytajú, preto píšem o obyčajnom íle, lebo tam aj keď nie je vzduch, nemá čo hniť a je zdrojom minerálov a mikroprvkov. Ak má na to niekto iný názor, uvítam skúsenosti. J.Ščobák by so mnou asi súhlasil a ďalší čo sypú chudú pôdu do akva.

To netvrdím, video jsem dal jako praktickou ukázku toho, jak se to má dělat. Od aditiv, zásobní substrát až po kameny, které zajistí stabilitu svahu a snesou i velice těžké kameny, včetně detailů jako jsou plastové zarážky proti přesouvání substrátu. To nemělo být vysvětlující video (viz Amano - Hannover 2012, kde to vysvětluje přímo v odpovědi na otázku), nýbrž výborná ukázka vysokého dna, svahů a stability. Nepokládal jsem za nutné přímo zdůraznit, spíš jsem to bral jako příklad, jak se to dělá, včetně členitosti. Videa, kde řeší substrát má James Findley požehnaně, včetně jím vydané literatury: www.thegreenmachineonline.com/…

P.S.: Zrovna tohle akvárium pokládám za skvost, strašně se mi líbí.

To čo popisuješ sa netýka prípadu Rybár, pretože má Aquaclay a ten nezľahne je pálený a predpokladám, že nie je až tak zanesený odpadom, ale jeho zvýšením sa mení prúdenie a spektrum baktérií vzhľadom na menej kyslíku a živín, takže tam asi jedovaté plyny nebudú až taký problém. Zmena hrúbky v tomto prípade transformuje mikroflóru v dne a tento proces asi nie je tak rýchly a aj korene sa musia prispôsobovať. Rastliny síce dodávajú koreňmi kyslík aj do dna, no ak im horná časť nedostatočne funguje ani v substráte korene nebudú dostatočne fungovať. Tento stav nesúvisí podľa mňa s tlakom, ale veľa odpadu a zlé podmienky pre dekompozíciu. Veľa odpadu vo vode môže rozkladné procesy úplne zastaviť a škodí samozrejme aj rastlinám a príjmu živín.
P.S. myslel si heterotrófne baktérie predpokladám.
To video čo si pripol, tiež nie je o tlaku /zadusení dna/,ale o stabilite kameňov a svahu. Ak by tam tie menšie nedal, tak sa mu to bude zosúvať a rozpadať.
Ešte doplním: Citujem ťa: "Stejně tak není problém vyskládat vysokou vrstvu lávové drti 20-50 mm frakce a to zasypat 10-15 cm svrchního substrátu, který nesléhá a dole u dna nebude nic dělat neplechu."
Aj to je rozdiel, keď zakladáš a keď prisypeš na zabehnuté dno novú vrstvu.

Problém představuje tlak, tedy výška vodního sloupce a samotné složení dna. Pro příklad 80 cm akvárium s 20-40 výškou dna dokáží bez sebemenšího problému dlouhodobě fungovat se zdravými dekompozičními procesy s prosperujícími heterofóbními baktériemi, které jsou závislé na přístupu kyslíku. Je potřeba použít hrubší a větší materiál např.: kameny kombinované s ADA PowerSand L (+ aditiva k rychlejšímu nastartování baktérií) funguje spolehlivě po celém světě, i ty největší akvária založené Takashim Amanem fungují na stejném principu dna, kdy základ tvoří vysoké vrstvy kamenů se zásobním substrátem. Naproti při stejné výšce s použitím PowerSand S to fungovat zkrátka nebude a dojde k hromadění kalových plynů, sirovodíku a úniky do vody. Uhnívání kořenů, otrava ryb ... v plné parádě. Stejně tak není problém vyskládat vysokou vrstvu lávové drti 20-50 mm frakce a to zasypat 10-15 cm svrchního substrátu, který nesléhá a dole u dna nebude nic dělat neplechu.

Jemný písek i substrát zkrátka sléhá, s vyšším tlakem rychleji. Baktérie přichází o kyslík a nastanou problémy. Stejně tak je problém s bohatými jílovými substráty, protože za několik let zkrátka slehnou a dojde k narušení kyslíku, tedy omezení/zániku kolonií baktérií, které se o dno starají. Kousek vedle mám případ Platium Soil po třech letech s 15 cm vrstvou, kořeny uhnilé, substrát slehlý a polovina ryb je v pánu, díky nahromaděným kalovým plynům a dalšímu toxickému bordelu.

Skvěle je to vysvětlené v celém nesestříhaném workshopu a především dotazy: Takashi Amano - Hannover 2012 a troufám si tvrdit, šlo slova TA a jeho dlouhověké funkční realizace si jen tak nikdo zpochybnit nedovolí.

Pro příklad, jak se to dělá ve větší výšce: youtu.be/…

Samotná výška není problém, spíš frakce a nevhodné složení podkladového substrátu.

Môj názor je taký, že navýšením dna sa zhoršili podmienky v spodnej pôvodnej vrstve a korene rastlín v nej to schytali, ale čo bolo presnou príčinou je ťažko odhadnúť, no akvárko na tvojej fotke je v biednom stave. Keď si vrstvu odobral a znížil hrúbku tak to do dna začalo viac prúdiť a zmenili sa aj pomery v dne a mohlo tým pádom nastať zlepšenie. Ak nechceš hnojiť, bolo by dobré poznať parametre vstupnej vody a podľa nej nastaviť množstvo a periódu výmen vody. Nahromadením org. látok sa ti znižuje kyslík v akváriu a spomaľujú biologické procesy, tu ti ani pridávanie CO2 a hnojenie nepomôže. Ak budeš mať málo dusíku na vstupe tak vzhľadom na slušné zarybnenie a zhoršený rast rastlín, budeš musieť meniť viac /častejšie /vodu, aj výmenou vody dodáš živiny, preto je údaj o vstupnej vode dôležitý. Takto chápem súvislosť rozdielu výšky dna a rastu rastlín. Mala som v akváriách rôzne výšky dna aj svah a rozdiel bol aj viac ako 5 cm, no pri nahromadení odpadu v hrubších vrstvách dochádza práve k tým negatívnym stavom hromadenia toxických látok, ktoré len málo kto odkaluje alebo sú zle dostupné a tam môže byť neskôr problém. Domnievam sa že obyčajné íly v celkom spodnej vrstve sú oveľa bezpečnejšie z dlhodobého hľadiska ako íly obsahujúce veľa organickej zložky, ktorá je často zle rozložiteľná a môže robiť problémy.

Přestalo to růst 10cm dna, kdy jsem přestal hnojit vysadí co2 a pouze jelo čerpadlo s molitanem . Ale nejsem to názoru , že když to nejde ,tak se nato vykašlu .

Mal by si aktulizovať nádrž svojho profilu, aby bolo jasné za akých podmienok ju prevádzkuješ a dať foto kedy to rástlo a kedy pri zmene podmienok /hrúbky dna/ prestali rastliny rásť, príp. rástli zle. Výrobca nemôže zohľadniť všetky podmienky v akváriu aby garantoval úspech, to musíš jednoducho pripustiť aj tak obľubený substrát Platinum soil dokáže poriadne potrápiť a Ada má tiež postupy ako ju zvládnuť. Tu sa bavíme o inertných substrátoch a teda musí ísť o procesy v dne a v akváriu /vode/ pretože pri slušnej cirkulácii sa okysličená a obohatená voda dostane aj do dna, takže zvyšovaním a znižovaním meníš parametre dna /prostredia v dne/ viac či menej kyslíku,živín,odpadu pre baktérie a korene rastlín tzn. že ak meníme výšku dna pravdepodobne výrazne ovplyvńujeme aj procesy v dne a to na rast rastlín /koreňov/ určite môže vplývať. Hygrophilu ktorú popisuješ dopestujem aj na koreni bez dna a mnoho ďalších rastlín, no vplyv na rastlinu ak je zakorenená v dne to môže mať tiež-toxíny, prebytky odpadu, sirovodík atd. a tie môžu otravovať rastliny koreniace v dne cez korene. Je to možné sledovať ak ti rastlina odspodu odhnije, ale vrchná časť nad substrátom žije aj keď biedne ďalej.

A cos od toho dna čekal, co výrobce sliboval a nesplnil? Já Aquaclay měl ve "200", také cca 10 cm a rostlo mi to. A když něco nerostlo, nechal jsem to být a zkusil něco jiného...

Holé dno, případně 1-2cm Aquaclaye. To jen kdybys měl zas nutkání psát něco o kořenech anubiasů

Brněnská sakra tvrdá voda plná dusičnanů. Bez umělého přidávání CO2 a hnojiv. 3cm flexipisků v miskách. Výška nádrže 60cm. Osvětlení nejobyčejnější led reflektory. Sorry jako, ale tenhle plevel roste v čemkoli.

No vidiš,já mám dno max 5cm a všechno mi roste i bez hnojení,stonkovky jsem vyházela,jen to bordel dělalo,při každotýdenním sestřihu,navic to i stínilo,teď nestříhám nic a je klid..
Ale i akva kde je dno max 2cm a taky to roste i ta mokřanka fičí..

Pokud výrobce něco dokladuje na obalu, tak to musí fungovat! Pokud to nefunguje je třeba se ozvat ! To jsem taky udělal . Místo ,aby odepsal změnil návod změnila se struktura dna a to bylo vše . Prošel obchody, jak to vypadá a dno jsem doplnil ,ale výsledek žádný . Tu mokřanku jsem měl jako maléj v akváriu nikdy se nehnojila a ani nebylo čím v té době . Proto mě udivilo ,jak to záhadně roste dno je Aquaclay Ground zrnitost 1_4 mm. V dnešní době špatné dno zalijeme hnojivem a je po problému Kytky rostou. A kdyby to nevyšlo s tím hnojivem ,tak Ti tady doporučuji další . Pokud dno nefunguje, jak má tak je to smůla. Hnojit musíš pořád dokola! A základní problém se neřeší . To dno jsem měl původně 10 cm vysoké používal jsem různé filtry ,úpravu vody různé hnojiva i CO2 .

To moc nefunguje, pokud nejsou udělané zábrany časem se písek srovná do roviny pomůžou tomu rybky dna a piskořky.

Do míst, kde mají být vyšší rostliny, se dá ještě pořád dosypat.

Máš už to hotové tak bych se do toho asi moc už nehrabal, ale já bych přidal na těch 5 cm, a i to může být pro větší rostliny málo mám 10 cm a měl jsem i 15-17cm.

Ďakujem za komenty. Mne sa to dno celkom páči, len som chcela vedieť, či môže byť taká výška, alebo to musi byť vyššie, aby som to prerobila hneď na začiatku, ak to je zle.

A pokud tam chceš nějakou terénní vlnu, tak ji tam prostě udělej, jenom to k filtraci svažuj, aby nebyla v písku nebo zkrať pilkou.

Betus napsala: Ak by som ho dala dozadu vyššie, tak by mi prekážalo pri filtri. Viď. foto.
V případě potřeby lze trubičky k filtraci snadno zkrátit pilkou na železo. Ale jestli nechceš nic řezat a opticky ti výška dna vyhovuje, tak bych to vůbec neřešil a nechal to tak jak to je

Můžeš to klidně nechat tak jak to je.

Zdravím, mám týždeň založené akvarium a neviem či by som nemala doplniť dno. Mám ho všade rovnomerne 3,5cm.
Ak by som ho dala dozadu vyššie, tak by mi prekážalo pri filtri. Viď. foto.
Môže také dno ostať, alebo kým sa zabieha ho mám radšej doplniť?

Myslel jsem si to, mám tam moc nízkou vrstvu, hloubkově odkalovat moc nemůžu jelikož mám NPK do dna, ale jelikož dělám pravidelnou údržbu a mám čistotný razborky tak snad to bude ok. Díky všem za odpovědi. jsem rád že v tom nejsem sám

Pořádně ho propláchni a ověř si, že nešumí v octu. Jinak pravidla nejsou. Můžeš sypat bez obav. Já už jsem dosypával písek mockrát.
Po dosypání si zkontroluj, jestli nejsou některé rostliny zasažené moc hluboko....

Ahoj Rogere, já to takto dělám běžně-postupně odebírám hrubší štěrk, který jsem ve všech nádržích měla původně a dosypávám jemnější-a nikdy jsem s tím neměla jediný problém. Doporučuji odkalit a pak prostě dosypat (jen pozor, abys pak některé kytky "nezahrabal" moc hluboko).

Dokup, propláchni a opatrně dosyp.

Ahoj, nevím kam s mým dotazem. V Rasboraland I bych potřeboval přidat štěrk, v loni při založení jsem ho dal málo, mohu ho dokoupit a přisypat na ten stávající nebo to nelze, nebo jsou proto nějaký pravidla abych nenadělal paseku? Díky

Ten písek jsem tam měl abych zatížil kořen než nasákne. Ono to bylo trochu složitější. Jinak bych takové vysoké dno nedával. Ale i tak nevidím ve výšce dna zásadní problém. Samozřejmě ubere to trochu vody ale zas neleze všechno na povrch. Všechno má svoje pro i proti.

Co je na fotce, je ještě jemnější.

Ale stejně - z mého pohledu moc vysoký substrát, pokud pro něj není důvod, je vysoký zbytečně. U mě, když mám někde 5 cm výšky substrátu, je to hodně. Nejčastěji mám 2 až 3 cm.

A jak jemný máš na mysli? Při zrnitosti 0,6 - 1,2 mm mám vyzkoušeno i více než 15 cm a bez problémů. Ale ty asi myslíš něco jemnějšího.

Anthrax napsal:Pak si přojeď nějaké nádrže jen s pískem.
Na písek trochu pozor - ve smyslu jaká zrnitost. Úplně jemný bych například použil jen v relativně tenké vrstvě - dno na fotce je například vysoké jen 1,5 až 2 cm (a je pod ním vidět bahno a hlína).

4 cm se mi zdají v pohodě. Ale když doplňovat, tak tím co tam už je.

Dobrý večer . Máme v nádrži tohle dno : www.profiplants.cz/…

Výška po celé ploše je kolem 4cm krom jednoho rohu kde je malej kopeček . Chtěl bych nato přidat JBL Manado . Mám či nemám ? Děkuji .

Selský rozum v tomto klame.
Ano, voda teče rychleji pískem, jílem dostatečně napitým vodou neteče vlastně vůbec.
Jenže v tom je právě ten klam, že v substrátu voda neteče, tedy neproudí. Šíří se jen difúzí. Ona už je nahoře i dole, nemá důvod někam téct, stojí. Pouze ve vodě rozpuštěné látky (např. kyslík) mají důvod se pohybovat - podle zákona difúze z místa vyšší koncentrace do místa nižší koncentrace.
Selský rozum nás pořád falešně navádí uvažovat o proudění, a proto je tak těžké tomu uvěřit.
Představ si, že vodu v akváriu ocukruješ. Kterým substrátem pronikne cukr rychleji až ke dnu, pískem nebo jílem? ... Na to selský rozum žádnou nápovědu nemá.

Článek jsem tedy nečetl ani nemíním.
Selský rozum mi však říká že vzduch, potažmo kyslík, rozhodně bude do písku pronikat lépe než do neprodyšného jílu.
Víme že i voda proniká, prosakuje půdou pokud nanarazí na kamenitou či jílovou vrstvu po které "sklouzne", či se na ní zadrží, viz staré studna na vsi.

No, z doby mého pokusu udělat si pilotní průkaz si pamatuju (a dovolím si předpokládat, že aerodynamika a hydrodynamika jsou si hodně podobné disciplíny), že při obtékání křídla byla důležitá tzv. mezní vrstva vzduchu. Molekuly vzduchu přímo u povrchu se nepohybují vůbec, působí na ně viskozní síly a tření, pohybují se až molekuly dále od povrchu a místo, kde se již molekuly pohybují stejně jako okolní vzduch, byla hranice mezní vrstvy. Záleží na proudění v této mezní vrstvě, laminární je dobře, turbulentní je špatně, velký náběh=turbulentní proudění=ztráta vztlaku.
V tom laminárním proudění se vrstvy vzduchu vůbec nevzájem nemíchají. A to bude podstata toho zjištění, hrubý povrch má velkou mezní vrstvu bez výměny kyslíku, naopak u hladkého povrchu je ta vrsta tenká.

Ovšem nic to neříká o další prostupnosti toho materiálu pro kyslík, osobně si myslím, že jílem to projde hůře než pískem, ale kdo ví.

No a překlady gůglem...no nevím, občas to ztratí hlavu i patu.

Maq napsal: Aspoň jeden člověk to správně pochopil. Difúzní hraniční vrstva je překážkou pronikání kyslíku. Voda tam neproudí, nýbrž jen difunduje, tedy se pohybuje mnohem pomaleji. A je-li tedy silnější, pak více překáží.

Precetl jsem si par vet kolem v tom clanku, a Maqu tvuj zaver mi nyni pripada spravny (ackoli jsem ho z te citace tedy nepochopil; v tom clanku je to napsane kostrbate a kdyz se z toho jeste par vet vypusti, moc smysl to nedava), omlouvam se za pochybnosti.

Dela to na me dojem, ze se autori snazi rict, ze ta difuzni hranicni vrstva (v tom clanku vrstvicka vody tesne nade dnem a ktera se vlivem treni o dno temer nehybe a kyslik skrz ni ni prostupuje obtizne) je tlustejsi nad hrubsim povrchem, a efekt jejiho rozvireni/redukce je se zvetsujcim proudem daleko vyraznejsi, nez nad dnem hladkym. Opet je to asi pomerne pochopitelne. Muj amatersky zaver by znel - mate kamenite dno a chcete ho dukladne prooxidovat - tak je dulezite, aby se voda nad dnem poradne (netusim, zda je to v tom clanku nejak kantifikovano) hybala.

Ovsem cetl jsem 3 odstavce ze sta, takze jestli se, z pohledu lepsi oxidace dna, vyplati namazat si na kamenite dno 1mm jilu nebo obracene posypat jil drobnyma kaminkama si netroufam odhadnout (a nesnazim se to nijak bagatelizovat, prijde mi to zajimave)

Tloušťka difuzní vrstvy A tedy hloubka pronikání kyslíku je něčím dána. Ale z ničeho nevyplývá, že čím větší tloušťka DV, tím větší hloubka pronikání kyslíku.

Aspoň jeden člověk to správně pochopil. Difúzní hraniční vrstva je překážkou pronikání kyslíku. Voda tam neproudí, nýbrž jen difunduje, tedy se pohybuje mnohem pomaleji. A je-li tedy silnější, pak více překáží.
(Mimochodem: Náhodou je ale pravda, že ten text to dál rozvádí způsobem, ze kterého nejsem zrovna moudrý. Možná jsem opravdu něco špatně pochopil. Ale z toho úryvku, který jsem zde poskytl, to není patrné; ten je jasný.)

K článku jsem se taky ještě nedostal a proto bych si nedovolil zpochybňovat něčí závěr. Jen v rychlosti ona "boundary layer" je mezní vrstva která vzniká při proudění těsně nad povrchem a v ní se kyslík pohybuje pouze difuzí. Neni to tedy výška oxické vrstvy v sedimentu. Respektive jestli její zvětšování zhoršuje nebo zlepšuje prokysličení dna si bez přečtení celého článku netroufám tvrdit.

Dovolím si chápat to stejně
Přeloženo googlem:
"Skutečná tloušťka difuzní hraniční vrstvy a tím hloubka pronikání kyslíku do sedimentů je dána rychlostí vody a drsností povrchu sedimentu. ... V režimu konstantní vody však hraniční vrstva obecně roste s velikostí částic sedimentu (drsnost povrchu)."

Zajimave - clanek jsem sice necetl, ale z toho uryvku tomu rozumim presne obracene 'diffusive boundary layer' tedy 'penetration depth of oxygen' se 'increases' spolu s tim jak se zvetsuje 'sediment particle size'.

Pisek bych rekl, ze ma vetsi velikost castic nez jil, tudiz je v nem hlubsi i to prokysliceni - tak by si to vykladal ja. A prijde mi to i celkem logicke, ze by to tak melo byt...

www.researchgate.net/…
Trošku starší článek, ale znamenitě shrnuje, co se ví o pronikání kyslíku do substrátu. Konkrétně mě zaujalo toto:
The actual thickness of the diffusive boundary layer and thus the penetration depth of oxygen into sediments is determined by the water flow velocity and the roughness of the sediment surface. ... At a constant water flow regime, however, the boundary layer generally increases with sediment particle size (surface roughness).
Jinými slovy, tady se tvrdí, že do písčitého substrátu proniká kyslík hůř, než do jílovitého. To jsem dosud nevěděl, zajímavé...
Celé to stojí za přečtení!

Já pořád nechápu proč jsi míchal tyto 2 substráty, když stačil dát jen jeden z nich? A jak říká Radek... pro pancéřnicky není volcano vhodný.

To volcano má dost ostré hrany, a z toho ti pancéřníčci a ancistrusi nebudou dvakrát nadšení.

No bylo mi řečeno , ža ta Tetra nemusí mít výživný substrát , že je to active. A ten Vulcan byl náhrada za barevnej písek, nas rady jedné erudované akvarijní botaničky....rakce na to, že mi nerostly kytky...

Aha, takže jsi nedával výživný substrát, ale pod vulcano jsi dal vlastně pálených jíl, který se dává navrch (nad výživný substrát). Takhle tam máš vlastně 2 vrstvy "obyčejného" dna. Měl jsi dát buď vulcano nebo tu Tetru Pokud jsi chtěl výživný substrát od Tetry, tak bys musel dát Tetra plant complete substrate

Ano. Tetra active substrát 3 kg.

Ten substrát je od Tetry?