Výška dna

To moc nefunguje, pokud nejsou udělané zábrany časem se písek srovná do roviny pomůžou tomu rybky dna a piskořky.

Do míst, kde mají být vyšší rostliny, se dá ještě pořád dosypat.

Máš už to hotové tak bych se do toho asi moc už nehrabal, ale já bych přidal na těch 5 cm, a i to může být pro větší rostliny málo mám 10 cm a měl jsem i 15-17cm.

Ďakujem za komenty. Mne sa to dno celkom páči, len som chcela vedieť, či môže byť taká výška, alebo to musi byť vyššie, aby som to prerobila hneď na začiatku, ak to je zle.

A pokud tam chceš nějakou terénní vlnu, tak ji tam prostě udělej, jenom to k filtraci svažuj, aby nebyla v písku nebo zkrať pilkou.

Betus napsala: Ak by som ho dala dozadu vyššie, tak by mi prekážalo pri filtri. Viď. foto.
V případě potřeby lze trubičky k filtraci snadno zkrátit pilkou na železo. Ale jestli nechceš nic řezat a opticky ti výška dna vyhovuje, tak bych to vůbec neřešil a nechal to tak jak to je

Můžeš to klidně nechat tak jak to je.

Zdravím, mám týždeň založené akvarium a neviem či by som nemala doplniť dno. Mám ho všade rovnomerne 3,5cm.
Ak by som ho dala dozadu vyššie, tak by mi prekážalo pri filtri. Viď. foto.
Môže také dno ostať, alebo kým sa zabieha ho mám radšej doplniť?

Myslel jsem si to, mám tam moc nízkou vrstvu, hloubkově odkalovat moc nemůžu jelikož mám NPK do dna, ale jelikož dělám pravidelnou údržbu a mám čistotný razborky tak snad to bude ok. Díky všem za odpovědi. jsem rád že v tom nejsem sám

Pořádně ho propláchni a ověř si, že nešumí v octu. Jinak pravidla nejsou. Můžeš sypat bez obav. Já už jsem dosypával písek mockrát.
Po dosypání si zkontroluj, jestli nejsou některé rostliny zasažené moc hluboko....

Ahoj Rogere, já to takto dělám běžně-postupně odebírám hrubší štěrk, který jsem ve všech nádržích měla původně a dosypávám jemnější-a nikdy jsem s tím neměla jediný problém. Doporučuji odkalit a pak prostě dosypat (jen pozor, abys pak některé kytky "nezahrabal" moc hluboko).

Dokup, propláchni a opatrně dosyp.

Ahoj, nevím kam s mým dotazem. V Rasboraland I bych potřeboval přidat štěrk, v loni při založení jsem ho dal málo, mohu ho dokoupit a přisypat na ten stávající nebo to nelze, nebo jsou proto nějaký pravidla abych nenadělal paseku? Díky

Ten písek jsem tam měl abych zatížil kořen než nasákne. Ono to bylo trochu složitější. Jinak bych takové vysoké dno nedával. Ale i tak nevidím ve výšce dna zásadní problém. Samozřejmě ubere to trochu vody ale zas neleze všechno na povrch. Všechno má svoje pro i proti.

Co je na fotce, je ještě jemnější.

Ale stejně - z mého pohledu moc vysoký substrát, pokud pro něj není důvod, je vysoký zbytečně. U mě, když mám někde 5 cm výšky substrátu, je to hodně. Nejčastěji mám 2 až 3 cm.

A jak jemný máš na mysli? Při zrnitosti 0,6 - 1,2 mm mám vyzkoušeno i více než 15 cm a bez problémů. Ale ty asi myslíš něco jemnějšího.

Anthrax napsal:Pak si přojeď nějaké nádrže jen s pískem.
Na písek trochu pozor - ve smyslu jaká zrnitost. Úplně jemný bych například použil jen v relativně tenké vrstvě - dno na fotce je například vysoké jen 1,5 až 2 cm (a je pod ním vidět bahno a hlína).

4 cm se mi zdají v pohodě. Ale když doplňovat, tak tím co tam už je.

Dobrý večer . Máme v nádrži tohle dno : www.profiplants.cz/…

Výška po celé ploše je kolem 4cm krom jednoho rohu kde je malej kopeček . Chtěl bych nato přidat JBL Manado . Mám či nemám ? Děkuji .

Selský rozum v tomto klame.
Ano, voda teče rychleji pískem, jílem dostatečně napitým vodou neteče vlastně vůbec.
Jenže v tom je právě ten klam, že v substrátu voda neteče, tedy neproudí. Šíří se jen difúzí. Ona už je nahoře i dole, nemá důvod někam téct, stojí. Pouze ve vodě rozpuštěné látky (např. kyslík) mají důvod se pohybovat - podle zákona difúze z místa vyšší koncentrace do místa nižší koncentrace.
Selský rozum nás pořád falešně navádí uvažovat o proudění, a proto je tak těžké tomu uvěřit.
Představ si, že vodu v akváriu ocukruješ. Kterým substrátem pronikne cukr rychleji až ke dnu, pískem nebo jílem? ... Na to selský rozum žádnou nápovědu nemá.

Článek jsem tedy nečetl ani nemíním.
Selský rozum mi však říká že vzduch, potažmo kyslík, rozhodně bude do písku pronikat lépe než do neprodyšného jílu.
Víme že i voda proniká, prosakuje půdou pokud nanarazí na kamenitou či jílovou vrstvu po které "sklouzne", či se na ní zadrží, viz staré studna na vsi.

No, z doby mého pokusu udělat si pilotní průkaz si pamatuju (a dovolím si předpokládat, že aerodynamika a hydrodynamika jsou si hodně podobné disciplíny), že při obtékání křídla byla důležitá tzv. mezní vrstva vzduchu. Molekuly vzduchu přímo u povrchu se nepohybují vůbec, působí na ně viskozní síly a tření, pohybují se až molekuly dále od povrchu a místo, kde se již molekuly pohybují stejně jako okolní vzduch, byla hranice mezní vrstvy. Záleží na proudění v této mezní vrstvě, laminární je dobře, turbulentní je špatně, velký náběh=turbulentní proudění=ztráta vztlaku.
V tom laminárním proudění se vrstvy vzduchu vůbec nevzájem nemíchají. A to bude podstata toho zjištění, hrubý povrch má velkou mezní vrstvu bez výměny kyslíku, naopak u hladkého povrchu je ta vrsta tenká.

Ovšem nic to neříká o další prostupnosti toho materiálu pro kyslík, osobně si myslím, že jílem to projde hůře než pískem, ale kdo ví.

No a překlady gůglem...no nevím, občas to ztratí hlavu i patu.

Maq napsal: Aspoň jeden člověk to správně pochopil. Difúzní hraniční vrstva je překážkou pronikání kyslíku. Voda tam neproudí, nýbrž jen difunduje, tedy se pohybuje mnohem pomaleji. A je-li tedy silnější, pak více překáží.

Precetl jsem si par vet kolem v tom clanku, a Maqu tvuj zaver mi nyni pripada spravny (ackoli jsem ho z te citace tedy nepochopil; v tom clanku je to napsane kostrbate a kdyz se z toho jeste par vet vypusti, moc smysl to nedava), omlouvam se za pochybnosti.

Dela to na me dojem, ze se autori snazi rict, ze ta difuzni hranicni vrstva (v tom clanku vrstvicka vody tesne nade dnem a ktera se vlivem treni o dno temer nehybe a kyslik skrz ni ni prostupuje obtizne) je tlustejsi nad hrubsim povrchem, a efekt jejiho rozvireni/redukce je se zvetsujcim proudem daleko vyraznejsi, nez nad dnem hladkym. Opet je to asi pomerne pochopitelne. Muj amatersky zaver by znel - mate kamenite dno a chcete ho dukladne prooxidovat - tak je dulezite, aby se voda nad dnem poradne (netusim, zda je to v tom clanku nejak kantifikovano) hybala.

Ovsem cetl jsem 3 odstavce ze sta, takze jestli se, z pohledu lepsi oxidace dna, vyplati namazat si na kamenite dno 1mm jilu nebo obracene posypat jil drobnyma kaminkama si netroufam odhadnout (a nesnazim se to nijak bagatelizovat, prijde mi to zajimave)

Tloušťka difuzní vrstvy A tedy hloubka pronikání kyslíku je něčím dána. Ale z ničeho nevyplývá, že čím větší tloušťka DV, tím větší hloubka pronikání kyslíku.

Aspoň jeden člověk to správně pochopil. Difúzní hraniční vrstva je překážkou pronikání kyslíku. Voda tam neproudí, nýbrž jen difunduje, tedy se pohybuje mnohem pomaleji. A je-li tedy silnější, pak více překáží.
(Mimochodem: Náhodou je ale pravda, že ten text to dál rozvádí způsobem, ze kterého nejsem zrovna moudrý. Možná jsem opravdu něco špatně pochopil. Ale z toho úryvku, který jsem zde poskytl, to není patrné; ten je jasný.)

K článku jsem se taky ještě nedostal a proto bych si nedovolil zpochybňovat něčí závěr. Jen v rychlosti ona "boundary layer" je mezní vrstva která vzniká při proudění těsně nad povrchem a v ní se kyslík pohybuje pouze difuzí. Neni to tedy výška oxické vrstvy v sedimentu. Respektive jestli její zvětšování zhoršuje nebo zlepšuje prokysličení dna si bez přečtení celého článku netroufám tvrdit.

Dovolím si chápat to stejně
Přeloženo googlem:
"Skutečná tloušťka difuzní hraniční vrstvy a tím hloubka pronikání kyslíku do sedimentů je dána rychlostí vody a drsností povrchu sedimentu. ... V režimu konstantní vody však hraniční vrstva obecně roste s velikostí částic sedimentu (drsnost povrchu)."

Zajimave - clanek jsem sice necetl, ale z toho uryvku tomu rozumim presne obracene 'diffusive boundary layer' tedy 'penetration depth of oxygen' se 'increases' spolu s tim jak se zvetsuje 'sediment particle size'.

Pisek bych rekl, ze ma vetsi velikost castic nez jil, tudiz je v nem hlubsi i to prokysliceni - tak by si to vykladal ja. A prijde mi to i celkem logicke, ze by to tak melo byt...

www.researchgate.net/…
Trošku starší článek, ale znamenitě shrnuje, co se ví o pronikání kyslíku do substrátu. Konkrétně mě zaujalo toto:
The actual thickness of the diffusive boundary layer and thus the penetration depth of oxygen into sediments is determined by the water flow velocity and the roughness of the sediment surface. ... At a constant water flow regime, however, the boundary layer generally increases with sediment particle size (surface roughness).
Jinými slovy, tady se tvrdí, že do písčitého substrátu proniká kyslík hůř, než do jílovitého. To jsem dosud nevěděl, zajímavé...
Celé to stojí za přečtení!

Já pořád nechápu proč jsi míchal tyto 2 substráty, když stačil dát jen jeden z nich? A jak říká Radek... pro pancéřnicky není volcano vhodný.

To volcano má dost ostré hrany, a z toho ti pancéřníčci a ancistrusi nebudou dvakrát nadšení.

No bylo mi řečeno , ža ta Tetra nemusí mít výživný substrát , že je to active. A ten Vulcan byl náhrada za barevnej písek, nas rady jedné erudované akvarijní botaničky....rakce na to, že mi nerostly kytky...

Aha, takže jsi nedával výživný substrát, ale pod vulcano jsi dal vlastně pálených jíl, který se dává navrch (nad výživný substrát). Takhle tam máš vlastně 2 vrstvy "obyčejného" dna. Měl jsi dát buď vulcano nebo tu Tetru Pokud jsi chtěl výživný substrát od Tetry, tak bys musel dát Tetra plant complete substrate

Ano. Tetra active substrát 3 kg.

Ten substrát je od Tetry?

Celej ten větší pytel, ale něco šlo do ven s barevným pískem.....

Jo je to ono, říkám design byl podřízen nemocné dcerce.-). Chystám 180 a tam přendám vbuď Tetry nebo Parmičky. V hradu bydlí Ancistry a pod kmenem Panciřníčci.Tak nevím jestli to šluknou?!!.-)

Plánuju rozdělit Tetry a Parmičky. Jen nevím ,co půjde do toho většího.

Chtěl jsem Čichavce do 180 a sem výměnou za to co tam nechám modré neonky.

jo je to porno)))) ale pro klid a domácí pohodu)))

Kolik jsi tam na výšku nasypal toho substrátu ze superzoo? Toho by tam mělo být na výšku méně. Tak max. 1cm.

No někde jsem i kolem 10 cm, větší problém je v tom , že je to promíchaný. Pokusím se odcucnout ten Superzoo substrát, tam , kde je ho víc. Okolo filtru a topítka resp pod nima jsem to zredukoval ca. na 3 cm.

Pravdu díš. Teď je to takové akvaporno

Ahoj, jestli to je toto akvárium rybicky.net/nadrze/30269 , tak prostě uber výšku dna, vytáhni plastový hrad, dosaď více rychlerostoucích rostlin a dolij vodu. I tak tam máš dost nevhodnou osádku akvária. Buď by to chtělo větší akvárium, nebo změnit jeho složení.

Bylo by dobré napsat výšku obou substrátů. Takhle bez dalších indicií bych redukoval substrát.

Zdravím, momentálně mám v akvárku mix vulcana a aktivního substrátu ze Superzoa. Dno mi přijde relativně vysoké. Rád bych ho snížil. Co bude lepší redukovat vulcano nebo substrát? Bohužel v některých místech se mi ho povedlo smíchat.

No vydržíme a do nového bydlení asi pořídíme větší

Spíš máš na ně dost nízké akvárium, takže bych nepřidával.

Přišlo mi, že na křín a echináč málo

Spíše nechápu, proč ho chceš přidávat? Z fotek bych řekl, že ho máš dost vysoké.

Děkuji, tak to ho tam raději přidávat nebudu.

No volcano a jen někde nevadí ten platinum bude horší uvolňuje se z něho na začátku amoniak a další látky takže to asi dost zkazí vodu. Časté výměny by mohli pomoci ale i tak bych se bál ho tam dávat víc!

Rataj Volcano black,Platinum Soil Powder, no stačilo by asi jen někde