Ano na snímku je vyobrazena Brotia pagodula a jejich množení v podmínkách akvárií není utopií.
Moje počátky chovu těchto plžů nebyly úspěšné, protože jsem prakticky o jejich požadavcích neměl potřebné informace.
Teď již disponuji zkušenostmi svými i jiných chovatelů a tím je dán předpoklad pro úspěšné zvládnutí trvalejšího udržení brotií při životě a jejich reprodukce v chovných nádržích.
Tento druh možno přirovnat k plžům bahenkám, které žijí u nás v řekách, kde v hlubší vodě uprostřed toku vzdorují silným proudům a pevně ulpělé pomalým, ale vytrvalým lezením oškrabují z kamenů plošně rozsáhlé nárosty jemných řas i s rozmanitým mikroskopickým životem, který se v těchto porostech nachází.
Život na říčním dně lze pozorovat a blíže poznávat mimo potápěčskými brýlemi i částečným ponořením dna skleněné nádržky k odstranění rušivého efektu vlnění říčního proudu a lomu světla. - Tím nedávám návod, jak snadným hledáním a následným sbíráním např. těch bahenek drancovat naši vodní faunu a flóru!
Brotie žijí v řece své domoviny podobně jako zmíněné bahenky, a též se tak i živí a jak jsem z jiných zpráv vyčetl, mají tendenci při pastvě i vylézat na neponořené pouze více vodou skrápěné kameny, kterýžto jev je zcela běžný u neritin a dělo se to tak i v mém chovu neritin při letním pobytu ve venkovních zahradních nádržích.
I ty trny na ulitě brotií určitě neslouží jen k obraně proti sežrání, ale umožňují zachycení se o nerovnosti dna a zamezení unášení proudem něčím smeteného - od podkladu uvolněného plže, třeba při vyšších stavech vody nebo napadení predátorem.
Z dalších život ovlivňujících faktorů ve výživě Brotia pagodula je potřeba příjmu buničiny, takže je vhodná přítomnost měkčího dřeva, které mohou plži okusovat (údajně dle zkušenosti jiného chovatele se dají použít i prodávané čistě přírodní podestýlkové hobliny).
Taky jsem si u brotií všiml obliby rytí v nepromývaném - neproplachovaném písku (v kultivačních nádobách k pěstování některých vodních rostlin v nádržích) s obsahem jílovitých a vápenitých částic. Jestli si tímto způsobem doplňují potřebu minerálních látek, hledají snad i organickou hmotu nebo potřebují jemné anorganické balastní látky k lepšímu trávení, nemohu s jistotou potvrdit ,ale jen předpokládat.
Tito 'šnecci' nejsou, až tak neteční jsou-li v dobré kondici, jak se často uvádí. Umí se docela rychle pohybovat celým i větším životním prostorem v akváriu, který k dispozici mají a při těchto 'potulkách' se mimo vypásání řas s větší či menší ochotou přiživují na předkládaných náhradních krmivech. Jejich pohyb je závislý i na teplotě vody. Při poklesu pod dvacet stupňů upadají do klidu a po zvýšení teploty opět aktivují, jedno zda ve dne nebo v noci.
Jejich rozmnožování je sezónní a to na jaře zpravidla v dubnu, kdy v oblasti jejich výskytu nastávají monzunové deště . Dle slovem mi předaných informací to jsou živorodí 'obojetníci', kteří vypouštějí přibližně padesát mladých a ty se po uchycení na dně hned živí stejně jako dospělci.
V jaké velikosti se množit začínají nemám zatím zjištěno. Plžové co bývají u nás v Česku prodáváni, mají většinou délku ulity 3 - 3,5cm, takže plného vzrůstu ještě nedosáhli a pro lepší adaptaci na změněné prostředí by dost možná byli vhodnější mladší jedinci s únosnější menší úmrtností po zakoupení.
Pro chov brotií nutno doporučit zaběhnutou nádrž s dostatečně velkými a bohatými porosty přisedlých řas s přirozeným doplňkovým oživením tohoto společenstva, nebo jim je zajistit z venkovních, třeba vlastních jezírkových zdrojů pravidelným donášením porostlých kamenů. Z volných vod hrozí zavlečení nákaz, plus i někde určitá právní omezení.
Nebudu to více rozebírat, napsal jsem toho poměrně dost pro pečlivé - nezbrklé a přemýšlivé čtenáře. Snad i tyto konkretizované poznatky přispějí k dobru těm, co se pokusí chov plžů druhu Brotia pagodula (mezi nimiž existují určité, snad jen lokální populační rozdíly) s úspěchem zvládnout.
Foto lezoucího plže Brotia pagodula v kultivačním kelímku s rostlinkou bahničkou - dne 8.12.2010. 0.