Otrava ryb CO2

Schází ti tam pokazí se ventil a nevypne se CO2.

Bez ohledu na cenu, koupili byste nový set nebo byste se nebáli z inzerce? (životnost ventilů a hlavně elektromagnetického)

Když se pokazí elektromagnetický ventil nebo hodiny, které ho řídí..

pokazí se hodiny - přeruší se ele. proud (vypne se CO2)
pokazí se ele. ventil - vypne se CO2

Jak dojde k úhynu ryb?

Pokud se pletu, opravte mě.. mám sice leccos načteno, ale tohle téma je asi složitější a věřím, že je na něj spousty názorů .

Jo, dobře, jen mě to tak napadlo, díky hoši

Teoreticky pokud se rozpouští kvalitně a je tam velké množství prosperujících rostlin (což se u sycené nádrže předpokládá) nebude to problém ten poměr v tom vzduchu se moc nezmění. Ale pokud budeš uvažovat extrém minimum vzduchu nad hladinou a špatné rozpouštění/velké sycení tak to možná může být problém.

já zase nepoužívám kryty
dlouhá doba může být dlouhá...teoreticky by nesmělo docházet k výměně vzduchu nad hladinou
(a to není zdravé ani když neceočkuješ)

Nene já co2 nebublám, to bylo jen tak teoreticky

nějaká škvírka tam snad je
(nemáš vrchní kryt či sklo přilepené ?)
kolik toho CO2 tam dáváš / CO2 je těžší než vzduch/

Mám dotaz, když se sytí voda v akváriu CO₂ a je zakryté akvárium po dlouhou dobu, nemohou se labyrintky udusit?

Udělej si registraci a prezentaci je to pak jiné dohadování než takhle. Asi tímhle dotazem nekončíš.

Myslím, že ty ryby co tam mám nejsou tak náročný, ale moc se v tom nevyznám. Živorodky, ancistruse, pancéřníčky a mřenky.

To není až tak pravda, většina ryb CO2 snese bez problémů, problém je s dusičnany které některé citlivější ryby ve větší koncentraci nemají rády, třeba cichlidky.

No, nejlepší by bylo, kdyby se dařilo jak rostlinám, tak rybám, ale to bude asi docela problém zařídit

Chce se trošku něco naučit a pak to nebude až takový problém ale rostlin musíš mít opravdu hodně jinak to nemá cenu. maniakva.sweb.cz/…

Co je pro tebe u akvária přednější?
Pokud to jsou rostliny, tak je CO2 dobrý pomocník.
Pokud ryby a jiní živočichové, tak bych do CO2 určitě nešel. Vím o pár nádržích, ve kterých CO2 při problémech vybilo část/celou osádku.

Přemýšlím o zavedení co2 do svýho 80l akvárka, ale bojím se, abych neotrávil ryby

DaveLister napsal: Vždycky jsem cilil "jen" na 10 mg/L, ale zdá se, že i to je moc.
Tropickým rybám by podle mě těch 10-15 mg/l vadit nemuselo, pokud budou mít v pořádku ostatní parametry (hlavně dostatek kyslíku a nějaké ty hydrogenuhličitany na kompenzaci acidózy. Je to ale každopádně (alespoň pro mě) zajímavé téma k diskuzi a myslím si, že rostlinní akvaristé těmto věcem příliš sluchu nepopřávají. Zkoušel jsem o podobných věcech diskutovat na několika zahraničních fórech zaměřených na rostlinnou akvaristiku, ale ze dvou jsem byl nakonec doživotně vykázán. Je mi trochu podezřelé, že mám za ten příspěvek tady tolik kladných bodů a (zatím) žádné negativní. Jinak jsem si kdysi psal i s Dr. Adamcem (Botanický ústav v Třeboni), který je specialista na bublinatky (masožravé vodní rostliny, které patří mezi striktní uživatele CO2 - to znamená, že nedokáží získávat uhlík z hydrogenuhličitanů jako jiné druhy), a ten mi říkal, že optimální koncentrace CO2 pro dobrý růst většiny vodních rostlin se podle něj pohybuje někde kolem 7-13 mg/l (vědci nepoužívají mg/l, ale mmol/l, tak jsem to zde převedl - proto ta čísla nejsou tak uhlazeně zaokrouhlená). Takže i z hlediska vodních rostlin (pokud bychom nebrali ohledy na zdraví vodních živočichů) příliš nechápu, proč je obecně mezi rostlinnými akvaristy tendence používat k pěstování rostlin tak extrémně vysoké koncentrace CO2. Vím sice o tom, že některé druhy vodních rostlin vykazují maximální přírůstky třeba až při 40 mg/l CO2, ale vzhledem k tomu, že rychlost růstu není lineární, nýbrž logaritmická, se i při 10-15 mg/l můžeme dostat někam k 75% maxima, což řada vědců, kteří se růstem vodních rostlin profesionálně zabývají, považují za optimální hodnoty (opět zdůrazňuju "optimální pro rostliny", tj. když nám jde pouze o rostliny a nemusíme brát při tom ohled na živočichy). Nároky (a práh tolerance) rostlin nemusejí být vždy kompatibilní s nároky (a prahem tolerance) ryb a ostatních vodních živočichů.

Tak to bohužel naplňuje me obavy. Vždycky jsem cilil "jen" na 10 mg/L, ale zdá se, že i to je moc. Chtělo by to jít ještě níž, ovšem bude asi problém s přesností měření. Možná bude mít ten plynový merak, co řešim vedle, přeci jen smysl - udržovat jen nízkou jednocifernou koncentraci, ale dodávat plynule přesně to, co kytičky sezerou.

Já si snad nakonec poridim poradny mikroskop, mikrotom, barvicky... a to jsem vždy histolu a patolu nenáviděl. Naštěstí na to teď nemám peníze.

DaveLister napsal: Nevíte někdo, zda někdo nějak exaktně zkoumal vliv CO2 na ryby při koncentracích, které kytičkáři používají?
V jedné studii ( golias.net/… ) přišli vědci na to, že vážné zdravotní komplikace mohou mladým rybkám v akvakulturách působit už relativně nízké koncentrace CO2 (nad 8 mg/ℓ). Oproti koncentraci 2 mg/ℓ dosahovaly testované ryby při 8 a 18 mg/ℓ nižších hmotnostních přírůstků a nižší tloušťky. Rychlost růstu ryb u koncentrace 8 mg/ℓ byla 2,5krát nižší a u koncentrace 18 mg/ℓ dokonce 7,5krát nižší než při koncentraci 2 mg/ℓ. Při vyšších koncentracích CO2 se rovněž s vyšší frekvencí vyskytovaly případy šedých zákalů, bublinek pod sklérou, lézí a vystouplých očí (viz obrázek). Především mezi viditelnými očními lézemi a zvýšenou koncentrací CO2 byla patrná prokazatelná souvislost. Závěrem této studie je, že už relativně nízké koncentrace CO2 kolem 8 mg/ℓ mají vliv na růst a efektivitu trávení potravy u studovaných (studenokrevných) ryb. Výskyt a intenzita šedých zákalů úzce souvisí se zvýšenými koncentracemi CO2. Na základě podobných studií o negativním vlivu zvýšených koncentrací CO2 na vývoj ryb chovaných v akvakulturách stanovila například norská vláda maximální hranici volného CO2 ve vodě u komerčních akvakultur na 15 mg/ℓ.
Jeden z autorů této studie (Dr. Moran) mi psal, že pokud chceme našim sladkovodním akvarijním rybám zajistit optimální prostředí k životu, neměla by koncentrace volného oxidu uhličitého ve vodě překračovat 15 mg/ℓ, i když ještě lepší by podle něj bylo nepřekračovat 10 mg/ℓ. Koncentrace 35 mg/ℓ je podle něho vcelku vysoká a neumí si prý představit, že by se to mohlo rybám líbit. Dokonce si prý neumí představit ani to, že by takto vysoká koncentrace CO2 měla být nutná pro zajištění dobrého růstu vodních rostlin. Jedním ze způsobů, jak se prý dá také zjistit, zda má určitá koncentrace CO2 na sladkovodní ryby negativní vliv, je hledat při pitvě na ledvinách ryb bílé vápenaté usazeniny (úkaz zvaný "nefrokalcinóza", angl. nephrocalcinosis).
V odborné literatuře se jako maximální přípustná koncentrace CO2 pro ryby běžně uvádí 20 mg/ℓ → Hydrochemie (Pitter, 2015 → str. 321).
V knize "Physiology of fish in intensive culture systems" (Wedemeyer, 1996) se k tomu píše následující:
"Většina povrchových vod obsahuje jen malé množství (1-2 mg/ℓ) oxidu uhličitého (CO2), který se sem rozpustil z atmosféry, nebo byl vytvořen mikrobiální dekompozicí organické hmoty ve dnových sedimentech, případně vznikl respirací mikroorganismů, řas či vodních rostlin. Hlavním zdrojem CO2 v rybnících a náhonech však bývá metabolismus ryb. Například lososovité ryby vydýchají 1,4 mg CO2 na každý miligram kyslíku, který spotřebují ... V přepravních nádržích tudíž není neobvyklé, že do 30ti minut po přidání ryb stoupne koncentrace CO2 na 20-30 mg/ℓ ... Negativní účinek oxidu uhličitého na zdraví ryb je ovlivňován také podmínkami prostředí, jako je rozpuštěný kyslík a teplota vody. Nízká hladina rozpuštěného kyselíku zvyšuje toxicitu CO2, zatímco zvýšená teplota působí opačně, protože snižuje jeho rozpustnost. Jak okolní koncentrace CO2 stoupá, zvyšuje se jeho koncentrace v krvi (hyperkapnie) a v důsledku Bohrova efektu klesá kapacita hemoglobinu vázat na sebe kyslík. K respiračním potížím kvůli omezenému transportu kyslíku do tkání dochází u lososovitých ryb při koncentracích CO2 >40 mg/ℓ. K závažné acidóze vrcholící narkotickým účinkem CO2 (anestezií) a smrtí dochází, když koncentrace CO2 překročí zhruba 100 mg/ℓ. Prokázáno bylo i to, že množství rozpuštěného kyslíku, které je u lososovitých ryb zapotřebí pro dostatečné okysličování tkání při přiměřeném pohybu (plavání) a absenci volného CO2 ve vodě se pohybuje kolem 6 mg/ℓ, zatímco při koncentraci 30 mg/ℓ CO2 už ryby k dobrému okysličení tkání potřebují 11 mg/ℓ rozpuštěného kyslíku ... Pokud koncentrace rozpuštěného CO2 není udržována pod 30-40 mg/ℓ, schopnost krve přenášet kyslík může rapidně klesnout až do bodu, kdy ani vydatné provzdušňování vody nemusí stačit k zabránění nedostatku kyselíku (hypoxie) ve tkáních ... Zkušenosti ukazují, že chované ryby dokáží tolerovat chronicky (dlouhodobě) zvýšené koncentrace rozpuštěného CO2 v rozmezí 15-20 mg/ℓ, pokud k nárůstu dochází pozvolna. V těchto podmínkách krevní pufrační systém ještě dokáže pH krve stabilizovat a dostatečným zvýšením koncentrace hydrogenuhličitanů v plazmě (které neutralizují zvýšený obsah CO2) zabránit acidóze ... K zajištění dobrého zdraví a fyziologické kondice tropických druhů ryb by tyto ryby neměly být po delší dobu vystavovány koncentracím převyšujícím 20-30 mg/ℓ. U studenovodních ryb (jako jsou třeba ryby lososovité) jsou žádoucí koncentrace <10-20 mg/ℓ CO2." (str. 67-69, můj překlad)

Přestože různé druhy ryb mají jistě vůči zvýšeným koncentracím CO2 různou míru tolerance (což znamená, že některé druhy ryb se s tím dokážou vypořádat lépe než jiné), protože nevíme, jaká je bezpečná hodnota pro různé druhy našich akvarijních ryb, je podle mě lepší (ohleduplnější) udržovat koncentraci volného CO2 v našich akváriích raději na spodní doporučené hranici, která se v odborné literatuře pohybuje kolem 10-20 mg/ℓ. Každý by si měl také uvědomit, že řada negativních účinků nemusí být na první pohled u ryb patrná a přišlo by se na ně třeba až při pitvě, nebo při řízených vědeckých pokusech - tedy v podmínkách, které běžný akvarista není schopen simulovat. Negativní účinky, které je zpravidla schopen akvarista odhalit, spadají většinou do kategorie akutní toxicity. Většinu chronických příznaků (jako je třeba úbytek hmotnosti, narušení funkce vnitřních orgánů, nižší míra plodnosti, vyšší míra úmrtnosti plůdku apod.) není obvykle běžný akvarista schopen vůbec postřehnout. Z tohoto důvodu proto není podle mě správné posuzovat zdraví a kondici ryb pouze na základě viditelných negativních příznaků, což si ale bohužel většina akvaristů stále neuvědomuje. "Ryby plavou, žerou a množí se, takže všechno musí být OK." Já to často přirovnávám ke smogové situaci. Třeba v čínském Pekingu a okolí překračují velmi často koncentrace polétavého prachu i více než 30x doporučené hodnoty. "Lidé tam žijou, žerou a množí se, takže všechno přece musí být OK". Ani na první pohled nepozná laik žádný rozdíl. Podle statistických údajů ze zdravotnictví je ale jasné, že je tam v průměru vyšší úmrtnost, nižší délka života, vyšší četnost onemocnění dýchacích cest, vyšší míra rakoviny apod. Jen tak pro zajímavost, Tom Barr (zakladel metody Estimative Index) používá ve svých akváriích koncentrace 50-70 mg/ℓ CO2. To podle mého názoru svědčí o naprostém přehlížení zdraví vodních živočichů, ale na jeho fóru se to jen hemží doporučeními typu "jen víc, jen houšť" (pokud jde o CO2).

PS: Asi bych ve svém počítači vydoloval i další články na toto téma, ale už tak je tento můj příspěvek (opět) příliš dlouhý.

Nevíte někdo, zda někdo nějak exaktně zkoumal vliv CO2 na ryby při koncentracích, které kytičkáři používají? Protože jsem si teď pro zajímavost dosazoval do henryho zákona (zajímá mě, jak by se dalo CO2 v akváriu lépe elektronicky měřit), a pokud jsem neudělal nějakou botu (což je klidně možné, nejsem fyzik a co se týče chemie, jsem klasický biologický polovzdělanec), vychází mi, že 30 ppm ve vodě odpovídá 20000 ppm ve vzduchu - což je pro člověka vysoko nad koncentracemi považovanými za dlouhodobě neškodné, uvádí se při této koncentraci již prohluování dechu a už při zlomku těchto hodnot (1000 a 2500 ppm) je znatelný vliv na výkonost člověka v kognitivních testech.

Je jasné, že ryba nechcípne při 30 ppm ve vodě, ale už není tak jasné, že jí to nevadí a nepoškozuje. Zas tolik se fyziologie člověka a ryb neliší, základní principy jsou stejné. Bylo by zajímavé změřit vliv na rychlost dýchání a ještě zajímavější vliv na chování ryb.

PS: tady jsme si udělal udělátor, který to počítá... ještě chybí závislost na teplotě lister.php5.cz/…

A to je přesně ten důvod, proč si nejdříve o CO2 a jeho aplikaci něco nastudovat a netrápit ryby metodou pokus omyl.
Cpeš ho tam více, než je potřeba.
Mrkni třeba sem:
rybicky.net/clanky/656-

rybicky.net/forum/13530
rybicky.net/forum/5578

pradí mi někdo jaký je optimální dávkování do mýho akva? 157x50x50 objem vody tak 300 L. Vždycky když se to ráno zapne tak po několika hodinách koukám lapat Neonky u hladiny, tak zase odpoustím vodu aby se čerřila hladina a bublinkovalo to a je to v pohodě.

Nechápu jak někdo může mít CO2 nonstop

Nebo se to dá říci i bez vzorečků ... Každý organismus (myslím teď živočicha) se musí nějak zbavit CO2 z krve. A i laik asi uzná, že nemá v plicích žádné trpaslíky, co to po jedné molekule z krve odstraňují. Tedy musí být jiný princip. A to je difuze. Ta vyžaduje, aby na jedné straně byla menší koncentrace, než na druhé - pak se to snaží navzájem vyrovnat. Tedy musí být v krvi víc CO2 než v okolí.

Pokud tedy přeženu CO2 v akváriu, nedokáží se ryby zbavit CO2 z krve. Spíš to dopadne naopak ... Vyvolá to reflex, zrychlené dýchání a snahu nadechnout (resp. vydechnout) jinak. Na první pohled to vypadá, že nemají dost kyslíku a snaží se ho dostat z nadhladiny.

Přebytek bude mít nejspíš i jiné důsledky, ale jsem také jen laik.
Štefan napsal: za předpokladu, že O2 bude v nádrži vždycky víc než CO2 tak ne

Množství CO2 a O2 je na sobě ve vodě nezávislé,takže otrava ryb může nastat i při dostatku kyslíku.A teď něco z wikipedie: "Pokud je ve vodě protékající přes vápencové skály rozpuštěn oxid uhličitý, dochází k přeměně nerozpustného uhličitanu vápenatého na rozpustný hydrogenuhličitan vápenatý:
CaCO3 + CO2 + H2O → Ca(HCO3)2
Uhličitan vápenatý je prakticky nerozpustný ve vodě."

LiborSprysl napsal:Wikina píše...Na 3 % v ovzduší člověk nereaguje. 5 % způsobuje závratě, nouzi o dech, ospalost. 8-10 % bezvědomí a smrt. Při 20 % se člověk náhle zhroutí, smrt nastává do 5-10 minut. U zvířat to bude stejné, jen ty poměry budou úměrné jejich hmotnosti.
A přece se v medicíně používá... pouze do 5% se ho přidává do medicínského kyslíku ke zvýšení efektivity dýchání.
Jak vidíte, kyslík tam nefiguruje. Stejně tak, jako když se potopíte pod vodu. Kdy si myslíte, že se budete chtít nadechnout? Když máte málo kyslíku nebo hodně CO2?

Proč ne?

rybicky.net/forum/13731

Muzu se zeptat proc to nebude fungovat
Kdyz to ma takhle hodne uzivatelu tady na rybickach

Takhle si myslím, že to nefunguje.

Tvé dno je plné mramoru a do CO2 bych se s ním nepouštěl.

za předpokladu, že O2 bude v nádrži vždycky víc než CO2 tak ne

Chci se zeptat kdyz nechavam CO2 pres noc a pritom vzduchuji muzu timto otravit ryby???

Když už mě do toho Libor tak "hezky" namočil, pokusím se do toho vnést trochu světla ze svého pohledu.

V běžném slova smyslu se nedělá rozdíl mezi slovy "otrava" a "intoxikace", jsou obecně chápána jako tatáž slova tj. synonyma (dokonce i google to takto pojmenovává), české slovo a termín přejatý z cizího jazyka. Každá otrava je intoxikací, ale ne každá intoxikace je mnou (a terminologií?) chápána jako otrava. V odborné terminologii jako takové, je rozdíl mezi člověkem "otráveným" a člověkem "intoxikovaným", v případě přídavných jmen je to snad vidět snáz. Dám-li si ty dva panáky, jak zmínil Johan, jsem intoxikovaná alkoholem, nikoliv otrávená, dám-li si těch panáků deset v krátkém časovém úseku, budu s velkou pravděpodobností otrávená produkty, na které se etanol degraduje, dám-li si panáků (ve stejném časovém úseku jako ve druhém případě) padesát, tak budu nejspíš mrtvá s diagnózou otrava (těžká intoxikace) etanolem (alkoholem). Ve všech třech případech jsem intoxikovaná alkoholem, ale jen ve dvou otrávená. Snad tento (ne zrovna nejšťastněji zvolený příklad - ovlivnění mozečkových funkcí a dýchacího centra etanolem a jeho metabolity + odbourávání závislé na mnoha faktorech s různou rychlostí, dále jsou dvě hlavní biochemické cesty fungující na jiném principu a s různou rychlostí pro odbourávání etanolu aneb proč bledé tváře dokázaly opít indiány - chybí jim základním enzym pro odbourání alkoholu jednou ze zmiňovaných cest - alkoholdehydrogenáza, ale dost o biochemii) alespoň částečně demonstruje jakým způsobem je terminologie užívána a chápána. Hlavní důvod proč jsem tento příklad uvedla je ten, že slovo otrava a intoxikace nejsou vždy synonyma.

Mluvíme-li o anestezii v souvislosti s intoxikací (otravou?), pak by se obecně dalo říci, že anestezie je řízená intoxikace (pokud se "přepískne" pak tu máme hned očividnou otravu) dobře je to vnímáno u tzv. rajského plynu. Chichotající se člověk není otrávený oxidem dusným, ale jen lehce intoxikovaný. Anestetika jako taková většinou fungují na principu tlumení nervosvalového přenosu. Zvýšíme-li onu dávku (koncentraci - to je důležité slovo) účinné látky pak může být nervosvalový přenos úplně zablokován a trvale (ireverzibilně) znemožněn a však ne u všech látek, jedů, anestetik.

Hezky se to dá popsat na některých hypnotikách (léky "na spaní"), kdy jeden druh léčiv tlumí aktivitu dýchacího centra a tím sekundárně dochází k utlumení celého organismu a následnému usnutí. Právě tyto přípravky měly na svědomí v minulosti mnoho životů v souvislosti s předávkováním. Ač to byla léčiva výhradně na lékařský předpis, ale to už je jiné téma.

Zkusím to ještě demonstrovat na dalším příkladě. Asi nikdo z nás nechodí a neříká: "Jsem otrávený kyslíkem!" Ač máme všichni kyslík přítomen v krvi, ve tkáních, s jistou nadsázkou bychom mohli říci, že jsme kyslíkem intoxikovaní ve fyziologických normách. A však, zvýší-li se koncentrace kyslíku v dýchaném mediu, pak může dojít k těžké otravě nebo chece-li závažné intoxikaci (poleptání sliznic, křeče, bezvědomí, kašel, dušnost až smrt).

A teď ještě k tématu: Ohledně ryb a CO2. Jisté (vyšší než běžné, ale nižší než vysoké potažmo smrtelné) koncentrace CO2 působí na rybu tlumivě a zpomalují její metabolismus tedy jako anestetikum a je to v uvažovaných koncentracích změna reverzibilní tedy vratná, já bych to asi diplomaticky nazvala řízenou intoxikací CO2. Ovšem, jak je většině akvaristů známo, při vyšších koncentracích dokáže CO2 rybu usmrtit, jaký je přesný mechanismus nevím, u lidí funguje na principu sekundární blokace dýchacího centra přes pH krve, hádám, že tento mechanismus bude u ryb obdobný, ale zase mne trochu zrazuje od mojí domněnky formulace ohledně CO2 z odkazu, který sem dával MichoCZ, cituji: "opakované aplikace letální"

Abych to zkrátila, zda je intoxikace reverzibilní či ireverzibilní záleží na koncentraci látky, na dané situaci a druhu látky (!!!) a dále i konkrétním jedinci. Já osobně bych "uspání" pro účely anestezie jako otravu nenazývala, volila bych pojem řízená intoxikace nebo anestezie.

V konkrétním případě bych opravdu nazvala CO2 anestetikem v přesně určené koncentraci a jedem v koncentraci úměrně vyšší. Je to taková "žabomyší válka" o slovíčka, proto já bych diplomaticky volila jasně určené a nenapadnutelné termíny. Navíc tato následná diskuze ohledně otrav, uspání a intoxikací neřeší hlavní problém, díky kterému vznikla.

Prosím Vás všechny, berte na vědomí, že to co je zde napsáno, je psáno ze znalosti lidské fyziologie, lidské anatomie, lidské biochemie a terminilogie užívané a chápané v rámci lidské medicíny, nikoliv veterinární, kde moje znalosti nejsou tak hluboké, ač se v některých ohledech tyto obory překrývají, ne vždy jsou si rovny.

On psal, že sondu nezapojil do měřáku a 10 ukázal měřák ...
grunda napsal: ani tak mi to nesedí, pH vzduchu 10 - to by se ti moc dobře nedýchalo

Když si dám dva panáky, také mě to neohrožuje, ale otrava to je.

Jakou látkou? Jestli "uspání" je opravdu ve své podstatě otravou, to nám asi řekne Turbínka, jak se k tomuto tématu dostane... Jinak s tím Dokoupilem máš samozřejmě pravdu. Ale já si myslím, že pokud nejsou ohroženy životní funkce, tak se o otravu nejedná...

Micho,omlouvám se za můj start,ale sám jsem si kdysi při nehodě předávkováním CO2 otrávil akva.
Anestézie s CO2:
Do vody přes kamínek o koncentraci 200-400 mg·l-1(losos), lze použít i uvolňování CO2 z hydrogenuhličitanu sodného, účinnost pomalejší,koncentrace NaHCO3142-642 mg·l-1při pH6,5-7,5 na K, Po, Pd, anestézie do 5 min. rekonvalescence za 10 min v čisté vodě
nutnost udržovat dostatek O2, opakované aplikace letální.
Jsou šetrnější způsoby viz:Anestetika pro ryby.

A uspání nějakou látkou není určitým druhem otravy?
Jako anestetikum se přece v akvaristice hodně používá(lo), otevři si třeba knihu Živorodky od Dokoupila.

Nechci nijak vyvolávat flame, ale materiál z Mendelovy univerziti CO2 jako ansetetikum uvažuje.

web2.mendelu.cz/…

MichoCZ napsal: CO2 funguje jako anestetikum. Rybu uspíš. Jsi špatně pochopil co jsem myslel já. Mě se to stalo asi v půl osmé večer při svícení.Mimochodem v CO2 se dá uspat nemocná ryba k finální cestě. Ale to je otázka jiného topicu.
Nefunguje jako anestetikum, opravdu je to otrava - ve větší či menší míře....Wikina píše...Na 3 % v ovzduší člověk nereaguje. 5 % způsobuje závratě, nouzi o dech, ospalost. 8-10 % bezvědomí a smrt. Při 20 % se člověk náhle zhroutí, smrt nastává do 5-10 minut. U zvířat to bude stejné, jen ty poměry budou úměrné jejich hmotnosti.
A přece se v medicíně používá... pouze do 5% se ho přidává do medicínského kyslíku ke zvýšení efektivity dýchání.

Promiň,pokud je kysličník uhličitý anestetikum,tak si to nech patentovat.Vytěsnění kyslíku kysličníkem uhličitým se běžně nazývá otrava,dál to nemíním komentovat.

CO2 funguje jako anestetikum. Rybu uspíš. Jsi špatně pochopil co jsem myslel já. Mě se to stalo asi v půl osmé večer při svícení.

Mimochodem v CO2 se dá uspat nemocná ryba k finální cestě. Ale to je otázka jiného topicu.

ani tak mi to nesedí, pH vzduchu 10 - to by se ti moc dobře nedýchalo jinak hodnota CO2 kolem 30 mg/l je naprosto běžná v rostlinných akva s rybami, takže žádný stres

Já nevím, to PH 10 bylo asi vzduchu Jak jsem zapojil sondu tak jsem při cca KH 5-6 naměřil PH ve vodě 6,7. To jenom pro upřesnění

pH 10 a CO2 - 30mg/l, něco mi tu nesedí

To bylo první co jsem udělal, hledal jsem ryby ještě v nerozsvíceném akváriu. Bylo štěstí, že nebublám přes noc a že jsem ráno PH kontroloval.

Jednou mi to tak uletělo a akvárko celé spalo. Naštěští když jsem vyměnil tak 60% vody, tak se do hodiny všichni probrali. Ale byl to šok a od té doby bublám radši míň než víc. Pokud jsi na rybách nic nepozoroval, tak jsi "pořád břídil". Každopádně nedoporučuju zkoušet, kolik ryby vydrží. Není to pěkný pohled na uspané akvárko.

Tak dnes to bylo o vlásek. Včera večer jsem kalibroval PH sondu a zapomněl jsem ji zapojit do měřáku. Ráno se divím, proč je PH 10! Naštěstí CO2 bylo jen krátce přes hodnotu 30mg/l.

To je řekl bych nesmysl. Na kyslík se rozhodně neváže, nemá jak. Spíše se jedná o vyrovnávání parciálních tlaků provzdušňováním, protože ve vzduchu je mnohem více kyslíku, než CO2. Když už při hnojení vzduchovat, tak na noc, jinak to postrádá smysl. Ty rybky mohly také odejít na velkou změnu pH na kyselo, pokud je nízká kH. Tohle je potřeba určitě změřit.

někde sem četl že CO2 se rychle váže na kyslík tak si myslím že větší prokysličování vody při nadměrném C02 pomůže.

No já kontroluju množství CO2 dle KH a pH (Tillmanova tabulka). Pokud vím, jaká mi teče z vodovodu voda a vím taky, že se mi v akváriu nemění KH, pak mi stačí pouze sledovat pH. A opravdu to funguje. Jednou jsem to s CO2 totálně přehulil a stejně vyprchávalo všemožně pryč. Ryby jsou v pohodě.