Uhličitanová tvrdost, tvrdost, pH
Tomu Polákovi to udělalo 7. To je polovina, to může být rozdíl v množství substrátu. Liší se rychlost, ale to může být pH, prouděním a bůh ví čím ještě.
EDIT: přečetl jsem si to pořádně, a on dokonce testuje manado po 2 letech v akváriu (vyndal substrát z akvária a sledoval, co udělá s RO vodou) - tzn. to jeho manado je už značně vyluhované, čerstvé bude zvyšovat víc... myslím, že viník je jasný
V pohode, hnojenie zdvihne tvrdosť tiež, ale 13 stupňov je príšerne veľa. Až nereálne imho. Som zvedavý na test v čistej nádobe.
Máš to asi dobře, počítal jsem to z 11. Každopádně jsem nenaznačoval, že to nutně musí být všechno jen CaCO3. Jen pro představu, jaké asi množství běžného minerálu to je.
A krátké googlení ukazuje, že manado tvrdost skutečně zvedá. Pokud je ta voda třeba kyselejší nebo se přidává CO2, zvyšování tvrdosti to určitě urychlí.
en.roslinyakwariowe.pl/… Vaaclav a Kubaa to dobre zhrnuli, podozrieval by som na prvom mieste substrát. Skús to s odstátou vodou.
Na druhej strane si neviem moc predstaviť, čo by v tom substráte malo byť. CaCO3 - toľko vápenca (mne vyšlo 13dGH na 46g, ale to je detail) v 200l vody nerozpustíš. CaO by prudko zvyšovalo pH - a propos, pH sa nehýbe, len tvrdosť vody?
Žeby sadra? CaSO4 by asi šlo. Dusičnan by tiež šiel, ale v tomto množstve by otrávil celú nádrž...
Zkus tu vodu z kohoutku nechat den dva odstát a pak měř.
Pokud ten test opakovaně z kohoutku měří jednu hodnotu a z akvária opakovaně jinou, tak to na chybu testu nevypadá. Vsadil bych si na substrát nebo nějaké aditivum do něj.
Je to ekvivalent necelých 40 g CaCO3, to ze substrátu asi být může.
Vodárny píšou, že má 6, když to změřím ihned z kohoutku v čisté sklenici, tak má 6, ale jak jí dám do nějakého akva (má 3 různé), tak to vždycky vyletí nahoru a jako zvednout to o 13 stupňů ve 200l, to už by byla otázka sypat tam minerály na deka, tak nevím.
Ja sa v tom možno zbytočne špŕtam, ale tá vodá má 6dGH, pretože si toľko nameral, alebo to proste píšu na stránkach vodární a neskúšal si?
@Maq: Píše o akváriách u kamoša.
V profilu máš uvedený substrát liapor, a tady píšeš o JBL Manado.
Podle mě tolik může udělat jedině substrát.
Jo prostě vemu vodu z vodovodu, ta má 6dH, naleju jí do akva, které bylo prázdné (jen substrát a tak), změřím za dva dny bez toho abych s ním cokoliv udělal a stejný test ukazuje 19. Takže si myslím, že spíš bude chyba v tom testu.
Ešte je otázka ako mení vodu, ale i tak je ten rozdiel privysoký.
Tú vstupnú vodu ste merali tým istým testom, ako tie akváriá?
Jojo celková tvrdost, general hardnes, GH. V jednom se hnojí profitem (tam kde je co2), ale málo a v některých ještě ničím, jsou nová. Jen mi přišlo divné, že v akva kam dám vodu s GH 6°dH a v podstatě v tom akva krom substrátu a kořenu nic neni, tak během 2 dnů by stouply hodnoty na 19 dH, což už je dost tvrdá voda.
To bude "deutsche Härte", takže po našom dGH.
@Zab01: Čím, koľko a ako často hnojí?
A když píšeš dH, tím myslíš co? Máš na mysli tvrdost (celkovou - dGh), nebo tvrdost uhličitanovou (alkalitu - dKh)?
Zdravím, mám takový problém s testy od Tetry na GH. Měřili jsme u kamaráda 3 různá akva. Vstupní voda má ph 7,7 a 6dH. V jednom akva jede co2 a dH zhruba po 2 měsících naměřeno 19, v druhém akva bez co2 je dH 11 a v tom nejmladším (pár dní) je dH opět 19. Ve všech stejné ph 8. Ve všech je pouze jbl manado, dragon stone, kořen a kytky. Je tedy reálné aby to tolik stouplo, nebo jsou ty testy fakt nějaký pošahaný? Sledoval jsem i nějaká videa, lahvička stejná, ale kapalina má barvu jinou.
Proto se pokouším zavést zkratky "hustá" (=hodně mineralizovaná) a "řídká" (=málo mineralizovaná) voda.
Ale moc se to neujímá. Snad že to nabízím zadarmo, nebo co...
Trošku ti to zamíchám, i měkká voda může být plná minerálů, dokonce třeba víc, než ta tvrdá
Prečítal som aj raviolkine stránky.
A kade čo o vode. No stále nechápem.
Prečo rastliny majú problém rast v tvrdej vode a v mekkej im nerobí problém.
Prečo ak do tvrdej vody pustím CO2 tak rastliny rastú veľmi pekne.
Mne to tak vychádza že v tvrdej vode je menej CO2 a v mekkej je ho viacej.
Ďalej pri tvrdej vode je vyšší tlak minerálov na bunky a tie niesu schopné pracovať, ale v mekkej je menší tlak mineralov na bunky tak nemajú problém.
Pri tvrdej vode sa aj filter asi zabieha dlhooo, kým sa vytvorí nitrifikacia ako v mekkej.
Prosím o nie úplne chemické vysvetlenie. Ale také ako pre žiaka základnej školy.
Starší reakce
Je to presne naopak
Ako rýchlo spoznať tvrdú vodu? Pri tvrdej mydlo veľmi pení, čo v mäkkej vode nerobí.
Starší reakce
Jdu si přečíst ten Tvůj článek. Na celé té věci s alkalitou je pár věcí, které nějak ne dost jasně chápu, nepasuje mi to úplně tip ťop. Třeba se chytím...
... zatím jen vím, že nesmím říkat "žebřík". Nezlobím se (viz smajlíky).
Ještě jinak ... když mrkneš na graf uhličitanové rovnováhy ... (třeba sem -
www.horacovoakvarium.cz/… - abych si přihřál polívčičku)
... Tam je to krásně vidět ... čím vyšší alkalita (resp. čím více hydrogenuhličitanů)(není to úplně jedno a totéž, ale budiž), tím vyšší pH a tím méně volného CO2 (pro rostliny) ...
Tohle je podle mě ten hlavní důvod, proč rostliny nemusí "tvrdou" (správně alkalickou) vodu ...
teď už si rozumíme?
Ale no tak se nezlob. Prostě jsem Tě špatně pochopil, to se stává, ne?
rastliny v podstate pouzivaju HCO3(-) iba pokial z nejakeho dovodu nemozu prijmat volne CO2. To máš pravdu všechny rostliny přijímají CO2 ale pokud není k dispozici nebo jen v malém množství spousta rostlin (pod vodou) neporoste nebo jen velmi mizerně. Z toho vyplývá že si nedokáží vyrobit CO2 z hydrogenuhličitanu HCO3-. Tohle je ale jen obecná teorie protože se setkáváme ze spoustou rostlin a ne všechny přesně takhle fungují. Ne každému porostou všechny rostliny které zasadí do akvária a to i v sycených nádržích jak jsem se sám přesvědčil. Ve hře je spousta dalších faktorů.
Tipoval by som, že svoje bude mať na tom i fakt, že ruka v ruke s vyššou koncentráciou HCO3- pôjde vyššia koncentrácia príslušného zásadotvorného katiónu, nech už to je Na+, Ca2+, Mg2+... A to tiež nem dobre.
Maq napsal: Kromě toho mám zásadní pochybnosti o tom co psal Horác (pokud jsem ho správně pochopil), že alkalita (zhruba množství HCO3-) má pro rostliny význam jako zdroj uhlíku. Domnívám se, že "z alkality" vlastně nemůže být ve vodě víc uhlíku, než kolik by bylo bez ní. ... Zatím jsem v literatuře nenalezl jediný údaj, že by rostliny měly z hydrogenuhličitanů jakýkoli prospěch. Vždy jen naopak.
Ne, sorry, ale pochopil jsi to úplně blbě
(není to poprvé - asi jsme každý naladěný na nějakou jinou vlnu nebo co)
...
Už ty tvé "velmi velké pochybnosti/námitky" (jak zaznělo v onom vlákně) chápu
...
Napsal jsem, že "Alkalita úzce souvisí s pH a s množstvím volného oxidu uhličitého (viz Henderson-Hasselbalchova rovnice)." ... To přece neznamená "čím více hydrogenuhličitanů, tím lépe" ...
(Deja vu - opět zpochybňuješ něco, co jsem nenapsal
...
0 04.10.2017 14:26 Acinonyx –
Re: Maq No, ze
- rastliny v podstate pouzivaju HCO3(-) iba pokial z nejakeho dovodu nemozu prijmat volne CO2.
- pri konstantnej koncentracii CO2 vo vode (povedzme 20-30 mg/L) je pri roznych alkalitach rozny pomer HCO3(-)/CO2, a to dost zasadne (kvoli finalnemu pH) - napr. cca 8/1 pri pH 7.1 verzus cca 1/1 pri pH 6.5
- to moze dost zasadne ovplyvnovat biochemicke procesy prijimania CO2 (napada mi napr. inhibicia enzymov ako "carbonic anhydrase" (CA), ktory viazu CO2 vo forme HCO3(-))
- inymi slovami, ale to su len dohady, moze produkt reakcie CA, tj. HCO3(-), inhibovat prijem uhlika, resp. moze mat rastlina problem sa "prepnut" z jedneho modu do druheho
- z toho moze vyplyvat nizka tolerancia niektorych rastlin pre vyssie KH, i pri rovnakom a dostatocnom mnozstve CO2 (napr. Tonina)
- dovolim si tvrdit, ze v prirode neexistuje situacia kde by mala pri vysokom KH rastlina dostatok volneho CO2 a teda asi nie su prisposobene vysporiadat sa s takou situaciou
Ekologie rostlinného akvária strana 131 - 149
Jaké téma máš konkrétně na mysli?
Nemyslím to nijak špatně; jde o to, že co jsem napsal, je změť nějakých útržků. Sám nevím, jaké "téma" jsem vlastně otevřel (ev. jaký "světadíl" mám objevovat).
0 03.10.2017 22:21 Acinonyx –
Re: Maq Skoda, ze ked som presne tuto temu nacrtol na Marcelovom fore, tak som bol takmer za blbca.
Koukám že chceš objevit nový světadíl.
1 03.10.2017 20:56 Maq V nevhodném vlákně jsme narazili na otázku alkality, konkrétně proč je udávána jako klíčový parametr pro pěstování rostlin ve zdejším - a nejen zdejším - atlase.
A není to tak dlouho, co jsme zase jinde - v souvislosti s bílým zákalem - rozebírali souvislosti mezi obsahem vápníku, alkalitou, a smyslem či nesmyslem sycení CO2.
Nedávno jsem četl jednu studii zkoumající využití anorganického uhlíku (tj. CO2 a HCO3-) různými vodními rostlinami, včetně řas a sinic. Bylo to plné složité matematiky (opravdu), kterou jsem moc nepobral, ale základní závěry jsem si z toho odnesl. Jsou to:
1. Z HCO3- jako zdroje uhlíku mají vždy prospěch především řasy, protože
2. vyšší rostliny využívají vždy raději CO2; HCO3- jen z nouze.
3. Dělení vyšších rostlin na ty které umějí/neumějí využít HCO3- je zřejmě nesprávné; umějí to nejspíš všechny, ale výrazně se odlišují v míře náchylnosti k využití HCO3- jako zdroje uhlíku.
=
Kromě toho mám zásadní pochybnosti o tom co psal Horác (pokud jsem ho správně pochopil), že alkalita (zhruba množství HCO3-) má pro rostliny význam jako zdroj uhlíku. Domnívám se, že "z alkality" vlastně nemůže být ve vodě víc uhlíku, než kolik by bylo bez ní. Možné je pouze to, že uhličitany část CO2 ve vodě "sežerou" když se rozpouštějí, takže obsah CO2 sníží, a potom ten uhlík za určitých okolností mohou vydat zpět.
Však taky jen velmi málo rostlin - pokud vůbec nějaké - nějakou minimální úroveň HCO3- ve vodě opravdu vyžaduje. Ještě jsem nenašel takovou, které by nepřítomnost HCO3- vadila, je však dost takových, které vyšší alkalitu prostě nesnesou.
=
Zatím jsem v literatuře nenalezl jediný údaj, že by rostliny měly z hydrogenuhličitanů jakýkoli prospěch. Vždy jen naopak. Liší se v míře, jak se se zásadně nepříznivým působením HCO3- umějí vyrovnat.
Starší reakce
Taková velká změna, to bude asi z vodárny nějaká změna, jak píše NHKG. Ovšem při Tvých nevelkých výměnách vody... to jsi buď hodně dlouho neměřil, anebo máš nějak rozhaprované testy. Třiadvacet německých stupňů, resp. třináct coby přírůstek, to je spousta vápníku a hořčíku.
Přesto bych ten výpar nebral úplně na lehkou váhu. Pár stupňů to časem udělat může.
A myslím že pokles KH by mohly mít na svědomí i rostliny.
ok az budu doma, tak to zkusim otestovat proti vode z vodovodu a mozna koupim novy test. Diky
Bud je to ako hovori NHKG, alebo mas asi spatne testy. Zvysenie tvrdosti z 10 na 23 by sa este dalo vysvetlit, ale dolievanim odparenej vody by to trvalo asi dost dlho.
dKH ti tak rapidne neklesne pokial do akvaria nenalejes kyselinu (alebo nieco obdobne kysle). Pre predstavu, znizenie dKH o 1° vyzaduje cca 4 ml KONCENTROVANEJ HCl na 100 l vody.
Chtělo by to měřit i vstupní vodu. Její parametry můžou výrazně kolísat. Například některé vodárny mají 2 rozdílné zdroje vody a mění poměr vody z techto zdrojů. U mě kolísá vodivost cca 250 - 550 uS (nebo v čem mi to měří).
0 24.08.2017 10:50 kocmim – Vyrazna zmena v dH a dKH
Ahoj, po case jsem opet meril parametry v mem akva a prekvapila me vyrazna zmena dH a dKH.
dH se zvysilo z 10 na 23
dKH kleslo z 9 na 3
Pres leto se hodne odparuje voda a denne ji dolevam, vetsi vymenu delam tak jednou za 14 dni, cca 20litru ze 100l akva. Mereni pomoci kapkovych testu od JBL...
A otazka zni, to je normalni ze jedna velicina stoupne a druha klesne? A takto vyrazne?
Starší reakce
Díkes za radu, tak jsem uvažoval jestli by to pro ně nebylo lepší, aby ty podmínky byly co nejblíž ideálu, ale je fakt, že všechny ty zůsoby jsou dost riskantní a stejně ne dlouhodobě udržitelné, takže asi zůstanu u udržování stávající stavu
Nejjednodušším řešením je pH nesnižovat. Proč tak nízké pH? Většina ryb z Amazonie včetně těch z blackwater nemá problém s pH těsně pod 7. Platí i třeba pro všechny Geophágy.
Já znám 4 způsoby a ani jeden mi nepřijde ideální:
1. Pomocí dávkování CO2 - znám akvaristu, který takto vybil při poruše ventilu celé akvárium. Taky měl akvárium bez rostlin a CO2 jen kvůli pH.
2. Pomocí reverzní osmózy. Ale ta něco stojí, ovlivňuje tvrdost vody a velká část vody pak jde rovnou do odpadu.
3. Pomocí rašeliny - použitelné jen u malých objemů v řádu litrů.
4. Pomocí kyseliny - nestabilní a hodně riskantní.
Možností bude víc, ale žádná vhodná pro trvalé držení nižšího pH ve větším akváriu i přes častou výměnu vodu není.
EDIT: Prohlídnul jsem si presentaci a nenašel jsem jediný důvod pro snižování pH. Ryby víc ocení stabilní parametry vody než to nižší pH.
Ahoj, chtěl jsem se zeptat, jakou nejjednodušší metodou snížit ph v akváriu. Jedná se o blackwater, kde je naměřeno kapkovým testem ph cca (odhadem dle barvy) 6,5-7,0. Hodnoty kH jsou 3, gH 4. Takže tvrdost snižovat už nechci, ale potřeboval bych ještě trošku srazit ph, tak ideálně by bylo kolem 5,0-6,0. Voda je vodovodní pražská. Díkes
Starší reakce
Až tak zásadně? Jako je mi jasné že Amazonia určitým způsobem ovlivní hodnoty, ale netušil jsem že až tak. V 10L mini jsem tak velký rozdíl neměl. Taky je pravda že tam poměrovo bylo znatelně méně substrátu... Každopádně díky!
Zdravím pánové, posunu tohle vlákno trochu nahoru. O víkendu mi kamarád dal testy od JBL (klasické papírové proužky). Tak jsem změřil vstupní hodnoty a hodnoty v nádrži... A rozdíl je víc než znatelný. Vstupní hodnoty byli na proužcích od JBL +/- stejné jako u Sery co jsem si dnes koupil. Hodnoty vodu v nádrži byli na proužcích neměřitelné. Nádrž je čerstvě založená (viz profil)...
Vstupní hodnoty jsou dle JBL i Sera
pH - 7,5
gH - 8
kH - 5
Hodnoty v nádrži dle Sera
pH - 6
gH - 4
kH - 2
Co může zapříčinit tak obrovský pokles? Může být něco špatně?
Předem díky za rady...
Starší reakce
Aha, v tom máš zřejmě pravdu, že to bude nekonečné měření. Díky za upozornění. Ta vstupní voda asi nebude kdovíjak stabilní a asi to nebudu schopný udělat tak rutinním jako lití Torbenu do vody k výměně. Ještě to promyslím.
Už víš jakou máš ty ve vodě KH a kolik kyseliny budeš muset do vody nalít? Jestli se ti to zdá jednoduché tak mě ne protože jsem to poměrně dost dlouho dělal. Z vodovodu ti také nepoteče stále to samé. Budeš jen měřit a měřit a měřit.
To by zrovna v tomhle případě neměl být velký problém. Testy kH jsou natolik jednoduché, že jejich relativní nepřesnost by pro různé absolutní hodnoty alkality mohla být přibližně stejná a to by mělo stačit.
Jestli to stačit nebude nebo jestli se tenhle předpoklad ukáže mylný, testy by se dokonce dali nakalibrovat pomocí předem připravených roztoků známé alkality. Ale když bude dostatečná rezerva ve výsledné hodnotě alkality, asi by to nebylo potřebné. Testy se asi můžou docela mýlit v absolutní hodnotě určené alkality, ale pokud nebudu stahovat hodnotu o mnoho stupňů (co neplánuji), měl bych být schopný s dostatečnou přesností určit, o kolik alkalita klesla a jestli to odpovídá propočtu.
Myslím, že zrovna test alkality nepatrí k tým "orientačným", funguje na dosť jednoduchom princípe.
první úskalí je přesnost měření - kapkové testy jsou dosti nepřesné, já bych je nazval orientační....
Možná OT: Proč? Kde vidíš nějaké skryté úskalí?
Změřit kH vstupní vody by mělo dát dobrou představu o alkalitě vzhledem k tomu, že testy jsou chemicky docela jednoduché. Připravit 10% roztok HCl by taky nemělo být nijak komplikované. Jestli je alkalita dostatečně vysoká (co tak trochu předpokládám), snížení o několik stupňů nezpůsobí tragedii ani kdybych bral do úvahy riziko nepřesnosti testů. Stále tam bude rezerva, nepůjdu na nulu a nebudu takhle měnit všechnu vodu najednou, ale postupně. A hlavně, upravená voda se taky dá otestovat před nalitím do akvária a z pH a kH určit, jestli je bezpečná.
Jednoduše to vypadá ale jednoduché to rozhodně není.
Přidat reakci
1 ...... [2] ...... 5 6
Zpět na obsah sekce Voda, přípravky na úpravu a testy • Zobrazeno 11511x