Přihlaste se a využijte web naplno RYBICKY.NET »

Biologická rovnováha

 

NápovědaFórum » Zakládání a údržba akvárií  

Akvaristik.eu

Žádná předchozí stránka 1 Přejít na další stránku   1  
Biologická rovnováha
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   12.09.2018 09:09 Muž @ Anthrax [1298] Re: RAP
Přesně. Až na to že neprovádí intenzivní výměny výměny vody, které tahle metoda předpokládá :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   12.09.2018 08:55 RAP
Když tak čtu příspěvky od freem1, napadá mě metoda EI.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   11.09.2018 21:07 Muž @ JirkaŠčobák [1909] - Sbírám akvarijní rostliny. Low-tech akva.Re: freem1
Nemyslím, že je při rovnováze něco duležitější a něco méně duležité.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   11.09.2018 20:19 Muž @ Džouzif [23] Re: freem1
Rovnováha v akváriu je základ, to je jasné.

Ovšem když se podívám, čím vším je v nádrži hnojeno, tak to odhaduji spíš na extrémní přehnojení (teda pokud je tam dáváno to množství všeho co je uvedeno v prezentaci. Třeba takový Seachem Flourish je dle návodu 5ml na 250 litrů vody (mimochodem taky ho používám) a když se to tam napere 2x do týdne no tak to potěš koště, ale budiž. :)

Ještě ke všemu je to kompletní hnojivo (doporučím přečíst složení), takže nerozumím tomu, proč jsou tam dávány ještě další látky? Jako fajn, něčeho rostliny spotřebují víc, něco v tom hnojivu ani není (draslík jestli se nepletu), ale toto ...

Trochu mi to připadá, jako: Koupím vše, dám tam vše a to by bylo, aby to nerostlo. potlesk

Jestli se pletu, prosím reakci.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   11.09.2018 17:51 Muž @ Prašan [2922] Re: freem1
Na toto je ťažko odpovedať.
Limitujúcim faktorom čo do živín by mohol byť najmenej dostupný prvok v tvojej vode.Ak je niečoho málo je zle,ak veľa tiež zle.
Podobne to platí u osvetlenia.Čiže veľa zle - málo zle.Treba si to ako bolo povedané doladiť podľa vlastnej nádrže a podmienok v nej.
CO2 je obsiahnute i vo vode bez jeho pridávania.Záleží zase koľko ho konkrétne rastlinstvo spotrebuje.Čiže sa dostávaš k dileme.Veľa zle - málo nemusí byť dostačujúce.

ROVNOVÁHA vo všetkom,potom to bude fajn. :-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 6   11.09.2018 00:05 Muž @ Anthrax [1298] Re: freem1
Žádné pořadí tam není. Nic nemá přednost před ničím.
Dostatek světla, dostatek CO2, nedostatek živin = rostliny nerostou, nerovnováha
Dostatek světla, nedostatek CO2, dostatek živin = rostliny nerostou, nerovnováha
Nedostatek světla, dostatek CO2 a dost živin = rostliny nerostou, nerovnováha

U těch prvků si můžeš zkusit odhadnout co ti bude v akvárku chybět třeba podle zdrojové vody. Ale každá nádrž je jiná a každá zareaguje jinak zvlášť na tvoje hnojné dávky. Zkrátka do hry vstupuje příliš mnoho faktorů, že tohle ti nikdo neřekne. Tohle prostě musíš odpozorovat.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   10.09.2018 23:01 Muž @ Marcelko [0] - Rostliny
V akvariu ma byt rovnovaha medzi svetlom, CO2 a hnojenim.
Chcem sa opytat, ktore z tychto troch veci je limitujucim faktorom na 1., 2. a 3. mieste?
A z hnojiva, su ktore prvky limitujucim faktorom v postupnom poradi?
Dakujem.

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   15.05.2016 21:38 Muž @ km [0] Re: Archa
Zatiaľ som všetko spravil až na to uhlie musím ho ešte teraz rýchlo objednať... Mám ponaučenie nikdy žiadne savo... Ale som rád za akú koľvek radu...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   15.05.2016 21:29 Žena @ Archa [14] - ŽivorodkyRe: km
zdravím, niekedy sa stane takáto drsná chyba :-( ja poznám len nitrat ex podobný princíp, ale regenerácia je v soli. Zrejme ste to dobre nespravil a neprepláchol v cistej vode, docítala som sa, ze 24 hodín to má byt v tom roztoku sava, potom dobre prepláchnut, 24 hodín v roztoku octu 1 k 1-dnej, a 24 hodín este v cistej vode a velmi dobre vzdy prepláchnut. Ono teraz je tazké asi radit, ale zrejme sa dostalo savo do vody a vsetko je kaput. Filter prepláchnut dokladne, velká výmena vody + odkalenie, výmena spálených rastlín, do akva pridávajte nitrivec a dajte do filtra aktívne uhlie na odstránenie tej chemikálie, ste si zarobil tone
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   15.05.2016 21:26 Muž @ km [0] Re: Marcel G
Ešte som volal do obchodu kde som objednaval a zisťoval aké savo mam kúpiť... Ale môžem povedať že z mojej strany som si není vedomí že by som niečo spravil nesprávne...práve som si dával pozor ako čo robím lebo savo je nebezpečné... Ale chcel by som vedieť čo tie baktérie v akva mohlo ich neako zničiť...???
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   15.05.2016 21:18 Marcel G Re: km
Jaké Savo jsi k tomu použil? Doufám, že Savo Original. Při regeneraci Purigenu se totiž nesmí používat přípravky na bázi aminů, které se na pryskyřici (Purigen) natolik pevně navážou, že jí naprosto znehodnotí, a navíc pak při jejich kontaktu s chlórem bude vznikat vysoce toxický chloramin.

Druhá věc je, jestli jsi při regeneraci postupoval přesně podle pokynů:
1) Opláchnout zanesený (hnědo-černý) Purigen v čisté vodě, abys ho zbavil největších nečistot.
2) Ponořit ho na 24h do plastové nádoby s roztokem Sava a vody v poměru 1:1 (na konci lázně by měla být voda žlutá a Purigen o něco čistší, tj. světlejší).
3) Purigen opravdu důkladně(!) propláchnout pod tekoucí vodou (klidně i 5 minut).
4) Ponořit ho na 8h do plastové nádoby s vodou ošetřenou přípravkem Seachem Prime v poměru 1 hrnek vody + 2 lžíce Prime (pokud tam naleješ 3 hrnky vody, tak musíš přidat 6 lžic Prime).
5) Purigen pak opět propláchnout pod tekoucí vodou (pokud je ale voda chlorovaná, tak si do něj opět zaneseš chlór, takže je pak lepší [pro sichr] ho znovu ponořit do plastové nádoby, naplnit ji vodou tak, aby byl ponořený, a kápnout tam pár kapek Prime).
6) Teď můžeš dát Purigen zpátky do akvária (filtru).

PS: Výše uvedený postup je i s obrázky popsán v angličtině zde: spec-tanks.com/…

Ve svých nejnovějších instrukcích Seachem výše uvedenou recepturu ještě trochu pozměnil, a místo "Prime" teď doporučuje používat "Discus Buffer" nebo "Neutral Regulator" v poměru 1 hrnek vody + 2 lžíce pufru. Tyto přípravky nejen odstraňují chlór/chloramin, ale také upravují pH. Každopádně výše uvedený postup také normálně funguje.

V případě pochybností bych doporučoval si k Purigenu přičichnout, jestli ještě nebude cítit chlór, případně bych ho ponořil do čisté vody a změřil po chvíli pH.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   15.05.2016 19:12 Muž @ km [0] – Veľký problém
Dúfam že mi tu bude mať kto poradiť...ak niekto pozná purigen od saechemu... Regeneroval som ho podľa návodu dal som ho do sava na 24 hod zriedený 1:1 potom som ho výplachal v čistej vode a následne som použil saechem prime voda a 4 lyžice saechemu na 10 hod a zase výplachal.dal som do sitka a vložil do filtra. Po chvíli nebolo vidno žiadnu rybky a potom začali blbnut tak som to hneď vytiahol a vymenil cca 80 % vody a na druhý deň znova cca 50% no rybky prezili až na 4 neonky ale rastlinky mi kompletne vybledli a rozpadli sa.... Tak by som chcel vedieť či by mohli prežiť baktérie vo filtre a v dne... no2 sú zatiaľ v norme meral som 3 krát ale voda smrdí čo ešte takto nesmrdela... Tak by som chcel vedieť či mám objednať štartovacie baktérie pre istotu...dakujem za akú koľvek radu...

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.04.2016 21:32 Muž @ DaveLister [477] Re: bwater
Také by šlo ho odpojit rozebrat a ty média nechat na vzduchu, ale tak, aby nevyschly. Tak by to vydrželo déle. Ale myslím, že je to zbytečné a 5 hodin nebude katastrofa.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.04.2016 21:30 R Muž @ romant [26859] Re: NHKG
Nepanikařil bych, ale je to každýho věc. ;-)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   24.04.2016 21:25 Muž @ NHKG [3083] - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: bwater
A nebo si někde puč záložní zdroj k PC a máš klid. Filtr žere pár watů, tak to těch pár hodin ten záložní zdroj utáhne.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.04.2016 21:20 R Muž @ romant [26859] Re: bwater
Ne, není to nutné znovu čistit.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.04.2016 21:18 bwater
filtr jsem nedávno po cca půl roce čistil je nutné to tedy dělat znovu? je to cca 3 tydny den před ten den a po krmit nebudu a vymena vody a mělo by to byt tedy snad ok?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.04.2016 21:14 R Muž @ romant [26859] Re: bwater
Týden před tou odstávkou můžeš filtr lehce propláchnout, ne všechna média, jenom část a den předem vyměnit tu polovinu vody a bude to v klidu. Dva dny před a den po nekrmit.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   24.04.2016 21:12 bwater
Ahoj visí mi na elektroměru že cca za 14 dní nepůjde cca 5h elektrika takže ani filtr v akva... co mám dělat vymřou m bakterie filtru? mam např denpředtím yměnit třeba půl akva vody? žadný generátor apod to nemam...

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   20.04.2016 21:38 Muž @ Horác [3699] Re: NHKG
Onehdá jsem narazil na tuto souhrnnou rovnici denitrifikace, z níž je patrné, že jako zdroj energie slouží organické látky (zde např. cukr):
24NO3- + 5C6H12O6 + 24H+ = 12N2 + 30CO2 + 42H2O
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 2   20.04.2016 21:23 Marcel G Re: NHKG
Nemám v úmyslu se účastnit útočných diskuzí (pokud v něčem vidíš problém, dá se na to zeptat i slušně, s respektem vůči druhé osobě), ale pro pořádek uvedu dva příklady možných probíhajících reakcí, z nichž bude doufám patrné, co je (kromě anaerobního prostředí) potřeba k denitrifikaci:

V podmínkách, kde je vysoká koncentrace zdrojů uhlíku (v příkladu je jako zdroj uhlíku použit metanol):
NO3 + 0.833 CH3OH = 0.5 N2 + 0.833 CO2 + 1.167 H2O + OH

V podmínkách, kde je nízká koncentrace zdrojů uhlíku:
NO3 + 0.74 S + 0.1886 CO2 = 0.74 SO4 + 0.48 N2 + 0.037 C5H7O2N + 0.1 H + 0.37 H2O

Už jsem to zmiňoval o pár příspěvků níže:
"K denitrifikaci dochází všude tam, kde jsou dusičnany, organické látky a anaerobní podmínky."

V substrátu (či filtru), kde je dostatečné množství organického kalu, není o zdroj uhlíku nouze. Zhruba 4-5% organických látek v sobě obsahuje například i nový substrát ADA Aqua Soil Amazonia (tj. i bez nahromaděného organického kalu z nespotřebovaného krmiva nebo rybích výkalů). Stačí to takto?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   20.04.2016 21:21 Muž @ DaveLister [477] Re: NHKG
Já bych řekl, že v typické sladké akvarijní vodě vždy nějaký organický uhlík je. I v akváriu, kde vše funguje jak má a organické látky se neakumulují běží jeho koloběh, jsou neustále dodávány rozkladem organické hmoty a neustále spotřebovávány bakteriemi - nejúčiněji těmi aerobními, ale i ty anaerobní, jsou li přitomny, si určitě svůj díl vezmou - uhlík žerou, oxidovaný dusík dýchají. Fígl není v tom, že by se ve fungujícím akváriu organické látky do vody nedostávaly, ale že jsou dostatečně rychle spotřebovávány právě bakteriemi a neakumulují se proto ve velkých koncentracích.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   20.04.2016 21:06 Muž @ NHKG [3083] - Jihoamerické Cichlidy a eLkaMarcel G
Zopakuji dotaz. Čím se živí zmiňované denitrifikační bakterie ve dně?
Při klasické nitrifikaci NH4 -> NO2 -> NO3 bakterie získávají energii z této přeměny.
Při denitrifikaci směrem NO3 -> NO2 -> NH4 -> N2 musí do přeměny energii dodat a navíc nějakou ještě získat pro svůj život! Jenom nepřítomnost kyslíku k tomu, aby mohla probíhat denitrifikace nestačí. Kromě ní je nutné něco, čím se budou denitrifikační bakterie živit! Síry v akváriu asi moc není, takže nějaký zdroj uhlíku jiný než vodka?

Často se té samovolné denitrifikaci píše, ale nikde se nevysvětluje princip. Není ta denitrifikace ve dně jenom jedna z mnoha akvaristických pověr?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   20.04.2016 21:06 Marcel G - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: Horác
Horác napsal: Prase aby se v tom vyznalo :o) ... Včera jsem narazil na tehle článek www.profiplants.cz/… ... Stručně shrnuto: Nechcete v akvárku řasy? Pořiďte filtr o co největším objemu (příklad: filtr 50L na akvárko 500L).
A teď zase tohle ... Nikolai Frederik Slomma/Marcel Goliáš (zjednodušeně) : Filtr nejlépe co nejmenší ...
Mám si hodit mincí, nebo co? :o))) ...

Však jsem taky psal, že existuje zcela jistě více cest, které nás dovedou k podobnému cíli. Předimenzovaná filtrace může být také řešením, pokud v ní budou převládat žádoucí procesy nad těmi nežádoucími. Existuje spousta rostlinných akvárií s kanystrovými filtry, které fungují docela dobře a o žádném přemnožení řas v nich nemůže být řeč. Je ale pravda, že ve většině z nich se organický odpad prostě hromadí a dříve nebo později s tím může být problém. Drtivá většina tzv. aquascaperů provozuje svoje akvária jen zhruba půl roku, a pak je celé překopou a udělají v nich zase nějakou jinou 'krajinku'. I tak se dá předejít problémům, které by se asi časem v těchto akváriích objevily. Viděl jsem už hezkých pár takovýchto přírodních akvárií, kde se v substrátu začala rozmáhat sinice (proč asi?). Viděl jsem ale také už pár akvárií s jemným křemičitým pískem, kde byl ten písek dokonale čistý a žádný kal se v něm nehromadil. Jedním z takovýchto akvárií je třeba i akvárium Old-timer ( rybicky.net/nadrze/13966 ) mého dobrého kamaráda larixe. Nebo právě akvárium Nika z GrowFlow.de. A jistě se najde více takových příkladů, kde mineralizace bezvadně funguje. Psal o tom konec konců ve svých článcích i Karel Rataj:
"Nedokonalá činnost mineralizačních bakterií a následné hromadění toxických organických látek ve vodě je tedy podle našeho názoru hlavním důvodem, proč se v akváriu začínají objevovat řasy!" (zdroj: web.archive.org/… ). Jeho syn bohužel už jeho články ze svých webových stránek odstranil, ale dají se (zatím) ještě dohledat na archive.org.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   20.04.2016 20:46 Muž @ DaveLister [477] Re: Horác
Podle mých zkušeností funguje obojí - alespoň za určitých okolností. Ale jaké všechny faktory hrají roli netuším. Teď mám filtraci dost předimenzovanou (Eheim 2213 v 50L s 11 čistotnými minirybkami), tak uvidím, zda přijde nějaká řasová kalamita. Zatím mám řas méně, než by si bezobratlí v akváriu přáli.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   20.04.2016 20:38 Muž @ Horác [3699] Re: Marcel G
Prase aby se v tom vyznalo :o) ... Včera jsem narazil na tehle článek www.profiplants.cz/… ... Stručně shrnuto: Nechcete v akvárku řasy? Pořiďte filtr o co největším objemu (příklad: filtr 50L na akvárko 500L).
A teď zase tohle ... Nikolai Frederik Slomma/Marcel Goliáš (zjednodušeně) : Filtr nejlépe co nejmenší ...
Mám si hodit mincí, nebo co? :o))) ...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   20.04.2016 20:32 Marcel G Re: NHKG
K denitrifikaci dochází všude tam, kde jsou dusičnany, organické látky a anaerobní podmínky. Často je ale úzce svázána s nitrifikací, protože nitrifikace jí poskytuje dusičnany a konzumací kyslíku vytváří zároveň anaerobní prostředí. V akváriu je asi nejčastějším místem 'výskytu' denitrifikace buď substrát (do kterého zapadají organické zbytky) nebo filtr (ve kterém se organické zbytky také hromadí, obzvláště pak ucpané póry různých filtračních médií). Řekl bych, že třeba kuličky Eheim Substrat Pro (a jim podobné) musejí být hezkou denitrifikační továrnou, protože samotnými kuličkami voda určitě nějak rychle neprotéká, ale spíše difunduje, na povrchu jsou porostlé nitrifikačními (ale i jinými bakteriemi), a tak mají uvnitř vše, co potřebují: dostatek NO3 z nitrifikace i difundující vody, organické látky i anaerobní podmínky. Rychlost denitrifikace v substrátu bude určitě záviset nejen na jeho hloubce a množství organického kalu, ale u výživných (půdních) substrátů to bude jistě do velké míry ovlivňovat i 'kvalita' organické složky těchto substrátů (tzv. labilita). Je známo, že čerstvý organický materiál se rozkládá mnohem rychleji než starý organický materiál (např. suché dubové listy). Pokud tedy substrát obsahuje snadno rozložitelné organické látky, budou v něm (jakékoli) bakteriální procesy probíhat mnohem rychleji. To je i důvod toho, proč není dobré používat v akváriu jako podkladovou vrstvu čerstvý kompost, protože ten se stane automaticky a velmi rychle továrnou na heterotrofní bakterie, a to takovou, že to může klidně rozbourat celé akvárko. Heterotrofní bakterie totiž (na rozdíl od těch autotrofních, nitrifikačních) zdvojnásobí svůj počet zhruba každých 20 minut, takže za 24 hodin už můžeš mít (při dostatku kvalitní organické potravy) v akváriu nezvladatelnou bakteriální kalamitu.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   20.04.2016 20:26 Muž @ DaveLister [477] Re: laKatos
Je to už dost dlouho a jsem docela sklerotik, ale byly to vesměs nádrže podobné té, co jsem popisoval níže (řádově kolem stovky, placaté nízké s velkou plochou hladiny a dna - ve většině bydlely nějaké labyrintky) a silně zarostlé různým plevelem (co roste a jak se tomu chce růst - nejsem žádný akvazahradník - a k těm labyrintkám obvykle asijské kytky, kryptokoryny, aponogetony, různé kapradí, stonkové plevely), často živné dno. Filtr někde žádný, někde velký kbelíkový Eheim čištěný tak jednou rocne), proud vody minimální (i díky džungli voda v podstatě stojatá, zase většina labyrintek proud úplně nemiluje). Ovšem narozdíl od toho níže popisovaného akvária, kde jsem hodně svítil a experimentoval s CO2 (tehdy jsem byl za podivína) a kytky rostly jako blázen, měl jsme tam i nějaké lepší druhy a běžně jsem je sklízel a rozdával (a tudíž nevím, kolik dusíku jsem odebral ve formě kytek)), v těhle akváriích byla většinou jedna stará zářivka, světlo nic moc, CO2 žádné, kytky rostly, ale ne tak rychle abych je pravidelně sklízel, obvykle jsem je nechaval vlastnimu osudu, takže se různě vzájemně přerůstaly, žily i umíraly v akváriu, takže nebyly významnou cestou pro ztráty dusíku z akvária... dusíkaté látky se ale ani v tehle akvariich nehromadily (ani podle testu, ani podle zdravi a spokojenosti ryb), i kdyz tam casto bylo dost ryb, slusne krmenych, a vodu jsem casteji doleval, nez menil.

Jo a nesnáším hrubý písek nebo nedejbože štěrk a když jsme ho někde měl, byly problémy. Jemná zrnitost jak píše Marcel níže. Pro kořenící kytky obvykle i nějaká ta obohacující příměs, což tehdy znamenalo lowtech dno ala Walstad nebo některé staré české akvaristické knížky, zadne moderni nobl substraty. Ale asi nejnápadnější faktor mi přijde ta hloubka akvárií, výška byla obvykle výrazně nejmenší rozměr. Takže výměna plynů byla jistě dobrá navzdory minimálnímu proudění.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   20.04.2016 20:02 Muž @ NHKG [3083] - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: Marcel G
Vodka filtry se sice u nás moc nepoužívají, ale minimálně o jednom člověku co lije vodku do sladkovodního akvária vím. Největší problém tohoto řešení je nutnost velmi pravidelného a častého dávkování vodky. Proto je lepší denitrifikace pomocí síry.
Nevíš čím se živí ty denitrifikační anaerobní bakterie ve dně, když tam není ani líh ani síra?
EDIT: OK, ot umazáno.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   20.04.2016 19:40 Marcel G - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: laKatos
laKatos napsal: a jak tedy zvetsit kolonie por. udelat vhodne podminky pro ty one blahodarne heterotrofni bakterie?
Existuje určitě několik cest, které vedou k požadovanému cíli, ale mně osobně se asi nejvíce zamlouvá způsob, který popisuje Nikolai Frederik Slomma na německém fóru FlowGrow.de. Stručně jsem ho před časem popsal zde: rybicky.net/forum/14944…
Jeho cílem je do maximální možné míry eliminovat potenciální místa hromadění organických odpadních látek (substrát a filtr), a přesunout většinu bakteriálních procesů z filtru přímo do akvária. Tato myšlenka se mi moc líbí, protože se tím eliminují anaerobní plochy a podpoří se rozvoj aerobní mikroflóry na celkové ploše celého akvária. Do určité míry tomu mohou pomoct i různé bakteriální násady (např. Microbe-Lift Special Blend apod.).
Reklama
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   20.04.2016 19:40 laKatos - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: DaveLister
muzes se vice rozepsat o tech akvariich co fungovaly jakoby denitrifikacne.

objem, jaky filtr, orientacni prutok, atd.....
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   20.04.2016 19:32 Muž @ DaveLister [477] Re: Marcel G
Já myslím, že ani ten sirovodík ve stopách neuškodí. Nesmí ho být moc. Myslím, že si rozumíme. Pokud v akváru masivně hnije organická hmota, je něco špatně. Ty aerobní heterotrofní bakterie jsou v první linii a musí vykonat svou důležitou práci.

S tou denitrifikací v akváriu si myslím, že je to pravda. Nikdy jsem to nějak exaktně neměřil, ale akvárií, kde se dusičnany nijak nehromadily navzdory minimální výměně vody (a ani to nebylo vysvětlitelné dostatečně velkým odběrem například rostlin z akvária) jsem pár zažil. V mořské akvaristice se moc nevyznám, ale mám dojem, že tam toho krmení pro heterotrofní bakterie je podstatně méně než v typickém sladkovodním akváriu, kde si mnohem snadněji něco najdou.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 3   20.04.2016 19:13 Marcel G Re: DaveLister
Tato problematika je samozřejmě mnohem složitější, než jsem popsal v mém předchozím "kraťoučkém" příspěvku na toto téma. Na téma bakterií nebo biofilmů existuje celá řada kvalitní odborné literatury (bohužel převážně v angličtině). Z knih například:
1) link.springer.com/…
2) link.springer.com/…
Jinak denitrifikace je rovněž zajímavé téma. Diana Walstad jednou přidala do testovací nádoby s půdním substrátem překrytým vrstvou písku 250 mg/l NO3 a 2x týdně měřila jeho koncentraci. Do týdne koncentrace dusičnanů ve vodě rapidně klesla a po 1 měsíci už byly kompletně pryč (na nule). Řada vědeckých studií potvrzuje, že zhruba 50% dusíku zmizí s přírodních vod v důsledku denitrifikace (probíhající v sedimentu). V mořské akvaristice "vyvinuli" na odstraňování dusičnanů z vody zajímavou metodu, která spočívá v pravidelném přidávání malých dávek vodky (= etanolu) do vody. Etanol (= organický zdroj uhlíku) slouží jako potrava pro denitrifikační bakterie, které se díky těmto "krmným dávkám" v akváriu natolik rozmnoží, že zvládnou dokonale z vody odbourat všechny dusičnany. Pokud je mi známo, ve sladkovodních akváriích se tato metoda nepraktikuje ('vynulování' dusičnanů není v rostlinných akváriích žádoucí). Nicméně, zajímavý na tom je ten princip "živení" bakterií. Aby heterotrofní bakterie pracovaly co nejefektivněji, musejí být v co největším možném počtu (čím větší kolonie bakterií, tím rychleji bude probíhat dekompozice). Pokud se to s "krmnou dávkou" přežene, bude to mít samozřejmě za následek 'mléčný zákal' (což není nic jiného, než přemnožení heterotrofních bakterií ve vodě).

PS: Nikde také neříkám, že anaerobní dekompozice je nutně něco špatného. Například anaerobní redukce železa a manganu je pro rostliny velice žádoucí proces (dochází při ní za anaerobních podmínek v substrátu k přeměně oxidovaného železa a manganu na formy, které jsou přístupné rostlinám). Denitrifikace (další forma anaerobní dekompozice) může být také v některých případech žádoucí. Nicméně produkce sirovodíku, fermentace či metanogeneze pro naše akvária asi příliš užitečná nebude.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   20.04.2016 18:49 Muž @ DaveLister [477] Re: Marcel G
Souhlasím s důležitosti aerobních heterotrofnich bakterií. Nesouhlasím se zatracovanim těch anaerobních. A tvrdím, že dusík (tedy myslíme-li N2) není jedovatá látka - je biologicky téměř inertní (výjimkou jsou například sinice) a je ho všude kolem plno.

Také nesouhlasím s tím, že by nitrifikacnich bakterií bylo všude dost. Akvárií, ve kterých se hromadí dusitany a tráví ryby je bohužel plno.

Myslím si, že v akváriu mají místo i mikroaerobni a anaerobní zóny. Samozřejmě, jako doplněk těch fungujicich aerobních. Pokud padá organický bordel přímo do anaerobní zóny, aniž by měl šanci být zpracován aerobne, je to pruser. Ale pokud k fungujícím aerobum přispějí i anaerobove například denitrifikaci, bude to ku prospěchu věci.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   20.04.2016 18:27 laKatos Re: Marcel G
a jak tedy zvetsit kolonie por. udelat vhodne podminky pro ty one blahodarne heterotrofni bakterie?
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 17   20.04.2016 18:11 Marcel G – Biologická rovnováha a bakterie
Podle mého názoru hrají velmi důležitou roli ve stabilitě akvária bakterie. Většina akvaristů zná aerobní autotrofní bakterie (tzv. nitrifikační), které se často považují za ty "klaďase" neboli "užitečné bakterie", i když ve skutečnosti jich bývá ve filtru jen kolem 0.002% z celkového počtu všech přítomných druhů bakterií (údaj jsem převzal z odborné literatury). Podle toho, jak tomu rozumím já, jsou nejdůležitějšími bakteriemi pro vytvoření stabilního, čistého prostředí především aerobní heterotrofní bakterie, které jsou schopné dokonale rozložit organické odpadní látky (nejen tuhé, ale i rozpuštěné) na rostlinné živiny. Tomuto procesu se říká mineralizace. Dokonalá mineralizace může probíhat jen za přístupu kyslíku. Za nepřístupu kyslíku nebude mineralizace úplná a vzniká pak při ní kal (to je ten bordýlek, který se nám usazuje ve spodních vrstvách substrátu a rozkládá se jen velmi pomalu => to proto, že je tam anaerobní prostředí). Tuto neúplnou mineralizaci mají na svědomí anaerobní heterotrofní bakterie. Problém s hromaděním kalu v substrátu mají samozřejmě i "kvalitní" výživné substráty jako je ADA Aqua Soil Amazonia (ve svých materiálech to přiznává i Takashi Amano, který z tohoto důvodu doporučuje provádět čas od času důkladnou hloubkovou očistu tohoto substrátu). Naopak substrát, který má k zanášení nejmenší sklony, je jemný, propraný křemičitý písek (frakce 0,4 až 1,2 mm), do kterého organické zbytky prakticky nezapadají.

Pokud má tedy někdo dokonale čistý substrát bez kalu, pak je to známkou toho, že u něj dokonale fungují právě ty aerobní heterotrofní bakterie (rozkladači neboli dekompozitoři organického odpadu). Pokud se kal v substrátu hromadí, mineralizace nefunguje zcela dokonale.

Pokud tedy chceme mít čisté akvárko, je dobré všemi možnými prostředky podpořit činnost aerobních heterotrofních bakterií a zároveň se starat o to, aby se v akváriu nehromadilo příliš hodně organických zbytků, a aby nezapadávaly do substrátu ani se nehromadily ve filtru. Jakmile se v substrátu nebo ve filtru nahromadí větší množství organických látek, vznikne tam nevyhnutelně anaerobní prostředí, ve kterém (jak už bylo řečeno) nemůže mineralizace probíhat dokonale. V anaerobním prostředí pak mohou navíc vznikat i vyloženě toxické látky (např. sirovodík, dusík apod.). Bohužel většina hrubších substrátů i většina filtrů slouží jako "lapače" organického odpadu. Tento odpad se v nich hromadí, vzniká tam anaerobní prostředí (nejen hlouběji v substrátu, ale i uvnitř porézních filtračních médií), a mineralizace tam tím pádem neprobíhá dokonale → rozklad organických látek není úplný = nepřemění se až na minerální živiny, ale zůstanou někde napůl cesty. Navzdory našim představám obývají nitrifikační (autotrofní) bakterie ve filtrech jen velmi maličkou (v podstatě zanedbatelnou) plochu. Proto nemá příliš velký smysl jejich činnost v akváriu přeceňovat. V nepřerybněných rostlinných akváriích zvládne nitrifikaci pohodlně obstarat i povrch substrátu a rostlin, kde je dostatečné množství aerobních bakterií všech možných druhů → uvádí se, že 1 gram každé akvarijní rostliny obydluje zhruba 100 miliónů (10^8) životaschopných vlhkomilných bakterií. V přerybněném akváriu pak stačí použít relativně malý objem vhodné filtrační hmoty. Problém většiny akvárií podle mě nesouvisí se špatnou funkcí nitrifikačních (autotrofních) bakterií, ale mineralizačních (heterotrofních) bakterií. Funguje-li špatně mineralizace odpadních látek, tak se v akváriu hromadí, což doprovází řada negativních jevů. S tím pak podle mě úzce souvisí i výskyt řas. Jak známo, heterotrofní bakterie produkují jako vedlejší produkt svého metabolismu i vitamíny (např. vitamín B12, který je jen tak mimochodem nezbytnou živinou pro růst ruduchy rodu Audouinella).
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   20.04.2016 13:51 Muž @ DaveLister [477] Re: ovce
Já ty cichavce mám zase někdy v plánu. Pokud sezenu pekne divoké, všude mají nějaké šlechtěné chcipaky. Ze to bylo placaté, bylo původně kvůli těm cichavcum - mají to rádi, potěr to potřebuje, ale myslím že to výrazně pomohlo i stabilitě nádrže - velká plocha hladiny pro výměnu plynů, velké dno jako přirozený filtr...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   20.04.2016 13:43 Muž @ ovce [2] - bezudrzbove prirodni akvariumRe: DaveLister
tak presne neceho takoveho bych chtel dosahnout, akorat takovym zpusobem, aby to bylo mozne kdykoliv a kdekoliv opakovat, a treba i s jinyma rybama. no asi to nebude sranda, ale ten vysoky sloupec vody bych jeste nezatracoval...zatim
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   20.04.2016 12:18 Muž @ DaveLister [477] Re: ovce
Měl jsem akvárium přes 100L a jedinou technikou bylo osvětlení -80w T8 (jestli se nepletu, prostě 4x60cm) a co2 z burčáku (ale ne zcela systematicky). Hodně rostlin - různé plevele v podstatě v celém objemu akvária, ryby se prodíraly skrz i u čelního skla - čichavci medovi a zakrslí, původně tři páry, ale počet narůstal :) jen jsem sypal krmení doleval vodu a rozdával kytky a ryby. Možný fígl byl v tom, že akvárium byla placka vysoká jen 30 cm, vysoké živné dno a prostor na vzduch pro cichavce i kytky, vodní sloupec byl max 20 cm. Fungovalo to několik let, zrušeno kvůli stěhování.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 1   20.04.2016 10:13 Muž @ NHKG [3083] - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: ovce
Vzorek odebereš injekční stříkačkou, ale jestli to má smysl měřit netuším. Měním hodně vody a měřím jen pH a vodivost.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   20.04.2016 10:06 Muž @ ovce [2] - bezudrzbove prirodni akvarium
akvarium je zalozene skoro rok (v cervnu), proto jsem si rikal, ze dusitany jsou uz snad pryc. amoniak me nenapadl.
ma smysl zkouset nejake testy? respektive: kdyz tam bude problem, bude to poznat na jakemkoliv vzorku vody, nebo se ty skodliviny budou drzet spis dole? z tama nevim jak vzorek dostat bez kontaminace s "cistou" vodou nahore.

diky za podnet s tim dnem, mrknu na to.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   20.04.2016 09:59 Muž @ NHKG [3083] - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: ovce
Proč by nemohl být problém s amoniakem a no2? Amoniak je škodlivý i v malých koncentracích a jestli dno nefunguje a zároveň nemáš filtr, tak se může na škodlivou koncentraci dostat i v tak málo zarybněném akváriu. Jak dlouho už akvárium funguje? Filtr se zabíhá měsíc, tady to bude výrazně déle. Teplota vody je ok?
Pokud dáš to čerpadlo, tak výšku hladiny nebudeš muset řešit. Voda se promíchá. A když ho vhodně umístíš, tak ani kyslík.
Zkus prohrábnout dno, jestli nezahnívá.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   20.04.2016 09:51 Muž @ ovce [2] - bezudrzbove prirodni akvarium
V pripade otravy mi prave nejde do hlavy z ceho. testy sice nemam, ale pomer ryb a rostlin prece vylucuje problem s NO2,3, ne? No neco urcite neni zcela v poradku, ale co a proc ... podle me to musi souviset se sloupcem vody.

Na dno jsem myslel pri zakladani, uplne dole je rataj stare dno, potom je pomerne hodne ricniho pisku o zrnitosti ~2mm. vepredu tak 4cm, vzadu aspon 2x tolik. ale je mozne ze si to sedlo...mam dystak jeste 1 pytel v zaloze.

Cisteni filtru neni problem, ale uz to s sebou nese odcerpani vody, ve ktere ho vyprat, atd ... o cerpadle jsem slysel, jeste jsem uvazoval zkombinovat to se vzduchovanim. ale to az bych odhalil ten problem.

ad proudeni...o distribuci zivin k rostlinam jsem se taky pokousel leccos nastudovat, ale nic smerodatneho nemam. nekomu to proste "funguje" a hotovo.
podle me voda nemuze z principu byt uplne stojata, nejake proudeni tam bude vzdy, minimalne zpusobene rozdilnymi teplotami (hladina, topitko..)
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   20.04.2016 09:21 Muž @ NHKG [3083] - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: ovce
Zrychlené dýchání může značit otravu. Kyslíkem to asi není, to by se chodili nadechovat k hladině. Proudění je důležité i pro rostliny, takže by bylo dobré si koupit aspoň slabé proudové čerpadlo. Filtr by jsi musel občas čistit. Ale jak moc je prodění důležité ti asi nikdo neřekne, protože větší akvária bez filtru skoro nikdo nemá. Dno máš dost vysoké a provzdušněné aby mohlo nahradit filtr?
Já přešel na opačný extrém - moc ryb, silná filtrace a častá údržba.
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   20.04.2016 09:08 Muž @ ovce [2] - bezudrzbove prirodni akvarium
Ahoj, tohle tema me moc zajima. Castecne me k tomu privedly okolnosti, kdyz otec, byvaly "akvarista" zcela rezignoval na jakouliv udrzbu, a maximalne ryby obas krmi. Pri mych obcasnych navstevach jsem se snazil jeho 2 akvaria tomuhle pristupu prizpusobit a privedlo me to k tomu, abych zalozil zhruba pred rokem vlastni pokus - zacal jsem z druhe strany, s naprostym minimem ryb (misto toho abych cekal, ktere preziji) - mam na ~200L 3 anciky, a chtel bych postupne vybudovat funkcni ekosystem. Je mi jasne, ze pri poctu rostlin (na muj vkus porad malo) vs pocet ryb se o zadnou rovnovahu nejedna - 3 ancistrusi to proste nestaci tak zaneradit, aby se otravili. nicmene vodu jsem zatim nemenil, mam pouze svetlo a topitko,krmim pravidelne, obcas pridam okurku, a vypada to vicemene ok,ancici rostou,basti. u dna se hromadi bordel z odumrelych rostlin, ale nejsem si jisty, jestli to je na skodu.

Moje otazka k tematu je nasledujici: jak moc je dulezite pro bio rovnovahu proudeni? Mam pomerne vysoke akvarium, a prijde mi, ze ancici ze zasadne zrdzuji v jeho stredni casti, a obcas dost rychle dychaji. k hladine se nadechovat uz sice davno nejezdi, ale stejne bych tipoval, ze to ukazuje na jinou kvalitu vody u dna, muze to byt tak? bohuzel me nenapada zpusob, jak to overit (krome koupeni pokusnych rybicek...)
Pridat filtr neni problem, a bezudrzbovy ani low tech koncept z meho pohledu az tak nezkazi. presto bych ale do akvaria nedaval (co se techniky a udrzby tyce) nic, co neni vylozene potreba. to bych radeji snizil sloupec vody.
planuju rozsirit faunu i floru, u kytek jsem s nejakym tim rizikem smireny-je to preci jen pokus, i kdyz se zatim vyviji dobre. ale u te fauny bych si chtel byt jistejsi tim, ze tam prezije a bude prosperovat..

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 13   12.04.2016 15:21 Marcel G - bezudrzbove prirodni akvarium – Akvárium bez řas
Alternativní koncept provozu rostlinného akvária

Narazil jsem před časem na jeden zajímavý způsob provozu rostlinného akvária, na jehož konci je extrémně stabilní akvárium prosté řas.

Klíčový faktor zde hraje mikroflóra, které se (podle všeho) daří ze všeho nejlépe v akváriích s jemným křemičitým pískem (zrnitost 0.4-0.8 mm) a minimální filtrací (která zajišťuje pouze nezbytnou nitrifikaci). Každé akvárium má své producenty (rostliny), konzumenty (ryby, bezobratlí) a dekompozitory (mikroflóra), a je důležité pochopit, jaké vztahy mezi nimi existují.

Jednotlivé složky v tomto konceptu tvoří: 1) písek, 2) filtrace, 3) mikroflóra, 4) hnojení, 5) světlo.

1) Písek
Optimální zrnitost: 0.4-0.8 mm (filtrační písek používaný k bazénové filtraci), vrstva 3-5 cm (ale lze i vyšší). Jemnější písek zabraňuje zapadávání organického odpadu, který se pak v hrubším substrátu rozkládá při nežádoucích anaerobních procesech. Porézní, jílovité substráty mohou fungovat jako filtr, což v tomto případě není žádoucí (jednak kvůli kumulaci anorganických i organických živin a sraženin, a jejich nekontrolované adsorbci/resorpci, a jednak kvůli nekontrolovanému toku látek v akváriu). Hlavním smyslem písku je omezit rozvoj nežádoucí mikroflóry (např. anaerobních nebo heterotrofních bakterií produkujících různé organické látky, které slouží řasám za potravu → např. různé vitamíny) a nežádoucích látkových produktů.

2) Filtrace
Filtrace jakožto intenzivní biologický proces má negativní vliv na hnojení (filtr v podstatě soutěží s rostlinami o živiny). Vznikají při ní totiž sraženiny živin, které pak končí ve filtru. Pokud si do sklenice vyždímete molitan z filtru a změříte si tam obsah fosforu a železa, vyjdou vám pravděpodobně velmi vysoké hodnoty. Drobná filtrace pomáhá eliminovat negativní vliv filtrace na hnojení a současně zajišťuje dostatečnou nitrifikaci. V praxi tedy v dobře osázeném rostlinném akváriu s obvykle malým množstvím rybí osádky nepotřebujeme žádné dodatečné filtrační médium, protože i samotná rostlinná biomasa slouží jako plocha k osídlení pro mikroflóru, takže akvárium s dostatečným proudem slouží samo o sobě jako filtr. Má to ještě jeden pozitivní efekt, a to, že se proces mineralizace organických látek přesouvá z malého filtru do celého prostoru akvária (na všechny rostliny a povrchy). Pokud jde tedy o množství filtračního materiálu, lze to shrnout následující větou: ne více, než je nutné (resp. co možná nejméně, ale zase tolik, kolik je potřeba!). Pro představu, pro nitrifikaci ve 180L rostlinném akváriu (s relativně malou rybí osádkou) na obrázku z posledního odkazu bohatě stačí molitan o velikosti 4*4*1cm.

3) Mikroflóra
Nejdůležitější bod v tomto konceptu. Dobře fungující mikroflóra je pro fungující akvárium (tj. stabilní akvárium bez řas) naprosto klíčová. Čím více rostlin, tím větší plocha pro mikroflóru (biofilm). Vhodná mikroflóra dokáže dokonale mineralizovat všechny organické zbytky, výsledkem čehož jsou pak jednak minerální živiny pro rostliny, a jednak křišťálově čisté akvárium (s průzračnou vodou, bez mastné hladiny a bez řas). Biofilm se tvoří především tam, kde má dostatek potravy (což bývá ve filtru), ale pokud filtr odstraníme (resp. zmenšíme na minimum), rozšíří se biofilm na všechny povrchy v akváriu (se všemi pozitivními účinky na rostliny a negativními na řasy). Rozvoj vhodné mikroflóry lze podpořit přídavkem bakteriálních násad → např. Microbe-Lift Special Blend (cílem je zavést na dosud neosídlená místa v akváriu co nejrychleji vhodné mikroorganismy).

4) Hnojení
Doporučuji od samého začátku používat kompletní dávkování. Při této metodě se doporučuje udržovat ve vodě kolem 20 mg/l NO3, 10-15 mg/l K, 1.5 mg/l PO4 a 0.1 mg/l Fe, přičemž fosforečnany se dávkují nárazově (po výměně vody). Rostliny si je ukládají do zásoby, takže s tím pak týden pohodlně vystačí. Koncentrace CO2 se doporučuje udržovat v rozmezí 15-20 mg/l. Po stabilizaci akvária je možné místo KNO3 používat i močovinu nebo jiné sloučeniny. Optimální pH je v rozmezí 6.3-7. Alkalita v rozmezí 2-7°dKH, tvrdost může být i o něco vyšší. Optimální poměr Ca:Mg by měl být v rozmezí 2-4:1. Více než na absolutních číslech záleží spíše na rozumném vzájemném poměru živin. Pokud jde o výměny vody, pak čím je akvárium stabilnější (tj. čím "kvalitnější" má mikroflóru), tím méně vody (a méně často) je potřeba měnit.

5) Světlo
Světlo má na rostliny dva hlavní účinky. Na jedné straně světlo oživuje metabolismus, a na druhé straně množství světla ovlivňuje morfologii, tj. podobu rostlin. Zpočátku jen 6h plného světla. Čím stabilnější akvárium je, tím více světla "snese". V případě problémů je vhodné omezit délku fotoperiody.

Zdroj: www.flowgrow.de/…
Fotografie jednoho takového akvária provozovaného touto metodou: www.flowgrow.de/…

Starší reakce

 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 4   09.03.2016 14:55 Žena @ Karnal [162] Re: kus5
Tak pokud těmi výměnami vody myslíte ten uvedený způsob (ryby rostliny ven, proprat dno atd.), tak ano, to tu rovnováhu skutečně značně naruší. Ale tím doporučovaným způsobem je jen vypuštění cca 30 - 50 % vody a její opětovné napuštění. To tu rovnováhu nijak nenabourá, je to jen prospěšné (mě bez toho ani kytky moc nerostou). Ale uznávám, že i na to zdrojové vodě může záležet, někde je voda hodně tvrdá, jinde může být kontaminovaná...
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 11   09.03.2016 14:22 ioopp Re: kus5
kus5 napsal: Bio rovnováha je, že dostatečně zarostlé akva za součinnosti bakterii v hrubém molitanu likvidují odpadní látky. Když takhle vyváženou vodu často nahrazujeme chlorovanou hnusnou tvrdou zásaditou z vodovodu, tak tomu dáme na frak. Já míchám s temperovanou deštovkou (nesmí být ze střechy s betonovými taškami, ale nejlépe pálenými. Betonky zvyšují pH). Správné akva krásně voní.

Rovnováhu v akváriu nerozhodíš výměnama vody. Jde to praktikovat klidně každý den, pokud si nerozvrtáš dno v kterém se nachází velké množství oněch N žravých bakterií. Odzkoušeno na JA cichlidách. Někdy je to teda rozhodí tak, že se vytřou.
Dokonce můžu z vlastní zkušenosti říct, že po rozhrabání dna dojde k větším problémům, než když člověk vypucuje všechny filtry v akva (nemám teď namysli nějaké savo čistky...)

Před dvěma dny jsem díky instalaci jednoho úkrytu, který šel zahrabat pod písek rozvrtal větší část akvária a od té doby ryby začaly dýchat dost z těžka o proti normálu. Denně teď měním skoro půl akva vody za tu neodstátou hnusnou z vodovodu a po každé výměně je to lepší.
Taže mi teď jakous takous rovnováhu v akváriu místo funkčního dna drží jen filtry a právě ty výměny vody.
Ještě tak 2-3dny a je to v původním stavu, kdy před tím zas budu jen sedět a hledět. Doufám :-D
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   09.03.2016 13:33 Muž @ NHKG [3083] - Jihoamerické Cichlidy a eLkaRe: kus5
Já měl kdysi krásně zarostlé akvárium s obrovským filtrem. Dokud jsem menil vodu a zastřihával rostliny, bylo vše ok. Jakmile jsem z časových důvodů začal údržbu zanedbávat, tak náročnější druhy ryb vychcípaly a v akváriu převládly nejrychleji rostoucí druhy rostlin. Méně náročné ryby dál prosperovaly.

Co z toho vyplývá? Že kdybych neměl náročné ryby a pomalu rostoucí rostliny, budu tvrdit to co ty - údržba je zbytečná.

Já mám pitnou vodu měkou až středně tvrdou, bez chlóru s 10 mg/l no3. Naprosto vhodná pro ryby.

A na krupičku Esha Exit. Je tak dobrý, že jsem se před týdnem nebál koupit nakažené ryby
 Reagovat na tento příspěvek  Citovat tento příspěvek 0   09.03.2016 13:10 Muž @ Horác [3699] Re: kus5
Chlor mizí z vody tak rychle, že ho neřešej ani chovatelé terčovců.
Krupičku jsem nikdy léčit nemusel. (To samozřejmě nic neznamená, prostě jsem měl akvárko jen velmi krátce :o) ...
Žádná předchozí stránka
Přejít na další

[1] 3

Zpět na obsah sekce Zakládání a údržba akvárií Přidat příspěvek • Zobrazeno 3336x

Máte připomínku nebo nápad? Napište nám vzkaz do redakce nebo s námi diskutujte.
© RYBICKY.NET - http://rybicky.net/forum/13294-biologicka-rovnovaha