Přírodní algicidy

No, uvidíte sám. Snad nedospějete k závěru, že vám v akváriu pak nic krom stolístku a růžkatce neroste

To je sice v isto zmysle pravda, ale v tomto pripade je predpoklad, ze podobne alelopaticke mechanizmy funguju i v akvariach, preto som sa zameral priamo na alelochemikalie produkovane vodnymi rastlinami. Vsetko okolo nas je jed, zalezi iba na mnozstve. Vzhladom na uvedene skutocnosti je teda v tomto pripade rozumna sanca a predpoklad, ze uvedene latky budu dostatocne nejedovate pre rastliny a zivocichy, zatial co aktivne voci riasam.

Mate pravdu s tou stabilitou. Podstatou toho, co by som chcel zistit je, ci je mozne takymto sposobom posunut rovnovahu v boji riasa vs. vyssie rastliny co najviac vpravo (smerom k rastlinam).

To se sice i v tom nejperfektnějším akváriu nějaká řasa vyskytne, ale čím víc organismů, hlavně rostlin a jim podobným, tak je větší stabilita. Každej si vezme kousek.
To, že ot je z přírodních zdrojů neznamená, že to nebude "svinstvo". Vždyť ty nejhorší jedy atd. jsou právě z přírodních zdrojů (ale to jistě víte).

Vodiciek sa sice predava, no hlavne s roznymi svinstvami a la mednate komplexy. Ide cisto iba o napad vyskusat efekt pritomnosti prirodneho algicidu v akvariu, a teda ci by clovek dokazal uplne odstranit, resp. minimalizovat riasy. Teraz nemam na mysli urobit z akvaria stoku a zazracnou vodickou branit riasam, ale skor o to, ze i v akvariach, kde sa podmienky blizia idealnym sa vzdy nejaka riasa vyskytuje.

Fajn nápad, ale vlastně k čemu to?.. Copak se neprodává vodiček na vše možné dost..

Tak som cely den googlil (miesto ucenia sa na skusku ) a nasiel som celkom zaujimave info. Ako algicidy sa bezne pouzivaju rozne "zveriny", na nakoniec som narazil na literarnu resers o allelopatickych algacidov (dokonca na nasom univerzitnom webe ), citujem cast z nej:

Chinony

V současnosti jsou v USA testovány až tisíce látek a výluhů z rostlin. Schräder et al. (1998a;
20001; 2002; Nagle, Schräder et al. 2003) sumarizoval již v minulosti publikované
výsledky na nejrůznějších přírodních sloučeninách.

Velmi často jsou zmiňovány chinony, jako látky selektivně působící právě na sinice.
Např. poslední výsledky ukázaly selektivní cyanotoxicitu 9,10-antrachinonu. Látka byla úspěšně
otestována nejen v laboratorních testech v mikrodestičkách, ale i v limnokorálech. V
prakticky přírodním prostředí limnokorálů došlo při aplikaci 125 mg/l k prudkému poklesu počtu
buněk sinice Oscillatoria perornata a zároveň ke stejně výraznému nárůstu zelených řas a
rozsivek. Poločas rozpadu látky ve vodním ekosystému byl zjištěn jako 19 hodin (Schräder et
al. 2003).

Látky z Myriophyllum

Identifikací látek, které produkuje stolístek (Myriophyllum sp.) se zabývá hned několik
publikací. Bylo zjištěno, že vodný ethanolový extrakt z rostliny Myriophyllum brasiliense
inhibuje růst sinic Microcystis aeruginosa a Anabaena flos-aquae (Saito et al. 1989). V jiných
laboratorní testech byl zkoumán methanolový extrakt z Myriophyllum spicatum a byla zjištěna
inhibice růstu sinice M. aeruginosa a řasy Selenastrum capricornutum (Nakai et al. 1996).
Účinných látek z těchto rostlin bylo identifikováno a izolováno více, především se jedná o
polyfenoly. Jsou účinné řádově v koncentracích jednotek mg/l a mají synergistický účinek,
který pravděpodobně vzniká zrychlenou autoxidací ve směsi a uvolňováním radikálů.
V souvislosti s výsledky výzkumu byla testována řada dalších polyfenolů ( Nakai et al. 1999;
2000; 2001a; 2001b).

Fytotoxické alelopatické látky z různých druhů sinic

Popsány jsou látky fischerellin, hapalindol A, cyanobacterin, nostocyclamid a látka ze
sinice Oscillatoria laetevirens. Konkrétně působí ovlivněním elektronového transportu. Uváděna
je účinnost v mM koncentracích (Schrader et al. 2002; Smith et al. 1999; Gleason et al. 1986;
Smitka et al. 1992; Bagchi et al. 1993).
Za najzaujmavejsiu cast pokladam pojednanie o latkach izolovnych z Myriophillum. Po precitani abstraktov (bohuzial k celym clankom momentalne nemam pristup), som zistil, ze izolovane latky su v skutocnosti velmi jednoduche, a bezne komercne dostupne i dodavatelmi laboratornych chemikalii. Jedna sa prevazne o kys. gallovu a pyrogallovu, pripadne katechin. Boli testovane najma voci niektorym rodom sinic a zelenych rias.

Prve dve latky su vskutku jednoduche - polyhydroxy derivaty kys. benzoovej a vzhladom na nizku inhibicnu koncentraciu (jednotky mg/l) by i vyssia cena okolo 2000 Kc za 250g nemusela byt problem. (Treba takisto brat do uvahy, ze cena je od medzinarodneho dodavatela laboratornych chemikalii, cize normalne by bola pravdepodobne este nizsia.) Je takisto zaujimave, ze latky vykazovali navzajom synergicky efekt - to znamena, ze zmes latok mala vyssi ucinok, ako sucet ucinku jednotlivych zloziek zmesi.

Momentalne sa planujem pozriet v labaku, ci ich nahodou nemame, zistit toxicitu, fytotoxicitu (toxicitu voci vyssim rastlinam) a pripadne vyskusat v akvariu.

No to prave budem riesit az neskor, najprv chcem zistit nazvy, precitat si nejake studie, a nasledne kde a za kolko sa pripadne daju kupit, resp. ako lahko by som ich mohol zosyntetizovat.

2Sid: Diky.

Tellimagrantin.

...a ked sme uz u toho, tak by ste mohli doplnit, kde v CR alebo SR sa tie algicidy daju kupit

Tak, hladal som na fore nejake informacie o prirodnych algicidoch, ale vela som toho nenasiel. Po chvile googlenia som nasiel nejake informacie, ale stale nie som spokojny. Niektore poznatky su vsak zaujimave.

Prakticky som latok pouzivancyh ako algicidy nasiel iba par - nejake peroxohydraty uhlicitanu, cyanobacterin a nasledne jednu zaujimavu latku izolovanu z rastliny Ruta graveolens. Po zbeznom precitani clanku som sa dozvedel nasledujuce informacie: Je to prirodna latka izolovana extrakciou z korenov danej rastliny. Boli urobene testy inhibicie (akoze spomalenie) rastu sinice rodu Oscillatoria a zelenej riasy rodu Selenastrum. Najnizsia koncentracia kompletnej inhibicie pre sinicu bola 0.3 uM a pre riasu 3 uM. Co je vsak zaujimave, ziadna inhibicia vyssich rastlin az do koncentracie 100 uM (teda az 30-nasobne vacsia, ako potrebna pre znicenie danej riasy) nebola pozorovana.

Teraz, co ma zaujima je: Nejde mi o tuto konkretnu latku, zaujimali by ma vsak vase znalosti ohladom prirodnych algicidov (aspon nazvy), pripadne komercnych pripravkov proti riasam obsahujucich prirodne algicidy. Na zahranicnych weboch som sa stretol s tym, ze niektori ludia taketo latky vo VELMI malych koncentraciach do akvaria pravidelne pridavaju. Profesionalna deformacia vedca sa vo mne asi nezaprie, a chcel by s istymi vecami experimentovat.

Nasledne je samozrejme dolezite vediet, ake rody rias (sinic, zelenych, ciernych) sa prevazne v nasich akvariach vysktuju, a to z pochopitelnych dovodov. To je teda druha vec, ktora by ma zaujimala.

Vdaka za vsetky odpovede.