Řasy a živiny

Není důležité jestli sou chudé, ale důležité je, že sou živinami bohatě zásobené.
12 hodin je denní rovnodenost.Světla ale není v tropech zdaleka tolik co se do akvária "září" nebo i doporučuje a už vůbez ne tolik co známe u nás z letních měsíců. Ve většině akvárií je mnohem méně světla než kolik ho je v tmavých zákoutí různých potůčků. Krom toho, když se kouknete na lokality např. kryptokoryn zjistíte, že je tam docela světlo. Krom toho většina akvarijnich rostlin roste v přírodě při mnohem delším dnu než je rovnodenost. Ale to neznamená, že by nezvládly třeba i 7 h světla v akváriu či 16h v jiném akvárku.

no delam rostlinne akva a ne biotopni... coz je docela markantni rozdil....

v tom clanku pisou o "uhli" ze zvirecich kosti a stromove kury....

no pyrolyzou kury ziskaji aktivni uhli a na to se navazou ziviny z kosti... dobre reseni

kdezto vetsina osadniku (myslim evropany, ne puvodni obyvatele) tu biomasu spalila na popel a ziviny z nej se nemely na co vazat....

Akvárium samozřejmně mám a přidávám ještě odkaz na "bohatost" půdy v tropech.
www.geografie.webzdarma.cz/… Koukám že "nedotknutelní mudrcové" jsou už tady tak hodně zdaru s "živinou" ve dnu a napodobení "biotopu".

můžu se zeptat? Máš akvárium, nebo je to zatím jen v teoretické podobě? Vídím že sis toho k tématu nastudoval hodně.

Btw.:to tady poučuješ toho pravýho

Právě naopak světlo a popel???? www.rozhlas.cz/…

ta raselina a cernozem jsou tmavy jen diky nerozlozenymu humusu.... raselina se nerozklada diky nadbytku vody a kyselymu prostredi a v cernozemi zase diky nedostatku vody (proto tam nejsou lesy, ale jen travni porosty - stepy a prerie)

a pochybuji ze je bezna takova hustota rostlin, kterou mivame v rostlinnych akvariich jako novy prispevek

a zmeril jsi obsah co2 pralesni vody?

12 hodin je denní rovnodenost.Světla ale není v tropech zdaleka tolik co se do akvária "září" nebo i doporučuje a už vůbez ne tolik co známe u nás z letních měsíců.Díval jste se někdy na nějaký dokument, přírod. nebo válečný film třeba z Vietnamu ale i jiných tropů? Možná jste postřehl zvláštně červenou půdu, která je všude v pralese.Název trop. půdy Plinthosoly
pak Ferarasoly, Nitisoly, Acrisoly, Alisoly, Lixisoly.To jou půdy v tropech a subtropech.
Než podlehnete nesmyslům komerčních f.jako je Dennerle o tom že rostliny v tropech rostou tam kde pouze vyvěrají prameny s CO2 a kde je vysoký obsah humusu (živin).
Je dobré použít vlastní rozum.A to už jen proto, že zmiňované Echinodory a kryptokoryny rostou v přírodě obojživelně tedy ne trvale pod vodou a právě v těchto chudých půdách.
Jaký význam má pro emerzně rostoucí zaplavenou rostlinu kterých je 80% vyvěrajicí co2 z vody? Když ho přijímá atmosférou listy nad hladinou? Tady Dennerle podle mne jen trošku "zkouší" hloupost lidí.Nutnost pořízení CO2 a zářícího světla nejlepe od nich.Pak si to někdo přečte a už letí nakupovat.To je cíl a daří se jim ostatně diskuze na internetu to dokazují...Funguje to, ale i jinak.

a kde v přírodě uvidíš tolik různých rostlin na jednom malém místě vedle sebe, kterým se všem daří a navíc druhy které v přírodě ani pod vodou nerostou. Hold když chce člověk takové akvárko mít tak tomu musí pomoct. Takoví už lidi jsou, že si všechno vymýšlí podle toho jak chcou aby to vypadalo (neříkám že takové akvárko chce každý, ale je jich hodně)

pruser tech osadniku byl ze ten prales vypalily a prvni vetsi dest smyl popel i s casti pudy, takze zbytek opravdu nejni moc urodnej.....

Bohužel nejsou, je to častý omyl pokud koukáte na bohatou floru pralesa.Půda je velice chudá, obsahuje pouze spadlé listy odpad, který se okamžitě rozkládá tedy pouze "pohotové živiny" Chudá půda jako je rašelina a jíl bohatá na huminové látky ale to je vše.Není to žádná úrodná "černozem" proto i plány tehdejších osadníku o pěstování běžných plodin brzo ztroskotaly.Nebo znáte nějaké pšeničné lány podobné jako na Ukrajině někde v Brazilii,Asii nebo v Africe?Pěstuje se tam rýže bahenní rostlina, ale pšenice kukuřice?
V pralese je velká konkurence jak na živiny tak na život.Ještě jeden častý omyl v pralese je šero.Kryptokoryny rostou na břehu potoka nad kterým je ještě navíc hustá vegetace vyššího porostu, stromu.Opravdu je na forech akvaristů víc omylů a fám.Zkuste si přečíst něco o deštném pralese o potocích přítocích.Nepátrejte jen na akvarijních webech.Poznáte skutečné podmínky biotopu rostlin.

Ve skutečnosti jsou ale rostliny z tropů velice skromné na jakékoliv hnojení.O tom jak je chudá půda v tropech se přesvědčilo už dříve mnoho tehdejších osadníků. Chudá půda tam je po odstranění původní vegetace. Jinak je dobře zásobená živinami, jen ty živiny sou furt v koloběhu. Takže vše co se uvolní, je hned spotřebováno.
Rostliny dobře rostou i pokud dno tvoří pouze propraný písek Ano, ale potom musíte vše potřebné dodat hnojením. Což vlastně sám píšete, ale to přece není méně náročné než výživa ve dně (a podle mě ani tak účinné). Potom co ste napsal pak nechápu tu poslední větu, kterou jestli sem dobře pochopil, si protiřečíte. Pak jen trpělivost a ne hledat zázrak u speciálního substrátu, hnojení a podobných hovadin.

důležitější je 12h pravidelnost než "záře" nad akváriem Proč zrovna 12h? V tropech celých dvanáct hodin slunce do vody nesvítí. Když je slunce nízko nad obzorem, moc slunečního záření se pod vodu nedostane. A pak u břehu je často stín od vegetace. Ale od rovníku zase tolik vodních rostlin nepěstujeme. Hodně jich je i ze subtropů.

Mohl byste ukázat nějaký svůj výtvor, kterým byste předvedl, jak taková vaše tvrzení vypadají v praxi?

Martin71 napsal: ...Ve skutečnosti jsou ale rostliny z tropů velice skromné na jakékoliv hnojení.O tom jak je chudá půda v tropech se přesvědčilo už dříve mnoho tehdejších osadníků...
Chtěl bych se zeptat na toto Tvoje tvrzení. Nepolemizuji s ním, ale docela mně překvapilo. Měl jsem vždy za to, že tropické pásmo v povodích asijských, amerických, ale i afrických řek a jezer, je na živiny docela bohaté. Což jak jsem viděl, na první pohled dosvědčuje docela rozmanitá flóra. Že se nedaří nepůvodním druhům je věc jiná.
Chtěl bych Tě poprosit o bližší informace k tomuto Tvému tvrzení.
Díky

Na to Vám jednoznačnou odpověď nemuže dát nikdo ani ten sebevětší "mudrc" na internetu ať už z česka nebo ze zahraničí. Jedinou "tu správnou odpověď" tvrdí a že ji dokonce znají jsou jen dnešní akvarijní zlatokopové co nabízejí nesmysli se zaručeným nebo dokonce nezbytným produktem samozřejmně že ten správný je od nich.Ve skutečnosti jsou ale rostliny z tropů velice skromné na jakékoliv hnojení.O tom jak je chudá půda v tropech se přesvědčilo už dříve mnoho tehdejších osadníků.Takže dokud nepoznáte sám co vašemu akváriu schází, nikdo Vám tu správnou odpověď za vás nedá. Chce to pozorovat, číst, měřit a až pak případně jednat.Rostliny dobře rostou i pokud dno tvoří pouze propraný písek, dostatek světla důležitější je 12h pravidelnost než "záře" nad akváriem, čím více světla tím větší spotřeba co2.Pokud začnout žloutnout ztrácet barvu až poté začnu dolévat stopové prvky.Stačí hnojit jen do vody.Důležité je železo,mangan,draslík.proti chloroze a to ne každou výměnu vody!!.Pokud jsou v akváriu i ryby za půl roku máte dost detritu, které rostliny také zpracují.Pak jen trpělivost a ne hledat zázrak u speciálního substrátu, hnojení a podobných hovadin.

Moucha napsal: taky se priklanim k tomu ze nejlepsi recept na rasy je dostatek prosperujicich rostlin
Jo, jenže ty rostliny musí mít takové podmínky aby byly zdravé a prosperující ne?
A jsme zas u jádra pudla

ono by se to dost blbe zkoumalo (odebirat vzorky z povrchovych vrstev listu a vody u jejich povrchu)... ale urcite jsi cetl o jecny slame, urcite jsi cetl o pouziti peroxidu vodiku....
ja zatim nevidel rasu na zdravych prosperujicich listech, vzdycky na stagnujicich, ci odumrelych

a taky by se nemelo zapominat na dostatecne proudeni vody, zvlaste pri davkovani CO2 a hnojeni do sloupce

nemluve o tom ze rostliny samy produkuji latky, jenz snizuji vyskyt ras Ano, to je logické, ale bohužel sem nikde nenašel článek, který by zjistil aktivní uvolňování algicidů vodními makrofyty.

Ale to je na jinou diskuzi.

taky se priklanim k tomu ze nejlepsi recept na rasy je dostatek prosperujicich rostlin

nemluve o tom ze rostliny samy produkuji latky, jenz snizuji vyskyt ras

Pokud ustřihnete zdravý list, určitě se NH3/NH4 při rozkladu uvolňovat bude. Ale přirozeně odumřelý list je jen zbytek, který rostlina odvrhla. Plný ligninu, celulózy a jiných těžko rozložitelných sloučenin. A bakterie, které to rozkládají potřebují z něčeho žít a k rozkladu potřebují dostatek dusíku. Proto se po zaorání slámy na poli přidává spoustu dusíku. Samozřejmě, že vodní rostlina není sláma, u ní je poměr C:N mnohem příznivější, ale u starého listu to stejně nebude stačit.

Tím nechci říct, že není pravda, že by v zaneřáděných akváriích nebyly kalamity řas častější. (i když také znám akvária, která mají na zemi 5 cm detritu a spoustu rostlinných zbytků a řasy nikde žádné nejsou) Ale jen si myslím, že to je z jiného důvodu. Pokud někdo nechává v akváriu bordel, tak to buď musí umět a nebo má v akváriu něco špatně a zanedbává údržbu. Pokud je to ten druhý důvod, tak může dojít z počátku nejen k zafixování dusíku z vody při rozkladu, ale také snižování alkality, okumulace jednoho prvku a scházení druhého. Tím se přestane dařit rostlinám a nějaká řasa, které to vyhovuje, se už najde. Narušení nitrifikace nemusí využít jen řasy, ale se spotřebovou "amoniaku" si dokáží poradit i rostliny.
Smik napsal: No a osobně si myslím, že právě NH3/NH4 se výrazně podílí na výskytu řas v akva. Nemyslím si, že je vhodné omezovat se jen na jednu živinu. V akváriích je velká škála kombinací nejrůznějších druhů rostlin spolu s přístupy k údržbě. A v otázce kolem řas by se dle mě mělo postupovat stylem: "Jak podpořit rostliny, aby se všechny živiny jimi spotřebovaly." (světlo, minerální živiny apod.) Ale to si myslím, že tu všichni chápeme.

Johan napsal: proč by se měl z odumřelého listu při rozkladu uvolňovat nějaký dusík?
No podle mě amoniak vzniká rozkladem organických zbytků ne? Tak proč by nemohl vznikat z hnijícího listu? Nechám se poučit. No a osobně si myslím, že právě NH3/NH4 se výrazně podílí na výskytu řas v akva.

Vesměs s tím, co ste napsal souhlasím. Jen nevím co furt máte s tím čpavkem? A otázka k zamyšlení, proč by se měl z odumřelého listu při rozkladu uvolňovat nějaký dusík? Nedochází spíše ke spotřebě dusíku z akvarijní vody|?

Já, za mě můžu říct, že když jsem přidal do dna Piskořky, tak se podle mě funkčnost dna (potažmo celýho akvária) vylepšila a i moje L-T akvárium je schopno zpracovávat daleko lépe onen pověstný organický odpad, jenž se posléze stává tím spouštěčem řas. Záměrně nepoukazuji na čpavek, protože si to tak zjednodušuji a pro toho kdo tomu nerozumí, nebo rozumět nechce, mě to příjde jako nejjednodušší způsob vysvětlení. Já, za sebe musím přiznat, že jsem si tyto souvislosti doposud asi nedostatečně spojoval a po podrobnějším prostudování odkazů na stránky kde se o tomto pojednává, jsem dospěl k tomuto závěru: Dobře udržovaný dno(nemusí to být odkalováním) je druhý(tím prvním je to zvolený osvětlení a na něj navázaný event. ty další doplňky) základ pro zdárný fungování akvária, tak aby prosperovaly rostliny a netrápily nás řasy. Asi žádný nový zjištění, ale proč si to nezopakovat.

až na to že by pak každý musel přidávat dostatek CO2 a pravidelně hnojit. A ho už by se jen tak každému nechtělo, nemluvě o pravidelnému stříhání mnoha rostlin při silném osvětlení.
Pár příspěvků nazpět jsem psal, že hnojení a přidávání CO2 není vůbec nutné. Stačí ubrat osvětlení a řasy neporostou. Přesně jako to napsal smik, vyberte si buď high-tech(kvalitně osvětleno s CO2 a hnojením) nebo low-tech akvárium(málo osvětlené, bez CO2 a hnojení). I v akváriu bez hnojení a přidávání CO2 jde eliminovat opadávání listů potažmo čpavek. Méně světla, menší požadavky rostlin na živiny a CO2. To jsem tady psal ale už nejméně dvakrát, takže nevím jak už to jinak vysvětlit. Nemůžete mít ale hodně světla a nehnojit, to je blbost. Řekne vám to každý.
nikdo by neměl brat jeden názor jako dogma
Není to jeden názor. Zajděte si na nějaké zahraniční akvaristické fórum např. ukaps.org a zeptejte se co dělat, když vám rostou řasy. 95% z nich vám odpoví naprosto stejně jako já a kvalita jejich nádrží a vitalita rostlin je na trošku jiné úrovni než v Česku (a to i těch low-tech akváriích bez hnojení)

Johan napsal: rybicky.net/nadrze/11208 mnohem více jak 1W/l a krom začátku bez umělého přidávání CO2.


Ale jo proč ne, ale jako standart pro někoho kdo má problém s řasou bych to nedoporučil. (já za sebe ne)

bylo to hlavně vztaženo k předešlým radám přehnojování akvária
Já mám oba druhy akvárií a stejně nemůžu říct které je lepší, oba mají něco do sebe.

HaDaS to v posledním přízpěvku vystihl (bohužel nemůžu dát palec, tady mi to nejede)

e bláhové si myslet že s osvětlením 1W/L bez CO2 budu mít prosperující akva. rybicky.net/nadrze/11208 mnohem více jak 1W/l a krom začátku bez umělého přidávání CO2.

Ale souhlasím, je to o vyváženosti. Na nic lepšího se už asi nepřijde.

katterinecka napsala: až na to že by pak každý musel přidávat dostatek CO2 a pravidelně hnojit.
Nemusel, každý si může zvolit cestu jakou chce buď "LOWTECH" nebo "HITECH" a tomu přizpůsobit výběr rostlin a technické vybavení. Je bláhové si myslet že s osvětlením 1W/L bez CO2 budu mít prosperující akva. Takže vše je o vyváženosti.

až na to že by pak každý musel přidávat dostatek CO2 a pravidelně hnojit. A ho už by se jen tak každému nechtělo, nemluvě o pravidelnému stříhání mnoha rostlin při silném osvětlení.
Je to zajímavý postup a nemyslím si že by nefungoval, ale nikdo by neměl brat jeden názor jako dogma. Jsem ráda že že je těch rad (proti řasám, jak zařídit akvárko a udržovat ho) víc, každý si pak může sám udělat vlastní názor, vyzkoušet víc postupů. Kdyby byl na všehno jeden návod tak bude brzy každé akvárko jak podle kopíráku a nikam dál se neposunem

No, ať je to jak chce, tak když se minimálně podíváme na prezentované akva gargamela, tak je opravdu (můj subjektivní pohled) nádherné. Takže, jesli postupuje tak jak zde uvádí i u svého akva, tak na tom asi něco bude.
Když si člověk přečte všechny odkazy, které uvádí, tak to dává docela smysl. Alespoň v mém případě. Otázkou zůstává, jestli každý jeden z nás, se chce do této problematiky ponořit tak hluboce a aplikovat jí na vlástních výtvorech, rozuměj akváriích. Snad každý z nás, se setkal s řasou v akváriu. Zde, na různých oddílech tohoto fóra, je mnoho protichůdných rad. Pouze u gargamela jsem se setkal s uceleným pohledem na věc.

Gargamel, základ organické přírodovědy a pak diskutujte.Připadáte mně jak Přemek Podlaha a ne jako akvarista.

ta místnost byla opravdu hodně tmavá, ale tady bez měřícího přístroje stejně nic nesvedu. I neměřitelné množství čpavku asi těžko naměřím. Očividně málo světla je nová rada proti řasám

Třeba je to okno na sever

Stojí přímo vedle okna. V konečném důsledku mohlo být slunečním zářením osvětleno daleko více než to se 100 W.

takže nemám v akváriu řasy protože na ně mám málo světla?
Na fotce je moje akvárium u předchozího majitele osvětlené pouze 18W (oproti mým 2x58W) a očividně v něm řasy jsou

Čpavek neboli amoniak je toxická látka. Je toxičtější než amonný kationt.Toxitica amoniaku závisí na pH vody.Pro ryby jsou toxické už hodnoty čpavku kolem 0,1-0,2 mg/l.
Pokud by vaše hysterie kolem čpavku a příčin jeho růstu řas platila, není co už zachraňovat akvárium je už dávno mrtvé dík čpavku.Je to nejprudší jed ve vodě.
V tom článku není nikde psáno, že by se řasy měly vyskytovat až při těchto hodnotách. K jejich rozmnožení stačí už NEMĚŘITELNÉ množství čpavku. K vámi udávaným hodnotám se jen tak snadno nedostanete, takové akvárium by už byla opravdu síla.
Tropické rostliny pochází z tropů a v tropech je velká scháňka po živinách není tam nadbytečné množství živin. O proti akváriu, kde pokud hojně hnojíme naopak pomáháme nižším organismům -řasám.Rostliny nejsou nafukovací
Nechápu, jak můžete takhle generalizovat podmínky v tropech. Jsou místa, kde řasy rostou a jsou místa kde ne. Záleží na souhře náhod - stromy, které brání pronikání světla, proud v řece, množství organického odpadu atd...
Jak mi potom vysvětlíte, že nádrž, která je zobrazována na těch fotkách v článku má hodnoty všech živin mnohem vyšší, než jsou doporučovány a stejně v ní neroste ani trocha řasy? Sám autor nádrže ceg, který je moderátorem na nejznámějším fóru o pěstování akvarijních rostlin ukaps.org/… mi to potvrdil. Pro příklady ale nemusíte chodit ani za hranice. Hodně lidem teče z kohoutku voda s více než 50 mg/l dusičnanů a stejně jim řasy nerostou, ale naopak vytrhávají kýble rostlin. Podle vašeho předpokladu by jim ale musely růst řasy, tak proč teda nerostou?
Rozpadlé listy "normální" akvarista odstrňuje odkalováním a za přítomnosti kyslíku ve filtru nebo odkalování se tyto odpadní látky rozkládají na méně jedovaté dusitany a dál na neškodné dusičnany které dál slouží rostlinám jako "hnojivo" nitrát.Koloběh dusíku.
Pokud rostliny hladoví a rozpadají se, rozhodně vám nepomůže jen jednotýdenní odkalování. Stejně tak se veškerá organická hmota ihned nerozloží na dusičnany. Možná ta vaše teoretická věta zní hezky, ale takhle rychle a jednoduše to v praxi nefunguje. Je ale důležité mít silné a výkonné filtry a velký proud v nádrži, aby se všechny nečistoty co nejrychleji uklidily do filtru. Jakmile vám ale nerostou rostliny a kvůli nedostatku CO2 a živin začnou "hnít" spodní listy, které nikam do filtru nedostanete, máte problém, protože takové listy uvolňují čpavek a začnou se na nich usazovat řasy.
Je třeba abyste změnil uvažování, protože vaše předpoklady se nezakládají na pravdě a nepředložil jste tady jedinný důkaz, proč by měly živiny způsobovat řasy.
minimum světla tam nemám (ani plovoučky), roste tam většina běžných ne až tak náročných rostlin. On je rozdíl mít 0,2W na litr v 10ti litrovém akvárku a to stejné ve 400 litrech. Ty spóry potřebují mít hodně světla po celé nádrži? Pod dvěmi 58W zářivkami je ho hodně
Já netvrdím, že pod tak nízkým osvětlením neporostou rostliny. Při správné rovnováze nádrže a dodržení principů, které jsem tady nastínil porostou v pohodě i pod 0,1 W/l. Světlo je pouze plynový pedál, kterým řídíte rychlost růstu rostlin. Já už jsem provozoval akvárium s různými intenzitami osvětlení a tvrdím, že 0,2 W na litr je málo - v tomto případě tolik, aby nespustilo řasy.

minimum světla tam nemám (ani plovoučky), roste tam většina běžných ne až tak náročných rostlin. On je rozdíl mít 0,2W na litr v 10ti litrovém akvárku a to stejné ve 400 litrech. Ty spóry potřebují mít hodně světla po celé nádrži? Pod dvěmi 58W zářivkami je ho hodně

řasy způsobuje právě nadměrné osvětlení(a čpavek),
Čpavek neboli amoniak je toxická látka. Je toxičtější než amonný kationt.Toxitica amoniaku závisí na pH vody.Pro ryby jsou toxické už hodnoty čpavku kolem 0,1-0,2 mg/l.
Pokud by vaše hysterie kolem čpavku a příčin jeho růstu řas platila, není co už zachraňovat akvárium je už dávno mrtvé dík čpavku.Je to nejprudší jed ve vodě.
Tropické rostliny pochází z tropů a v tropech je velká scháňka po živinách není tam nadbytečné množství živin. O proti akváriu, kde pokud hojně hnojíme naopak pomáháme nižším organismům -řasám.Rostliny nejsou nafukovací
Rozpadlé listy "normální" akvarista odstrňuje odkalováním a za přítomnosti kyslíku ve filtru nebo odkalování se tyto odpadní látky rozkládají na méně jedovaté dusitany a dál na neškodné dusičnany které dál slouží rostlinám jako "hnojivo" nitrát.Koloběh dusíku.

Přečtěte si to ještě jednou. Řasy způsobuje čpavek(rozpadlé listy) a světlo. V té nádrži je sice spousta čpavku, ale minimum světla - jen něco málo přes 0,2 W na litr, což je strašně málo, navíc je to zastíněné plovoučkama. K tomu aby rostly řasy musí být v dostatečném množství i světlo, i čpavek.

jediné co mě po přečtení toho článku trochu zaráží, je že se tam neustále opakuje že (zkráceně řečeno) odumřelé listy způsobují řasy. Ve 400 mám odumřelých listů tolik že se v nich rochní pancíci, taky jeden velký Echonodor nevypadá moc dobře portože mu asi měsíc stínil chomáč růžkatce a přitom v tomto akváriu nemám řasy skoro žádné. Sklo jsem kvůli řasám nemusela čistit nikdy a vodu měním jednou za 2 týdny, někdy i měsíc ani ne čtvrtinu.

Porovnáváte neporovnatelné. Tohle je úplně jiný případ. Jde o to, že mají rostliny vše v neomezeném množství - to není váš případ.(vóťa to špatně napsal)

s příliš vysokým obsahem NO3 se zas rostliny tolik nevybarvují a tak dále, to zná asi každý rostlinář...
Nevím, ale já měl při horším světle vždy velmi vysoké NO3 (70-100)a na barvě rostlin to určitě nebylo znát. Teď po výměnně osvětlení jsem s hrůzou zjistil že jsem skoro na nule a tak musím přidávat KNO3 a koncentrace NO3 je 15-25 že by byly ale rostliny barevnější, tak toho jsem si nevšiml.

Ahoj, nejdřív chci pogratulovat k suprovému umístění v IAPLC a teď k tématu:
Některé články, které jsou publikované na rostlinna-akvaria.cz jsem psal já(skoro všechny na které jsem tady v tom vláknu odkazoval) a to hlavně kvůli tomu, abych se nemusel při každé otázce na fóru rozepisovat, ale jednoduše hodit odkaz. Web dělám s kolegou, který tam vystupuje pod nickem administrátor a svými články tam už přispěli i další lidé. Šel jsem do toho hlavně kvůli tomu, že tady v Česku a na Slovensku takový web o rostlinné akvaristice hodně chybí a snažím se vyvrátit takové ty základní mýty v oblasti pěstování rostlin jako že proud a živiny způsobují řasy.
Souhlasím s tou poznámkou o vstupní vodě s vysokými koncentracemi dusičnanů. Tady je třeba ale zdůraznit, že tyto vysoké koncentrace nezpůsobí řasy, ale jsou škodlivé pro ryby. Na stránky jsem překládal článek o EI, na který jsem už tady jednou odkazoval a mohl jsem to tam zmínit(asi to ještě napravím) Základní formule EI počítá s osvětlením nad 1 W/l, takže rozumný člověk s osvětlením 0,5 W/l, který chápe principy, které jsem tady vysvětloval si dávkování upraví třeba na polovinu a k tak vysokým koncentracím se při pravidelné výměně vody nikdy nedostane(ano, u EI je nutná výměna poloviny vody v nádrži - zase ale platí, že když snížíte dávky na třetinu, můžete měnit vody méně - vše je to o logice a pochopení základních pravidel)
Chtěl jsem se ale zeptat na zkušenosti s tím předávkováním draslíku. Já jsem to jak jsem psal zkoušel jen krátkodobě, ale žádné černání listů jsem nepozoroval(nemám ani Microsorum ani Bolbitis)

Pokud bych někomu doporučoval metodu základního dávkování EstimateIndexu, tak bych minimálně zde zdůraznil nutnost poctivého dodržování té 50% výměny vody týdně...Protože je zde mnoho lidí, kteří mají kolikrát problém už se základní údržbou akvária.

Další věc-základní dávkování EstimateIndex funguje, avšak za podmínek splnění dalších faktorů-jako je dostatek CO2, správná cirkulace vody a předpokladu, že vstupní voda nemá nějakou živinu již ve vyšším obsahu-pak totiž hrozí to, že ta základní "formule" je dost nepřesná co se správného poměru živin týče a u dusičnanů to pak může být pro živočichy dost nevhodné...Když dám příklad-pražská voda má v zimním období až přes 50mg/L NO3, přidat k tomu ještě dalších 20-30mg/L NO3 díky základnímu dávkování EstimateIndexu je dá se říci hřebík do rakve a minimálně věc, nad kterou se laik v začátcích nepozastaví...Pokud si dobře pamatuju, TomBarr jako autor téhle metody v nějakém rozhovoru uváděl, že při výpočtu těch dávek vycházel z nějakého "průměru" v Anglii, kde hladina NO3 bývá kolem 15-20mg/L.

Když si pak pomocí kalkulátoru a pár přeměření vody(ty testy bych nezatracoval) člověk změní složení toho EstimateIndexu, může se radovat z prosperujícíh rostlin(mě osobně nebavilo stříhat co týden rostliny vytáhnuté až k hladině) a mít jistotu, že nad obsahem živin má přeci jen kontrolu...Základní formule EI je ale použitelná jen pro ty, kteří mají ve zdrojové vodě opravdu téměř nulové množsví NO3 či akvárium bez ryb.

A možný nadbytek nějakého prvku-draslík Vám v koncentraci vyšší než 25mg/L spolehlivě spálí listy Microsoria a Bolbitisu do černa, s příliš vysokým obsahem NO3 se zas rostliny tolik nevybarvují a tak dále, to zná asi každý rostlinář...

Přeložené články na rostlinna-akvaria.cz jsou fajn, ale jsou v nich převzaté i chyby a sám "autor" toho všeho, mě úplně praktickými znalostmi nepřesvědčil...Je to takové co pes to jiná ves...

Ještě jednou, každý, kdo si myslí, že živiny způsobují řasy by si měl přečíst toto: www.rostlinna-akvaria.cz/…

gargamel napsal: toto byl jen experiment, který mi opět dokázal, že nadbytečné živiny nezpůsobují řasy)

Co potom sposobuje rasy?

Hnojil jsem metodou Estimative index: www.rostlinna-akvaria.cz/… a jak tam můžete vidět, tak se týdně do akvária dodává 30 mg/l draslíku. Já jsem si chtěl vyzkoušet, co se stane, když akvárium předávkuju živinami pomocí toho, že jsem dávky draslíku ještě zvýšil, omezil jsem výměnu vody a osvětlení bylo sotva 0,5 W/l takže jsem se velice rychle dostal nad hodnoty 40 mg/l K. Co se stalo? Vůbec nic, rostliny rostly stejně krásně jako předtím a řasa se vůbec neobjevila.
Už jednou jsem tady psal, jaký jsem odpůrce měření akvarijními testy - já hodnoty živin vypočítávám podle toho, kolik tam toho nasypu. Používám kalkulačku, na kterou jsem už tady odkazoval a jednoduše si vypočítám množství dodané látky a z toho koncentraci v nádrži. Jestli po mě chcete, abych vám řekl, že byla koncentrace K třeba 54 mg/l, tak to ode mě neuslyšíte, protože nemůžu přesně vědět, kolik toho rostliny spotřebovaly, ale můžu vám 100% zaručit, že to bylo vysoko nad těmi 40 mg/l.
(Jinak bych chtěl dodat, že takto vysoké hodoty nikomu nedoporučuji - kvůli zdraví ryb, toto byl jen experiment, který mi opět dokázal, že nadbytečné živiny nezpůsobují řasy)

...a i kdyby tam bylo třeba těch 40 mg/l (draslíku), tak se stejně nic nestane, protože jsem už měl tyto hodnoty i daleko vyšší a stejně mi žádné řasy nerostly...
40mg K/l není "žádná hrůza"; jaké i daleko vyšší hodnoty jste měl a čím měříte?

Dobrá otázka. Toto jsem ve svých začátcích taky řešil, ale postupem času jsem zjistil, že takových nadbytků živin, aby mi blokovaly příjem jiných živin v akváriu nikdy nedosáhnu.
V zahraničí provozují akvária hlavně na metodě Estimative index, kdy dodávají do akvárií až 20x vyšší dávky, než jsou doporučené na obalech PMDD a jejich nádrže jsou neskutečně krásné a naprosto bez řas. Navíc pokud si zkusíte na papír vypočítat, kolik přidáváte živin v mg/l a kolik měníte vody, tak při pravidelné výměně alespoň 30% vody týdně se nikdy nemůžete dostat na nějaké extra vysoké hodnoty.
Samozřejmě nemusíte používat zrovna tuto metodu, ta je vhodná hlavně pro velmi intenzivně osvětlená akvária, kdy rostliny skoro všechny tyto živiny opravdu spotřebují(nad 1 W/l), pokud máte osvětlení třeba 0,5 W/l, jednoduše budete dávkovat méně. Zkušení akvaristé dokáží poměrně přesně odhadnout spotřebu živin ve svém akváriu. To znamená, že třeba vědí, že jejich rostliny týdně spotřebují 10 mg/l draslíku, protože kdyby dali jenom 8 mg/l, hodnota této živiny by byla na nule a rostliny by strádaly. Proto dodají 11 mg/l a už ani nemusí měnit moc vody - řekněme jen 10-20% a žádné nespotřebované živiny tam nezůstanou a i kdyby tam bylo třeba těch 40 mg/l, tak se stejně nic nestane, protože jsem už měl tyto hodnoty i daleko vyšší a stejně mi žádné řasy nerostly. Jedinný důvod, proč bych nenechával živiny narůst do velkých koncentrací(řekněme nad 60 mg/l) jsou ryby, protože jim to asi nebude dělat moc dobře.
Metoda PMDD ale v jejich doporučených dávkách počítá s týdenním dodáním živin pouze asi 2 mg/l(např u toho draslíku), takže aby se někdo dostal na hodnotu 60 mg/l, nesměly by mu růst ani trochu rostliny, nesměl by vůbec nikdy měnit vodu a na tuto hodnotu by se stejně dostal až za několik měsíců - uznejte, že to prakticky není možné.
(všechny použitá čisla jsou jenom ilustrativní a nemusí být úplně přesná, takže mě prosím nechytejte za slovo, že to třeba není 20 x vyšší, ale jenom 17 x jde mi jenom o vysvětlení toho principu tak, aby to pochopil každý)

jednou tejdne vymene 50% vody.... a ty prvky se dodavaj v urcitem "vhodnem" pomeru