Řasy a živiny

Měly by to být především aminokyseliny a jednoduché sacharidy.
Aminokyseliny jsou jednoduché dusíkaté sloučeniny, ze kterých jsou dále syntetizovány hlavně bílkoviny. Při rozkladu organické hmoty se mohou uvolňovat do vody a nejen řasy, ale i vyšší rostliny je dokáží využít jako zdroj živin. Nejsou tedy až tak totálně autotrofní. Děje se tak v soutěži s heterotrofními mikroorganismy (bakterie, houby) a domnívám se, že řasy jsou v tom úspěšnější než vyšší rostliny. Ale nenašel jsem v literatuře nějaké jasnější a přesnější údaje.
Totéž v bleděmodrém platí o sacharidech (cukrech).
Schopnost řas i vyšších rostlin využívat k výživě jednoduché organické sloučeniny je prokázaná věc, ale zřejmě se mnoho neví o tom, jak moc významnou to hraje roli. Jedním z problémů je právě všudypřítomnost mikroorganismů, které tyhle sloučeniny přijímají velmi rychle a rády a okamžitě je přeměňují na něco jiného a současně zase něco jiného uvolňují. Je tedy velmi těžké experimentálně ověřit, v jaké fázi rozkladu té které látky rostlina dané "sousto" přijala.
My akvaristé běžně známe souvislost, že "zasviněná" akvária jdou k duhu řasám a ne rostlinám. Jedno z možných vysvětlení je právě schopnost řas využívat produkty dekompozice ještě předtím, než dojde k jejich dokonalé dekompozici=mineralizaci, a že to umějí lépe než vyšší rostliny.
Tohle se určitě děje, nicméně nikdo neumíme změřit, jak moc je to významné. Nevíme přesně, proč "bordel" voda dělá to co dělá, ale máme vyzkoušeno, že časté výměny vody jsou v takových situacích většinou dobrá věc.
Hodně lidí taky odkaluje, ale tam už je ta prospěšnost méně jasná; ve vodním sloupci bordel nechceme, ale ve dně je tomu zřejmě jinak. Chceme aby se ve dně dařilo všem možným mikroorganismům (včetně např. notoricky velebených nitrifikačních bakterií), a ty všechny jsou na organickém odpadu samozřejmě závislé.

Rašelinové extrakty růst řasy z mé zkušenosti nepodporují. Navíc tím jak zbarví vodu, ubude světla v akváriu a zpomalí se růst rostlin i řas.
Negativní vliv na akvárium mají rozpuštěné organické zbytky krmiva a jiné organické látky, které se do vody dostanou rozkladem rostlin, trávením ryb... Bohužel dusíkaté sloučeniny nejsou jediné odpadní látky v akváriu, jak by se z diskuze u filtrů mohlo zdát.

Organické látky ve vodě - růst řas. Má někdo představu, o jaké konkrétní látky se jedná? Které organické látky podporují nežádoucí bujení řas či mají jiný negativní vliv na akvárium? Zajímalo by mě totiž, zda se tato skupina látek překrývá se skupinou organických látek, které mají v akváriu vliv pozitivní (huminy, třísloviny, rašelinné extrakty a další) a jde tedy o jakousi dvousečnou zbraň, nebo zda se jedná o látky odlišné.

K pokusum jsem byl donucen nastupem Jeleniho parohu a Sinice. Oproti beznym doporucenim jsem pridal k hnojeni i fosfor a stahl osvetleni - 2x 15W T8 840. Nakonec jsem skoncil se svicenim 4h denne, a to jsem jeste nakonec strhl i alobal pod zarivkami, a na nejakych spise opatrnych davkach hnojeni. V akvariu 54l hrubeho objemu plavou jen 3 Betky, hnojil jsem 1ml PMDD denne, 1ml KNO3 rozmichany ve vode 1g/20ml, a 1ml KH2PO4 ve vode 1g/100ml. Vymena vody 20l (2 kyble, prece nebudu chodit s pulkou kyble) co tyden.

Trvalo to mesic, Jeleni paroh odesel, Sinice pryc. Nedavno jsem pri stejnem hnojeni skokove zvysil osvetleni na 8h denne. Rostliny pri tom postupu prezivaly, jeste rostly, ale hooodne pomalu, ted vyrazne pookraly, coz jiste neni nic divneho. Kryptokoryny shodily behem kratkeho sviceni vsechno listi (uz se to stalo i drive pri mensich zmenach), coz je jedine, co nejak utrpelo, ale listi roste nove.

Dalsi poznatek je s instalaci LED nad vetsi akvarium (200l). Akvarium nemelo temer 3 mesice zadny problem s rasou, az jsem se divil. Za tu dobu se svitilo 10h denne 2x 30W, posledni asi tak mesic specialkami GROLUX, coz ale jiste neni mnoho. Neco rostlo lepe, neco hure. Po pridani 20W LED (3ks, 20W dohromady) se pod primou palbou LED u hladiny objevil Jeleni paroh na listech, ktere do svetla LED trci, tedy v nejvetsim svetle. Jinde se neobjevil. Dole uz je svetlo diky vyzarovacimu uhlu LED slabsi a Jelenimu parohu pri ostatnich parametrech v akvariu nestaci. Hnojeni je podobne jako u 54l, jen misto 1ml pouzivam 4ml.

CO2 nepridavam a jestli to chapu spravne, musim prizpusobovat svetlo prave jeho mnozstvi ve vode. Jakmile svetlo srovnam kam u meho akvaria patri, je po Jelenim parohu.

Co se tyce zelene prisedle rasy, vubec jsem ji u techto dvou svych poslednich akvarii nezaznamenal. Hneda rasa se mi objevila v zacatcich 54l akvaria, ale pak poslusne sama odesla, ani moc nevim proc, to uz tak u nove zalozenych akvarii byva.

Drive jsem mel velke problemy se zelenou vlaknitou rasou. Zajimave u ni bylo, ze jsem ji mel predevsim u vystupu z filtru, v nejvetsim proudu. Po zmirneni proudu jsem se ji zacal zbavovat, ale vysledek neznam, to akvarium nebylo moje, jen jsem se o nej staral... ale to uz je o partnerskych vztazich, coz sem nepatri...

S hnojenim experimentuji dal, co a jak definitivne asi nebudu vedet nikdy, kazde akvarium je unikat a univerzalni recept nejspis neexistuje, to by bylo moc snadne. V kazdem pripade jsem nakoupil potrebne chemikalie, abych nebyl svazovan tim, ze mi zase jako posledne doslo KNO3 a chvili nebylo cim atp.

Co uz ted mohu rict. Kdyz ma nekdo problem s Jelenim parohem ci Sinici, stahnete osvetleni klidne az na 4h denne, nejlepe jeste ve dvou davkach po 2h, at rano a vecer do akvaria vidite a ma se cas nahromadit CO2 mezi svicenim (pokud jej jako ja nepridavate). Klidne hnojte dal, treba adekvatne mene ke zkraceni sviceni, ale neprestavejte. Sinici odsavejte, Jeleni paroh nechte klidne byt. Zbytecne jsem si nicil listi rostlin odstranovanim Jeleniho parohu. On odejde sam a listi rostlin zustane. Rostliny to preziji. Pak uz staci zase dobu sviceni zvysovat a jak zacne novy nastup zminenych ras, rychle se svicenim zase dolu (o hodku ci dve, podle toho jak dlouho se sviti) a hledat co v akvariu chybi. Predpokladam, ze jsem v 54l spatne hnojil, ze chybel i ten fosfor, protoze ted (mozna zatim, uvidim) 8h funguje bez zminenych ras. Alobal pod zarivky jsem ale jeste nevratil, chce to trosku opatrne.

Já jsem provozoval dvě nano akvária (60L) asi rok na metodě EI. Nějaký čas jsem tam dokonce přidával opravdu velké dávky živin (kolem 7 mg/L PO4!), a s řasami jsem tam nikdy problémy neměl. Nutno ale dodat, že jsem každý týden akvárko pečlivě pucoval, měnil 50% vody a měl jsem tam hodně řasožravců. A právě v tom vidím ten hlavní důvod úspěchu v boji s řasami. Sám jsem schválně zkoušel akvárko nečistit, a můžu říct, že za 2-3 týdny se začaly řasy objevovat skoro všude - sice pozvolna, ale jakmile se uchytily, další nárůst byl značný. Mluvil jsem o tom s jedním expertem na řasy, a ten mi říkal, že řasy si obvykle potřebují trochu "zabordelit" to svoje prostředí, aby si z toho udělali takový svůj domeček (něco jako "teplo domova"). Odborně se tomu říká "log fáze". A v tom se jim pak daří. Pravidelným čištěním akvária, filtrováním vody a konzumací zárodků řas některými živočichy znepříjemňujeme řasám život, protože jim neustále to jejich "podhoubíčko" resetujeme, a ty řasy pak musí po každém očištění skla, vyprání filtrů, odstranění organických zbytků ... začínat s budováním toho svého království opět od píky. Sám jsem dělal malý pokus ( prirodni-akvarium.cz/… ), na kterém je myslím pěkně vidět, že v obyčejné akvarijní vodě, kde je těch živin tak akorát (žádný extrém), začaly být první známky řas okem viditelné teprve až asi po 8-9 dnech, a ani po 2 týdnech jich tam nebylo nějaké extrémní množství. Navíc, když bych tu vodu proháněl filtrem, tak by to pro řasy dopadlo podle mě ještě hůře. Jinak budu samozřejmě rád (pokud nějaké pokusy děláš), když se pak o ně podělíš.

To je ono, neni to jediny faktor.

Klidne si dej do akvaria tolik zivin, jako se pouziva pro EI metodu, nepridavej CO2 a jen sestelovanim svetla to bude bez viditelnych ras a s rostoucimi rostlinami. Sice jsem jeste sve experimenty dokonale nedokoncil, ale v obrysech ukazuji, ze jak se limitujicim faktorem stane svetlo, jeste dostatecne k rustu rostlin, problemy s rasami nejsou. Pri silnejsim nebo delsim sviceni se u mne predpokladam stava limitujicim faktorem CO2. Nedokazu rict, jak si s jeho malem rasy poradi, kdyz rostliny ne, ale kdyz si vezmeme historii Zeme, kdy atmosfera prodelala obrovske zmeny, a rasy to vsechno zvladly, celkem to dava logiku, mnohe rasy vystaci s malem.

Já tento názor nezastávám. Řasy ke svému životu živiny (+ světlo a vodu) potřebují, což je neoddiskutovatelný fakt. Vím, že třeba Tom Barr tento názor zastává, ale v tom se s ním asi neshodnu. Bavil jsem o tom i s některými českými odborníky na řasy, a taky jsem si psal s jedním US profesorem, který na Floridě zkoumá vztahy mezi řasami, vodními rostlinami a množstvím živin ... a všichni mi potvrdili, že množství živin s přemnožením řas úzce souvisí (i když to samozřejmě není jediný faktor). To, že se v některých systémech, kde je hodně rostlin, nedaří příliš řasám, může mít podle nich různé důvody: a) rostliny odčerpávají živiny z vody, takže pro řasy tam už toho není tolik, aby se mohly neomezeně množit; b) rostliny připravují řasy o světlo (stíní jim); c) část živin pohltí substrát; d) velkým nepřítelem řas jsou i řasožravci (v našich akváriích především krevetky, otíci, parmičky, plži apod.); d) velkým nepřítelem řas jsou také naše pravidelné údržby akvárií; e) filtry také řasám příliš nepomáhají ... atd. Takže když bych to měl shrnout, tak když budeš řasám dostatečně účinně znepříjemňovat život (= rozumné osvětlení, účinná filtrace, pravidelná údržba akvárka, dostatek řasožravců, velký počet rostlin ...), tak máš docela dost vysokou šanci na to, že se ti v akvárku řasy nepřemnoží, i když tam budeš mít hodně živin. Tak takhle nějak to vidím já.

(výživná) vrstva dostane okamžitě na povrch, kde se z ní budou do vody uvolňovat kvanta živin = velké riziko řas. Prý hodně živin za řasy nemůže.

Myslím, že tvůj problém s rostlinami nebude způsoben jen vstupní vodou. V Českých Budějovicích máme vstupní vodu s pH vyšším než 8 a tvrdost také minimální. V akváriu se mi snad nikdy nepovedlo dostat pH pod 7,5 (i při přidávání kyseliny, které jsem ale brzy vzdala), ale tři roky mi rostliny vesele bujely i bez CO2 a při osvětlení pouhých 15W na 54l akvárko. Některé až moc - např. kryptokoryny. Problém s řasami (ruduchou) jsem řešila jen jednou a to díky vlastní chybě. CO2 jsem začala přidávat až letos.

Protože teď používám jinou vodu, předtím jsem víc jak rok používala brněnskou, UT kolem osmi, a taky to rostlo
tys tady jen napsal jaké máš NO3 a pH a že s takovým pH ti tam nic nerostlo, já zas tvrdím že i s takovým PH se dá udělat akvárium s hodně druhy rostlin.
V tom 400litrovým opravdu mám pH nad 7 a UT kolem dvou tří, funguje přez rok bez přidávání CO2, bez přihnojováním, žádné známky biogenního odvápnění a téměř žádné řasy (kromě trochy na rozstřikovací rampě). Samozřejmě bych tam nemohla mít jakékoli rostliny, ale je hodně druhů kterým se tam daří.
Limity pH ve vodovodu jsou 6,5-9, spíše se voda upravuje výš než k hranici 6,5, takže málo kdo bude mít ve vodovodu "idální" pH

No jo, ale z, dle mého názoru, prozaického důvodu a mé chyby. Úspěšně jsem jí zredukoval během krátké doby. O tom v deníku píši taktéž.

HaDaS napsal: Jsem taktéž z pravého břehu Prahy a dokonce taktéž ze čtyřky. Máme stejný zdroj vody. Akva mám taktéž něco přes sto litrů. V mém Kamenolomu jsem, byť nevědomky, aplikoval variantu a) a vše mi fungovalo.
Citam v tvojom dennicku z Kamenolomu ze tiez ti tam rozbujela riasa ...

katterinecka napsala: To pH bych neviděla jako jedinný problém, sama mám pH okolo těch 7,5 v akváriu a kytky rostou v pohodě. Spíš jestli to nebylo nedostatkem CO2 nebo něčím dalším
S takym pH a UT 1 az 2 dKH tam urcite bolo nedostatok volneho CO2. Lenze ako ho pridat ak nie samotnym pridavanim CO2?

Jsem taktéž z pravého břehu Prahy a dokonce taktéž ze čtyřky. Máme stejný zdroj vody. Akva mám taktéž něco přes sto litrů. V mém Kamenolomu jsem, byť nevědomky, aplikoval variantu a) a vše mi fungovalo.
Možná bude chybka někde jinde. To je ale pouze moje doměnka.
Nyní se tu snažím najít právě otázku spíše bližší variantě b), protože ta mi dělá problémy.

a kdo říká že když přidáváš CO2 tak nemůžeš mít míň světla, rostliny pak nespotřebují tolik živin a porostou pomaleji. Taky se dá snížit jinými způsoby, třeba výluhem z rašeliny.
To pH bych neviděla jako jedinný problém, sama mám pH okolo těch 7,5 v akváriu a kytky rostou v pohodě. Spíš jestli to nebylo nedostatkem CO2 nebo něčím dalším

Ono je super napisat ze clovek si moze vybrat ktorou cestou chce ist:
a) malo zivin, malo svetla, bez CO2 a prihnojovania, staci pravidelna vymena vody a aspon nemusim tak casto pretrhavat rastliny.
b) vela svetla, prihnojovat do vody PMDD, pridavat CO2, mat krasne vytalne rastuce rastliny, musim ich pravidelne pretrhavat.

Ja mam ale skusenost ze niekedy si proste clovek moznost a) nemoze vybrat, najma ak je obmedzeny nevhodnou vstupnou vodou. Moja vstupna voda na Prahe 4 ma NO3 nad 30mg/l a PH kolise medzi 7.5 az 8. Ziadne rastliny mi vo vode s PH 8 nerastli, dokonca ani Pistie, ani Ludwiga repens. UT je medzi 1 az 2 dKH a s PH 8 je tak zalostne malo volneho CO2 vo vode, ze to proste neslo. Cele sa to behom par mesiacov zariasilo a nikto mi nebol schopny poradit ako sa zbavit riasy a nepreskocit do moznosti b), skusal som vsetko mozne, pozri nadrz rybicky.net/nadrze/13041

Hoci som velmi chcel ostat u moznosti a), musel som prejst do moznosti b)
Zalozil som akvarium na novo. S CO2 som znizil PH na 6.8 - 7 a 80% rastlin rastie velmi pekne, hoci mam akvarium zalozene iba 2 tyzdne.

Riesenie by bola reverzna osmozona, aby som ziskal vodu vhodnu pre a), lenze nato mam prilis peknu kupelnu, je to este horsie ako moznost b), vsade same hadice :(.

Budu Ti za pomoc moc vděčný. Pošlu Ti nějaké vzkazy.
Díky

s tim burcakem bych ti mohl helpnout, aby jsi mel stabilnejsi produkci
pripadne ti dat nejaky kytky

Napište mi kdyžtak do vzkazů a nějak to spolu vyřešíme...To co se tu vyrojilo v konci diskuze za bláboly bych snad ani raději nečetl.

No, tak jako první volbu jsem se rozhodl zavést do "systému" akvária CO2. Pro zkoušku formou "burčáku". Světla mám habaděj, ale prozatím sem jej utlumil a měním častěji vodu. Vždyť víš . Uvidím po měsíci, jestli jsem nastartoval, byť minimálně, nějaké změny. Pokud ne tak začnu uvažovat nad přihnojováním, vyhraju si s průtokem filtru, jeho náplněmi, či intenzitou osvětlení. Času mám dost a hlavně mně to baví.
Jinak Ti samozřejmě děkuji.

Ber to tak, že se to bude odvíjet od toho světla. Prostě čím více světla tomu akvárku dopřeješ, tak tím větší výběr v rostlinstvu budeš mít, ale za cenu dalších opatření spojených s přihnojením ať už CO2 a i nějakým tím hnojivem do vodního sloupce a nebo se vydáš cestou, třeba jako já(s kaváriem, který je v mojí prezentaci). Obě varianty budou mít vždycky svoje zastánce i odpůrce a to je dobře, protože platí svoboda volby a je jenom na Tobě co protentokráte vyzkoušíš.

Vidíte a pro mě je nejdůležitější nacpat do dna co nejvíce živin. A některé akvária musej bez výměny vody fungovat i víc jak měsíc či se jí nedočkají.

Tak, a teď jsem z toho ťulpachovej. Gargamel radil něco a Martin71 radí úplně něco jiného (viz předešlý příspěvek 06.09.2011 21:30 ). A ostatní se nemohou shodnou prakticky na ničem konstruktivním. Takto vypadají i různé publikace jak papírové tak i elektronické (myšlen internet). Takže mi opět nezbývá, než si na to udělat svůj názor a´lá selský, a začít se systémem pokus omyl. .
Po roce napíši nějaký článek a reakce na něj budou asi takovéto : "Měl sis o tom nejdřív něco přečíst a až potom činit". Ale já čtu, studuji a pořád se nemohu dobrat byť 3/4ní jistoty. Pořád je to buď tak, nebo tak. Takže 50%ní jistota, že si vyberu špatně .

Čistý propraný písek, po roce můžeš zasadit náročněšjší rostliny akvárko bude teprve "fungovat" bude v rovnováze (společenské akvárium).Pokud v začátku nastartuješ akvárium nějakou přísadou do dna a začneš do toho ještě hnojit o to dřív skončíš.A to dík nahromadění detritu od ryb,krmení atd. to vše přidá tomu aby byl nadbytek živin, které rostliny nespotřebují.Možná ještě pokud by si jedině denně měnil část vody.
Akvárium od akvária rostlinné s převahou rostlin s min. ryb a naopak.Univerzální návod není.Podle mne můj názor je lepší rostliny nechat hladovět než je překrmovat nejsou na to ani z přírody naučené.Barvou listů ti řeknou co chtějí.

Já Vám tedy nevím, ale některá Vaše tvrzení jsou vážně perly...

Rostliny v tropech si vystačí s málo živinami? Jen kolem těch vodních denně proteče v proudu množství živin pro nás nepředstavitelné, byť třeba o malé koncentraci.

12 hodin je možná denní rovnodenost ale intenzita světla v průběhu dne výrazně narůstá a kolísá, svítit 12 hodin denně stejnou intenzitou je mnohdy pro rostliny stresující a vysilující...

Nevím zda tedy zrovna Echinodory rostou na chudých půdách-na náplavovým terasách řek se většinou usazuje to nejúrodnější co s sebou vodní toky berou...Ty červené půdy se souhrně označují jako laterity, vznikající v silně humidních oblastech-vynikají nulovým obsahem humusu, ale na druhou stranu jsou bohaté na železo a jiné mikroprvky a nemálo firem laterit používá jako velice funkční hnojivo s poměrně silnou schopností iontové výměny...

No a to nač odkazujete, tedy tu černozem-to je druh zeminy spadající mezi antropogenní půdy-tzv. Terra Preta, umělě vytvořené člověkem, původními obyvateli Amazonie-i přes intenzivní výzkum se ani dnes neví, co doopravdy způsobuje její dlouhodobou úrodnost. Složení je známé, ale pokusy jí znovu "vyrobit" zatím nebyly úspěšné...Rozhodně to však není typ půdy podobný černozemi či rašelině, ty jsou diametrálně odlišné.

Ale to je již vše dost OT...

Když jsme u toho dna, tak jaký dno Ty považuješ do jakýho akva jako nejvhodnější? Já jsem udělal velmi dobrou zkušenost z klasickým maltovým pískem, lehce prosátým na frakci vpodstatě štěrku (2-5mm), ledabyle propraným a postupně vyhnojovaným rybama a oním pověstným biologickým odpadem. Asi to není moc biotopní, ale funguje to podle mě, jak je třeba, samozřejmě při rozumný míře údržby. Mě se osvědčila kombinace odkalovacího zvonu a Piskořek.

No jasně, ale proč to? Tvrdí se tady jak je půda v tropech úrodná? O tom je diskuze. pokud se podiváte na další odkaz nejůrodnější v tropech je jil, ale použití v akvaristice má své omezení v podobě špatného prokysličení dna.Takže jílové kuličky možná, ale až bych se ujistil že jsou potřeba.Jinak nejdůležitější prvek a hlavní je železo. Už název půdy Ferrasoly hodně říká.A už ta barva je červená.

Není důležité jestli sou chudé, ale důležité je, že sou živinami bohatě zásobené.
12 hodin je denní rovnodenost.Světla ale není v tropech zdaleka tolik co se do akvária "září" nebo i doporučuje a už vůbez ne tolik co známe u nás z letních měsíců. Ve většině akvárií je mnohem méně světla než kolik ho je v tmavých zákoutí různých potůčků. Krom toho, když se kouknete na lokality např. kryptokoryn zjistíte, že je tam docela světlo. Krom toho většina akvarijnich rostlin roste v přírodě při mnohem delším dnu než je rovnodenost. Ale to neznamená, že by nezvládly třeba i 7 h světla v akváriu či 16h v jiném akvárku.

no delam rostlinne akva a ne biotopni... coz je docela markantni rozdil....

v tom clanku pisou o "uhli" ze zvirecich kosti a stromove kury....

no pyrolyzou kury ziskaji aktivni uhli a na to se navazou ziviny z kosti... dobre reseni

kdezto vetsina osadniku (myslim evropany, ne puvodni obyvatele) tu biomasu spalila na popel a ziviny z nej se nemely na co vazat....

Akvárium samozřejmně mám a přidávám ještě odkaz na "bohatost" půdy v tropech.
www.geografie.webzdarma.cz/… Koukám že "nedotknutelní mudrcové" jsou už tady tak hodně zdaru s "živinou" ve dnu a napodobení "biotopu".

můžu se zeptat? Máš akvárium, nebo je to zatím jen v teoretické podobě? Vídím že sis toho k tématu nastudoval hodně.

Btw.:to tady poučuješ toho pravýho

Právě naopak světlo a popel???? www.rozhlas.cz/…

ta raselina a cernozem jsou tmavy jen diky nerozlozenymu humusu.... raselina se nerozklada diky nadbytku vody a kyselymu prostredi a v cernozemi zase diky nedostatku vody (proto tam nejsou lesy, ale jen travni porosty - stepy a prerie)

a pochybuji ze je bezna takova hustota rostlin, kterou mivame v rostlinnych akvariich jako novy prispevek

a zmeril jsi obsah co2 pralesni vody?

12 hodin je denní rovnodenost.Světla ale není v tropech zdaleka tolik co se do akvária "září" nebo i doporučuje a už vůbez ne tolik co známe u nás z letních měsíců.Díval jste se někdy na nějaký dokument, přírod. nebo válečný film třeba z Vietnamu ale i jiných tropů? Možná jste postřehl zvláštně červenou půdu, která je všude v pralese.Název trop. půdy Plinthosoly
pak Ferarasoly, Nitisoly, Acrisoly, Alisoly, Lixisoly.To jou půdy v tropech a subtropech.
Než podlehnete nesmyslům komerčních f.jako je Dennerle o tom že rostliny v tropech rostou tam kde pouze vyvěrají prameny s CO2 a kde je vysoký obsah humusu (živin).
Je dobré použít vlastní rozum.A to už jen proto, že zmiňované Echinodory a kryptokoryny rostou v přírodě obojživelně tedy ne trvale pod vodou a právě v těchto chudých půdách.
Jaký význam má pro emerzně rostoucí zaplavenou rostlinu kterých je 80% vyvěrajicí co2 z vody? Když ho přijímá atmosférou listy nad hladinou? Tady Dennerle podle mne jen trošku "zkouší" hloupost lidí.Nutnost pořízení CO2 a zářícího světla nejlepe od nich.Pak si to někdo přečte a už letí nakupovat.To je cíl a daří se jim ostatně diskuze na internetu to dokazují...Funguje to, ale i jinak.

a kde v přírodě uvidíš tolik různých rostlin na jednom malém místě vedle sebe, kterým se všem daří a navíc druhy které v přírodě ani pod vodou nerostou. Hold když chce člověk takové akvárko mít tak tomu musí pomoct. Takoví už lidi jsou, že si všechno vymýšlí podle toho jak chcou aby to vypadalo (neříkám že takové akvárko chce každý, ale je jich hodně)

pruser tech osadniku byl ze ten prales vypalily a prvni vetsi dest smyl popel i s casti pudy, takze zbytek opravdu nejni moc urodnej.....

Bohužel nejsou, je to častý omyl pokud koukáte na bohatou floru pralesa.Půda je velice chudá, obsahuje pouze spadlé listy odpad, který se okamžitě rozkládá tedy pouze "pohotové živiny" Chudá půda jako je rašelina a jíl bohatá na huminové látky ale to je vše.Není to žádná úrodná "černozem" proto i plány tehdejších osadníku o pěstování běžných plodin brzo ztroskotaly.Nebo znáte nějaké pšeničné lány podobné jako na Ukrajině někde v Brazilii,Asii nebo v Africe?Pěstuje se tam rýže bahenní rostlina, ale pšenice kukuřice?
V pralese je velká konkurence jak na živiny tak na život.Ještě jeden častý omyl v pralese je šero.Kryptokoryny rostou na břehu potoka nad kterým je ještě navíc hustá vegetace vyššího porostu, stromu.Opravdu je na forech akvaristů víc omylů a fám.Zkuste si přečíst něco o deštném pralese o potocích přítocích.Nepátrejte jen na akvarijních webech.Poznáte skutečné podmínky biotopu rostlin.

Ve skutečnosti jsou ale rostliny z tropů velice skromné na jakékoliv hnojení.O tom jak je chudá půda v tropech se přesvědčilo už dříve mnoho tehdejších osadníků. Chudá půda tam je po odstranění původní vegetace. Jinak je dobře zásobená živinami, jen ty živiny sou furt v koloběhu. Takže vše co se uvolní, je hned spotřebováno.
Rostliny dobře rostou i pokud dno tvoří pouze propraný písek Ano, ale potom musíte vše potřebné dodat hnojením. Což vlastně sám píšete, ale to přece není méně náročné než výživa ve dně (a podle mě ani tak účinné). Potom co ste napsal pak nechápu tu poslední větu, kterou jestli sem dobře pochopil, si protiřečíte. Pak jen trpělivost a ne hledat zázrak u speciálního substrátu, hnojení a podobných hovadin.

důležitější je 12h pravidelnost než "záře" nad akváriem Proč zrovna 12h? V tropech celých dvanáct hodin slunce do vody nesvítí. Když je slunce nízko nad obzorem, moc slunečního záření se pod vodu nedostane. A pak u břehu je často stín od vegetace. Ale od rovníku zase tolik vodních rostlin nepěstujeme. Hodně jich je i ze subtropů.

Mohl byste ukázat nějaký svůj výtvor, kterým byste předvedl, jak taková vaše tvrzení vypadají v praxi?

Martin71 napsal: ...Ve skutečnosti jsou ale rostliny z tropů velice skromné na jakékoliv hnojení.O tom jak je chudá půda v tropech se přesvědčilo už dříve mnoho tehdejších osadníků...
Chtěl bych se zeptat na toto Tvoje tvrzení. Nepolemizuji s ním, ale docela mně překvapilo. Měl jsem vždy za to, že tropické pásmo v povodích asijských, amerických, ale i afrických řek a jezer, je na živiny docela bohaté. Což jak jsem viděl, na první pohled dosvědčuje docela rozmanitá flóra. Že se nedaří nepůvodním druhům je věc jiná.
Chtěl bych Tě poprosit o bližší informace k tomuto Tvému tvrzení.
Díky

Na to Vám jednoznačnou odpověď nemuže dát nikdo ani ten sebevětší "mudrc" na internetu ať už z česka nebo ze zahraničí. Jedinou "tu správnou odpověď" tvrdí a že ji dokonce znají jsou jen dnešní akvarijní zlatokopové co nabízejí nesmysli se zaručeným nebo dokonce nezbytným produktem samozřejmně že ten správný je od nich.Ve skutečnosti jsou ale rostliny z tropů velice skromné na jakékoliv hnojení.O tom jak je chudá půda v tropech se přesvědčilo už dříve mnoho tehdejších osadníků.Takže dokud nepoznáte sám co vašemu akváriu schází, nikdo Vám tu správnou odpověď za vás nedá. Chce to pozorovat, číst, měřit a až pak případně jednat.Rostliny dobře rostou i pokud dno tvoří pouze propraný písek, dostatek světla důležitější je 12h pravidelnost než "záře" nad akváriem, čím více světla tím větší spotřeba co2.Pokud začnout žloutnout ztrácet barvu až poté začnu dolévat stopové prvky.Stačí hnojit jen do vody.Důležité je železo,mangan,draslík.proti chloroze a to ne každou výměnu vody!!.Pokud jsou v akváriu i ryby za půl roku máte dost detritu, které rostliny také zpracují.Pak jen trpělivost a ne hledat zázrak u speciálního substrátu, hnojení a podobných hovadin.

Moucha napsal: taky se priklanim k tomu ze nejlepsi recept na rasy je dostatek prosperujicich rostlin
Jo, jenže ty rostliny musí mít takové podmínky aby byly zdravé a prosperující ne?
A jsme zas u jádra pudla

ono by se to dost blbe zkoumalo (odebirat vzorky z povrchovych vrstev listu a vody u jejich povrchu)... ale urcite jsi cetl o jecny slame, urcite jsi cetl o pouziti peroxidu vodiku....
ja zatim nevidel rasu na zdravych prosperujicich listech, vzdycky na stagnujicich, ci odumrelych

a taky by se nemelo zapominat na dostatecne proudeni vody, zvlaste pri davkovani CO2 a hnojeni do sloupce

nemluve o tom ze rostliny samy produkuji latky, jenz snizuji vyskyt ras Ano, to je logické, ale bohužel sem nikde nenašel článek, který by zjistil aktivní uvolňování algicidů vodními makrofyty.

Ale to je na jinou diskuzi.

taky se priklanim k tomu ze nejlepsi recept na rasy je dostatek prosperujicich rostlin

nemluve o tom ze rostliny samy produkuji latky, jenz snizuji vyskyt ras

Pokud ustřihnete zdravý list, určitě se NH3/NH4 při rozkladu uvolňovat bude. Ale přirozeně odumřelý list je jen zbytek, který rostlina odvrhla. Plný ligninu, celulózy a jiných těžko rozložitelných sloučenin. A bakterie, které to rozkládají potřebují z něčeho žít a k rozkladu potřebují dostatek dusíku. Proto se po zaorání slámy na poli přidává spoustu dusíku. Samozřejmě, že vodní rostlina není sláma, u ní je poměr C:N mnohem příznivější, ale u starého listu to stejně nebude stačit.

Tím nechci říct, že není pravda, že by v zaneřáděných akváriích nebyly kalamity řas častější. (i když také znám akvária, která mají na zemi 5 cm detritu a spoustu rostlinných zbytků a řasy nikde žádné nejsou) Ale jen si myslím, že to je z jiného důvodu. Pokud někdo nechává v akváriu bordel, tak to buď musí umět a nebo má v akváriu něco špatně a zanedbává údržbu. Pokud je to ten druhý důvod, tak může dojít z počátku nejen k zafixování dusíku z vody při rozkladu, ale také snižování alkality, okumulace jednoho prvku a scházení druhého. Tím se přestane dařit rostlinám a nějaká řasa, které to vyhovuje, se už najde. Narušení nitrifikace nemusí využít jen řasy, ale se spotřebovou "amoniaku" si dokáží poradit i rostliny.
Smik napsal: No a osobně si myslím, že právě NH3/NH4 se výrazně podílí na výskytu řas v akva. Nemyslím si, že je vhodné omezovat se jen na jednu živinu. V akváriích je velká škála kombinací nejrůznějších druhů rostlin spolu s přístupy k údržbě. A v otázce kolem řas by se dle mě mělo postupovat stylem: "Jak podpořit rostliny, aby se všechny živiny jimi spotřebovaly." (světlo, minerální živiny apod.) Ale to si myslím, že tu všichni chápeme.

Johan napsal: proč by se měl z odumřelého listu při rozkladu uvolňovat nějaký dusík?
No podle mě amoniak vzniká rozkladem organických zbytků ne? Tak proč by nemohl vznikat z hnijícího listu? Nechám se poučit. No a osobně si myslím, že právě NH3/NH4 se výrazně podílí na výskytu řas v akva.

Vesměs s tím, co ste napsal souhlasím. Jen nevím co furt máte s tím čpavkem? A otázka k zamyšlení, proč by se měl z odumřelého listu při rozkladu uvolňovat nějaký dusík? Nedochází spíše ke spotřebě dusíku z akvarijní vody|?

Já, za mě můžu říct, že když jsem přidal do dna Piskořky, tak se podle mě funkčnost dna (potažmo celýho akvária) vylepšila a i moje L-T akvárium je schopno zpracovávat daleko lépe onen pověstný organický odpad, jenž se posléze stává tím spouštěčem řas. Záměrně nepoukazuji na čpavek, protože si to tak zjednodušuji a pro toho kdo tomu nerozumí, nebo rozumět nechce, mě to příjde jako nejjednodušší způsob vysvětlení. Já, za sebe musím přiznat, že jsem si tyto souvislosti doposud asi nedostatečně spojoval a po podrobnějším prostudování odkazů na stránky kde se o tomto pojednává, jsem dospěl k tomuto závěru: Dobře udržovaný dno(nemusí to být odkalováním) je druhý(tím prvním je to zvolený osvětlení a na něj navázaný event. ty další doplňky) základ pro zdárný fungování akvária, tak aby prosperovaly rostliny a netrápily nás řasy. Asi žádný nový zjištění, ale proč si to nezopakovat.

až na to že by pak každý musel přidávat dostatek CO2 a pravidelně hnojit. A ho už by se jen tak každému nechtělo, nemluvě o pravidelnému stříhání mnoha rostlin při silném osvětlení.
Pár příspěvků nazpět jsem psal, že hnojení a přidávání CO2 není vůbec nutné. Stačí ubrat osvětlení a řasy neporostou. Přesně jako to napsal smik, vyberte si buď high-tech(kvalitně osvětleno s CO2 a hnojením) nebo low-tech akvárium(málo osvětlené, bez CO2 a hnojení). I v akváriu bez hnojení a přidávání CO2 jde eliminovat opadávání listů potažmo čpavek. Méně světla, menší požadavky rostlin na živiny a CO2. To jsem tady psal ale už nejméně dvakrát, takže nevím jak už to jinak vysvětlit. Nemůžete mít ale hodně světla a nehnojit, to je blbost. Řekne vám to každý.
nikdo by neměl brat jeden názor jako dogma
Není to jeden názor. Zajděte si na nějaké zahraniční akvaristické fórum např. ukaps.org a zeptejte se co dělat, když vám rostou řasy. 95% z nich vám odpoví naprosto stejně jako já a kvalita jejich nádrží a vitalita rostlin je na trošku jiné úrovni než v Česku (a to i těch low-tech akváriích bez hnojení)