Voda ze studny

díky za informace, já jen jestli má cenu si udělat tak nějak rozbor vody, aby za měsíc nebyly parametry někde úplně jinde. U nás ta kontaminace snad nehrozí.

ano, přibližně stejný (záplavy tu byly naposledy v roce 1923 a tání nebyl žádný děs), navíc se v okolí místo polí staví domy, takže je možnost znečištění nejspíš menší

díky a parametry tedy vycházejí přibližně stejný ?

máme studnu v rovině mezi poli, kde se hnojí kdovíčím, je tu vysoká spodní voda, která sebere kdeco (v dědině nemůžou být ani sklepy), dělali jsme opakovaně testy, voda vyšla jako kojenecká, ale na hygieně nás upozorňovali, že např. po jarních záplavách nebo po prudkých deštích může dojít je kontaminaci (hl. bakteriemi), nikdy k tomu nedošlo
takže teď testujeme vodu 1x/rok, na jaře po tání, a stačí to

Ve stabilním prostředí spodních vod má studniční voda také velkou stabilitu. Pokud jsou v zdroje znečištění v nejbližším okolí bude to složitější...

dobrý den, chci se zeptat, jaké kdo má zkušenosti ze stabilitou studniční vody? respektive jde o základní vlastnosti (tvrdost, obsah dusičnanů atd...) jak moc se může za určité období měnit či tak? jestli má cenu si dělat nějakou analýzu, aby pak voda za měsíc neměla jiný parametry, díky

měli jsme 2 yelowky,2 aulonocara jacobfreibergi,6 kančíků , 2 lombardi (ti modří),2 zebry a jednoho žlutočerného dalmatina- nemám páru co to je zač ani jsem ho nikde nenašla. Už jsem je takhle dřív měla a nic se mi nepobilo
No to je ale asi jedno, stejně budem asi nově osazovat, jestli dřív nevyhodim akva do popelnice, jelikož už mi z toho hrabe.

Jooo a akva 200 l,100krát50krát40

Edit: Když dám ryby léčit někde ,,vedle" tak si asi stejně nepomůžu, jelikož se mi i ,,vedle" nakonec rozjede No2 a to už je fuk, jestli měnit menší akva, nebo větší ne

Pokud jde o no2, samozrejme, ze menit. Pokud zaroven probiha lecba krupicky, babo rad. Nejlepe lecit nekde vedle.
Mimochodem, to, ze byla voda vodovodni, nema s problemy co do cineni. Byva lepsi nez z vlastni studny.
Proste zbrkle zalozeni akva + ryby s krupickou (pripadne jeji rozvinuti spatnymi podminkami, prast jako uhod)

.. a jeste me napada - tlamovcu, modryho .... co to je za tlamovce, kolik jich jakych bylo a jak bylo akva velke? Treba by se stejne brzy pobili

Jj, teď už asi jen nezbývá, než počítat, jestli mi z těch všech velkých barevných tlamovců zbyde aspoň ten modrej

mimochodem nenapadá někoho jak zachránit aspoň toho modrýho ? stydim Všude píšou...měnit vodu, neměnit vodu, stejně to nepomůže, měnit, neměnit..... spim

to je obyčejná lidská zbrklost a vidím že uvědomění přišlo celkem rychle.Takže začít od začátku, i když vlastně na začátku jsi.

Ahooj, byla jsem zvyklá dávat vodu do akvárek z naší studny, bez chloru, následně převařenou. Při zakládání nového akvárka stačilo vždy jen počkat, až se voda odkalí a hurá na rybičky.Nikdy jsem se nezajímala o testy vody, nebo nedejbože nějaké jiné přípravky.Rybičky i rostlinky jely jak z vody.
Teď si akvárko zařídil přítel s vodovodní chlorovanou vodou a já druhý den v klidu odkývla hurá nákup ryb.
Takže teď nevesele koukám, jak mi No2 a krupička spolehlivě kolí jednu rybu za druhou.Od včerejška jenom sedím na netu a dělám si doma chemickou laboratoř. Řekněme že bezvýznamně.
Prosím o potlesk největšímu volovi Děkuji

Dusitany jsou NO2 a dusičnany zase NO3 .

porad mi to vrtalo hlavou a tak jsem si nakonec koupil test vody a hned si vsechnu vodu na zahrade otestoval ) hodnoty jsem si radeji zapsal do tabulky a vlozil to sem jako obrazek tak na to kouknete myslim ze voda v mem jezdiku je OK ) doufam

Však jo, souhlasím. Proto jsem taky doporučil napustit vodovodní. Šlo tady ale o doplňování odparu. Kdyby se doplňovalo jen tvrdou vodou a voda se jinak neodebírala (třeba na zalívání), tak z toho je za chvilku "minerálka".

Z vlastní zkušenosti - jakmile jsem v jezírku přešel při doplňování ze studniční na dešťovou, pH i tvrdost se dostaly na rozumné hodnoty a brzo ustoupily řasy na minumum, načež se kytkám začalo dařit.

Nevím proč se bojíš trochu tvrdší vody. Pokud máš v jezírku i rostliny, tak ty jen v dešťovce moc nerostou. Pokud jde o pH tak já mám ve studni nižší, než teče z mého okapového doplňovače.

Taky si myslím, že pH "běžné" dešťové vody nebude žádný extrém, ale nemyslím si, ža by nízké pH bylo způsobeno výhradně CO2.

Je to ale dobré upozornění; asi jsem měl dodat, že pro jistotu je lepší si pH přeměřit po dešti a pak třeba po pár dnech v sudu.
O to tady šlo - zda platí bez výhrad, že kyselost dešťové vody je jen přechodná (rozpuštěný CO2).
(Dávat odkaz na zdroje netřeba - net je jich plný.)

... + mozna by stalo za to, aby par lidi zkusilo, kolik tech "kyselich zalezitosti" prumerna odstata destovka obsahuuje, neutralizaci na 7.
Take si myslim, ze to nijak tragicke nebude.

Dobře, že na to upozorňujete. Teorie správná, ale s převodem do praxe bych byl opatrný. Ne všechna načtená moudra mají v praxi přímočarý a významný dopad. Ze zkušenosti (a nastudovaných zdrojů) vím, že trvale silně kyselý déšť není v našich podmínkách až tak běžný. Většinou je "tak akorát kyselý", že to jezírku jen prospěje. Je to ale dobré upozornění; asi jsem měl dodat, že pro jistotu je lepší si pH přeměřit po dešti a pak třeba po pár dnech v sudu. Je fakt, že výjimečně může někomu spadnout z nebe dost nevhodná voda.

Možná ještě při takto téměř zkopírovaném textu by bylo dobré uvést zdroj (tedy pokud nejste autorem, a i pak by to bylo lepší) . Ale možná jsem v tomhle jen profesionálně postižen... Každopádně díky za zpřesnění.

Jo a kyselost dešťové vody je jen přechodná (rozpuštěný CO2), takže tam také není důvod k obavám, ba naopak...
Jste si tím tak jistý, že kyselost dešťové vody je jen přechodná, a to díky rozpuštěnému CO2?!

V troposféře probíhají chemické procesy, kterých se zúčastňují tzv. stopové plyny. Jejich koncentrace jsou sice nízké, ale jejich vliv (nebo vliv produktů jejich reakcí) na živé organismy velký...
Jde především o takové stopové plyny, jako jsou oxid dusný, oxid siřičitý, oxid uhelnatý, uhlovodíky a chlorované sloučeniny. Díky vysokému obsahu kyslíku v atmosféře jsou chemické reakce těchto emisí téměř výhradně oxidační. Vzhledem k poměrně nízkým teplotám a nízkým koncentracím škodlivin je nutná iniciace těchto dějů, kterou zprostředkuje sluneční záření; přeměnám škodlivin předcházejí fotochemické reakce štěpení jejich molekul světelným kvantem na vysoce reaktivní radikály, přičemž konečnými produkty bývají obvykle kyseliny sírová, dusičná a chlorovodíková...

Netvrdím, že každému padá s nebe kyselý déšť s pH 3,3 nebo nižším; chci jen upozornit, že nízké pH nemusí být způsobeno pouze CO2, a že nemusí jít o záležitost přechodnou...

Pokud se vám voda z jezírka ztrácí jen odparem, je ideální doplňovat jen destilkou (dešťovou). Pokud chcete přidávat i studniční, tak byste měl z jezírka vodu také nějak odebírat - taková částečná výměna vody. Pak má smysl přilévat studniční či vodovodní vodu kvůli minerálům. To s vitamíny byl snad jen vtip Jo a kyselost dešťové vody je jen přechodná (rozpuštěný CO2), takže tam také není důvod k obavám, ba naopak... Každopádně ještě lepší než dávat na naše moudra bude si tu tvrdost prostě občas změřit a podle toho se zařídit.

Dej na václava.Já míchám taky dešťovku a studniční od souseda.

Klidně napust jezírko ze studně a pak doplňuj dešťovku a jednou za čas opět ze studny. Aby rostliny měly i nějaké vitamíny, ne jen kyselou skoro destilku.

no prijde mi ze se vegetace v mem jezirku nema zrovna nejlip, mozna hloupa otazka ale kdyz napustim do jezirka tvrdou vodu srovna se to casem do normalu nebo je nutne jezirko vypustit a napustit z vodovodu ci pouzit nejakou chemii?

Rybkám ... řekla bych, že spíš to bude vadit kytkám

Taky používám studniční vodu.. hloubka cca 9m .. a tvrdá je taky celkem dost ale rybkám to nevadí

HLAVNĚ ZÁLEŽÍ NA VODĚ.
Přítel má studnu - 35m hlubokou, voda se z ní použít nedá - příliš tvrdá voda.
Třeba my - 175km daleko máme vodu použitelnou. Tvrdost, pH, NO3 látky jsou v normálních hodnotách.

Záleží tedy pouze na tom, jakou vodu máte.

Pokud nežijete v nějaké výrazně průmyslově zatížené oblasti, měla by dešťová voda být OK. Sem tam vítr něco přinese a něco se spláchne ze střechy, ale žádná katastrofa. Ostatně většina rybníků a jezírek se podstatnou měrou doplňuje z dešťové vody a málokdy to působí větší potíže. Každopádně dešťová voda svou tvrdostí téměř odpovídá vodě destilované, což je ideální na doplnění odparu.

Reseni sberu destove vody ze strechy je u me taky resenim protoze mam hned u jerika sud do ktere mi tece voda ze strechy pergoly a boudy. Otazka ale zni jestli je destova voda ze strechy lepsi nez ze studny asi ale udelam nejaky rozbor vody ze studny to bude asi nejlepsii

Jestli máte tvrdou vodu ve studni s vysokým pH - jako že asi ano, tak to není ideální. K napuštění malého jezírka bude nejspíš lepší vodovodní a cenově to nebude tak zlé. Samozřejmě nejlepší bude tvrdost a pH změřit.
A doplňovat odpar by se mělo jen tou nejměkčí vodou, ideálně dešťovou, jinak s každým doplněním si budete do jezírka dodávat minerály a s odpařováním se budou ve vodě čím dál tím víc koncentrovat. Pokud doplníte jednou týdně vodu ze studny (studenou a tvrdou), budete tam mít nejspíš za chvíli pěkný brčál - hlavně zelené vláknité řasy, které se velmi těžko odstraňují. Asi jediné dobré řešení je sbírat dešťovou vodu ze střechy a doplňovat pouze jí.

tak nevim jak vy ale ja by som volil tu lacinejsiu cestu sak za vodu zo studne neplatis nic ale vsak neviem parametre tej vodi ze studni vodovodni je uz upravena

Zdravim, mam dotazek ohledne vody do jezirka. Nekde jsem cetl ze voda ze studny neni vhodna do jezirek ze je lepsi napustit vodou z vodovodu. Porad mi to vrta hlavou a tak se ptam jestli je tomu opravdu tak. Osobne mam v jezirku vodu ze studny vrt. 25m, jezirko ma asi 3,5m³ a protoze je potreba cas od casu doplnit stav vody na normal tak jednou dvakrat do tydne, nevim jestli pouzit spis vodu ze studny nebo z vodovodu. Budu rad za kazdy ohlas diky