Spotřeba elektřiny

Clanek o tom jak si spocitat naklady na akva je tady: www.akvarko.cz/…

Platíme měsíčně 5.000,- zálohy na elektřinu a doplatek byl dalších deset.... Naštěstí jsme ujetý na ryby oba a tak se to prostě počítá jako investice do koníčků....

Také mne kdysi napadlo kolik mi vlastně akviška,,žerou".No,koupil jsem wattmetr a myslel si,že to není tak hrozné,do té doby jsem si spočítal světla,filtr...,jediné co jsem nebyl schopen si spočítat bylo topení.Jak jistě většiná z vás ví,mám terčovce a topím na 30°C.V době,kdy jsem měřil jsem měl nádrže 200 a 250 l.Každá z nádrží měla spotřebu kolem 80 kWh/měsíc,což není zase tak moc,i když...,nějakých 800 Kč/měsíc.Ale ty nádrže byly dvě,jednu jsem zrušil,ale místo ní si pořídil 540 l,250 zůstala,beru-li přímou úměru,tak za svůj koníček dnes zaplatím zhruba kolem 1 200 Kč/měsíc.To je za rok nějakých skoro 15 000 Kč.To už je docela díra do rozpočtu.
Nechci nijak mudrovat,jsem šťastný,že na to ještě mám,miluju terčovce,jen jsem chtěl podotknout,že se to nezdá,ale akviška nám berou dost energie a čím větší teplota,tím víc.Vyšlo mi,že při mé teplotě spálí topení víc jak 50% celkové spotřeby.

Určitě se to nechá spočítat, já to raději nepočítal to bych potom s akvaristikou asi seknul. Neš sem začal tak sem měl přeplatek 2300,- po půl roce doplatek 8500,- Akvarko neni zrovna levný spotřebič obvzlášt ty velký

Nevím jaký máš tarif, ale já zrovna minulý týden počítal spotřebu budoucího akvárka. Z vyúčtování jsem si spočítal, že mě výjde kWh cca. na 5 Kč. Takže 4x18W(28W) x 12 h/den x 30 dní / 1000 = spotřeba v kWh x 5 Kč = zhruba spotřeba za měsíc. Já počítal pro 18W trubici 28W - to je údaj ze zadní strany tělesa (trubice+tlumivka). V každém případě mi to vyšlo i s filtrem (počítal jsem 8W, ale budu dávat slabší) na něco málo přes 200,- Kč měsíčně...

Není.

Je možné, že během půl roku provozu osvětlení 3x18W na el.předřadnících (osram)...vzroste spotřeba elektřiny o 11 000 Kč Svítím 13hodin denně, osvětlení je sestavené vlastníma silama. A učet za elektřinu me dost vyděsil

Celkem je ten náš koníček docela schůdný,ale ve chvíli,kdy topíš na 30°C jsou náklady už o něčem jiném...
Dle mých zkušeností,při téhle teplotě,dělá jen samotné topení kolem 60% nákladů na provoz.Když jsem naposledy měřil,spotřeba 200 l akvária byla asi 80 Kwh/měsíc,a to už je jiná cena... Ale je to koníček,co bychom pro něj neobětovali...

Jo, jo. Taky jsem při zakládání akvárka pro zajímavost počítal spotřebu akva. Není to až tak drahý koníček. Zrovna minulý týden jsem mluvil se známým, který dělal modelařinu a nyní propadl létání. Dělá si právě papíry na větroň. To co mi propálíme v elektrice a protočíme ve vodě za rok v akváriích, to jeho stojí jeden víkend na letišti. A na svůj soukromý větroň může zapomenout, to je vůbec ranec koupit a uživit. Tlačí do toho všechny peníze a až jednou příjde rodina, hypotéka atd. má po létání.
Takže zlatá akvárka

Ani nejde o to či si šetrný, ale stretol som sa s problémom keď rodičia mladému akvaristovi vypínali svetlo a on si chudák nedokázal poradiť. Keby im to spočítal a položil na stôl denne 5 korún, mal by pokoj.

Nedalo mi to, koupil jsem si měřák spotřeby a ze zvědavosti jsem si změřil spotřebu el. energie u mých akfárek.
Mám: 240 litrů a v něm osvětlění 76 Wattů(2 x 38 W) a čerpací hlavu AT 201.
112 litrů , osvětlení 38 Wattů (18 a 20 W) a čerpací hlavu AT 200.
Topení nepoužívám. Teplota je 23-26 stupnů, podle počasí a topné sezony. Dnes je v akfarkach 24 stupnů.
Svítím 13 hodin denně.(9 - 22 hod.)
Pro výpočet jsem použil cenu kilowathodiny 5 Kč.
Společná spotřeba u obou akfarek je bez pár drobných necele 2 Kw za den.
Na dobu svícení připadá spotřeba asi 9 korun. Celkem je cena spotřebované energie cca. 10 korun za den.
Na 240-cítku připadá dle poměru spotřeby 67 procent spotřebované energi=6,70 Kč.
Na 112-ctku je to 33 procent, tedy 3,30 Kč.
Za rok tedy vydám na platby za el. energii 3650 Kč.

PS: Důvod výpočtu není má lakota a šetrnost. Snažil jsem se alespon přibližně zjistit, kolik by byly výdaje na mé vysněné "dvoumetrové" akfarko o rozměrech 200 X 60 X 60 cm.

U stridavy elektriky nemusi vzdy platit ze P = U*I jeste je potreba pridat *cos(fi) tedy ucinost a ta vetsinou neni znama proto je potreba brat veci ze stitku a nebo to radeji merit necim co meri jen cinne slozky, ale to vse je v tom foru na ktery jsem posilal link.

+- 1-2W to aj sedi...

...celkom nerozumiem tej otazke - ale zmeras napetie a odber prudu - 11-ti zakon poznas a ten ti da presnu odpoved...
...okrem ohrievaca lebo ten ma termostat...vyratate spotrebu v kW/h presne...

Pokud se jedna o kompaktni zarivku (v obchodnim slovniku uspornou zarovku) tak potom co skonci prechodovy dej (ohreje se, a sviti na plno) tak by mela mit parametry, ktere udava vyrobce na stitku.

jak se vůbec počítá (resp o kolik méně) zhruba spotřeba osvětlení s EP-usporky i origoše?

Uz se to tu jednou probiralo. Spocitat se spotreba u akvaria prilis neda je tam moc neznamich nebo spis promenych proto je lepsi to merit.

tu máte jakous takous alkulačku na výpočet spotřeb el. energie různých zařízení....

www.cez.cz/…

Cena elektřiny je přibližně 5kč za 1kWh, pokud nemáte nějaké slevnění (noční proud, tepelné čerpadlo, ...)

mimochodem kolik je cena 1Kwh, asi se to bude lisit podle dodavatele a regionu, ale bajocko?

S těmi výpočty je to trochu složitější než se zdá. Většina výpočtů pomíjí ztrátu na předřadníku (u zářivkové osvětlení), která může být i víc jak 20% výkonu svítidla pro tlumivku a do 5% pro elktronický přeřadník. Takže například u 20W zářivky počítejte radši s výkonem 24W pro běžný předřadník a 21W pro elektronický.
Spotřebu topítka NEJDE rozumně přesně spočítat, tady to bude vždy velmi nepřesný odhad (nejde přesně určit kolik hodin denně v průměru je topítko zapnuté).

je to jednoduchý vzorec na elektrickou práci (A) a spočítá se jako součin čas v hodinách (t) a elektrického výkonu (P). Výkon se spočítá jednoduše proud krát napětí, ale to tu psát nebudu, je to učivo fyziky 8 až 9 třídy ZŠ.
A=P*t [Wh]; [P]=W, [t]=h (při udání času v sekundáš dostaneme výslednou jednotku jouly)
Výsledek ještě vyděl 1000 a máš kWh a to už je přímo základní jednotka spotřeby a snadno spočítáš cenu.

Př.: 15W zářivka s tlumivkou (u EP to je jinak, ale nevím proč a jak spočíst) jede 12h denně 365dní v roce
t=356dní*12h=4380
P=15W
A=15*4380=65700Wh=65,7kWh
cena řekněme 5kč za kWh, 65,7*5=328,5Kč za rok

Edit: doufám, že nevadí jak jsem to tu rozvedl, to samé je na akvarku

stačí koupit měřák spotřeby..zapojíš ho do zásuvky a do něj zapojíš všechno co chceš měřit..spočítá ti spotřebu kw a tu pak vynásobíš cifrou co platíš ze elektřinu..jak jednoduché..

www.akvarko.cz/…

Ahojte,
chtěl jsem se zeptat zda mi někdo neporadí jak vypočítat spotřebu el. energie u mého akva. Určitě nechci ať mi to vypočítáte, stačí nějaký vzorec, či něco podobného. Celkem by mě to zajímalo. Elektro není zrovna můj obor
Předem díky za příspěvky.

Abych tu jen neburacel nad zarivkama. Mam jeden takovy wattmetr z lidlu ( www.extrahardware.cz/… ). V praci jsem si ho porovnaval s wattmetrem LMG95, coz je velmi dobry wattmetr s chybami do cca 0,3%. je to porovnavano na ruznych spotrebicich co byly v laborce po ruce. Hodnoty jsou v ve wattech.

Spotrebic LMG95 Lidlmetr
Notebook 53 50
Kalibrator 79 76
104 101
68 66
180 176
PC (historik) 63 61
Vetrak 46 45
Konvice 1906 1841

Vysledek se tedy jevi vcelku uspokojive.
edit: tabulka se samozrejme rozsypala, ale snad je to zrejme. U spotrebice kalibrator je vic hodnot, protoze se jedna o vic ruznych kalibratoru (to jsou takove generatory velmi prednych hodnot napeti, proudu atd...)

Je fakt ze ubastlit si merak z vyrazenych elektromerovejch hodin je taky reseni a dost laciny, ale zatim se tu probyraly hotovy zasuvkovy meraky. Nevim proc, ale vsechny pristroje co jsou na DIN listu a nebo do rozvadece jsou vzdy nejak drazsi viz. treba spinaci hodiny mech. zasuvkovy jsou za 100kc a vice a do rozvadece od 500kc a vice. asi zatim cinani jeste nevyrabej veci do rozvadecu, ale do zasuvkovejch uz se pustily. Uz se tesim za zacnou delat prutokovy chladaky na pivo .

U číňanů jsem zatím žádný měřák nekupoval ale od 300 kč se běžně prodávají vyřazené elektroměry určené pro podružné měření. Je to ale moc velká krabice. Ty elektronické malé jsou podstatně dražší.

Jediny na co je treba davat, aby merak uvazoval ucinik neboli cos(fi) pokud snim pocita tak to tam byva napsany ten co jsem posila ti dokaze zabrazit vsechny parametry vcetne charakteru zateze (kapacitni, induktivni) a zdanliveho vykonu. Dalsi parametry ktere jsou potreba trochu sledovat je presnost a minimalni hodnota mereneho vykonu.

Tady je priklad
www.e-conrad.cz/…

ale samozrejme meraky od cinanu zacinaj ne trech stovkach. Jinak je taky dobry si to trochu proverit jestli to dobre meri napriklad pichnout tam lampicku se zarovnou a zkouknout jestli hodnoty ktery meri odpovidaj parametrum zarovky. Pak otestovat nejakej spotrebic, kterej nema pouze cinnej charakter napriklad nezatizenej elektromotor bez kompenzace(fen, vrtacka, mixer atd), jediny jak by to mohlo jit zkontrolovat je tak ze se veme hodnota proudu co ukazuje a vynasoby se napetim a tim by clovek mel dostat zdanlivy vykon a ten musi bejt vetsi nez cinnej. Popisu to trochu vzoreckama.

P=U*I*cos(fi) (P-vykon, U-napeti, I-proud, cos(fi)-ucinik)
S=U*I (S-zdanlivy vykon, U-napeti, I-proud)

V pripade potreby dalsiho vysvetleni to mohu popsat detajlneji jak to vlastne pri pocitani vykonu ve stridave soustave je. A nebo tady je wiki cs.wikipedia.org/… , ale nezasvecenemu to asi moc nerekne.

Když tu byl zmíněn měřák spotřeby - máte někdo s nějakým zkušenost? - co jsem koukal, tak nabídka je ve stejné cenové hladině (cca 400 Kč) poměrně široká... Tak by mne zajímalo na co si dát pozor, co musí umět, rozumněno jestli měří ty správné hodnoty a tak... Díky.

Takže nejlepší bude pořídit ten měřák

Zkratovane elektrody ve staqrteru. Tim dojde ke zvetseni proudu obvodem (neni omezovan vybojem ve ztarteru). Nasledne bimetal schladne a odpoji se. Tim vznikne ta zminovana spicka napeti ktera zapali trubici ktera jiz na dale zustava ionizovana a sviti.

Edit: Soucet napeti site a spicky je v dobe zapalovani irelevantni. Spicka vytvorena na tlumivce se samozrejme scita se sitovim napetim, ale je radove vetsi 5-6kV.

Jak jsem psal nize bez prihlaseni (Zabak), mam doma zasuvkovy elektromer www.e-conrad.cz/… mereni jsem provadel zhruba pred dvema mesicema na 24hod. Vysledky jsem si ale nikam nepoznacil. V podstate u spotreby energie topenim by melo zalezet na okolni teplote v pokoji a proudeni vzduchu okolo nadrze teplota se vetsinou v prubehu roku moc nemeni (teda podle uzivatele pokoje nekdo ma rad chladno a v lete se mu pokoj proste vice vyhreje) takze pokud toto zanedbame pak by vysledek by mohl byt ovlivnen tim jak cato menis vodu typuju ze voda z vodovodu ma teplotu tak 10-15°C a pak zalezi na tom kolik mas nastaveno v akvariu voda se musi ohrat na pozadovanou teplotu. Dalsi paramter bylo proudeni vzduchu v okoly nadrze to vetsinou taky zustava konstantni takze i tento parametr se v prubehu roku prilis nemeni. Takze kdyz to schrnem ze mereni provedes v ustalenem teplotnim stavu se sepnutymi vsemi pristroji (vzduchovani, filtr) a nastavenymy spinacimy hodinamy na osvetleni a mereni provedes za jeden nebo dva deni cykly mela by byt odchylka v mereni minimalni. Dale si pak muzes dopocitat kolik te stoji prihrivani dolevane vody podle vzorce E=m*c*(T0-T) (E-energie(kJ), m- hmotnost vody 1l=1kg (kg), c - merna tepelna kapacita vody je 4,2kJ/kg , T0-T - je rozdil teplot) z tohoto ti vyjde kolik kJ musis dodat vode (nezapomenout prevadet jednotky). Nasledne prepoctes 1J=1W/s tedy 3 600 KJ = 1 kW/hod a pak uz jen dosadis cenu 1kW/hod, jednosazby a dvousazby (vice tarifu) bych asi ignoroval a bral bych prumernou hodnotu ceny.

nechci nějak provokovat, ale celou dobu je tu řeč o osvětlení, a měla by být o spotřebě topítka.
... u toho pokud vím, se spotřeba počítá trošku jinak než u zářivek.

Podle mě, když někdo bude chctít vědět kolik mu co baští energie, tak je dobré si koupit nebo půjčit wattmetr...

je tu vůbec někdo kdo jej vlastní?

Spotřeba topítka je nádrž od nádrže jiná a mění se v průběhu roku. V létě vedra, v zimě máte puštěný topení, každá nádrž na jinou tepelnou kapacitu, každá místnost má jiné mikroklima (jsou chladnější a jsou teplejší místnosti), atd. atd.

Takže si každý musí spotřebu změřit sám, protože jak vidíte se to nedá plošně, nebo kategoricky určit.

Jedna možnost tu je jak to spočítat bez wattmetru a to sedět celí den non-stop u akvárka se stopkama v ruce a zaznamenávat čas jak dlouho topítko za těch 24 hodin bylo sepnuté a pak si to spočítat.
Ale taky musíte počítat stím, že druhý den bude spotřeba jiná

Jen stournuti, nedalo mi to, po tom, jak si nejprve razne deklaroval jak si se pobavil pri cteni teto diskuze, jako clovek co el. rozumi. Kazdy tady nerozumi elektronum, fotonum, kandelam, prosvetlovani vodniho sloupce, zabrohlistum a vyvoji jiker, pobavit se je snadne. Proto tu je diskuze, kde vznika spousta prispevku na pobaveni, a ostatni co tomu danemu tematu rozumi lepe, by je meli poopravovat a uvadet na pravou miru (jak si udelal, a vzapeti byl tvuj spravny prispevek jeste poopraveny a doplneny)

Proste jak sam priznavas, trochu v osvetleni zatim plaves, zamyslet se nad rozdily prosviceni vodniho sloupce zarivkou a diodou, a srovnavat vyzareny vykon viditelneho zareni dvou diametralne rozdilnych zdroju podle kandel ci lumenu, a mluvit o supr ucinnosti LED. Ale protoze rozumis el., brzy to s pomoci netu a diskuzi urcite pochopis, a treba diskuze posunes i dal.

mám LEDky u šnekáčů a zkusil jsem tam k nim dát i valisnerky, mám nad nimi LEDky se studenou i teplou bílou, ale valisnerky nic moc
listy jim skoro všechny už opadaly a novým se nějak nechce a když už, tak jen pár centimetrů nad písek

je dost pravděpodobné, že byly zvyklé na jiné světlo a v písku se jim asi taky moc nelíbí, navíc jsem je dal do nově založeného akvárka, takže zatím čekám, jestli si na podmínky zvyknou, či nikoli

nicméně ze stejné dodávky rostlin jsem dal ty samé valisnerky do druhého akva, již zaběhnutého a se zářivkama a tam frčí jedna báseň, snad každá rostlinka okmažitě vyhodila odnož a už jich je minimálně jednou tolik

osobně to svádím na velmi úzké spektrum LEDek a na "nedostatek" (málo bordelu ve dně) živin v nově založeném akva (hnojivo do tanga dávat nehodlám)

a konstruovat osvětlení pro rostliné akva z LEDek, tak to je ohledně peněz pořádná pecka, náklady na zářivky jsou jen zlomek nákladů na výkonový diody

Tak tyhle led trubice se priznam jeste nevidel. Ucinnost budou mit srovnatelnou, ne li vetsi pokud to co je u nich napsano je pravdou. Ovsem jak jsem psal pro akvarijni osvetleni bych volil malinko jine slozeni spektra nez dokazou led dodat. Uz jsem zde v prezentacich vydel nejake mini akvaria kde bylo svetlo z LED diod. Ale priznam se ze nevim jak moc to rostlinkam lahodi.

Dalsi udaj co mi na tom odkazu chybel je udaj o zivotnosti, tzv. svetelne hodiny. Bohuzel tyto super led svetla jsou casto pretezovany jiz z vyroby aby meli potrebny svetelny tok. Led ktera je spatne nebo vubec nechlazena ztraci rychle na sve ucinnosti a jasu.

Dalsi nevyhodu bych asi vydel v cene ono skoro 2000 korun za jednu 18W trubici je docela dost, kdyz mohu mit 18W 8xx trubici za 70kc + 300kc predradnik

Nizsi ucinost tim myslis vyzareny vykon na jednotku prikonu? Ted jsem nasel moznosti k porovnani:

www.vamos.cz/…
www.led-zarovky-svetla.cz/…=

S ucinosti bych rekl ze to bude asi srovnatelny (delaji se i LED zarivky) ted uz jen to barevne podani Diody maji smerovane svetlo a asi mereny tok je smerovany (typuji podle toho co uvadi) narozdil od zarivek, ktere ho vyzaruji do celeho okoli a zalezi na kvalite materialu ve svitidle pouzitych pro smerovani (stinitka, zrcatka). Vzdy jsem se jen setkal stim ze zarivky byly v lumenech (lm) a LED zdroje v kandelach (cd) prave proto ze jsou smerovane tady na tech strankach je to prevedeno do stejnych jednotek. Ale jak jsem psal nize svetylka mam jen jako konicek trochu se vtom placam.

LED diody jsou pekne, ale maji dva zasadni problemy. Jednim je slozeni spektra, ktere by se pomoci vhodne volby ruznych diod dalo nejak napodobyt. Ale problem je v ucinnosti. Vykonnove LED diody maji stale nizsii ucinnost nez trubice rady 8xx.

Jeste bych si dovolil malinko poopravit vas prispevek. Starter neni pri zapnuti spojen. Starter jinak receno doutnavka ktera ma jednu elektrodu vymenenu za bimetal. Proud proteka vybojem v plynu starteru, tim proteka i zhavicimy vlakny v zarivce. Bimetal starteru je vybojem ohrivan natolik az se jeho tvar zmeni a tim spoji (zkratuje) na druhou elektrodu starteru. Tim dojde ke skokovemu zvyseni proudo obvodem, a k okamzitemu ochlazeni bimetalu (zhasnul vyboj). Tento skok ma za nasledek vysokonapetovou spicku, diky ktere se prorazi vyboj v trubici. Ktera jiz byla po dobu pruchodu produ zhavena.

PS: Pardon za takhle rozsahly prispevek

Diody jsou super na intenzitu světla, ale špatné na spektrum které vyžaduji rostliny.

Bohuzel oborem jsem spise silnoproudar svetlem se zabivam spise ze zajmu takze za nesrovnalosti vmem prispevku se omlouvam, priste budu opatrneji pasat o oblasti, ktera neni primo moje specializace. Diky za upresneni.
Stale se snazim najit vybojkove svitidlo (vysokotlake vybojky) (libylo by se mi 2x35W halogenidava vybojka), ktere by melo lepsi ucinost nez zarivky a dalo se pouzit na akvarium (kriti atd.), ale zatim jsem nasel jen svitidlo pro rostliny s rtutovou vybojkou a to ma pomer prikon a svetelny vykon zase o neco horsi nez zarivky (nizkotlake vybojky). Pro zajmavost www.e-light.cz/… (1x80W rtutova vybojka)

Chtel bych se, zeptat jak jsou na tom LED zdroje (prostup jejich svetla vodnim sloupcem a barevne podani) pro ty uz by se mi i vyplatilo postavit i vlastni svitidlo, jejich ucinost je podle me super. Mam doma 3x1,5W bodovky nad pracovni deskou v kuchyni a je to hodne dobry pripadne mi ze to sviti stejne co 2-3x35W(halogeny), jen ta cena, ale to by se mohlo casem zmenit.

Zabaku, obdivuju ze jsi se takhle rozepsal. Je mi skoro trapne rypat do jednoho z mala prispevku v tomhle threadu, ktery nehlasa evidentni nesmysly, ale dovolim si drobne upresneni: Tlumivka tam ma jeste vyznamny ukol pri zapalovani oblouku. Starter je po pripojeni site a zahrati sepnuty a tak pres tlumivku, elektrody zarivky (ktere se tim nazhavuji - proto ma kazda strana zarivky dva vyvody ) a samotny starter proteka velky proud. Kdyz po nazhaveni elektrod (=snizeni impedance zarivky a tim poklesu napeti na starteru), vychladne a rozpoji se bimetal ve starteru, dojde k prudke zmene proudu a zapalovaci napeti vygeneruje prave tlumivka.
Kdyby slo pouze o stabilizaci proudu, bylo by vyhodnejsi a funkcne velmi podobne pouzit kondenzator, ktery ma obvykle mnohem mensi realnou slozku impedance a tim i mesi ztraty, byl by mensi rozmerove a levnejsi urcite taky.
Musim priznat, ze konstrukci elektromagnetickeho predradniku k zarivce docela obdivuji. Zatimco "nejak" fukcni elektronicky predradnik vymysli kdejaky slusny elektronik, klasicke zapojeni zarivky (hlavne konstrukce starteru) to chtelo poradny kus fistronu...

Ahoj celkem jsem se pobavil pri cteni teto diskuze. Oborem jsem elektrikar takze nejdrive neco k principu zarivkovich svitidel:
Cele svitidlo se sklada s trubice a starteru a tlumivky muze byt i kondenzator. Po spusteni obvodu starter (pripojen paralelne k trubici) udela napetovou spicku zhruba 400V ta zapali plyn uvnitr trubice tim klesne odpor trubice k nule, aby nedoslo ke skratu je v obvodu tlumivka (v serii s trubici) ta limituje prutok proudu a tim udrzuje stabilitu oblouku v zarivce. Tlumivka ma impedanci indukciniho charakteru tedy jakoby relativni odpor, ktery by nemel mit zadnou cinnou slozku diky tomu, ze se ale idealni tlumivka nada vyrobit ma tedy definovany odpor a na nem se projevuje tepelna ztrata (vlivem pruchodu proudu). Takze by se dalo rici ze vykon zarivkoveho svitidla spočiva v tepelnych stratach (vetsina vykonu) na tlumivce a trubici a vyzarenym svetelnym vykonem (minimum vykonu) trubice. Kondenzator se pouziva na vylepsineni uciniku zarvkovych svitidel v pripade zajmu rozepisu (kompenzuje induktivni charakter).
Elektronicke predradniky - to co jsem vise uvedl musi umet i dany predradnik diky tomu ze se jedna o inteligentni prvek je trochu sikovnejsi. Pracuje pri podstatne vissi frekvenci nez je klasickych 50Hz tusim ze to jsou radove kHz diky tomu zarivky neblikaji a i impedance prvku ktery stabilizuje oblouk je pri mensich rozmerech lepsi. (kdbych se chtel vice rozepsat musel bych to nastudovat)
A ted k celkove spotrebe akvaria - co se tyce teto otazky tak jediny zpusob jak tuto hodnotu urcit je poridit zasuvkovy elektromer ktery uvazuje pri mereni ucinik (pocita jen cinnou energii - tu kterou platime) nejlepsi hledisko je mereni min 24hod a nebo radeji 48 hod. Mam akvarijni set 112l (hornbach delka 80cm) s externim filtrem eheim 3 teplotu udrzuju na 28°C. Naklady na elektriku za rok jsem spojital kolem 800-1000kc (bohuzel presne cislo jsem zapomel meril jsem to asi pred 2 mesicema pro zajemce mohu premerit znova)

Vypocet je hoodne mimo. Pro zacatek by bylo dobre zminit pouzite pristroje (Typ, presnost). A za druhe by bylo dobre do rovnice dosadit neco jako ucinnik. Bez teto promene pocitate i s tzv jalovym vykonem ktery neplatite !

Urcite. +- 50% tam nekde bude. K tomu nepotrebuji nic merit

Tyto hodnoty jsem naměřil a výpočet je + - něco určitě blízko pravdě

DrEdison napsal...
vzorec pro výpočet výkonu je P=UxI
... V tom vzorci ti neco duleziteho pro vypocet osvetleni s tlumivkou chybi. Zkus se tim zabyvat jeste hloubeji

(edit - navic nespolehej, ze v siti opravdu je 230. Ja mam nekdy treba 150 , v minulem bydleni zase neustale prepeti)

Zabýval jsem se spotřebou osvětlení s předřadníkem a proto jsem udělal měření ampérmetrem.
Používám osvětlení light glo se dvěma trubicemi 2x18W a s jedním předřadníkem.
vzorec pro výpočet výkonu je P=UxI P=230Vx0.30A=69W spotřeba celého krytu-2x18Wzářivky = 33W spotřeba nebo jesli chcete ztráta tlumivky.
Jinak předřadník neboli tlumivka je zapojen do série,to znamená pokud vyšroubujem alespoň jednu trubici obvod se přeruší a tím pádem neprotéká žádný proud,to znamená žádná spotřeba.

Dalo se počítat s tím, že do miniakva nebudete svítit 75W...
(I když "někteří" svítí do 24 l 52W... A ještě nedávno to bylo dokonce 70W! )