Měření fotosynteticky aktivní radiace

Jelikož jsem vlastníkem PAR metru (Apogee MQ-200), kterým se dá měřit fotosynteticky aktivní záření (PAR), byl jsem nedávno požádán, abych srovnal hodnoty PAR naměřené přístrojem Seneye Reef ( www.seneye.com/… ) s výsledky naměřenými mým PAR metrem. Pokud někdo z vás zvažujete koupi tohoto přístroje, mohly by vás zajímat výsledky mého měření: www.prirodni-akvarium.cz/… .

Bez znalosti vyzarovaneho spektra si nemyslim nic .

ja nevim bud jsem to napsal špatne nebo jsem ji nekde našel jako grow červenou,, tažko řict leč každopadne když se nad tim človek zamysli tak je to stejne ktavina prože červené spektrum je spiš na květ tudiž by ta barva mnela byt spíš modra modra

hele a co si mysliš o CFL?? treba toto??
www.bio-garden.cz/…

A proc u te rude chces volit tak nevhodnou vlnovou delku?
www.cidly.cz/…

mam objednanou LEDku 30W studená bilá 6500k 1ks, na zkoušku podle přepočtu by to mnělo svitit jako klasika 120W docela by mne zajimalo kolik to bude davat PAR když si vezmu že klasika ma vyzařovaci uhel 360 i s reflektorem by to mohlo byt tak 70% vykonu na dno v uhlu 180st, a tohle bude mit 100% ve 120st. aby to nebyl spíš gril ještě taky uvažuju o červené 625nm ale to až jak dopadne bíla

jinak našel jsem dalši přistroj pro mněřeni PAR tento za 4000kč AccuPAR Ceptometer LP-80

www.ekotechnika.cz/…

Takze mame valec, zarivku, muzeme si ulohu zjednodusit, jako by byla nekonecne dlouha, kdyz predpokladam mereni v jejim stredu - jsem jen na dvou rozmerech, proste na kolemem rezu.

Jestli osvetluji nejaky uhel a nebo cely kruh (toho rezu), je tady jedno, vzdycky je delka casti kruhu ve vzdalenosti od osvetleni nasobkem konstanty te vzdalenosti, polomeru.

A protoze intenzita osvetleni je svetelny tok na plochu, musi se mi v tomto pripade (nekonecne dlouhy valec jako zdroj svetla) ve dvojnasobne vzdalenosti od zdroje intenzita osvetleni snizit na polovinu.

Ze Tvych vysledku je jasne, ze mas dokonale pravdu s temi odrazy od bocnich skel, jiste ze ano, ve 20cm je udaj vyssi nez blize svetlu. Takze muzeme brat v potaz opravdu jen tech prvnich 10cm. Vezmeme udaje "lux1". 8650/3650=2.37, tedy zdroj svetla je vzdalen 2.37x rozdilu vzdalenosti od te hlubsi polohy, coz je 10cm x 2.37 = 23.7cm, tedy 13.7 cm nad hladinou. Psal jsi 14cm, to sedi, odpovida to stavu bez absorbce svetla ve vode, dokonalou presnost samozrejme necekejme. Na leve strane tabulky totez.

Ovsem pro udaje lux2 a lux3 uz mi to ujizdi, coz by mohlo byt vice zdroju svetla v jednom mereni. Jak je to prosim mysleno, ta tri mereni, jako vzdalenost odpredu dozadu v akvariu? A predpokladam, ze trubic je vice a nejmensi vliv dalsich je presne v tom mereni lux1, ze se tam nejvice uplatnuje jen jedna trubice.

asi 14 cm. tabulka měření je tady rybicky.net/soubory/147.pdf

Prosim, jak vysoko mas svetlo nad hladinou? At si spocitam, jak mi to dohromady pasuje a nebo nepasuje .

EDIT: A nebo kdyz to zmeris ve stejnych vzdalenostech od zdroje svetla ne ve vode, ale ve vzduchu, nameris velice podobny rozdil, coz by rikalo, ze jsem mel pravdu . Pochopitelne budu moc rad i kdyz si na to zmereni ve vzduchu vzpomenes, az budes menit vodu, pokud to ve vzduchu neni hned zmerit jak.

Světlo na hladině a 10cm pod ní je už poloviční. Dál už je to o odrazech od skel a ty měření zkreslují.

A kdyz jsi posouval to meridlo o 1cm, posunuls i zdroj svetla o 1cm niz? Ve vzdalenosti rekneme 5cm a 6cm od zarivky osvetluje zarivka znacne rozdilnou plochu. Kdyz ten pokus udelas mezi 30 az 31cm od zdroje svetla, ten rozdil bude vyrazne mensi. A pokud ano, nemeril jsi prave absorbci svetla pruchodem vodou, ale jen intenzitu osvetleni v ruzne vzdalenosti diky vyzarovacimu uhlu. Pokud by slo o absorbci, rozdil mezi 1cm pod hladinou a 2cm pod hladinou, by musel byt stejny jako 30cm pod hladinou a 31cm pod hladinou.

Jinak odrazem od hladiny, bavime-li se o rozumnych uhlech, muzes ztratit tak 2%.

Akvárium jsem si změřil a už 1cm pod hladinou je hodně znát.

nabídku beru, plánuju větší akva - asi 400-500x50x60 cm a tam už bych se za svícení prohnul

Ja se na ten pokus chystam uz dele, jenze to stale lezi, musim to nejak smontovat a vzdycky je neco dulezitejsiho, treba psat sem . Takze jestli chces, splacnu to dohromady a muzes to zkusit, budu jedine rad. Jen bacha na oci, je to o to horsi, ze to oko tolik nevidi, takze neni takovy reflex ucuknout.

Pred vanocemi se dokoncuje vsechno mozne, tak jen termin ted hned slibit nemohu, rekneme po Novem roce.

docela by mě zajímalo, jak by LED nasvítily akva které mám já, a kolik by jich bylo třeba

Kamenovat neni ucel, chtel jsem prodiskutovat spatnou kvalitu tohoto materialu, protoze muze dat naprosto spatnou predstavu o tom co je co. Ta charakteristika LED je totiz nadherna, dela se to pomoci dvou LED, oznacovanych jako "royal blue" a "deep red". Ale kdyz si nekdo poridi bilou 6500K, bude mozna spokojen jak to roste, ale takovy zazrak to pri stejnem prikonu nebude, a v cervene oblasti to dokonce bude dost spatne. Ony ty monochromaticke LED vsechnu energii premenenou na svetlo vylozene perou do jednoho uzkeho spektralniho pruhu, takze kdyz se zvoli vhodne dva pruhy, za hodne malo energie muze ledacos obdivuhodne rust, a pritom je videt velice malo svetla, je to dost mimo citlivost oka.

Poridil jsem si pro pokus takove LED, 4ks dohromady daji 1.5W do takoveho svetla (ne prikonu, opticky vykon). Ale cenove jde v kusovce za ty 4 ks o zhruba 200Kc, za to si koupim 30W zarivku Grolux, ktera mi spatnou sluzbu taky neudela (sezere k tomu holt vic energie). Takze jak jsi psal, je to dost o cene.

Vaclave, jak uz to nacal Johan, je to pro tohle nepodstatne, i kdyby treba raselinovy vyluh svetla absorbci ubral (udela to, proto jsem volil citou vodu), ubere to jakemukoli zdroji svetla, pokud se budeme bavit o stejnych vlnovych delkach, uplne stejne. Tvrzeni, ze LED neprosviti vodni sloupec je zcestne, prosviti jej jako jakykoli jiny zdroj svetla, ktery dava spektralne totez.

Ale mas pravdu, stejne delam s pokusem o cernou vodu, takze zrovna u mne bych ten rozdil nejaky mel, vzdyt je to videt i jen okem po priliti raselinoveho vyluhu.

U led si myslím docela minimální. Horší to je ovšem pokud je v akváriu starší voda. (ale to je stejné jako u zářivek)

Zkus si změřit akvárium bez vody a pak z vodou a určitě v tom bude docela rozdíl.

mě nekamenuj, je to překlad, je to tam i uvedeno. Co je to za LED netuším.

Prosim Te, k tomu clanku, graf s popisem: "Tmavě modrá čára – LED osvětlení – v tomto případě LED 6500K", mohu prosim vedet o jakou konkretni LED jde (nebo spis mix LED)? Velice mne zajima, rozhodne nemuze jit o na pohled bilou LED, s timto spektrem oko uvidi neco jako ruzovou.

A tohle se Ti vylozene nepovedlo: "LED jsou omezeny hloubkou akvária"

Nejsou, je nutne pouzit LED se spravnym vyzarovacim uhelem (pripadne pridavnou optiku) a LED vhodne naskladat, aby bylo osvetleni co nejrovnomernejsi.

Nebo si snad myslis, ze ruzne zdroje produkuji jinak "prubojne svetlo", ktere doleti jinak daleko, kdyz neni absorbovano? To urcite ne, to bych Ti urcite krivdil. Ze zdroj svetla osvetluje predmety dal s nizsi intenzitou, je jedinou veci, ze to tam uz sviti na vetsi plochu, coz je dano jen vyzarovacim uhlem. Ztraty absorbci v ciste vode, specialne par desitek cm, ber klidne za nulu.

Vis, ty 30W zarivky mne prisly na zhruba 200Kc/ks, coz je jen zhruba dvojnasobek normalni slusne zarivky, takze na to se da kyvnout snadno a hned mam superspecialky .

Ono do akvaria chces videt, a tyhle specialky s vhodnym spektrem pro rostliny nejsou nic moc pro oci. Jednak uz tam lidske oci vidi vyrazne mene, nejsou tam tak citlive, takze rostliny maji svetla dost, ale ty nevidis zadny zazrak. Navic ta barva svetla, dana slozenim spektra, to je pak jak divat se na barevne fotky Marsu, a ne do akvaria (s nadsazkou, to svetlo je fialovoruzove). Takze mimo to prisvetluji bilymi LED, ktere mi to pro oko srovnavaji do rozumne bileho svetla.

A ted k te cene. To, ze se svetlem netrefujes do nejucinnejsi oblasti fotosyntezy, vubec neznamena, ze to neporoste. Ono to poroste a dokonce klidne i velice dobre, jen musis svitit vic, nez bys pro stejny vysledek musel specialkou, ktera se lepe trefuje. A jelikoz to svetlo stejne musis nad akvarkem necim doplnit, at je to koukatelne, ty specialky zacinaji ztracet efekt, kterym je predevsim uspora energie. To muze velice zajimat pestitele konopi, protoze mu na pohledu nezalezi, chce vypestovat za co nejmene co nejvice. Ale my, kteri z toho mame jen ten pohled do akvaria (rekneme my co to mame jako konicka), takhle moc neusetrime (z duvodu ktery jsem popsal, to osvetleni bys samotne nad akvariem nechtel). Je to ale cesta, jak pridat zarivkove osvetleni tam, kde je slabe, protoze pouzitim takove specialky Ti muze pri stejnem prikonu zarivek rust i to, co by s normalnimi o stejnem prikonu, jeste nerostlo (ale pak se na to vydrz divat). Pokud jsou zarivky dve, a nahradis jednu takovou specialkou, je to rozumny kompromis, jak bez jakekoli namahy rostlinam prisvitit a jeste to vypadalo na pohled slusne.

protože je to drahé, jinak LED světla se "speciálním" světlem už se dělají:
www.sewatec.de/…
www.sewatec.de/…
www.sewatec.de/…
www.sewatec.de/…
www.sewatec.de/…
a další, třeba ADA atd.

tady je k tomu něco víc: www.rostlinna-akvaria.cz/…

inu proč se tedy rostliná akvaria neosvetluji nečim takovim to ? www.rekker.cz/…

tohle není o hloubce, je to graf o vyzařování zářivky v určitém spektru a potřebách rostlin v určitém spektru, čím víc se vyzařování a potřeby překrývají, tím jsou teoreticky zářivky pro kytky lepší

Nekdy jsem natvrdly, takze omluva, nechapu ted na co se ptas?

Ber to tak, ze normalni rostlina (sam nedokazu dobre rict, co si pod tou normalitou predstavit) ma chlorofyl A a B v pomeru 3:1, a kde absorbuji nejvic, na jakych vlnovych delkach, tam je na ne svitit nejucinnejsi pro fotosyntezu. Rostliny nepotrebuji plne spektrum (ony ho nemaji ani v prirode, ale to ted neresme).

Absorbci vlnovych delek chlorofylu A a B jsem vzal z nejakeho univerzitniho mereni, zdroj jsem tehdy mozna uvedl, musel bych hledat, oznaceno A a B. Graf vyzarovaneho spektra zarivky GROLUX jsem vzal z katalogoveho listu vyrobce. Oba grafy jsem srovnal velikosti tak, aby nejvyssi vrchol predstavoval 100% a pochopitelne byly na sobe stejne vlnove delky. Pro predstavu pohledem to staci takto, ale nic Ti nebrani tu spektralni charakteristiku zarivky pokroutit podle chlorofylu a zacit integrovat, abys mohl ruzne, stejne svitive zarivky, cislene porovnat, ktera je pro rostliny lepsi . Mne to staci videt okem na grafu, ta shoda je tady totiz tak presvedciva, ze sam ty GROLUX zarivky nad akvarkem mam .

v jaké hlobce ?

Pocita se s nejakou prumernou zarivkou, tahle konvence existuje, rekneme nejobycejnejsi T8, protoze tohle uz se pouziva dost dlouho.

Kdyz si koupis slusnou zarivku (rekneme znackovou, nejsou nijak extra drahe), na webu najdes jeji katalogovy list i se spektralni charakteristikou, coz je nejvic, co Ti kdo muze poskytnout, protoze z te urcis vsechno ostatni (a kdyby byla bez stupnice, dopoctes ji sloucenim one charakteristiky se svitivosti pro lidske oko v lumenech, coz se udava, je to jen troska matematiky, idealne kusem softu, ktery Ti i ten obrazek rozebere, at se s tim nemoris pul dne).

A muzes tady ve foru najit i obrazky, jak jsem smontoval takovou charakteristiku s chlorofylem A a B, jak to do sebe sedi .

Edit: Ani nedalo moc prace ten obrazek dohledat: rybicky.net/k/forum/513734.jpg

nevim jestli to už nekdo řikal,, ale z toho co vim tak jednotka W/l se da použivat je pokud by jsme všichni použivali stejny typ světla treba T5,, v okamžiku kdy obyčejná žarovka ma 100W,, usporka 100W, sodíková 100W , led 100W tak vlasnetne přesne nikdo nevi jak co sviti,jejich uvaděny W je pouze odber proudu a žatež naší peněženky ale to neni podstatné

duležite je to že vyrobci osvětlení pro aqaria zaspali dobu ,, podle mne by se vyžešili všechny problemy kdyby vyrobci uvádeli ke každemu osvětleni tabulku svitivosti PAR a napriklat kolik PAR dava ve sloupci jejich led osvětleni -50.. -40..... 0 (hladina) +10 ..+30 +90 no nebylo by to krasne

Kdyby nic jineho, nase debata by Te aspon mohla navest k tomu, abys koupil to co popisuje Marcel (coz neni PAR metr, rozhodne ne cisty), proste to co meri co Te zajima, a ne onen obycejny PAR metr, ktery muze byt s umelym osvetlenim mimo. A to snad neni spatny vysledek debaty, vedet co od toho mas chtit, drive nez to koupis .

Asi je uz celkem jasne o co slo, co jsme chteli rict, neni merak jako merak (mely by se proste jmenovat podle toho co meri), a za debatu dekuji.

mladí a neklidní ....

maš tak trošku pravdu leč to budeš zkoušet pořad dokola a stale se ti nebude dařit,, nebudeš vědet proč,, předelaš 5x AQ koupiš 5X kytky za 2000 tisice,, pak si nechaš prakrat poradit že mušiš udelat to a pak ono a budeš stale dokola bojovat s řasouatd ,a za 5 10 let budeš odbornik na jedno AQ a tim jsi zkončil,, protože pri koupi jineho AQ jedeš od 0 , tak a hoj ,,,

PS: už odepisovat nemusite tuhle debatu již císt nebudu.. chci ziskavat informace a ne se dohadovat o tom kdo ma jaky nazor,, argumety ma jen marcel ostatni maji jen melou své **** ahoj

Popravdě řečeno nechápu smysl tvojí argumentace. Uvedl jsem odkaz na článek, ve kterém jsou jasná fakta ohledně měření umělého (LED) osvětlení třemi různými PAR metry (z nichž jeden je zastoupen špičkou v oboru, firmou Li-Cor - ten stojí asi 60 tisíc Kč!). Měření prováděl člověk, který se tomu věnuje 25 let (Dana Riddle), takže by o tom mohl vědět trochu více, než my tady. Z výše uvedeného výzkumu pro mě mimo jiné jasně vyplývá, že všechny tři použité PAR metry (Li-Cor, Apogee, FieldScout) přisuzují světlu v zeleném a žlutém spektru mnohem menší význam, než světlu v ostatních spektrech, což je ovšem docela logické ... vzhledem k tomu, že ty přístroje mají měřit záření, které rostliny využívají k fotosyntéze (a jak známo, tak zelené a žluté záření rostliny moc nevyužívají). Nevím, co víc k tomu dodat. Mně to připadá jasné a výmluvné. Četl jsi ten článek?

PS: Mimochodem, minimálně firmy Li-Cor a Apogee prodávají PAR metry, které jsou přímo určené pro měření pod vodou. Kromě toho PAR metry firem Apogee a FieldScout mají přepínače pro sluneční světlo a umělé osvětlení. A pokud PAR metry měří ve finále spíše PUR, tak tím přece lépe. Takže opravdu nerozumím tomu, co jsi svým posledním příspěvkem chtěl vlastní říct.

Psal jsem o umelem osvetleni, o jeho rozdilu vuci slunecnimu svetlu a o problemu s tim spojenem. Charaktristiku jak brat ktere vlnove delky neuvedes, protoze se to slusne nikomu nepovedlo, muze to totiz u rozlicnych organismu byti dosti ruzne, a tak se PAR bere tak, ze je to vlastne fuk, protoze spektrum v prirode je rekneme plne a vyvazene (zhruba).

Ten udaj samozrejme k necemu je, k tomu urcit moznosti zemedelstvi, lesnictvi atp., ale v akvariu s umelym osvetlenim si troufam rict, muze byt co je uzitecne pro nase rostliny a co nameris s dost velkou odchylkou.

Pokud pouzijes filtry a pomackas si nejak vhodne pro sebe spektralni charakteristiku, nemysim ze meris PAR, ale rekneme PUR. Senzory se schvalne vyrabeji s co nejvyrovnanejsi charakteristikou a co nejpresneji useknute ohledne propustnosti pro vlnove delky 400 az 700nm.

Designer napsal: Mimochodem, kdyz jsme u fyziky ...
Jednotky PAR slouží dodnes (od roku 1972) jako nejlepší možný způsob předpovídání fotosyntézy. Pokud někdo z vás našel jiný, lepší a spolehlivější způsob, jak měřit fotosynteticky aktivní záření, tak to určitě publikujte. Spousta vědců by vám za to byla vděčná ... oni totiž stále ve svých výzkumech měří světlo pomocí PAR metrů (jejichž údaje, jak jsme se zde dozvěděli, jsou vlastně k ničemu).

PS: Když už shazuješ hodnoty PAR, chtělo by to možná nastudovat si k tomu více podkladů. Když bys totiž (čistě teoreticky) svítil do svého akvárka světlem o vysoké intenzitě a limitované vlnové délce (např. tvých 550 nm), tak ti PAR metr rozhodně nenaměří nějakou závratnou hodnotu ... jak se mylně domníváš. Zkus se třeba mrknout sem ( www.advancedaquarist.com/… ) a porovnat si, jak se liší naměřené hodnoty PAR pro modré, červené, žluté a zelené světlo o stejné (nebo velmi podobné) intenzitě. Jak sám uvidíš, tak zatímco bílá LEDka dává kolem 500 µmol PAR, tak zelená a žlutá jen kolem 10 µmol PAR, červená kolem 125 µmol PAR a modrá kolem 170 µmol PAR. Takže když už fyzika, tak pořádně ...

PPS: Myslíš si, že vědci, kteří zavedli jednotky PAR (= světlo pro rostliny), nebrali při konstrukci tohoto přístroje v potaz skutečnost, že rostliny zelené a žluté spektrum příliš nevyužívají? Nápověda: Nemohl by mít třeba ten přístroj (resp. senzor) nějaké filtry, které by tuto skutečnost při měření zohlednily?

Mimochodem, kdyz jsme u fyziky, vite panove vubec, co PAR senzor meri? No ja Vam napovim: www.licor.com/…

On spoleha na to, ze je rovnomerne zastoupeno cele spektum. Jenze to vetsina umelych osvetleni neudela, tripasmova zarivka, LED, a treba spec. zarivka rozhodne ne. A ted do toho naperme 550nm, poradne svetlo. Hodnota vylitne do nebes, ale rostliny takovemu svetlu reknou: "Ne-e, tohle my nemusime!"

Mame udaj, ale z hlediska umeleho osvetleni a fotosyntezy nic nerikajici udaj... Takze panove, kdyz fyzika, tak poradne .

Marcel G napsal: ... ale proč tedy zároveň nekritizuješ také měření živin?
Ale ja ho kritizuji, precti si par mych poslednich reakci ohledne hnojeni . Leju vsechno co je potreba a casto a mohutne vyplachuji, at se neco nehromadi.

No, jednotka W/L nesmyslná opravdu je, což ti řekne každý fyzik. Jediné, kde se to snad dalo použít, byla akvária se dvěma zářivkami T8 v krytu (tj. 5-10cm nad hladinou) - pro která to bylo kdysi zavedeno. Dnes je ale na trhu tolik různých druhů osvětlení, že je naprosto nemožné z těchto jednotek cokoli rozumného odvodit. Někdo používá zářivky T5-NO (nízká účinnost), jiný T5-HO (vysoká účinnost), další zase LEDky (s různě výkonnými čipy od různých výrobců), další výbojky (HQI), jiný zase úsporky apod. A pro všechny tyhle lidi jsou jednotky W/L naprosto zavádějící, nepoužitelné. I člověk, který se ve škole nesetkal s fyzikou, snad musí vědět, že intenzita světla se vzdáleností klesá. Takže když má někdo světlo zabudované v krytu a jiný ho má zavěšené 30 cm nad akvárkem, tak je doufám každému jasné, že tam nebudou mít stejně světla. Navíc 50W v T5 není to samé jako 50W v úsporkách, dokonce ani dvě zářivky o celkovém výkonu 50W nejsou to samé jako jedna zářivka o výkonu 50W ... atd., atd. Ty píšeš, že "člověk si musí uvědomit, že to funguje jen na akvária určitých rozměrů a s určitým světlem a na vše ostatní se to musí extrapolovat". Zajímalo by mě tedy, jak přesně si mám bez přístroje extrapolovat výsledek 3 W/L (u akvárka 80x40x50cm s T8 v krytu) na osvětlení 70W HQI, a jak na osvětlení 35W LED (7x5W Cree)? Jak bez měření zjistím, o kolik silnější nebo slabší je moje světlo oproti tomu "standardu" W/L?

PS: Nesnažím se tady obhajovat používání PAR metru. Jen mě zajímá, jak jinak zjistit, zda je mé osvětlení vhodné např. pro pěstování náročnějších rostlin (resp. jak mi k tomu pomůže údaj W/L).

jak jsem řikal už jen rostlyny ktere jsem odpalil by mi zaplatili vic jak pulku, a halvne chci být lepši.. Je to vaše věc, do čeho budete vrážet peníze, ale nemůžu se zbavit dojmu, že by bylo lepší si bylo lepší udělat pořádnou rešerši dostupné literatury a spíš zkoušet a zkoušet...
Furt se tady probírá, jak je např. "jednotka" w/l nesmyslná, ale v podobných vláknech jsem se přesvědčil, že se s ní dají udělat naprosto stejné výsledky, ale bohužel s trochou zkušeností. Člověk si musí uvědomit, že to totiž funguje na akvária určitých velikostí s určitým světlem a na vše ostatní se to musí extrapolovat. Ve vašem případě to za vás udělá ten přístroj... Ale připadá mi, že od něj chcete spíš zázrak, že už pak bude jak mávnutím proutku vše růst. Hodně štěstí.

jasne za litr ti to přijedu zmněřit ,, ja nejsem nějak moc bohaty,, ale nemyslim že by pro muj koniček byly 4000kč nějak nedosažitelné,když se nad tim zamisliš tak je to cena uplne low telefonu ktery za pul roku stejne vyhodiš, jak jsem řikal už jen rostlyny ktere jsem odpalil by mi zaplatili vic jak pulku, a halvne chci být lepši.. mam jeste jeden koniček a to je chov koi a k tohoto koničku jsem si pořidil i dva rybniky a zatim jsem neprodal ani šupinu a tam jsou naroky na financovani ponekud nekde jinde.

Nechtěl bych se tady pouštět do zapálených diskuzí o neužitečnosti různých měřicích přístrojů ... ale rád bych taky přispěl svojí troškou do mlýna. Spousta akvaristů se potýká s přemnožením řas (a to nejen při zakládání akvária) nebo špatným růstem rostlin. Na vině může být spousta věcí: od příliš silného osvětlení, přes zanedbanou údržbu, až po velké množství živin. Proč je a priori špatné, že má někdo snahu zjistit, proč se mu přemnožily řasy, nebo proč mu nerostou rostliny apod.? Jak jinak se dá zjistit, jestli mám slabé nebo silné osvětlení, než tím, že to prostě něčím změřím? A čím jiným má smysl to měřit, než k tomu určenými přístroji? Měří snad někdo obsah dusičnanů pomocí pH metru? Tak proč bych měl světlo měřit něčím jiným, než PAR metrem (příp. LUX metrem)? Přesto drtivá většina akvaristů "měří" světlo nesmyslným přepočtem wattů na litr. Upřímně mě zaráží, kolik peněz jsou ochotní někteří akvaristé investovat do testů na živiny (NO3, NO2, NH3, PO4, Fe ...), ale solidní měření intenzity osvětlení je nezajímá. Přitom právě světlo řídí růst rostlin. Živin (vč. CO2) stačí docela málo. Jak už jsem zmiňoval, souhlasím sice s tím, že je na zvážení, jestli dát tolik peněz za přístroj, kterým si změřím intenzitu osvětlení jen párkrát, nastavím si podle toho světlo, a pak už ho prakticky nevyužiju (pokud s tím nebudu chtít nějak experimentovat) ... ale proč tedy zároveň nekritizuješ také měření živin? K čemu mi je údaj, že mám v akvárku 30 mg/L NO3? K čemu mi jsou vlastně všechny ty testy na živiny? A proč si je tolik lidí kupuje? Nechci se tady někoho dotknout (většina diskutujících je jistě inteligentní a rozumná, a má spoustu cenných zkušeností), ale někdo se třeba nespokojí s pouhými spekulacemi a domněnkami typu "štětičková řasa = málo CO2" nebo "přemnožení řas = hodně živin" nebo "všechny problémy se časem vyřeší samy" nebo "3 W/L = silné osvětlení" apod. Někdo má prostě potřebu si to ověřit. Ideální by bylo, kdybysme tady u nás měli akvaristické spolky (jako třeba v USA), kde by byl jeden PAR metr a kvalitní pH metr, který by si mohl každý akvarista (člen) půjčit, a po změření by přístroj zase vrátil. To u nás bohužel nefunguje. O podobné věci zde asi není zájem. Možná se ti zkušenější akvaristé bojí, že by je mladší kolegové za chvíli předhonili v poznání, jak co funguje. Kdo ví.

Tak dobre, koupis ho, zemris kolik kde v akvariu mas a co pak dal? Budes zakladat akvarka na kseft? Nebo opacne, sestelujes podle nej svetlo, abys mel co chces, a pak co s nim dal? Zmeris si, ze uz mas utrit zarivky od svinciku a nebo je vymenit?

Mereni ma sve duvody u vseho mozneho, ale vzdycky je to o tom, ze to co zmeris nekam dosadis, abys mohl dal neco pocitat, vysledek vyuzit atd. Tady mas ale promennych tolik, ze se bojim, ze Ti zbytek toho aparatu k necemu solidnimu bud bude chybet, nebo mas v lepsim pripade spoustu volneho casu a dobre zarizenou laborator.

Pripadne, minis se pestovanim rostlin ci zakladanim/udrzbou akvarii zivit? Pak by to mohlo byt neco jineho.

S tímhle přístrojem bohužel nemám žádné zkušenosti, ale pro naše běžné použití bude určitě naprosto dostačující.
PS: A díky za pochvalu na mé stránky .

hm zajimave to docela celou vec komplikuje leč,, je třeba položit si otazku,, stoji mi to za to? a tvuj nazor zdali je to kvalitni a stoji to zato je jáky ?pokud se mohu zeptat.

jo a mimochodem ty tvoje stranyky jsou totalní pecka abych řekl pravdu tak jsem ješte nezažil stranky v takoveto kvalitě aby na ně nebyl napojeny nejaky e-schop,nobo firma produkujici zisky abych řekl pravdu tak jsem tam na tebe nenašel ani email palec nahoru !!myslim že jsi mi ušetřil mnoho trapení

replikant napsal: hele pokud čtu spravne tak za 139 euro mam seneye co se připoji k notasu a mneři to teplotu amoniak hladinu ph lux a PAR ? jako sory ale to je uplne zadarmo
Jen pozor na to, že na měření amoniaku a pH se v tomto přístroji používají speciální [kalibrační] destičky, které se musí každý měsíc měnit. Balení se třemi destičkami stojí €22, balení se šesti destičkami €44. Jinými slovy roční provoz tě vyjde na zhruba 2.500,- Kč.

PS: Omylem jsem v původním příspěvku uvedl £139 (libry) místo €139 (euro).

má, to jsou Marcelovi stránky. Jinak měření PAR metrem je užitečné, aspoň pro mě bylo, nastavil jsem si výšku světla hned ze startu. Málokdo tady používá HQI výbojky v kombinaci s trubicemi

hele pokud čtu spravne tak za 139 euro mam seneye co se připoji k notasu a mneři to teplotu amoniak hladinu ph lux a PAR ? jako sory ale to je uplne zadarmo
Edit: yop ted mi to došlo ten styl ta kompozice,nemaš v tom nahodou prsty ?, www.prirodni-akvarium.cz/…

kdybych chtel delat neco od oka tak nepočitam bubliny z co2 kdybych chtel sedet a koukat jak se mi akvarium sere tak nesedim 5 hodin u PC a nečtu vaše přizpěvky chci se posunout dal,doby kdy jsem se nechal zblbnout odborniky v akvaristyce,, jsou už davno pryč,pokud mi dnes bude chcit nabulikovat že potřebuji ,75W/l tak si asi řeknu že to je nejaky mega odbornik
mam problem se světlem a už jsem odpalil rostlinek za hoodne penez myslim že bych mnel už pulku PAR zaplacenou.
marcel ty ho maš žejo ?

replikant napsal: vite někdo kde se da koupit přistorj na mněřeni Photosynthetically active radiation????

PAR metr se dá koupit třeba zde: www.aquariumspecialty.com/… ($335) nebo www.seneye.com/… (£139) + doprava. Narozdíl od Designera si myslím, že akvaristu buď zajímá, jak věci v akváriu fungují (a pak je ochotný do poznávání těchto věcí něco investovat), nebo je mu to jedno (a v takovém případě dělá všechno "od oka" nebo na základě "zkušeností" druhých, a jeho přístup k akváriu je založený na pouhých spekulacích). Důkazem toho jsou třeba nekonečné diskuze akvaristů o tom, co způsobuje přemnožení různých druhů řas. Většina akvaristů v tom má jasno, ale nikdo z nich se nenamáhal si svoje domněnky ověřit. A když už si dá někdo tu práci a uveřejní názory odborníků nebo vědecké studie, tito akvaristé ho šmahem obviní z toho, že je teoretik a nemá žádné zkušenosti z praxe. Tím nechci shazovat žádné konkrétní zkušené akvaristy. Jen mi připadá trochu úsměvné, že za těch několik desítek let (nebo stovek), co se lidé zabývají akvaristikou, jsme se příliš daleko v poznání neposunuli. Čím to asi je?

Jinak ale souhlasím s tím, že "správná" intenzita osvětlení se dá zjistit i jinak, než pomocí drahých přístrojů - třeba několika jednoduchými pokusy s vybranými druhy rostlin. Obecně bych řekl, že když ti většina rostlin v akváriu pouští bublinky, tak už je osvětlení příliš silné = velké riziko přemnožení řas.

Skoda penez .

Zmeris to a co? Podle toho jeste nic ohledne hnojeni nepoznas, plne akvarko rostlin a jedna rostlinka uprostred tehoz akvaria budou mit znacne ruznou celkovou spotrebu hnojiva, a to jeste ruznou podle druhu rostlin (kdyby nic jineho, ruzne druhy rostou ruzne rychle) i kdyz na listech nameris totez. Takze jeste musis zjistit, kolik ceho z hnojiva rostliny spotrebuji za den, abys to dodal, co z vody ubylo za nejaky cas. Jenze se zarustanim akvaria se to taky meni, a neco se muze spotrebovavat nepresne (nedodas dokonale co spotrebuji), neco zacne chybet, neco se hromadi... Presne mereni vseho mozneho ovsem uplne levne neni, a jednou za rok by to nestacilo, vzdyt vodu i menis, ryby ruzne hnoji jak rostou, pricemz bezne testy jsou spise orientacni.

A kdyz uz to zmeris, kolik mas ceho dodat, tak k cemu potrebujes vedet, kolik toho svetla je? Rostliny rostou v dost sirokem rozsahu svetelnych podminek (rychleji ci pomaleji, to je jasne), ale kdyz je svetla dostatek, a kolik spotrebuji ceho zmeris, k cemu potrebujes vedet, kolik presne toho svetla je? A kdyz Ti akvarko zaroste, ze neco zastinuje neco jineho, coz se v poradnych junglich deje normalne, kde to chces merit? Na kterem miste? A co z toho zjistis?

Kasli na to, dej si kafe a popremyslej, proc nekteri lide zde, kteri nedelaji nic extra, jen to nejak umi odhadnout, ci se k tomu pokusy dopracovali, mohou jezdit se sekackou pod vodou, a proc spousta lidi, kteri zde uvadeji ruzne parametry neceho ve vode pisi, ze to nejde a nejde.

Ja mam matematicky pristup ke svetu rad, to jiste nezapru, ale mnohdy pocitam jak blazen a pak se divim, ze ten kdo nepocita a ani moc nemeri, jen ma cit pro vec, zkusenosti, a nebo trpelivost zkouset, dosahuje nadhernych vysledku s klidem, ktery vecnym merenim a pocitanim ziskas tezko .

Alfou a omegou je nenechat se zblbnout ke koupi neceho, co Ti da vysledky ktere nedokazes vyuzit. A kolik si dat svetla nad akvarium, to Ti tady borci klidne +/- reknou, kdyz si udelas prezentaci.

no podle ADA je mneřeni PAR alfou a omegou fungujiciho rostliného akvaria argumenty jsou jednoznačné ve zkratce světlo je přimo umněrné hnojení,, tedy pokud svítim hodně musim i hodne hnojit pokud mám světla malo rostliny tolik hnojiva nepotřebuji.

tedy vite někdo kde se da koupit přistorj na mněřeni Photosynthetically active radiation????