Nejlepší dno
No je pravda že s rostlinami je tento problém složitější protože krom níže zmíněných látek vypouští do dna také kyslík. To znamená že v okolí kořenů bude aerobní prostředí tudíž v blízkosti kořenů bude železo reznout.
Obroušené železo se za přístupu kyslíku a vody pokryje vrstvou rzi řádově do několika minut maximálně hodin u sulfidů to trvá řádově déle. Navíc nemyslím že je problém připravit prostředí bez sulfidů (destilovaná voda a inertní dno). Taky zde vidím problém v průkaznosti který se ale týká toho jak dostat železo do dna aniž bych prostředí kolem neokysličil. Je to jen nápad a ty si psal ať píšeme klidně blbosti.
V tom pokusu co navrhuje Mirek je problém že dokážeš pouze to že některé oblasti dna jsou anaerobní (což se dá předpokládat) nikoli že je anaerobní prostředí v celém substrátu vyjma horních několika mm.
Rostliny do toho zatím nepleteme.
Rastliny na tento účel produkujú koreňové exsudáty, v prípade železa prevažne organické kyseliny (hlavne k. mugineová, k. deoxymugineová ale aj ďalšie, menej exotické, ako k. citrónová, k. jablčná, k. vínna). Takto (opäť pomocou iných kyselín) dokážu v dne sprístupňovať aj množstvo ďalších živín (fosfor, draslík a ďalšie kovy). Ešte zaujímavejšie je sprístupňovanie živín špecializovanými enzýmami, napr. organicky viazaného fosforu z rozkladajúcej sa biomasy (detritu) pomocou enzýmu fosfomonoesteráza. Toto už trochu hraničí s mixotrofiou, aj keď priamo do koreňa sa už fosfor dostáva v anorganickej forme.
Smetany napsal: Proto sem psal že hřebíky ve dně nemusí reznout a přesto poskytovat rostlinám železo.
-to zajímá i mě ,zvláště ta pasáž ,,nemusí reznout a přesto poskytovat rostlinám železo,,
Nejsem zatím příliš přesvědčen. Železo je nestabilní (relativně) v aerobních i anaerobních podmínkách. S kyslíkem zrezne, se sírany zčerná. Železo do dna dávám, a nejsem sám, lidi dávají hřebíky, a železo je koneckonců všude. Rez i černé sulfidy se běžně dají najít. Myslím že mikrobi to železo "tahají nahoru a dolů", prostě vždy najdeš obojí. Očima. Chemicky dokazovat zvlášť sulfidy a žvlášť oxihydroxidy, to ani nevím, jak bych to dělal. Oxihydroxidy vypadají prostě jako svinčík, detrit, a černé věci jsou v písku vždycky.
Navíc je to test dost pomalý. Obávám se, že by byl neprůkazný.
No koukni na tohle
vesmir.cz/… dá se najít i odbornější text ale v angličtině a tohle myslím stačí. Železo rezne i ve zdánlivě anaerobním vodním prostředí protože voda se rozkládá na vodík a kyslík jen to trvá hodně dlouho proto se dají najít meče staré 2000 let které nejsou úplně rozpadlé.
Edit: a navíc celá tahle diskuze je založena na faktu že ve dně akvaria je anaerobní prostředí což není jisté. Například u tebe když odkaluješ je prostředí alespoň občas aerobní.
Víš měl jsem 20 let rámové akvárium (mám ho pořád) se středním T profilem, rezavé to bylo hodně i pod vrstvou písku.
Jak ta koroze vypadá když to není rez.
No ten je potřeba aby železo zrezlo ale to nutně neznamená že se železo nemůže rozložit bez kyslíku akorát to bude probíhat jinak a nebude se tvořit vrstva oxidu železitého. Proto sem psal že hřebíky ve dně nemusí reznout a přesto poskytovat rostlinám železo.
No, tak v tom se shodneme
A co ten kyslík?
Koroze je rozpad (ne jen kovů) reznuti je speciální případ koroze (oxidace železa).
Čoveče víš to jistě? Ze školy už jsem dlouho, ale matně si vybavuju, že rez (reznutí), je jeden z projevů/druhů koroze a že ke korozi je kyslík celkem potřeba. Ale je dost možný, že si to pamatuju blbě...
EDIT Wikipedie si o myslí taky, i když jí beru trochu s rezervou...
To si nemyslím protože ocel může korodovat i bez kyslíku například činností anaerobních bakterií, ale reznout může jen s kyslíkem
(zní to trochu jak z černých baronů)
To by byly hřebíky do dna k ničemu.
Myslím že pokud ve dně je vážně anaerobní prostředí, otázka je za jak dlouho se v akváriu vytvoří protože pokud do akvária napustím vodu v té je rozpuštěný kyslík a nemyslím že by substrát ( jakýkoliv) měl schopnost kyslík odfiltrovat. To znamená že po napuštění nádrže je aerobní prostředí i v substrátu. Po nějakém čase (netuším za jak dlouho může být kyslík spotřebován prostředí se změní na anaerobní. Pokud k tomu dojde mohl by jako indikátor sloužit plátek obroušené oceli (bez kyslíku by neměl reznout).
Mám kyslíkometr Extech SDL 150. Moc si s ním nerozumím. Ani s firmou Extech ... ale to nebudu rozvádět.
Ten přístroj potřebuje být v proudící vodě. Nebo se s ním musí kvedlat. Čili sotva existuje způsob, jak s ním měřit obsah kyslíku ve dně.
Děkuji! Dobré, stojí za pokus.
Prosím další návrhy, nestyďte se, času máme dost...
Já bych využil procesu denitrifikace k důkazu anaerobního prostředí.Pokusná akvária by byla bez rostlin, pouze substrát. Dal bych určité množství dusičnanu a denně přidával zdroj organického uhlíku (cukr). Trošku bych provzdušňoval (třeba bublifuk ale bez filtrační náplně).Pokusné nádrže by měly různou výšku substrátu. Klesající koncentrace NO3 je pak důkazem, že v nádrži je anaerobní prostředí (to může být pouze v substrátu).
Jak chceš okysličit to dno? Napadá mě jen půdní filtr.
A máš jak měřit kyslík? Kdysi jsem kvůli ladění externího filtru koupil kapkový Sera test na kyslík, ale ukazoval všude stejně (cca 50% maxima vzhledem k teplotě).
0 21.02.2019 12:08 Maq Prosím o radu, nápad.
Akvaristé jsou většinou toho názoru, že akvarijní dno má být dobře prokysličené, že voda v něm pomalu proudí, že anaerobní procesy ve dně jsou pohromou, a že ve zdravém akváriu (téměř) neprobíhají.
Oproti tomu, co jsem si přečetl v literatuře, jak to vypadá v bažinách, jezerech, rybnících, řekách, mořích a tak, tam voda v sedimentech neproudí a aerobní vrstva je vždy tenká - pár milimetrů - a pod ní probíhá všechno anaerobně.
Myslím si, že je tomu tak i v akváriu. Ale jistotu nemám, a řada lidí tomu nevěří. Tak bych rád spáchal nějaký experiment, který by v tom sporu aerobní-anaerobní udělal jasněji. Přemýšlím, přemýšlím, ale žádná hezká demonstrace mě nenapadá. Máte někdo nějaký, jakýkoli nápad? Může třeba vypadat i praštěně, to nevadí, hledám jakoukoli inspiraci.
Dík.
Starší reakce
Ano, už jsem to pochopil, proč ten německej e-shop.
To by neměl být problém, tedy ten zvolený štěrk.
Aho změnu udělej a to výměnu toho dna, kterýmu s "oblibou" přezdívám kamenolom. Pořiď si klidně zase štěrk, ale říční, tedy kulatý kamínky, ne takovou ostrou drť co máš jako dno. Tím bych před pořízením dalších rostlin začal. Můžeš taktéž použít klasickej křemičitej písek.
0 18.03.2018 11:11 martin386 [17] - Živorodky Zdravím, ca před půl rokem jsem si založil akva 100L. Jako dno jsem zvolil štěrk. Netušil jsem ovšem, jestli tom může způsobit nějaké problémy. Nakoupil jsem si plno rostil a dnes, po půl roce, jich přežilo více méně jen pár.. Z toho jediná hygrophila která roste jak divá, ostatní spíše přežívají, čí vůbec nerostou.Chci si pořídit nové rostilny, ale nevím, jestli před tím udělat nějaké změnit, popř. jaké..? Nyní jsem se rozhodl obměnit zářivky, jelikož sám nevím, jak dlouho jsou ty moje v provozu, jelikož nebyly úplně nové. Filtrace je externí od Tetry.
Odkaluji 1x za 7-10 dní. Kdy odkalím ca 20l vody a ta je nahrazena za čerstvou.
Po ca dvou měsících založení jsem si koupil první obyvatele, jeden pár Endlerek živorodých, kterým se rozhodně daří, v akva jich je nyní ca 6 dospělých a dalších 20 pod půl cm.
Dalšími obyvateli jsou tři dánia, 2 ancistrusy a jeden Rak, ano, rak z našeho rybníka. Doufal jsem že nepřežije, ale už se dvakrát svlékl..
Nyní přemýšlím, jestli třeba může být problém ve dně, nebo je to spíše tím osvětlením..?
Svítím 12h s 3h pauzou.
Děkuji za případné rady.. !
ps. krmím pouze vločkovým krmivem
Starší reakce
Díky
Tak sehnat Liapor i v Praze byl dneska docela boj. Hornbach nemá, bauhaus nevede. Až 5 stavebniny na ho měli. Co s tím teď? četl jsem že převařit Jak dlouho ho mám vařit? Díky
Starší reakce
0 09.02.2013 21:43 JackDaniel Zkoušeli jste někdo ten terramol?docela se mi líbí barevně.možná by šel smíchat s liaporem.každopádně díky za radu,zítra zkusím ten hornbach.
Tak napiš mejl výrobci, aby Ti dali vědět, kam ho v Plzni dodávají.
0 09.02.2013 19:17 JackDaniel Jo to jsem dnes zkoušel ve trojích staveninách,dvojích zahradnických potřebách a nic,proto se ptám.
v kdejakych stavebninach
kdyz se podivas na primarni ucel liaporu, tak ti to bude zrejme
0 09.02.2013 18:02 JackDaniel Ahoj.Nevíte někdo kde by šel sehnat liapor v Plzni?
Děkuju, myslela jsem si to, že by to z toho všeho uvedeného mohlo být nejlepší, ale nemám s tím zkušenosti. A můžu ten liapor přidat na vrstvu štěrku, kterou už tam mám? Po té době existence mého akva už je dno docela zaběhnuté. A mám ho odkalit, než tam budu liapor dávat, nebo stačí ho na to nasypat a znovu zasadit zákrutichy? Mám tam hodně malých, protože se mi pořád množí. Ale můžu do toho liaporu přidat i nějáké hnojivo? Zákrutichy už vykazují nedostatek stopových prvků (asi hlavně manganu).
4 08.02.2013 12:02 Andreas81 – Zdravím ...
Ahoj, popravdě nevím, co bych klasifikoval, jako nej dno, ale podle zkušeností mohi potvrdit, že může být i obyčejné dno dobrým dnem. Hodně záleží jak je uzrálé ... jestli se to tak dá napsat. Jistě chápete ... co tím myslím
Posledně jsem zkusil vyměnit černý písek zrnitosti 1 - 2 mm za něco nového ... Rataj Soil zrnitosti 1-2 mm a nemám s tím problém
Rybičkám je fajn, rostlinky sedí a vypadá to fakt super
Prostě přirozeně
Tak hodně štěstí a držím palce ... Ondra
Je fakt, ze ted bych pri zakladani akvarka klidne uvazoval o presiti na frakci 1-2mm. I 1-4 vypada fajn, ale jemnejsi by mohlo byt jeste lepsi a hezci.
lidé mohou být spokojeni s ledasčím, zvlášť když nevyzkoušeli nic lepšího
marťas2 napsal: Já mám v akva černobílý štěrk a nemůžu si stěžovat. Což ovšem pro ty Tvoje kančíky nebude moc dobrá volba.
0 08.02.2013 11:15 marťas2 – ŠTĚRK
Já mám v akva černobílý štěrk a nemůžu si stěžovat.
az teraz som si vsimol ze sa do toho zaplietol AquaSoil co je ale uz ina debata a ten som v akva nemal (tie nazvy sa mi niekedy pletu Aqua-Profi Soil)
Rekl bych, ze drobnejsi frakce je v akvariu opravdu niz coz je logicke (je to videt pri bocnim pohledu), protoze je tezsi. Neprijde mi, ale ze by to necemu vadilo.
Kobercovky mi v Liaporu rostou v pohode.
Miso napsal: naozaj? tak daj link na ten Liapor frakcie 1-2mm, netvrdim ze v Liapore kobercovky nepojdu ale liapor ma 1-4mm a dopadne to tak, ze tie mensie casti klesnu naspodok a navrchu zostanu tie vecsie.
Tvá tvrzení jsou velmi odvážná. Kolik máš akvárií s Liaporem na dně? Já pouze dvě, a to jen 10 a 4 měsíce, takže ještě nemám tolik zkušeností jako ti, kteří mají Liapor na dně už několik let. Za tu krátkou dobu jsem ale nepozoroval žádné rozvrstvení Liaporu, žádné propadávání malých či vystupování na povrch velkých kuliček a považuji to za naprostý nesmysl. Kuličky Liaporu jsou hodně porezní, lidově by se dalo říct "drsné", a jak je jednou položíš a trošku zhutníš, tak ti budou ležet, dokud do nich neuděláš díru. Dokonce ani činností piskořek se neděje to, co píšeš.
A co jsem vůbec nepochopil je tvé tvrzen, že v Liaporu neporostou kobercovky. Moje osobní zkušenost říká, že v akva se dnem z Liaporu rostou skvěle všechny rostliny a nepotřebuješ tam žádný jiný hnojící substrát. Je však pravda, že já nepěstuju kobercovky. Nicméně ve vlákně o Liaporu
rybicky.net/forum/16474 si můžeš přečíst zkušenosti těch, kteří dno z Liaporu opravdu mají a mají v něm i kořenovky. Ti lidé píší z vlastní zkušenosti a ve snaze poradit ostatním kolegům, jak si pořídit velmi kvalitní a přesto levné dno, nepapouškují jen úmyslně zkreslené argumenty prodejců, kteří se prodejem předražených substrátů živí.
A šup sem negativní palce, počítám s nimi, ale tady to věčné úmyslné překrucování informací o Liaporu už mne fakt docela štve
Edit: To o těch palcích nebylo určeno uživateli Miso, ale těm třem, kteří mi dávají negativní palce za příspěvky mnohem méně kritické.
Predpokladam, ze ty Liapor mas, a stejne tak AS, kdyz tohle vsechno vis. Me se Liapor nerozvrstvil a AS a jine nepalene jilove kulicky maji vice mene stejnou frakci a ve vsech kobercovky jdou. Vim ze nekteri pouzivaji AS Powder, ale ja s kobercovkama nemel problem nikdy i bez toho. A to vcetne Fluoritu, ktery ma vetsinu zrn vetsi a nepravidelou (jako sterk).
Pro zákrutichy vřele doporučuju Liapor. Rostou v něm jako z vody... a ono to tak opravdu je. Liapor se nesléhá, pěkně se do něj dostává voda s detritem od rybiček, na pórézních kuličkách Liaporu je spousta bakterií a kořenovým rostlinám obecně se v něm daří skvěle, z mé zkušenosti rostou zákrutichy v Liaporu i v kyselé a měkké vodě. Koukni do vlákna
rybicky.net/forum/16474 Je s ním sice trošku práce, protože je potřeba ho převařit, ale cena je lidová (150,-Kč/50l) a rostlinám se v něm opravdu daří. Doporučuji z vlastní zkušenosti.
to je celkom pozitivna sprava
www.liapor.cz/…
Tady si můžeš stáhnout PDF s veškerými frakcemi Liaporu a informacemi o objemové hmotnosti a dalším, procentní poměry velikosti zrn.....
Je tam i frakce 0-2, objemová hmotnost 1050, mám to v akva a spokojenost....
Není to ovšem frakce běžně prodávaná v pytlech, tuto dostanete jen u velkoobchodníka. Ovšem na požádání ji bez problémů napytlují po 50l, cena je o něco málo vyšší než u klasického pytlovaného Liaporu, tuším 180,- za pytel jsem platil.
Pokud někdo nemá možnost koupit přímo tuto frakci, doporučil bych prosít na požadovanou velikost Liapor klasický- cena stále zůstane výborná, i kdyby se z pytle použila jen polovina....
Přidat reakci
1 ...... [4] ...... 8 9
Zpět na obsah sekce Dekorace a dno • Zobrazeno 20776x