Jaké bylo Vaše první akvárium

První rybičky jsem měla jako malá, a to tajně Kamarádky táta měl stojan s akvárkama, skaláry, kominíčci, nádhera. Ale přebytky živorodek splachoval do záchoda. Vyprosila jsem si pár pavích oček, jenže jsem měla rybky zakázané, tak jsem je schovala ve sklenici od okurek do skříně pod svetry, fakt jsem byla chytrá holčička jestli by jim nebylo líp v tom záchodě.. Máma je našla, byl průšvih, ale rybky mi zůstaly, chvilku, než v té sklenici umřely. Pak jsem si musela dlouho počkat a před šesti lety jsem tomu úplně propadla

Dobrý večer.
Za prvé. Trabant nebol z bakelitu, ale z duroplastu. Bol to vlastne odpad z ovčej vlny ktory sa zmiešal zo syntetyckou živicou a lisoval pri nejakých 150 stupňoch. Bol to ovela pružnejší materiál ako bakelit, to by sa v prvej zátačke zlomil. Kto mal doma bakelitovú zásuvku alebo rozdvojku vie aké krehké to bolo.
Za druhé, naše prvé akvárium mal otec, bol som ešte úplne malý, písal sa taký 88. rok.
Bolo to rámové akvárium asi tak 120l. Rám natretý na červeno, v rohoch git, za ním kartón s tapetou. Doma robené svetlo s dvoma 25W žiarovkami, kúrenie žiadne, v akvarku Gupy, Mečúne, Neónky dlhú životnosť nemali. Pod tým bola tiež rámová 30l karanténa. Celé to bolo na takom podstavci s dvoma železnými nohami. Pod tým bol pekelný vzduchovací stroj, ktorý ma snáď fascinoval viac ako rybky. Bol to motorček na 220V (zástrčka nebola, tak sa do zásuvky strkali banánky (staršie ročníky vedia čo to je). Na oske motorčeka bolo koliečko a to cez tiahlo poháňalo akýsi piestik (vypadalo to skoro ako parná lokomotíva). Vôbec to nevrčalo ako dnešné motorčeky, ale vŕzgalo. Vzduchovalo to do molitanového filtra, a na noc sa to vypínalo. Keď to otca prestalo baviť čistiť, veľké akvarko dal ujovi, a malé ostalo v pivnici. V puberte som ho vytiahol, a založil si svoje, ale peňazí nebolo, aj občas kúpiť rybu bol problém. Vzduchovátko mi požičal kamarát, no po nejakom čase doňho natiekla voda a zhorelo. Tak mi otec vyrobil opäť pekelný stroj. Bolo to na fíbrovej doštičke, cievka z relátka, železné tiahlo, a membrána z toho zhoretého vzduchovátka. Vrčalo to asi ako naštartovaný favorit, viem že som to skúšal všeliako odhlučniť, ale nadarilo sa. Ešte si pamätám ako som to dal na balkón, ale to sa tuším sťažovali susedia. Doteraz nechápem ako som pretiahol napájanie a hadičku cez balkónové dvere. Potom prišli iné záujmy a akvarko sa vyhodilo.
Až keď som sa oženil objavil som v pivnici u manželky 25l akvarko, tak začínam znovu...

Třeba někdo někdy založí akva. museum. Kdyby byla na nějaké výstavě i možnost shlédnout tyto střípky historie docela rád bych se kouknul. Jak vidím tak každý má asi nějakou tu pravěc skovanou.

PRÁVĚ JSEM SE VRÁTIL Z CHATY (ne z Hradu)

Koukám pěkné téma.
1983 přestěhován na druhý konec Trutnova a 100m od lesa.
Potůček pln žab a pulců.Tak tam to vše začlo.Po vyučování jsem sebral cedník na nudle a fičel se sklenicí od okurek na lov.Než se máti vrátila z práce ,tak jsem musel onen nástroj dát na své místo.Stejně to smrdělo.Když jsem měl v obýváku v květinové stěně asi 6 velkých sklenic s pulcema,potápníkama,slunkama a nevím čeho všeho,tak se doma objevila elementka asi na 20l.Byl to vysoký kvádr od někoho z výzkumáku.Hned tam šla samice p.očka(pěkně napěchovaná-za 3 dny tam bylo asi 30 mini) a k ní na písek Corydoras paleatus.Z rostlin C.affinis se šneky a E.densa.
Za zběr papíru jsem pořídil motorek Silenta,který šlape do teď bez výměny membrány.Což stále nechápu.
Od roku 1984 jsem nahlášen do akva terra kroužku.Spolu s 5ti spolužáky tvoříme silné jádro onoho klubu vyvolených.Největší průser je akorát v tom,že nemám vetší aqa nad 30l jako ostatní.
Na kroužku klasika-parmičky,mečovky,platy,skaláry,tetry,suměčci,ampulárie,rostlinky a spousta práce kolem toho.Dohromady asi 1500l v jedné stěně,druhá byla s hady,ještěry atd.
Nejhorší bylo,že jsme se museli učit poznávat druhy a rody veškerých tehdy znamých ryb,rostlin atd.Moc mě to nebralo,ale jsem za to vedoucímu dodnes vděčnej(díky Luboši).Zkrátka jak k tomu člověk čuchne tak to v něm zůstane.Pak se dělal každý měsíc vědomostní test a ten se posílal na kreajskou soutěž mladých akvaristů.Sic jsem dopadl pokaždé na 5 místě,ale dalo se na to občas ulejt ze školy
Tento rok dovezli do naši akvaristiky na náměstí zásilku akvárií lepnou již zmíněným silikonem z NDR.Brečení za 80l neprošlo,ale 55l nacpaný ve stěně v obýváku místo TV a zakryté-Super.Otec jako zaměstnanec pošťácké autodílny mě vyrábel z plech u nakradených objímek osvětlení.2 ks 25W minonek na cca 40l vody nemá teď snad už nikdo.Řasa nebyla žádná,kytky paráda,hnojivo žádné,topítko také ne-ohřála žárovka.
Kolem 1986 či ´87 strejda spolužáka rušil skříň asi se 150l aqa.Klasika z úhlového železa,tmel vyschlej jak treska,motorek z NDR,zářivka,4 skaláry zlaté a 5 pestřenců pětiskvrnných(do předloňska jsem nevěděl co to je zač).Dneska to nikdo už asi nemá.100kč babička a další kilo otec,objednat poštovní avii a hurá domů.
Filtovalo se přes válec molitanu,nebo v menším aqa přes molitanové kolečko.Navíc jsem byl a jsem majitelem bakterifiltru-te je ten půdní pod písek hnanej vzduchem.
Postupně jsem nahromadil 5 aqa.
Pak šli naši od sebe a otec vše dal sousedovic klukovi na kaktusy.Já bydlel v malém tak to tam nešlo.Kroužek byl zrušen a já měl po žížalkách.
Kolem 1997 jsem v garáži u ex-slečny našel 10l elementku motorek z NDR a začlo to znova.K tomu tam měli prasklé 70l aqa.Hned akce sklenář a šup s tím na peřiňák.Mečovky dania a jiné pro začátek.Kryptokoryny mám do teď.jednou jsem zevloval po půdě a soused tam měl složenej stojan a 3x112l aqa.Hned jsem 1 vzal i se stojanem a už to mám na krku asi až do smrti.Konečně jsem si mohl pořídit C.nigrofasciatus a T.meeki.(jinak první meeki jsem měl z Hradce Králové,kdy jsem s kamarádem v zimě po škole sedl na vlak 2h tam 2 zpět.Nikomu jsme neřekli že tam jedem.V 11 letech 50km od domu,všude tma jak p...(pytli).

Tak nějak to bylo a dnes to můžete ze mě páčit dál,ale už tam není ten adrenalin jako tehdy při shánění Tetraminu nebo aqa lepeného silikonem od Erich Honeckera

Na hrubky nekoukejte,čeština mě tenkrát nešla

Ta hmota, ze které je pouzdro toho skvostu se jmenovala Bakelit
z toho bylo tenkrát skoro všechno

Našel jsem nepoužitý! akvarijní ohřívač S 11 z Jesanu Jeseník, r.v. 1987 - zatím žádný veterán. Ale za takových 50 let!?
Příležitostně zkusím dodat foto a technická data.

není to tak staré jako filtr, ale taky je to stále funkční veterán, ale nedávám mu moc často šanci nedá se při tom spát

No tak já jsem jsem měl první aqa tak 50l a v ní jednoho kančíka, přivezl jsem si ho od tety, protože jí ve zverimexu řekli že je mírumilovný, její neonky si to ale nemysleli, vyskakovali a mizely v neznámu, ono to není u ní žádná vyjímka, pak jsem si za pár let odvezl i dvě akary modré(likvidovali čichace) a pak si pořídila želvu tu mám vlastní naštěstí mě ani naokamžik nenapadlo skamaraďovat ji s rybičkama a teď když je želva pryč tak jí to čistí keříkovec který vyrostl. Toho si asi taky vezmu. Ale kančík byl super, tak nějak jsem šel zrovna do první třídy a už tehdy mě moc bavilo mu dávat šneky, je pravda že ten písek co am měl potom vypadal jako prastaré pohřebiště šneků, protože je vycucával, takže ulity zbývali.

Též mám doma nějaké staré výtisky,onu 333x jak a proč z r 1987, pak zakládáme akvaristický kroužek z r. 1953 a akvaristika také někde ze 60. let, musím říct že je to opravdu zajímavé počtení, a mnohdy jsou tam lepší rady než v moderní encyklopedii akvaristiky,kterou nemám. Nezdá se vám, že spousta nově vydaných knih se často značně rozchází? jako že v jedné tvrdí že toto je nej a v druhé že se to v žádném případě nesmí? Kvaliota techiky roste, kvalita tisku upadá...

Já tyhle oldschool knížky mám ještě po otci, Gunter-Šterbu, Zukala, akvaristickou příručku i ty technické.. Už se skoro rozpadají.

Tak jo - slíbil jsem Gagalovi něco o historické literatuře, čerpadlech a filtrech. Dobovou literaturu již nemám, přišel jsem o ni spolu s jinými věcmi při velké vodě v 97´. (M.j. Sterba - Akvaristika, chjo). Naštěstí je můj bratranec též magor a jemu se povodeň vyhla. Takže občas taky kouknu do skvostů, jako např. Akvaristická technika, (úsměvné počtení), 333x jak a proč?, Akvaristika začíná u rostlin... Známé tituly, že? Jenže vy nejspíš čtete nějaká 8. doplněná vydání, já četl skoro "rukopisy"
První moje technika k provzdušňování byl takový gumový balonek, kterému se říkalo "klystýr" a dnes neméně vznešeně "odsávačka hlenů pro kojence". My chytřejší jsme si do balonku udělali "sací" otvor, abychom nemuseli hadičku s pískovcovým kamínkem vytahovat z akvária při každém "nádechu" balonku.
Kamarádi akvaristé z movitějších rodin používali tento přístroj v provedení De Luxe, t.j. připravili své matky o balonky z rozprašovčů parfémů, kteréžto byly vybaveny sacími ventilky profesionální výroby.
První (zánovní) elektricky poháněný vzduchovací strojek výrobně družstevně invalidní provenience jsem získal výměnou za cosi od spolužáka a nadchl mne. A to přesto, že jeho pravidelné, ale vždy nečekané rozdrnčení, (potvrzuji Blekův postřeh), bylo uširvoucí. Což byl také důvod, proč se na noc vypínal.
Elektrický vzduchovací motorek umožňoval používání válcových filtrů kategorie "bublifuk" s 1 cm silnou filtrační molitanovou vložkou a 2 přísavkami, sloužícími k přichycení na stěnu akvária. Oblíbené byly i rohové plastové nádobky, v nichž se filtrovalo nastříhaným molitanem nebo jemným pískem nebo kombinací obého. Ještě vás to nepřestalo bavit? Mne už jo!

Ještě na jednu historku si vzpomínám. Zúčastnil jsem se jedné akva. přednášky, když jeden z příchozích (nebudu jmenovat). Říká . „chlapi přiznejte se kdo to byl ?“ Všichni co jako?? Kdo si vypil toho vířníka? Nějaký dobrák šel krmit svůj potěr a vzal si sebou i pití. No a pak si spletl láhve a vypil si vlastního vířníka. No on byl sytý,ale co chudák potěr. Jo i to se stává.

To byly nervy. Nasadil jdem hadičku a praskla rozvodka.

Gagale, slza se mi dere do oka - ten filtr, to je mé mládí. Do té baňky se dávala jemná silonová stříž nebo molitan.
Více historických fotek!

tenhle filtr mívali jen opravdový fajnšmekři

CO JE TO ?

Gagale, na vaše dotazy stran literatury "z té doby", kompresorů a filtrů se vrátím. (A můžete, samozřejmě, tykat - mládnu )

Teď k Micus: před 20 lety (i dříve!) se skutečně dal sehnat akvasilikon! Jmenoval se Cenusil, byl bílý, fungoval!, a pocházel z DDR. (To je tam, odkud pocházely i další srandy, jako dederon, Trabant a jiné umělé hmoty).
Tuba obsahovala asi 150g a stála 4,45 východoněmecké marky, (asi 13,50 Kčs). My šťastnější, kteří jsme byli připuštěni na výlet do DDR, jsme tam oficielně jeli obdivovat památky a prohlubovat družbu mezi národy, ve skutečnosti jediným cílem bylo nakoupit úzkoprofil. Já děckám boty, sobě Cenusil a barevnou zářivku. Ještě teď si vybavuji ten smrtelný pot po cestě tam (aby mi pohraničníci nenašli ve fusekli ty marky navíc, na které jsem neměl dle délky pobytu nárok), a zpátky zase, (aby mi nenašli ty botičky, 2 tuby Cenusilu a 2 zářivky, protože by mi je minimálně zabavili a ještě bych svému zaměstnavateli nevysvětlil, proč hrubě porušuji zásady socialistické morálky).
Topení z tlustostěnné zkumavky, odporů a přesátého křemičitého písku se dělalo běžně. Bližší informace o výrobě na vyžádání!
P.S. Nemohu ale nevzpomenout, že nějaký „machr“ mi sehnal holandský silikon, který se jmenoval tak pěkně – „Aquarium“. Naštěstí ta nádržka, co jsem ji s ním slepil, měla jen nějakých 15 l. Když mi druhý den po napuštění vodou „odpadla“ čelní stěna, nebyl to zas takový průšvih. Většinu chytil koberec.

Ok jednu „neuvěřitelnou“ tady napíšu. Stala se mému kolegovi docela nedávno.Koupil si na výstavě černé rájovce a jeden mu vyskočil. Šla kolem maminka a co nevidí mrtvá ryba. Tak ji sebrala a vyhodila. Samozřejmě, že mu to ihned neřekla, a když tak sedí cca po hodině tak v klidu povídá co se stalo. Kolega neváhal a šel ho do té popelnice najít našel ho, pravda trochu oschlý ,ale žil rozplaval to, ale na druhý den chytnul plíseň. Po úspěšné léčbě, ale žije a má se k světu. No a pak že jsou ryby choulostivé.

To je fakt, to vím to byly harakiristroje. Ale musela to být legrace jít si akva. svařit k zámečníkům.

Já myslím, že před dvaceti lety bych si na akvaristiku vůbec netroufla.. To nebyl ani akva silikon, aspoň v našich zemích.. se mi nechtělo věřit, že se akva kytovalo do rámu jako okna.. A topítko ze zkumavky, to bych asi taky nedala dohromady.

S těmi kompresory to bylo těžký, protože jsme byli chudí a na Visu jsme neměli, kompresor vyrobil táta z nějakého trafa, plechu a duše z kola. Kromě vzduchu z toho vycházel i docela slušnej rambajs. Pamatuji ještě vnější filtr poháněný čerpadlem ze staré pračky (asi5000l/hod)
Jó to byly časy

Já jsem rád, že je zde opravdový pamětník. Máte/máš taky literaturu z té doby?? Docela rád si v ní čtu. Jak to bylo s kompresory čím se vzduchovalo,filtrovalo? Je to jak se píše.

1965-6, elementka cca 20 l, párek mečovek od Víti Kohouta, samice jakž takž, ale samec se otáčel s problémama.
Červená tetra za 3,- Kčs, Novotný nám zavedl každou druhou sobotu VOLNOU!

Já začínal taky s koulí, potom jsem založil 10-ku pak další 10-ku a ted 70-ku. No a za měsíc to bude 280-ka s terčovcema.

Já jsem začínala v kouli na začátku tohoto roku. dostala jsem ji plnou vyplašených mečovek, které postupně spokojeně vymřely. Teď mám druhou generaci, potěry, které jedna samice vyvrhla těsně před smrtí. V kouli už chovám jenom šneky.

Já mám pocit, že ty ceny ryb se zrovna moc nezvedly.
Roman

Já jsem taky začínal koncem 80´. měl jasem hranol postavený na výšku (taková maxi elementka - z jednoho kusu skla) - okolo 40l. Z ryb si pamatuju pouze na gupky a tetru černou. A že mi tam krásně rostla ludwigia repens - čehož jsme třeba v pražský vodě niky nedosáhl). AQ osvíceno žárovkou 40w, zcela bez řas a kytky rostly jak zběsilý. Že by se tam dalo prát CO2 jsem vůbec netušil. Hnojení mi též nic neříkalo. Jo to byly časy… kofola… lednáček…
Roman

Jo to byly ceny. Akara modrá 5kč.

jo někdy okolo 197x jsem dostal od dědy rámovou 110l ku i se stojanem byla natřená na zeleno a občas podtejkal kyt. na ryby jsem vydělával sběrem rybízu. Za kilo dávali asi 1.50,-

Matka mela jedno mensi v kterym se vykoupal jeji syn a bylo po! Pak mela pozdeji vetsi, kde mela tercovce a skalary a to prasklo, takze bylo taky po!
Ja osobne jsem mela akvarium se zelvou a pak jedno mensi na lednici v kuchyni. V pripade, ze nebylo co jist pouzila jsem pritomnych ryb.
Jo a Micus zacala v kouli

To byl asi rok 198? A byla to krásná pětilitrová koule a v ní neonky platy gupky mečovky. Náááádhera. A co Vy pojďte zavzpomínat.